Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016TN0661

    Věc T-661/16: Žaloba podaná dne 19. září 2016 – Credito Fondiario v. CRU

    Úř. věst. C 402, 31.10.2016, p. 59–61 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    31.10.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 402/59


    Žaloba podaná dne 19. září 2016 – Credito Fondiario v. CRU

    (Věc T-661/16)

    (2016/C 402/71)

    Jednací jazyk: italština

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: Credito Fondiario SpA (Řím, Itálie) (zástupci: F. Sciaudone, F. Iacovone, S. Frazzani a A. Neri, advokáti)

    Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil první a druhé rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí;

    určil, že čl. 5 odst. 1 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, na kterém jsou založena napadená rozhodnutí, je neslučitelný se zásadami rovného zacházení, proporcionality a právní jistoty zakotvenými v Listině základních práv EU;

    určil, že příloha I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, na kterém jsou založena napadená rozhodnutí, je neslučitelná se zásadami rovného zacházení, proporcionality a právní jistoty zakotvenými v Listině základních práv EU;

    určil, že nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, na kterém jsou založena napadená rozhodnutí, je neslučitelné se zásadou svobody podnikání zakotvenou v Listině základních práv EU;

    uložil Jednotnému výboru pro řešení krizí náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žaloba směřuje proti rozhodnutím SRB/ES/SRF/2016/06 ze dne 15. dubna 2016 (první rozhodnutí) a SRB/ES/SRF/2016/13 ze dne 20. května 2016 (druhé rozhodnutí), přijatým Jednotným výborem pro řešení krizí na výkonném zasedání, jež ve vztahu k žalobkyni stanovují výši příspěvku předem podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

    Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně sedm důvodů.

    1.

    První žalobní důvod, vycházející z neoznámení prvního a druhého rozhodnutí společnosti Credito Fondiario.

    Banca d’Italia neoznámila žalobkyni dvě rozhodnutí přijatá výborem, jak to vyžaduje článek 5 prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/81 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o příspěvky předem do Jednotného fondu pro řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 15, s. 1), ale pouze sdělila částku, jež měla být zaplacena, a tím porušila právo žalobkyně na včasné podání žaloby. Výbor neprovedl řádné oznámení.

    2.

    Druhý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 296 druhého pododstavce SFEU z důvodů nedostatku odůvodnění a porušení povinnosti přijmout rozhodnutí o příspěvcích předem v kontradiktorním řízení.

    Napadená rozhodnutí neobsahují žádné odůvodnění ohledně způsobu výpočtu příspěvku předem, což žalobkyni brání v účinném posouzení legality a opodstatněnosti rozhodnutí.

    3.

    Třetí žalobní důvod, vycházející z nesprávného uplatnění čl. 5 odst. 1 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63.

    Příspěvek předem, který je požadován od Credito Fondiario, je nepřiměřený ve vztahu k rizikovému profilu této instituce a vyplývá z nesprávného posouzení jejích pasiv.

    4.

    Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 4 odst. 1 a článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63. Nesprávné posouzení rizikového profilu Credito Fondiario.

    Ke dni 31. prosince 2014 vykazovala Credito Fondiario podle kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 a článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 nízký rizikový profil. Příspěvek vypočtený výborem odpovídá příspěvku institucí s vysokým rizikovým profilem a plyne ze skutečnosti, že výbor nezohlednil kritéria pro určení a snížení rizika stanovená ve výše uvedených ustanoveních.

    5.

    Pátý žalobní důvod, vycházející z porušení článků 20 a 21 Listiny základních práv EU – Rovné zacházení

    Článek 5 odst. 1 písm. f) a příloha I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 jsou v rozporu s rovným zacházením, jelikož zakotvují diskriminační zacházení v dotyčném odvětví.

    6.

    Šestý žalobní důvod, vycházející z porušení zásad proporcionality a právní jistoty.

    Napadená rozhodnutí tím, že nezohledňují nízký rizikový profil žalobkyně, jí stanovují příspěvek předem, který odpovídá příspěvku instituce s vysokým rizikovým profilem, což je v rozporu se zásadami proporcionality a právní jistoty.

    7.

    Sedmý žalobní důvod: porušení článku 16 Listiny základních práv EU – Svoboda podnikání

    Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 tím, že ukládá přísnější podmínky, než jsou ty, které jsou již stanoveny evropskými bankovními předpisy a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1), v oblasti posuzování rizika, které představuje instituce, a tím, že do výpočtu příspěvku předem vnáší aspekty, u nichž má výbor určitý prostor pro vlastní uvážení, je v rozporu s rovným zacházením, právní jistotou a svobodou podnikání.


    Top