18.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 363/101

(1)

V červenci 2002 Rada nařízením (ES) č. 1338/2002 (2) uložila konečné vyrovnávací clo ve výši 7,1 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Nařízením (ES) č. 1339/2002 (3) Rada uložila konečné antidumpingové clo ve výši 21 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a konečné antidumpingové clo ve výši 18,3 % na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie.

(3)

Rozhodnutím 2002/611/ES (4) Komise přijala cenový závazek s ohledem na jak antidumpingová, tak antisubvenční opatření vůči dovozu z Indie, který předložil jeden indický vyvážející výrobce, a to společnost Kokan Synthetics and Chemicals Pvt. Ltd. (dále jen „Kokan“).

(4)

V březnu 2004 Komise v návaznosti na dobrovolné odstoupení společnosti Kokan od závazku zrušila rozhodnutím Komise 2004/255/ES (5) rozhodnutí 2002/611/ES.

(5)

Rozhodnutím 2006/37/ES (6) Komise přijala nový závazek společnosti Kokan s ohledem na jak antidumpingová, tak antisubvenční opatření vůči dovozu z Indie. Nařízení Rady (ES) č. 1338/2002 a (ES) č. 1339/2002 byla odpovídajícím způsobem změněna nařízením Rady (ES) č. 123/2006 (7).

(6)

V návaznosti na přezkum opatření před pozbytím platnosti Rada nařízením (ES) č. 1000/2008 (8) uložila antidumpingové clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR a Indie. V návaznosti na pozbytí platnosti a prozatímní přezkum Rada nařízením (ES) č. 1010/2008 (9) uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z Indie a změnila výši antidumpingového cla na dovoz kyseliny sulfanilové z Indie.

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (10) platných konečných vyrovnávacích opatření obdržela Komise dne 1. července 2013 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“). Žádost podala společnost CUF – Quimicos Industriais (dále jen „žadatel“ nebo „CUF“), jediný výrobce kyseliny sulfanilové v Unii, který tak představuje 100 % výroby Unie.

(8)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování subvencování a obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie.

(9)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 16. října 2013 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (11) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 18 základního nařízení.

(10)

Oznámením o zahájení přezkumu zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie  (12) dne 16. října 2013 Komise rovněž zahájila šetření ohledně dovozu kyseliny sulfanilové pocházející mimo jiné z Indie v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (13).

(11)

Šetření týkající se pokračování nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v Indii, dovozce, uživatele, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, a zástupce vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Slyšení bylo umožněno jedinému výrobci v Unii, který byl také jedinou zúčastněnou stranou, která o slyšení požádala.

(14)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Indii a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, oznámení o zahájení přezkumu předpokládalo výběr vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu přihlásily Komisi a aby jí poskytly podklady požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Komise obdržela vyplněné formuláře pro výběr vzorku od dvou indických vyvážejících výrobců. Proto se výběr vzorku nepoužil.

(16)

Vyplněný formulář zaslal také jeden dovozce, který není ve spojení, ten však nedovážel dotčený výrobek z dotčené země a nevyplnil dotazník. Proto se výběr vzorku nepoužil.

(17)

Poněvadž v Unii je jen jeden výrobce, na výrobce v Unii se výběr vzorku nepoužil.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti pokračování subvencování, pokračování nebo obnovení újmy a pro stanovení zájmu Unie. Komise zaslala dotazníky jedinému výrobci v Unii, dvěma vyvážejícím výrobcům v Indii, indické vládě, známým dovozcům a uživatelům v Unii.

(19)

Z obou indických vyvážejících výrobců podal úplnou odpověď jen jeden. Tento indický výrobce představoval během období přezkumného šetření větší část celkového indického vývozu do Unie.

(20)

Komise rovněž v Dillí vedla konzultace s vládou Indie, vládou státu Maháráštra, vládou státu Gudžarát a Rezervní bankou Indie (RBI).

(21)

Kromě toho proběhly inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(22)

Dotčeným výrobkem je kyselina sulfanilová, která v současnosti spadá pod kód KN ex 2921 42 00 (kód TARIC 2921420060). Existují dva stupně kyseliny sulfanilové, určené jejich čistotou: technický stupeň a vyčištěný stupeň. Vyčištěný stupeň kyseliny sulfanilové je pak někdy uváděn na trh ve formě soli kyseliny sulfanilové. Kyselina sulfanilová se používá jako surovina pro výrobu optických zjasňovačů, přísad do betonu, potravinových barviv a zvláštních barviv. V omezeném množství ji používá také farmaceutický průmysl. Přestože je nesporné, že oba stupně mají shodné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, a jsou tudíž považovány za jediný výrobek, je důležité poznamenat, že během šetření bylo prokázáno, že v praxi je jejich zaměnitelnost omezená. Zejména uživatelé, kteří spoléhají na kyselinu sulfanilovou vyčištěného stupně, mohou její technický stupeň použít jen tehdy, pokud jsou schopni jej dále vyčistit sami. Kyselinu sulfanilovou vyčištěného stupně by teoreticky mohli používat uživatelé, kteří potřebují nebo preferují technický stupeň, avšak kvůli cenovému rozdílu (20 % až 25 %) to pro ně není ekonomicky schůdné řešení.

(23)

Kyselina sulfanilová je čistý komoditní výrobek a její základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jsou shodné bez ohledu na zemi původu. Dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícím výrobcem v Indii na domácím trhu a třetím zemím, jakož i výrobky vyráběné a prodávané výrobcem v Unii na trhu Unie se tudíž považují za výrobky se shodnými základními fyzikálními a chemickými vlastnostmi a v zásadě se stejným využitím, a jsou tedy ve smyslu článku 2 základního nařízení považovány za výrobky obdobné.

(24)

Z indických vývozců spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce. Jelikož další výrobci nespolupracovali, musela být výše napadnutelných subvencí stanovena na základě dostupných údajů čerpaných z odpovědí spolupracující společnosti, která stojí za větší částí vývozu z Indie do Unie, a z informací poskytnutých indickými orgány.

(25)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(26)

Režimy uvedené v písm. a), b), c), e), h), i), k) a l) vycházejí ze zákona o rozvoji a řízení zahraničního obchodu z roku 1992 (zákon č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které každých pět let vydává a pravidelně aktualizuje ministerstvo obchodu. Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření tohoto šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2009–2014“ (dále jen „FTP 09–14“). V publikaci „Handbook of Procedures, Volume I“ (Příručka postupů, dále jen „HOP I 09–14“) indická vláda dále stanoví postupy, jimiž se řídí politika zahraničního obchodu v letech 2009–2014. Příručka postupů je pravidelně aktualizována.

(27)

Režim osvobození od daně z příjmu uvedený výše v písm. d) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován zákonem o financování.

(28)

Regionální režim uvedený v písm. f) je spravován státem Maháráštra a vychází z usnesení ministerstva průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra a regionální režim uvedený v bodě n) je spravován státem Gudžarát a vychází z usnesení ministerstva průmyslu a dolů svazového státu Gudžarát.

(29)

Režim vývozních úvěrů uvedený v písm. g) vychází z článků 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který indické centrální bance (Reserve Bank of India, „RBI“) umožňuje usměrňovat komerční banky v oblasti vývozních úvěrů.

(30)

Režim vracení cla uvedený výše v písm. j) vychází z článku 75 celního zákona z roku 1962, z článku 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z článků 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro vracení cla, centrální spotřební daně a daně za služby z roku 1995. Sazby celních vratek jsou pravidelně zveřejňovány; sazby, které se vztahují na období přezkumného šetření, jsou tzv. sazby All Industry Rates (AIR) pro vracení cla v období 2012–13, zveřejněné v oznámení č. 92/2012- Cus.(N.T). Režim vracení cla se v kapitole 4 dokumentu FTP 09–14 označuje rovněž jako režim prominutí cla („duty remission“).

(31)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce se nenacházel v SEZS ani v EPZS. Spolupracující vyvážející výrobce však byl zřízen v rámci režimu EOUS a v průběhu období přezkumného šetření dostával napadnutelné subvence. Níže uvedený popis a posouzení se proto týká jen EOUS.

(32)

Detailní popis EOUS je uveden v kapitole 6 FTP 09–14 a v kapitole 6 HOP I 09–14.

(33)

S výjimkou společností, které se zabývají výhradně obchodováním, může být v rámci režimu EOUS zřízen jakýkoliv podnik, který se v zásadě zaváže vyvážet veškerou svou produkci zboží nebo služeb. Aby průmyslové podniky byly pro režim EOUS způsobilé, musí splnit podmínku minimální výše investic do fixních aktiv (10 milionů indických rupií).

(34)

Podniky v režimu EOUS se mohou nacházet a mohou být zakládány kdekoli v Indii.

(35)

Žádost o status EOUS musí obsahovat informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaném množství výroby, předpokládané hodnotě vývozu, požadavcích na dovoz a požadavcích na domácí zdroje. Pokud úřady žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky takového schválení. Dohoda o uznání společnosti v režimu EOUS platí pět let. Tato dohoda může být obnovena na další období.

(36)

Velmi důležitou povinností podniku v režimu EOUS, jak je stanovena v dokumentu FTP 09–14, je dosažení čistých devizových příjmů (dále jen „NFE“), tzn. že celková hodnota vývozu v referenčním období (5 let) musí být vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(37)

Podniky v režimu EOUS mají nárok na následující úlevy:

(38)

Podniky působící v rámci těchto režimů jsou pod celním dohledem v souladu s paragrafem 65 celního zákona.

(39)

Spolupracující vyvážející výrobce působil v režimu EOUS po dobu prvních čtyř měsíců období přezkumného šetření. Úřední listina o opuštění tohoto režimu byla vydána dne 6. února 2013. Tohoto režimu tedy tato společnost během období přezkumného šetření využila jen k dosažení vrácení centrální daně z prodeje. Šetřením bylo zjištěno, že dotčený vyvážející výrobce nevyužil možnost osvobození od dovozního cla a spotřební daně u domácích nákupů a částečného vrácení daně zaplacené z pohonných hmot koupených od domácích ropných společností.

(40)

Vrácení centrální daně z prodeje představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem státu, který by byl splatný, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým příjmem, a je tudíž poskytnutím výhody podniku v režimu EOUS ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, protože podnik zvýšil svou likviditu tím, že dosáhl vrácení centrální daně z prodeje. Subvence jsou ze zákona podmíněny vývozní výkonností, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní zaměření podniku v režimu EOUS, jak je uvedeno v odstavci 6.1 dokumentu FTP 09–14, je nezbytnou podmínkou pro získání pobídek.

(41)

Výše subvence byla vypočtena na základě výše vrácené centrální daně z prodeje zboží pořízeného z místních zdrojů v průběhu období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat vytvořený v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané subvenční rozpětí činilo 1,4 %.

(42)

Bylo potvrzeno, že režim DEPBS byl ukončen s účinkem ode dne 30. září 2011, tj. před obdobím přezkumného šetření. Proto nebylo v rámci tohoto šetření nutné tento režim dále analyzovat.

(43)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 09–14 a v kapitole 5 dokumentu HOP I 09–14.

(44)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu EPCGS během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo v rámci tohoto šetření nutné tento režim dále analyzovat.

(45)

Bylo potvrzeno, že režim ITES byl zrušen v dubnu 2011, tj. před obdobím přezkumného šetření. Proto nebylo v rámci tohoto šetření nutné tento režim dále analyzovat.

(46)

Podrobný popis režimu je uveden v oddílech 4.1.3.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09–14 a v oddílech 4.1 až 4.30 dokumentu HOP I 09–14.

(47)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu AAS během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo v rámci tohoto šetření nutné tento režim dále analyzovat.

(48)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí státu, poskytuje vláda státu Maháráštra od roku 1964 pobídky nově zakládaným podnikům v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu obecně známého jako „Package Scheme of Incentives“ („PSI“). Od svého zavedení byl tento režim mnohokrát aktualizován a během období přezkumného šetření platily dva soubory pobídek: PSI 2007 (který platil do dubna 2013) a PSI 2013. Soubor pobídek PSI vlády státu Maháráštra se skládá z několika podrežimů, z nichž hlavní jsou tyto: i) vrácení místní spotřební daně/vstupní daně, ii) osvobození od daně z elektřiny, iii) osvobození od místní daně z prodeje nebo její odklad, iv) subvencování úroků pro nově založené podniky a v) některé příspěvky pro malé a střední podniky na modernizaci technologií. Šetřením bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce během období přezkumného šetření využil pouze podrežimu týkajícího se odkladu místní daně z prodeje (viz bod iii) výše), jenž má původ již v režimu PSI 2001, přičemž však nezaplacená daň z prodeje byla částečně splatná během období přezkumného šetření.

(49)

Aby byly způsobilé, musí společnosti zásadně investovat v málo rozvinutých oblastech státu (které jsou podle svého hospodářského rozvoje rozděleny do různých kategorií, např. málo rozvinuté oblasti, méně rozvinuté oblasti, nejméně rozvinuté oblasti), a to buď založením nového průmyslového podniku, nebo rozsáhlým investováním kapitálu do rozšíření nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Hlavním kritériem pro stanovení výše pobídek je klasifikace oblasti, ve které se dotčený podnik nachází nebo bude nacházet, a velikost investice.

(50)

V certifikátu způsobilosti vydaném vládou státu Maháráštra spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci je stanoveno, že společnost smí v rámci podrežimu odkladu daně z prodeje odložit úhradu státní daně z prodeje účtované z prodeje zboží této společnosti na domácím trhu.

(51)

Podrežim odkladu daně z prodeje souboru pobídek vlády státu Maháráštra poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Prošetřovaný podrežim představuje finanční příspěvek vlády státu Maháráštra, protože tato úleva odkládá výběr příjmu státu Maháráštra, který by byl jinak splatný. Tento odklad společnost zvýhodňuje, protože zlepšuje její likviditu.

(52)

Podrežim je k dispozici pouze společnostem, které investovaly v určitých vymezených zeměpisných oblastech v rámci jurisdikce státu Maháráštra. Není přístupný společnostem sídlícím mimo tyto oblasti. Výše výhody se liší podle dotčené oblasti. Program je podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a odst. 3 základního nařízení specifický, a tudíž napadnutelný.

(53)

Částka státní daně z prodeje odložená v rámci režimu, jež byla stále splatná na konci období přezkumného šetření, se považuje za rovnocennou bezúročné půjčce ve stejné výši poskytnuté vládou státu Maháráštra. Výhoda pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce tak byla vypočtena na základě úroku ze srovnatelné komerční půjčky, který byl společností zaplacen během období průzkumného šetření.

(54)

Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla poté výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový obrat společnosti během období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence nezávisí na vývozu a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(55)

Na základě výše uvedeného výše subvence, kterou společnost získala v tomto režimu, činí 1,1 %.

(56)

Bylo potvrzeno, že po změnách v režimu ECS (v červenci 2010 s ohledem na vývozní úvěry v INR a v květnu 2012 s ohledem na vývozní úvěry v cizí měně) přestaly preferenční úrokové sazby z vývozních úvěrů v rámci tohoto režimu v podstatě existovat, s výjimkou několika málo průmyslových odvětví. Jelikož dotčené odvětví chemického průmyslu se nenachází na seznamu odvětví, kterých se subvence úrokových sazeb během období přezkumného šetření týkaly, nebylo v rámci tohoto šetření nutné tento režim dále analyzovat.

(57)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v oddíle 3.15 dokumentu FTP 09–14 a v oddíle 3.9 dokumentu HOP I 09–14.

(58)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu FPS během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(59)

Podrobný popis režimu je uveden v oddílech 4.2.1 až 4.2.7 dokumentu FTP 09–14 a v oddílech 4.31 až 4.36 dokumentu HOP I 09–14.

(60)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu DFIA během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(61)

Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní a z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.

(62)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(63)

Způsobilý vývozce může zažádat o vrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navrácení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo hodnoty vstupních materiálů použitých při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda dovozní clo bylo či nebylo skutečně zaplaceno. Sazba DDS u dotčeného výrobku činila během období přezkumného šetření 4 % hodnoty FOB.

(64)

Aby mohla společnost tohoto režimu využívat, musí vyvážet. Při zápisu údajů o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE) se uvede, že vývoz se uskutečňuje v rámci režimu DDS, a neodvolatelně se stanoví výše DDS. Poté, co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro výplatu vráceného cla, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(65)

Vývozce musí rovněž prokázat, že k uskutečnění vývozu dochází prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění vývozu. Tento dokument lze předložit až po výplatě navraceného cla, indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat, pokud vývozce potvrzení banky o uskutečnění vývozu nepředloží ve stanovené lhůtě.

(66)

Částka navraceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(67)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy může být částka navraceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(68)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující indický vyvážející výrobce využil režim DDS poté, co opustil režim EOUS.

(69)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Částka navraceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, neboť má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Kromě toho částka navraceného cla vývozce zvýhodňuje, protože zlepšuje jeho likviditu.

(70)

Režim DDS je kromě toho ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(71)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(72)

Není zaveden systém ani postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A konečně má vývozce nárok čerpat výhody režimu DDS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří pořizují veškeré své vstupy v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiály, mají nárok na výhodu z DDS.

(73)

To potvrzuje i oběžník indické vlády č. 24/2001, který jasně uvádí, že „[sazby navráceného cla] nijak nesouvisejí se skutečnou spotřebou vstupů a se skutečným dopadem na vstupy konkrétního vývozce nebo jednotlivých zásilek […]“, a regionálním orgánům ukládá, aby „se netrvalo na důkazech o skutečných clech u dovezených nebo domácích vstupů […] kromě [žádosti o navrácení cla] podané vývozci.“

(74)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(75)

Podle čl. 3 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna v období šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za vhodné stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navráceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(76)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(77)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího indického vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem v období přezkumného šetření 0,6 %.

(78)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v oddíle 3.14 dokumentu FTP 09–14 a v oddíle 3.8 dokumentu HOP I 09–14.

(79)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu FMS během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(80)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v oddíle 3.16 dokumentu FTP 09–14 a v oddíle 3.10 dokumentu HOP I 09–14.

(81)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nezískal v režimu SHIS během období přezkumného šetření žádné výhody. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(82)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce nebyl příjemcem kapitálových injekcí od indické vlády ani regionálních vlád. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(83)

Bylo potvrzeno, že spolupracující vyvážející výrobce nemá společnosti ve spojení nebo výrobní závody ve státě Gudžarát. Proto nebylo v rámci tohoto šetření nutné regionální režimy vlády státu Gudžarát dále analyzovat.

(84)

Výše napadnutelných subvencí zjištěných v průběhu období přezkumného šetření v souladu se základním nařízením činí u prošetřovaného vyvážejícího výrobce v hodnotovém vyjádření 3,1 %.

Kokan Synthetics & Chemicals Pvt. Ltd

(85)

Na základě dostupných informací představoval spolupracující vyvážející výrobce v průběhu období přezkumného šetření větší část vývozu kyseliny sulfanilové z Indie do Unie. Žádné informace nenasvědčovaly tomu, že by výše případného subvencování ostatních vyvážejících výrobců byla nižší.

(86)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvencování bude pokračovat nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(87)

Bylo zjištěno, že přestože je subvenční rozpětí zjištěné v průběhu šetření přezkumu před pozbytím platnosti nižší než rozpětí zjištěné v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, byl spolupracující indický vývozce dotčeného výrobku nadále zvýhodněn napadnutelným subvencováním indickými úřady. Nic nenasvědčuje tomu, že režim DDS – tedy hlavní režim, který společnost v současnosti využívá poté, co opustila režim EOUS – bude v blízké budoucnosti ukončen. Za těchto podmínek je jasné, že vývozce dotčeného výrobku bude i v budoucnu dále dostávat napadnutelné subvence.

(88)

Během období přezkumného šetření vyráběl v Unii obdobný výrobek jediný výrobce v Unii, který tak představuje 100 % výroby Unie a tudíž výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(89)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě těchto údajů:

(90)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je tvořeno pouze jedním výrobcem a že existuje pouze jeden vyvážející výrobce USA, je z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací nutné prezentovat údaje v níže uvedených tabulkách v indexované podobě.

Tabulka 1

Spotřeba na trhu Unie

(91)

Šetřením bylo zjištěno, že trh s kyselinou sulfanilovou se během posuzovaného období postupně zvětšoval a na konci období přezkumného šetření byl větší o 14 %.

(92)

Objem dovozu pocházejícího z Indie klesl za posuzované období o 48 % a podíl tohoto dovozu na trhu klesl za stejné období o 54 %.

(93)

Průměrná cena dovozu dotčeného výrobku z Indie v roce 2011 klesla, a to o 21 %, načež postupně narůstala, ale přesto zůstala o 8 % pod úrovní roku 2010.

(94)

Šetřením vyšlo najevo, že u cen účtovaných jediným spolupracujícím indickým vyvážejícím výrobcem nedocházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobce v Unii. Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací nelze zveřejnit přesný výsledek, lze nicméně uvést, že bylo zjištěno cenové podbízení v rozmezí – 20 % až – 40 %.

(95)

Po zveřejnění informací a v návaznosti na připomínky podané výrobcem v Unii byla Komise požádána o výpočet možného cenového podbízení pro zbývající část indického dovozu za použití údajů Eurostatu. Podle těchto údajů nedošlo v souvislosti s tímto dovozem k cenovému podbízení, a zjištění 94. bodu odůvodnění jsou tak potvrzena.

(96)

S výjimkou tří zanedbatelných transakcí (v letech 2010 a 2011 po jedné ze Švýcarska a v roce 2012 jedné z Malajsie) pocházel všechen dovoz kyseliny sulfanilové z třetích zemí během posuzovaného období z ČLR a USA.

Tabulka 5

Dovoz kyseliny sulfanilové z jiných třetích zemí

(97)

Objem dovozu kyseliny sulfanilové z ČLR mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření klesl o 99 % a jeho tržní podíl během stejného období rovněž klesl o 99 %.

(98)

Průměrná cena dovozu kyseliny sulfanilové z ČLR v roce 2011 mírně poklesla o 8 %, načež vykázala stoupající trend s velmi prudkým nárůstem o 64 % v období přezkumného šetření.

(99)

V průběhu posuzovaného období se významně zvýšil jak objem (o 199 %), tak tržní podíl (o 88 %) dovozu kyseliny sulfanilové z USA. Jelikož tržní podíl výrobního odvětví Unie byl během stejného období relativně stabilní, lze usoudit, že dovoz z USA zaplnil místo na trhu, které opustili indičtí a čínští vývozci.

(100)

Cenová hladina dovozu z USA zůstala během posuzovaného období poměrně stabilní a pohybovala se ve stejném rozmezí jako cenová hladina výrobce v Unii. Během období přezkumného šetření nedošlo ze strany dovozu z USA k cenovému podbízení.

(101)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnoval přezkum pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(102)

Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací bylo nutné uvést informace týkající se jediného výrobce v Unii v indexované podobě.

(103)

Výroba výrobního odvětví Unie byla během období přezkumného šetření o 7 % vyšší než úroveň zaznamenaná na začátku posuzovaného období. Kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během posuzovaného období nezměněna, a míra využití kapacity se tedy měnila spolu s výrobou – tj. zvýšila se během období přezkumného šetření o 7 %.

(104)

Je třeba poznamenat, že využití kapacity výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období (kromě roku 2011) drželo na uspokojivé úrovni a během období přezkumného šetření dosáhlo optimální úrovně.

(105)

Po zveřejnění informací přišlo výrobní odvětví Unie s tvrzením, že v průběhu celého posuzovaného období dosahovalo optimální úrovně využití kapacity pouze v období přezkumného šetření, což dokazuje, že k překonání účinků dumpingu došlo teprve nedávno a situace je nadále nestabilní.

(106)

Touto připomínkou z hodnocení Komise se nemění závěry 104. bodu odůvodnění, které nikterak neodporují připomínkám výrobního odvětví Unie.

(107)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie na konci roku vykázal v roce 2011 prudký nárůst a následný pokles, přesto ale během období přezkumného šetření zůstal 71 % nad úrovní roku 2010. Na základě objemů výroby během období přezkumného šetření lze každopádně konstatovat, že konečný stav zásob představuje méně než jeden měsíc výroby.

(108)

Oproti úrovni zaznamenané na začátku posuzovaného období narostl objem prodeje výrobního odvětví Unie o 4 %. V roce 2011 došlo k prudkému propadu, po kterém následoval stabilní nárůst.

(109)

Pokud jde o podíl na trhu, lze výkonnost výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření považovat za stabilní, ovšem s výjimkou roku 2011, kdy spolu s poklesem prodeje klesl i tržní podíl výrobního odvětví Unie. V následujících letech již jak prodej, tak tržní podíl vykázaly vzrůstající tendenci. Za zmínku stojí, že ačkoli se tržní podíl výrobce v Unii držel během období přezkumného šetření mírně pod úrovní roku 2010, výrobní odvětví Unie i přesto přispělo k růstu spotřeby v Unii a udrželo si během celého posuzovaného období dominantní postavení na trhu Unie.

(110)

V připomínkách podaných v návaznosti na zveřejnění informací výrobní odvětví Unie uvedlo, že jeho tržní podíl je velmi nestabilní, neboť kyselina sulfanilová je cenově závislá komodita, a uvedlo příklad z roku 2011, kdy se tržní podíl výrobního odvětví Unie prudce propadl.

(111)

V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že ztráta tržního podílu v roce 2011 se časově kryla se zvýšením cen výrobce v Unii navzdory tehdejším trendům na trhu. Šetřením bylo totiž zjištěno, že ceny dovozu ze všech zemí se v roce 2011 snížily v rozmezí 5 % až 20 %. Za zmínku stojí, že – jak dokládají dostupné statistické údaje – tržní podíl, o který přišlo výrobní odvětví Unie, zaplnil především dovozce z USA.

(112)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 12 %, a to v důsledku promítnutí zvýšené ceny hlavní suroviny (anilinu).

(113)

Zaměstnanost v ekvivalentu plného úvazku se během období přezkumného šetření zvýšila o 17 %. Průměrné náklady práce vykazovaly během posuzovaného období vzestupnou tendenci a v období přezkumného šetření byly o 16 % vyšší než v roce 2010. Poněvadž – jak je uvedeno v 103. bodě odůvodnění – produkce se zvýšila pouze o 7 %, produktivita práce se během posuzovaného období snížila o 9 %.

(114)

Ziskovost výrobního odvětví Unie, pokud jde o obdobný produkt, se během posuzovaného období snížila a pohybovala se mírně pod úrovní, kterou výrobní odvětví Unie považuje za optimální, přičemž je ale důležité uvést to, že během celého posuzovaného období zůstala ziskovost v kladných číslech.

(115)

Za poklesem ziskovosti stojí především zvýšení průměrných výrobních nákladů, které se mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 20 % a které 12 % nárůst prodejních cen (viz 112. bod odůvodnění) nedokázal zcela kompenzovat.

(116)

Šetřením bylo zjištěno, že v roce 2010 nemohlo výrobní odvětví Unie investovat. Investice do podnikání v oblasti kyseliny sulfanilové se v důsledku toho mezi rokem 2011 a koncem období přezkumného šetření snížily o 43 %, jejich výše v absolutním vyjádření byla nízká a souvisely především s údržbou. Tato zjištění jsou v souladu s návratností investic a nízkou ziskovostí během období přezkumného šetření.

(117)

Návratnost investic věrně kopírovala trend ziskovosti v letech 2011 a 2012. V období přezkumného šetření se návratnost investic zlepšila a dosáhla hodnoty roku 2010, a to díky zvýšení ziskovosti mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření.

(118)

Peněžní tok vykazoval kolísající tendenci, ale po celé posuzované období zůstal kladný. V období přezkumného šetření peněžní tok klesl o 18 % oproti úrovni z roku 2010. Výrobní odvětví Unie nehlásilo žádné potíže se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

(119)

Jak bylo konstatováno v 84. bodě odůvodnění, rozsah subvenčního rozpětí nebyl významný, přestože byl vyšší než nepatrný.

(120)

S přihlédnutím ke zvýšení objemu prodeje, cen i míry využití kapacity výrobního odvětví Unie lze vyvodit závěr, že opatření byla úspěšná a že výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období překonalo účinky dřívějšího subvencování. Během období přezkumného šetření byl pozorován jistý pokles některých ukazatelů újmy, např. ziskovosti a podílu na trhu, ten však nelze přičíst dovozu z dotčené země, který byl v období přezkumného šetření velmi malý. Ukazatele újmy, které se vyvíjely negativně, i tak poukazují na udržitelnou situaci výrobního odvětví Unie.

(121)

Šetření prokázalo, že dovoz dotčeného výrobku z Indie klesl na velmi nízkou úroveň. Tržní podíl výrobního odvětví Unie byl poměrně stabilní a objem, o nějž přišla dotčená země, byl nahrazen dovozem z USA za ceny podobné cenám výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit objem prodeje a průměrné prodejní ceny a dosáhnout téměř optimální míry využití kapacity.

(122)

Jak je vysvětleno v 120. bodě odůvodnění, mírný pokles tržního podílu a ziskovosti výrobního odvětví Unie nelze přičíst indickému dovozu.

(123)

Vyvozuje se tudíž závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu.

(124)

Ačkoli výrobní odvětví Unie mělo několik připomínek k analýze újmy, jež byly řešeny výše v 95., 105.–106. a 110.–111. bodě odůvodnění, souhlasilo s celkovým závěrem o neexistenci podstatné újmy zejména během období přezkumného šetření.

(125)

Pro účely vyhodnocení pravděpodobnosti obnovení újmy je důležité vyzdvihnout, že při optimálním využití kapacity – jehož bylo během období přezkumného šetření dosaženo – není výrobní odvětví Unie s to uspokojit celou spotřebu Unie, a tudíž významná část spotřeby Unie musí být pokryta dovozem.

(126)

Výrobní odvětví Unie vyrábí navíc jen vyčištěnou kyselinu sulfanilovou, což znamená, že uživatelům, kteří pro svou výrobu preferují technickou kyselinou sulfanilovou, nezbývá než využít dovozu.

(127)

Výrobní odvětví Unie si navíc udrželo stabilní podíl na trhu, neboť dodávalo řadě svých dlouhodobých odběratelů. Šetřením bylo zjištěno, že dodavatelé kyseliny sulfanilové musí u některých odběratelů podstoupit přísný a nákladný postup certifikace/verifikace, což ztěžuje změnu dodavatele.

(128)

Toto je kontext, ve kterém byl analyzován potenciální dopad indického dovozu na trh Unie a výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení za účelem vyhodnocení pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(129)

Jak je uvedeno v 84.–85. a 87. bodě odůvodnění, dovoz kyseliny sulfanilové z Indie je nadále a pravděpodobně bude i v budoucnu zvýhodněn subvencováním.

(130)

Zjištění v rámci šetření zároveň ukazují na to, že přítomnost subvencovaného dovozu z Indie nepovede k obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie. Tato úvaha vychází z analýzy těchto faktorů:

(131)

Šetření nezjistilo existenci významné volné kapacity v Indii.

(132)

Výrobní odvětví Unie vzneslo proti tomuto zjištění námitku a zejména uvedlo, že indická volná kapacita pravděpodobně poroste v důsledku rostoucí přítomnosti čínských výrobků na indickém trhu, což zvýší motivaci vyvážet.

(133)

V tomto ohledu Komise poznamenává, že největší známý indický výrobce a vývozce kyseliny sulfanilové v roce 2013 opustil status podniku orientovaného na vývoz (EOU), který je popsán v 39. bodě odůvodnění, neboť hodlal zvýšit prodej na domácím trhu. Takový prodej byl předtím významně omezen podmínkami režimu EOU. Společnost potvrdila, že nepociťovala tlak čínských konkurentů a že podle jejího hodnocení měl indický trh dobrou perspektivou vývoje. Neexistují tedy důvody domnívat se, že v důsledku údajného čínského tlaku na indický trh dojde k přesměrování současné či jakékoli budoucí volné kapacity indických výrobců do Unie.

(134)

Pokud jde o cenovou politiku indických vývozců, bylo již v 94. a 95. bodě odůvodnění shledáno, že spolupracující vyvážející výrobce, ale i další indičtí výrobci prodávali za ceny, které během období přezkumného šetření neznamenaly cenové podbízení vůči cenové úrovni v Unii.

(135)

Výrobní odvětví Unie argumentovalo, že vývozní ceny společnosti Kokan vycházely z cenového závazku, a nebyly tudíž reprezentativní pro ostatní indické vyvážející výrobce. Komise poznamenává, že během posuzovaného období byly ceny společnosti Kokan výrazně nad minimální dovozní cenou (MIP) stanovenou v závazku. Pokud jde o ostatní indické vývozce, jejich průměrné vývozní ceny byly podle údajů Eurostatu během období přezkumného šetření ještě vyšší. To znamená, že ceny indických vývozců včetně Kokanu vycházely spíše ze situace na trhu, a nikoli z cenového závazku.

(136)

Výrobní odvětví Unie rovněž poukázalo na to, že ceny indického dovozu se v průběhu posuzovaného období snížily o 8 % navzdory více než 40 % nárůstu cen hlavní suroviny (benzenu) během stejného období. Šetřením se zjistilo, že relativně vysoká cena kyseliny sulfanilové na trhu Unie vytvořila prostor pro pokles ceny, a to navzdory zvýšení ceny hlavní suroviny. Benzen je sice důležitou složkou nákladů, jím samotným ovšem nelze vysvětlit vývoj nákladů a cen výrobku, který je předmětem šetření. Šetřením bylo dále zjištěno, že ceny indického prodeje do Unie nebyly mimořádně nízké, neboť byly podobné indickým cenám vývozu do třetích zemí, který probíhal ve značných množstvích. Nebyl tedy zjištěn rozpor mezi vývojem ceny koncového výrobku (kyseliny sulfanilové) a vývojem ceny hlavní suroviny (benzenu), jak tvrdilo výrobní odvětví Unie.

(137)

Výrobní odvětví Unie rovněž poukázalo na to, že ceny indického vývozu do třetích zemí, jmenovitě do Turecka, byly nižší než do EU. Komise konstatuje, že z údajů získaných od společnosti Kokan plyne, že jeho ceny do Turecka byly rovněž nad úrovní MIP a že jimi nedocházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Objem vývozu společnosti Kokan do Turecka byl podobný objemu, na který se odvolává výrobní odvětví Unie ve svém argumentu, a tudíž zjištění týkající se Kokanu platí pro všechen indický dovoz do Turecka. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že dostupné údaje nepotvrzují údajnou rozdílnou cenovou politiku indických výrobců, pokud jde o vývoz do třetích zemí a vývoz do EU.

(138)

Jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění, subvenční rozpětí zjištěné v období přezkumného šetření u spolupracujícího indického výrobce činilo 3,1 %. To dokládá pokračující klesající trend subvencování, který je pozorován od uložení původních vyrovnávacích opatření v roce 2002.

(139)

Tento pokles je ovlivněn nejen situací této konkrétní společnosti, ale také systémovými změnami indických subvenčních režimů. Jak je vyloženo v části C tohoto nařízení, některé režimy indická vláda zrušila a většinu zbývajících s ohledem na výhody pro podniky zredukovala. Pouze u jediného šetřeného režimu, a to DDS, byly podmínky způsobilosti a správní postupy zjednodušeny. Výsledkem bylo, že se společnost Kokan okamžitě přesunula do tohoto režimu. Využívání režimu DDS ovšem znamená nemožnost využívat většiny ostatních režimů (EOU, AAS, FPS, DFIA a FMS). Režim DDS má pro dotčený výrobek jasně stanovenou maximální úroveň subvencování: v období přezkumného šetření se rovnala 4 % vývozní hodnoty FOB a poté byla dále snížena na 3 % této hodnoty. Navzdory tomuto stropu na úroveň subvencování lze očekávat, že tento režim ostatní výrobci již začali nebo začnou využívat, poněvadž administrativní zátěž s tímto režimem spojená je nízká.

(140)

Komise tuto tendenci v posledních dvou letech zaregistrovala v několika jiných antisubvenčních šetřeních týkajících se Indie (16). Lze tedy vyvodit závěr, že zjištění týkající se Kokanu popsaná ve 139. bodě odůvodnění, lze extrapolovat na zbývající indické výrobce kyseliny sulfanilové.

(141)

S ohledem na výše uvedenou úroveň subvencování (odhad okolo 3 %, je-li DDS hlavním režimem) a na současnou úroveň cen vývozu z Indie, které již zahrnují subvence, se vyvozuje závěr, že tyto vývozní ceny by nepředstavovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, i kdyby byla vyrovnávací opatření vůči Indii zrušena. Lze tedy vyvodit závěr, že vývoz z Indie, i kdyby byl subvencovaný, by nezpůsobil újmu výrobnímu odvětví Unie.

(142)

Spolupracující indický výrobce (představující významný podíl indického dovozu do Unie) prodával především kyselinu sulfanilovou technického stupně, kde mu konkuroval zejména dovoz z USA a Číny, poněvadž výrobní odvětví Unie kyselinu sulfanilovou technického stupně nevyrábělo. V podstatě veškerá kyselina sulfanilová, kterou společnost Kokan vyvezla do Turecka, a to ve významných množstvích, byla technického stupně.

(143)

Výrobní odvětví Unie přišlo s tvrzením, že využití kyseliny sulfanilové technického a vyčištěného stupně se značně překrývá, a že si tedy oba stupně výrazně konkurují.

(144)

Přestože se uznává, že oba stupně lze považovat za jeden a týž výrobek, je důležité uvést, že šetřením bylo potvrzeno, že z praktického hlediska je jejich zaměnitelnost omezená. Kyselinu sulfanilovou vyčištěného stupně by teoreticky mohli používat uživatelé, kteří potřebují nebo preferují technický stupeň, avšak kvůli výraznému cenovému rozdílu (20 % až 25 %) to pro ně není ekonomicky schůdné řešení. Proto je konstatováno, že kyselina sulfanilová technického stupně pocházející z Indie konkuruje zejména výrobkům z ČLR a USA.

(145)

Vzhledem k zjištěním šetření uvedeným v předchozích bodech odůvodnění se vyvozuje závěr, že zrušením vyrovnávacích opatření vůči Indii pravděpodobně nedojde v krátkodobém až střednědobém horizontu k obnovení újmy.

(146)

Jelikož byl vyvozen závěr, že obnovení újmy není pravděpodobné, nebylo nutné stanovit zájem Unie.

(147)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné zrušit stávající vyrovnávací opatření vůči dovozu kyseliny sulfanilové z Indie. V návaznosti na toto zveřejnění byla zúčastněným stranám poskytnuta lhůta pro podání připomínek. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(148)

Z výše uvedeného plyne, že jak stanoví čl. 18 základního nařízení, vyrovnávací opatření použitelná na kyselinu sulfanilovou pocházející z Indie by měla být zrušena. Zrušeno by mělo být také rozhodnutí Komise, kterým se přijímají v současnosti platné závazky společnosti Kokan v souvislosti s dovozem kyseliny sulfanilové.

(149)

Vzhledem k tomu, že k překonání účinků dumpingu došlo teprve v nedávné době, bude Komise v návaznosti na žádost výrobce v Unii dovoz dotčeného výrobku sledovat. Toto sledování bude probíhat po dobu dvou let od vyhlášení tohoto nařízení.

(150)

Výbor zřízený podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,