52021AE5706

Ce document est extrait du site web EUR-Lex

EUROPA
Page d’accueil EUR-Lex
EUR-Lex - 52021AE5706 - FR

Aide

Conseils pour la recherche

Besoin de plus d’options de recherche? Utilisez Recherche avancée

Document 52021AE5706

Aide

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke skupinám globálních systémově významných institucí se strategií řešení krize ve více subjektech a metodiku nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky [COM(2021) 665 final – 2021/0343 (COD)]

EESC 2021/05706

Úř. věst. C 152, 6.4.2022, p. 111-115 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Journal officiel

6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 152/111

[COM(2021) 665 final – 2021/0343 (COD)]

(2022/C 152/18)

Hlavní zpravodaj:

Antonio GARCÍA DEL RIEGO

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 26. 11. 2021 Evropský parlament, 22. 11. 2021
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Rozhodnutí předsedkyně EHSV	09. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	09. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	174/2/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že je nezbytné do nařízení o kapitálových požadavcích přímo začlenit speciální obezřetnostní přístup související s nepřímým upisováním nástrojů způsobilých pro interní minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích by řešily zjištěné nesrovnalosti mezi nařízením o kapitálových požadavcích a směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank.

1.2.

EHSV doporučuje vyjasnit ustanovení nařízení o kapitálových požadavcích týkající se srovnání mezi souhrnem skutečných požadavků celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) všech skupin řešících krizi v rámci skupiny globálních systémově významných institucí (G-SVI) se strategií řešení krize ve více subjektech s teoretickým požadavkem v případě řešení krize v jednom subjektu této skupiny G-SVI. Navrhované změny jsou nezbytné k objasnění toho, do jaké míry mohou orgány příslušné k řešení krize řešit případné nesrovnalosti mezi požadavky v případě řešení krize v jednom subjektu a ve více subjektech.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné změnit vzorec pro výpočet přebytku TLAC/MREL dceřiného podniku v rámci obecného režimu odpočtů použitelného pro G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech, aby se zajistilo, že tento vzorec v souladu se standardem TLAC zohlední požadavky TLAC/MREL dceřiného podniku založené i nezaložené na riziku. Tím by se zabránilo nadhodnocení přebytku TLAC/MREL u dané dceřiné společnosti.

1.4.

EHSV upozorňuje na to, že by měla být vyjasněna některá ustanovení nařízení o kapitálových požadavcích použitelná pro G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech, aby bylo možné zohlednit dceřiné podniky usazené mimo EU. Tím by se nařízení o kapitálových požadavcích uvedlo do souladu s odpovídající mezinárodně dohodnutou zásadou TLAC, která se vztahuje na dceřiné podniky usazené ve všech jurisdikcích Rady pro finanční stabilitu.

1.5.

EHSV doporučuje některá cílená vyjasnění v souvislosti s požadavkem na kapitál a způsobilé závazky pro instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU („interní TLAC“) s cílem zajistit, že dluhové nástroje vydané těmito institucemi budou splňovat všechna kritéria způsobilosti pro nástroje způsobilých závazků. Důvodem této změny je skutečnost, že v současné době jsou kritéria způsobilosti pro nástroje způsobilých závazků založena na předpokladu, že tyto nástroje jsou vydány subjektem řešícím krizi, a nikoli dceřinými podniky, na něž se vztahuje požadavek na interní TLAC. Tento nedostatek by byl vyřešen objasněním, že stejné podmínky způsobilosti, které platí pro subjekty řešící krizi, platí obdobně i pro subjekty, které neřeší krizi. To by pak těmto institucím umožnilo splnit požadavek na interní TLAC mimo jiné se způsobilými závazky, jak původně zamýšleli spolunormotvůrci.

1.5.1.

EHSV zdůrazňuje, že banky, které přijaly model řešení krize ve více subjektech, by měly mít možnost využít úpravy, které byly ve specifikaci TLAC dohodnuty. Tyto úpravy jsou navrženy tak, aby zajistily rovnocenné zacházení s modely řešení krize v jednom subjektu a řešení krize ve více subjektech. Jsou obsaženy v článku 12a a čl. 72e odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích II, tyto dva články však nezahrnují třetí země. Zejména návrh článku 12a naznačuje, že úpravy vyplývající z rozdílů v rizikově vážených aktivech jsou omezeny na subjekty se sídlem v EU, protože pojem „subjekt řešící krizi“ se vztahuje pouze na dceřiné podniky se sídlem v EU. Je důležité rozšířit oblast působnosti tak, aby byly zahrnuty i další dceřiné podniky, které daná skupina případně má v jiných zemích.

1.6.

EHSV se domnívá, že nejnovější návrh Komise tohoto cíle nedosahuje, protože srovnání mezi hypotetickým řešením krize v jednom subjektu a součtem rizikově vážených aktiv každého subjektu řešícího krizi vylučuje dceřiné podniky v třetích zemích kvůli tomu, že se toto srovnání vztahuje k článkům 45d a 45h směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, která se nezabývá dceřinými podniky ve třetích zemích ani rozdíly mezi rizikově váženými aktivy, jež vznikají v důsledku různých kritérií výpočtu ve třetích zemích a v členských státech. Zahrnuje pouze rozdíly mezi členskými státy.

2. Obecné připomínky

2.1.

Nařízení o kapitálových požadavcích stanoví společně se směrnicí o kapitálových požadavcích obezřetnostní regulační rámec pro úvěrové instituce působící v Unii. Nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích byly přijaty v reakci na finanční krizi v letech 2008–2009 za účelem posílení odolnosti institucí působících ve finančním sektoru EU, přičemž převážně vycházejí z globálních standardů dohodnutých s mezinárodními partnery EU, zejména s Basilejským výborem pro bankovní dohled.

2.2.

Nařízení o kapitálových požadavcích bylo následně pozměněno s cílem odstranit zbývající nedostatky v regulačním rámci a provést některé zbývající prvky reforem finančních služeb na globální úrovni, které jsou zásadní pro zajištění odolnosti institucí. Zásadní revizi provedl „balíček opatření ke snížení rizik“, který Evropský parlament a Rada přijaly dne 20. května 2019 a který byl zveřejněn v Úředním věstníku dne 7. června 2019.

2.3.

Tato reforma zavedla v Unii mezinárodní standard celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) pro globální systémově významné instituce (G-SVI), který Rada pro finanční stabilitu přijala v listopadu 2015, a posílila uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) pro všechny instituce usazené v Unii.

2.4.

Standard TLAC vyžaduje, aby instituce G-SVI držely dostatečný objem závazků vysoce absorbujících ztráty (použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů), aby byla zajištěna hladká a rychlá absorpce ztrát a rekapitalizace v případě řešení krize. Provedení standardu TLAC v právu Unie, konkrétně prostřednictvím změn nařízení o kapitálových požadavcích, zohlednilo stávající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) specifický pro jednotlivé instituce, stanovený ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank. TLAC a MREL jsou proto nezbytné pro účinné řízení bankovních krizí a snížení jejich negativního dopadu na finanční stabilitu a veřejné finance. TLAC a revidovaná pravidla o MREL se v Unii staly použitelnými dne 27. června 2019, respektive dne 28. prosince 2020.

2.5.

V souladu s mezinárodními standardy uznává právo Unie jak strategii řešení krize v jednom subjektu, tak strategii řešení krize ve více subjektech. Na základě strategie řešení krize v jednom subjektu je krize řešena pouze v jednom subjektu skupiny, obvykle v mateřském podniku („subjekt řešící krizi“), zatímco jiné subjekty skupiny, obvykle fungující dceřiné podniky, nejsou do řešení krize zařazeny. Ztráty těchto dceřiných podniků se namísto toho převedou na subjekt řešící krizi a kapitál se přesune do dceřiného podniku. To zajišťuje, že dceřiné společnosti mohou pokračovat v bezproblémovém fungování i po dosažení okamžiku neživotaschopnosti.

2.6.

V rámci strategie řešení krize ve více subjektech může být řešen více než jeden subjekt z bankovní skupiny. V důsledku toho může v rámci bankovní skupiny existovat více než jeden subjekt řešící krizi, a tudíž více než jedna skupina řešící krizi. Základní zásadou přístupu k řešení krize ve více subjektech je umožnit řešení krize dané skupiny řešící krizi proveditelným a důvěryhodným způsobem, aniž je ohrožena způsobilost k řešení krize jiných subjektů a skupin řešících krizi v téže konsolidované bankovní skupině. Revidovaný rámec pro řešení krize bank stanoví, že minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky pro subjekty řešící krizi by měl být stanoven na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi („externí MREL“).

2.7.

Kromě toho tento rámec určuje, jak by měla být rozdělena schopnost absorpce ztrát a schopnost rekapitalizace v rámci skupin řešících krizi (dále jen „interní MREL“). Podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank musí být finanční nástroje způsobilé pro interní MREL zpravidla v držení subjektu řešícího krizi, což je obvykle mateřský podnik.

2.8.

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) od začátku roku 2020 pracuje na návrhu regulačních technických norem na základě režimu odpočtů v souladu s mandátem stanoveným ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a doporučeními v příslušných mezinárodních normách (1). Režim odpočtů vyvinutý orgánem EBA předpokládá, že nástroje způsobilé pro interní MREL vydané dceřinými podniky subjektu řešícímu krizi prostřednictvím zprostředkující mateřské společnosti by měly být plně odečteny od objemu vlastní kapacity pro interní MREL zprostředkující mateřské společnosti.

2.9.

Orgán EBA dospěl k závěru, že požadavky směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank nelze splnit bez dodatečných ustanovení, které musí použít text úrovně 1, jenž je upřesní. Kromě potřeby uvést do praxe nepřímé upisování nástrojů způsobilých pro interní MREL byly od doby, kdy se v roce 2019 začal uplatňovat revidovaný rámec TLAC/MREL, určeny i některé další problémy související s řešením krize. Tyto problémy se týkají především regulačního přístupu ke skupinám G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech, včetně těch skupin, které zahajují řešení krize ve více subjektech a které mají dceřiné podniky ve třetích zemích. Nařízení o kapitálových požadavcích například v současné době neupřesňuje, zda se různé úpravy TLAC pro G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech vztahují rovněž na dceřiné podniky G-SVI, které se nacházejí ve třetí zemi.

2.10.

K řešení výše uvedených problémů jsou nezbytné některé cílené změny konkrétních aspektů nařízení o kapitálových požadavcích, které souvisejí s řešením krize. Zejména regulační přístup ke skupinám G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech, včetně těch skupin s řešením krize ve více subjektech, které mají dceřiné podniky ve třetích zemích, musí být lépe sladěn s postupem uvedeným ve standardu TLAC. To by pomohlo zajistit, aby v případě řešení krize každý subjekt řešící krizi a skupina patřící k těmto G-SVI mohly i nadále vykonávat zásadní funkce, aniž by hrozilo riziko šíření krize.

2.11.

Navrhované změny by nezměnily celkovou strukturu rámce, ale zajistily by řádné uplatňování TLAC a MREL.

2.12.

Tyto navrhované změny nařízení o kapitálových požadavcích mohou hrát zásadní úlohu při zlepšování způsobilosti instituce k řešení krize. Vzhledem k tomu, že odpovídající ustanovení jsou již v Unii použitelná, je třeba navrhované změny provést včas. Potřebu urychleného přijetí dále zvyšuje skutečnost, že bankovní skupiny potřebují vyjasnit mechanismus, aby mohly rozhodnout, jak nejlépe připravit svou kapacitu pro interní MREL s ohledem na obecnou lhůtu pro splnění požadavků MREL, která je stanovena na 1. ledna 2024, přičemž závazné průběžné cíle musí být splněny do 1. ledna 2022.

2.13.

K tomuto návrhu není připojeno samostatné posouzení dopadů, neboť tento návrh nemění základní aspekty nařízení o kapitálových požadavcích, ale jeho hlavním cílem je vyjasnit právní vztah mezi dvěma stávajícími nástroji práva Unie, konkrétně mezi nařízením o kapitálových požadavcích a směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank, a to tím, že do nařízení o kapitálových požadavcích přímo začlení zvláštní přístup k nepřímému upisování nástrojů způsobilých pro interní MREL. Tato vyjasnění by zajistila, že oba vzájemně velmi propojené rámce zůstanou do značné míry sladěny.

2.14.

To by pak institucím umožnilo pokračovat ve výpočtu, vykazování a zveřejňování jednoho souboru celkového objemu rizikové expozice a celkové míry expozic pro účely nařízení o kapitálových požadavcích i směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, což by zabránilo nepřiměřenému zvýšení složitosti. Zahrnuje to i případnou potřebu vydat dodatečné nástroje způsobilé pro MREL, aby byl splněn interní MREL, jak jej zavedli spolunormotvůrci prostřednictvím revidované směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

3. Konkrétní připomínky

3.1.

Strategie řešení krize, které připravují skupiny krizového řízení, jsou obecně založeny na dvou kategorizovaných přístupech: „řešení krize v jednom subjektu“, kdy jediný orgán příslušný k řešení krize uplatní pravomoci k řešení krize na nejvyšší úrovni skupiny, a „řešení krize ve více subjektech“, kdy nejméně dva koordinovaně postupující orgány příslušné k řešení krize uplatní nástroje k řešení krize na různé části skupiny.

3.1.1.

Řešení krize v jednom subjektu znamená, že jediný orgán příslušný k řešení krize uplatní své pravomoci, např. nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů a/nebo nástroj převodu, na mateřský podnik na nejvyšší úrovni anebo na úrovni holdingové společnosti, a to nejspíše v jurisdikci odpovědné za globální konsolidovaný dohled nad skupinou. Strategie řešení krize v jednom subjektu využívá absorpci ztrát, k nimž v rámci skupiny došlo v mateřském podniku na nejvyšší úrovni anebo na úrovni holdingové společnosti, například prostřednictvím odpisu a/nebo povinnou konverzí vydaného nezajištěného dluhu.

3.1.2.

Řešení krize ve více subjektech znamená, že nejméně dva orgány příslušné k řešení krize uplatní své pravomoci na různé části skupiny, což pravděpodobně povede k jejímu rozdělení na nejméně dvě samostatné části. Skupina se může rozdělit z hlediska národního nebo regionálního, podle linií podnikání, nebo na základě kombinace obou. Pravomoci k řešení krize uplatňované na jednotlivé části nemusí být stejné a mohou zahrnovat taková řešení krize, jako například rekapitalizace v rámci řešení, využití překlenovacího subjektu, převod podniku nebo ukončení činnosti. Strategie řešení krize ve více subjektech nicméně vyžadují, aby byla opatření koordinována napříč jurisdikcemi s cílem předejít sporům nebo nesrovnalostem, jež oslabují účinnost těchto oddělených opatření k řešení krize, chaotickému masivnímu odlivu majetku a šíření krize v rámci podniku.

3.1.3.

Není však nutné si zvolit jen jeden z obou přístupů, není to volba „buď–anebo“. V praxi může být nutné oba přístupy spojit, aby bylo možné se přizpůsobit struktuře podniku a místním režimům v hlavních jurisdikcích, v nichž tento podnik působí. Některé strategie řešení krize ve více subjektech mohou například zahrnovat uplatnění více způsobů řešení krize v jednom subjektu na různé části podniku, například na regionální celky, k nimž lze přistupovat odděleně.

3.2.

Návrh obecně vychází z přípravných prací provedených orgánem EBA, zejména pokud jde o vypracování regulačních technických norem, které se týkají nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro interní MREL v rámci skupin řešících krizi. Cílem návrhu je především zabývat se nezamýšlenými důsledky stávajícího rámce TLAC/MREL, které vyplývají z pravidel, jež jsou v současnosti obsažena v nařízení o kapitálových požadavcích. Navrhované změny by měly omezený dopad na administrativní zátěž institucí a náklady na přizpůsobení jejich vnitřních operací, přičemž se očekává, že většina nákladů bude kompenzována tím, že bude umožněno řádné fungování přístupu nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro interní MREL v rámci skupin řešících krizi, a v případě dotčených institucí přínosy plynoucími ze zlepšeného uznávání dceřiných podniků v třetích zemích a tím, že se dále upřesní způsobilost nástrojů vydaných v souvislosti s požadavkem na interní TLAC.

3.3.

Návrh konkrétně stanoví:

3.3.1.

Speciální přístup k nepřímému upisování nástrojů způsobilých pro interní MREL. Navrhované nařízení proto v nařízení o kapitálových požadavcích zavádí požadavek, aby zprostředkující mateřské podniky v řetězci vlastnictví musely od své kapacity pro interní MREL odečíst objem svých kapitálových investic do nástrojů způsobilých pro interní MREL, včetně kapitálu, které vydaly jejich dceřiné podniky patřící do téže skupiny řešící krizi.

3.3.2.

Srovnání mezi teoretickým požadavkem v případě řešení krize v jednom subjektu a součtem skutečných požadavků při řešení krize ve více subjektech. Nařízení o kapitálových požadavcích stanoví, že skupiny G-SVI se strategií řešení krize ve více subjektech musí vypočítat svůj požadavek TLAC na základě teoretického předpokladu, že by se řešení krize skupiny uskutečnilo v rámci strategie řešení krize v jednom subjektu (teoretický požadavek při řešení krize v jednom subjektu). Tento teoretický požadavek při řešení krize v jednom subjektu pak orgány příslušné k řešení krize porovnají se souhrnem skutečných požadavků TLAC každého subjektu řešícího krizi dané skupiny v rámci strategie řešení krize ve více subjektech (požadavky v případě řešení krize ve více subjektech). Ustanovení nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o důsledky tohoto srovnání, jsou však nekonzistentní.

3.3.3.

Odpočty od položek způsobilých závazků. Důvodem tohoto ustanovení je minimalizovat riziko šíření krize v rámci skupiny G-SVI a zajistit, aby subjekty řešící krizi měly v případě selhání k dispozici dostatečnou schopnost absorbovat ztráty, která by neměla být snížena ztrátami vyplývajícími z kapitálových investic do nástrojů TLAC uvnitř skupiny. Bez těchto odpočtů by selhání jednoho subjektu řešícího krizi ve skupině G-SVI vedlo ke ztrátám v jiných subjektech řešících krizi v této skupině, a v důsledku toho ke snížení schopnosti těchto subjektů řešících krizi absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace.

3.3.4.

Zohlednění dceřiných společností usazených mimo Unii. Článek 12a a čl. 72e odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích se výslovně nevztahují na dceřiné podniky, které se nacházejí ve třetí zemi. Pro bankovní skupiny EU s globální strategií řešení krize ve více subjektech proto nemusí být možné zohlednit dceřiné podniky usazené mimo Unii.

3.3.5.

Objasnění způsobilosti dluhových nástrojů vydaných v souvislosti s požadavkem na interní TLAC. Článek 92b nařízení o kapitálových požadavcích stanoví požadavek na interní TLAC pro významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU, které nejsou subjekty řešícími krizi. Tento požadavek lze splnit pomocí nástrojů kapitálu a nástrojů způsobilých závazků, jak je uvedeno v čl. 92b odst. 2.

3.4.

Podrobné změny návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke skupinám globálních systémově významných institucí se strategií řešení krize ve více subjektech.

3.4.1. Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi (článek 12a)

3.4.1.1.

EHSV zdůrazňuje, že banky, které přijaly model řešení krize ve více subjektech, by měly mít možnost využít úpravy, které byly ve specifikaci TLAC dohodnuty. Tyto úpravy jsou navrženy tak, aby zajistily rovnocenné zacházení s modely řešení krize v jednom subjektu a řešení krize ve více subjektech. Jsou obsaženy v článku 12a a čl. 72e odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích II, tyto dva články však nezahrnují třetí země. Zejména návrh článku 12a naznačuje, že úpravy vyplývající z rozdílů v rizikově vážených aktivech jsou omezeny na subjekty se sídlem v EU, protože pojem „subjekt řešící krizi“ se vztahuje pouze na dceřiné podniky se sídlem v EU. Je důležité rozšířit oblast působnosti tak, aby byly zahrnuty další dceřiné podniky, které daná skupina případně má v jiných zemích.

3.4.1.2.

3.4.1.3.

Pokud jde o to, že k provedení této úpravy je zapotřebí dohody, má EHSV za to, že i když existuje zvláštní postup pro dohodu o požadavku na kapitál a způsobilé závazky uvedeném v čl. 45h odst. 4 až 6 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank II, jde o postup, který by byl platný pouze v případě různých orgánů příslušných k řešení krize v rámci EU a podle společného nařízení. Jedním z příkladů, jak vysvětlit, proč tento postup není platný pro třetí země, je to, že je do něj zapojen orgán EBA v případech, kdy orgány příslušné k řešení krize nedosáhnou dohody.

3.4.1.4.

EHSV navrhuje, aby v případech, kdy k úpravám dojde v dceřiném podniku ve třetí zemi, byl evropský orgán příslušný k řešení krize v mateřském podniku tím orgánem, který je po zohlednění nezávazného stanoviska orgánu dané třetí země příslušného k řešení krize schopen provést příslušnou úpravu, aniž by bylo nutné dosáhnout dohody s orgánem dané třetí země.

3.4.2. Odpočty od položek způsobilých závazků (článek 72e)

3.4.2.1.

EHSV zdůrazňuje, že článek 72e má obsahovat zachování právních účinků do 31. prosince 2024 (lhůta pro provedení TLAC ve třetích zemích). Banky, které přijaly model řešení krize ve více subjektech, by během tohoto přechodného období měly mít možnost upravit odpočet kapitálových investic do dceřiných podniků ve třetích zemích bez rovnocenného požadavku v rámci řešení krize a vypočítat přebytek na základě celkového kapitálového požadavku v příslušné třetí zemi. V opačném případě by to mělo nezamýšlené důsledky, protože nutnost vydávat způsobilé závazky vzroste v důsledku nemožnosti upravit tyto kapitálové investice do dceřiného podniku ve třetí zemi. Následně se od roku 2025, až bude platit režim pro řešení krizí, sníží požadavek na mateřskou instituci díky nižšímu upravenému odpočtu v případě těchto kapitálových investic ve třetích zemích. Vydávání způsobilých závazků pak již nebude zapotřebí.

V Bruselu dne 9. prosince 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Rada pro finanční stabilitu, Guiding Principles on the Internal Total Loss-absorbing Capacity of G-SIBs („Internal TLAC“) (Hlavní zásady týkající se celkové interní kapacity G-SVB pro absorpci ztrát („interní TLAC“)), 6.7.2017. V rámci tohoto režimu by nástroje způsobilé pro interní MREL vydané dceřiným podnikem a upsané zprostředkujícím mateřským podnikem byly plně odečteny od způsobilých nástrojů vydaných zprostředkující mateřskou společností za účelem splnění jejího vlastního interního MREL.

Haut

Choisissez les fonctionnalités expérimentales que vous souhaitez essayer