3.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 353/56

—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 14,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2012“ (COM(2011)0815),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 nazvané „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“ (COM(2011)0902),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (1),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (2),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“ (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o řešení problému předčasného ukončování školní docházky (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o učení se v raném věku v Evropské unii (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na rok 2010 (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, tvořivosti a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (7),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0247/2012),

A.

vzhledem k tomu, že celoživotní učení není pro většinu obyvatel EU dosud skutečností, přestože v oblasti vzdělávání a odborné přípravy došlo k určitému pokroku, a že některé ukazatele dokonce budí znepokojení; vzhledem k tomu, že kromě obecného vzdělávání a odborné přípravy je zapotřebí zdůraznit rovněž význam formálního i neformálního vzdělávání dospělých;

B.

vzhledem k tomu, že strategie celoživotního učení nejsou v mnoha členských státech řádně prováděny, ačkoli jsou klíčovou součástí strategie Evropa 2020;

C.

vzhledem k tomu, že politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy musí nabízet příležitosti k celoživotnímu učení pro všechny bez ohledu na věk, zdravotní postižení, rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, sexuální orientaci, jazykové prostředí či socioekonomický původ;

D.

vzhledem k tomu, že osoby z různých skupin mají stále omezené příležitosti k učení, nedostatečně přizpůsobené jejich potřebám; vzhledem k tomu, že původní obyvatelé, stejně jako příslušníci jazykových a kulturních menšin by měli mít možnost vzdělávat se ve svém mateřském jazyce;

E.

vzhledem k tomu, že hospodářský růst musí být založen především na vzdělávání, znalostech, inovacích a také na sociálních politikách upravených tak, aby se EU dokázala vymanit ze současné krize, a že je důležité, aby se v rámci strategie Evropa 2020 skutečně a plně prováděly politiky v této oblasti, aby tak bylo možné toto kritické období překonat;

F.

vzhledem k tomu, že rozvoj politik zaměřených na vzdělávání a odbornou přípravu je veřejnou odpovědností členských států, a vzhledem k tomu, že je třeba na ně poskytnout dostatečné finanční prostředky z veřejných zdrojů, aby byl zajištěn rovný přístup ke vzdělání bez sociální, ekonomické, kulturní, rasové či politické diskriminace;

G.

vzhledem k tomu, že úsporná opatření a následné rozpočtové škrty uplatňované v rámci systémů vzdělávání a odborné přípravy v celé Unii ohrožují jednu z hlavních hnacích sil soudržnosti a růstu, jakož i splnění cíle zaměřeného na vytvoření evropského hospodářství založeného na znalostech;

H.

vzhledem k tomu, že členské státy musí pokračovat ve spolupráci a výměně osvědčených postupů a dále rozvíjet své vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy;

I.

vzhledem k tomu, že nedostatečné jazykové znalosti jsou i nadále obrovskou překážkou pro mobilitu za účelem vzdělávání a odborné přípravy;

J.

vzhledem k tomu, že má-li být strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy úspěšná, měla by usilovat mimo jiné o to, aby poskytla studentům kvalifikace a dovednosti nezbytné k jejich osobnímu rozvoji a aktivnímu občanství;

K.

vzhledem k tomu, že celoživotní učení by mělo být v současném demografickém kontextu skutečně chápáno jako celoživotní, a vzhledem k tomu, že je nutné ve větší míře zohledňovat potenciál znalostí starších osob;

L.

vzhledem k tomu, že získávání dovedností v oblasti nových technologií výrazně usnadňuje plnění cílů celoživotního učení;

M.

vzhledem k tomu, že celoživotní učení je nepřetržitým procesem a mělo by trvat po celý život člověka, kvalitním předškolním vzděláváním počínaje a konče dobou, kdy člověk již nepracuje;

N.

vzhledem k tomu, že zajištění kvalitní péče a vzdělávání pro všechny děti předškolního věku je investicí do budoucnosti a představuje velký přínos jak pro jednotlivce, tak pro společnost;

O.

vzhledem k tomu, že předčasné ukončování školní docházky má závažné důsledky pro jednotlivce i pro hospodářský a sociální rozvoj EU;

P.

vzhledem k tomu, že by bylo vhodné zvážit další inovace v oblasti studentských grantů udělovaných ve fázích vzdělávání, které předchází vysokoškolskému studiu;

Q.

vzhledem k tomu, že dostupnost vzdělávání a odborné přípravy rovněž představuje zásadní výzvu na cestě k sociálnímu začlenění, soudržnosti a boji proti chudobě;

R.

vzhledem k tomu, že evropské, vnitrostátní, regionální a místní orgány musí spolupracovat, aby se dokázaly úspěšně vypořádat s výzvami, jimž Evropa v současnosti čelí;

1.

bere na vědomí výše zmíněné sdělení Komise nazvané „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“;

2.

připomíná, že v období před současnou krizí se výsledky členských států, pokud jde o účast všech věkových skupin na vzdělávání, odborné přípravě a celoživotním učení, výrazně lišily a EU celkově zaostávala za mezinárodními průměry;

3.

zdůrazňuje, že některé členské státy přistoupily k rozpočtovým škrtům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v souvislosti se stávající hospodářskou situací, domnívá se však, že tyto investice, které mají nejvyšší strategickou hodnotu, by měly být zachovány a případně navýšeny; zdůrazňuje, že víceletý finanční rámec Unie předpokládá, že vzdělávání a související odvětví dosáhnou v rámci dlouhodobého rozpočtu EU největšího procentního navýšení;

4.

zdůrazňuje, že je ve víceletém finančním rámci třeba schválit zvýšení rozpočtu na vzdělávání a na související odvětví; vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie celoživotního učení a vyčlenily na ně dostatečné finanční prostředky, což je nejlepší dostupný nástroj k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

5.

zdůrazňuje, že ekonomické náklady na důsledky neuspokojivého vzdělávání, včetně předčasného ukončování školní docházky a sociální nerovnosti v rámci systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich dopad na růst členských států jsou podstatně vyšší než náklady na finanční krizi, a členské státy již nyní tuto cenu každým rokem platí;

6.

žádá členské státy, aby dávaly přednost výdajům na vzdělávání, odbornou přípravu, mládež, celoživotní učení, výzkum, inovace a jazykovou a kulturní různorodost, které představují investice do budoucího růstu a hospodářské rovnováhy, ale zároveň je žádá, aby zajistily přidanou hodnotu těchto investic; opakuje v této souvislosti žádost, aby celkové investice na vysokoškolské vzdělávání představovaly nejméně 2 % HDP, což doporučuje Komise ve své roční analýze růstu a zaměstnanosti jakožto minimum pro znalostní ekonomiky;

7.

připomíná, že pokud chtějí členské státy EU v budoucnu obstát v konkurenci nových světových velmocí, musí splnit základní cíle strategie Evropa 2020, což v oblasti vzdělávání znamená dosáhnout 3 % investic na výzkum, zvýšit počet vysokoškolsky vzdělaných mladých osob na 40 % a snížit předčasné ukončování školní docházky pod 10 %;

8.

připomíná význam výzkumu v rámci ambiciózní strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; žádá proto Komisi a členské státy, aby posílily svá opatření, jejichž cílem je zvýšit počet mladých lidí, kteří se rozhodnou věnovat výzkumné činnosti;

9.

připomíná, že zvláštní pozornost by se měla věnovat mladým lidem, přičemž je třeba brát v úvahu, že míra jejich nezaměstnanosti v EU vzrostla na více než 20 % a její vrchol v některých členských státech nebo regionech přesahuje 50 %, a že mladí lidé jsou současnou krizí obzvláště silně zasaženi, zejména mají-li nižší vzdělání; poukazuje zejména na nepříznivé dopady úsporných programů na míru nezaměstnanosti mladých lidí v některých státech Unie, zejména v jižní Evropě, které vedly mimo jiné k výraznému odlivu mozků do jiných zemí, a to včetně třetích zemí; připomíná rovněž, že jeden ze sedmi dnešních žáků (14,4 %) ukončuje své vzdělání na nižším středoškolském stupni a dále se nezapojuje do žádného dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy;

10.

upozorňuje na systémy odborného vzdělávání s praktickou přípravou, které existují v některých členských státech a které zajišťují propojení teorie s praxí a v porovnání s čistě školskými vzdělávacími systémy umožňují lepší přístup na trh práce;

11.

navrhuje členským státům, aby v rámci fiskální úmluvy odečetly investice do vzdělávání a odborné přípravy od výše státního schodku, neboť v souladu s cíli strategie Evropa 2020 jsou tyto investice považovány za nejdůležitější hnací sílu zdravé obnovy;

12.

vyzývá orgány EU, aby vynaložily další úsilí s cílem vypracovat jasnější a důkladněji zacílené politiky mládeže na úrovni EU, které budou přizpůsobeny novým výzvám, jimž společnost čelí; současná generace mladých lidí se domnívá, že nebude schopna dosáhnout stejné úrovně prosperity, k níž dospěla předchozí generace;

13.

zejména žádá členské státy, aby prováděly opatření zaměřená na mladé lidi, u nichž by mohlo dojít k předčasnému ukončení školní docházky nebo kteří nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy ani nejsou zaměstnaní, nabízely jim kvalitní výuku a poskytovaly odbornou přípravu a programy záruk pro mládež umožňující získat dovednosti a zkušenosti nezbytné k pracovnímu začlenění a usnadnily návrat některých z nich do vzdělávacího procesu; současně žádá, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost odbornému vzdělávání a přípravě v systémech terciárního vzdělávání, s přihlédnutím k rozmanitosti vnitrostátních vzdělávacích systémů; žádá členské státy, aby zvýšily své úsilí k zajištění toho, aby mladí lidé mohli získávat skutečné pracovní zkušenosti a rychle vstoupit na trh práce; zdůrazňuje, že stáže musí být pro studium relevantní a musí být součástí osnov;

14.

zdůrazňuje, že v období krize je zaměstnanost mladých lidí obzvláště ohrožena; zdůrazňuje, že je důležité sledovat, jak rychle získají mladí absolventi po ukončení školní docházky zaměstnání, v němž mohou uplatnit své vzdělání a znalosti, přičemž tyto údaje by se poté měly stát základem pro hodnocení kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy i pro jejich případnou úpravu;

15.

vybízí Komisi a členské státy, aby důsledně prosazovaly zavádění, provádění a následný rozvoj systému ECVET, nástroje Europass a evropského rámce kvalifikací;

16.

zdůrazňuje, že mladí lidé hrají klíčovou roli při dosahování hlavních cílů EU, jež mají být splněny do roku 2020, pokud jde o zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energii, vzdělávání a boj proti chudobě;

17.

zdůrazňuje význam informálního a neformálního vzdělávání pro rozvoj hodnot, schopností a dovedností zejména u mladých lidí a také pro osvojení občanského cítění a demokratické účasti; žádá Komisi, aby podpořila informální a neformální vzdělávání, a to i finančně, v rámci nových programů přijatých v oblasti vzdělávání a mládeže a rovněž v oblasti občanství;

18.

vyzývá univerzity, aby rozšířily přístup ke vzdělávání a aby modernizovaly své studijní programy, a postavily se tak novým výzvám ve snaze zlepšit dovednosti evropské populace, aniž by však došlo k narušení jejich akademických úkolů v oblasti předávání vědomostí a s ohledem na to, že demografická změna je v Evropě nepopiratelnou skutečností; v této souvislosti zdůrazňuje význam podpory a uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení;

19.

vybízí k dialogu mezi soukromými subjekty, zejména malými a středními podniky, místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti a vysokoškolskými institucemi a univerzitami, což studentům umožní získávat znalosti a dovednosti usnadňující jejich vstup na trh práce; připomíná zaměstnavatelům význam praxí, které mladým lidem umožňují zvyknout si na pracovní prostředí;

20.

připomíná, že zásadním prvkem nového hospodářství založeného na znalostech je tvořivost; zdůrazňuje, že tvořivá odvětví přispívají do hospodářství značnou měrou, která stále narůstá a představuje 4,5 % HDP Evropské unie a 8,5 milionů pracovních míst;

21.

připomíná, že je nezbytná součinnost mezi nabízenými kvalifikacemi a potřebami trhu práce;

22.

zdůrazňuje, že veřejné služby zaměstnanosti hrají v politikách poskytování pomoci a poradenství pro uchazeče o práci zásadní úlohu, především při hledání zaměstnání či odborné přípravy; zdůrazňuje, že vhodná odborná příprava, která umožňuje snadnější návrat na trh práce, by měla být k dispozici pro mnohem větší počet uchazečů o práci, a vyzývá tedy členské státy, aby na ni vyčlenily potřebné prostředky;

23.

zdůrazňuje, že je velmi důležité zlepšit přístup osob se zdravotním postižením k celoživotnímu učení, a to nejen vytvořením a prováděním programů, které na ně budou zaměřeny, ale též tím, že otázka zdravotního postižení bude začleněna do všech programů pro širokou veřejnost; aby bylo možné předcházet sociálnímu vyloučení a skutečně posílit postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce, je nezbytné věnovat zvláštní pozornost vztahu mezi zdravotním postižením a celoživotním učením, vzhledem k tomu, že podle všech studií věnujících se této otázce je úroveň vzdělání zdravotně postižených osob podprůměrná a jejich účast na daných programech velmi nízká;

24.

připomíná, že zaměstnavatelé nesou klíčovou odpovědnost za to, aby se celoživotní učení stalo skutečností pro všechny, se zvláštním důrazem na rovnoprávnost žen a mužů; vyzývá zaměstnavatele, aby pracovníkům po celou dobu jejich profesní dráhy umožňovali průběžně se vzdělávat, a to tím, že více zdůrazní právo na vzdělávání a zajistí, aby se vzdělávání mohli účastnit všichni pracovníci; zaměstnavatelé by také měli dostatečně oceňovat vzdělávání v rámci zaměstnání, jež umožňuje dosáhnout hlubší specializace a vytváří příležitosti pro další profesní postup;

25.

vyzývá ke zvýšení úsilí s cílem zavést a uplatňovat evropský systém akreditací a uznávání kvalifikací a formálního i neformálního vzdělávání, včetně dobrovolnictví, aby se tak posílily klíčové vazby mezi neformálním učením a formálním vzděláváním a aby se zlepšila vnitrostátní i přeshraniční mobilita v rámci vzdělávání i trhu práce;

26.

poukazuje na to, že systémy vzdělávání a odborné přípravy jednotlivých zemí se velmi liší, a navrhuje, aby byl zároveň se zprávou o pokroku a při dodržení zásady subsidiarity zveřejněn praktický průvodce o každém členském státě, který bude obsahovat doporučení na zlepšení stávající politiky a rozvoj vnitrostátních systémů vzdělávání;

27.

žádá, aby byl posílen vnější rozměr politik EU prostřednictvím intenzivnějšího politického dialogu a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy mezi Unií a jejími mezinárodními partnery a sousedními zeměmi, jejichž cílem bude a) reflektovat vzrůstající hospodářskou, sociální a politickou propojenost, b) přispět k provádění vnějšího rozměru strategie Evropa 2020 a c) podporovat stabilitu, prosperitu a lepší vyhlídky na zaměstnání pro občany partnerských zemí a zároveň vyvinout lepší nástroje na řízení a podporu profesní migrace kvalifikovaných pracovníků do Evropy, čímž se vyrovná nedostatek kompetencí, které jsou nedílně spjaty s demografickým vývojem v Evropě;

28.

připomíná, že jakožto subjekty na mezinárodním trhu vzdělávání musejí být vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy propojeny s dalšími zeměmi, aby byly i nadále moderní a konkurenceschopné a snadněji přitahovaly studenty z dalších evropských či třetích zemí tím, že jim nabídnou vzdělávání a odbornou přípravu i snadnější uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že vlivem demografických změn a mezinárodní migrace nabývají tyto záležitosti ještě na větším významu;

29.

zdůrazňuje, že ačkoliv v současné době vzniká evropský prostor vzdělávání a odborné přípravy, nebyl ještě dosažen cíl spočívající v odstranění překážek mobilitě a mobilita studentů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je i nadále nízká; zdůrazňuje, že zásadní výzvou pro budoucnost bude výrazné posílení mobility studentů a učitelů mezi jednotlivými státy a uznávání znalostí, kvalifikací a kompetencí získaných v zahraničí a že je též třeba poskytovat cílené informace a poradenství, aby se zvýšil zájem zahraničních studentů o naše systémy vzdělávání a odborné přípravy;

30.

lituje, že sdělení Komise nazvané „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“ se dostatečně nevěnuje otázce rozvoje v rané fázi školní docházky, a zejména jejímu lingvistickému rozměru, přestože se jedná o jeden z hlavních cílů strategie Evropa 2020; domnívá se, že tato fáze vzdělávání by se měla považovat za nejvýznamnější, pokud jde o budoucí úroveň dosaženého vzdělání a osobní i sociální rozvoj jednotlivce; je toho názoru, že dětem nejlépe prospěje předškolní vzdělávání zaměřené na posílení jejich motorických a sociálních dovedností, na podporu harmonického emočního rozvoje a na povzbuzování jejich zvídavosti;

31.

žádá Komisi, aby poskytla členským státům podporu a pomoc při zavádění opatření, jimiž dětem zajistí skutečnou cestu za vzděláním již od nejútlejšího věku;

32.

je pevně přesvědčen o tom, že investice do předškolního vzdělávání a péče přináší lepší výsledky než investice do jakékoli jiné fáze vzdělávání, za předpokladu, že toto vzdělávání v každém stadiu odpovídá stupni vnímavosti a zralosti jednotlivých cílových skupin; zdůrazňuje, že je prokázáno, že investice do prvních let vzdělávání snižují pozdější náklady; domnívá se rovněž, že úspěšné vzdělávání je na všech stupních závislé na dobře vyškolených učitelích a na jejich průběžné profesní přípravě – z tohoto důvodu jsou nezbytné dostatečné investice do odborné přípravy učitelů;

33.

zdůrazňuje význam, který má odborná péče v raném věku pro sociální rozvoj dětí, zejména dětí ze sociálně slabších rodin;

34.

zdůrazňuje, že je nutné osvojovat si od nejútlejšího věku jazykové dovednosti, a to nejen pokud jde o úřední jazyky EU, ale i o regionální a menšinové jazyky, neboť to lidem umožní větší mobilitu, zlepší jejich přístup na trh práce, poskytne výrazně větší příležitosti ke studiu a podpoří mezikulturní výměnu a větší evropskou soudržnost;

35.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat mobilitu zaměřenou na výuku jazyků ke splnění cíle, aby všichni občané Evropské unie znali vedle svého mateřského jazyky ještě nejméně další dva jazyky;

36.

zdůrazňuje, že proces osvojování cizích jazyků by měl začít již v předškolním věku, a vítá iniciativy, které umožňují žákům učit se písemně i ústně jazyk své země původu jakožto nepovinný školní předmět a získat tak další dovednosti;

37.

považuje za nezbytné podporovat mobilitu prostřednictvím ambiciózních komunitních programů zaměřených na vzdělávání a kulturu, a zejména prostřednictvím výměn učitelů, studentů a žáků, obzvláště v oblasti studia jazyků, s cílem podporovat aktivní občanství, evropské hodnoty, jakož i jazykové dovednosti a další cenné schopnosti a dovednosti;

38.

vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj inovačních řešení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která bude možné snadno přizpůsobit různým jazykům a technickým požadavkům a jež umožní dosáhnout mobility i v oblastech, v nichž je mnohojazyčnost méně častá;

39.

uznává významný přínos Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 a připomíná, že je pro EU důležité, aby měli její občané příležitost zapojit se do učení ve všech jeho formách i ve vyšším věku, a aby studenty pokročilejšího věku zapojovala do dialogu s odborníky, kteří pracují ve službách zajišťujících a podporujících učení;

40.

připomíná, že cílem programu Grundtvig je přispívat k rozvoji odvětví vzdělávání dospělých a umožnit většímu počtu lidí zapojit se do vzdělávacích aktivit; zdůrazňuje, že se program zaměřuje na potřeby spojené s výukou a studiem studentů, kteří se účastní kurzů vzdělávání dospělých a alternativního vzdělávání, a na organizace poskytující tyto služby; žádá členské státy, aby zdokonalovaly kvalitu vzdělávání nabízeného organizacemi pro vzdělávání dospělých a podporovaly jejich vzájemnou spolupráci;

41.

zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat stávající evropské nástroje, zejména strukturální fondy zaměřené na odbornou přípravu;

42.

zdůrazňuje, že vzdělávání dospělých přesahuje rámec činností souvisejících se zaměstnáním, jelikož zahrnuje zlepšování osobních, občanských a společenských dovedností prostřednictvím formálního vzdělávání a odborné přípravy v průběhu celého života, jak je uvedeno v programu celoživotního učení;

43.

uznává, že činnost starších osob má pro společnost jako celek pozitivní přínos, to lze podpořit účastí těchto osob na vzdělávání a odborné přípravě, k níž bude docházet pro osobní naplnění či společenský kontakt;

44.

zdůrazňuje, že je třeba sestavovat statistiky týkající se celoživotního učení, které se budou vztahovat na věkovou skupinu nad 65 let; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že důchodový věk se v mnoha zemích EU posouvá a lidé tak pracují do vyššího věku, je třeba zohledňovat i novou situaci obyvatel spadajících mimo tuto věkovou skupinu;

45.

uznává vzdělávací a výchovnou úlohu sportu, a vybízí proto členské státy, aby zvýšily své investice do sportu a podporovaly sportovní činnost ve školách s cílem podpořit začlenění a přispět k rozvoji kladných hodnot u mladých Evropanů;

46.

zdůrazňuje, že odborná příprava sportovců na místní úrovni je pro udržitelný rozvoj sportu a pro jeho společenskou úlohu zásadní; vyjadřuje svou podporu řídícím sportovním orgánům, které povzbuzují kluby k investicím do vzdělávání a odborné přípravy místních mladých sportovců zaváděním opatření, jež stanoví minimální počet sportovců jednotlivých oddílů klubu, kteří jsou odborně připravováni na místní úrovni, a pobízí je, aby tato opatření ještě posílily;

47.

vybízí členské státy, aby zvážily možnost zavedení širšího a co nejméně byrokratického systému malých grantů pro studenty, kteří se nachází ve fázích vzdělávání předcházejících vysokoškolskému studiu a mají finanční těžkosti, a povzbudily je tak k pokračování ve studiu, čímž by se přispělo k odstranění sociálních rozdílů a zajištění lepších vzdělávacích příležitostí pro všechny;

48.

domnívá se, že je třeba vyvinout větší úsilí, aby bylo možné vypořádat se s nerovností v počtech mužských a ženských absolventů v oblastech vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM), přičemž o této nerovnosti svědčí skutečnost, že ženy tvoří pouze 20 % absolventů inženýrských oborů;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.