OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 4. dubna 2014

o měnové a finanční statistice

(přepracované znění)

(ECB/2014/15)

(2014/810/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2),

s ohledem na směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (3),

s ohledem na obecné zásady ECB/2010/20 ze dne 11. listopadu 2010 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (4),

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Oblast působnosti

Tyto obecné zásady stanoví povinnosti národních centrálních bank vůči ECB, pokud jde o vykazování měnové a finanční statistiky.

Národní centrální banky vykazují položky uvedené v článcích 3 až 26 v souladu se schématy stanovenými v příloze II a v souladu se standardy elektronického výkaznictví stanovenými v příloze III. Do září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování pro příští rok.

V případě přijetí eura platí tato pravidla:

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad:

Článek 3

Rozvahová statistika měnových finančních institucí

Národní centrální banky sestavují a vykazují dvě samostatné agregované rozvahy (obě v hrubé výši) v souladu se schématy vymezenými v příloze I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33); jedna z těchto rozvah se týká subsektoru měnových finančních institucí „centrální banka“ a druhá se týká subsektoru „ostatní měnové finanční instituce“.

Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace týkající se jejich vlastních rozvah ze svých účetních systémů pomocí příslušných srovnávacích tabulek, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB (15). Tabulky budou podle potřeby ve spolupráci s národními centrálními bankami pozměňovány tak, aby odrážely nastalé situace, např. s cílem zajistit soulad s aktualizovanými účetními pravidly. Pro účely statistického výkaznictví ECB odvozuje ze své vlastní rozvahy údaje, které odpovídají údajům, které ze svých vlastních rozvah odvozují národní centrální banky.

Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace týkající se rozvah ostatních měnových finančních institucí agregací údajů o rozvahových položkách shromážděných od jednotlivých rezidentských měnových finančních institucí kromě rezidentské národní centrální banky.

Tyto požadavky zahrnují zůstatky ke konci měsíce a čtvrtletí (stavy), měsíční a čtvrtletní údaje o úpravách toků a měsíční a čtvrtletní údaje o sekuritizaci úvěrů a jiných převodech úvěrů. Rozvaha se sestavuje k poslednímu kalendářnímu dni měsíce/čtvrtletí bez ohledu na místní dny pracovního klidu; pokud to není možné, použijí se v souladu s pravidly vnitrostátního trhu nebo účetními pravidly údaje vztahující se k poslednímu pracovnímu dni.

Všechny položky jsou povinné; pokud jde však o pole v tabulkách 3 a 4 v části 3 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) odpovídající členským státům mimo eurozónu, uplatňují se určitá zvláštní ustanovení, jak je popsáno v odstavci 8. Pokud se týká požadavků na vykazování sekuritizovaných a odúčtovaných úvěrů, které jsou spravovány měnovými finančními institucemi, uvedených v tabulce 5 v části 5 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), mohou národní centrální banky kromě toho rozšířit požadavky na vykazování tak, aby zahrnovaly jinak převedené úvěry, které jsou spravovány měnovými finančními institucemi. V rozsahu, v němž tyto dodatečné informace nejsou zahrnuty ve vykazování podle tabulky 5 v části 5 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), avšak v němž jsou tyto informace k dispozici národním centrálním bankám, se tyto údaje zahrnují do tabulky 4 v části 1 přílohy II těchto obecných zásad. V rozsahu, v němž mají národní centrální banky k dispozici informace o sekuritizovaných nebo jinak převedených úvěrech, které nejsou spravovány měnovými finančními institucemi (např. od ostatních finančních zprostředkovatelů nebo pomocných finančních institucí, které jsou správci úvěrů), se tyto údaje zahrnují do tabulky 4 v části 1 přílohy II.

Národní centrální banky vykazují statistické informace o rozvahových položkách v souladu s částí 1 přílohy II.

ECB vypočte transakce tak, že vezme rozdíl mezi stavy ke konci měsíce a poté vlivy, které nevyplývají z transakcí, odstraní na základě následujících úprav toků:

Národní centrální banky ECB vykazují měsíční a čtvrtletní údaje o reklasifikacích a jiných úpravách a o přecenění v důsledku změn cen vypočtené v souladu s přílohou IV. ECB obvykle vypočítává úpravy z přecenění pro změny ve směnných kurzech; mohou-li však národní centrální banky sestavit přesnější úpravy, mohou tyto úpravy rovněž předat přímo ECB.

Národní centrální banky a sekce ECB odpovědná za finanční vykazování vykazují ECB měsíční údaje do konce pracovní doby 15. pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují, zatímco čtvrtletní údaje vykazují do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat údaje týkající se posledního období, které předchází stávajícímu referenčnímu období. Kromě toho mohou být prováděny i revize, které se týkají předcházejících období, a to např. z důvodu chyb, reklasifikací, zlepšených zpravodajských postupů atd. ECB může výjimečné i běžné revize zpracovávat současně nebo může rozhodnout o odložení zpracování výjimečných revizí na dobu po termínu pro měsíční sestavování měnových agregátů.

Postup při revizích musí být v souladu se zásadami uvedenými v příručce ECB pro rozvahovou statistiku ECB. S cílem zajistit správnou rovnováhu mezi kvalitou měnových statistik a jejich stabilitou a v zájmu zvýšení konzistence měsíčních a čtvrtletních statistik se výjimečné revize měsíčních údajů vykazují v době předkládání čtvrtletních údajů. Jsou-li vykázány revize měsíčních údajů, avšak vnitrostátní rámec pro sestavování údajů neumožňuje vytvoření odpovídajících čtvrtletních revizí, národní centrální banky při vynaložení nejvyššího úsilí zajistí, aby byl dodržen soulad mezi měsíčními a čtvrtletními údaji, např. pomocí odhadů.

Před tím, než údaje předloží ECB, národní centrální banky a sekce ECB odpovědná za finanční vykazování ověří vnitřní konzistenci údajů v souladu s kontrolami vymezenými a vedenými ECB.

V případě, že národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), zajistí, aby spojený příspěvek těchto fondů peněžního trhu do celkové národní rozvahy fondů peněžního trhu nepřesáhl:

V případě, že národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky podle čl. 9 odst. 2 písm. b) pododst. i), ii) nebo iv) nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), zajistí, aby spojený příspěvek vyňatých fondů peněžního trhu do odpovídající celkové národní rozvahy fondů peněžního trhu pro každou položku nepřesáhl 5 %. Národní centrální banky mohou fondům peněžního trhu rovněž udělit výjimky z požadavku poskytovat údaje o pozicích aktiv a pasiv odděleně vůči sektoru pojišťovacích společností eurozóny a sektoru penzijních fondů eurozóny v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. b) pododst. iii) nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Národní centrální banky rozlišují mezi aktivy a pasivy vůči pojišťovacím společnostem a penzijním fondům a mezi pozicemi u tuzemských institucí a institucí, které jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, a mohou poté udělit výjimky, pokud se týká jednotlivého bloku, jehož příspěvek nepřesahuje 5 % celkové národní rozvahy fondů peněžního trhu.

V případě, že národní centrální banky udělí měnovým finančním institucím výjimky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), navýší při sestavování měsíčních a čtvrtletních rozvahových údajů měnových finančních institucí, které vykazují ECB, skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro tyto měnové finanční instituce. Národní centrální banky mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí zvolit za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy.

Národní centrální banky informují ECB o výjimkách, které uplatňují, a rovněž poskytují informace o hlavních prvcích nových postupů pro přepočet na 100 % pokrytí nebo změn stávajících postupů, pokud jsou významné.

Při sestavování rozvahy centrální banky se národní centrální banky a ECB řídí harmonizovanými účetními pravidly stanovenými v obecných zásadách ECB/2010/20, ve znění pozdějších předpisů, a používají srovnávací tabulky uvedené v čl. 3 odst. 1. Zejména:

Článek 8 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) vymezuje příslušné účetní zásady pro účely statistického výkaznictví, pokud se týká „ostatních měnových finančních institucí“. Aniž jsou zejména dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech eurozóny, vykazují se veškerá finanční aktiva a pasiva v hrubé výši. Pokud se dále týká vkladů a úvěrů, vykazuje se zůstatek jistiny bez částek odpisu či snížení hodnoty. Národní centrální banky mohou ve výjimečných případech dovolit, aby se úvěry vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem) a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku jejich nabytí za podmínek uvedených v článku 8 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Pokud se týká oceňování ostatních rozvahových položek, zejména držených a emitovaných cenných papírů, doporučuje se, aby národní centrální banky uplatňovaly tržní ocenění v souladu s požadavky ESA 2010. Z obecného požadavku podle článku 8 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), že měnové finanční instituce se řídí vnitrostátními předpisy provádějícími směrnici 86/635/EHS, jakož i všemi ostatními platnými mezinárodními standardy, vyplývá, že postupy oceňování cenných papírů a jiných aktiv se liší. Použití nestandardních pravidel oceňování je proto přijatelné, pokud se účetní hodnota výrazně neliší od tržní hodnoty.

Při předávání údajů do ECB národní centrální banky a sekce ECB odpovědná za finanční vykazování poskytují vysvětlivky k zvláštnímu vývoji ve vztahu k poslednímu referenčnímu období, včetně vysvětlivek, které se týkají „reklasifikací a jiných úprav“, jakož i příslušných revizí za starší období. Vysvětlivky je třeba poskytnout zejména v případě vývoje, „reklasifikací a jiných úprav“ a revizí přesahujících částku 5 miliard EUR (vyjádřené v absolutní hodnotě) nebo v jiných případech, pokud jsou považovány za hospodářsky významné, např. pokud se vývoj vykazované série týká velkých transakcí během vykazovaného období nebo pokud revize předurčují významné změny v ekonomickém výkladu souhrnného vývoje. Na žádost ECB poskytnou národní centrální banky a ECB k vykazovaným údajům dodatečné vysvětlení.

Vysvětlivky rovněž označí, zda zjištěný významný vývoj, revize nebo „reklasifikace a jiné úpravy“, které mají dopad na vykazovanou sérii, jsou konečné nebo zda jsou stále předmětem přezkumu.

Národní centrální banky vykazují vysvětlivky pokud možno v okamžiku přenosu údajů, vždy však před ukončením sestavování údajů.

ECB centrálně uchovává vysvětlivky, které obdržela od národních centrálních bank, pro účely monitorování a objasnění statistiky. ECB s informacemi získanými v rámci vysvětlivek nakládá s náležitým ohledem na příslušný režim důvěrnosti informací.

Národní centrální banky mohou rozhodnout, že nebudou od měnových finančních institucí vyžadovat, aby úplně vykazovaly pole v tabulkách 3 a 4 v části 3 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), které odpovídají členským státům mimo eurozónu, jsou-li údaje shromážděné na vyšší úrovni agregace nevýznamné. Národní centrální banky pravidelně, alespoň jednou za rok, přezkoumávají, zda jsou tato ustanovení i nadále uplatňována. Při udělování těchto výjimek národní centrální banky vykazují čtvrtletní odhady odvozené podle těchto kritérií:

Článek 4

Sledování souladu mezi statistickou rozvahou národní centrální banky a její účetní rozvahou

Národní centrální banky a ECB kontrolují soulad mezi jejich agregovanou rozvahou ke konci měsíce vykazovanou pro statistické účely podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a jejich účetními položkami vykazovanými pro účely týdenního finančního výkazu Eurosystému podle obecných zásad ECB/2010/20, ve znění pozdějších předpisů.

Národní centrální banky provádějí kontroly každé položky měsíčních údajů v souladu se vzorem vymezeným v části 2 přílohy I. Kontroly se předávají ECB s odpovídajícími čtvrtletními údaji a ve stejné lhůtě vymezené v čl. 3 odst. 2 pro čtvrtletní údaje.

Ve vykazovaných obdobích, v nichž termín vykazování jejich agregované rozvahy Eurosystému pro statistické účely ke konci měsíce nesouhlasí s termínem vykazování příslušných účetních položek vykazovaných pro týdenní finanční výkaz Eurosystému, mohou národní centrální banky srovnat statistické údaje s denní rozvahou, která byla sestavena k poslednímu pracovnímu dni měsíce. Jako sestavitel vlastní rozvahy se ECB řídí stejným postupem.

ECB sleduje výsledky kontrol souladu a může vyžadovat, aby jí národní centrální banky informovaly o následném vývoji příslušných nesrovnalostí.

Článek 5

Statistika elektronických peněz

ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami každoročně identifikuje a zaznamenává vlastnosti systémů elektronických peněz používaných v Unii, dostupnost příslušných statistických informací a metody sestavování statistik používané ve vztahu k těmto informacím. Národní centrální banky vykazují statistické informace o elektronických penězích vydaných všemi měnovými finančními institucemi, kterým nebyla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), v souladu se seznamem položek uvedeným v tabulce 1 v části 2 přílohy II těchto obecných zásad.

Měsíční údaje se ECB vykazují spolu s přenosem měsíčních údajů statistiky rozvahových položek měnových finančních institucí podle čl. 3 odst. 2. Nejsou-li údaje k dispozici, použijí národní centrální banky tam, kde je to možné, odhady nebo předběžné údaje.

Toto vykazování se vztahuje na instituce elektronických peněz, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz, a splňují tudíž definici měnové finanční instituce, a na instituce elektronických peněz, které se nezabývají převážně finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz, a tudíž nesplňují definici měnové finanční instituce. Toto vykazování zahrnuje také vykazování ze strany malých měnových finančních institucí, kterým byla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), bez ohledu na to, zda jsou úvěrovými institucemi, či nikoli.

Národní centrální banky vykazují statistické informace podle seznamu položek uvedeného v tabulce 2 v části 2 přílohy II těchto obecných zásad. Údaje vydavatelů elektronických peněz, kteří nesplňují definici měnové finanční instituce, a na které se proto nevztahuje řádná statistická zpravodajská povinnost týkající se rozvahových položek, se vykazují v rozsahu, v jakém je národní centrální banky mohou získat od příslušných orgánů dohledu nebo jiných vhodných zdrojů.

Řady se vykazují do ECB ročně, nejpozději v poslední pracovní den měsíce následujícího po uplynutí referenčního období. Nejsou-li údaje k dispozici, použijí národní centrální banky tam, kde je to možné, odhady nebo předběžné údaje.

Článek 6

Statistika bank poštovních úřadů a ústředních vládních institucí

Národní centrální banky shromažďují statistické informace o bankách poštovních úřadů podle nařízení (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39). Tyto požadavky zahrnují měnová pasiva vůči institucím jiným než měnové finanční instituce, které jsou rezidenty eurozóny, tj. vkladovým pasivům měnovým finančních institucí velmi podobné prostředky, a držbu hotovosti a cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi eurozóny. Národní centrální banky tyto údaje vykazují ECB v souladu s částí 3 přílohy II.

Národní centrální banky do výkaznictví podle části 3 přílohy II zahrnují rovněž měnová pasiva ústředních vládních institucí a držbu hotovosti a cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi eurozóny. Z důvodu nepatrnosti se tyto položky nevykazují, pokud tato aktiva a pasiva neexistují nebo jsou bezvýznamná.

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b).

Řady se vykazují měsíčně a ve stejných lhůtách, jež jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2 pro měsíční rozvahovou statistiku.

Článek 7

Doplňkové (memo) položky

V rozsahu, ve kterém jsou příslušné informace dostupné, včetně informací, které se zakládají na nejlepších odhadech, vykazují národní centrální banky další statistické informace podle seznamu doplňkových (memo) položek v souladu s částí 4 přílohy II, přičemž tyto informace doplňují rozvahovou statistiku uvedenou v čl. 3 odst. 2 a jsou vykazovány se stejnou četností a ve lhůtách jako uvedená rozvahová statistika. ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami zjišťuje a zaznamenává dostupnost dotyčných statistických informací a související metody sestavování statistik. Tyto doplňkové (memo) položky představují informace potřebné k sestavování měnových agregátů eurozóny, statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí a finančních účtů měnové unie a není-li v tabulkách uvedeno jinak, mají vysokou prioritu. Na základě dohody mezi ECB a národní centrální bankou nemusí národní centrální banky vykazovat položky týkající se dělení emitovaných dluhových cenných papírů měnových finančních institucí podle rezidentské příslušnosti držitele v tabulce 2 oddílu 1 části 4 přílohy II, pokud ECB využívá alternativní zdroje údajů.

Údaje o tocích mohou být poskytovány na základě dvoustranné dohody mezi ECB a příslušnou národní centrální bankou. Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b).

Řady se vykazují měsíčně v případě položek v oddílech 1 a 2 části 4 přílohy II a čtvrtletně v případě položek v oddílu 3 části 4 přílohy II a ve stejných lhůtách jako povinné měsíční a čtvrtletní rozvahové statistiky měnových finančních institucí vykazované v souladu s nařízením (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Doplňkové (memo) položky požadované podle tohoto článku se vykazují v souladu se stejnými pravidly oceňování a stejnými účetními pravidly, jaká se uplatňují v případě údajů vykazovaných podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).

Článek 8

Statistika základu pro stanovení minimálních rezerv

Měsíční statistiky agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv členěné podle druhu pasiv se vypočítávají jako stavy ke konci měsíce v souladu s nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) a podle kategorií stanovených v nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Údaje pro sestavení těchto statistik v souladu s částí 5 přílohy II se čerpají z údajů, které úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv předkládají národním centrálním bankám.

Statistika základu pro stanovení minimálních rezerv obsahuje šest časových řad pro úvěrové instituce, jež se týkají stavových údajů ke konci měsíce, které mají být předávány ECB měsíčně prostřednictvím systému výměny dat Evropského systému centrálních bank (ESCB), a to nejpozději do pracovního dne národní centrální banky předcházejícího počátku udržovacího období. Úvěrové instituce, které jsou malými měnovými finančními institucemi bez úplné statistické zpravodajské povinnosti, vykazují národním centrálním bankám omezené členění čtvrtletně. Pro tyto úvěrové instituce bez úplné statistické zpravodajské povinnosti se používá zjednodušená statistika základu pro stanovení minimálních rezerv za tři udržovací období. Národní centrální banky používají čtvrtletní údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv od úvěrových institucí bez úplné statistické zpravodajské povinnosti pro měsíční údaje vykazované ECB ve třech přenosech údajů po jejich zveřejnění.

Revize prováděné zpravodajskými institucemi v základu pro stanovení minimálních rezerv nebo povinných minimálních rezervách, ke kterým dojde poté, co udržovací období začalo, nesmějí vést k revizím statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv a povinných minimálních rezerv.

Článek 9

Statistika makroukazatelů

S využitím statistických informací ke konci měsíce, které úvěrové instituce předávají národním centrálním bankám v souladu s nařízením (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), kontroluje ECB každý měsíc přesnost současných standardních odpočtů ze základu pro stanovení minimálních rezerv, které mohou úvěrové instituce uplatňovat na hodnotu zůstatku svých emitovaných dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let. Národní centrální banky sestavují požadované agregáty podle části 6 přílohy II a vykazují je ECB.

Tři časové řady za úvěrové instituce, jež se týkají stavových údajů ke konci měsíce, se předávají ECB měsíčně, a to nejpozději do pracovního dne národní centrální banky předcházejícího začátku udržovacího období.

Tyto řady se předávají i v případě, kdy se související rozvahové položky v daném členském státě neuplatňují.

Článek 10

Rozvahová statistika fondů peněžního trhu

Národní centrální banky vykazují ECB samostatné údaje o rozvahových položkách za sektor fondů peněžního trhu v souladu s tabulkami 1 a 2 části 7 přílohy II. ECB používá tyto údaje k sestavování rozvahové statistiky fondů peněžního trhu i úvěrových institucí. Jelikož údaje o celém sektoru měnových finančních institucí jsou již vykazovány podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), vztahují se požadavky stanovené v tomto článku jen na fondy peněžního trhu. I když se v některých členských státech vyskytuje menší počet jiných institucí, které jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce, z kvantitativního hlediska se považují za bezvýznamné.

Údaje o úpravách z reklasifikace a přecenění, jak jsou uvedeny v tabulce 2 části 7 přílohy II, se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b), přičemž se bere v úvahu jakákoliv výjimka udělená podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). Jestliže se na vykazování úprav z přecenění vztahuje výjimka udělená národními centrálními bankami fondům peněžního trhu podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), vykazují národní centrální banky v případě položek, u kterých mohou být úpravy z přecenění významné, údaje při vynaložení nejvyššího úsilí.

Údaje se vykazují čtvrtletně ve lhůtě 28 pracovních dnů po skončení referenčního období.

Údaje vykazované ohledně rozvah fondů peněžního trhu zahrnují 100 % institucí, které jsou do tohoto sektoru zařazeny. V případech, kdy je z důvodu užití „úlevy z vykazování udělené malým institucím – cutting-off-the-tail“ skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí v souladu s čl. 3 odst. 5.

Revize údajů o fondech peněžního trhu musí být v souladu s odpovídajícími údaji o ostatních měnových finančních institucích ke konci čtvrtletí. V případě, že předání nových nebo revidovaných údajů o fondech peněžního trhu má dopad na údaje ostatních měnových finančních institucí za odpovídající referenční období, předávají se také potřebné revize údajů o ostatních měnových finančních institucích.

Článek 11

Strukturální finanční ukazatele

Národní centrální banky vykazují údaje o ostatních strukturálních finančních ukazatelích v souladu s částí 8 přílohy II.

Národní centrální banky poskytují údaje ohledně ukazatelů uvedených v části 8 přílohy II v souladu s koncepčními a metodickými pravidly, která jsou v této části stanovena. Dodržují se statistické zásady přijaté pro účely sestavování rozvahové statistiky, a sice:

Údaje o úpravách toků se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b).

Údaje pro výpočet strukturálních finančních ukazatelů o úvěrových institucích za předchozí rok se vykazují do konce března každého roku. V případě ukazatele „počet zaměstnanců úvěrových institucí“ se údaje za předchozí rok poskytují pokud možno do konce května každého roku.

Národní centrální banky uplatňují při provádění revizí vykázaných údajů tyto všeobecné zásady:

Shromážděné údaje pokrývají 100 % institucí, které jsou vymezeny jako úvěrové instituce v souladu s článkem 1 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33). V případech, kdy je skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí v souladu s čl. 3 odst. 5.

Národní centrální banky oznámí ECB jakoukoli odchylku od shora uvedených definic a pravidel s cílem umožnit sledování národní praxe. Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 12

Konsolidované bankovní údaje

Národní centrální banky vykazují konsolidované bankovní údaje v souladu s částí 9 přílohy II a při poskytování těchto údajů postupují podle koncepčních a metodických pravidel, která jsou v této části stanovena.

Konsolidované bankovní údaje se vykazují za použití krátkodobého přístupu v souladu se standardy výkaznictví FINREP/COREP, které zavedl Evropský orgán pro bankovnictví.

S cílem zajistit maximální možné pokrytí se shromažďují údaje o všech úvěrových institucích podle definic obsažených ve vnitrostátních právních předpisech.

Údaje jsou přeshraničně a meziodvětvově zcela konsolidovány, přičemž „přeshraničně“ se týká poboček a dceřiných společností tuzemských bank, které se nacházejí mimo tuzemský trh a které jsou obsaženy v údajích vykazovaných mateřskou institucí, a „meziodvětvově“ zahrnuje pobočky a dceřiné společnosti bank, které lze klasifikovat jako jiné finanční instituce. Do konsolidace se nezahrnují pojišťovací společnosti.

Konsolidované bankovní údaje se vykazují odděleně pro:

Pro účely tohoto článku se banky klasifikují jako velké bankovní skupiny nebo samostatné úvěrové instituce, pokud jejich aktiva představují více než 0,5 % celkových konsolidovaných aktiv bank Evropské unie; jako středně velké banky se klasifikují, jsou-li jejich aktiva mezi 0,5 % a 0,005 % těchto celkových konsolidovaných aktiv; a jako malé banky se klasifikují, představují-li jejich aktiva méně než 0,005 % těchto celkových konsolidovaných aktiv.

Konsolidované bankovní údaje se vykazují dvakrát ročně. Úplný soubor údajů se vykazuje pro údaje ke konci roku. První přenos těchto ročních údajů, který má být proveden do poloviny dubna následujícího roku, zahrnuje položky označené příznakem * v části 9 přílohy II. Úplný roční soubor údajů se vykazuje do poloviny května.

Soubor údajů zaměřený na omezený soubor položek se s referenčním datem konec června vykazuje do poloviny října téhož roku. Tyto série se ECB vykazují v souladu s částí 9 přílohy II.

Revize vykázaných údajů se provádějí podle těchto všeobecných zásad:

Národní centrální banky oznámí ECB jakoukoli odchylku od shora uvedených definic a pravidel s cílem umožnit sledování národní praxe. Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 13

Mezinárodní konsolidovaná bankovní statistika

(sektorové a regionální úvěrové expozice velkých tuzemských bankovních skupin)

Národní centrální banky vykazují celosvětově konsolidované mezinárodní pohledávky úřadoven tuzemských bank z velkých bankovních skupin s tuzemským vlastníkem ve smyslu článku 12, členěné podle splatnosti, nástroje, geografického regionu dlužníka a sektoru dlužníka, jak se vykazují v mezinárodní konsolidované bankovní statistice Banky pro mezinárodní platby.

Údaje se vykazují způsobem, který se shoduje se čtvrtletním vykazováním agregovaných údajů pro mezinárodní konsolidovanou bankovní statistiku do Banky pro mezinárodní platby. Údaje se vykazují ECB podle schématu vykazování, které se používá k přenosu agregovaných údajů do Banky pro mezinárodní platby. Národní centrální banky agregují jednotlivá hlášení příslušných bankovních skupin.

Vykazování se týká jen národních centrálních bank, které Bance pro mezinárodní platby vykazují mezinárodní konsolidovanou bankovní statistiku a v jejichž zemích se nachází ústředí velkých bankovních skupin.

Národní centrální banky vykazují čtvrtletní údaje ECB s maximálně dvoutýdenním zpožděním vůči oficiálnímu termínu pro vykazování do Banky pro mezinárodní platby.

Revize vykázaných údajů se provádějí v souladu s revizemi vykázanými do Banky pro mezinárodní platby.

Národní centrální banky oznámí ECB jakoukoli odchylku od těchto pravidel s cílem umožnit sledování národní praxe. Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 14

Údaje pro účely MMF

Aniž jsou dotčeny zákonné povinnosti národních centrálních bank vůči MMF, mohou národní centrální banky předávat MMF doplňující rozvahové statistiky měnových finančních institucí prostřednictvím ECB v souladu s následujícími technickými opatřeními.

Národní centrální banky předávají ECB rozvahové položky měnových finančních institucí podle části 10 přílohy II v rámci pravidelného měsíčního přenosu údajů o rozvahových položkách. Četnost a lhůty přenosu údajů jsou stejné jako v případě pravidelného vykazování údajů o rozvahových položkách do ECB v souladu s čl. 3 odst. 2.

Článek 15

Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě účelových finančních společností pro sekuritizaci)

Národní centrální banky vykazují statistické informace o ostatních finančních zprostředkovatelích (kromě účelových finančních společností pro sekuritizaci) v souladu s částí 11 přílohy II. Údaje se předávají zvlášť za tyto dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů: i) obchodníci s cennými papíry a deriváty; ii) finanční instituce poskytující úvěry; a iii) jiní ostatní finanční zprostředkovatelé.

Údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích se předávají na základě údajů, které jsou na národní úrovni aktuálně dostupné. Pokud skutečné údaje nejsou k dispozici nebo nemohou být zpracovány, poskytují se národní odhady. V případě, že základní ekonomický jev existuje, ale není statisticky sledován, a nelze proto poskytnout národní odhady, mohou národní centrální banky rozhodnout, že časovou řadu buď nebudou vykazovat, nebo že ji budou vykazovat jako chybějící. Časové řady, které nejsou vykázány, se proto považují za „údaje, které existují, ale nejsou shromažďovány“ a ECB může pro účely sestavení agregátů eurozóny činit předpoklady a provádět odhady. Referenční soubor zpravodajských jednotek zahrnuje všechny druhy ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě účelových finančních společností pro sekuritizaci), které jsou rezidenty členských států eurozóny: instituce, které se nacházejí na území, včetně dceřiných společností mateřských společností, které se nacházejí mimo toto území, a pobočky institucí s ústředím mimo toto území, které jsou rezidenty.

Poskytují se tyto klíčové ukazatele a doplňující údaje:

Údaje o úpravách toků mohou být vykazovány v případě významného přerušení stavů nebo dojde-li k reklasifikacím a jiným úpravám. Údaje o úpravách toků mohou být poskytovány při vynaložení nejvyššího úsilí zejména z důvodu reklasifikací v souvislosti s prováděním rámce ESA 2010.

Úpravy z reklasifikace se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b).

Periodicita vykazování do ECB je čtvrtletní. Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů se předává ECB nejpozději v poslední kalendářní den třetího měsíce po skončení referenčního období nebo v předcházející pracovní den národní centrální banky, pokud poslední kalendářní den měsíce není pracovním dnem národní centrální banky. Přesná data přenosů se národním centrálním bankám oznamují předem v podobě časového plánu vykazování, který ECB poskytne do září každého roku.

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat údaje předané v předchozím čtvrtletí. Kromě toho mohou být prováděny i revize údajů za starší čtvrtletí.

Platí tyto obecné principy:

Účetní pravidla, kterými se ostatní finanční zprostředkovatelé řídí při sestavování svých účtů, musí být v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 86/635/EHS, a ostatními platnými mezinárodními standardy. Aniž jsou dotčeny účetní postupy běžné v členských státech, vykazují se veškerá aktiva a pasiva pro statistické účely v hrubé výši. Metody oceňování jsou uvedeny u příslušných kategorií.

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky v souladu s oddílem 3 částí 11 přílohy II. Národní centrální banky poskytují vysvětlivky k významným revizím.

Článek 16

Statistika emisí cenných papírů

Národní centrální banky vykazují statistické informace zahrnující všechny emise cenných papírů rezidenty eurozóny – v kterékoli měně, jak tuzemské, tak mezinárodní – v souladu s částí 12 přílohy II.

Periodicita vykazování do ECB je měsíční. Statistika emisí cenných papírů se předává ECB nejpozději pět týdnů po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují. ECB národním centrálním bankám předem oznámí přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování.

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky v souladu s oddílem 3 části 12 přílohy II.

Článek 17

Statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí

Pro účely statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí vykazují národní centrální banky agregované národní měsíční statistické údaje týkající se stavů obchodů a nových obchodů tak, jak je stanoveno v dodatcích 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34). Národní centrální banky navíc vykazují agregované národní měsíční statistické informace týkající se nových obchodů tak, jak je stanoveno v části 13 přílohy II.

Tyto statistické informace se vykazují podle ročního plánu vykazování stanoveného ECB, který se národním centrálním bankám oznamuje do konce září každého roku.

Národní centrální banky mohou udělovat výjimky z vykazování úrokových sazeb uplatňovaných na úvěry zajištěné kolaterálem nebo zárukou poskytnuté nefinančním podnikům, jakož i objemů obchodů těchto úvěrů, ukazatelů 62 až 85 obsažených v tabulkách 3 a 4 dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34). Tyto výjimky lze udělit, pokud národní agregovaný objem obchodů odpovídající položky (ukazatele 37 až 54), který zahrnuje všechny úvěry, představuje méně než 10 % národního agregovaného objemu obchodů součtu všech úvěrů v téže velikostní kategorii a méně než 2 % objemu obchodů téže velikosti a stejné kategorie původní doby fixace úrokové sazby na úrovni eurozóny. Jsou-li uděleny výjimky, tyto prahové hodnoty se jednou ročně kontrolují.

Jestliže je skutečné zpravodajské pokrytí statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí nižší než 100 % v důsledku použití metody sběru vzorků (sampling), národní centrální banky vyberou a udržují vzorek a navýší skutečně vykazované údaje o objemu nových obchodů na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí, jak je uvedeno v části 14 přílohy II. Je-li udělena výjimka zakotvená v článku 4 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) nebo v odstavci 3 tohoto článku, údaje vykázané čtvrtletně se přenášejí do chybějících měsíčních období tak, že se použijí vhodné statistické techniky pro vytváření odhadů s cílem zohlednit tendence vyplývající z údajů nebo sezónní vlivy.

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat hodnoty týkající se předchozího referenčního měsíce. Kromě toho mohou být prováděny i revize vyplývající například z chyb, reklasifikací, zlepšení zpravodajských postupů atd., které se týkají údajů před předchozím referenčním měsícem.

Národní centrální banky postupují podle těchto obecných zásad:

Článek 18

Statistika platebního styku

Národní centrální banky vykazují ECB informace o statistice platebního styku v souladu s přílohou III nařízení (EU) č. 1409/2013 (ECB/2013/43) a částí 16 přílohy II těchto obecných zásad. To mimo jiné zahrnuje tyto údaje:

Řady za předchozí kalendářní rok se vykazují do ECB jednou ročně do konce května každého roku. Ukazatele v nařízení (EU) č. 1409/2013 (ECB/2013/43) se vykazují ročně. Dodatečné údaje vyžadované v části 16 přílohy II mohou být podle specifikace v příslušné tabulce vykazovány měsíčně, čtvrtletně nebo ročně.

Chybějí-li skutečné údaje, národní centrální banky si pro tabulky v těchto obecných zásadách buď od zpravodajských jednotek vyžádají příslušné dodatečné informace, nebo použijí odhady či prozatímní údaje. Metodiku těchto odhadů v závislosti na zvláštnostech jednotlivých zemí vymezí jednotlivé národní centrální banky. Národní centrální banky v příslušných případech poskytnou vysvětlivky k objasnění použitého přístupu.

Národní centrální banky uplatňují při provádění revizí vykázaných údajů tyto všeobecné zásady:

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky, v nichž podrobně objasní odchylky od zpravodajské povinnosti a strukturální narušení, včetně dopadu na údaje.

Článek 19

Statistika aktiv a pasiv investičních fondů

Národní centrální banky vykazují statistické informace o aktivech a pasivech investičních fondů podle části 17 přílohy II za každý z těchto níže uvedených subsektorů, které jsou klasifikovány podle povahy investování: akciové fondy, dluhopisové fondy, smíšené fondy, fondy nemovitostí, zajišťovací fondy a ostatní fondy. Každý z těchto subsektorů se dále člení na otevřené a uzavřené fondy, tj. podle druhu investičního fondu. Pro účely investičních fondů členěných podle povahy investování se investiční fondy, které investují převážně do akcií nebo podílových listů investičních fondů (tj. fondy fondů), zařazují do kategorie fondů, do kterých primárně investují.

Tyto požadavky zahrnují stavy ke konci měsíce a ke konci čtvrtletí, měsíční a čtvrtletní úpravy toků, jakož i měsíční informace o nových emisích/prodejích a spláceních či zpětných odkupech akcií/podílových listů investičních fondů.

Všechny stavy ke konci měsíce a měsíční úpravy toků se vykazují rovněž v subsektoru podílových fondů obchodovaných na burze jako pozice „z toho“ v rámci „fondy celkem“.

Jsou-li údaje k dispozici, a to i na základě nejlepších odhadů, vykazují se stavy ke konci čtvrtletí a úpravy čtvrtletních toků rovněž za subsektor fondů soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jako pozice „z toho“ v rámci „fondy celkem“.

Národní centrální banky vykazují ECB samostatné údaje o úpravách z přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů a o úpravách z reklasifikací tak, jak je stanoveno v části 17 přílohy II, a v souladu s přílohou IV.

Finanční transakce a související úpravy se odvozují v souladu s ESA 2010 a toto odvození se nazývá „metoda ESA 2010“. Národní centrální banky se mohou v důsledku odlišné vnitrostátní praxe od ESA 2010 odchýlit v souladu s nařízením (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). V případě, kdy jsou k dispozici stavové údaje podle jednotlivých cenných papírů, lze úpravy z přecenění odvodit podle společné metody Eurosystému, tj. metody odvození toků uvedené v části 4 přílohy IV.

Pokud jsou údaje o akciích na doručitele, které investiční fondy, měnové finanční instituce a/nebo ostatní finanční zprostředkovatelé vykazují podle přílohy I nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), neúplné nebo ještě nejsou dostupné, poskytují národní centrální banky údaje o akciích na doručitele na základě nejlepších odhadů podle geografického a sektorového členění v tabulce 1 části 17 přílohy II.

Jsou-li údaje k dispozici, a to i na základě nejlepších odhadů, a nejsou-li informace považovány za bezvýznamné, národní centrální banky čtvrtletně odděleně vykazují informace o pojišťovacích společnostech a penzijních fondech v souladu s tabulkou 1 v části 17 přílohy II.

Pro podílové fondy obchodované na burze členěné na syntetické a fyzické podílové fondy obchodované na burze se vyžadují stavy ke konci měsíce a úpravy měsíčních toků, jakmile bude k dispozici vhodná definice tohoto členění vymezená Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA). ECB bude existenci této definice pravidelně kontrolovat, a jakmile to bude vhodné, vydá požadovaná schémata vykazování.

Národní centrální banky vykazují ECB měsíční a čtvrtletní údaje o investičních fondech do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení měsíce/čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Pro revize měsíčních a čtvrtletních údajů platí tato obecná pravidla:

Aby byla zajištěna kvalita statistiky investičních fondů eurozóny, jsou národní centrální banky povinny, pokud udělí nejmenším investičním fondům výjimky podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38), navýšit při sestavování měsíčních a čtvrtletních údajů o investičních fondech vykazovaných do ECB skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro tyto investiční fondy.

Národní centrální banky mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí zvolit za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy:

V souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) lze výjimky udělit investičním fondům, které v důsledku vnitrostátních účetních pravidel oceňují svá aktiva s nižší než čtvrtletní periodicitou. Bez ohledu na tyto výjimky zahrnují měsíční a čtvrtletní údaje o investičních fondech, které národní centrální banky vykazují ECB, vždy údaje týkající se těchto investičních fondů.

Národní centrální banky odvozují agregované údaje o čtvrtletních aktivech a pasivech subsektorů investičních fondů v souladu s tabulkou 1 v části 17 přílohy II takto:

Výše uvedené platí rovněž v případě, že národní centrální banky shromažďují údaje o aktivech a pasivech investičních fondů měsíčně podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) shromažďují národní centrální banky údaje o vydaných akciích/podílových listech investičních fondů měsíčně. Za referenční měsíce, které nejsou měsíci na konci čtvrtletí, odhadují národní centrální banky měsíční údaje o aktivech a pasivech investičních fondů jiných než vydané akcie/podílové listy investičních fondů na základě shromážděných měsíčních a čtvrtletních údajů, ledaže se údaje shromažďují měsíčně, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38).

Kde je to možné, provádějí národní centrální banky odhady na úrovni jednotlivých fondů. Národní centrální banky mohou případně provádět odhady podle subsektorů investičních fondů nebo mohou požádat, aby odhady provedla ECB. V případě, že je ECB požádána o provedení odhadů, může požadovat dodatečné informace, jako jsou údaje podle jednotlivých fondů nebo podle jednotlivých cenných papírů.

Pravidla oceňování a/nebo účetní pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) se použijí i v případech, kdy národní centrální banky vykazují údaje o investičních fondech do ECB. V případě položek, na které se vztahuje naběhlý úrok, však platí tato pravidla:

Národní centrální banky předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí. Kromě toho poskytují národní centrální banky ECB vysvětlivky k úpravám z reklasifikací. Národní centrální banky poskytují rovněž vysvětlivky k revizím uvedeným v čl. 19 odst. 3 písm. c).

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) mohou národní centrální banky investičním fondům povolit, aby vykazovaly svá aktiva a pasiva jako skupina, pokud to vede k podobným výsledkům jako vykazování podle jednotlivých fondů. Investiční fondy, které vykazují jako skupina, musí patřit do stejného subsektoru; např. uzavřené fondy nemovitostí nebo otevřené fondy nemovitostí.

Článek 20

Statistika aktiv a pasiv účelových finančních společností pro sekuritizaci

Národní centrální banky sestavují a vykazují samostatné agregované statistické informace o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci podle části 18 přílohy II. Údaje se poskytují za tyto čtyři dílčí kategorie: a) účelové finanční společnosti pro sekuritizaci zapojené do tradiční sekuritizace, b) účelové finanční společnosti pro sekuritizaci zapojené do syntetické sekuritizace, c) účelové finanční společnosti pro sekuritizaci zapojené do sekuritizace spojené s pojištěním a d) jiné účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.

Tyto požadavky zahrnují údaje o zůstatcích, finančních transakcích a odpisech/snížení hodnoty, které se poskytují čtvrtletně.

Požadované údaje o odpisech/snížení hodnoty mohou národní centrální banky poskytnout ECB při vynaložení nejvyššího úsilí.

Národní centrální banky vykazují ECB údaje o zůstatcích, finančních transakcích a odpisech/snížení hodnoty účelových finančních společností pro sekuritizaci čtvrtletně do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Pro revize čtvrtletních údajů platí tato obecná pravidla:

S cílem splnit statistickou zpravodajskou povinnost, od níž jsou účelové finanční společnosti pro sekuritizaci osvobozeny v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), rozhodnou národní centrální banky po konzultaci s ECB o nejvhodnější metodě sestavování údajů o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci, a to podle organizace relevantních trhů a dostupnosti jiných relevantních statistických, veřejných či dohledových informací.

Pokud národní centrální banky odvozují údaje o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci z jiných statistických zdrojů údajů, veřejných zdrojů jako předprodejní zprávy či zprávy pro investory, nebo z dohledových zdrojů údajů, uplatňují se níže uvedené standardy kvality údajů.

Pro údaje, které jsou identifikovány jako referenční řady v části 18 přílohy II těchto obecných zásad, platí standardy vysoké kvality srovnatelné se standardy platnými pro údaje, které účelové finanční společnosti pro sekuritizaci vykazují přímo v souladu s přílohou I nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40). Údaje, které jsou v části 18 přílohy II těchto obecných zásad identifikovány jako nereferenční řady, mohou být odhadnuty podle méně přísných standardů kvality, např. za použití interpolací a extrapolací, pokud jsou údaje shromažďovány z veřejných nebo dohledových zdrojů s nižší než čtvrtletní periodicitou a ve lhůtě delší než je 28. pracovní den po skončení referenčního období.

Nejsou-li údaje vykazovány přímo účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), sledují národní centrální banky kvalitu údajů na základě informací dostupných z roční účetní závěrky. Výsledek kontrol kvality předávají národní centrální banky ECB do konce září každého roku nebo co nejdříve poté v souladu s vnitrostátní právní praxí platnou v členském státě, v němž je účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem. Pokud vzájemné porovnání údajů, které se odvozují čtvrtletně, s roční účetní závěrkou ukazuje, že nejsou splněny standardy vysoké kvality, přijmou národní centrální banky nezbytná opatření k tomu, aby tyto údaje splňovaly požadované standardy kvality, včetně možnosti přímého shromažďování údajů podle nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40).

Pokud národní centrální banky odvozují údaje o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci z dohledových zdrojů údajů, jsou povinny zajistit, aby tyto zdroje byly v dostatečném souladu se statistickými koncepty a definicemi zpravodajských požadavků pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci. Totéž platí v případě údajů, které se odvozují z jiných statistických zdrojů údajů.

Je-li centralizovaná databáze cenných papírů nebo jiná databáze cenných papírů používána jako zdroj údajů pro údaje o emisích dluhových cenných papírů účelových finančních společností pro sekuritizaci, národní centrální banky každoročně monitorují pokrytí a kvalitu údajů. Výsledek kontrol kvality národní centrální banky ECB předávají do konce února každého roku, přičemž referenčními údaji jsou údaje ke konci prosince předchozího roku. Pokud ukazatele pokrytí a kvality ukazují, že standardy vysoké kvality nejsou splněny, přijmou národní centrální banky nezbytná opatření ke splnění požadovaných standardů kvality, včetně možnosti přímého shromažďování údajů podle nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40).

Národní centrální banky si vyměňují údaje o sekuritizovaných úvěrech, které jako původci poskytly a které spravují tuzemské měnové finanční instituce, za účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, tak, že úvěry, které jsou spravovány, agregují samostatně pro každý členský stát, v němž jsou účelové finanční společnosti pro sekuritizaci rezidenty, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a tabulkou 3 v části 18 přílohy II těchto obecných zásad.

V souladu s platnými právními předpisy na ochranu důvěrných údajů poskytuje ECB technické prostředky pro přeshraniční výměnu informací. Národní centrální banky předávají tyto údaje ECB do 23. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují. ECB přerozděluje údaje dotčeným národním centrálním bankám 24. pracovní den následující po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Národní centrální banky, které jsou zapojeny do výměny údajů o stávajících sekuritizacích, si mezi sebou vyjasní jakékoli případné dotazy a koordinační záležitosti a v případě potřeby si vzájemně vymění příslušné informace. V případě nových sekuritizací mohou dotyčné národní centrální banky požádat ECB, aby jednala jako koordinátor.

Splnění shora uvedených povinností národním centrálním bankám v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) umožňuje sestavovat část údajů o účelových finančních společnostech pro sekuritizaci, pokud jde o zůstatky a finanční transakce sekuritizovaných úvěrů, které jako původci poskytly měnové finanční instituce eurozóny a jež tyto instituce i nadále spravují, z údajů shromážděných od měnových finančních institucí v souladu s článkem 6 nařízení (EU) No 1071/2013 (ECB/2013/33), namísto přímého shromažďování těchto údajů od účelových finančních společností pro sekuritizaci.

Pokud národní centrální banky sestavují údaje o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci přímo od těchto společností, popřípadě na základě údajů vykazovaných měnovými finančními institucemi podle nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), a pokud udělí účelovým finančním společnostem pro sekuritizaci výjimky podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40), národní centrální banky navýší při sestavování údajů o čtvrtletních aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci, jež vykazují ECB, pokud jde o zůstatky, finanční transakce a odpisy/snížení hodnoty, skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro všechny účelové finanční společnosti pro sekuritizaci.

Jestliže národní centrální banky sestavují údaje o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci z jiných statistických, veřejných nebo dohledových zdrojů, mohou vycházet ze vzorku účelových finančních společností pro sekuritizaci, pokud tyto účelové finanční společnosti pro sekuritizaci představují alespoň 95 % celkové zůstatkové hodnoty aktiv referenčního souboru zpravodajských jednotek účelových finančních společností pro sekuritizaci v příslušném členském státě, tak jak je uveden v seznamu účelových finančních společností pro sekuritizaci. Národní centrální banky navýší při sestavování čtvrtletních údajů o aktivech a pasivech účelových finančních společností pro sekuritizaci, které vykazují ECB, pokud jde zůstatky, finanční transakce a odpisy/snížení hodnoty, skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 %.

Národní centrální banky předkládají ECB vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí, jakož i revizí provedených podle čl. 20 odst. 3 písm. b).

Článek 21

Statistika úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům v členění podle odvětví činnosti

Jsou-li dostupné, vykazují národní centrální banky ECB údaje o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi tuzemským nefinančním podnikům a o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům z jiných členských států eurozóny v členění podle odvětví činnosti podle statistického třídění ekonomických činností v Unii – NACE Rev. 2, v souladu s částí 19 přílohy II.

Národní centrální banky vykazují tyto údaje ECB čtvrtletně do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Národní centrální banky vykazují revize podle těchto zásad:

Národní centrální banky vykazují ECB všechny významné změny používaných národních definic a klasifikací, a je-li to relevantní, předkládají vysvětlivky uvádějící důvody významných revizí. Národní centrální banky kromě toho poskytují informace o významných reklasifikacích v sektoru měnových finančních institucí, a jsou-li k dispozici, významné reklasifikace nefinančních podniků v předaných členěních podle NACE Rev. 2.

Článek 22

Statistika o úvěrových linkách měnových finančních institucí

Národní centrální banky sestavují a vykazují agregované statistické informace o úvěrových linkách měnových finančních institucí poskytnutých tuzemským rezidentům a o úvěrových linkách měnových finančních institucí poskytnutých ostatním netuzemským rezidentům eurozóny, členěné podle institucionálního sektoru, v souladu s částí 20 přílohy II.

Úvěrové linky měnových finančních institucí mají stejný význam jako „nevyčerpané úvěrové přísliby“ klasifikované jako „se středním rizikem“, „se středně nízkým rizikem“ a „s nízkým rizikem“, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 575/2013. Národní centrální banky uplatňují tuto definici při vynaložení nejvyššího úsilí, a pokud se uplatňuje jiná vnitrostátní definice úvěrových linek, mohou údaje vykazovat za použití vnitrostátní definice, avšak s cílem harmonizovat sestavování údajů o úvěrových linkách měnových finančních institucí, aby se v dlouhodobém horizontu zvýšila srovnatelnost údajů v rámci různých zemí.

Národní centrální banky vypočtou sektorová členění a předají je ECB. Nejsou-li tato sektorová členění na vnitrostátní úrovni shromažďována, mohou národní centrální banky tyto dodatečné informace buď vyžadovat od zpravodajských jednotek, nebo alternativně mohou sektorová členění odhadnout za použití informací, které jsou na vnitrostátní úrovni dostupné z jiných zdrojů.

Údaje o statistických reklasifikacích národní centrální banky poskytují ECB při vynaložení nejvyššího úsilí.

Národní centrální banky ECB vykazují údaje čtvrtletně. Čtvrtletní údaje o zůstatcích a úpravách z reklasifikací se ECB předávají do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Národní centrální banky vykazují revize podle těchto zásad:

Národní centrální banky ECB předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 23

Statistika aktiv a pasiv ústředních protistran

Národní centrální banky sestavují a vykazují samostatné agregované statistické informace o aktivech a pasivech ústředních protistran podle části 21 přílohy II.

Pro účely tohoto statistického výkaznictví jsou ústředními protistranami subjekty, které jako ústřední protistrany označil orgán ESMA a které jsou „ostatními finančními zprostředkovateli kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů“ (S.125) nebo „pomocnými finančními institucemi“ (S.126), jak je uvedeno v klasifikaci institucionálních sektorů vymezené v kapitole 23 ESA 2010.

Ústřední protistrany určené orgánem ESMA, které jsou klasifikovány v rámci institucionálního sektoru ESA 2010 „měnové finanční instituce“, nejsou součástí tohoto statistického výkaznictví.

Národní centrální banky ECB povinně vykazují údaje s odkazem na tyto prahové hodnoty:

Není-li splněna prahová hodnota a) ani b), národní centrální banky ECB údaje o rozvahách ústředních protistran předkládají dobrovolně. Rozhodnou-li národní centrální banky, že údaje nebudou vykazovat dobrovolně, nejméně jednou ročně sledují, zda tyto prahové hodnoty nejsou splněny.

Národní centrální banky ECB vykazují údaje čtvrtletně. Čtvrtletní údaje o zůstatcích a úpravách z reklasifikací se ECB předávají do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují.

Národní centrální banky vykazují revize podle těchto zásad:

Národní centrální banky ECB předkládají vysvětlivky, ve kterých uvedou důvody významných revizí.

Článek 24

Zaznamenávání referenčních údajů o institucionálních jednotkách, které jsou významné pro statistické účely

Národní centrální banky zasílají a uchovávají všechny referenční údaje, které popisují institucionální jednotky, případně právní jednotky a které jsou zapotřebí pro statistické účely, prostřednictvím databáze Rejstříku institucí a přidružených osob („Register of Institutions and Affiliates Database“ - „systém RIAD“), ústředního rejstříku, který uchovává atributy jednotlivých organizačních jednotek, jakož i různé druhy vztahů mezi těmito jednotkami, které mimo jiné odkazem na různé definice umožňují odvození skupinových struktur.

Systém RIAD umožňuje zpracování informací o jednotlivém atributu poskytnutých z více než jednoho zdroje. Je-li to použitelné, musí se národní centrální banky tedy dohodnout na určité metodě, která má být v systému RIAD uplatňována za účelem odvození „směrodatné“ verze referenčních údajů z několika národních „možných“ zdrojů údajů.

Požadavky na konkrétní poskytování údajů pro jednotlivé soubory (finančních) institucí jsou popsány v článku 25 přílohy V.

Všechny organizační jednotky vedené v systému RIAD mohou mít několik identifikačních kódů. Národní centrální banky odpovídají za přiřazení a správu hlavního identifikačního kódu, který se nazývá „kód RIAD“, čímž se zajišťuje jednoznačná výměna údajů mezi systémem RIAD a (místními) zasílajícími/přijímajícími systémy.

Systém RIAD může jednotlivým subjektům přiřadit rovněž jakýkoli národní či nadnárodní kód („alias“), který by se měl pokud možno řídit příslušnými standardy.

S cílem spravovat referenční údaje subjektu národní centrální banky nejprve tyto údaje v systému RIAD vytvoří. Národní centrální banky následně spravují všechny demografické změny, kterými je např. zahájení činnosti, aktualizace jednotlivých atributů a dokonce i ukončení činnosti subjektu, tak, že vykazují nové hodnoty atributu a/nebo přizpůsobí rozsah platnosti hodnot. (Skutečný výmaz se předpokládá pouze ve výjimečném případě, kdy byl subjekt do rejstříku zahrnut chybně.)

Národní centrální banky musí popsat fúze (nebo opačně rozdělení) jednotek s úplným souborem doprovodných událostí ve společnostech, např. ukončení činnosti, změna a/nebo vytvoření jedné či více jednotek.

Změny v sektoru ESA, např. přemístění jednoho subjektu ze seznamu měnových finančních institucí na seznam investičních fondů, se vykazují prostřednictvím aktualizace hodnoty a rozsahu platnosti atributu „sektor ESA“.

Před předáním aktualizací ECB provádějí národní centrální banky kontroly platnosti, které odpovídají příslušným specifikacím výměny dat. Používají-li se postupy vkládání dat, musí mít národní centrální banky k dispozici odpovídající soubor kontrol, aby minimalizovaly provozní chyby a aby zajistily přesnost a soulad aktualizací vykazovaných prostřednictvím systému RIAD.

V případě selhání systému RIAD národní centrální banky aktualizace předávají elektronickou poštou na tuto adresu: RIAD-Support@ecb.europa.eu.

Národní centrální banky mohou používat soubor národních znaků za předpokladu, že používají latinku. Při přijímání informací od ECB prostřednictvím systému RIAD používají národní centrální banky Unicode (UTF-8), aby se správně zobrazily všechny soubory zvláštních znaků.

Po přijetí aktualizací ECB okamžitě provede kontroly k ověření formální přesnosti a interního souladu poskytnutých informací.

ECB zašle národním centrálním bankám bezodkladně: a) potvrzení o přijetí, které obsahuje souhrnné údaje o aktualizacích, jež byly zpracovány a úspěšně provedeny v příslušném souboru údajů; a/nebo b) potvrzení chyby, které obsahuje podrobné údaje o aktualizacích a kontrolách platnosti, jež byly neúspěšné.

Po obdržení potvrzení chyby učiní národní centrální banky opatření k přenosu opravených údajů. Pokud správné údaje závisí na aktualizacích, které jiné národní centrální banky zaslaly nedávno, a nejsou tak k dispozici na internetových stránkách ECB, kontaktují národní centrální banky ECB s uvedením specifických podrobností o požadovaných údajích.

Národní centrální banky vyhlásí status důvěrnosti každého atributu, který popisuje organizační jednotku, výběrem jedné ze tří předem definovaných hodnot: „F“, což znamená bez omezení, tj. nedůvěrné; „N“, což znamená, že atribut údaje lze zpřístupnit pouze pro potřeby ESCB a souvisejících institucí, pro které bylo uzavřeno memorandum o porozumění, tj. tento atribut nelze zpřístupnit externě; nebo „C“ pro důvěrné statistické informace.

Článek 25

Seznamy finančních institucí vedené pro statistické účely

S cílem umožnit zřízení a vedení seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) musí být v předepsaných intervalech v systému RIAD shromažďovány proměnné uvedené v částech 1 a 2 přílohy V. Národní centrální banky vykazují aktualizace těchto proměnných bezodkladně, zejména pokud instituce do sektoru měnových finančních institucí vstoupí, např. v případě vzniku měnové finanční instituce v důsledku fúze, vzniku nových právních subjektů v důsledku rozdělení existující měnové finanční instituce, vzniku nové měnové finanční instituce nebo v případě změny statutu instituce, která byla dříve institucí jinou než měnovou finanční institucí, tak, že se nyní stává měnovou finanční institucí, nebo pokud instituce z tohoto sektoru vystoupí, např. v případě účasti měnové finanční instituce na fúzi, koupě měnové finanční instituce jinou institucí, rozdělení měnové finanční instituce na samostatné právní subjekty, změny statusu měnové finanční instituce tak, že se stane institucí jinou než měnovou finanční institucí, nebo v případě likvidace měnové finanční instituce.

Průběžně aktualizované referenční údaje v systému RIAD umožňují vedení oficiálního seznamu měnových finančních institucí založeného na institucionální sektorové klasifikaci, statusu činnosti a jiných znacích instituce. V tomto kontextu lze věnovat zvláštní pozornost případům, kdy instituci uvedené v seznamu měnových finančních institucí byla omezena činnost finančního zprostředkování, např. přijímání vkladů nebo poskytování úvěrů, zejména před její likvidací a/nebo odstraněním ze sektoru měnových finančních institucí. S cílem umožnit podrobnou kontrolu souladu s národními klasifikacemi měnových finančních institucí si ECB může od příslušné národní centrální banky pravidelně vyžadovat další informace.

S cílem umožnit zřízení a vedení seznamu investičních fondů pro statistické účely ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) musí být v předepsaných intervalech v systému RIAD shromažďovány proměnné uvedené v částech 1 a 2 přílohy V. Národní centrální banky vykazují aktualizace těchto proměnných, zejména když instituce do souboru investičních fondů vstoupí nebo když stávající investiční fond ze souboru investičních fondů vystoupí.

S cílem umožnit zřízení a vedení seznamu účelových finančních společností pro sekuritizaci pro statistické účely ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) musí být v předepsaných intervalech v systému RIAD shromažďovány proměnné uvedené v částech 1 a 2 přílohy V. Národní centrální banky vykazují aktualizace těchto proměnných, zejména když instituce vstoupí do souboru účelových finančních společností pro sekuritizaci nebo když z tohoto souboru vystoupí.

S cílem umožnit zřízení a vedení seznamu institucí významných pro statistiku platebního styku pro statistické účely ve smyslu článku 5 nařízení (EU) č. 1409/2013 (ECB/2013/43) musí být v předepsaných intervalech v systému RIAD shromažďovány proměnné uvedené v části 1 přílohy V. Národní centrální banky vykazují aktualizace těchto proměnných, zejména když instituce vstoupí do souboru institucí významných pro statistiku platebního styku nebo když z tohoto souboru vystoupí.

Pokud je to možné, předají národní centrální banky ECB aktualizace proměnných, které jsou stanoveny pro měnové finanční instituce, jakmile dojde ke změnám v sektoru měnových finančních institucí nebo v atributech existujících měnových finančních institucí. Není-li to možné, podají národní centrální banky písemné vysvětlení prodlevy mezi výskytem dané události a jejím oznámením ECB.

Národní centrální banky předávají ECB aktualizace proměnných, které jsou stanoveny pro investiční fondy, nejméně se čtvrtletní periodicitou ve lhůtě dvou měsíců po referenčním datu. Proměnná „čistá hodnota aktiv“ se za všechny investiční fondy aktualizuje každoročně nejpozději do dvou měsíců po referenčním datu, kterým je konec prosince.

Národní centrální banky předávají ECB aktualizace proměnných, které jsou stanoveny pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, nejméně se čtvrtletní periodicitou ve lhůtě 14 pracovních dnů po referenčním datu.

Národní centrální banky předávají ECB aktualizace proměnných ke konci roku, které jsou stanoveny pro instituce významné pro statistiku platebního styku, ve lhůtě tří měsíců po referenčním datu.

Do 18:00 hodin středoevropského času v každý pracovní den ECB zpřístupní ECB kopii souboru údajů o měnových finančních institucích na internetových stránkách ECB. Současně s uveřejněním seznamu měnových finančních institucí na svých internetových stránkách jej ECB zašle národním centrálním bankám prostřednictvím systému RIAD. ECB současně zveřejní seznam změn provedených v souboru měnových finančních institucí a zasílá jej každý pracovní den ECB všem národním centrálním bankám. Takto zasílané údaje obsahují úplné podrobnosti o každé z následujících změn, které národní centrální banky oznámily: a) nové měnové finanční instituce a b) zrušené měnové finanční instituce.

V poslední pracovní den ECB každého kalendářního měsíce pořídí ECB do 18:00 hodin středoevropského času kopii souboru údajů o měnových finančních institucích a současně ji spojí s proměnnou „reserve“ ze souboru údajů o způsobilých protistranách pro operace měnové politiky, která označuje, zda úvěrové instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, podléhají povinnosti minimálních rezerv či nikoli. ECB potom seznam měnových finančních institucí a institucí s povinností minimálních rezerv zpřístupní na svých internetových stránkách.

Ve 4. pracovní den po termínu pro předání aktualizací pořídí ECB do 18:00 hodin středoevropského času kopii souboru údajů o investičních fondech a zpřístupní ji národním centrálním bankám. ECB poté seznam investičních fondů zpřístupní na svých internetových stránkách.

Ve 2. pracovní den po termínu pro předání aktualizací pořídí ECB do 18:00 hodin středoevropského času kopii souboru údajů o účelových finančních společnostech pro sekuritizaci a zpřístupní ji národním centrálním bankám. ECB poté seznam účelových finančních společností pro sekuritizaci zpřístupní na svých internetových stránkách.

V poslední pracovní den ECB každého kalendářního měsíce pořídí ECB do 18:00 hodin středoevropského času kopii všech institucí vedených v systému RIAD a zpřístupní ji národním centrálním bankám.

ECB nezveřejňuje údaje, které jsou označeny jako „důvěrné“ nebo „není určeno ke zveřejnění“. ECB národním centrálním bankám obdobně nepředává hodnoty, které jsou označeny jako „důvěrné“. Pokud se týká kvantitativních opatření, jež jsou označena jako „důvěrná“ nebo „není určeno ke zveřejnění“, však ECB může zveřejnit či šířit rozmezí tříd velikostí.

Článek 26

Statistika penzijních fondů

Národní centrální banky ECB vykazují statistické informace o penzijních fondech v souladu s částí 22 přílohy II. Údaje o penzijních fondech se předávají na základě údajů, které jsou na národní úrovni aktuálně dostupné. Nejsou-li skutečné údaje dostupné, poskytnou se odhady při vynaložení nejvyššího úsilí.

Soubor zpravodajských jednotek obsahuje penzijní fondy podle definice v ESA 2010 (v odstavcích 2.105 a 2.106) a zahrnuje všechny penzijní fondy, které jsou rezidenty členských států eurozóny.

Národní centrální banky vykazují zůstatky ke konci referenčního období a finanční transakce během čtvrtletí, které se odvodí v souladu s ESA 2010.

Periodicita vykazování do ECB je čtvrtletní. Statistika penzijních fondů popsaná v odst. 1 písm. a) se do ECB vykazuje ve lhůtě, která nesmí být delší než 85 kalendářních dnů od konce referenčního čtvrtletí. Počínaje vykazováním za první čtvrtletí roku 2017 se statistika penzijních fondů do ECB vykazuje ve lhůtě, která nesmí být delší než 82 kalendářních dnů od konce referenčního čtvrtletí. Přesná data přenosů se národním centrálním bankám oznamují předem v podobě časového plánu vykazování, který ECB poskytne do září každého roku.

Může dojít k tomu, že národní centrální banky musí revidovat údaje předané v předchozím čtvrtletí. Kromě toho mohou být prováděny i revize údajů za starší čtvrtletí.

Platí tyto obecné principy:

Aniž jsou dotčeny účetní postupy běžné v členských státech, vykazují se veškerá aktiva a pasiva pro statistické účely v hrubé výši. Metody oceňování jsou v souladu s ESA 2010. Aktiva a pasiva se zásadně musí oceňovat v běžných tržních cenách k datu, ke kterému se rozvaha vztahuje. Závazky z vkladů a úvěry se vykazují ve výši zůstatku jistiny ke konci čtvrtletí.

Národní centrální banky poskytují ECB vysvětlivky, v nichž uvedou zdroje údajů, systémy shromažďování údajů, postup sestavování statistiky, právní rámec, odchylky od pokynů ECB k vykazování a soubor zpravodajských jednotek. Národní centrální banky poskytují vysvětlivky významných revizí a zejména přerušení historických řad.

Článek 27

Ověřování

Aniž jsou dotčena práva ECB na ověřování zakotvená v nařízení (ES) č. 2533/98 a nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací, které jsou ECB poskytovány.

Článek 28

Standardy přenosu

Pro elektronický přenos statistických informací, které ECB požaduje, používají národní centrální banky ESCB-Net, který poskytuje ESCB. Formát statistických zpráv vytvořený pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je standardním formátem, který schválil Výbor pro statistiku. Tento požadavek nebrání tomu, aby s předchozím souhlasem ECB byly použity jako náhradní řešení jakékoli jiné prostředky přenosu statistických informací.

Článek 29

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět jakékoli technické změny příloh těchto obecných zásad, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec ani neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Výkonná rada o takové změně bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 30

Zveřejnění

Národní centrální banky nezveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny a jejich protipoložek, dokud tyto agregáty nezveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové údaje zveřejní, musí být shodné s údaji, kterými přispěly do posledních zveřejněných agregátů eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, musí je reprodukovat věrně.

Článek 31

Zrušení

Obecné zásady ECB/2007/9 se zrušují.

Článek 32

Nabytí účinku a provedení

Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států eurozóny. Národní centrální banky členských států eurozóny postupují podle článků 11, 12, 13 a 16 ode dne oznámení, podle článku 26 od 1. ledna 2016 a podle ostatních ustanovení těchto obecných zásad od 1. ledna 2015.

Do 31. prosince 2018 předloží Výkonná rada s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku ve spolupráci s jinými příslušnými výbory Radě guvernérů zprávu, která se týká a) potřeby integrace zpravodajských požadavků v oblasti statistiky platebního styku ve smyslu článku 18 se zpravodajskými požadavky vymezenými v nařízení (EU) č. 1409/2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43), jakož i možné lhůty pro integraci těchto požadavků, a b) možného dopadu nového vývoje, pokud se týká shromažďování pojistné statistiky ze strany ESCB, na zpravodajské požadavky v oblasti statistiky penzijních fondů ve smyslu článku 26.

Článek 33

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám členských států eurozóny.

(1)  Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31.

(5)  Obecné zásady ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(7)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 ze dne 18. října 2013 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (ECB/2013/39) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 94).

(9)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).

(10)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).

(11)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).

(12)  Viz 13. bod odůvodnění obecných zásad ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1); viz rovněž 5. bod odůvodnění doporučení ECB/2011/24 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. C 64, 3.3.2012, s. 1).

(13)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43) (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 18).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(15)  Viz „Srovnávací tabulky mezi účetními rozvahovými položkami národních centrálních bank a ECB a položkami vykazovanými pro statistické účely“, které budou zveřejněny na internetových stránkách ECB „www.ecb.europa.eu“.