EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62008TN0541

Věc T-541/08: Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Sasol a další v. Komise

Úř. věst. C 44, 21.2.2009, p. 57–58 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

21.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/57


Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Sasol a další v. Komise

(Věc T-541/08)

(2009/C 44/99)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sasol Ltd (Johannesburg, Jižní Afrika) Sasol Holding in Germany GmbH (Hamburg, Německo), Sasol Wax International AG (Hamburg, Německo), Sasol Wax GmbH (Hamburg, Německo) (zástupci: W. Bosch, U. Denzel, C. von Köckritz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobců

zrušit nebo podstatně snížit pokutu uloženou společnostem Sasol Limited, Sasol Holding in Germany GmbH, Sasol Wax International AG a Sasol Wax GmbH na základě článku 2 rozhodnutí; a

uložit Komisi, aby žalobkyním uhradila právní a jiné náklady a výdaje spojené s touto věcí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba, podaná jménem žalobkyň, směřuje k částečnému zrušení, na základě článku 230 ES, rozhodnutí Komise K(2008) konečné ze dne 1. října 2008 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHS ve věci COMP/39.181 – Parafíny.

Komise ve svém rozhodnutí dospěla k závěru, že několik výrobců parafínu a surového parafínu uzavřelo v letech 1992 až 2005 kartelovou dohodu, v jejímž rámci pravidelně organizovalo schůze, jejichž předmětem bylo vedení diskuzí o cenách, rozdělování trhů nebo zákazníků a výměna citlivých obchodních údajů, pokud jde o parafín a surový parafín prodávaný konečným spotřebitelům v Německu.

Žaloba je založena na následujících žalobních důvodech a hlavních argumentech:

Podle žalobkyň Komise jednala nesprávně, když shledala společnosti Sasol Limited (mateřská společnost společnosti Sasol group), Sasol Holding in Germany a Sasol Wax International AG odpovědnými za „období společného podniku“ (od 1. května 1995 do 30. června 2002). Žalobkyně tvrdí, že domněnka Komise, že společnost Sasol Limited (prostřednictvím svého podílu na společnosti Sasol Holding in Germany) měla rozhodující vliv na společnost Schümann Sasol International AG, představuje zjevně nesprávné posouzení skutečností, kterými Komise disponovala.

Žalobkyně krom toho uvádějí, že se Komise rovněž dopustila nesprávného posouzení, když shledala společnosti Sasol Limited, Sasol Holding in Germany a Sasol Wax International AG odpovědnými za „odbobí Sasol“ od 1. července 2002 do 28. dubna 2005. Navíc žalobkyně tvrdí, že Komise použila nesprávné právní pravidlo a nezohlednila důkazní materiály předložené společností Sasol (1) prokazující, že společnost Sasol Wax jednala na trhu autonomně a vyvracející domněnku odpovědnosti mateřské společnosti.

Krom toho žalobkyně uvádějí, že Komise pochybila tím, že neshledala společnost VARA společně a nerozdílně odpovědnou za „období Schümann“ (od 3. září 1992 do 30. dubna 1995). Místo toho, aby Komise vycházela z odpovědnosti společnosti VARA (2), která vykonávala kontrolu nad entitou, která se podílela na protiprávních jednáních, přiřkla veškerou odpovědnost pouze společnosti Sasol, a ztížila tak případné opravné prostředky společnosti Sasol proti společnosti VARA.

Žalobkyně uvádějí, že se Komise dále dopustila zjevného pochybení při stanovení základní výše pokuty uložené společnosti Sasol tím, že neoprávněně zvýšila obrat, který má být zohledněn a že zahrnula obrat související s výrobky, na které se protiprávní jednání nevztahuje přímo nebo nepřímo ve smyslu čl. 23 odst. 2 a 1 nařízení (ES) 1/2003 (3). Komise se dopustila nesprávného právního posouzení rovněž tím, že zvolila nesprávnou metodu k určení základní částky, která má být použita v případech, ve kterých konečné rozhodnutí ukládající pokutu směřuje proti různým adresátům za různá období protiprávního jednání.

Krom toho žalobkyně uvádějí, že se Komise dopustila pochybení tím, že předpokládala vedoucí úlohu společnosti Sasol v oblasti parafínu a neoprávněně zvýšila pokutu, která měla být uložena společnosti Sasol, o nadměrnou a nepřiměřenou částku ve výši 50 %.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že Komise neprávem neuplatnila horní hranici 10 % stanovenou ve čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 a porušila zásadu osobní právní odpovědnosti tím, že pokutu, která měla být za toto období uložena, neomezila na 10 % z obratu přičitatelného H.-O. Schümannovi, který, podle žalobkyň vykonával skutečnou kontrolu nad společností, která se přímo účastnila protiprávního jednání.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila tím, že společnosti Sasol nepřiznala plnou ochranu, pokud jde o určité části pokuty, jež Komise založila hlavně na důkazních prostředcích dobrovolně poskytnutých společností Sasol v rámci její spolupráce s Komisí.


(1)  Není-li stanoveno jinak, odkazuje na společnosti skupiny Sasom, které se údajně účastnily kartelu.

(2)  Partner společného podniku Schümann Sasol International AG společně se společností Sasol Ltd, která nepřímo nabyla dvě třetiny společnosti Hans-Otto Schümann GmbH & Co KG.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).


Top