Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2006/303E/03

ZÁPI
Čtvrtek, 6. července 2006

Úř. věst. C 303E, 13.12.2006, pp. 124–650 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

13.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 303/124


ZÁPIS

(2006/C 303 E/03)

PRŮBĚH ZASEDÁNÍ

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

1.   Zahájení zasedání

Zasedání bylo zahájeno v 9:05.

2.   Představení programu finského předsednictví (rozprava)

Prohlášení Rady: Program finského předsednictví

Matti Vanhanen (úřadující předseda Rady) učinil prohlášení.

Vystoupil: José Manuel Barroso (předseda Komise).

Vystoupili: Hans-Gert Poettering za skupinu PPE-DE, Martin Schulz za skupinu PSE, Graham Watson za skupinu ALDE, Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE, Esko Seppänen za skupinu GUE/NGL, Brian Crowley za skupinu UEN, Nigel Farage za skupinu IND/DEM, Martin Schulz k vystoupení, které učinil Nigel Farage, Frank Vanhecke nezařazený, Piia-Noora Kauppi, Reino Paasilinna a Anneli Jäätteenmäki.

PŘEDSEDNICTVÍ: Antonios TRAKATELLIS

místopředseda

Vystoupili: Satu Hassi, Roberto Musacchio, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Jens-Peter Bonde, Alessandro Battilocchio, Timothy Kirkhope, Hannes Swoboda, Karin Riis-Jørgensen, Ian Hudghton, Tobias Pflüger, Bastiaan Belder, Ryszard Czarnecki, Françoise Grossetête, Gary Titley, Kyösti Virrankoski, Diamanto Manolakou, Ville Itälä, Poul Nyrup Rasmussen, Alexander Lambsdorff, Othmar Karas, Enrique Barón Crespo, Sarah Ludford, João de Deus Pinheiro, Edite Estrela, József Szájer, Jan Andersson, Antonio Tajani, Dariusz Rosati, Jerzy Buzek, Evelyne Gebhardt, Elmar Brok, Guido Sacconi, Gunnar Hökmark a Lasse Lehtinen.

PŘEDSEDNICTVÍ: Josep BORRELL FONTELLES

předseda

Vystoupili: Francisco José Millán Mon, Alexander Stubb, Matti Vanhanen a José Manuel Barroso.

Rozprava byla uzavřena.

PŘEDSEDNICTVÍ: Pierre MOSCOVICI

místopředseda

3.   Situace v Palestině (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Situace v Palestině

Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Benita Ferrero-Waldner (členka Komise) učinili prohlášení.

Vystoupili: Elmar Brok za skupinu PPE-DE, Pasqualina Napoletano za skupinu PSE, Annemie Neyts-Uyttebroeck za skupinu ALDE, Caroline Lucas za skupinu Verts/ALE, Francis Wurtz za skupinu GUE/NGL, Roberta Angelilli za skupinu UEN, Bastiaan Belder za skupinu IND/DEM, Marek Aleksander Czarnecki nezařazený, Ioannis Kasoulides, Véronique De Keyser, Chris Davies, Roger Knapman, Mario Borghezio, Charles Tannock, Marek Siwiec, Frédérique Ries, Zbigniew Zaleski, Pierre Schapira, Paula Lehtomäki a Benita Ferrero-Waldner.

Rozprava byla uzavřena.

PŘEDSEDNICTVÍ: Edward McMILLAN-SCOTT

místopředseda

Vystoupil: Robert Atkins s žádostí, aby hlasovaní začalo v dobu, která je uvedená v pořadu jednání.

*

* *

Předseda a předseda výboru BUDG Janusz Lewandowski poděkovali panu Terenci Wynnovi, bývalému předsedovi výboru BUDG, při příležitosti jeho odchodu do důchodu za vykonanou práci.

4.   Hlasování

Podrobné výsledky hlasování (pozměňovací návrhy, oddělené a dílčí hlasování atd.) budou zveřejněny v příloze „Výsledky hlasování“ připojené k zápisu.

4.1.   Posílení přeshraniční policejní spolupráce při mezinárodních událostech v Evropské unii * (článek 131 jednacího řádu) (hlasování)

Zpráva o podnětu Nizozemského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení přeshraniční policejní spolupráce při událostech, jichž se účastní velký počet lidí z více členských států a během nichž je policejní zákrok zaměřen zejména na udržování veřejného pořádku a bezpečnosti a na prevenci trestné činnosti a boj proti ní [06930/2005 – C6-0117/2005 – 2005/0804(CNS)] – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodajka: Frieda Brepoels (A6-0222/2006).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 1)

INICIATIVA, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY a NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat jediným hlasováním (P6_TA(2006)0297)

4.2.   Technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby ***II (hlasování)

Doporučení pro druhé čtení o společném postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS [13274/1/2005 – C6-0091/2006 – 1997/0335(COD)] – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Renate Sommer (A6-0208/2006).

(potřebná kvalifikovaná většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 2)

SPOLEČNÝ POSTOJ RADY

prohlášen za schválený v pozměněném znění (P6_TA(2006)0298)

4.3.   Civilní letectví (harmonizace technických požadavků a správních postupů) ***II (hlasování)

Doporučení pro druhé čtení o společném postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví [13376/1/2005 – C6-0090/2006 – 2000/0069(COD)] – Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Ulrich Stockmann (A6-0212/2006).

(potřebná kvalifikovaná většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 3)

SPOLEČNÝ POSTOJ RADY

prohlášen za schválený v pozměněném znění (P6_TA(2006)0299)

K hlasování vystoupili:

Ulrich Stockmann (zpravodaj) uvedl, že závazná je anglická verze pozměňovacích návrhů 20, 22 a 24;

Gilles Savary doporučil hlasovat proti pozměňovacím návrhům 17 a 18, pokud bude přijat kompromisní svazek.

4.4.   Přeprava radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva * (hlasování)

Zpráva o návrhu směrnice Rady o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva a o její kontrole [KOM(2005)0673 – C6-0031/2006 – 2005/0272(CNS)] – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Esko Seppänen (A6-0174/2006).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 4)

NÁVRH KOMISE

schválen v pozměněném znění (P6_TA(2006)0300)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0300)

K hlasování vystoupili:

Carl Schlyter za skupinu Verts/ALE s žádostí, aby se o pozměňovacím návrhu 23 hlasovalo jmenovitě (předseda s žádostí souhlasil);

Bruno Gollnisch k hlasování;

Rebecca Harms vyjádřila lítost nad skutečností, že Komise neoznámila svůj postoj k pozměňovacím návrhům přijatým Parlamentem.

4.5.   Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti (hlasování)

Zpráva o provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (2006/2005(INI)) – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Pilar del Castillo Vera (A6-0204/2006).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 5)

NÁVRH USNESENÍ

přijat P6_TA(2006)0301)

4.6.   Zpracovatelský průmysl EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice (hlasování)

Zpráva o politickém rámci k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice [2006/2003(INI)] – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Joan Calabuig Rull (A6-0206/2006).

(potřebná jednoduchá většina)

(výsledek hlasování: příloha „Výsledky hlasování“ bod 6)

NÁVRH USNESENÍ

přijat (P6_TA(2006)0302)

5.   Přivítání

Předseda jménem Parlamentu přivítal Emmu Bonino, italskou ministryni pro evropské politiky a zahraniční obchod, která je přítomna na galerii pro oficiální návštěvy.

6.   Vysvětlení hlasování

Písemná vysvětlení hlasování:

Vysvětlení hlasování podaná písemně se zahrnou do doslovného záznamu podle čl. 163 odst. 3 jednacího řádu.

Ústní vysvětlení hlasování:

Zpráva Ulrich Stockmann – A6-0212/2006

Oldřich Vlasák

7.   Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat

Opravy hlasování:

Opravy hlasování jsou uvedeny na stránkách „Séance en direct“: „Résultats des votes (appels nominaux)/Results of votes (Roll-call votes)“. V tištěné podobě jsou součástí přílohy „Výsledky jmenovitého hlasování“.

Elektronická podoba oprav hasování na internetových stránkách Europarl bude pravidelně aktualizována po dobu nejvýše dvou týdnů po dni, kdy se konalo hlasování.

Po uplynutí této lhůty bude seznam oprav hlasování uzavřen tak, aby mohl být přeložen a zveřejněn v Úředním věstníku.

Sdělení o úmyslu hlasovat:

Poslanci vystoupili se sděleními o úmyslu hlasovat (týkajícími se toho, jak nehlasovali)

Zpráva Ulrich Stockmann – A6-0212/2006

pozměňovací návrh 11

proti: Manuel Medina Ortega, Hubert Pirker

Manuel Medina Ortega uvedl, že jeho hlasovací zařízení během hlasování o tomto pozměňovacím návrhu nefungovalo.

Zpráva Esko Seppänen – A6-0174/2006

pozměňovací návrh 24

pro: Jan Andersson

proti: Karin Jöns, Rainer Wieland

(Zasedání, které bylo přerušeno v 13:30, pokračovalo v 15:00.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Janusz ONYSZKIEWICZ

místopředseda

8.   Schválení zápisu z předchozího zasedání

Zápis z předchozího zasedání byl schválen.

9.   Ochrana a zachování církevního dědictví v severní části Kypru (písemné prohlášení)

Písemné prohlášení č. 21/2006, které předložili poslanci Iles Braghetto a Panayiotis Demetriou, o ochraně a zachování církevního dědictví v severní části Kypru podepsala dne 3.7.2006 většina všech poslanců Parlamentu. Prohlášení bude následně podle čl. 116 odst. 4 jednacího řádu zasláno adresátům, kteří jsou v něm uvedeni, a zveřejněno spolu se jmény signatářů v textech přijatých na zasedání dne 5.9.2006.

Vystoupil: Panayiotis Demetriou.

10.   Mezinárodní adopce v Rumunsku (písemné prohlášení)

Písemné prohlášení č. 23/2006, které předložili poslanci Claire Gibault, Jean-Marie Cavada, Antoine Duquesne, Charles Tannock a Enrique Barón Crespo o mezinárodních adopcích v Rumunsku podepsala dne 3.7.2006 většina všech poslanců Parlamentu. Prohlášení bude následně podle čl. 116 odst. 4 jednacího řádu zasláno adresátům, kteří jsou v něm uvedeni, a zveřejněno spolu se jmény signatářů v textech přijatých na zasedání dne 5.9.2006.

11.   Domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (rozprava)

Průběžná zpráva o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů [2006/2027(INI)] – Dočasný výbor k domnělému využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů

Zpravodaj: Giovanni Claudio Fava (A6-0213/2006).

Giovanni Claudio Fava uvedl zprávu.

Vystoupili: Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Franco Frattini (místopředseda Komise)

Vystoupili: Jas Gawronski za skupinu PPE-DE, Wolfgang Kreissl-Dörfler za skupinu PSE, Sarah Ludford za skupinu ALDE, Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, Konrad Szymański za skupinu UEN, Mirosław Mariusz Piotrowski za skupinu IND/DEM, Philip Claeys nezařazený, Carlos Coelho, Józef Pinior, Ignasi Guardans Cambó, Raül Romeva i Rueda, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Eoin Ryan, Bogusław Rogalski a Roger Helmer.

PŘEDSEDNICTVÍ: Alejo VIDAL-QUADRAS

místopředseda

Vystoupili: Ewa Klamt, Inger Segelström, Sophia in 't Veld, Jean Lambert, Willy Meyer Pleite, Mogens N.J. Camre, Gerard Batten, Ryszard Czarnecki, Bogdan Klich, Proinsias De Rossa, Alexander Alvaro, Dimitrios Papadimoulis, Seán Ó Neachtain, Kathy Sinnott, Paweł Bartłomiej Piskorski, Hubert Pirker, Jan Marinus Wiersma, Sajjad Karim, Luca Romagnoli, Camiel Eurlings, Hannes Swoboda, Anneli Jäätteenmäki, Antonio Tajani, Martine Roure, Barbara Kudrycka, Antonio Masip Hidalgo, Josef Zieleniec, Ana Maria Gomes, Miroslav Mikolášik a Stavros Lambrinidis.

PŘEDSEDNICTVÍ: Antonios TRAKATELLIS

místopředseda

Vystoupili: Panayiotis Demetriou, Claude Moraes, Charles Tannock, Jean Spautz, Simon Coveney a Franco Frattini.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.14 zápisu ze dne 06.07.2006.

12.   Zachycování údajů o bankovních převodech systému SWIFT tajnými americkými službami (rozprava)

Prohlášení Rady a Komise: Zachycování údajů o bankovních převodech systému SWIFT tajnými americkými službami

Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Franco Frattini (místopředseda Komise) učinili prohlášení.

Vystoupili: Ewa Klamt za skupinu PPE-DE, Martine Roure za skupinu PSE, Jean-Marie Cavada za skupinu ALDE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, Carlos Coelho, Jan Marinus Wiersma, Sophia in 't Veld, Mihael Brejc, Stavros Lambrinidis, Giovanni Claudio Fava, Paula Lehtomäki a Franco Frattini.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Mihael Brejc za skupinu PPE-DE, Brian Crowley, Romano Maria La Russa a Roberta Angelilli za skupinu UEN o domnělém zachycování údajů o bankovních převodech systému SWIFT tajnými americkými službami (B6-0385/2006),

Martine Roure za skupinu PSE o přístupu amerických tajných služeb k údajům o bankovních převodech (B6-0386/2006),

Monica Frassoni a Daniel Marc Cohn-Bendit za skupinu Verts/ALE o zachycování údajů o bankovních převodech systému SWIFT tajnými americkými službami (B6-0391/2006),

Alexander Alvaro, Sophia in 't Veld a Margarita Starkevičiūtė za skupinu ALDE o zachycování údajů o bankovních převodech systému SWIFT tajnými americkými službami (B6-0393/2006),

Sahra Wagenknecht, Giusto Catania a Umberto Guidoni za skupinu GUE/NGL o porušování přepisů o ochraně osobních údajů v evropských zemích ze strany amerických tajných služeb, které zachycovaly údaje o bankovních převodech systému SWIFT (B6-0395/2006).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.15 zápisu ze dne 06.07.2006.

PŘEDSEDNICTVÍ: Manuel António dos SANTOS

místopředseda

13.   Doba vyhrazená pro otázky (Rada)

Parlament projednal řadu otázek Radě (B6-0312/2006).

Otázka 1 (Sarah Ludford): Přechodná doložka.

Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) odpověděla na otázku a doplňující otázku, jejichž autorem je Sarah Ludford.

Otázka 2 (Richard Seeber): Rámcová úmluva o změnách klimatu.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Richard Seeber a Eija-Riitta Korhola.

Otázka 3 (Bernd Posselt): Jednání o statutu Kosova.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Bernd Posselt, Richard Seeber a Hubert Pirker.

Otázka 4 (Nicholson of Winterbourne): Uznání společných akčních zásad, co se týče reakce na únosy rukojmích.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Nicholson of Winterbourne, Agnes Schierhuber a Bernd Posselt.

Otázka 5 (Manuel Medina Ortega): Potřeba společné přistěhovalecké politiky.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Manuel Medina Ortega, Piia-Noora Kauppi a Hubert Pirker.

Otázka 6 (Marie Panayotopoulos-Cassiotou): Opatření na zlepšení přijímání a začleňování přistěhovlaců.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Marie Panayotopoulos-Cassiotou a Bogusław Sonik.

Otázka 7 (Eugenijus Gentvilas): Odlišné daňové systémy v zemích Evropské unie.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Eugenijus Gentvilas, Josu Ortuondo Larrea a Reinhard Rack.

Otázka 8 (Jacky Henin): Akce Rady proti poklesu hodnoty dolaru.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je Jacky Henin a Paul Rübig.

Otázka 9 (John Bowis): Otázky Radě.

Paula Lehtomäki odpověděla na otázku a doplňující otázky, jejichž autorem je John Bowis, Richard Corbett a Piia-Noora Kauppi.

Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemné odpovědi (viz příloha doslovného záznamu).

Doba vyhrazená pro otázky Radě skončila.

(Zasedání, které bylo přerušeno v 19:00, pokračovalo v 21:00.)

PŘEDSEDNICTVÍ: Mario MAURO

místopředseda

14.   Vízová politika s ohledem na země západního Balkánu – Zjednodušení formalit pro obdržení víz pro země západního Balkánu (rozprava)

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0063/2006), kterou položili Doris Pack za skupinu PPE-DE, Gisela Kallenbach za skupinu Verts/ALE, Hannes Swoboda za skupinu PSE, Erik Meijer, Ignasi Guardans Cambó, Jelko Kacin a Henrik Lax, Radě: Vízová politika vůči zemím západního Balkánu (B6-0315/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0077/2006), kterou položili Sarah Ludford, Jelko Kacin, Henrik Lax a Ignasi Guardans Cambó za skupinu ALDE, Radě: Usnadnění vízové povinnosti zemím západního Balkánu (B6-0320/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0078/2006), kterou položili Sarah Ludford, Jelko Kacin, Henrik Lax a Ignasi Guardans Cambó za skupinu ALDE, Komisi: Usnadnění vízové povinnosti zemím západního Balkánu (B6-0321/2006)

Doris Pack, Hannes Swoboda, Jelko Kacin a Gisela Kallenbach (autoři) rozvinuli otázky k ústnímu zodpovězení.

Vystoupili: Paula Lehtomäki (úřadující předsedkyně Rady) a Franco Frattini (místopředseda Komise).

Vystoupili: Panagiotis Beglitis za skupinu PSE, Henrik Lax za skupinu ALDE, a Paula Lehtomäki.

Rozprava byla uzavřena.

15.   Výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Interinstitucionální dohoda) – Prováděcí pravomoci svěřené Komisi (změny) (rozprava)

Zpráva Interinstitucionální dohoda formou společného prohlášení o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [10126/1/2006 – C6-0208/2006 – 2006/2152(ACI)] – Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Richard Corbett (A6-0237/2006).

Zpráva o pozměněném návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [10126/1/2006 – C6-0190/2006 – 2002/0298(CNS)] – Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Richard Corbett (A6-0236/2006).

Vystoupila: Margot Wallström (místopředsedkyně Komise).

Richard Corbett uvedl zprávy.

Vystoupili: Alexander Radwan za skupinu PPE-DE, Pervenche Berès za skupinu PSE, Andrew Duff za skupinu ALDE, Satu Hassi za skupinu Verts/ALE, Maria da Assunção Esteves, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf a Margot Wallström.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.7 zápisu ze dne 06.07.2006 a bod 6.8 zápisu ze dne 06.07.2006.

16.   Postup vzájemné výměny informací v oblasti azylu a přistěhovalectví * – Integrace přistěhovalců v Evropské unii – Přistěhovalecká politika Evropské unie

Zpráva o návrhu rozhodnutí Rady o zavedení vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví [KOM(2005)0480 – C6-0335/2005 – 2005/0204(CNS)] – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodaj: Patrick Gaubert (A6-0186/2006).

Zpráva o strategii a prostředcích pro integraci přistěhovalců v Evropské unii [2006/2056(INI)] – Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodaj: Stavros Lambrinidis (A6-0190/2006).

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0061/2006), kterou položili Martin Schulz a Martine Roure za skupinu PSE, Komisi: Přistěhovalecká politika Evropské unie (B6-0311/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0064/2006), kterou položila Ewa Klamt za skupinu PPE-DE, Komisi: Politika EU v oblasti přistěhovalectví (B6-0313/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0070/2006), kterou položil Jean Lambert za skupinu Verts/ALE, Komisi: Imigrační politika Evropské unie (B6-0318/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0073/2006), kterou položila Jeanine Hennis-Plasschaert za skupinu ALDE, Komisi: Přistěhovalecká politika Evropské unie (B6-0319/2006),

Otázka k ústnímu zodpovězení (O-0079/2006), kterou položili Roberta Angelilli a Romano Maria La Russa za skupinu UEN, Komisi: Přistěhovalecká politika EU (B6-0322/2006)

Patrick Gaubert uvedl zprávu (A6-0186/2006).

Stavros Lambrinidis uvedl zprávu (A6-0190/2006).

Ewa Klamt rozvinula otázku k ústnímu zodpovězení B6-0313/2006.

Manuel Medina Ortega (zástupce autorů) rozvinul otázku k ústnímu zodpovězení B6-0311/2006.

Jeanine Hennis-Plasschaert rozvinula otázku k ústnímu zodpovězení B6-0319/2006.

Jean Lambert rozvinul otázku k ústnímu zodpovězení B6-0318/2006.

Vystoupil: Franco Frattini (místopředseda Komise).

PŘEDSEDNICTVÍ: Edward McMILLAN-SCOTT

místopředseda

Vystoupili: Dimitrios Papadimoulis (navrhovatel výboru EMPL), Barbara Kudrycka za skupinu PPE-DE, Claude Moraes za skupinu PSE, Ona Juknevičienė za skupinu ALDE, Hélène Flautre za skupinu Verts/ALE, Giusto Catania za skupinu GUE/NGL, Sebastiano (Nello) Musumeci za skupinu UEN, Johannes Blokland za skupinu IND/DEM, Carlos Coelho, Józef Pinior, Tatjana Ždanoka, Kyriacos Triantaphyllides, Derek Roland Clark, Jan Tadeusz Masiel, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Louis Grech, Miguel Portas, Andrzej Tomasz Zapałowski, James Hugh Allister, Simon Busuttil, Stefano Zappalà, David Casa a Franco Frattini.

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.11 zápisu ze dne 06.07.2006 a bod 6.16 zápisu ze dne 06.07.2006.

17.   AIDS: čas jednat! (rozprava)

Prohlášení Komise: AIDS: čas jednat!

Louis Michel (člen Komise) učinil prohlášení.

Vystoupili John Bowis za skupinu PPE-DE, Anne Van Lancker za skupinu PSE, Fiona Hall za skupinu ALDE, Karin Scheele a Louis Michel.

Návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu na ukončení rozpravy:

Luisa Morgantini, Feleknas Uca, Vittorio Agnoletto, Eva-Britt Svensson a Adamos Adamou za skupinu GUE/NGL o HIV/AIDS: čas jednat! (B6-0375/2006),

Eoin Ryan za skupinu UEN o AIDS: čas jednat! (B6-0376/2006),

Miguel Angel Martínez Martínez, Anne Van Lancker a Pierre Schapira za skupinu PSE o AIDS: je třeba čas jednat (B6-0377/2006),

John Bowis a Maria Martens za skupinu PPE-DE o AIDS: čas jednat! (B6-0378/2006),

Fiona Hall, Marios Matsakis a Elizabeth Lynne za skupinu ALDE o AIDS: čas jednat! (B6-0379/2006),

Margrete Auken za skupinu Verts/ALE o HIV/AIDS (B6-0380/2006).

Rozprava byla uzavřena.

Hlasování: bod 6.19 zápisu ze dne 06.07.2006.

18.   Pořad jednání příštího zasedání

Pořad jednání na další den byl schválen (dokument „Pořad jednání“ PE 354.650/OJJE)

19.   Ukončení zasedání

Zasedání skončilo v 0:05.

Julian Priestley

generální tajemník

Gérard Onesta

místopředseda


PREZENČNÍ LISTINA

Podpisy:

Adamou, Agnoletto, Aita, Albertini, Allister, Alvaro, Andersson, Andrejevs, Andria, Andrikienė, Angelilli, Antoniozzi, Arif, Arnaoutakis, Ashworth, Assis, Atkins, Attard-Montalto, Attwooll, Aubert, Audy, Auken, Ayala Sender, Aylward, Ayuso, Bachelot-Narquin, Baco, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Barsi-Pataky, Batten, Battilocchio, Batzeli, Bauer, Beaupuy, Beazley, Becsey, Beer, Beglitis, Belder, Belet, Belohorská, Bennahmias, Beňová, Berend, Berès, van den Berg, Berger, Berlato, Berlinguer, Berman, Bielan, Birutis, Blokland, Bloom, Bobošíková, Böge, Bösch, Bonde, Bono, Bonsignore, Booth, Borghezio, Borrell Fontelles, Bourlanges, Bourzai, Bowis, Bowles, Bozkurt, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Breyer, Březina, Brie, Brok, Brunetta, Budreikaitė, van Buitenen, Bullmann, van den Burg, Bushill-Matthews, Busk, Busquin, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Calabuig Rull, Callanan, Camre, Capoulas Santos, Cappato, Carlotti, Carnero González, Casa, Casaca, Cashman, Casini, Caspary, Castex, Castiglione, del Castillo Vera, Catania, Cavada, Cederschiöld, Cercas, Chatzimarkakis, Chichester, Chiesa, Chmielewski, Christensen, Chruszcz, Claeys, Clark, Cocilovo, Coelho, Cohn-Bendit, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, Coûteaux, Coveney, Cramer, Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daul, Davies, de Brún, Degutis, Dehaene, De Keyser, Demetriou, De Michelis, Deprez, De Rossa, Descamps, Désir, Deß, Deva, De Veyrac, De Vits, Díaz de Mera García Consuegra, Dičkutė, Didžiokas, Díez González, Dillen, Dimitrakopoulos, Dobolyi, Dombrovskis, Doorn, Douay, Dover, Doyle, Drčar Murko, Duchoň, Dührkop Dührkop, Duff, Duka-Zólyomi, Ebner, El Khadraoui, Elles, Esteves, Estrela, Ettl, Eurlings, Jill Evans, Jonathan Evans, Robert Evans, Fajmon, Falbr, Farage, Fatuzzo, Fava, Fazakas, Ferber, Fernandes, Fernández Martín, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Figueiredo, Fjellner, Flasarová, Flautre, Florenz, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Fontaine, Ford, Fourtou, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Fruteau, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, García Pérez, Gargani, Garriga Polledo, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gebhardt, Gentvilas, Geremek, Geringer de Oedenberg, Gewalt, Gibault, Gierek, Giertych, Gill, Gklavakis, Glattfelder, Goebbels, Goepel, Golik, Gomes, Gomolka, Gottardi, Grabowska, Grabowski, Graça Moura, Graefe zu Baringdorf, Gräßle, Grech, Griesbeck, Gröner, de Groen-Kouwenhoven, Groote, Grosch, Grossetête, Gruber, Guardans Cambó, Guellec, Guerreiro, Guidoni, Gurmai, Gutiérrez-Cortines, Guy-Quint, Gyürk, Hänsch, Hall, Hammerstein Mintz, Hamon, Handzlik, Hannan, Harangozó, Harbour, Harkin, Harms, Hasse Ferreira, Hassi, Hatzidakis, Haug, Hazan, Heaton-Harris, Hedh, Hedkvist Petersen, Helmer, Henin, Hennicot-Schoepges, Hennis-Plasschaert, Herczog, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Honeyball, Hoppenstedt, Horáček, Howitt, Hudacký, Hudghton, Hughes, Hutchinson, Ibrisagic, Ilves, in 't Veld, Isler Béguin, Itälä, Jackson, Jäätteenmäki, Jałowiecki, Janowski, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jensen, Joan i Marí, Jöns, Jørgensen, Jonckheer, Jordan Cizelj, Juknevičienė, Kacin, Kaczmarek, Kallenbach, Kamall, Kamiński, Karas, Karim, Kasoulides, Kaufmann, Kauppi, Tunne Kelam, Kilroy-Silk, Kindermann, Kinnock, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Klinz, Knapman, Koch, Koch-Mehrin, Kohlíček, Konrad, Korhola, Kósáné Kovács, Koterec, Kozlík, Krahmer, Krarup, Krasts, Kratsa-Tsagaropoulou, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kristovskis, Krupa, Kuc, Kudrycka, Kułakowski, Kušķis, Kusstatscher, Kuźmiuk, Lagendijk, Laignel, Lamassoure, Lambert, Lambrinidis, Lambsdorff, Landsbergis, Lang, Langen, Langendries, Laperrouze, La Russa, Lauk, Lax, Lechner, Le Foll, Lehideux, Lehne, Lehtinen, Leichtfried, Leinen, Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen, Le Rachinel, Lewandowski, Liberadzki, Libicki, Lichtenberger, Lienemann, Liotard, Lipietz, López-Istúriz White, Losco, Louis, Lucas, Ludford, Lulling, Lynne, Maaten, McAvan, McGuinness, McMillan-Scott, Madeira, Maldeikis, Manders, Maňka, Erika Mann, Thomas Mann, Manolakou, Mantovani, Markov, Marques, David Martin, Hans-Peter Martin, Martinez, Martínez Martínez, Masiel, Masip Hidalgo, Maštálka, Mastenbroek, Mathieu, Matsakis, Matsouka, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Medina Ortega, Meijer, Méndez de Vigo, Menéndez del Valle, Meyer Pleite, Miguélez Ramos, Mikko, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Mölzer, Mohácsi, Montoro Romero, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Morgantini, Morillon, Moscovici, Mote, Mulder, Musacchio, Muscardini, Muscat, Musotto, Mussolini, Musumeci, Myller, Napoletano, Nassauer, Nattrass, Navarro, Newton Dunn, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Nicholson, Nicholson of Winterbourne, van Nistelrooij, Novak, Obiols i Germà, Achille Occhetto, Öger, Özdemir, Olajos, Olbrycht, Ó Neachtain, Onesta, Onyszkiewicz, Oomen-Ruijten, Ortuondo Larrea, Őry, Ouzký, Oviir, Paasilinna, Pack, Pafilis, Pahor, Paleckis, Panayotopoulos-Cassiotou, Pannella, Panzeri, Papadimoulis, Papastamkos, Parish, Patriciello, Patrie, Peillon, Pęk, Pflüger, Piecyk, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pinior, Piotrowski, Pirilli, Pirker, Piskorski, Pistelli, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Pleštinská, Podestà, Podkański, Poettering, Poignant, Polfer, Pomés Ruiz, Portas, Posdorf, Posselt, Prets, Prodi, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Ransdorf, Rapkay, Rasmussen, Remek, Resetarits, Reul, Reynaud, Ribeiro e Castro, Riera Madurell, Ries, Riis-Jørgensen, Rivera, Rizzo, Rocard, Rogalski, Roithová, Romagnoli, Romeva i Rueda, Rosati, Roszkowski, Rothe, Rouček, Roure, Rudi Ubeda, Rübig, Rühle, Rutowicz, Ryan, Sacconi, Saïfi, Sakalas, Salinas García, Salvini, Samaras, Samuelsen, Sánchez Presedo, dos Santos, Sartori, Saryusz-Wolski, Savary, Savi, Schapira, Scheele, Schenardi, Schierhuber, Schlyter, Frithjof Schmidt, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schroedter, Schulz, Schwab, Seeber, Seeberg, Segelström, Seppänen, Siekierski, Sifunakis, Silva Peneda, Sinnott, Siwiec, Sjöstedt, Skinner, Škottová, Smith, Sommer, Sonik, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Spautz, Speroni, Staes, Staniszewska, Starkevičiūtė, Šťastný, Stauner, Sterckx, Stevenson, Stihler, Stockmann, Strejček, Strož, Stubb, Sturdy, Sudre, Sumberg, Surján, Susta, Svensson, Swoboda, Szájer, Szejna, Szent-Iványi, Szymański, Tabajdi, Takkula, Tannock, Tarabella, Tarand, Tatarella, Thomsen, Thyssen, Titford, Titley, Toia, Tomczak, Toubon, Toussas, Trakatellis, Trautmann, Triantaphyllides, Trüpel, Turmes, Tzampazi, Uca, Ulmer, Väyrynen, Vaidere, Vakalis, Vanhecke, Van Hecke, Van Lancker, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vaugrenard, Ventre, Veraldi, Vergnaud, Vernola, Vidal-Quadras, de Villiers, Vincenzi, Virrankoski, Vlasák, Voggenhuber, Wagenknecht, Wallis, Walter, Watson, Manfred Weber, Weiler, Weisgerber, Westlund, Whittaker, Wieland, Wiersma, Willmott, Wise, von Wogau, Bernard Piotr Wojciechowski, Janusz Wojciechowski, Wortmann-Kool, Wurtz, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Záborská, Zaleski, Zani, Zapałowski, Zappalà, Ždanoka, Železný, Zieleniec, Zīle, Zimmer, Zingaretti, Zvěřina, Zwiefka

Pozorovatelé:

Abadjiev, Anastase, Arabadjiev, Athanasiu, Bărbuleţiu, Bliznashki, Buruiană Aprodu, Ciornei, Cioroianu, Corlăţean, Coşea, Corina Creţu, Gabriela Creţu, Martin Dimitrov, Dîncu, Duca, Dumitrescu, Ganţ, Hogea, Ilchev, Kazak, Kirilov, Kónya-Hamar, Marinescu, Mihăescu, Morţun, Paparizov, Parvanova, Petre, Podgorean, Popa, Popeangă, Severin, Shouleva, Silaghi, Sofianski, Szabó, Ţicău, Tîrle, Vigenin, Zgonea Valeriu Ştefan


PŘÍLOHA I

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ

Vysvětlivky ke zkratkám a symbolům

+

přijat

-

zamítnut

nebrán v potaz

VZ

vzat zpět

JH (…, …, …)

jmenovité hlasování (pro, proti, zdržení se)

EH (…, …, …)

elektronické hlasování (pro, proti, zdržení se)

dílč.

dílčí hlasování

odděl.

oddělené hlasování

pn

pozměňovací návrh

KPN

kompromisní pozměňovací návrh

odpovídající část

Z

zrušující pozměňovací návrh

=

totožné pozměňovací návrhy

§

odstavec

čl.

článek

odův.

bod odůvodnění

návrh usnesení

SNÚ

společný návrh usnesení

TAJ

tajné hlasování

1.   Posílení přeshraniční policejní spolupráce při mezinárodních událostech v Evropské unii *

Zpráva: Frieda BREPOELS (A6-0222/2006)

Předmět

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

jediné hlasování

 

+

 

2.   Technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby ***II

Doporučení pro druhé čtení: (požadovaná kvalifikovaná většina)

Renate SOMMER (A6-0208/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

za odův. 10

1

výbor

 

+

 

3.   Civilní letectví (harmonizace technických požadavků a správních postupů) ***II

Doporučení pro druhé čtení: (požadovaná kvalifikovaná většina)

Ulrich STOCKMANN (A6-0212/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

Kompromisní

svazek č. 1

19 rev

-

24 rev

výbor

 

+

 

Kompromisní

svazek č 2

1-8

10

výbor

 

 

čl. 1 za § 4

11

GUE/NGL

JH

-

138, 494, 15

čl. 8a § 2

16=

25 re

v=

SAVARY a další,

PPE-DE, PSE,

ALDE,

Verts/ALE

 

+

 

9

výbor

 

 

čl. 8a za § 2

17

SAVARY a další

 

-

 

příloha III

15

GUE/NGL

 

-

 

12

GUE/NGL

 

-

 

18

SAVARY a další

 

-

 

13

GUE/NGL

 

-

 

14

GUE/NGL

 

-

 

Kompromisní svazek obsahuje pozměňovací návrhy 19/rev až 25/rev.

Žádosti o jmenovité hlasování

GUE/NGL: pn. 11

4.   Přeprava radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva *

Zpráva: Esko SEPPÄNEN (A6-0174/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

pozměňovací návrhy příslušného výboru – jako celek

1

3-5

9-10

12-14

výbor

 

+

 

Pozměňovací návrhy příslušného výboru – oddělená hlasování

2

výbor

odděl./EH

+

597, 48, 9

6

výbor

odděl./EH

+

387, 257, 8

7

výbor

odděl.

+

 

8

výbor

dílč.

 

 

1

+

 

2/JH

+

558, 79, 17

15

výbor

odděl.

+

 

16

výbor

odděl.

+

 

17

výbor

odděl.

+

 

18

výbor

odděl.

+

 

20

výbor

dílč.

 

 

1

+

 

2/JH

+

626, 23, 10

čl. 6 § 2

11

výbor

 

+

 

22

Verts/ALE

 

-

 

článek 7

23

Verts/ALE

JH

-

137, 511, 12

článek 12

24

Verts/ALE

JH

-

160, 469, 20

19

výbor

 

+

 

článek 13

25

Verts/ALE

JH

-

166, 471, 23

odův. 10

21

Verts/ALE

 

-

 

hlasování: pozměněný návrh

 

+

 

hlasování: legislativní usnesení

EH

+

523, 86, 37

Žádosti o jmenovité hlasování

Verts/ALE: pn. 23, 24, 25

Žádosti o oddělené hlasování

PSE: pn. 6

Verts/ALE: pn. 2, 7, 15, 16, 17, 18

Žádosti o dílčí hlasování

Verts/ALE

pn. 8

1. část: celé znění kromě slov „a aby byly chráněny před jakýmkoli zneužitím“

2. část: tato slova

IND/DEM

pn. 20

1. část: celé znění kromě slov „s výjimkou zpětné přepravy“

2. část: tato slova

5.   Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti

Zpráva: Pilar DEL CASTILLO VERA (A6-0204/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 8

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

-

 

§ 18

§

původní znění

dílč.

 

 

1/EH

+

524, 92, 10

2/EH

+

360, 276, 8

§ 36

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 48

§

původní znění

odděl./EH

+

312, 312, 18

§ 54

§

původní znění

odděl./EH

+

369, 258, 8

hlasování: usnesení (celé znění)

 

+

 

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: § 36, 48, 54

Žádosti o dílčí hlasování

PPE-DE

§ 8

1. část: celé znění kromě slova „návrh“

2. část: tato slova

§ 18

1. část:„bere na vědomí … na vysoké technologické úrovni;“

2. část:„domnívá se … PDL (Public Documentation License);“

6.   Zpracovatelský průmysl EU: cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice

Zpráva: Joan CALABUIG RULL (A6-0206/2006)

Předmět

Pn. č.

Autor

JH atd.

Hlasování

Hlasování JH/EH – připomínky

§ 5

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

za § 6

4

Verts/ALE

 

-

 

§ 7

5

Verts/ALE

 

-

 

za § 7

6

Verts/ALE

EH

+

339, 274, 9

7

Verts/ALE

EH

-

181, 420, 23

§ 8

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 10

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 12

8

Verts/ALE

 

-

 

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

3

+

 

§ 16

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 22

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

322, 292, 7

3

+

 

§ 23

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 25

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

§ 26

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

3

+

 

§ 27

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2/EH

+

304, 295, 26

3

+

 

4

+

 

§ 28

§

původní znění

odděl.

-

 

§ 30

§

původní znění

odděl.

+

 

§ 32

9

Verts/ALE

 

-

 

§

původní znění

odděl./EH

+

469, 131, 13

za § 32

10

Verts/ALE

 

-

 

§ 33

11

Verts/ALE

EH

+

405, 198, 17

§

původní znění

odděl.

 

za § 34

1

GUE/NGL

dílč.

 

 

1/EH

+

346, 267, 8

2

-

 

§ 38

§

původní znění

dílč.

 

 

1

+

 

2

+

 

odův. B

2

Verts/ALE

 

+

 

odův. C

3

Verts/ALE

 

+

 

hlasování: usnesení (celé znění)

JH

+

484, 58, 54

Žádosti o jmenovité hlasování

PPE-DE: závěrečné hlasování

Žádosti o oddělené hlasování

PPE-DE: §§ 16, 28

Verts/ALE: §§ 8, 23, 25, 30, 32

Žádosti o dílčí hlasování

ALDE, PSE

pn. 1

1. část:„žádá, aby při restrukturalizacích … zastupitelské orgány pracovníků,“

2. část:„zejména evropské rady zaměstnanců … své smluvní závazky;“

PPE-DE

§ 5

1. část: celé znění kromě slov „izolované národní politiky by mohly brzdit … průmyslové politiky a že“

2. část: tato slova

§ 10

1. část:„uznává, že je nezbytné … udržitelného rozvoje;“

2. část:„vyzývá Komisi … kvalitnějších pracovních míst;“

§ 12

1. část:„je přesvědčen, že … usnadnění strukturálních změn;“

2. část:„lituje skutečnosti … odborné přípravě;“

3. část:„naléhavě žádá členské státy … vědeckých oborů;“

§ 22

1. část:„vítá koncepci … požadavkům trhu;“

2. část:„domnívá se však … bankovních úvěrů;“

3. část:„vyzývá Komisi … na tyto závěry;“

§ 25

1. část:„domnívá se, že by bylo … trvalost a konkurenceschopnost;“

2. část:„upozorňuje na to … zpracovatelská odvětví;“

§ 26

1. část:„poukazuje na to, že … společenskými subjekty,“

2. část:„aby vypracovaly … region nabízí;“

3. část:„vyzývá členské státy … nabízí strukturální fondy;“

§ 27

1. část:„upozorňuje, že … k problematice území;“

2. část:„konstatuje, že oblasti … specifické potřeby;“

3. část:„žádá proto Komisi … posílit spolupráci mezi regiony;“

4. část:„které se potýkají … a hospodářských politik;“

Verts/ALE

§ 38

1. část:„naléhavě Komisi žádá … práv duševního vlastnictví;“

2. část:„v tomto ohledu pokládá … proti těmto praktikám bojovalo;“


PŘÍLOHA II

VÝSLEDEK JMENOVITÉHO HLASOVÁNÍ

1.   Doporučení Stockmann A6-0212/2006

Pozměňovací návrh 11

Pro: 138

ALDE: Harkin

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Manolakou, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Uca, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Bonde, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Titford, Tomczak, de Villiers, Whittaker, Wise

NI: Bobošíková, Chruszcz, Claeys, Dillen, Giertych, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martin Hans-Peter, Martinez, Mölzer, Mussolini, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Ebner, Rübig

PSE: Arif, Arnaoutakis, Bono, Bourzai, Castex, Cottigny, De Keyser, Désir, Douay, Ferreira Anne, Fruteau, Hazan, Hutchinson, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Lienemann, Locatelli, Matsouka, Peillon, Reynaud, Rocard, Roure, Savary, Schapira, Sifunakis, Tarabella, Trautmann, Tzampazi, Vaugrenard, Vergnaud

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 494

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Duff, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Belder, Blokland, Sinnott, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Helmer, Mote, Piskorski, Rivera, Rutowicz

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Elles, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Rudi Ubeda, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, De Rossa, De Vits, Díez González, Dührkop Dührkop, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Hughes, Ilves, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, McAvan, Madeira, Maňka, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Scheele, Schulz, Segelström, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarand, Thomsen, Titley, Van Lancker, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, Libicki, Maldeikis, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Wojciechowski Janusz, Zīle

Zdržel se: 15

GUE/NGL: Remek

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Zapałowski

NI: Baco, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Salvini, Speroni

PPE-DE: Seeberg

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování

Pro

Benoît Hamon, Katerina Batzeli, Panagiotis Beglitis

Zdržel se

Paul Rübig

2.   Zpráva Seppänen A6-0174/2006

Pozměňovací návrh 8/2

Pro: 558

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Duff, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Ries, Riis-Jørgensen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Brie, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Uca, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Bonde, Coûteaux, Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Sinnott, Tomczak, de Villiers, Zapałowski, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Chruszcz, Claeys, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Dillen, Giertych, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Mussolini, Piskorski, Rivera, Romagnoli, Rutowicz, Schenardi, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Corbett, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Hazan, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Trautmann, Tzampazi, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, La Russa, Libicki, Maldeikis, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Wojciechowski Janusz, Zīle

Proti: 79

ALDE: Resetarits

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Catania, de Brún, Guidoni, Morgantini, Musacchio, Triantaphyllides

IND/DEM: Batten, Booth, Clark, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise

NI: Martin Hans-Peter

PSE: Andersson, Bullmann, Christensen, Corbey, Gebhardt, Groote, Gruber, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Jørgensen, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Leinen, Piecyk, Rothe, Segelström, Thomsen, Van Lancker, Weiler, Westlund

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 17

ALDE: Samuelsen

GUE/NGL: Manolakou, Markov, Pafilis, Toussas

IND/DEM: Rogalski

NI: Baco, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote, Salvini, Speroni

PPE-DE: Coveney, Seeberg

UEN: Kamiński

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování

Proti

Lissy Gröner, Poul Nyrup Rasmussen

3.   Zpráva Seppänen A6-0174/2006

Pozměňovací návrh 20/2

Pro: 626

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Davies, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Duff, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Ries, Riis-Jørgensen, Samuelsen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Manolakou, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Uca, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Belder, Blokland, Grabowski, Krupa, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Tomczak, Zapałowski

NI: Allister, Battilocchio, Belohorská, Bobošíková, Borghezio, Chruszcz, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Giertych, Helmer, Martin Hans-Peter, Mussolini, Piskorski, Rivera, Rutowicz, Salvini, Speroni, Vanhecke, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, Bullmann, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Gottardi, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Leinen, Liberadzki, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Muscat, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Piecyk, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Camre, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kamiński, Krasts, Kristovskis, Kuźmiuk, La Russa, Libicki, Maldeikis, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Vaidere, Wojciechowski Janusz, Zīle

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 23

ALDE: Lambsdorff

IND/DEM: Batten, Bonde, Booth, Clark, Farage, Knapman, Nattrass, Titford, Whittaker, Wise, Železný

NI: Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Mölzer, Romagnoli, Schenardi

Zdržel se: 10

IND/DEM: Coûteaux, Louis, de Villiers

NI: Baco, Kilroy-Silk, Kozlík, Mote

PPE-DE: Coveney

PSE: Castex

Verts/ALE: van Buitenen

4.   Zpráva Seppänen A6-0174/2006

Pozměňovací návrh 23

Pro: 137

ALDE: Attwooll, Bourlanges, Bowles, Davies, Duff, Hall, Harkin, Jäätteenmäki, Jensen, Karim, Ludford, Lynne, Matsakis, Newton Dunn, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Resetarits, Samuelsen, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Guerreiro, Guidoni, Markov, Meijer, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Pflüger, Triantaphyllides, Wagenknecht

IND/DEM: Bonde, Grabowski, Krupa, Piotrowski, Sinnott, Tomczak, Zapałowski

NI: Chruszcz, Czarnecki Ryszard, Giertych, Martin Hans-Peter, Rutowicz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Eurlings, Karas, Pirker, Protasiewicz, Rack, Rübig, Schierhuber, Seeberg

PSE: Andersson, Berès, Berger, Berman, Bösch, Bozkurt, Bullmann, Christensen, Corbey, De Vits, Ettl, Gebhardt, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Hedh, Hedkvist Petersen, Jöns, Jørgensen, Kósáné Kovács, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Leichtfried, Leinen, Muscat, Myller, Piecyk, Rapkay, Reynaud, Rothe, Scheele, Segelström, Swoboda, Van Lancker, Walter, Weiler, Westlund

UEN: Camre, Kuźmiuk, Maldeikis

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, van Buitenen, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 511

ALDE: Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Juknevičienė, Kacin, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Losco, Maaten, Manders, Mohácsi, Morillon, Mulder, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Ries, Riis-Jørgensen, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Flasarová, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Manolakou, Maštálka, Meyer Pleite, Pafilis, Portas, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Uca, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Booth, Clark, Coûteaux, Farage, Knapman, Louis, Nattrass, Rogalski, Titford, de Villiers, Whittaker, Wise, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Bobošíková, Borghezio, Claeys, De Michelis, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Piskorski, Rivera, Romagnoli, Salvini, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rudi Ubeda, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berlinguer, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Corbett, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, El Khadraoui, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Gottardi, Grabowska, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Kindermann, Kinnock, Koterec, Krehl, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Schulz, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Bielan, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kamiński, Krasts, Kristovskis, La Russa, Libicki, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Roszkowski, Ryan, Szymański, Tatarella, Wojciechowski Janusz, Zīle

Zdržel se: 12

ALDE: Alvaro, Savi, Toia

IND/DEM: Pęk

NI: Baco, Belohorská, Kilroy-Silk, Kozlík, Le Rachinel

PSE: Ferreira Anne, Gurmai

UEN: Vaidere

Opravy hlasování

Pro

Saïd El Khadraoui, Eva-Britt Svensson, Jonas Sjöstedt, Poul Nyrup Rasmussen

Proti

Jean-Louis Bourlanges

5.   Zpráva Seppänen A6-0174/2006

Pozměňovací návrh 24

Pro: 160

ALDE: Attwooll, Bowles, Davies, Duff, Hall, Harkin, Karim, Ludford, Lynne, Manders, Nicholson of Winterbourne, Ortuondo Larrea, Resetarits, Samuelsen, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Krarup, Liotard, Manolakou, Markov, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Uca, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bonde, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Chruszcz, Giertych, Martin Hans-Peter, Rutowicz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Itälä, Karas, Pirker, Rack, Rübig, Schierhuber, Seeberg, Silva Peneda, Šťastný

PSE: Berger, Berman, Bösch, Bozkurt, Bullmann, Christensen, Corbey, De Vits, El Khadraoui, Ettl, Gebhardt, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Jørgensen, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Leichtfried, Leinen, Muscat, Piecyk, Rapkay, Reynaud, Rothe, Scheele, Segelström, Thomsen, Van Lancker, Walter, Weiler, Westlund

UEN: Bielan, Camre, Kamiński, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, van Buitenen, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 469

ALDE: Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Losco, Maaten, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Onyszkiewicz, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Ries, Riis-Jørgensen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Henin, Kohlíček, Remek

IND/DEM: Coûteaux, Louis, Sinnott, de Villiers, Železný

NI: Allister, Battilocchio, Bobošíková, Claeys, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Piskorski, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rudi Ubeda, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, van den Berg, Berlinguer, Bono, Bourzai, van den Burg, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Corbett, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Gomes, Gottardi, Grabowska, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Hazan, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Liberadzki, Lienemann, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rasmussen, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Trautmann, Tzampazi, Valenciano Martínez-Orozco, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Didžiokas, Foglietta, Krasts, Kristovskis, La Russa, Maldeikis, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 20

ALDE: Alvaro, Matsakis, Toia

NI: Baco, Belohorská, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Salvini, Speroni

PPE-DE: Coveney, Eurlings

PSE: Ferreira Anne

UEN: Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Podkański, Roszkowski, Szymański

Opravy hlasování

Pro

John Attard-Montalto, Richard Seeber, Poul Nyrup Rasmussen

6.   Zpráva Seppänen A6-0174/2006

Pozměňovací návrh 25

Pro: 166

ALDE: Attwooll, Bowles, Davies, Duff, Hall, Harkin, Karim, Lambsdorff, Ludford, Lynne, Ortuondo Larrea, Resetarits, Samuelsen, Wallis, Watson

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Kaufmann, Kohlíček, Krarup, Liotard, Manolakou, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Pafilis, Papadimoulis, Pflüger, Portas, Ransdorf, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Toussas, Triantaphyllides, Uca, Wagenknecht, Zimmer

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Bonde, Booth, Clark, Farage, Grabowski, Knapman, Krupa, Nattrass, Pęk, Piotrowski, Rogalski, Sinnott, Titford, Tomczak, Whittaker, Wise, Zapałowski

NI: Chruszcz, Czarnecki Ryszard, Giertych, Martin Hans-Peter, Rutowicz, Wojciechowski Bernard Piotr

PPE-DE: Dehaene, Karas, Pirker, Rack, Rübig, Schierhuber, Seeberg

PSE: Andersson, Berger, Berman, Bösch, Bozkurt, Bullmann, Christensen, Corbey, De Vits, El Khadraoui, Ettl, Gebhardt, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Haug, Hedh, Hedkvist Petersen, Jørgensen, Kreissl-Dörfler, Kristensen, Leichtfried, Leinen, Muscat, Piecyk, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Rothe, Scheele, Segelström, Swoboda, Thomsen, Van Lancker, Walter, Weiler, Westlund

UEN: Bielan, Camre, Didžiokas, Kamiński, La Russa, Maldeikis, Wojciechowski Janusz

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Joan i Marí, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Lucas, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Staes, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Proti: 471

ALDE: Andrejevs, Andria, Beaupuy, Birutis, Bourlanges, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Klinz, Koch-Mehrin, Krahmer, Kułakowski, Laperrouze, Lax, Losco, Maaten, Manders, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Oviir, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Ries, Riis-Jørgensen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski

GUE/NGL: Henin

IND/DEM: Železný

NI: Allister, Battilocchio, Bobošíková, Claeys, De Michelis, Dillen, Gollnisch, Helmer, Lang, Le Pen Jean-Marie, Le Pen Marine, Le Rachinel, Martinez, Masiel, Mölzer, Mote, Mussolini, Piskorski, Rivera, Romagnoli, Schenardi, Speroni, Vanhecke

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Callanan, Casa, Casini, Caspary, Castiglione, del Castillo Vera, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Daul, Demetriou, Descamps, Deß, Deva, De Veyrac, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Hannan, Harbour, Hatzidakis, Heaton-Harris, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Koch, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lechner, Lehne, Lewandowski, Liese, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mantovani, Marques, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Radwan, Reul, Ribeiro e Castro, Roithová, Rudi Ubeda, Saïfi, Samaras, Sartori, Saryusz-Wolski, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sommer, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Strejček, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vernola, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, von Wogau, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Beňová, Berès, van den Berg, Berlinguer, Bono, Bourzai, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Corbett, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, Estrela, Evans Robert, Falbr, Fava, Fazakas, Fernandes, Ferreira Elisa, Fruteau, García Pérez, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Goebbels, Golik, Gomes, Gottardi, Grabowska, Gurmai, Guy-Quint, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Hazan, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Kindermann, Kinnock, Kósáné Kovács, Koterec, Krehl, Kuc, Laignel, Lambrinidis, Le Foll, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Maňka, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Moreno Sánchez, Morgan, Moscovici, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Pahor, Paleckis, Panzeri, Patrie, Peillon, Pinior, Pittella, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Riera Madurell, Rocard, Rosati, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Salinas García, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Titley, Trautmann, Tzampazi, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Berlato, Crowley, Foglietta, Krasts, Kristovskis, Muscardini, Musumeci, Ó Neachtain, Pirilli, Ryan, Tatarella, Vaidere, Zīle

Zdržel se: 23

ALDE: Alvaro, Matsakis

GUE/NGL: Remek

IND/DEM: Coûteaux, Louis, de Villiers

NI: Baco, Belohorská, Borghezio, Kilroy-Silk, Kozlík, Salvini

PPE-DE: Coveney, Eurlings

PSE: Schulz

UEN: Foltyn-Kubicka, Janowski, Kuźmiuk, Libicki, Podkański, Roszkowski, Szymański

Verts/ALE: van Buitenen

Opravy hlasování

Pro

John Attard-Montalto,Richard Seeber

7.   Zpráva Calabuig Rull A6-0206/2006

Usnesení

Pro: 484

ALDE: Alvaro, Andrejevs, Andria, Attwooll, Beaupuy, Bowles, Budreikaitė, Busk, Cappato, Cavada, Chatzimarkakis, Cocilovo, Degutis, Deprez, Dičkutė, Drčar Murko, Duff, Fourtou, Gentvilas, Geremek, Gibault, Griesbeck, Guardans Cambó, Hall, Harkin, Hennis-Plasschaert, in 't Veld, Jäätteenmäki, Jensen, Juknevičienė, Kacin, Karim, Koch-Mehrin, Kułakowski, Lambsdorff, Laperrouze, Lax, Losco, Ludford, Lynne, Maaten, Manders, Matsakis, Mohácsi, Morillon, Mulder, Newton Dunn, Neyts-Uyttebroeck, Nicholson of Winterbourne, Onyszkiewicz, Ortuondo Larrea, Pannella, Pistelli, Polfer, Prodi, Resetarits, Riis-Jørgensen, Savi, Staniszewska, Starkevičiūtė, Sterckx, Susta, Szent-Iványi, Takkula, Toia, Väyrynen, Van Hecke, Veraldi, Virrankoski, Wallis, Watson

IND/DEM: Bonde

NI: Battilocchio, Belohorská, Borghezio, Czarnecki Ryszard, De Michelis, Kozlík, Masiel, Piskorski, Rivera, Rutowicz, Salvini

PPE-DE: Albertini, Andrikienė, Antoniozzi, Ashworth, Atkins, Audy, Ayuso González, Bachelot-Narquin, Barsi-Pataky, Bauer, Beazley, Becsey, Belet, Berend, Böge, Bonsignore, Bowis, Bradbourn, Braghetto, Brejc, Brepoels, Březina, Brok, Brunetta, Bushill-Matthews, Busuttil, Buzek, Cabrnoch, Casini, Caspary, Castiglione, Cederschiöld, Chichester, Chmielewski, Coelho, Coveney, Daul, Dehaene, Demetriou, Descamps, Díaz de Mera García Consuegra, Dimitrakopoulos, Dombrovskis, Doorn, Dover, Doyle, Duchoň, Duka-Zólyomi, Ebner, Elles, Esteves, Eurlings, Fajmon, Fatuzzo, Ferber, Fernández Martín, Fjellner, Florenz, Fontaine, Fraga Estévez, Freitas, Friedrich, Gahler, Gál, Gaľa, Galeote, García-Margallo y Marfil, Gargani, Gaubert, Gauzès, Gawronski, Gewalt, Gklavakis, Glattfelder, Goepel, Gomolka, Graça Moura, Gräßle, Grosch, Grossetête, Guellec, Gutiérrez-Cortines, Gyürk, Handzlik, Harbour, Hatzidakis, Hennicot-Schoepges, Herranz García, Herrero-Tejedor, Hieronymi, Higgins, Hökmark, Hoppenstedt, Hudacký, Ibrisagic, Itälä, Jackson, Jałowiecki, Járóka, Jarzembowski, Jeggle, Jordan Cizelj, Kaczmarek, Kamall, Karas, Kasoulides, Kauppi, Kelam, Kirkhope, Klamt, Klaß, Klich, Konrad, Korhola, Kratsa-Tsagaropoulou, Kudrycka, Kušķis, Lamassoure, Landsbergis, Langen, Langendries, Lauk, Lehne, Lewandowski, López-Istúriz White, Lulling, McGuinness, McMillan-Scott, Mann Thomas, Mauro, Mavrommatis, Mayer, Mayor Oreja, Mikolášik, Millán Mon, Mitchell, Montoro Romero, Musotto, Nicholson, van Nistelrooij, Novak, Olajos, Olbrycht, Oomen-Ruijten, Őry, Ouzký, Pack, Panayotopoulos-Cassiotou, Papastamkos, Parish, Patriciello, Pieper, Pīks, Pinheiro, Pirker, Pleštinská, Podestà, Poettering, Pomés Ruiz, Posdorf, Posselt, Protasiewicz, Purvis, Queiró, Quisthoudt-Rowohl, Rack, Radwan, Reul, Roithová, Rudi Ubeda, Rübig, Saïfi, Saryusz-Wolski, Schierhuber, Schmitt, Schnellhardt, Schöpflin, Schröder, Schwab, Seeber, Seeberg, Siekierski, Silva Peneda, Škottová, Sonik, Spautz, Šťastný, Stauner, Stevenson, Stubb, Sturdy, Sudre, Szájer, Tajani, Tannock, Thyssen, Toubon, Trakatellis, Ulmer, Vakalis, Van Orden, Varela Suanzes-Carpegna, Varvitsiotis, Vidal-Quadras, Vlasák, Weber Manfred, Weisgerber, Wieland, Wortmann-Kool, Záborská, Zaleski, Zappalà, Zieleniec, Zvěřina, Zwiefka

PSE: Andersson, Arif, Arnaoutakis, Attard-Montalto, Ayala Sender, Badia I Cutchet, Barón Crespo, Batzeli, Beglitis, Berès, van den Berg, Berger, Berlinguer, Berman, Bösch, Bono, Bourzai, Bozkurt, van den Burg, Busquin, Calabuig Rull, Capoulas Santos, Carlotti, Carnero González, Casaca, Cashman, Castex, Cercas, Chiesa, Christensen, Corbett, Corbey, Correia, Cottigny, De Keyser, De Rossa, Désir, De Vits, Díez González, Dobolyi, Douay, Dührkop Dührkop, El Khadraoui, Estrela, Ettl, Evans Robert, Fazakas, Fernandes, Ferreira Anne, Ferreira Elisa, Ford, Fruteau, García Pérez, Gebhardt, Geringer de Oedenberg, Gierek, Gill, Glante, Golik, Gomes, Grabowska, Grech, Gröner, Groote, Gruber, Gurmai, Hänsch, Hamon, Harangozó, Hasse Ferreira, Haug, Hazan, Hedh, Hedkvist Petersen, Herczog, Honeyball, Hughes, Hutchinson, Ilves, Jöns, Jørgensen, Kindermann, Kinnock, Krehl, Kristensen, Kuc, Lambrinidis, Le Foll, Leichtfried, Liberadzki, Lienemann, Locatelli, McAvan, Madeira, Mann Erika, Martin David, Martínez Martínez, Masip Hidalgo, Mastenbroek, Matsouka, Medina Ortega, Miguélez Ramos, Mikko, Moraes, Morgan, Moscovici, Myller, Napoletano, Obiols i Germà, Occhetto, Öger, Paasilinna, Panzeri, Patrie, Piecyk, Pinior, Pleguezuelos Aguilar, Poignant, Prets, Rapkay, Rasmussen, Reynaud, Riera Madurell, Rosati, Rothe, Rouček, Roure, Sacconi, Sakalas, Sánchez Presedo, dos Santos, Savary, Schapira, Scheele, Schulz, Segelström, Sifunakis, Siwiec, Skinner, Sornosa Martínez, Sousa Pinto, Stockmann, Swoboda, Szejna, Tabajdi, Tarabella, Tarand, Thomsen, Titley, Trautmann, Tzampazi, Van Lancker, Vaugrenard, Vergnaud, Vincenzi, Walter, Weiler, Westlund, Wiersma, Willmott, Wynn, Xenogiannakopoulou, Yañez-Barnuevo García, Zani, Zingaretti

UEN: Angelilli, Aylward, Didžiokas, Foglietta, Foltyn-Kubicka, Janowski, Kristovskis, Kuźmiuk, La Russa, Libicki, Maldeikis, Muscardini, Musumeci, Pirilli, Podkański, Roszkowski, Ryan, Tatarella, Vaidere, Wojciechowski Janusz, Zīle

Proti: 58

GUE/NGL: Manolakou, Pafilis, Pflüger, Toussas, Wagenknecht

IND/DEM: Batten, Belder, Blokland, Booth, Clark, Knapman, Nattrass, Sinnott, Titford, Whittaker, Wise

NI: Allister, Chruszcz, Giertych, Kilroy-Silk, Martin Hans-Peter, Mote, Wojciechowski Bernard Piotr

Verts/ALE: Aubert, Auken, Beer, Bennahmias, Breyer, Cohn-Bendit, Cramer, Evans Jill, Flautre, de Groen-Kouwenhoven, Hammerstein Mintz, Harms, Hassi, Horáček, Hudghton, Isler Béguin, Jonckheer, Kallenbach, Kusstatscher, Lagendijk, Lambert, Lichtenberger, Lipietz, Özdemir, Onesta, Romeva i Rueda, Rühle, Schlyter, Schmidt, Schroedter, Smith, Trüpel, Turmes, Voggenhuber, Ždanoka

Zdržel se: 54

GUE/NGL: Adamou, Agnoletto, Aita, Brie, Catania, de Brún, Figueiredo, Flasarová, Guerreiro, Guidoni, Henin, Kaufmann, Kohlíček, Liotard, Markov, Maštálka, Meijer, Meyer Pleite, Morgantini, Musacchio, Papadimoulis, Ransdorf, Remek, Seppänen, Sjöstedt, Strož, Svensson, Triantaphyllides, Uca, Zimmer

IND/DEM: Grabowski, Krupa, Louis, Pęk, Piotrowski, Rogalski, de Villiers, Zapałowski, Železný

NI: Baco, Bobošíková, Claeys, Dillen, Gollnisch, Lang, Le Rachinel, Romagnoli, Schenardi, Vanhecke

PPE-DE: Koch, Sommer, Strejček

PSE: Kreissl-Dörfler

Verts/ALE: van Buitenen


PŘIJATÉ TEXTY

 

P6_TA(2006)0297

Posílení přeshraniční policejní spolupráce při mezinárodních událostech v Evropské unii *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o podnětu Nizozemského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení přeshraniční policejní spolupráce při událostech, jichž se účastní velký počet lidí z více členských států a během nichž je policejní dohled zaměřen zejména na udržování veřejného pořádku a bezpečnosti a na prevenci trestné činnosti a boj proti ní (6930/2005 – C6-0117/2005 – 2005/0804 (CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na podnět Nizozemského království (6930/2005) (1),

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0117/2005),

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0222/2006);

1.

schvaluje pozměněný podnět Nizozemského království;

2.

vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Nizozemského království;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě Nizozemského království.

(3a)

Východiskem tohoto rozhodnutí jsou závěry Rady ze dne 13. července 2001 o bezpečnostních opatřeních při zasedáních Evropské rady a jiných obdobných událostech.

(3b)

Toto rozhodnutí vychází z opatření stanovených ve společné akci 97/339/SVV ze dne 26. května 1997, která byla přijata Radou na základě čl. K.3 Smlouvy o Evropské unii o spolupráci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti (2), a v usnesení Rady ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnostní opatřeních při zasedáních Evropské rady a jiných obdobných událostech (3) .

(4)

S ohledem na tento vývoj a v návaznosti na předchozí podněty (4) je nezbytné rozšířit mezinárodní policejní spolupráci v této oblasti.

(4)

S ohledem na tento vývoj a v návaznosti na předchozí podněty je nezbytné rozšířit mezinárodní policejní spolupráci v této oblasti , a to v souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a v souladu s evropskými pravidly o ochraně soukromí.

(5)

Možnosti poskytované schengenským acquis nejsou dostačující pro zajištění účinné přeshraniční pomoci,

(vypouští se)

1)

V posledním čtvrtletí každého kalendářního roku předloží předsednictví Rady přehled očekávaných požadavků na mezinárodní pomoc v následujícím kalendářním roce.

1)

V posledním čtvrtletí každého kalendářního roku předloží předsednictví Rady přehled očekávaných požadavků na mezinárodní pomoc v následujícím kalendářním roce. Pokud po uplynutí této lhůty členský stát požádá o pomoc v souvislosti s neočekávanou událostí, předsednictví ihned doplní další událost do přehledu a důvěrně o tom informuje Radu.

4a.     Tento mechanismus doplňuje mechanismus ustavený ve společné akci 97/339/SVV.

5.     Předsednictví předá hodnocení uvedené v odstavci 1 Radě k důvěrnému zjištění.

(vypouští se)

1.   Generální sekretariát Rady je členským státům nápomocen při zjišťování informací o existujících dohodách týkajících se přeshraniční pomoci.

1.   Generální sekretariát Rady je členským státům nápomocen při zjišťování informací o existujících dohodách týkajících se přeshraniční pomoci.

2.   Členské státy předají znění takových dohod generálnímu sekretariátu Rady do šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

2.   Členské státy předají znění stávajících dohod a nových nebo rozpracovaných podnětů generálnímu sekretariátu Rady.

3.    Nejpozději do jednoho roku projedná Rada na základě výsledků zjištění uvedených v odstavci 1 , mohou-li být hlavní obtíže řešeny úpravou odpovídajících evropských právních předpisů, a zejména Schengenské prováděcí úmluvy.

3.    Na základě získaných informací projedná Rada překážky a obtíže a případné nezbytné úpravy odpovídajících evropských právních předpisů.


(1)  Úř. věst. C 101, 27.4.2005, s. 36.

(2)   Úř. věst. L 147, 5.6.1997, s. 1 .

(3)   Úř. věst. C 116, 30.4.2004, s. 18 .

(4)   Usnesení Rady ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnostních opatřeních při zasedáních Evropské rady a jiných obdobných událostech ( Úř. věst. C 116, 30.4.2004, s. 18 ).

P6_TA(2006)0298

Technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS (13274/1/2005 – C6-0091/2006 – 1997/0335(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (13274/1/2005 – C6-0091/2006),

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(1997)0644) (2),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2000)0419) (3),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0208/2006);

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 34 a Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 79.

(2)  Úř. věst. C 105, 6.4.1998, s. 1.

(3)  Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.

P6_TC2-COD(1997)0335

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 5. července 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (3), zavedla harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby ve všech členských státech, i když s výjimkou provozu na Rýnu. Přesto však na evropské úrovni zůstaly pro plavidla vnitrozemské plavby v platnosti různé technické požadavky. Současná existence různých mezinárodních a vnitrostátních předpisů až dosud bránila úsilí o zajištění vzájemného uznávání vnitrostátních osvědčení plavidel bez nutnosti dodatečné prohlídky zahraničních plavidel. Normy obsažené ve směrnici 82/714/EHS již navíc částečně neodrážejí stávající technický rozvoj.

(2)

Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 82/714/EHS v podstatě přejímají ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 1982. Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně byly od té doby pravidelně revidovány a bylo zjištěno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji. Z důvodu hospodářské soutěže a bezpečnosti je žádoucí, zejména v zájmu podpory harmonizace na evropské úrovni, přijmout oblast působnosti a obsah těchto technických požadavků pro celou síť vnitrozemských vodních cest Společenství. V této souvislosti je třeba zohlednit změny, k nimž u této sítě došlo.

(3)

Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidla zcela splňují výše uvedené revidované technické požadavky, by měla být platná na všech vnitrozemských vodních cestách Společenství.

(4)

Je žádoucí zajistit vyšší míru harmonizace podmínek pro vystavování dodatečných osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby členskými státy pro plavbu na vodních cestách v zónách 1 a 2 (ústí řek) a pro plavbu na vodních cestách v zóně 4.

(5)

V zájmu bezpečnosti osobní dopravy je žádoucí, aby byla oblast působnosti směrnice 82/714/EHS rozšířena tak, aby v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na Rýně zahrnovala osobní lodě konstruované pro dopravu více než dvanácti cestujících.

(6)

V zájmu bezpečnosti by normy měly být harmonizovány na vysoké úrovni a harmonizace by mělo být dosaženo takovým způsobem, aby nevedlo k žádnému omezení bezpečnostních norem na žádné z vnitrozemských vodních cest Společenství.

(7)

Je vhodné stanovit přechodný režim pro plavidla v provozu, která ještě nemají osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, když se podrobí první technické prohlídce podle revidovaných technických požadavků stanovených touto směrnicí.

(8)

Dobu platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je vhodné stanovit v rámci určitých mezí a podle kategorie příslušného plavidla pro každý konkrétní případ.

(9)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(10)

Je nezbytné, aby opatření stanovená ve směrnici Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (5) zůstala v platnosti pro ta plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(11)

Vzhledem k tomu, že se na některá plavidla vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel a také tato směrnice  (6) , měly by být přílohy obou směrnic co nejdříve upraveny příslušnými postupy ve výboru, pokud jsou mezi ustanoveními těchto směrnic nějaké rozpory nebo nesoulad.

(12)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(13)

Směrnice 82/714/EHS by měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Klasifikace vodních cest

1.   Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Společenství klasifikují takto:

a)

zóny 1, 2, 3 a 4:

i)

zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

ii)

zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

iii)

zóna 4: ostatní vodní cesty Společenství uvedené v kapitole 3 přílohy I;

b)

zóna R: vodní cesty uvedené v písmenu a), pro něž mají být vystavena osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku platném ke dni vstupu této směrnice v platnost.

2.   Kterýkoliv členský stát může po projednání s Komisí změnit zařazení svých vodních cest do zón uvedených v příloze I. Oznámí tyto změny Komisi nejméně šest měsíců před jejich vstupem v platnost a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se v souladu s článkem 1.01 přílohy II vztahuje na tato plavidla:

a)

plavidla o délce (L) 20 m a více,

b)

plavidla, jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje 100 m3 a více.

2.   Tato směrnice se v souladu s článkem 1.01 přílohy II rovněž vztahuje na všechna tato plavidla:

a)

remorkéry a tlačné remorkéry určené k vlečení nebo tlačení nebo k bočnímu vedení plavidel uvedených v odstavci 1 nebo plovoucích strojů,

b)

plavidla určená k přepravě osob, jež nesou kromě posádky více než dvanáct cestujících,

c)

plovoucí stroje.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na tato plavidla:

a)

převozní lodě;

b)

vojenská plavidla;

c)

námořní plavidla, včetně námořních remorkérů a tlačných remorkérů,

i)

provozovaná nebo mající základnu v pobřežních vodách,

ii)

provozovaná dočasně na vnitrozemských vodních cestách, pokud mají na plavidle

osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) nebo rovnocenný doklad, osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou o nákladové značce nebo rovnocenný doklad a mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ropnými látkami (IOPP) dokládající soulad s Mezinárodní úmluvou o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 (MARPOL); nebo

v případě osobních lodí, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě vydané v souladu se směrnicí Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (8); nebo

v případě rekreačních plavidel, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení země, pod jejíž vlajkou plují.

Článek 3

Povinnost mít osvědčení na plavidle

1.   Plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách Společenství uvedených v článku 1 musí mít na plavidle,

a)

pokud jsou provozována na vodní cestě zóny R,

buď osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,

nebo osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavené nebo obnovené po … (9) a potvrzující, že plavidlo, aniž jsou dotčena přechodná ustanovení kapitoly 24 přílohy II, zcela vyhovuje technickým požadavkům stanoveným v příloze II, u nichž bylo v souladu s použitelnými pravidly a postupy stanoveno, že jsou rovnocenné s technickými požadavky stanovenými při uplatňování uvedené úmluvy;

b)

pokud jsou provozována na jiných vodních cestách, osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, včetně případných specifikací uvedených v článku 5.

2.   Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části I přílohy V a vystavuje se v souladu s touto směrnicí.

Článek 4

Dodatečná osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1.   Všechna plavidla, která mají na plavidle platné osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se s výhradou čl. 5 odst. 5 této směrnice smějí plavit na vodních cestách Společenství, jestliže mají na plavidle pouze toto osvědčení.

2.   Avšak všechna plavidla mající na plavidle osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením Společenství plavidla vnitrozemské plavby,

a)

jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít snížení technických požadavků na těchto vodních cestách,

b)

jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2 nebo, u osobních lodí, jsou-li provozovány na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, pokud dotyčný členský stát přijal pro tyto vodní cesty v souladu s čl. 5 odst. 1, 2 a 3 dodatečné technické požadavky.

3.   Dodatečné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části II přílohy V a vystavují je příslušné orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 a za podmínek, jež stanoví orgány příslušné pro dotyčné vodní cesty.

Článek 5

Dodatečné nebo snížené technické požadavky pro některé zóny

1.   Každý členský stát může po projednání s Komisí a případně s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně přijmout pro plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 1 a 2 dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II.

2.   U osobních lodí provozovaných na jeho území na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, může každý členský stát i nadále uplatňovat dodatečné technické požadavky k požadavkům v příloze II. Změny těchto technických požadavků musí nejprve schválit Komise.

3.   Dodatečné požadavky jsou omezeny na oblasti uvedené v příloze III. Komisi se tyto dodatečné požadavky oznamují alespoň šest měsíců před svým vstupem v platnost a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

4.   Splnění těchto dodatečných požadavků se uvede v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Tento důkaz o splnění se uznává na vodních cestách Společenství odpovídající zóny.

5.

a)

Pokud by použití přechodných ustanovení kapitoly 24a přílohy II mělo za následek zmírnění stávajících vnitrostátních bezpečnostních norem, nemusí členský stát uplatňovat tato přechodná ustanovení na osobní lodě vnitrozemské plavby provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Za těchto okolností může členský stát požadovat, aby tato plavidla provozovaná na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách zcela splňovala technické požadavky stanovené v příloze II od … (9).

b)

Členský stát, jenž uplatňuje písmeno a), uvědomí Komisi o svém rozhodnutí a poskytne jí podrobnosti o souvisejících vnitrostátních normách vztahujících se na osobní lodě provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách. Komise o tom uvědomí členské státy.

c)

Splnění požadavků členského státu pro provozování na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách musí být výslovně uvedeno v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uvedeném v článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby.

6.   Pro plavidla provozovaná pouze na vodních cestách zóny 4 lze uplatňovat snížené požadavky stanovené v kapitole 19b přílohy II na všech vodních cestách v této zóně. Splnění těchto snížených požadavků musí být výslovně uvedeno v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 3.

7.   Pro plavidla provozovaná výlučně na vodních cestách zón 3 a 4 na jeho území může každý členský stát po projednání s Komisí povolit snížení technických požadavků přílohy II.

Toto snížení je omezeno na oblasti uvedené v příloze IV. Pokud technické vlastnosti plavidla odpovídají sníženým technickým požadavkům, uvede se tato skutečnost v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby.

Snížení technických požadavků podle přílohy II se oznamuje Komisi nejméně šest měsíců před svým vstupem v platnost a Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 6

Nebezpečné věci

Každé plavidlo mající na plavidle osvědčení vydané na základě nařízení o přepravě nebezpečných věcí na Rýně (dále jen „ADNR“) smí přepravovat nebezpečné věci po celém území Společenství za podmínek uvedených v tomto osvědčení.

Každý členský stát může požadovat, aby plavidla bez osvědčení ADNR byla oprávněna k přepravě nebezpečných věcí na jeho území pouze tehdy, pokud splňují požadavky dodatečné k požadavkům stanoveným touto směrnicí. Oznámí tyto požadavky Komisi a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 7

Odchylky

1.   Členské státy mohou povolit odchylky od celé této směrnice nebo její části pro

a)

plavidla, remorkéry, tlačné remorkéry a plovoucí stroje provozované na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států,

b)

plavidla s nosností nepřekračující 350 tun nebo plavidla s výtlakem vody menším než 100 m3, jež nejsou určená k přepravě nákladu, jejichž stavba započala před 1. lednem 1950 a jež jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

2.   Členské státy mohou u plavby po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních oblastech. Tyto odchylky a trasy plavby nebo oblasti, pro které platí, se uvedou v osvědčení plavidla.

3.   Odchylky povolené podle odstavců 1 a 2 jsou oznámeny Komisi a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

4.   Členský stát, který v důsledku odchylek povolených podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do oblasti působnosti této směrnice provozované na svých vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 9, 10 a 12.

Článek 8

Vystavení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1.   Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vystavuje plavidlům, jejichž stavba započala po … (9), a to po technické prohlídce provedené před zprovozněním plavidla zaměřené na ověření, zda plavidlo splňuje technické požadavky stanovené v příloze II.

2.   Plavidlu, jež bylo vyňato z oblasti působnosti směrnice 82/714/EHS, ale vztahuje se na ně tato směrnice podle čl. 2 odst. 1 a 2, se vystaví osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby po technické prohlídce, jež je provedena po uplynutí platnosti stávajícího osvědčení plavidla, avšak v každém případě nejpozději … (10), za účelem ověření, zda jsou splněny technické požadavky stanovené v příloze II. V členských státech, v nichž je doba platnosti stávajícího vnitrostátního osvědčení plavidla kratší než pět let, lze tato osvědčení vystavovat do pěti let po … (9).

Každé nesplnění technických požadavků stanovených v příloze II se uvede v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Pokud podle příslušných orgánů tyto nedostatky nepředstavují zjevné nebezpečí, lze plavidla uvedená v prvním pododstavci nadále provozovat, dokud nejsou díly nebo části plavidla, u nichž bylo v osvědčení uvedeno, že tyto požadavky nesplňují, vyměněny nebo nahrazeny, pokud tyto díly nebo části splňují požadavky podle přílohy II.

3.   Za zjevné nebezpečí se ve smyslu tohoto článku považuje zejména případ, kdy jsou dotčeny požadavky týkající se pevnosti konstrukce plavidla, plavby a manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II. Odchylky povolené v příloze II nejsou označovány jako nedostatky, jež představují zjevné nebezpečí.

Výměna stávajících dílů za stejné díly nebo za díly s rovnocennou technologií a konstrukcí během pravidelné opravy a údržby se nepovažuje za výměnu ve smyslu tohoto článku.

4.   Během technických prohlídek stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo během technické prohlídky provedené na žádost vlastníka plavidla se případně ověří, zda plavidlo splňuje dodatečné požadavky podle čl. 5 odst. 1, 2 a 3.

Článek 9

Příslušné orgány

1.   Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby mohou vystavovat příslušné orgány kteréhokoliv členského státu.

2.   Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů, které jsou příslušné k vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, a oznámí jej Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 10

Provádění technických prohlídek

1.   Technickou prohlídku podle článku 8 provádějí příslušné orgány, které jí nemusí podrobit plavidlo zcela nebo zčásti, pokud je z platného osvědčení vystaveného uznanou klasifikační společností podle článku 1.01 přílohy II zjevné, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky přílohy II. Klasifikační společnosti jsou uznány pouze tehdy, pokud splňují kritéria uvedená v části I přílohy VII.

2.   Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů, které jsou příslušné k provádění prohlídek, a oznámí jej Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 11

Platnost osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1.   Dobu platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby určuje v jednotlivých případech orgán příslušný k jejich vystavování v souladu s přílohou II.

2.   Každý členský stát může v případech stanovených v článcích 12 a 16 a v příloze II vystavovat prozatímní osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Prozatímní osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vystavují podle vzoru stanoveného v části III přílohy V.

Článek 12

Náhrada osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby nahrazeno.

Článek 13

Obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1.   Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 8.

2.   Pro obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavených před … (9) se použijí přechodná ustanovení přílohy II.

3.   Pro obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavených po … (9) se použijí přechodná ustanovení přílohy II, jež vstoupí v platnost po vystavení dotyčných osvědčení.

Článek 14

Prodloužení platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Platnost osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby může výjimečně prodloužit bez technické prohlídky v souladu s přílohou II orgán, jenž je vystavil nebo obnovil. Toto prodloužení se vyznačí na tomto osvědčení.

Článek 15

Vystavování nových osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

V případě větších změn nebo oprav týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, plavby, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II musí být plavidlo před jakoukoliv další plavbou opět podrobeno technické prohlídce stanovené v článku 8. Po této prohlídce je vystaveno nové osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uvádějící technické vlastnosti plavidla nebo se stávající osvědčení odpovídajícím způsobem změní. Je-li toto osvědčení vystaveno v jiném členském státě, než který vystavil nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který toto osvědčení vystavil nebo obnovil.

Článek 16

Odmítnutí vystavení nebo obnovení a odnětí osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Každé rozhodnutí o odmítnutí vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby musí obsahovat odůvodnění. Dotčená osoba je informována o rozhodnutí, opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

Jakékoliv platné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby může příslušný orgán, který je vystavil nebo obnovil, odejmout, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

Článek 17

Dodatečné prohlídky

Příslušné orgány členského státu mohou v souladu s přílohou VIII kdykoliv zkontrolovat, zda je na plavidle osvědčení platné podle této směrnice a zda plavidlo splňuje požadavky stanovené v tomto osvědčení nebo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo plavbu. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření podle přílohy VIII.

Článek 18

Uznávání osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí

Do uzavření dohod o vzájemném uznávání osvědčení schopnosti k plavbě mezi Společenstvím a třetími zeměmi mohou příslušné orgány členského státu uznávat osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí pro plavbu na vodních cestách tohoto členského státu.

Vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby plavidlům ze třetích zemí se řídí čl. 8 odst. 1.

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (11) (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 20

Úprava příloh a doporučení k prozatímním osvědčením

1.   Všechny změny, jež jsou nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně, pro zajištění toho, aby se obě osvědčení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) vystavovala na základě technických požadavků, jež zaručují stejnou úroveň bezpečnosti, nebo pro zohlednění případů uvedených v článku 5, přijímá Komise postupem podle čl. 19 odst. 2.

Tyto změny musí být provedeny rychle, aby bylo zaručeno, že technické požadavky nezbytné pro vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uznaného pro plavbu na Rýně zajišťují stejnou míru bezpečnosti, jako je míra bezpečnosti požadovaná pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

2.   Komise rozhoduje o doporučeních výboru o vystavení prozatímních osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 2.19 přílohy II.

Článek 21

Prodloužení použitelnosti směrnice 76/135/EHS

Pro plavidla, která nespadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 a 2, avšak spadají do oblasti působnosti čl. 1 písm. a) směrnice 76/135/EHS, se použije uvedená směrnice.

Článek 22

Vnitrostátní dodatečné nebo snížené požadavky

Dodatečné požadavky, jež platily v členském státě před … (9) pro plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 1 a 2, nebo snížené technické požadavky na plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 3 a 4, jež platily v členském státě před tímto dnem, zůstávají platné až do vstupu v platnost dodatečných požadavků v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo snížených požadavků v souladu s čl. 5 odst. 7 technických předpisů v příloze II, nejdéle však do … (12).

Článek 23

Provedení

1.   Členské státy, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v čl. 1 odst. 1, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od … (9). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi neprodleně znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 24

Sankce

Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 25

Zrušení směrnice 82/714/EHS

Směrnice 82/714/EHS se zrušuje s účinkem ode dne … (9).

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v čl. 1 odst. 1.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 157, 25.5.1998, s. 17.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. září 1999 (Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 79), společný postoj Rady ze dne 23.2.2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 5.7.2006.

(3)  Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 78/1016/EHS (Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 31).

(6)   Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15 . Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 ( Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1 ).

(7)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměnná směrnicí Komise 2003/75/ES (Úř. věst. L 190, 30.7.2003, s. 6).

(9)  Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(10)  Dvanáct let po dni vstupu této směrnice v platnost.

(11)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(12)  30 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.

PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST SPOLEČENSTVÍ, ZEMĚPISNĚ ROZDĚLENÝCH DO ZÓN 1, 2, 3 A 4

KAPITOLA 1

Zóna 1

Spolková republika Německo

Emže:

od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53°30′ severní zeměpisné šířky a 6°45′ východní zeměpisné délky, tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže (1)

Polská republika

Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující Nordperd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO

Blue Mull Sound

Mezi Gutcherem a Belmontem

Yell Sound

Mezi Tofts Voe a Ulstou

Sullom Voe

Uvnitř čáry od severovýchodního výběžku Gluss Island k severnímu bodu Calback Ness

Dales Voe

V zimě:

 

uvnitř čáry od severního bodu Kebister Ness k pobřeží Breiwicku – 1°10,8′ z. d.

Dales Voe

V létě:

 

jako u Lerwicku

Lerwick

V zimě:

 

uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Scottle Holm k Scarfi Taing na řece Bressay a směrem na jih čárou mezi majákem Twageos Point k Whalpa Taing na řece Bressay

Lerwick

V létě:

 

uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Brim Ness k severovýchodnímu rohu Inner Score a směrem na jih čárou od jižního konce Ness of Sound ke Kirkabisternessu

Kirkwall

Mezi Kirkwallem a Rousay, ne východně od čáry mezi Point of Graand (Egilsay) a Galt Ness (Shapinsay) nebo mezi Head of Work (Mainland) přes světlo na Helliar Holm k pobřeží Shapinsay; ne severozápadně od jihovýchodního výběžku ostrova Eynhallow, ne směrem k moři a čárou mezi pobřežím Rousay u 59°10,5 s. š., 002°57,1 z. d. a pobřežím Egilsay u 59°10,0 s. š., 002°56,4 z. d.

Stromness

Ke Scapě, ne však vně Scapa Flow

Scapa Flow

Uvnitř oblasti vymezené čárami od Point of Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta; od St Vincent Pier na ostrově Flotta k nejzápadnějšímu bodu Calf of Flotta; od nejvýchodnějšího bodu Calf of Flotta k Needle Point na ostrově South Ronaldsay a od Ness on Mainland k majáku Point of Oxan na ostrově Graemsay a odtud k Bu Point na ostrově Hoy; a směrem k moři ve vodách zóny 2

Balnakiel Bay

Mezi Eilean Dubh a A'Chleit

Cromarty Firth

Uvnitř čáry od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Inverness

Uvnitř čáry od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Tay – Dundee

Uvnitř čáry od Broughty Castle k Tayportu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Firth of Forth a řeka Forth

Uvnitř čáry od Kirkcaldy k řece Portobello a směrem k moři ve vodách zóny 2

Solway Firth

Uvnitř čáry od Southerness Point k Sillothu

Loch Ryan

Uvnitř čáry od Finnart's Point k Milleur Point a směrem k moři ve vodách zóny 2

The Clyde

Vnější hranice:

 

čára od Skipness až k místu ve vzdálenosti jedné míle jižně od Garroch Head, odtud k Farland Head

Vnitřní hranice v zimě:

 

čára od majáku Cloch k molu Dunoon

Vnitřní hranice v létě:

 

čára od Bogany Point, Isle of Bute k Skelmorlie Castle a čára od Ardlamont Point k jižnímu výběžku zálivu Ettrick Bay uvnitř Kyles of Bute

Pozn.: Výše uvedená letní hranice se v období od 5. června do 5. září rozšiřuje o čáru mezi místem dvě míle od pobřeží Ayrshire u Skelmorlie Castle k Tomont End (Cumbrae) a čáru od Portachur Point (Cumbrae) k Inner Brigurd Point (Ayrshire)

Oban

Uvnitř oblasti vymezené na severu čárou od světla na Dunollie Point k Ard na Chruidh a na jihu čárou od Rudha Seanach k Ard na Cuile

Kyle of Lochalsh

Přes Loch Alsh až na kraj Loch Duich

Loch Gairloch

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

jižně od čáry východně od Rubha na Moine k Eilan Horrisdale a odtud k Rubha nan Eanntag

SEVERNÍ IRSKO

Belfast Lough

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Carrickfergusu k Bangoru

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Loch Neagh

Ve vzdálenosti více než 2 míle od pobřeží

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Řeka Humber

V zimě:

 

uvnitř čáry od New Holland k Paullu

V létě:

 

uvnitř čáry od Cleethorpes Pier ke kostelu v Patringtonu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Řeka Severn

V zimě:

 

uvnitř čáry od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Wye

V zimě:

 

uvnitř čáry od Blackmore Point ke Caldicot Pill, Portskewett

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Newport

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cardiff

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Barry

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Swansea

Uvnitř čáry spojující konce vlnolamu směřující do moře

Úžina Menai

Uvnitř úžiny Menai od čáry spojující světla na Llanddwyn Island k Dinas Dinlleu a čáry spojující jižní konec Puffin Island k Trwyn DuPoint a železniční stanici Llanfairfechan a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Dee

V zimě:

 

uvnitř čáry od Hilbre Point k Point of Air

V létě:

 

uvnitř čáry od Formby Point k Point of Air

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Mersey

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Formby Point k Point of Air

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Preston a Southport

Uvnitř čáry od Southportu k Blackpoolu uvnitř břehů

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Fleetwood

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Lune

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Heysham

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

Morecambe

V zimě:

 

žádná

V létě:

 

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

Workington

Uvnitř čáry od Southerness Point k Sillothu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

JIH ANGLIE

Řeka Colne, Colchester

V zimě:

 

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

 

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

Řeka Blackwater

V zimě:

 

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

 

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeky Crouch a Roach

V zimě:

 

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

 

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Temže a její přítoky

V zimě:

 

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

 

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Medway a The Swale

V zimě:

 

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

 

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Chichester

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Přístav Langstone

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Portsmouth

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bembridge, Isle of Wight

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cowes, Isle of Wight

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Southampton

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Beaulieu

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Keyhaven Lake

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Weymouth

Uvnitř přístavu Portland a mezi řekou Wey a přístavem Portland

Plymouth

Uvnitř čáry od Cawsandu k vlnolamu až ke Staddonu

a směrem k moři ve vodách zóny 2.

Falmouth

V zimě:

 

uvnitř čáry od St. Anthony Head k Rosemullionu

V létě:

 

uvnitř čáry od St. Anthony Head k Nare Point

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Camel

Uvnitř čáry od Stepper Point k Trebetherick Point

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bridgewater

Uvnitř mělčiny a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Avon (Avon)

V zimě:

 

uvnitř čáry od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett

V létě:

 

uvnitř čáry od Barry Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Zóna 2

Česká republika

Přehradní nádrž Lipno

Spolková republika Německo

Emže

Od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu

Jade

Uvnitř čáry spojující světlo v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu

Vezera

Od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Kappelu, včetně vedlejších ramen Westergate, Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg

Labe

Od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a západním výběžkem hráze Friedrichskoog (Dieksand), s přítoky Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí), včetně ramene Nebenelbe

Meldorfský záliv

Uvnitř čáry spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu

Eidr

Od kanálu Gieselau k hrázi Eider

Flensburský záliv

Uvnitř čáry spojující maják Kegnäs a Birknack

Schlei

Uvnitř čáry mezi hlavami mola ve Schleimünde

Eckernfördský záliv

Uvnitř čáry spojující Bocknis-Eck se severozápadním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu

Kielské zálivy

Uvnitř čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö

Nord-Ostsee-Kanal (Kielský průplav)

Od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Obereidersee a Enge, Audorfer See, Borgstedter See a Enge, Schirnauer See, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer

Trave

Od severozápadního okraje železničního mostu a severního okraje mostu Holstenbrücke (Stadttrave) v Lübecku až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější hlavy mola Travemünde, včetně Pötenitzer Wiek, Dassower See a Altarmen na ostrově Teerhof

Leda

Od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí

Hunte

Od přístavu Oldenburg a od 140 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí

Lesum

Od železničního mostu v Bremen-Burgu k ústí

Este

Od dolní vody zdymadla Buxtehude k hrázi Este

Lühe

Od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu k hrázi Lühe

Schwinge

Od zdymadla Salztor ve Stade k hrázi Schwinge

Oste

Od severovýchodního okraje přehrady mlýna Bremervörde k hrázi Oste

Pinnau

Od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k hrázi Pinnau

Krückau

Od jihovýchodního okraje mostu vedoucího do/z Wedenkampu v Elmshornu k hrázi Krückau

Stör

Od přílivoměru Rensing k hrázi Stör

Freiburský přístavní kanál

Od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí

Wismarbucht, Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar

Směrem k moři až k čáře mezi Hoher Wieschendorf Huk a světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel a jižní výběžek poloostrova Wustrow

Warnow, včetně Breitlingu a přítoků

Po proudu od Mühlendamm od severního okraje mostu Geinitzbrücke v Rostocku směrem k moři až k čáře spojující severní body západního a východního mola ve Warnemünde

Vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Hiddensee a Rügen (včetně oblasti přístavu Stralsund)

Směrem k moři mezi

poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: až po severní zeměpisnou šířku 54°26′42″

ostrovy Bock a Hiddensee: až po čáru spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee

ostrovem Hiddensee a ostrovem Rügen (Bug): až po čáru spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken

Greifswalder Bodden a oblast přístavu Greifswald, včetně Rycku

Směrem k moři až po čáru od východního výběžku Thiessower Haken (Südperd) k východnímu výběžku ostrova Ruden a k severnímu výběžku ostrova Usedom (54°10′37″ s. š., 13°47′51″ v. d.)

Vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Štětínský záliv)

Směrem na východ až po hranici s Polskou republikou ve Štětínském zálivu

Francouzská republika

Dordogne

Od kamenného mostu v Libourne až k ústí

Garonna

Od kamenného mostu v Bordeaux až k ústí

Gironde

Loira

Od mostu Haudaudine přes vedlejší rameno Madeleine až k ústí a od mostu Pirmil přes vedlejší rameno Pirmil

Rhôna

Od mostu Trinquetaille v Arles a za ním směrem k Marseille

Seina

Od mostu Jeanne d'Arc v Rouenu až k ústí

Maďarská republika

Blatenské jezero

Nizozemské království

Dollard

Emže

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee

Nieuwe Waterweg a Scheur

Průplav Caland západně od přístavu Benelux

Hollands Diep

Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně

Hellegat

Volkerak

Krammer

Grevelingenmeer a Brouwerschavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee

Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeewusch Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Polská republika

Štětínský záliv

Kamieńský záliv

Viselský záliv

Pucký záliv

Włocławská přehradní nádrž

Jezero Śniardwy

Jezero Niegocin

Jezero Mamry

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO

Scapa Flow

Uvnitř oblasti vymezené čárami od Wharthu na ostrově Flotta k věži Martello na South Walls, a od Point Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta

Kyle of Durness

Jižně od Eilean Dubh

Cromarty Firth

Uvnitř čáry mezi North Sutor a South Sutor

Inverness

Uvnitř čáry od Fort George to Chanonry Point

Findhorn Bay

Uvnitř výspy

Aberdeen

Uvnitř čáry od South Jetty k Abercromby Jetty

Montrose Basin

Západně od čáry vedoucí ze severu na jih přes příjezd do přístavu u majáku Scurdie Ness

Řeka Tay – Dundee

Uvnitř čáry od přílivové nádrže (rybářský dok) v Dundee ke Craig Head a East Newportu

Firth of Forth a řeka Forth

Uvnitř Firth of Forth, ne však východně od železničního mostu ve Forthu

Dumfries

Uvnitř čáry od Airds Point ke Scar Point

Loch Ryan

Uvnitř čáry od Cairn Point ke Kircolm Point

Přístav Ayr

Uvnitř mělčiny

The Clyde

Nad vodami zóny 1

Kyles of Bute

Mezi Colintraive a Rhubodachem

Přístav Campbeltown

Uvnitř čáry od Macringan's Point k Ottercharach Point

Loch Etive

Uvnitř Loch Etive nad vodopády Lora

Loch Leven

Nad mostem u Ballachulish

Loch Linnhe

Severně od světla na Corran Point

Loch Eil

Celé jezero

Caledonian Canal

Loch Lochy, Loch Oich a Loch Ness

Kyle of Lochalsh

Uvnitř Kyle Akin, ne směrem na západ od světla na Eilean Ban nebo směrem na východ od Eileanan Dubha

Loch Carron

Mezi Stromemore a Strome Ferry

Loch Broom, Ullapool

Uvnitř čáry od světla na Ullapool Point k Aultnaharrie

Kylesku

Přes Loch Cairnbawn v oblasti mezi nejvýchodnějším bodem Garbh Eilean a nejzápadnějším bodem Eilean na Rainich

Přístav Stornoway

Uvnitř čáry od Arnish Point k majáku Sandwick Bay, severozápadní strana

Sound of Scalpay

Ne východně od Berry Cove (Scalpay) a ne západně od Croc a Loin (Harris)

North Harbour, Scalpay a přístav Tarbert

Do vzdálenosti jedné míle od pobřeží ostrova Harris

Loch Awe

Celé jezero

Loch Katrine

Celé jezero

Loch Lomond

Celé jezero

Loch Tay

Celé jezero

Loch Loyal

Celé jezero

Loch Hope

Celé jezero

Loch Shin

Celé jezero

Loch Assynt

Celé jezero

Loch Glascarnoch

Celé jezero

Loch Fannich

Celé jezero

Loch Maree

Celé jezero

Loch Gairloch

Celé jezero

Loch Monar

Celé jezero

Loch Mullardach

Celé jezero

Loch Cluanie

Celé jezero

Loch Loyne

Celé jezero

Loch Garry

Celé jezero

Loch Quoich

Celé jezero

Loch Arkaig

Celé jezero

Loch Morar

Celé jezero

Loch Shiel

Celé jezero

Loch Earn

Celé jezero

Loch Rannoch

Celé jezero

Loch Tummel

Celé jezero

Loch Ericht

Celé jezero

Loch Fionn

Celé jezero

Loch Glass

Celé jezero

Loch Rimsdale/nan Clar

Celé jezero

SEVERNÍ IRSKO

Strangford Lough

Uvnitř čáry od Cloghy Point k Dogtail Point

Belfast Lough

Uvnitř čáry od Holywoodu k Macedon Point

Larne

Uvnitř čáry od Larne Pier k molu přívozu na ostrově Magee

Řeka Bann

Od konců vlnolamů směřujících do moře k Toome Bridge

Lough Erne

Horní a dolní Lough Erne

Lough Neagh

Ve vzdálenosti 2 mil od pobřeží

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Berwick

Uvnitř vlnolamů

Warkworth

Uvnitř vlnolamů

Blyth

Uvnitř Outer Pier Heads

Řeka Tyne

Dunston Staithes k Tyne Per Heads

Řeka Wear

Fatfield k Sunderland Pier Heads

Seaham

Uvnitř vlnolamů

Hartlepool

Uvnitř čáry od Middleton Jetty k Old Pier Head

Uvnitř čáry spojující North Pier Head a South Pier Head

Řeka Tees

Uvnitř čáry vedoucí západně od Government Jetty k hrázi Tees

Whitby

Uvnitř Whitby Pier Heads

Řeka Humber

Uvnitř čáry od North Ferriby k South Ferriby

Grimsby Dock

Uvnitř čáry od západního mola přílivové nádrže k východnímu molu rybářských doků, severní přístavní hráz

Boston

Uvnitř New Cut

Řeka Dutch

Celý kanál

Řeka Hull

Beverley Beck k řece Humber

Kielder Water

Celé jezero

Řeka Ouse

Pod zdymadlem Naburn

Řeka Trent

Pod zdymadlem Cromwell

Řeka Wharfe

Od soutoku s řekou Ouse k Tadcaster Bridge

Scarborough

Uvnitř Scarborough Pier Heads

WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Řeka Severn

Severně od čáry vedoucí směrem na západ od Sharpness Point (51°43,4′ s. š.) k jezům Llanthony a Maisemore a směrem k moři ve vodách zóny 3

Řeka Wye

U Chepstow, severně od 51°38,0′ s. š. k Monmouthu

Newport

Severně od křížení nadzemního elektrického vedení u Fifoots Points

Cardiff

Uvnitř čáry od South Jetty k Penarth Head

a uzavřené vody západně od hráze v Cardiff Bay

Barry

Uvnitř čáry spojující konce vlnolamů směřující do moře

Port Talbot

Uvnitř čáry spojující konce vlnolamů směřující do moře na řece Afran mimo uzavřené doky

Neath

Uvnitř čáry vedoucí na sever od konce Baglan Bay Tanker Jetty směřujícího na moře (51°37,2′ s. š., 3°50,5′ z. d.)

Llanelli a Burry Port

Uvnitř oblasti vymezené čárou od Burry Port Western Pier k Whiteford Point

Milford Haven

Uvnitř čáry od South Hook Point k Thorn Point

Fishguard

Uvnitř čáry spojující konce severních a východních vlnolamů směřujících do moře

Cardigan

Uvnitř Narrows u Pen-Yr-Ergyd

Aberystwyth

Uvnitř konců vlnolamů směřujících do moře

Aberdyfi

Uvnitř čáry od železniční stanice Aberdyfi k majáku Twyni Bach

Barmouth

Uvnitř čáry od železniční stanice Barmouth k Penrhyn Point

Portmadoc

Uvnitř čáry od Harlech Point ke Graig Ddu

Holyhead

Uvnitř oblasti vymezené hlavním vlnolamem a čárou od hlavy vlnolamu k Brynglas Point, Towyn Bay

Úžina Menai

Uvnitř úžiny Menai mezi čárou spojující Aber Menai Point k Belan Point a čárou spojující Beaumaris Pier a Pen-y-Coed Point

Conway

Uvnitř čáry od Mussel Hill k Tremlyd Point

Llandudno

Uvnitř vlnolamu

Rhyl

Uvnitř vlnolamu

Řeka Dee

Nad Connah's Quay k místu čerpání vody Barrelwell Hill

Řeka Mersey

Uvnitř čáry mezi majákem Rock a dokem North West Seaforth, avšak bez ostatních doků

Preston a Southport

Uvnitř čáry od Lythamu k Southportu a uvnitř doků v Prestonu

Fleetwood

Uvnitř čáry od Low Light ke Knottu

Řeka Lune

Uvnitř čáry od Sunderland Point k Chapel Hill až k doku Glasson včetně

Barrow

Uvnitř čáry spojující Haws Point, Isle of Walney až k Roa Island Slipway

Whitehaven

Uvnitř vlnolamu

Workington

Uvnitř vlnolamu

Maryport

Uvnitř vlnolamu

Carlisle

Uvnitř čáry spojující Point Carlisle a Torduff

Coniston Water

Celé jezero

Derwentwater

Celé jezero

Ullswater

Celé jezero

Windermere

Celé jezero

JIH ANGLIE

Blakeney a přístav Morston a příjezdy

Na východ od čáry vedoucí jižně od Blakeney Point k vjezdu do řeky Stiffkey

Řeky Orwell a Stour

Řeka Orwell uvnitř čáry od vlnolamu Blackmanshead k Landguard Point a směrem k moři ve vodách zóny 3

Řeka Blackwater

Všechny vodní cesty uvnitř čáry od jihozápadního výběžku Mersea Island k Sales Point

Řeky Crouch a Roach

Řeka Crouch uvnitř čáry od Holliwell Point k Foulness Point, včetně řeky Roach

Řeka Temže a její přítoky

Řeka Temže nad čárou vedoucí od severu k jihu přes východní výběžek mola v přístavišti Denton, Gravesend ke zdymadlu Teddington

Řeka Medway a The Swale

Řeka Medway od čáry vedoucí od Garrison Point ke Grain Tower, ke zdymadlu Allington; the Swale od Whitstable k Medway

Řeka Stour (Kent)

Řeka Stour nad ústím až k přístavišti ve Flagstaff Reach

Přístav Dover

Uvnitř čár vedoucích přes východní a západní vjezd do přístavu

Řeka Rother

Řeka Rother nad stanicí signalizující příliv u Camber až ke zdymadlu Scots Float a vjezdové plavební komoře na řece Brede

Řeka Adur a Southwick Canal

Uvnitř čáry vedoucí přes vjezd do přístavu Shoreham ke zdymadlu na kanálu Southwick a k západnímu konci Tarmac Wharf

Řeka Arun

Řeka Arun nad molem Littlehampton k přístavu Littlehampton

Řeka Ouse (Sussex) Newhaven

Řeka Ouse od čáry vedoucí přes příjezdová mola přístavu Newhaven k severnímu konci North Quay

Brighton

Vnější přístav Brighton Marina uvnitř čáry od jižního konce z West Quay k severnímu konci South Quay

Chichester

Uvnitř čáry mezi Eastoke Point a věží kostela West Wittering a směrem k moři ve vodách zóny 3

Přístav Langstone

Uvnitř čáry mezi Eastney Point a Gunner Point

Portsmouth

Uvnitř čáry vedoucí přes příjezd do přístavu od Port Blockhouse k Round Tower

Bembridge, Isle of Wight

V přístavu Brading

Cowes, Isle of Wight

Řeka Medina uvnitř čáry od světla vlnolamu na východním břehu k House Light na západním břehu

Southampton

Uvnitř čáry od Calshot Castle ke Hook Beacon

Řeka Beaulieu

Uvnitř řeky Beaulieu, ne směrem na východ od čáry vedoucí ze severu na jih přes Inchmery House

Keyhaven Lake

Uvnitř čáry směrem na sever od dolního světla na Hurst Point ke Keyhaven Marshes

Christchurch

The Run

Poole

Uvnitř čáry od Chain Ferry mezi Sandbanksem a South Haven Point

Exeter

Uvnitř čáry vedoucí od východu na západ od Warren Point k stanici záchranných člunů na pobřeží naproti Checkstone Ledge

Teignmouth

Uvnitř přístavu

Řeka Dart

Uvnitř čáry od Kettle Point k Battery Point

Řeka Salcombe

Uvnitř čáry od Splat Point k Limebury Point

Plymouth

Uvnitř čáry od Mount Batten Pier k Raveness Point přes Drakeovy ostrovy. Řeka Yealm uvnitř čáry od Warren Point k Misery Point

Fowey

Uvnitř přístavu

Falmouth

Uvnitř čáry od St. Anthony Head k Pendennis Point

Řeka Camel

Uvnitř čáry od Gun Point k Brea Hill

Řeky Taw a Torridge

Uvnitř čáry orientované 200° od majáku na Crow Point k břehu u Skern Point

Bridgewater

Jižně od čáry vedoucí východně od Stert Point (51°13,0′ s. š.)

Řeka Avon (Avon)

Uvnitř čáry od Avonmouth Pier k Wharf Point, k Netham Dam

KAPITOLA 2

Zóna 3

Belgické království

Námořní Šelda: (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)

Česká republika

Labe: od zdymadla v Ústí nad Labem-Střekově ke zdymadlu Lovosice

Přehradní nádrže: Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko, Žermanice

Máchovo jezero

Vodní plocha Velké Žernoseky

Rybníky: Oleksovice, Svět, Velké Dářko

Těžební jezera štěrkopísku: Dolní Benešov, Ostrožná Nová Ves a Tovačov

Spolková republika Německo

Dunaj

Od Kelheimu (2 414,72 km) k německo-rakouským hranicím

Rýn

Od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím

Labe

Od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk

Müritz

 

Francouzská republika

Rýn

Maďarská republika

Řeka Dunaj: od říčního km 1 812 do říčního km 1 433

Řeka Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0

Řeka Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0

Řeka Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0

Řeka Tisa: od říčního km 685 do říčního km 160

Řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70

Řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0

Řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0

Řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0

Kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0

Jezero Velence

Jezero Fertő

Nizozemské království

Rýn

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel

Rakouská republika

Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici

Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling

Traun: od ústí k 1,80 km

Enže: od ústí ke 2,70 km

Morava: ke 6,00 km

Polská republika

Řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia

Řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly

Řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia

Jezero Dąbie k hranici vnitřního moře

Kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu

Kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek

Kanál Bydgoski

Kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně

Kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński

Kanál Jagielloński od styku s řekou Elbląg k řece Nogat

Kanál Łączański

Kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło

Kanál Żerański

Řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřního moře

Řeka Narew od ústí řeky Biebrza k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński

Řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu

Řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od styku s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta

Řeka Nysa Łużycka od Gubinu k ústí řeky Odra

Řeka Odra od Ratiboře k soutoku s Východní Odrou, která se stáčí k řece Regalica od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve Vratislavi

Řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od Odry) – k hranici vnitřního moře, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou

Řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřního moře

Řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew

Řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu

Řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry

Soustava Velká mazurská jezera zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně tohoto kanálu) ve Węgorzewu, včetně jezer: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), včetně jezer: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka

Řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski

Slovenská republika

Dunaj: od Devína (říční km 1 880,26) ke slovensko-maďarské hranici

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO

Leith (Edinburgh)

Uvnitř vlnolamů

Glasgow

Strathclyde Loch

Crinan Canal

Crinan až Ardrishaig

Caledonian Canal

Úseky kanálu

SEVERNÍ IRSKO

Řeka Lagan

Hráz Lagan k Stranmillis

VÝCHOD ANGLIE

Řeka Wear (nepřílivová)

Starý železniční most (Durham) k Prebends Bridge (Durham)

Řeka Tees

Proti toku řeky od hráze Tees

Grimsby Dock

Uvnitř zdymadel

Immingham Dock

Uvnitř zdymadel

Hull Docks

Uvnitř zdymadel

Boston Dock

Uvnitř vrat zdymadel

Aire and Calder Navigation

Doky v Goole až k Leedsu; soutok s kanálem Leeds-Liverpool; soutok Bank Dole k Selby (zdymadlo na řece Ouse); soutok Castleford k Wakefieldu (zdymadlo dolů)

Řeka Ancholme

Zdymadlo Ferriby k Briggu

Calder and Hebble Canal

Wakefield (zdymadlo dolů) k zdymadlu Broadcut Top

Řeka Foss

Od soutoku (Blue Bridge) s řekou Ouse k Monk Bridge

Fossdyke Canal

Soutok s řekou Trent k Brayford Pool

Goole Dock

Uvnitř vrat zdymadla

Hornsea Mere

Celý kanál

Řeka Hull

Od zdymadla Struncheon Hill k Beverley Beck

Market Weighton Canal

Zdymadlo na řece Humber k zdymadlu Sod Houses

New Junction Canal

Celý kanál

Řeka Ouse

Od zdymadla Naburn k Nun Monkton

Sheffield and South Yorkshire Canal

Zdymadlo Keadby až ke zdymadlu Tinsley

Řeka Trent

Zdymadlo Cromwell k Shardlow

Řeka Witham

Zdymadlo Boston k Brayford Poole (Lincoln)

WALES A ZÁPAD ANGLIE

Řeka Severn

Nad Llanthony a hrázemi Maisemore

Řeka Wye

Nad Monmouthem

Cardiff

Roath Park Lake

Port Talbot

Uvnitř uzavřených doků

Swansea

Uvnitř uzavřených doků

Řeka Dee

Nad místem čerpání vody Barrelwell Hill

Řeka Mersey

Doky (kromě doku Seaforth)

Řeka Lune

Nad dokem Glasson

Řeka Avon (Midland)

Zdymadlo Tewkesbury k Eveshamu

Gloucester

Doky v Gloucester City, kanál Gloucester-Sharpness

Hollingworth Lake

Celé jezero

Manchester Ship Canal

Celý kanál a doky Salford, včetně řeky Irwell

Pickmere Lake

Celé jezero

Řeka Tawe

Mezi mořskou hrází/přístav a sportovním stadionem Morfa

Rudyard Lake

Celé jezero

Řeka Weaver

Pod Northwichem

JIH ANGLIE

Řeka Nene

Wisbech Cut a řeka Nene k zdymadlu Dog-in-a-Doublet

Řeka Great Ouse

Kings Lynn Cut a řeka Great Ouse pod silničním mostem West Lynn

Yarmouth

Ústí řeky Yare od čáry vedoucí přes konce jižního a severního příjezdového mola, včetně Breydon Water

Lowestoft

Přístav Lowestoft pod zdymadlem Mutford k čáře vedoucí přes příjezdová mola v přístavu

Řeky Alde a Ore

Nad vjezdem do řeky Ore až k Westrow Point

Řeka Deben

Nad vjezdem do řeky Deben k Felixstowe Ferry

Řeky Orwell a Stour

Od čáry vedoucí od Fagbury Point k Shotley Point na řece Orwell k doku Ipswich; od čáry vedoucí ze severu k jihu přes Erwarton Ness na řece Stour k Manningtree

Chelmer & Blackwater Canal

Východně od zdymadla Beeleigh

Řeka Temže a její přítoky

Řeka Temže nad zdymadlem Teddington k Oxfordu

Řeka Adur a Southwick Canal

Řeka Adur nad západním koncem Tarmac Wharf a uvnitř kanálu Southwick

Řeka Arun

Řeka Arun nad přístavem Littlehampton

Řeka Ouse (Sussex), Newhaven

Řeka Ouse nad severním koncem North Quay

Bewl Water

Celé jezero

Grafham Water

Celé jezero

Rutland Water

Celé jezero

Thorpe Park Lake

Celé jezero

Chichester

Východně od čáry spojující Cobnor Point a Chalkdock Point

Christchurch

Uvnitř přístavu Christchurch kromě The Run

Exeter Canal

Celý kanál

Řeka Avon (Avon)

Doky v Bristol City

Netham Dam k hrázi Pulteney

KAPITOLA 3

Zóna 4

Belgické království

Celá belgická síť kromě vodních cest zóny 3

Česká republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v zónách 1, 2 a 3

Spolková republika Německo

Všechny vnitrozemské vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3

Francouzská republika

Všechny francouzské vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3

Italská republika

Řeka Pád: od Piacenzy k ústí

Průplav Milán-Cremona, řeka Pád: poslední úsek 15 km k Pádu

Řeka Mincio: od Mantovy, Governolo k Pádu

Vodní cesta Ferrara: od Pádu (Pontelaguscuro), Ferrara k Porto Garibaldi

Průplavy Brondolo a Valle: od Po di Levante k Benátskému zálivu

Průplav Fissero-Tartaro-Canalbianco: od Adrie k Po di Levante

Benátské pobřeží: od Benátského zálivu ke Gradu

Litevská republika

Celá litevská síť

Lucemburské velkovévodství

Mosela

Maďarská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Nizozemské království

Všechny řeky, průplavy a vnitřní moře neuvedené v zónách 1, 2 a 3

Rakouská republika

Dyje: až k Bernhardsthalu

Morava: nad 6,00 km

Polská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Slovenská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamu pro zónu 3

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO

Ratho a Linlithgow Union Canal

Celý kanál

Glasgow

Kanál Forth a Clyde

Kanál Monkland, úseky Faskine a Drumpellier

Hogganfield Loch

VÝCHOD ANGLIE

Řeka Ancholme

Brigg k zdymadlu Harram Hill

Calder a Hebble Canal

Zdymadlo Broadcut Top k Sowerby Bridge

Chesterfield Canal

West Stockwith k Worksopu

Cromford Canal

Celý kanál

Řeka Derwent

Od soutoku s řekou Ouse ke Stamford Bridge

Driffield Navigation

Od zdymadla Struncheon Hill ke Great Driffield

Erewash Canal

Zdymadlo Trent k zdymadlu Langley Mill

Huddersfield Canal

Soutok s Calder a Hebble u Coopers Bridge k Huddersfield Narrow Canal u Huddersfieldu

Mezi Ashton-Under-Lyne a Huddersfieldem

Leeds and Liverpool Canal

Od zdymadla na řece Leeds ke Skipton Wharf

Light Water Valley Lake

Celé jezero

The Mere, Scarborough

Celé jezero

Řeka Ouse

Nad vodní plochou Nun Monkton

Pocklington Canal

Od soutoku s řekou Derwent k nádrži Melbourne

Sheffield and South Yorkshire Canal

Zdymadlo Tinsley k Sheffieldu

Řeka Soar

Soutok s řekou Trent až k Loughboroughu

Trent and Mersey Canal

Shardlow k zdymadlu Dellow Lane

Řeka Ure a Ripon Canal

Od soutoku s řekou Ouse ke kanálu Ripon (nádrž Ripon)

Ashton Canal

Celý kanál

WALES A VÝCHOD ANGLIE

Řeka Avon (Midland)

Nad Eveshamem

Birmingham Canal Navigation

Celý kanál

Birmingham a Fazeley Canal

Celý kanál

Coventry Canal

Celý kanál

Grand Union Canal (od Napton Junction k Birminghamu a Fazeley

Celý úsek kanálu

Kennet a Avon Canal (Bath k Newbury)

Celý úsek kanálu

Lancaster Canal

Celý kanál

Leeds a Liverpool Canal

Celý kanál

Llangollen Canal

Celý kanál

Caldon Canal

Celý kanál

Peak Forest Canal

Celý kanál

Macclesfield Canal

Celý kanál

Monmouthshire a Brecon Canal

Celý kanál

Montgomery Canal

Celý kanál

Rochdale Canal

Celý kanál

Swansea Canal

Celý kanál

Neath & Tennant Canal

Celý kanál

Shropshire Union Canal

Celý kanál

Staffordshire a Worcester Canal

Celý kanál

Stratford-upon-Avon Canal

Celý kanál

Řeka Trent

Celá řeka

Trent and Mersey Canal

Celý kanál

Řeka Weaver

Nad Northwichem

Worcester a Birmingham Canal

Celý kanál

JIH ANGLIE

Řeka Nene

Nad zdymadlem Dog-in-a-Doublet

Řeka Great Ouse

Kings Lynn nad silničním mostem West Lynn; řeka Great Ouse a všechny propojené vodní toky ve Fenlandu, včetně řeky Cam a Middle Level Navigation

Norfolk a Suffolk Broads

Všechny splavné přílivové a nepřílivové řeky, vodní plochy, kanály a vodní cesty v Norfolk a Suffolk Broads, včetně Oulton Broad, a řek Waveney, Yare, Bure, Ant a Thurne, vyjma údajů pro Yarmouth a Lowestoft

Řeka Blyth

Řeka Blyth, vstup do Blythburghu

Řeky Alde a Ore

Na řece Alde nad Westrow Point

Řeka Deben

Řeka Deben nad Felixstowe Ferry

Řeky Orwell a Stour

Všechny vodní cesty na řece Stour nad Manningtree

Chelmer & Blackwater Canal

Západně od zdymadla Beeleigh

Řeka Temže a její přítoky

Řeka Stort a řeka Lee nad Bow Creek; Grand Union Canal nad zdymadlem Brentford a Regents Canal nad Limehouse Basin a všechny připojené kanály; řeka Wey nad zdymadlem na Temži; Kennet a Avon Canal; řeka Temže nad Oxfordem; Oxfordský kanál

Řeka Medway a The Swale

Řeka Medway nad zdymadlem Allington

Řeka Stour (Kent)

Řeka Stour nad přístavištěm u Flagstaff Reach

Přístav Dover

Celý přístav

Řeka Rother

Řeka Rother a Royal Military Canal nad zdymadlem Scots Float a řeka Brede nad vjezdovou plavební komorou

Brighton

Vnitřní přístav Brighton Marina nad zdymadlem

Wickstead Park Lake

Celé jezero

Kennet a Avon Canal

Celý kanál

Grand Union Canal

Celý kanál

Řeka Avon (Avon)

Nad hrází Pulteney

Bridgewater Canal

Celý kanál


(1)  V případě plavidel, jejichž domovský přístav je jinde, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II s. 602).

(2)  U plavidel, jejichž domovský přístav se nachází v jiném státě, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II, s. 602).

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH ZÓN 1, 2, 3 A 4

OBSAH

ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01

Definice

Článek 1.02

(Ponechán volný)

Článek 1.03

(Ponechán volný)

Článek 1.04

(Ponechán volný)

Článek 1.05

(Ponechán volný)

Článek 1.06

Přechodné požadavky

Článek 1.07

Správní pokyny

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01

Subjekty pověřené prohlídkami

Článek 2.02

Žádost o prohlídku

Článek 2.03

Přistavení plavidla k prohlídce

Článek 2.04

(Ponechán volný)

Článek 2.05

Prozatímní osvědčení Společenství

Článek 2.06

Platnost osvědčení Společenství

Článek 2.07

Poznámky a změny v osvědčení Společenství

Článek 2.08

(Ponechán volný)

Článek 2.09

Pravidelné prohlídky

Článek 2.10

Dobrovolná prohlídka

Článek 2.11

(Ponechán volný)

Článek 2.12

(Ponechán volný)

Článek 2.13

(Ponechán volný)

Článek 2.14

(Ponechán volný)

Článek 2.15

Náklady

Článek 2.16

Informace

Článek 2.17

Plavební rejstřík osvědčení Společenství

Článek 2.18

Úřední číslo

Článek 2.19

Rovnocennost a výjimky

ČÁST II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01

Základní požadavek

Článek 3.02

Pevnost a stabilita

Článek 3.03

Lodní trup

Článek 3.04

Strojovny, kotelny a palivové nádrže

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01

Bezpečnostní vzdálenost

Článek 4.02

Volný bok

Článek 4.03

Minimální volný bok

Článek 4.04

Nákladové značky

Článek 4.05

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Článek 4.06

Ponorová stupnice

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01

Obecná ustanovení

Článek 5.02

Zkušební plavby

Článek 5.03

Zkušební oblast

Článek 5.04

Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Článek 5.05

Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

Článek 5.06

Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

Článek 5.07

Schopnost zastavení

Článek 5.08

Schopnost plavby vzad

Článek 5.09

Schopnost vyhýbání

Článek 5.10

Schopnost otáčení

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01

Obecné požadavky

Článek 6.02

Pohonné jednotky kormidelního stroje

Článek 6.03

Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

Článek 6.04

Zdroj energie

Článek 6.05

Ruční pohon

Článek 6.06

Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

Článek 6.07

Ukazatele a kontrolní zařízení

Článek 6.08

Regulátory rychlosti otáčení

Článek 6.09

Postup schvalování

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01

Obecná ustanovení

Článek 7.02

Neomezený výhled

Článek 7.03

Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

Článek 7.04

Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

Článek 7.05

Navigační světla, světelné a zvukové signály

Článek 7.06

Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

Článek 7.07

Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Článek 7.08

Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Článek 7.09

Poplašný systém

Článek 7.10

Vytápění a větrání

Článek 7.11

Zařízení k ovládání záďové kotvy

Článek 7.12

Spouštěcí kormidelny

Článek 7.13

Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01

Obecná ustanovení

Článek 8.02

Bezpečnost provozu

Článek 8.03

Pohonné zařízení

Článek 8.04

Výfuková soustava motoru

Článek 8.05

Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

Článek 8.06

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

Článek 8.07

Skladování olejů používaných v soustvách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

Článek 8.08

Odvodnění a drenážní soustavy

Článek 8.09

Uložení zaolejované vody a použitého oleje

Článek 8.10

Hluk vydávaný plavidly

KAPITOLA 8a

(Ponechána volná)

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01

Obecná ustanovení

Článek 9.02

Systémy napájení elektrickou energií

Článek 9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Článek 9.04

Ochrana před výbuchem

Článek 9.05

Ochranné uzemnění

Článek 9.06

Nejvyšší přípustná napětí

Článek 9.07

Rozvodné systémy

Článek 9.08

Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

Článek 9.09

Napájení jiného plavidla

Článek 9.10

Generátory a motory

Článek 9.11

Akumulátory

Článek 9.12

Spínací zařízení

Článek 9.13

Nouzové jističe

Článek 9.14

Montážní příslušenství

Článek 9.15

Kabely

Článek 9.16

Osvětlovací zařízení

Článek 9.17

Navigační světla

Článek 9.18

(Ponechán volný)

Článek 9.19

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Článek 9.20

Elektronické zařízení

Článek 9.21

Elektromagnetická kompatibilita

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01

Kotevní zařízení

Článek 10.02

Jiné vybavení

Článek 10.03

Přenosné hasicí přístroje

Článek 10.03a

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

Článek 10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

Článek 10.04

Lodní čluny

Článek 10.05

Záchranné kruhy a vesty

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01

Obecná ustanovení

Článek 11.02

Ochrana před pádem

Článek 11.03

Rozměry pracovišť

Článek 11.04

Boční paluby

Článek 11.05

Přístup na pracoviště

Článek 11.06

Východy a nouzové východy

Článek 11.07

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

Článek 11.08

Vnitřní prostory

Článek 11.09

Ochrana proti hluku a vibracím

Článek 11.10

Kryty jícnů

Článek 11.11

Navijáky

Článek 11.12

Jeřáby

Článek 11.13

Skladování hořlavých kapalin

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01

Obecná ustanovení

Článek 12.02

Zvláštní požadavky na konstrukci

Článek 12.03

Sociální zařízení

Článek 12.04

Kuchyně

Článek 12.05

Pitná voda

Článek 12.06

Topení a větrání

Článek 12.07

Ostatní vybavení obytných prostor

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

Článek 13.01

Obecná ustanovení

Článek 13.02

Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

Článek 13.03

Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.04

Naftová kamna s odpařovacími hořáky

Článek 13.05

Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.06

Topné zařízení s nuceným tahem

Článek 13.07

Topení tuhými palivy

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

Článek 14.01

Obecná ustanovení

Článek 14.02

Zařízení

Článek 14.03

Nádrže

Článek 14.04

Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

Článek 14.05

Náhradní a prázdné nádrže

Článek 14.06

Regulátory tlaku

Článek 14.07

Tlak

Článek 14.08

Potrubí a ohebné hadice

Článek 14.09

Rozvodný systém

Článek 14.10

Plynové spotřebiče a jejich umístění

Článek 14.11

Větrání a odvádění kouřových plynů

Článek 14.12

Provozní a bezpečnostní požadavky

Článek 14.13

Přejímací zkouška

Článek 14.14

Zkoušky

Článek 14.15

Atestace

KAPITOLA 15

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ

Článek 15.01

Obecná ustanovení

Článek 15.02

Trupy plavidel

Článek 15.03

Stabilita

Článek 15.04

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

Článek 15.05

Nejvyšší přípustný počet cestujících

Článek 15.06

Místnosti a prostory pro cestující

Článek 15.07

Pohonný systém

Článek 15.08

Bezpečnostní zařízení a vybavení

Článek 15.09

Záchranné prostředky

Článek 15.10

Elektrické zařízení

Článek 15.11

Požární ochrana

Článek 15.12

Boj s požárem

Článek 15.13

Zajištění bezpečnosti

Článek 15.14

Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

Článek 15.15

Výjimky u některých osobních lodí

KAPITOLA 15a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ

Článek 15a.01

Uplatňování části II

Článek 15a.02

Odchylky u některých osobních plachetních lodí

Článek 15a.03

Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel

Článek 15a.04

Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení

Článek 15a.05

Takeláž obecně

Článek 15a.06

Stěžně a lodní kulatina obecně

Článek 15a.07

Zvláštní ustanovení pro stěžně

Článek 15a.08

Zvláštní ustanovení pro košové čnělky

Článek 15a.09

Zvláštní požadavky na příďové čeleny

Článek 15a.10

Zvláštní požadavky na čelenní čnělky

Článek 15a.11

Zvláštní požadavky na hlavní vratipně

Článek 15a.12

Zvláštní ustanovení pro vratiráhna

Článek 15a.13

Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž

Článek 15a.14

Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž

Článek 15a.15

Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž

Článek 15a.16

Kování a součásti takeláže

Článek 15a.17

Plachty

Článek 15a.18

Výstroj

Článek 15a.19

Zkoušky

KAPITOLA 16

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

Článek 16.01

Plavidla vhodná k tlačení

Článek 16.02

Plavidla, která mohou být tlačena

Článek 16.03

Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

Článek 16.04

Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

Článek 16.05

Plavidla vhodná k vlečení

Článek 16.06

Zkušební plavby sestav

Článek 16.07

Zápisy v osvědčení Společenství

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

Článek 17.01

Obecná ustanovení

Článek 17.02

Výjimky

Článek 17.03

Dodatečné požadavky

Článek 17.04

Zbývající bezpečnostní vzdálenost

Článek 17.05

Zbývající volný bok

Článek 17.06

Zkouška stability

Článek 17.07

Potvrzení stability

Článek 17.08

Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

Článek 17.09

Nákladové značky a ponorové stupnice

Článek 17.10

Plovoucí stroj bez potvrzení stability

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

Článek 18.01

Provozní podmínky

Článek 18.02

Uplatňování části II

Článek 18.03

Odchylky

Článek 18.04

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

Článek 18.05

Lodní čluny

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HISTORICKÁ PLAVIDLA (Ponechána volná)

KAPITOLA 19a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁKLADNÍ ČLUNY PRO PLAVBU NA KANÁLE (Ponechána volná)

KAPITOLA 19b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

Článek 19b.01

Uplatňování kapitoly 4

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁMOŘNÍ LODĚ (Ponechána volná)

KAPITOLA 21

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

Článek 21.01

Obecná ustanovení

Článek 21.02

Uplatňování části II

Článek 21.03

(Ponechán volný)

KAPITOLA 22

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

Článek 22.01

Obecná ustanovení

Článek 22.02

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

Článek 22.03

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

Článek 22.04

Postup posuzování stability na palubě

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

Článek 22a.01

Uplatňování části I

Článek 22a.02

Uplatňování části II

Článek 22a.03

Pevnost

Článek 22a.04

Plovatelnost a stabilita

Článek 22a.05

Dodatečné požadavky

Článek 22a.06

Uplatňování hlavy IV při přestavbách

KAPITOLA 22b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

Článek 22b.01

Obecná ustanovení

Článek 22b.02

Uplatňování části I

Článek 22b.03

Uplatňování části II

Článek 22b.04

Sedadla a bezpečnostní pásy

Článek 22b.05

Volný bok

Článek 22b.06

Plovatelnost, stabilita a dělení

Článek 22b.07

Kormidelna

Článek 22b.08

Dodatečné vybavení

Článek 22b.09

Uzavřené prostory

Článek 22b.10

Východy a únikové trasy

Článek 22b.11

Požární ochrana a prevence

Článek 22b.12

Přechodná ustanovení

ČÁST III

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

Článek 23.01

(Ponechán volný)

Článek 23.02

(Ponechán volný)

Článek 23.03

(Ponechán volný)

Článek 23.04

(Ponechán volný)

Článek 23.05

(Ponechán volný)

Článek 23.06

(Ponechán volný)

Článek 23.07

(Ponechán volný)

Článek 23.08

(Ponechán volný)

Článek 23.09

Vybavení plavidel

Článek 23.10

(Ponechán volný)

Článek 23.11

(Ponechán volný)

Článek 23.12

(Ponechán volný)

Článek 23.13

(Ponechán volný)

Článek 23.14

(Ponechán volný)

Článek 23.15

(Ponechán volný)

ČÁST IV

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24.01

Použitelnost přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24.02

Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24.03

Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

Článek 24.04

Ostatní odchylky

Článek 24.05

(Ponechán volný)

Článek 24.06

Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje článek 24.01

Článek 24.07

(Ponechán volný)

KAPITOLA 24a

DODATEČNÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

Článek 24a.01

Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu, a platnost předchozích osvědčení Společenství

Článek 24a.02

Výjimky pro plavidla, která jsou již v provozu

Článek 24a.03

Výjimky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

Článek 24a.04

Ostatní odchylky

Dodatek I

BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

Dodatek II

SPRÁVNÍ POKYNY

ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

 

Druhy plavidel

1)

„plavidlo“ zahrnuje též plovoucí stroj;

2)

„plavidlo“: plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

3)

„plavidlo vnitrozemské plavby“: plavidlo určené výhradně nebo hlavně pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách;

4)

„námořní loď“: plavidlo s osvědčením pro plavbu po moři;

5)

„motorová loď“: nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď;

6)

„tanková motorová loď“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

7)

„nákladní motorová loď“: plavidlo jiné než tanková motorová loď, určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

8)

„nákladní člun pro plavbu na kanále“: plavidlo vnitrozemské plavby, jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává dopravu na kanále Rýn-Rhôna;

9)

„remorkér“: plavidlo postavené k vlečení;

10)

„tlačný remorkér“: plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy;

11)

„nákladní člun“: vlečný člun nebo tankový člun;

12)

„tankový člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

13)

„vlečný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

14)

„tlačný člun“: tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo člunový kontejner;

15)

„tankový tlačný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

16)

„nákladní tlačný člun“: plavidlo jiné než tankový tlačný člun, určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

17)

„člunový kontejner“: člun postavený k přepravě na zvláštních mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách;

18)

„osobní loď“: výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

19)

„osobní plachetní loď“: osobní loď postavená a zařízená tak, aby mohla plout rovněž na plachetní pohon;

20)

„výletní osobní loď“: osobní loď bez kajut pro přenocování cestujících;

21)

„kajutová osobní loď“: osobní loď s kajutami pro přenocování cestujících;

22)

„rychlé plavidlo“: motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě;

23)

„plovoucí stroj“: zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

24)

„pracovní plavidlo“: plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene;

25)

„rekreační plavidlo“: plavidlo jiné než osobní loď, které je určeno pro sport nebo rekreaci;

26)

„lodní člun“: člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím a pracovním úkolům;

27)

„plovoucí zařízení“: plovoucí konstrukce, která není normálně určena k pohybu, např. plovárna, dok, molo nebo loděnice;

28)

„plovoucí těleso“: vor nebo jiné těleso, předmět nebo sestava schopná plavby, která není plavidlo ani plovoucí stroj ani plovoucí zařízení;

 

Soustavy plavidel

29)

„sestava“: pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel;

30)

„tvar sestavy“: způsob, jakým je sestava sestavena;

31)

„pevně svázaná sestava“: tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava;

32)

„tlačná sestava“: pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje rovněž sestava složená z tlačného remorkéru a tlačeného plavidla, jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení;

33)

„bočně svázaná sestava“: soustava plavidel spojených pevně vedle sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu;

34)

„vlečná sestava“: sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy;

 

Zvláštní prostory na plavidle

35)

„hlavní strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné motory;

36)

„strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory;

37)

„kotelna“: prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média;

38)

„uzavřená nástavba“: vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou;

39)

„kormidelna“: prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla;

40)

„obytný prostor“: prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny;

41)

„prostor pro cestující“: prostory na plavidle určené pro cestující a uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody, kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny, průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami;

42)

„ovládací stanoviště“: kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky;

43)

„schodišťová šachta“: šachta vnitřního schodiště nebo výtahu;

44)

„společenské prostory“: obytný prostor nebo prostor pro cestující. Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory;

45)

„kuchyně“: prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k přípravě jídel;

46)

„skladovací prostor“: prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob;

47)

„podpalubní nákladový prostor“: část plavidla vymezená vpředu a vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla;

48)

„pevná nádrž“: nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď tvoří trup plavidla, nebo jsou nezávislé na trupu plavidla;

49)

„pracoviště“: prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu;

50)

„průchod“: prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží;

51)

„bezpečný prostor“: prostor, který je ohraničen myšlenou svislou rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině největšího přípustného ponoru;

52)

„shromažďovací prostory“: prostory plavidla, které jsou zvlášť chráněny a v nichž se cestující shromažďují v případě nebezpečí;

53)

„evakuační prostory“: část shromažďovacích prostor plavidla, odkud je možné provést evakuaci osob;

 

Lodní technické pojmy

54)

„rovina největšího přípustného ponoru“: rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě;

55)

„bezpečnostní vzdálenost“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné;

56)

„zbývající bezpečnostní vzdálenost“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné;

57)

„volný bok (f)“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla;

58)

„zbývající volný bok“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla;

59)

„čára zbytkového výtlaku“: myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10 cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka vodotěsná;

60)

„výtlak vody (

Image

)“: ponořený objem plavidla v m3;

61)

„výtlak (Δ)“: celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t;

62)

„součinitel plnosti výtlaku (CB)“: poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T;

63)

„boční plocha nad hladinou (AV)“: boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2;

64)

„přepážková paluba“: paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok;

65)

„přepážka“: stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami;

66)

„příčná přepážka“: přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému;

67)

„stěna“: obvykle svislá dělící plocha;

68)

„dělící stěna“: stěna, která není vodotěsná;

69)

„délka (L)“: maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu;

70)

„největší délka (LOA)“: maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení;

71)

„délka na vodorysce (LWL)“: délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru;

72)

„šířka (B)“: maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek a pod.);

73)

„největší šířka (BOA)“: maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.;

74)

„šířka na hlavní vodorysce (BWL)“: šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru;

75)

„boční výška (H)“: nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla;

76)

„ponor (T)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a rovinou největšího přípustného ponoru;

77)

„přední svislice“: kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru;

78)

„světlá šířka boční paluby“: vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby;

 

Kormidelní zařízení

79)

„kormidelní zařízení“: veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5;

80)

„kormidlo“: kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem;

81)

„kormidelní stroj“: součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla;

82)

„pohonná jednotka“: pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem;

83)

„zdroj energie“: napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru;

84)

„ovládací prvky řízení“: konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje;

85)

„pohonná jednotka kormidelního stroje“: ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie;

86)

„ruční pohon“: systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie;

87)

„ručně ovládaný hydraulický pohon“: ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu;

88)

„regulátor rychlosti otáčení“: zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot;

89)

„kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“: kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí radaru ovládat jedna osoba;

 

Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů

90)

„vodotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průsaku vody;

91)

„odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolnosti dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody;

92)

„plynotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů;

93)

„ohnivzdorný“: látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750 °C samy vznítí;

94)

„zpomalující hoření“: materiál, který se nevzněcuje snadno nebo přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů zkoušený podle zkušebního postupu uvedeného v čl. 15.11 bodě 1 písm. c);

95)

„ohnivzdornost“: vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená zkušebním postupem podle čl. 15.11 bodě 1 písm. d);

96)

„předpis pro provádění požárních zkoušek“: mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO);

 

Jiné definice

97)

„uznaná klasifikační společnost“: klasifikační společnost, která byla uznána v souladu s kritérii a postupy přílohy VII;

98)

„radarové zařízení“: elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu;

99)

„vnitrozemský ECDIS“: normalizovaný systém k zobrazování elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně informace z jiných čidel plavidla;

100)

„zařízení pro vnitrozemský ECDIS“: zařízení k zobrazování elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim;

101)

„informační režim“: využití vnitrozemského ECDIS pouze pro informační účely bez překrytí radarovým snímkem;

102)

„navigační režim“: využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s překrytím radarovým snímkem;

103)

„lodní personál“: všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou členy posádky;

104)

„osoby s omezenou pohyblivostí“: osoby, které mají vážné problémy při používání veřejné dopravy, např. starší osoby a osoby zdravotně postižené, osoby s poruchami smyslového vnímání, osoby na invalidním vozíku, těhotné ženy a osoby doprovázející malé děti;

105)

„osvědčení Společenství“: osvědčení, které pro plavidlo vystavil příslušný orgán a které osvědčuje shodu s technickými požadavky této směrnice.

Článek 1.02

(Ponechán volný)

Článek 1.03

(Ponechán volný)

Článek 1.04

(Ponechán volný)

Článek 1.05

(Ponechán volný)

Článek 1.06

Přechodné požadavky

Přechodné požadavky lze přijmout postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice, pokud se zjistí, že k přizpůsobení vnitrozemské vodní dopravy technickému vývoji je nutné povolit odchylky od této směrnice před předpokládanou změnou této směrnice nebo povolit zkoušky. Požadavky se zveřejní a jsou platné po dobu nejvýše tří let. Ve všech členských státech vstupují v platnost současně a zrušují se za stejných podmínek.

Článek 1.07

Správní pokyny

Za účelem zjednodušení a jednotného provádění této směrnice lze přijmout závazné správní pokyny k prohlídkám postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice.

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01

Subjekty pověřené prohlídkami

1.   Subjekty pověřené prohlídkami plavidel jsou zřizovány členskými státy.

2.   Subjekty pověřené prohlídkami se skládají z předsedy a odborníků.

Každý subjekt musí tvořit alespoň tito odborníci:

a)

úředník z orgánu příslušného pro dopravu na vnitrozemských vodních cestách;

b)

odborník na konstrukci plavidel vnitrozemské plavby a jejich strojních zařízení;

c)

odborník v oblasti plavby, který je držitelem průkazu způsobilosti k vedení plavidla vnitrozemské plavby.

3.   Předsedu a odborníky každého subjektu jmenují orgány státu, v němž je subjekt zřízen. Při převzetí svých funkcí předloží předseda a odborníci písemné prohlášení, že své funkce budou vykonávat zcela nezávisle. Od úředníků se prohlášení nevyžaduje.

4.   Subjektům pověřeným prohlídkami mohou být nápomocni specializovaní odborníci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 2.02

Žádost o prohlídku

1.   Postup předkládání žádosti o prohlídku a stanovení místa a doby prohlídky spadá do pravomoci orgánů vystavujících osvědčení Společenství. Příslušný orgán stanoví, které doklady je nutno předložit. Postup se uskutečňuje tak, aby bylo zajištěno, že prohlídku lze provést v přiměřené době po podání žádosti.

2.   O osvědčení Společenství může požádat i vlastník plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo jeho zplnomocněný zástupce. Žádosti se vyhoví, pokud plavidlo splňuje požadavky této směrnice.

Článek 2.03

Přistavení plavidla k prohlídce

1.   Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyložený náklad, a plavidlo je vyčištěné a vybavené. Vlastník je povinen při prohlídce poskytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnit potřebný personál a umožnit prohlídku částí lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.

2.   Při první prohlídce požaduje subjekt pověřený prohlídkami prohlídku na souši. Od této prohlídky na souši může být upuštěno, je-li možno předložit klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti, že konstrukce vyhovuje požadavkům, nebo je-li předloženo osvědčení, z něhož vyplývá, že příslušný orgán již provedl prohlídku na souši za jiným účelem.V případě pravidelných prohlídek nebo prohlídek podle článku 15 této směrnice může subjekt pověřený prohlídkami požadovat prohlídku na souši.

Subjekt pověřený prohlídkami provede během první prohlídky motorových plavidel nebo sestav nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zkušební plavby.

3.   Subjekt pověřený prohlídkami může vyžadovat další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž při stavbě plavidla.

Článek 2.04

(Ponechán volný)

Článek 2.05

Prozatímní osvědčení Společenství

1.   Příslušný orgán může vystavit prozatímní osvědčení Společenství

a)

plavidlu, které se svolením příslušného orgánu má plout na určité místo za účelem získání osvědčení Společenství;

b)

plavidlu, jemuž bylo z důvodů uvedených v článku 2.07 nebo v článcích 12 a 16 této směrnice osvědčení Společenství dočasně odňato;

c)

plavidlu, jehož osvědčení Společenství se po úspěšné prohlídce vystavuje;

d)

plavidlu, pokud nebyly splněny všechny podmínky nezbytné pro získání osvědčení Společenství stanoveného v části I přílohy V;

e)

plavidlu, jež je poškozeno natolik, že jeho stav již neodpovídá osvědčení Společenství;

f)

zařízením schopným plavby nebo plovoucím strojům, pokud orgány odpovědné za zvláštní přepravu podmíní povolení provést zvláštní přepravu podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států získáním takového osvědčení Společenství;

g)

plavidlu, které se podle čl. 2.19 bodu 2 odchyluje od části II.

2.   Prozatímní osvědčení Společenství se vyhotoví podle vzoru uvedeného v části III přílohy V, je-li shledáno, že u plavidla, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa byla přiměřeně zajištěna schopnost plavby.

Osvědčení zahrnuje podmínky, které příslušný orgán považuje za nezbytné, a je platné

a)

v případech uvedených v bodě 1 písm. a), d) až f) pro jednu konkrétní plavbu, která se uskuteční v přiměřeném časovém období, nejdéle během jednoho měsíce;

b)

v případech uvedených v bodě 1 písm. b) a c) po odpovídající dobu;

c)

v případech uvedených v bodě 1 písm. g) po dobu šesti měsíců. Platnost prozatímního osvědčení Společenství lze prodlužovat vždy o šest měsíců, dokud výbor nevydá rozhodnutí.

Článek 2.06

Platnost osvědčení Společenství

1.   Dobu platnosti osvědčení Společenství vystavených novým plavidlům v souladu s touto směrnicí stanoví příslušný orgán v délce nejvýše

a)

pěti let v případě osobních lodí;

b)

deseti let v případě všech ostatních plavidel.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Společenství.

2.   U plavidel, která byla v provozu již před prohlídkou, stanoví příslušný orgán dobu platnosti osvědčení Společenství podle jednotlivého případu na základě výsledků prohlídky. Doba platnosti však nesmí překročit lhůty uvedené v bodě 1.

Článek 2.07

Poznámky a změny v osvědčení Společenství

1.   Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce oznámí příslušnému orgánu veškeré změny jména plavidla, změny jeho vlastníka, případné nové cejchování a změny úředního čísla, registrace nebo domovského přístavu a předloží osvědčení Společenství příslušnému orgánu, aby do něho změny zapsal.

2.   Jakýkoli příslušný orgán může připojit k osvědčení Společenství dodatečné informace nebo jej pozměnit.

3.   Provede-li příslušný orgán v osvědčení Společenství změny nebo doplní-li dodatečné informace, uvědomí o tom příslušný orgán, který osvědčení Společenství vystavil.

Článek 2.08

(Ponechán volný)

Článek 2.09

Pravidelné prohlídky

1.   Před uplynutím doby platnosti osvědčení Společenství se plavidlo podrobuje pravidelným prohlídkám.

2.   Na základě odůvodněné žádosti vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce může příslušný orgán výjimečně a bez jakýchkoli další prohlídek prodloužit platnost osvědčení Společenství nejvýše o šest měsíců. Prodloužení je vystaveno písemně a uchovává se na plavidle.

3.   Příslušný orgán stanoví novou dobu platnosti osvědčení Společenství v souladu s výsledky této prohlídky.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Společenství a sdělí se orgánu, který osvědčení Společenství vystavil.

4.   Je-li místo prodloužení platnosti osvědčení Společenství podle bodu 3 vystaveno nové osvědčení Společenství, vrátí se předchozí osvědčení příslušnému orgánu, který je vystavil.

Článek 2.10

Dobrovolná prohlídka

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce může kdykoli dobrovolně požádat o prohlídku.

Žádosti o prohlídku se vyhoví.

Článek 2.11

(Ponechán volný)

Článek 2.12

(Ponechán volný)

Článek 2.13

(Ponechán volný)

Článek 2.14

(Ponechán volný)

Článek 2.15

Náklady

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce hradí veškeré náklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou plavidla a vystavením osvědčení Společenství v souladu se zvláštním poplatkovým řádem stanoveným jednotlivými členskými státy.

Článek 2.16

Informace

Příslušný orgán může povolit, aby osoby, které prokáží oprávněný zájem, byly informovány o obsahu osvědčení Společenství, a může těmto osobám vystavit výpisy nebo ověřené opisy osvědčení Společenství, které jsou jako výpisy nebo ověřené opisy označeny.

Článek 2.17

Plavební rejstřík osvědčení Společenství

1.   Příslušné orgány vystavující osvědčení Společenství musí každému osvědčení přidělit pořadové číslo. V souladu s přílohou VI vedou plavební rejstřík všech osvědčení Společenství, která vystavily.

2.   Příslušné orgány uschovávají prvopisy nebo opisy všech osvědčení Společenství, která vystavily. Do nich zapisují veškeré informace a změny, včetně zrušení osvědčení Společenství a vystavení nových osvědčení.

Článek 2.18

Úřední číslo

1.   Příslušný orgán, který vystavil osvědčení Společenství, zapíše na toto osvědčení úřední číslo, které bylo plavidlu přiděleno příslušným orgánem členského státu, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

Pokud jde o plavidlo ze třetích zemí, přidělí úřední číslo uvedené v osvědčení Společenství příslušný orgán, který toto osvědčení vystavuje.

Tyto požadavky se nevztahují na rekreační plavidla.

2.   (Ponechán volný)

3.   (Ponechán volný)

4.   Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce požádá příslušné orgány o přidělení úředního čísla. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce je rovněž odpovědný za připojení úředního čísla zapsaného v osvědčení Společenství na plavidlo a jeho odstranění, jakmile přestane být platné.

Článek 2.19

Rovnocennost a výjimky

1.   Vyžaduje-li část II, aby se na plavidle používaly nebo nacházely určité materiály, zařízení nebo určité vybavení nebo aby byla přijata určitá konstrukční opatření nebo úpravy, může příslušný orgán povolit, aby se na zmíněném plavidle používaly nebo nacházely jiné materiály, zařízení nebo vybavení nebo aby byla přijata jiná konstrukční opatření nebo úpravy, pokud jsou postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice uznány za rovnocenné.

2.   Nevydá-li výbor postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice rozhodnutí o rovnocennosti podle bodu 1, může příslušný orgán vystavit prozatímní osvědčení Společenství.

Postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice uvědomí příslušné orgány výbor ve lhůtě jednoho měsíce o vystavení prozatímního osvědčení Společenství, přičemž uvedou název a úřední číslo plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

3.   Příslušný orgán může postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice na základě doporučení výboru vystavit osvědčení Společenství za účelem zkoušek a na omezenou dobu určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od části II, zajišťuje-li toto vybavení rovnocennou bezpečnost.

4.   Rovnocennosti a výjimky uvedené v bodech 1 a 3 se uvedou v osvědčení Společenství. Je o nich informována Komise.

ČÁST II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01

Základní požadavek

Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.

Článek 3.02

Pevnost a stabilita

1.   Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za normálních podmínek vystaven;

a)

v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, je nutno prokázat odpovídající pevnost předložením konstrukčních výpočtů. Tento důkaz se nevyžaduje, je-li předložen klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti;

b)

v případě prohlídky podle článku 2.09 je nutno zkontrolovat minimální tloušťku obšívky dna, outorů a boků podle těchto podmínek:

U plavidel postavených z oceli je minimální tloušťka tmin dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle tohoto vzorce:

1)

u plavidel delších než 40 m: tmin = f · b · c (2,3 + 0,04 L) [mm];

u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m: tmin = f · b · c (1,5 + 0,06 L) [mm], nejméně však 3,00 mm

2)

Formula

kde:

a

=

rozteč žeber [mm];

f

=

koeficient rozteče žeber:

f

=

1 pro a ≤ 500 mm

f

=

1 + 0,0013 (a – 500) pro a > 500 mm

b

=

koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru

b

=

1,0 pro obšívku dna a boků

b

=

1,25 pro obšívku outoru.

Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako koeficient rozteče žeber použít koeficient 1. Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.

c

koeficient pro určitý typ konstrukce:

c

=

0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky, pokud dělící stěna mezi bočními prostory a podpalubním nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu

c

=

1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce.

c)

U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní pevnost).

Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.

Minimální hodnoty stanovené výše uvedeným způsobem jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.

Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot.

2.   Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, je nutno výpočtem prokázat, že pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle bodu 1. Je-li předloženo osvědčení třídy nebo prohlášení vystavené uznanou klasifikační společností, lze od důkazu pomocí výpočtu upustit.

3.   Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

Článek 3.03

Lodní trup

1.   Přepážky protažené až k palubě nebo není-li paluba, k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

a)

kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou.

Obecně se má za to, že požadavek podle odstavce 1 je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru.

Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno požadavek podle odstavce 1 prokázat pomocí výpočtu.

Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat požadavek podle odstavce 1 pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;

b)

záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2.   Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

3.   Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

4.   Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

5.   V přepážkách uvedených v bodech 1 a 3 a v oddělení prostor podle bodu 4 nesmějí být žádné otvory.

Dveře v záďové přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor. Dveře v záďové přepážce jsou povoleny jestliže v kormidelně je možno dálkově kontrolovat zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:

„Dveře po použití ihned zavřít“

6.   Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

7.   Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

Článek 3.04

Strojovny, kotelny a palivové nádrže

1.   Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

2.   Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny, a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny.

3.   Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží musí být zhotoveny z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů.

Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovámi nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

4.   Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

5.   Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.

6.   Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

Od druhého východu lze upustit, pokud

a)

celková podlahová plocha (průměrná délka × průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a

b)

cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

c)

na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasící přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03 bodu 1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

7.   Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno.

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01

Bezpečnostní vzdálenost

1.   Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.

2.   Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory, se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru.

Článek 4.02

Volný bok

1.   Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

2.   Volný bok plavidel se sedlovitostí paluby a s nástavbami se vypočte podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

α

je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu;

βv

je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na přídi vyplývající z existence nástaveb v přední čtvrtině délky plavidla L;

βa

je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v zadní čtvrtině délky plavidla L;

Sev

je účinná sedlovitost na přídi v mm;

Sea

je účinná sedlovitost na zádi v mm.

3.   Koeficient α se počítá podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

lem

je účinná délka nástaveb v m umístěných ve středu plavidla odpovídající polovině délky plavidla L;

lev

je účinná délka nástavby v m v přední čtvrtině délky plavidla L;

lea

je účinná délka nástavby v m v zadní čtvrtině délky plavidla L.

Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

Formula

Formula

kde:

l

je účinná délka příslušné nástavby v m;

b

je šířka příslušné nástavby v m;

B1

je šířka plavidla v m, měřená z vnější strany svislé boční obšívky na úrovni paluby v polovině příslušné nástavby;

h

je výška příslušné nástavby v m. V případě jícnů je h rovno výšce silů jícnů snížené o polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 4.01 bodů 1 a 2. Hodnota h se v tomto případě uvažuje nejvýše 0,36 m.

Pokud je

Formula

resp.

Formula

menší než 0,6, účinná délka nástavby se uvažuje nulová.

4.   Koeficienty βv a βa se vypočítají pomocí těchto vzorců:

Formula

Formula

5.   Účinná sedlovitost na přídi/zádi Sev/Sea je vypočtena podle tohoto vzorce:

 

Sev = Sv · p

 

Sea = Sa · p

kde:

Sv

je skutečná sedlovitost na přídi v mm; Sv se neuvažuje vyšší než 1 000 mm;

Sa

je skutečná sedlovitost na zádi v mm; Sa se neuvažuje vyšší než 500 mm;

p

je koeficient vypočtený podle tohoto vzorce:

Formula

x

je úsečka měřená od konce do bodu, kde se sedlovitost rovná 0,25 Sv/Sa (viz náčrt).

Image

Koeficient p se neuvažuje vyšší než 1.

6.   Pokud βa · Sea je větší než βv · Sev, hodnota βv · Sev se považuje za hodnotu βa · Sea.

Článek 4.03

Minimální volný bok

S ohledem na snížení podle článku 4.02 nesmí být minimální volný bok menší než 0 mm.

Článek 4.04

Nákladové značky

1.   Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může subjekt pověřený prohlídkami pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanovit větší hodnotu. Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro zónu 3.

2.   Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.

3.   Nákladové značky pro zónu 3 se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové značky musí zahrnovat takovýto obdélník.

4.   Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě.

Nicméně,

a)

u plavidel kratších než 40 m stačí dva páry nákladových značek umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě;

b)

u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, stačí jeden pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.

5.   Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Pokud se nákladová značka stane nečitelnou, může být nahrazena pouze pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.

6.   Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina cejchovacích značek splňuje požadavky této směrnice, nahrazují tyto cejchovací značky nákladové značky. Toto musí být uvedeno v osvědčení Společenství.

7.   Pokud jsou plavidla provozována ve vnitrozemských plavebních zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár nákladových značek podle bodu 4 doplněn svislou čárou, k níž se připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce pro zónu 3.

Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna písmena o výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Image

Článek 4.05

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3 stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory.

Do osvědčení Společenství se zapíše tento údaj:

„Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné plavidlo naložit nejvýše do … mm pod nákladové značky pro zónu 3.“

Článek 4.06

Ponorová stupnice

1.   Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla mohou mít i další ponorové stupnice.

2.   Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové stupnice.

3.   Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle čl. 4.04 bodu 6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01

Obecná ustanovení

Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.

Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí splňovat zvláštní požadavky, které určí subjekt pověřený prohlídkami.

Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky článků 5.02 až 5.10.

Článek 5.02

Zkušební plavby

1.   Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky článků 5.06 až 5.10.

2.   Subjekt pověřený prohlídkami může od některých nebo od všech těchto zkoušek upustit, lze-li prokázat shodu s požadavky na schopnost plavby a manévrovatelnost jiným způsobem.

Článek 5.03

Zkušební oblast

1.   Zkušební plavby podle článku 5.02 se uskutečňují v oblastech vnitrozemských vodních cest, které určily příslušné orgány.

2.   Zkušební oblasti se musejí nacházet v tekoucích nebo klidných vodách, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých a dostatečně širokých a vybavených dobře patrnými značkami k určení polohy plavidla.

3.   Subjekt pověřený prohlídkami by měl mít možnost plánovat a zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých stavech vody.

Článek 5.04

Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich prostornosti a náklad musí být rozložen rovnoměrně, aby byla pokud možno zajištěna plavba na rovném kýle. Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní plavbu omezeno na toto naložení.

Článek 5.05

Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

1.   Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v bodech 34 a 52 osvědčení Společenství, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

2.   Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle článku 5.10.

Článek 5.06

Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

1.   Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.

2.   Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky plavidlům a sestavám, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a přístavech.

3.   Subjekt pověřený prohlídkami zkontroluje, zda je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody. Lze-li toto potvrdit, zapíše se do bodu 52 osvědčení Společenství tento údaj:

„Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody.“

Článek 5.07

Schopnost zastavení

1.   Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelné.

2.   Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m, lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení.

3.   Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03 a schopnost otáčení otáčecími manévry podle článku 5.10.

Článek 5.08

Schopnost plavby vzad

Provádí-li se zastavovací manévr podle článku 5.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

Článek 5.09

Schopnost vyhýbání

Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03.

Článek 5.10

Schopnost otáčení

Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být schopné se včas otočit.

Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit zkouškou schopnosti zastavení podle článku 5.07.

Schopnost otáčení se prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01

Obecné požadavky

1.   Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením, které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

2.   Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

3.   Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od -20 °C do +50 °C.

4.   Části kormidelního zařízení musí být dostatečně robustní, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.

5.   Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.

6.   Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment.

7.   Průniky pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu.

Článek 6.02

Pohonné jednotky kormidelního stroje

1.   Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být možné v případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního stroje začít používat do pěti sekund druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon.

2.   Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným úkonem kormidelníka, který je jednoduchý a rychlý.

3.   Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

Článek 6.03

Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

1.   K hydraulické pohonné jednotce kormidelního stroje není dovoleno připojit žádné jiné silové spotřebiče. Existují-li dvě nezávislé pohonné jednotky, je takovéto připojení k jedné pohonné jednotce přípustné, jsou-li spotřebiče zapojeny do zpětného vedení a lze-li je od pohonné jednotky odpojit pomocí rozpojovacího zařízení.

2.   Existují-li dvě hydraulické pohonné jednotky, je pro každou z nich nutná samostatná hydraulická nádrž. Jsou však přípustné dvojité nádrže. Hydraulické nádrže jsou vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro spolehlivý provoz.

3.   Řídící ventil nemusí být zdvojený, lze-li jej ovládat z kormidelny ručně nebo pomocí ručně ovládaného hydraulického řízení.

4.   Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí pokud možno vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.

5.   Co se týče hydraulických pohonných jednotek, nevyžaduje se u druhé pohonné jednotky samostatný potrubní systém, je-li zaručeno samostatné fungování obou jednotek a může-li potrubní systém vydržet tlak ve výši nejméně 1,5násobku maximálního provozního tlaku.

6.   Ohebné potrubí je přípustné pouze tehdy, je-li nezbytné k tlumení vibrací nebo k volnému pohybu konstrukčních prvků. Musí být dimenzováno pro tlak, který se rovná nejméně maximálnímu provoznímu tlaku.

Článek 6.04

Zdroj energie

1.   Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.

2.   Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.

3.   Co se týče zdrojů elektrické energie, nesmějí být z hlavního zdroje pro kormidelní zařízení napájeny žádné jiné silové spotřebiče.

Článek 6.05

Ruční pohon

1.   Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.

2.   Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.

Článek 6.06

Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

1.   Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být v chodu dva navzájem nezávislé ovládací systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky článků 6.01 až 6.05.

Tento bod se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou-li zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.

2.   Existují-li dva nebo více na sobě nezávislé kormidlovací propelery, vodomety, cykloidní (Voth-Schneider) propelery nebo příďová dokormidlovací zařízení, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 5.

Článek 6.07

Ukazatele a kontrolní zařízení

1.   Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.

2.   Na ovládacím stanovišti musí být k dispozici ukazatele a kontrolní zařízení nejméně pro

a)

hladinu oleje v hydraulických nádržích podle čl. 6.03 bodu 2 a provozní tlak hydraulické soustavy;

b)

výpadek napájení ovládacího prvku řízení;

c)

výpadek napájení pohonných jednotek;

d)

poruchu regulátoru rychlosti otáčení;

e)

poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.

Článek 6.08

Regulátory rychlosti otáčení

1.   Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat požadavky článku 9.20.

2.   Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se zobrazuje na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky.

Je nutno kontrolovat výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.

3.   Existují-li kromě regulátoru rychlosti otáčení i jiná kormidelní zařízení, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.

4.   Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.

5.   Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky specifikací a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení pro vnitrozemské vodní cesty podle přílohy IX.

Článek 6.09

Postup schvalování

1.   Shodu instalovaného kormidelního zařízení kontroluje subjekt pověřený prohlídkami. Za tímto účelem může požádat o předložení těchto dokladů:

a)

popis kormidelního zařízení;

b)

výkresy a informace o pohonných jednotkách a ovládacích prvcích řízení;

c)

informace o kormidelním stroji;

d)

schéma elektrického zapojení;

e)

popis regulátoru rychlosti otáčení;

f)

návod k obsluze kormidelního zařízení.

2.   Fungování celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. Je-li instalován regulátor rychlosti otáčení, je nutno zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a zvládnout bezpečně nastavené zatáčky.

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01

Obecná ustanovení

1.   Kormidelna musí být zařízena tak, aby během plavby mohl kormidelník kdykoli plnit své úkoly.

2.   Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB (A).

3.   Je-li kormidelna uspořádaná k vedení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby pohodlně sledovat a ovládat, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

Článek 7.02

Neomezený výhled

1.   Z ovládacího stanoviště musí být přiměřeně neomezený výhled ve všech směrech.

2.   Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v nenaloženém stavu a s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je nižší, vzhledem k hladině vody v oblouku sahajícím z jednoho boku plavidla na druhý.

K optickým a elektronickým přístrojům ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet.

K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné elektronické přístroje.

3.   Oblast neomezeného výhledu kormidelníka v jeho normální poloze musí být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu.

V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám, sloupek nebo nástavba.

Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled směrem dozadu, může i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na horizontu subjekt pověřený prohlídkami požadovat jiná opatření, zejména instalaci pomocných optických nebo elektronických přístrojů.

Výška spodní hrany bočních oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken musí být co nejvyšší.

Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky tohoto článku týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím stanovišti je výška očí kormidelníka 1 650 mm nad palubou.

4.   Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1800 mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v úrovni výšky očí.

5.   Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí zajištěn vhodnými prostředky.

6.   Skla pro zasklení použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %.

Aby nedocházelo k odrazům, musí být čelní okna na stanovišti vůdce plavidla antireflexní a vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.

Článek 7.03

Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

1.   Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

2.   Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.

3.   Musí existovat systém k testování výstražných světel a kontrolek.

4.   Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.

5.   Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.

6.   Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A).

7.   Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout poté, co byla porucha nebo nesprávná funkce vzata na vědomí. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.

8.   Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.

Článek 7.04

Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

1.   Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.

2.   Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.

3.   V kormidelně uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se musí zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.

4.   Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 6.07 bodu 2, čl. 8.03 bodu 2 a čl. 8.05 bodu 13.

5.   Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla odpovídá přesně poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí být jednoznačně rozpoznatelná.

6.   Je-li v případě kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru plavidlo vybavené příďovými nebo zvláštními kormidly, zejména pro plavbu vzad, ovládají se tato samostatnými pákami, které obdobně splňují požadavky stanovené v bodě 5.

Tento požadavek platí rovněž tehdy, pokud se v případě sestav používá kormidelní zařízení jiného plavidla než plavidla vedoucího sestavu.

7.   Používají-li se regulátory rychlosti otáčení, musí být ovládací prvek rychlosti otáčení možné v libovolné poloze uvolnit, aniž by došlo ke změně nastavené rychlosti.

Rozsah otáčení ovládacího prvku musí být dostatečný, aby bylo zajištěno přiměřeně přesné nastavení. Neutrální poloha musí být jednoznačně rozpoznatelná ze všech ostatních míst. Osvětlení stupnice musí být plynule regulovatelné.

8.   Zařízení k dálkovému ovládání celého kormidelního zařízení musí být trvale zabudováno a uspořádáno tak, aby byl jednoznačně rozpoznatelný zvolený kurz. Je-li možné zařízení k dálkovému ovládání vypnout, musí být vybaveno indikačním zařízením, které ukazuje příslušný provozní stav – „zapnuto“ nebo „vypnuto“. Uspořádání a ovládání ovládacích prvků musí být účelné.

U zařízení zdvojujících kormidelní zařízení, jako je příďové dokormidlovací zařízení, je přípustné zařízení k dálkovému ovládání, které není trvale zabudováno, je-li možno toto zdvojující zařízení kdykoli vyřadit v kormidelně.

9.   V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení.

Požadavky v bodech 1 až 8 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání výše uvedených aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek. Z polohy signálního zařízení musí být u každého zařízení jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo nebo směr vodního proudu trysky.

Článek 7.05

Navigační světla, světelné a zvukové signály

1.   V tomto článku se

a)

„navigačními světly“ rozumějí vrcholová, boční a záďová světla a světla viditelná ze všech stran, modrá probleskující světla, žlutá silná rychle probleskující světla pro rychlá plavidla a modrá světla pro přepravu nebezpečných věcí;

b)

„světelnými signály“ rozumějí světla doprovázející zvukové signály a světla patřící k modrému panelu.

2.   V kormidelně musí být umístěny elektrické kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole navigačních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo z kormidelny.

3.   V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být na ovládacím panelu umístěny kontrolky ke kontrole navigačních světel a světelných signálů. Vypínače navigačních světel jsou zabudovány do kontrolek nebo se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti.

Uspořádání a barva kontrolek pro navigační světla a světelné signály odpovídá skutečné poloze a barvě těchto světel a signálů.

Při poruše navigačního světla nebo světelného signálu dojde k zapnutí příslušné kontrolky nebo je porucha signalizována jiným způsobem.

4.   V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musejí být zvukové signály ovládány nohou. Tento požadavek se nevztahuje na signál „nepřibližovat se“ v souladu s příslušnými předpisy plavebních orgánů členských států.

5.   Navigační světla musí splňovat požadavky části I přílohy IX.

Článek 7.06

Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

1.   Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí odpovídat typu schválenému příslušným orgánem. Je nutno splnit požadavky na instalaci a zkoušku funkčnosti radarového vybavení a ukazatelů rychlosti otáčení podle přílohy IX. Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež lze provozovat v navigačním režimu, se považuje za radarové zařízení. Dodatečně musí toto zařízení splňovat požadavky normy pro vnitrozemský ECDIS.

Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn před kormidelníkem v jeho zorném poli.

2.   V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

a)

obrazovka radaru nesmí být v normální poloze podstatně mimo směr pohledu kormidelníka;

b)

radarový snímek musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelných podmínkách mimo kormidelnu;

c)

ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod obrazovkou radaru nebo být do ní zabudován.

Článek 7.07

Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

1.   Jsou-li kormidelny plavidel uspořádány k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být příjem v rámci radiotelefonní služby kategorie plavidlo – plavidlo a příjem kategorií plavebních informací zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem.

Nesmí být možné používat mikrofony těchto sítí pro volání veřejnou sítí.

2.   Pokud je kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru vybavena radiotelefonním systémem pro veřejnou síť, musí být příjem možný ze sedadla kormidelníka.

Článek 7.08

Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Na plavidlech s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.

Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení

a)

s přídí plavidla nebo čelem sestavy;

b)

se zádí plavidla nebo zadní částí sestavy, není-li z ovládacího stanoviště možná přímá komunikace;

c)

s prostory pro posádku;

d)

s kabinou vůdce plavidla.

Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem. Spojení s přídí a zádí plavidla nebo čelem a zadní části sestavy může být radiotelefonní.

Článek 7.09

Poplašný systém

1.   Musí být k dispozici nezávislý poplašný systém, pomocí něhož lze dosáhnout obytné prostory, strojovny a případně samostatné strojovny čerpadel.

2.   Kormidelník musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu; tlačítkové spínače, které se po uvolnění automaticky vracejí do polohy „vypnuto“, nejsou povoleny.

3.   Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A).

Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech.

Článek 7.10

Vytápění a větrání

Kormidelny musí být vybaveny účinnou vytápěcí a větrací soustavou, kterou lze regulovat.

Článek 7.11

Zařízení k ovládání záďové kotvy

Na plavidlech a v sestavách s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru delších než 86 m nebo širších než 22,90 m musí mít kormidelník možnost spustit ze svého stanoviště záďovou kotvu.

Článek 7.12

Spouštěcí kormidelny

Spouštěcí kormidelny musí být vybaveny systémem pro nouzové snížení výšky.

Při spouštění se musí automaticky spustit jednoznačně rozpoznatelný zvukový výstražný signál. Tento požadavek neplatí, je-li pomocí vhodných konstrukčních opatření vyloučeno nebezpečí úrazu plynoucí ze spouštění kormidelny.

V jakékoli poloze musí být možné kormidelnu bezpečně opustit.

Článek 7.13

Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Splňuje-li plavidlo zvláštní předpisy pro kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru podle článků 7.01, 7.04 až 7.08 a 7.11, zapíše se do osvědčení Společenství tento údaj:

„Plavidlo má kormidelnu uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“.

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01

Obecná ustanovení

1.   Strojuní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s osvědčenými postupy.

2.   Zařízení, která vyžadují pravidelné prohlídky, zejména parní kotle a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství a výtahy, musí splňovat předpisy platné v některém členském státě Společenství.

3.   Lze instalovat pouze spalovací motory určené ke spalování paliva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

Článek 8.02

Bezpečnost provozu

1.   Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Musí být možné zabezpečit je proti náhodnému spuštění.

2.   Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.

3.   V případě naléhavé potřeby musí být také možné zastavit motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny, a z vnějšku strojovny.

4.   V případě potřeby musí být spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách stínící zakryty nebo jinak vhodně chráněny, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.

5.   Vnější vysokotlaká palivová potrubí vznětových motorů mezi vysokotlakými palivovými čerpadly a vstřikovači paliva musejí být chráněna opláštěnou potrubní soustavou schopnou pojmout palivo při poruše vysokotlakého potrubí. Opláštěná soustava musí mít prostředky pro shromažďování odkapávajívího paliva a zařízení, které signalizuje poruchu na palivovém potrubí; u motorů s nejvýše dvěma válci se však poplašný signál nevyžaduje. Opláštěné potrubní soustavy se nesmí použít u motorů na otevřených palubách pohánějících navijáky a svislá vratidla.

6.   Izolace částí motoru musí splňovat požadavky čl. 3.04 bodu 3 druhého pdoodstavce.

Článek 8.03

Pohonné zařízení

1.   Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.

2.   Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je nutno sledovat

a)

teplotu chladící vody hlavních motorů;

b)

tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek;

c)

tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.

3.   U plavidel s pouze jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.

4.   U plavidel s pouze jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.

5.   Uložení hřídele musí být navrženo tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.

Článek 8.04

Výfuková soustava motoru

1.   Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.

2.   Musí být přijata veškerá vhodná opatření k zabránění průniku výfukových plynů do různých částí plavidla. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.

3.   Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.

4.   Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.

Článek 8.05

Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

1.   Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s obsahem do 12 Litrů, které byly při jejich výrobě vestavěny do přídavných zařízení. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2.   Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody se zavírají automaticky.

3.   Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.

4.   Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5.   Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.

6.   Vyústění plnicích potrubí palivovýých nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí musí být opatřeno připojovacím hrdlem v souladu s evropskou normou EN 12827:1999.

Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Průřez odvětrávacího potrubí musí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

7.   Rozvodné potrubí kapalného paliva musí být přímo na výstupu z nádrže vybaveno uzavíracím zařízením, které lze obsluhovat z paluby.

Tento požadavek se nevztahuje na nádrže namontované přímo na motoru.

8.   Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

9.   Palivové nádrže musí být opatřeny vhodným tzařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí končit v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

10.

a)

Palivové nádrže musí být chráněny před rozlitím paliva při jejich plnění nádrže pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla, která se zapíší do osvědčení Společenství v bodě 52.

b)

Je-li palivo čerpáno ze zásobovacích čerpacích stanic s vlastními technickými zařízeními zabraňujícími rozlití paliva na plavidlo během plnění, neplatí požadavky na zařízení podle písmene a) a bodu 11.

11.   Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým uzavíracím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %; toto zařízení musí splňovat bezpečnostní požadavky.

Pokud čidlo aktivuje elektrický kontakt, který může binárním signálem přerušit tok dodávaný zásobovací čerpací stanicí, musí být možné předat signál zásobovací čerpací stanici pomocí vodotěsné spojovací zásuvky splňující požadavky mezinárodní normy IEC 60309-1:1999, pro stejnosměrný proud 40 až 50 V, barva krytu bílá, poloha zemnícího kontaktu deset odin.

12.   Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

13.   Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz plavidla musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již není dostatečná pro zajitění bezpečného provozu.

Článek 8.06

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

1.   Mazací oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 Litrů. Nádrže na mazací olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2.   Nádrže na mazací olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby mazací olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3.   Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na mazací olej.

4.   Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5.   Plnicí otvory nádrží na mazací olej musí být zřetelně označeny.

6.   Potrubí pro mazací olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7.   Nádrže na mazací olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.07

Skladování olejů používaných v soustvách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

1.   Oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách po přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách jsou skladovány v nádržích, které jsou nedílnou součástí lodního trupu nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 Litrů. Tyto nádrže na olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2.   Tyto nádrže na olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3.   Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.

4.   Tyto nádrže na olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5.   Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.

6.   Potrubí oleje, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7.   Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.08

Odvodnění a drenážní soustavy

1.   Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.

2.   Plavidla s posádkou musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U plavidel s výkonem pohonu nepřesahujícím 225 kW nebo u plavidel s nosností nepřesahující 350 t nebo u plavidel, která nejsou určena pro přepravu nákladu, majících výtlak vody nepřesahující 250 m3 však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem.

Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.

3.   Minimální výkon Q1 prvního drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

 

Q1 = 0,1. d1 2 [l/min]

d1 je vypočteno podle vzorce:

Formula

Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

 

Q2 = 0,1. d2 2 [l/min]

d2 je vypočteno podle vzorce:

Formula

Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1.

K výpočtu Q2 se použije délka l nejdelšího vodotěsného úseku.

V těchto vzorcích:

l

je délka příslušného vodotěsného úseku v m;

d1

je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;

d2

je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.

4.   Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm.

U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.

5.   Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.

6.   Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.

7.   Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit z hlavní strojovny pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.

8.   Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů.

Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na podpalubní nákladové prostory schopné pojmout zátěž. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. Za tímto účelem nejsou přípustné ventily k regulaci přítoku vody umístěné na podlaze podpalubního nákladového prostoru.

9.   Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních nákladových prostor musí být vybaveny měřícím zařízením.

10.   Existuje-li drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení Společenství.

11.   Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování podle bodu 10. Klíč nebo klíče k zámkům uzávěrů musí být odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.

Článek 8.09

Uložení zaolejované vody a použitého oleje

1.   Na plavidle musí být možné skladovat zaolejovano vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).

2.   Ke skladování použitého oleje musí být ve strojovně k dispozici jedna nebo několik zvláštních sběrných nádrží o objemu, který odpovídá nejméně 1,5 násobku množství použitého oleje z olejových van všech instalovaných spalovacích motorů a převodovek a hydraulické kapaliny z nádrží hydraulické kapaliny.

Připojovací hrdla používaná k vyprazdňování výše uvedených sběrných nádrží musí odpovídat evropské normě EN 1305:1996.

3.   U plavidel používaných pouze pro dopravu na krátkých tratích může subjekt pověřený prohlídkami povolit výjimky, pokud jde o požadavky bodu 2.

Článek 8.10

Hluk vydávaný plavidly

1.   Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.

2.   Hluk vydávaný plavidlem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB (A).

3.   Kromě překládky nesmí hluk vydávaný plavidlem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla překročit 65 dB (A).

KAPITOLA 8a

(Ponechána volná)

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01

Obecná ustanovení

1.   Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.

Potřebné doklady je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

2.   Na plavidle musí být uchovávány níže uvedené doklady, které byly řádně opatřeny razítkem subjektu pověřeného prohlídkami:

a)

přehledná schémata celého elektrického zařízení;

b)

schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;

c)

údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;

d)

druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

3.   Elektrické zařízení musí být navrženo pro stálé naklánění až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C. V rozmezí těchto hodnot musí zařízení dokonale fungovat.

4.   Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.

Článek 9.02

Systémy napájení elektrickou energií

1.   Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém v zásadě nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.

2.   Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.

3.   Bez ohledu na bod 1 platí článek 6.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).

Článek 9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.

Místo

Druh minimální ochrany

(podle publ. IEC 60529:1992)

Generátory

Motory

Transformá-tory

Panely

Rozvaděče

Spínače

Montážní příslušenství

Osvětlovací zařízení

Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj

IP 22

IP 22

 (2)IP 22

 (1)  (2)IP 22

IP 44

IP 22

Podpalubní nákladové prostory

 

 

 

 

IP 55

IP 55

Skříňky na akumulátory a barvy

 

 

 

 

 

IP 44 u.

(Ex) (3)

Otevřené paluby a ovládací stanoviště

 

IP 55

 

IP 55

IP 55

IP 55

Kormidelna

 

IP 22

IP 22

IP 22

IP 22

IP 22

Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umýváren

 

 

 

IP 22

IP 20

IP 20

Sociální zařízení a umývárny

 

IP 44

IP 44

IP 44

IP 55

IP 44

Článek 9.04

Ochrana před výbuchem

Pouze nevýbušné elektrické zařízení (osvědčená bezpečnost) lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).

Článek 9.05

Ochranné uzemnění

1.   Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.

2.   Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při provozu normálně nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud v důsledku montáže nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.

3.   Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném používání uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu.

Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).

4.   Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:

Průřez vnějších vodičů

[mm2]

Minimální průřez uzemňovacích vodičů

v izolovaných kabelech

[mm2]

uložených samostatně

[mm2]

od 0,5 do 4

stejný průřez jako u vnějšího vodiče

4

více než 4 až 16

stejný průřez jako u vnějšího vodiče

stejný průřez jako u vnějšího vodiče

více než 16 až 35

16

16

více než 35 až 120

poloviční průřez vnějšího vodiče

poloviční průřez vnějšího vodiče

více než 120

70

70

Článek 9.06

Nejvyšší přípustná napětí

1.   Nesmí být překročena tato napětí:

Druh zařízení

Nejvyšší přípustné napětí

Stejnosměrný proud

Jednofázový střídavý proud

Třífázový střídavý proud

a.

Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití

250 V

250 V

500 V

b.

Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití

250 V

250 V

c.

Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:

 

 

 

1.

všeobecně

50 V (4)

50 V (4)

2.

při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení

250 V (5)

3.

při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací

250 V

250 V

4.

při použití standardních jističů ≤ 30 mA.

250 V

500 V

d.

Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem

250 V

250 V

500 V

e.

Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích

50 V (4)

50 V (4)

2.   Odchylně od bodu 1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:

a)

pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

b)

pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.

Článek 9.07

Rozvodné systémy

1.   Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)

dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);

b)

jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);

c)

dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).

2.   Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)

čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);

b)

třívodičové systémy izolované od lodního trupu (Ll/L2/L3/PE) = (síť IT);

c)

třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).

3.   Subjekt pověřený prohlídkami může povolit použití jiných systémů.

Článek 9.08

Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

1.   Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

2.   Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být speciálně označena.

3.   Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.

4.   Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.

5.   Hlavní rozvaděč musí ukazovat, zda je přípojka pod napětím.

6.   Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.

7.   Panel vedle přípojky musí udávat

a)

opatření nezbytná ke zřízení přípojky;

b)

druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.

Článek 9.09

Napájení jiného plavidla

1.   Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno poskytnout přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.

2.   Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

3.   Ustanovení čl. 9.08 bodů 3 až 7 se použijí obdobně.

Článek 9.10

Generátory a motory

1.   Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz článek 9.03).

2.   Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah počtu otáček, ke kterému může při běžném provozu dojít.

Článek 9.11

Akumulátory

1.   Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům.

Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.

2.   Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni.

Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

3.   Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

4.   Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW.

Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů.

Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.

5.   Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:

 

Q = 0,11 · I · n [m3/h]

kde:

I

=

Formula maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);

n

=

počet článků.

U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla může subjekt pověřený prohlídkami uznat jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

6.   Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.

7.   Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu.

Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

8.   Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.

Článek 9.12

Spínací zařízení

1.   Elektrické rozvaděče

a)

Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy.

Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.

b)

Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu.

Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.

c)

Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích.

d)

Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.

e)

Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.

2.   Spínače, ochranná zařízení

a)

Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky.

Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

b)

Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

c)

Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

d)

Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

e)

Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

f)

Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.

3.   Měřící a kontrolní zařízení

a)

Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

b)

Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

4.   Umístění elektrických rozvaděčů

a)

Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.

Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

b)

Skříňky a výklenky ve zdi, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

c)

Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

Článek 9.13

Nouzové jističe

Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

Článek 9.14

Montážní příslušenství

1.   Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

2.   Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

3.   Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.

4.   Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, je-li proud vypnutý.

Článek 9.15

Kabely

1.   Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji.

V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí.

Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s

a)

publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 60332-3:2000 nebo

b)

rovnocennými předpisy uznanými jedním členským státem.

2.   Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.

3.   Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

4.   Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

5.   Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí.

6.   Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

7.   Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

8.   Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.

9.   Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti.

10.   Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

Článek 9.16

Osvětlovací zařízení

1.   Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

2.   Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.

3.   Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.

Článek 9.17

Navigační světla

1.   Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

2.   Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.

3.   Porucha kontrolního přístroje podle čl. 7.05 bodu 2 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

4.   Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

Článek 9.18

(Ponechán volný)

Článek 9.19

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

a)

Výstražné systémy

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu.

Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn.

Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

b)

Bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu.

Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci.

Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

Článek 9.20

Elektronické zařízení

1.   Obecná ustanovení

Zkušební podmínky v bodě 2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

2.   Zkušební podmínky

a)

Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem, např. publikace IEC 60092-504:2001, se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

b)

Kolísání napětí a kmitočtu

 

Kolísání

trvalé

krátkodobé

Obecně

kmitočet

± 5 %

± 10 % 5 s

napětí

± 10 %

± 20 % 1,5 s

Provoz akumulátoru

napětí

+ 30 %/- 25 %

c)

Tepelná zkouška

Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

d)

Zkouška při nízké teplotě

Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

e)

Vibrační zkouška

Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

Obecně:

f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

(amplituda a = Formula kmitočtového rozsahu)

f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

(amplituda a = Formula kmitočtového rozsahu)

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

f)

Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

g)

Doklad, že elektronické zařízení vyhovuje těmto zkušebním podmínkám, poskytne výrobce. Za důkaz se považuje rovněž osvědčení klasifikační společnosti.

Článek 9.21

Elektromagnetická kompatibilita

Funkce elektrických a elektronických systémů nesmí být zhoršena elektromagnetickým rušením. Obecná opatření se musí rovnocenně vztahovat na

a)

odpojení přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

b)

snížení příčin rušení u zdroje;

c)

snížení citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01

Kotevní zařízení

1.   Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

 

P = k · B · T [kg]

kde

k

je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:

Formula

u tlačných člunů však platí k = c;

c

je empirický koeficient uvedený v této tabulce:

Celková nosnost v t

Koeficient c

do 400

45

nad 400 do 650

55

nad 650 do 1 000

65

nad 1 000

70

U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě na předem určených krátkých tratích, může subjekt pověřený prohlídkami povolit, že pro příďové kotvy jsou nutné pouze dvě třetiny celkové hmotnosti P.

2.   Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu, s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

 

P = k · B · T [kg]

kde:

k

je koeficient podle bodu 1, k určení hodnoty empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti použije výtlak vody v m3 zapsaný v osvědčení Společenství.

3.   Plavidla uvedená v bodě 1, jejichž maximální délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost činí 25 % hmotnosti P.

Plavidla uvedená v bodě 1, jejichž maximální délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle bodu 1 nebo 2.

Záďové kotvy se nevyžadují u

a)

plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u plavidel uvedených v bodě 1 posledním odstavci se vezme v úvahu snížená hmotnost kotev;

b)

tlačných člunů.

4.   Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle bodu 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Společenství.

Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka překračuje 86 m, po proudu musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální hmotnosti P vypočtené podle bodu 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Společenství.

5.   Hmotnosti kotev zjištěné podle bodů 1 až 4 mohou být u určitých zvláštních kotev sníženy.

6.   Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází uprostřed lodi.

Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m, lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy.

Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být menší než 45 % celkové hmotnosti.

7.   Kotvy z litiny nejsou povoleny.

8.   Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.

9.   Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.

10.   Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně

a)

40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;

b)

o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a kratší než 50 m;

c)

60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.

Řetězy zádových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev nejméně 60 m dlouhé.

11.   Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

a)

kotvy s hmotností do 500 kg:

R = 0,35. P' [kN];

b)

kotvy s hmotností od 500 kg do 2 000 kg:

Formula;

c)

kotvy s hmotností více než 2 000 kg:

R = 0,25 · P' [kN].

kde

P'

je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle bodů 1 až 4 a 6.

Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle norem platných v jednotlivých členských státech.

Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno body 1 až 6, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

12.   Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy s příslušnými silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení Společenství pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle bodů 1 až 6 a 11.

13.   Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.

14.   Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.

Článek 10.02

Jiné vybavení

1.   Podle příslušných předpisů plavebních orgánů platných v členských státech musí být na plavidle nejméně toto zařízení:

a)

radiotelefonní systém;

b)

přístroje a zařízení potřebná k vydávání vizuálních a zvukových signálů a k dennímu a nočnímu označení plavidla;

c)

nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla;

d)

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem k odkládání utěrek znečištěných olejem;

e)

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů a ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů podle příslušných předpisů plavebních orgánů;

f)

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování zbytků.

2.   Kromě toho k vybavení patří alespoň

a)

uvazovací ocelová lana:

Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími ocelovými lany. Jejich minimální délka činí:

:

první lano

:

L + 20 m, nejvýše však 100 m,

:

druhé lano

:

2/3 prvního lana,

:

třetí lano

:

1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m.

Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

pro L. B. T do 1 000 m3: Formula;

pro L. B. T více než 1 000 m3: Formula.

Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle evropské normy EN 10204:1991, č. 3.1.

Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;

b)

vlečná lana:

 

Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan.

 

Hlavní lano musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů.

 

Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů;

c)

vrhací lano;

d)

lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U malých plavidel může subjekt pověřený prohlídkami povolit kratší lávky;

e)

hák;

f)

odpovídající schránka první pomoci, jejíž obsah je v souladu s příslušnou normou členského státu. Schránka první pomoci je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou schránky první pomoci uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;

g)

dalekohled 7 × 50 nebo s větším průměrem čočky;

h)

instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;

i)

světlomet, který lze ovládat z kormidelny.

3.   U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.

Článek 10.03

Přenosné hasicí přístroje

1.   Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 3:1996:

a)

v kormidelně;

b)

poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;

c)

v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;

d)

u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;

e)

na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasícímu přístroji větší než 10 metrů.

2.   Co se týče přenosných hasicích přístrojů podle bodu 1, lze používat pouze práškové hasicí přístroje o obsahu nejméně 6 kg nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejným hasicím výkonem. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C a pro požáry v elektrických systémech až do 1 000 V.

3.   Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.

4.   Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasících přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.

5.   Přenosné hasící přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky. Musí být vystaveno osvědčení podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

6.   Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.

Článek 10.03a

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

1.   Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako pevnými požárními soustavami.

2.   Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze odborné firmy.

3.   Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.

4.   Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 L/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.

5.   Soustavy, které rozstřikují menší množství vody, musí mít schválení typu podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jinou normu uznanou postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice. Schválení typu provádí uznaná klasifikační společnost nebo akreditovaný zkušební ústav. Akreditovaný zkušební ústav musí splňovat harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).

6.   Soustavy musí zkontrolovat odborník

a)

před uvedením do provozu;

b)

před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

c)

po jakékoli úpravě nebo opravě;

d)

pravidelně nejméně každé dva roky.

7.   Při kontrole podle bodu 6 odborník ověří, zda soustavy splňují požadavky tohoto článku.

Kontrola musí zahrnovat alespoň

a)

vnější prohlídku celé soustavy;

b)

kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;

c)

kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.

8.   Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

9.   Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení Společenství.

10.   K ochraně objektů v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující jsou pevné požární soustavy přípustné pouze na základě doporučení výboru.

Článek 10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

1.   Hasící náplně

K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel je v pevných hasících soustavách možno použít tyto hasící náplně:

a)

CO2 (oxid uhličitý);

b)

HFC 227ea (heptafluorpropan);

c)

IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý).

Jiné hasící náplně lze označit za přípustné pouze postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice.

2.   Větrání, přívod vzduchu

a)

Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor, které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí, pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná strojovna s bočním pohonem přídě, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou.

b)

Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.

c)

Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn, vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.

d)

Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.

e)

Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasící látky nesmí zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.

f)

Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasící náplně a kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech nepřístupné. Existují-li pevná odsávací zařízení, nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.

3.   Systém požárního poplachu

Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

4.   Potrubní soustava

a)

Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.

b)

Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně.

5.   Spouštěcí zařízení

a)

Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.

b)

Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.

c)

Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva.

Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999.

Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

„Feuerlöscheinrichtung

Installation d'extinction

Brandblusinstallatie

Fire-fighting installation“

d)

Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.

e)

Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v jednom z jazyků členských států. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o

aa)

spuštění požární soustavy;

bb)

nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;

cc)

opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární soustavy;

dd)

opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární soustavy.

f)

Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.

6.   Výstražný systém

a)

Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.

b)

Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.

c)

Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.

d)

Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.

e)

Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.

f)

U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

„Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!

Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

Attention, installation d'extinction d'incendie

Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)!

Let op, brandblusinstallatie!

Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!

Warning, fire-fighting installation!

Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

7.   Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení

a)

Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí vyhovovat předpisům platným v jednom členském státě.

b)

Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.

c)

Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.

d)

Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.

e)

Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.

8.   Množství hasiva

Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

9.   Instalace, prohlídka a dokumentace

a)

Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze firma, která se specializuje na požární soustavy. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem požární soustavy (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).

b)

Soustavu musí zkontrolovat odborník

aa)

před uvedením do provozu;

bb)

před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

cc)

po jakékoli úpravě nebo opravě;

dd)

pravidelně nejméně každé dva roky.

c)

Při prohlídce odborník zkontroluje, zda soustava splňuje požadavky této kapitoly.

d)

Prohlídka zahrnuje alespoň

aa)

vnější prohlídku celé soustavy;

bb)

zkoušku těsnosti potrubí;

cc)

zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;

dd)

kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;

ee)

kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;

ff)

kontrolu systému požárního poplachu;

gg)

kontrolu výstražného systému.

e)

Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

f)

Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení Společenství.

10.   Požární soustavy s CO2

Požární soustavy používající jako hasící náplň CO2 musí kromě požadavků podle bodů 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)

Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.

b)

Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.

c)

Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.

d)

Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.

e)

Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.

f)

Přiměřená doba uvedená v bodě 6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.

11.   Požární soustavy s HFC-227ea

Požární soustavy používající jako hasící náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle bodů 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)

Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)

Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)

Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.

d)

Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.

e)

Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.

f)

Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.

g)

Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.

h)

Požární soustava nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.

12.   Požární soustavy s IG-541

Požární soustavy používající jako hasící náplň IG-541 musí kromě požadavků podle bodů 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)

Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)

Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)

Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.

d)

Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.

e)

Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.

13.   Požární soustavy k ochraně objektů

K ochraně objektů ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel jsou pevné požární soustavy přípustné pouze na základě doporučení výboru.

Článek 10.04

Lodní čluny

1.   Níže uvedená plavidla musí být vybavena lodním člunem podle evropské normy EN 1914:1997:

a)

motorová plavidla a nákladní čluny s hrubou nosností více než 150 t;

b)

remorkéry a tlačné remorkéry s výtlakem vody více než 150 m3;

c)

plovoucí stroje;

d)

osobní lodě.

2.   Musí být možné, aby lodní člun spustila na vodu bezpečně jedna osoba do 5 minut po zahájení prvního potřebného manuálního úkonu. Pokud se ke spouštění na vodu používá strojní zařízení, musí být takové, aby v případě výpadku jeho napájení nebylo zamezeno bezpečnému a rychlému spuštění na vodu.

3.   Nafukovací lodní čluny musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

Článek 10.05

Záchranné kruhy a vesty

1.   Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144:2002. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samozápalným, akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.

2.   V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN 395:1998 nebo EN 396:1998.

Pro děti jsou přípustné rovněž nenafukovací záchranné vesty podle těchto norem.

3.   Záchranné vesty musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01

Obecná ustanovení

1.   Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.

2.   Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.

Článek 11.02

Ochrana před pádem

1.   Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže.

2.   Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.

3.   Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou.

4.   Vnější okraje palub a pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybaveny zábradlím nebo sily s výškou nejméně 0,70 m nebo zábradlím podle evropské normy EN 711:1995, které se skládá z madla, tyče ve výši kolen a ochranného profilu u paty zábradlí. Boční paluby musí být vybaveny ochranným profilem u paty zábradlí a průběžným madlem, které je upevněno k silu. Madla na silu nejsou zapotřebí, jsou-li boční paluby vybaveny zábradlím na boku lodi, které nelze sklopit.

5.   Na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky více než 1 m může subjekt pověřený prohlídkami vyžadovat vhodné vybavení a zařízení k bezpečné práci.

Článek 11.03

Rozměry pracovišť

Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.

Článek 11.04

Boční paluby

1.   Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m.

2.   Do výšky 0,90 m nad boční palubou lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,54 m, pokud je světlá šířka nadtím, mezi vnějším okrajem lodního trupu a vnitřním okrajem podpalubního nákladového prostoru, nejméně 0,65 m. V tomto případě lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,50 m, je-li vnější okraj boční paluby vybaven zábradlím podle evropské normy EN 711:1995 jako ochranou proti pádu. U plavidla o délce nejvýše 55 m s obytným prostorem pouze na zádi lze od zábradlí upustit.

3.   Požadavky bodů 1 a 2 platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou.

Článek 11.05

Přístup na pracoviště

1.   Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo předmětů, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že

a)

před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb;

b)

světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

c)

světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.

2.   Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření.

3.   Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.

4.   Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy.

5.   Plavidla s podpalubními nákladovými prostorami musí mít nejméně na každém konci nákladového prostoru pevné prostředky k zajištění přístupu.

Odchylně od prvního pododstavce nejsou pevné prostředky k zajištění přístupu nutné, jsou-li poskytnuty nejméně dva přenosné žebříky dost dlouhé na to, aby nejméně tři příčle sahaly nad jícnový sil, jsou-li žebříky skloněny v úhlu 60° od vodorovné roviny.

Článek 11.06

Východy a nouzové východy

1.   Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.

2.   Nouzové východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jsou nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

Článek 11.07

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

1.   Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly.

2.   Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.

3.   Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.

4.   Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí být možné zajistit, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích.

Článek 11.08

Vnitřní prostory

1.   Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty.

2.   Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.

Článek 11.09

Ochrana proti hluku a vibracím

1.   Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

2.   Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem.

3.   Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I.

Článek 11.10

Kryty jícnů

1.   Kryty jícnů musí být snadno dostupné a manipulace s nimi musí být bezpečná. Díly krytů jícnů o hmotnosti větší než 40 kg musí být navrženy tak, aby se daly posouvat nebo otáčet, nebo musí být vybaveny mechanickými prostředky ke zdvihání. Kryty jícnů ovládané pomocí zvedáku musí být vybaveny přiměřenými a snadno dostupnými upevňovacími prostředky. Kryty jícnů a jejich krokve, které nejsou zaměnitelné, musí být zřetelně označeny, aby bylo zřejmé, ke kterým jícnům patří, a jejich správná poloha na jícnech.

2.   Kryty jícnů musí být zajištěny proti sklopení větrem nebo nakládacím zařízením. Posuvné kryty musí být vybaveny záchytkami, které zabraňují jejich neúmyslnému vodorovnému pohybu o více než 0,40 m; musí být uzamykatelné v koncové poloze. K upevnění na sebe naskládaných krytů jícnů musí být k dispozici vhodné prostředky.

3.   Napájení mechanicky ovládaných krytů jícnů se musí po uvolnění ovládacího spínače automaticky vypnout.

4.   Kryty jícnů musí vydržet zátěž, kterou lze předpokládat; pochozí kryty jícnů musí vydržet bodové zatížení nejméně 75 kg. Kryty jícnů, které nejsou navrženy jako pochozí, musí být jako takové označeny. Kryty jícnů, které jsou navrženy k uložení lodního nákladu, musí mít označeno přípustné zatížení v t/m2. Pokud jsou k dosažení nejvyššího přípustného zatížení nutné podpěry, musí to být na vhodném místě uvedeno; v tomto případě musí být na plavidle uschovány příslušné plány.

Článek 11.11

Navijáky

1.   Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.

2.   Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.

Článek 11.12

Jeřáby

1.   Jeřáby musí být postaveny v souladu s osvědčenými postupy. Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu.

2.   Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:

a)

jméno a adresa výrobce;

b)

označení CE s uvedením roku výroby;

c)

označení řady nebo typu;

d)

případně výrobní číslo.

3.   Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení.

U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení.

4.   Musí existovat ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje.

5.   Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání.

Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolovaně upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu.

Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovacích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb.

Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech.

6.   Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky.

Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, odborník může rozhodnout, že důkaz pomocí výpočtu může být částečně nebo zcela nahrazen zkouškou se zatížením ve výši 1,25 násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu.

Přejímací zkoušku podle prvního nebo druhého odstavce provede odborník uznaný subjektem pověřeným prohlídkami.

7.   Jeřáby musí kontrolovat pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců odborník. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti.

8.   Nejpozději každých deset let po přejímací zkoušce musí být jeřáb znovu zkontrolován odborníkem uznaným subjektem pověřeným prohlídkami.

9.   Jeřáby s jmenovitou nosností vyšší než 2 000 kg nebo jeřáby, které se používají k překládce nebo které jsou namontovány na palubě zvedáků, pontonů nebo jiného plovoucího stroje či pracovního plavidla, musí kromě toho splňovat požadavky jednoho členského státu.

10.   Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto doklady:

a)

návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací:

pracovní rozsah a funkce ovládačů;

nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu;

nejvyšší přípustné naklonění jeřábu;

návod k montáži a údržbě;

pokyny týkající se pravidelných kontrol;

obecné technické údaje.

b)

osvědčení o zkouškách provedených podle bodů 6 až 8 nebo 9.

Článek 11.13

Skladování hořlavých kapalin

Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55° C musí na plavidle existovat větraná skříň z ohnivzdorného materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz otevřeného ohně a kouření“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I.

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01

Obecná ustanovení

1.   Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.

2.   Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu.

3.   Subjekt pověřený prohlídkami může povolit výjimky z této kapitoly, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky.

4.   Subjekt pověřený prohlídkami zapíše do osvědčení Společenství případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z výjimek uvedených v bodě 3.

Článek 12.02

Zvláštní požadavky na konstrukci

1.   Obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.

2.   Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.

3.   V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.

4.   Společenské a spací místnosti musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, k nimž mohou patřit i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi.

5.   Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit

a)

70 dB(A) ve společenských místnostech;

b)

60 dB(A) ve spacích místnostech. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky podle vnitrostátních předpisů členských států. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení Společenství.

6.   Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.

7.   Obecným pravidlem je, že plavidla mají nejméně jednu společenskou místnost oddělenou od spacích místností.

8.   Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).

9.   Krychlový obsah každé místnosti v obytných a spacích místnostech nesmí být menší než 7 m3.

10.   Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. Ve spacích místnostech musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Spací kajuty nesmí být pokud možno určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

11.   Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m, musí však splňovat ustanovení jiných bezpečnostních předpisů.

12.   Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud

a)

nejsou užší než 0,60 m;

b)

výška stupně je nejméně 0,15 m;

c)

stupně jsou neklouzavé;

d)

schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí.

13.   Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.

Článek 12.03

Sociální zařízení

1.   Na plavidlech s obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení:

a)

jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem,

b)

jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky,

c)

jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky.

2.   Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně.

3.   Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany).

Článek 12.04

Kuchyně

1.   Kuchyně mohou být kombinované se společenskými místnostmi.

2.   Kuchyně musí být vybaveny

a)

vařičem,

b)

dřezem s přípojem na odpad,

c)

dodávkou pitné vody,

d)

chladničkou,

e)

dostatečným skladovacím a pracovním prostorem.

3.   Jídelní část kombinace kuchyně a společenské místnosti musí být dostatečně velká pro počet členů posádky, který ji běžně používá současně. Sedačky jsou široké nejméně 0,60 m.

Článek 12.05

Pitná voda

1.   Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.

2.   Zařízení na pitnou vodu

a)

musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;

b)

nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a

c)

být chráněny proti nadměrnému zahřívání.

3.   Kromě bodu 2 musí nádrže na pitnou vodu

a)

mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky;

b)

mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit;

c)

být vybaveny ukazatelem hladiny;

d)

mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry.

4.   Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.

5.   Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

Článek 12.06

Topení a větrání

1.   Obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat.

2.   Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.

3.   Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky.

Článek 12.07

Ostatní vybavení obytných prostor

1.   Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 × 0,90 m.

2.   Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však ve spacích místnostech.

3.   Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Dodatečné plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru.

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

Článek 13.01

Obecná ustanovení

1.   Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14.

2.   Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.

3.   Zařízení podle bodu 2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení.

4.   Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.

5.   Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

Článek 13.02

Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

1.   Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je do 55 °C.

2.   Odchylně od bodu 1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 Litrů.

3.   Zařízení vybavená hořáky s knoty musí

a)

mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit;

b)

být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;

c)

být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.

Článek 13.03

Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

1.   Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy.

2.   Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně.

Článek 13.04

Naftová kamna s odpařovacími hořáky

1.   Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 Litry.

2.   U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle bodu 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu.

3.   Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají

a)

druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo

b)

přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.

4.   Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení,

a)

spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem;

b)

musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním;

c)

musí být možné z paluby přerušit tok paliva.

5.   Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.

Článek 13.05

Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky:

a)

před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;

b)

přívod paliva musí být regulován termostatem;

c)

palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem;

d)

při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva;

e)

hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází.

Článek 13.06

Topné zařízení s nuceným tahem

Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:

a)

Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.

b)

Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene.

c)

Přívod paliva je automaticky zastaven, pokud

 

oheň zhasne;

 

přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;

 

ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu, nebo

 

dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.

 

V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven.

d)

Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.

e)

Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.

f)

Vedení topného vzduchu musí být z kovu.

g)

Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.

h)

Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.

i)

U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny.

Článek 13.07

Topení tuhými palivy

1.   Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku.

Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.

2.   Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.

3.   V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze oharky rychle uhasit.

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

Článek 14.01

Obecná ustanovení

1.   Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů.

Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení. Vztahuje se na ně článek 14.05.

2.   Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.

Článek 14.02

Zařízení

1.   Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy.

2.   Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně a na osobních lodích k odpovídajícím účelům.

3.   Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.

4.   Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn.

Článek 14.03

Nádrže

1.   Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. U osobních lodí může subjekt pověřený prohlídkami povolit použití nádrží s větším obsahem.

2.   Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách.

Článek 14.04

Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

1   Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší.

Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení.

U osobních lodí s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení.

Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.

2.   Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení.

3.   Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.

4.   Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C.

5.   K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz otevřeného ohně a kouření“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1.

Článek 14.05

Náhradní a prázdné nádrže

Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle článku 14.04.

Článek 14.06

Regulátory tlaku

1.   Plynové spotřebiče mohou být spojeny se nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle článku 14.07.

2.   Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; je-li to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.

3.   Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

Článek 14.07

Tlak

1.   Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.

2.   Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.

Článek 14.08

Potrubí a ohebné hadice

1.   Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek.

Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.

2.   Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.

3.   Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.

4.   Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.

5.   Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.

Článek 14.09

Rozvodný systém

1.   Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný.

2.   Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.

3.   Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.

4.   Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.

Článek 14.10

Plynové spotřebiče a jejich umístění

1.   Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.

2.   Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí.

3.   Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru.

4.   Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.

5.   Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů.

6.   Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností.

Článek 14.11

Větrání a odvádění kouřových plynů

1.   V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm2 na každý otvor.

2.   Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do spacích místností.

3.   Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.

Článek 14.12

Provozní a bezpečnostní požadavky

Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:

„Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“

„Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“

„Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“

Článek 14.13

Přejímací zkouška

Před uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování atestu podle článku 14.15 musí být celé zařízení schváleno odborníkem uznaným subjektem pověřeným prohlídkami. Během přejímací zkoušky odborník ověří, zda je zařízení v souladu s požadavky této kapitoly. Musí předložit zprávu o přejímce subjektu pověřenému prohlídkami.

Článek 14.14

Zkoušky

Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:

1.

Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 bodě 4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku:

a)

tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;

b)

zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.

2.

Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 bodě 4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči:

 

zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak.

3.

Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09 bodě 4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů:

 

zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak.

4.

Při zkouškách podle bodu 1 písm. b) a bodů 2 a 3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.

5.

Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím:

 

zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.

6.

Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků.

U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.

7.

Po provedení zkoušky podle bodu 6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu.

Pokud se objeví větší než momentální únik takových plynů, musí být příčina ihned nalezena a odstraněna. Spotřebič nesmí být schválen k použití, dokud nejsou všechny závady odstraněny.

Článek 14.15

Atestace

1.   Osvědčení Společenství musí zahrnovat atestaci prokazující, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídají požadavkům této kapitoly.

2.   Atestaci vystaví subjekt pověřený prohlídkami po provedení přejímací zkoušky podle článku 14.13.

3.   Atestace platí po dobu nepřesahující tři roky. Lze ji obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle článku 14.13.

Pokud vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce předloží odůvodněnou žádost, může subjekt pověřený prohlídkami výjimečně prodloužit platnost atestace o nejdéle tři měsíce bez provedení přejímací zkoušky podle článku 14.13. Takové prodloužení musí být zapsáno do osvědčení Společenství.

KAPITOLA 15

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ

Článek 15.01

Obecná ustanovení

1.   Neplatí tato ustanovení:

a)

čl. 3.02 bod 1 písm. b),

b)

články 4.01 až 4.03,

c)

čl. 8.08 bod 2 věta 2 a bod 7,

d)

čl. 9.14 bod 3 věta 2 pro jmenovité napětí nad 50 V.

2.   Na osobních lodích jsou zakázána tato zařízení:

a)

lampy na zkapalněný plyn nebo kapalné palivo podle čl. 12.07 bodu 3,

b)

naftová kamna s odpařovacími hořáky podle článku 13.04,

c)

topná zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07,

d)

zařízení s knotovými hořáky podle čl. 13.02 bodů 2 a 3 a

e)

zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

3.   Pro přepravu cestujících nemohou být schválena plavidla bez vlastního pohonu.

4.   Na osobních lodích musí existovat prostory pro osoby s omezenou pohyblivostí podle této kapitoly. Je-li uplatňování ustanovení této kapitoly, která berou v úvahu zvláštní potřeby osob s omezenou pohyblivostí, v praxi obtížné nebo spojeno s nepřiměřenými náklady, subjekt pověřený prohlídkami může povolit výjimky na základě doporučení postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice. Tyto výjimky se musí uvést v osvědčení Společenství.

Článek 15.02

Trupy plavidel

1.   Při prohlídkách podle článku 2.09 se tloušťka vnější obšívky ocelových osobních lodí stanoví takto:

a)

Minimální tloušťka tmin obšívky dna, outoru a boků vnějšího trupu osobních lodí se stanoví podle vyšší hodnoty ze vzorců:

Formula;

Formula.

V těchto vzorcích:

f

=

1 + 0,0013. (a - 500);

a

=

podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;

b)

Minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu.

c)

V žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm.

d)

Obnovení obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outoru nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c).

2.   Počet a umístění příček musí být zvoleno tak, aby v případě zaplavení bylo plavidlo schopno další plavby podle čl. 15.03 bodů 7 až 13. Každá část vnitřní konstrukce, která má vliv na účinnost dělení plavidla, musí být vodotěsná a zkonstruována tak, aby byla zachována celistvost dělení.

3.   Vzdálenost mezi kolizní přepážkou a přední svislicí musí být nejméně 0,04 LWL a nejvýše 0,04 LWL + 2 m.

4.   Příčná přepážka může být opatřena výklenkem, pokud všechny části tohoto výstupku leží v bezpečném prostoru.

5.   Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.03 bodů 7 až 13, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud přepážková paluba neexistuje, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku.

6.   Počet otvorů v těchto přepážkách musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.

7.   Kolizní přepážky nesmí mít žádné otvory a dveře.

8.   Přepážky podle bodu 5 oddělující strojovny od prostor pro cestující nebo obytných prostor pro posádku a lodní personál nesmí mít žádné dveře.

9.   Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle bodu 5 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu;

b)

musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření;

c)

na obou stranách musí být opatřeny nápisem:

Po průchodu dveře ihned uzavřít

10.   Dveře v přepážkách podle bodu 5, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou.

b)

Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.

c)

Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund.

d)

Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál.

e)

Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.

11.   Dveře v přepážkách podle bodu 5 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru.

12.   V kormidelně se musí nacházet výstražný systém, který signalizuje, které z dveří v přepážkách podle bodu 5 jsou otevřené.

13.   Otevřená potrubí a větrací kanály musí být namontovány tak, aby v případě možného zaplavení nebyly jimi zaplaveny další prostory nebo nádrže.

a)

Je-li několik oddělení otevřeně propojeno potrubím nebo větracími kanály, musí být tato potrubí a kanály na vhodném místě vyvedeny nad vodorysku odpovídající nejhoršímu možnému zaplavení.

b)

Potrubí nemusí splňovat požadavek podle písmene a), je-li potrubí v místech, kde prochází přepážkami, opatřeno uzavíracím zařízením, které lze dálkově ovládat z místa nad přepážkovou palubou.

c)

Nemá-li potrubní systém v oddělení otevřený vývod, lze potrubí v případě poškození oddělení považovat za nepoškozené, je-li vedeno bezpečným prostorem a nachází-li se ve vzdálenosti více než 0,50 m od dna plavidla.

14.   Dálkové ovládání přepážkových dveří podle bodu 10 a uzavírací zařízení podle bodu 13 písm. b) nad přepážkovou palubou musí být jako takové zřetelně označené.

15.   V případě dvojitého dna musí být jeho výška nejméně 0,60 m, a je-li bok dvojitý, musí být jeho šířka nejméně 0,60 m.

16.   Okna mohou být umístěna pod rovinou zbytkového výtlaku, jsou-li vodotěsná, nelze je otevírat, jsou dostatečně pevná a odpovídají čl. 15.06 bodu 14.

Článek 15.03

Stabilita

1.   Žadatel musí pomocí výpočtu na základě výsledků získaných při uplatnění normy pro stabilitu v neporušeném stavu prokázat, že stabilita plavidla v neporušeném stavu je přiměřená. Všechny výpočty se provádějí bez sklonu plavidla a klesání.

2.   Stabilita v neporušeném stavu musí být prokázána pro tyto standardní podmínky zatížení:

a)

na začátku plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 98 %, odpadní voda 10 %;

b)

během plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní voda 50 %;

c)

na konci plavby:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 10 %, odpadní voda 98 %;

d)

nenaložené plavidlo:

žádní cestující, palivo a pitná voda 10 %, žádná odpadní voda.

Pro všechny standardní podmínky zatížení se zátěžové nádrže musí považovat podle obvyklých provozních podmínek za prázdné nebo plné.

Aby bylo možno zátěž během plavby měnit, je nutno požadavek bodu 3 písm. d) prokázat pro tuto podmínku zatížení:

cestující 100 %, palivo a pitná voda 50 %, odpadní voda 50 %, všechny ostatní nádrže na kapaliny (včetně zátěžové vody) se považují za naplněné na 50 %.

Nelze-li tuto podmínku splnit, učiní se do osvědčení Společenství v bodě 52 zápis, že během plavby mohou být zátěžové nádrže pouze prázdné nebo plné a že během plavby nelze zátěžové podmínky měnit.

3.   Je nutno předložit důkaz o přiměřené stabilitě v neporušeném stavu pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a standardních podmínek zatížení podle bodu 2 písm. a) až d):

a)

k maximálnímu vyrovnávacímu ramenu páky hmax musí dojít při úhlu náklonu φmax ≥ 15° a musí činit nejméně 0,20 m. V případě φf < φmax nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení φf menší než 0,20 m;

b)

úhel zaplavení φf nesmí být menší než 15°;

c)

prostor A pod křivkou vyrovnávacího ramena páky musí podle polohy φf a φmax dosahovat nejméně těchto hodnot:

Případ

 

 

A

1

φmax = 15°

 

0,07 mrad do úhlu φ = 15°

2

15° < φmax < 30°

φmax ≤ φf

0,055 + 0,001 · (30 - φmax) mrad do úhlu φmax

3

15° < φf < 30°

φmax > φf

0,055 + 0,001 · (30 - φf) mrad do úhlu φf

4

φmax ≥ 30° a φf ≥ 30°

 

0,055 mrad do úhlu φ = 30°

kde

h max

je maximální rameno páky

φ

je úhel náklonu

φf

je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly potopeny

φmax

je úhel náklonu, při němž dochází k maximálnímu vyrovnávacímu ramenu páky

A

je prostor pod křivkou vyrovnávacích ramen páky

d)

počáteční metacentrická výška, GMo, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;

e)

v obou následujících případech nesmí úhel náklonu překročit 12°

aa)

při použití klopného momentu způsobeného cestujícími a větrem podle bodů 4 a 5;

bb)

při použití klopného momentu způsobeného cestujícími a otáčením podle bodů 4 a 6;

f)

pro klopný moment způsobený cestujícími, větrem a otáčením podle bodů 4, 5 a 6 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm;

g)

u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm.

4.   Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce:

M p = g · P · y = g · Σ P i · y i [kNm]

kde:

P

=

celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t

y

=

boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]

g

=

gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s2)

Pi

=

hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t]

Pi

=

ni · 0,075 · Ai [t]

kde

Ai

=

plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m2]

ni

=

počet osob na metr čtvereční

ni

4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,45 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu

yi

=

boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové roviny v [m]

Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku.

Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Při výpočtu momentu osob se předpokládá, že kajuty jsou neobsazené.

Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL, přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu.

Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:

P

=

1,1 · Fmax · 0,075

pro výletní osobní lodě

1,5 · Fmax · 0,075

pro kajutové osobní lodě

kde

Fmax

=

nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle

y

=

B/2 v [m]

5.   Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto:

 

Mw = pw · Aw · (lw+T/2) [kNm]

kde

pw

=

specifický tlak větru 0,25 kN/m2;

Aw

=

boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m2;

lw

=

vzdálenost těžiště boční plochy AW od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m.

6.   Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením plavidla se vypočte takto:

 

Mdr = cdr · CB · v2 · D/LWL · (KG - T/2) [kNm]

kde:

cdr

=

koeficient 0,45;

CB

=

součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);

v

=

maximální rychlost plavidla v m/s;

KG

=

vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.

U osobních lodí s pohonnými systémy podle článku 6.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.

7.   Žadatel může pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku prokázat, že stabilita plavidla v narušeném stavu je v případě zaplavení přiměřená. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.

8.   Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro standardní podmínky zatížení uvedené v bodě 2. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.

9.   Osobní lodě musí splňovat status 1 oddělení a status 2 oddělení.

Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:

 

Status 1 oddělení

Status 2 oddělení

Rozsah poškození boku

 

podélný l [m]

1,20 + 0,07 · LWL

příčný b [m]

B/5

0,59

svislý h [m]

od dna plavidla směrem nahoru bez omezení

Rozsah poškození dna

 

podélný l [m]

1,20 + 0,07 · LWL

příčný b [m]

B/5

svislý h [m]

0,59, potrubí namontovaná podle čl. 15.02 bodu 13 písm. c) lze považovat za nepoškozená

a)

Pro status 1 oddělení lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od vnější obšívky, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu.

b)

Pro status 2 oddělení se každá přepážka v rozsahu poškození považuje za poškozenou. To znamená, že polohu přepážek je nutno zvolit tak, aby bylo zajištěno, že osobní loď je po zatopení dvou nebo více přilehlých oddělení v podélném směru i nadále schopna plout.

c)

Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.

d)

Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

Spolecenské prostory

Strojovny a kotelny 95 %

Zavazadlové a skladovací prostory 85 %

Predpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpoctem, že prumerná zaplavitelnost oddelení je menší než 95 %, lze použít vypoctenou hodnotu. 75 %

Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné, 0 nebo 95 %

Výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

e)

Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.

10.   Pro všechny mezistupně zaplavení podle bodu 8 musí být splněna tato kritéria:

a)

úhel náklonu φ v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;

b)

nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;

c)

nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.

11.   Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu způsobeného osobami podle bodu 4 splněna tato kritéria:

a)

úhel náklonu φ E nesmí být vyšší než 10°;

b)

nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZR ≥ 0,05 m s oblastí A ≥ 0,0065 mrad. Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φ m ≤ 25°;

Image

c)

nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

12.   Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.

13.   Existují-li otvory pro příčné zaplavení ke snížení nesouměrného zaplavení, musí splňovat tyto podmínky:

a)

k výpočtu příčného zaplavení se použije rezoluce IMO A.266 (VIII);

b)

musí fungovat samy;

c)

nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;

d)

celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.

Článek 15.04

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

1.   Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu

a)

dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.03 bodu 3 písm. e), a

b)

zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.03 bodu 3 písm. g).

U plavidel bez přepážkové paluby musí být bezpečnostní vzdálenost nejméně 500 mm.

2.   Volný bok musí odpovídat nejméně součtu

a)

dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.03 bodu 3 písm. e), a

b)

zbývajícího volného boku podle čl. 15.03 bodu 3 písm. f).

Volný bok však musí být nejméně 300 mm.

3.   Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle bodu 1 a volný bok podle bodu 2 a články 15.02 a 15.03.

4.   Z bezpečnostních důvodů může subjekt pověřený prohlídkami stanovit větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.

Článek 15.05

Nejvyšší přípustný počet cestujících

1.   Subjekt pověřený prohlídkami stanoví nejvyšší přípustný počet cestujících a zapíše tento údaj do osvědčení Společenství.

2.   Nejvyšší přípustný počet cestujících nesmí překročit žádnou z těchto hodnot:

a)

počet cestujících, pro něž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 bodu 8;

b)

počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability podle článku 15.03;

c)

počet dostupných lůžek pro cestující na kajutových osobních lodích používaných pro plavby s přenocováním.

3.   U kajutových osobních lodí, které se používají rovněž jako výletní osobní lodě, se počet cestujících vypočítá pro použití jako výletní osobní loď i jako kajutová osobní loď a zapíše se do osvědčení Společenství.

4.   Nejvyšší přípustný počet cestujících musí být uveden na dobře čitelných a na viditelném místě umístěných cedulích na plavidle.

Článek 15.06

Místnosti a prostory pro cestující

1.   Místnosti pro cestující musí

a)

na všech palubách být umístěny za rovinou kolizní přepážky a, pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a

b)

být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen;

c)

být uspořádány tak, aby jimi neprocházely roviny výhledu podle článku 7.02.

2.   Skříně a místnosti uvedené v článku 11.13, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující.

3.   Počet a šířka východů z místností pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)

Místnosti nebo skupiny místností, které jsou navrženy nebo zařízeny pro 30 a více cestujících nebo mají lůžka pro 12 a více cestujících, musí mít nejméně dva východy. Na výletních osobních lodích lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy.

b)

Nacházejí-li se místnosti pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře podle čl. 15.02 bodu 10, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle písmene a), jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.

c)

Východy podle písmen a) a b) musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m.

d)

U místností nebo skupin místností určených pro více než 80 cestujících musí součet šířek všech východů určených pro cestující, které musí cestující použít v případě nouze, činit nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

e)

Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každého cestujícího.

f)

Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách.

g)

Východy z místností určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

4.   Dveře místností pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)

Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.

b)

Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku.

c)

Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu.

d)

U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m.

5.   Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, pokud vedou do místností používaných více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

b)

Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.

c)

Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla.

d)

Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m.

e)

Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.

f)

Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.

g)

Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.

6.   Kromě bodu 5 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky:

a)

Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory.

b)

Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor podle bodu 8.

c)

Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.

d)

V únikových cestách nesmějí být namontovány žádné příčle, žebříky a podobně.

e)

Dveře k únikovým cestám musejí být zkonstruovány tak, aby nezužovaly minimální šířku únikové cesty podle bodu 5 písm. a) nebo d).

f)

Únikové cesty a nouzové východy musí být zřetelně označeny. Značky musí být osvětleny nouzovým osvětlovacím systémem.

7.   Únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní naváděcí systém.

8.   Pro všechny osoby na plavidle musí být k dispozici shromažďovací prostory, které splňují tyto požadavky:

a)

Celková plocha shromažďovacích prostor v m2 musí odpovídat nejméně hodnotě získané pomocí tohoto vzorce:

Výletní osobní lodě

:

AS = 0,35 · Fmax [m2]

Kajutové osobní lodě

:

AS = 0,45 · Fmax [m2]

V těchto vzorcích platí:

Fmax

nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle

b)

Každý jednotlivý shromažďovací prostor nebo evakuační prostor musí být větší než 10 m2.

c)

V shromažďovacích prostorech se nesmí nacházet žádný nábytek, přenosný ani pevně vestavěný.

d)

Pokud se v prostoru, který je určen jako shromažďovací prostor, nachází přenosný nábytek, musí být vhodným způsobem zajištěn proti sesmeknutí.

e)

Z evakuačních prostor musí být snadno dostupné záchranné prostředky.

f)

Musí být možné bezpečně evakuovat osoby z těchto evakuačních prostor z obou stran plavidla.

g)

Shromažďovací prostory musí ležet nad rovinou zbytkového výtlaku.

h)

Shromažďovací a evakuační prostory musí být jako takové vyznačeny v bezpečnostním plánu a označeny na plavidle.

i)

Jsou-li v prostoru, v němž jsou určeny shromažďovací prostory, pevná sedadla nebo lavice, nemusí se při výpočtu celkové plochy shromažďovacích prostor podle písmene a) vzít v úvahu odpovídající počet osob. Počet osob, pro který jsou vzata v úvahu pevná sedadla nebo lavice v určité místnosti, však nesmí překročit počet osob, pro něž jsou v této místnosti k dispozici shromažďovací prostory.

j)

Písmena d) a i) se vztahují rovněž na volné paluby, na nichž jsou určeny shromažďovací prostory.

k)

Jsou-li na plavidle k dispozici kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 bodu 5, lze při výpočtu celkové povrchové plochy shromažďovacích prostor podle písmene a) nebrat v úvahu počet cestujících, pro nějž jsou tyto prostředky k dispozici.

l)

Ve všech případech, kdy se uplatňuje snížení podle písmen i) až k), musí být celková plocha podle písmene a) dostačující pro nejméně 50 % nejvyššího přípustného počtu cestujících.

9.   Schody a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí být zkonstruovány v souladu s evropskou normou EN 13056:2000.

b)

Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m nebo, vedou-li ke spojovacím chodbám nebo prostorům užívaným více než 80 cestujícími, nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

c)

Musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m, zajišťují-li jediný přístup do prostoru určeného pro cestující.

d)

Musí ležet v bezpečném prostoru, pokud na každé straně plavidla není ve stejné místnosti alespoň jedno schodiště.

e)

Schody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí kromě toho vyhovovat těmto požadavkům:

aa)

Sklon schodů nesmí překročit 38°.

bb)

Schody musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m.

cc)

Točitá schodiště nejsou přípustná.

dd)

Schody nesmějí vést v příčném směru k plavidlu.

ee)

Madla musí přibližně o 0,30 m přesahovat začátek a konec schodiště tak, aby neomezovala dopravní cesty.

ff)

Madla, přední hrany nejméně prvního a posledního stupně a podlahové krytiny na koncích schodů musí být barevně označeny.

Výtahy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí a zdvihací zařízení, např. schodišťové výtahy nebo zdvihací plošiny, musí být zhotoveny podle příslušné normy nebo předpisu členského státu.

10.   Části paluby určené pro cestující, které nejsou uzavřeny, musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí být obklopeny pevnou štítnicí nebo zábradlím s výškou nejméně 1,00 m nebo zábradlím podle evropské normy EN 711:1995, konstrukční typ PF, PG nebo PZ. Štítnice a zábradlí palub určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí být vysoké nejméně 1,10 m.

b)

Otvory a zařízení pro nalodění či vylodění nebo nakládku či vykládku musí být možné zajistit a musí mít světlou šířku nejméně 1,00 m. Otvory, které se obvykle používají k nalodění či vylodění osob s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

c)

Nelze-li z kormidelny dohlédnout na otvory a zařízení určené k nalodění či vylodění, musí být poskytnuty optické nebo elektronické pomůcky.

d)

Roviny výhledu podle článku 7.02 nesmějí být přerušeny sedícími pasažéry.

11.   Části plavidel, které nejsou určeny pro cestující, zejména přístup ke kormidelně, k navijákům a ke strojovnám, musí být možné zabezpečit proti vstupu neoprávněných osob. U těchto přístupů musí být na viditelném místě umístěn symbol podle obrázku 1 v dodatku I.

12.   Lodní lávky musí být zhotoveny v souladu s evropskou normou EN 14206:2003. Odchylně od čl. 10.02 bodu 2 písm. d) mohou být kratší než 4 m.

13.   Dopravní plochy určené pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku 1,30 m a nesmí se na nich nacházet prahy a sily vyšší než 0,025 m. Stěny v dopravních prostorech určených pro cestující s omezenou pohyblivostí musí být vybaveny madly ve výšce 0,90 m nad úrovní podlahy.

14.   Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a rovněž okenní tabule musí být vyrobeny z předpjatého nebo vrstveného skla. Mohou být vyrobeny rovněž ze syntetického materiálu, je-li jeho použití přípustné z hlediska požární bezpečnosti.

Průhledné dveře a průhledné stěny v dopravních oblastech sahající až k podlaze musí být viditelně označeny.

15.   Nástavby nebo jejich střechy skládající se z panoramatických tabulí mohou být vyrobeny pouze z materiálů, které v případě nehody představují pro osoby na plavidle co nejmenší riziko poranění.

16.   Systémy pitné vody musí splňovat alespoň požadavky článku 12.05.

17.   Cestujícím musí být k dispozici záchody. Nejméně jeden ze záchodů musí být zařízen tak, aby jej mohly používat osoby s omezenou pohyblivostí podle příslušné normy nebo předpisu členského státu, a musí být přístupný z prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí.

18.   Kajuty bez otevíracího okna musí být napojeny na větrací soustavu.

19.   Prostory, v nichž jsou ubytováni členové posádky nebo lodní personál, musí obdobně splňovat tento článek.

Článek 15.07

Pohonný systém

Kromě hlavního pohonného systému musí být plavidla vybavena druhým nezávislým pohonným systémem, aby bylo zajištěno, že v případě selhání hlavního pohonného systému může plavidlo pokračovat v plavbě vlastním pohonem.

Druhý nezávislý pohonný systém musí být umístěn v samostatné strojovně. Mají-li obě strojovny společné dělící stěny, musí být tyto zhotoveny podle čl. 15.11 bodu 2.

Článek 15.08

Bezpečnostní zařízení a vybavení

1.   Všechny osobní lodě musí mít vnitřní komunikační zařízení podle článku 7.08. Toto zařízení musí být k dispozici v provozních prostorech – a pokud není možná přímá komunikace z kormidelny – v přístupových a evakuačních prostorech pro cestující podle čl. 15.06 bodu 8.

2.   Všechny prostory pro cestující musí být dosažitelné pomocí reproduktorové soustavy. Soustava musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že předávané informace jsou zřetelně odlišitelné od hluku pozadí. Reproduktory nejsou povinné, pokud je možná přímá komunikace mezi kormidelnou a prostorem pro cestující.

3.   Plavidlo musí být vybaveno poplašným systémem. Tento zahrnuje:

a)

Poplašný systém, který umožní cestujícím, členům posádky a lodnímu personálu upozornit velení plavidla a posádku.

Tento poplašný signál by měl být dáván pouze v prostorech vyhrazených pro velení plavidla a posádku; vypnout poplašný signál může pouze velení plavidla. Poplašný signál musí být možné spustit alespoň z těchto míst:

aa)

v každé kajutě;

bb)

na chodbách, ve výtazích a na schodištích, přičemž vzdálenost k nejbližšímu spouštěči poplašného signálu nesmí být větší než 10 m a v každém vodotěsném oddělení musí být nejméně jeden spouštěč;

cc)

ve společenských místnostech, jídelnách a podobných místnostech;

dd)

na záchodech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;

ee)

ve strojovnách, kuchyních a podobných místnostech s nebezpečím požáru;

ff)

v chladírnách a ostatních skladovacích prostorech.

Spouštěče poplašného signálu musí být namontovány ve výšce 0,85 m až 1,10 m nad úrovní podlahy.

b)

Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit cestující.

Tento poplašný systém musí být zřetelně a patrně slyšitelný ve všech prostorech, do nichž mají cestující přístup. Musí být možné spustit ho z kormidelny a z trvale obsazeného stanoviště.

c)

Poplašný systém, který umožňuje velení plavidla upozornit posádku a lodní personál.

Poplašný systém uvedený v čl. 7.09 bodě 1 musí dosáhnout také do společenských místností pro lodní personál, chladíren a ostatních skladovacích prostor.

Spouštěče poplašného signálu musí být chráněny před neúmyslným použitím.

4.   Každé vodotěsné oddělení musí být vybaveno signálem výše hladiny vody.

5.   Musí existovat dvě drenážní čerpadla.

6.   Na plavidle musí být pevný drenážní systém podle čl. 8.06 bodu 4.

7.   Dveře chladíren musí být možné otevřít zevnitř, i když jsou uzavřené.

8.   Jsou-li systémy dodávající CO2 umístěny v prostorech pod palubou, musí být tyto vybaveny automatickou větrací soustavou, která se automaticky zapíná při otevření dveří nebo jícnu do této místnosti. Větrací kanály musí vést dolů až do výše 0,05 m od úrovně podlahy v této místnosti.

9.   Kromě schránky první pomoci podle čl. 10.02 bodu 2 písm. f) musí být v dostatečném počtu k dispozici další schránky první pomoci. Schránky první pomoci a jejich skladování musí splňovat požadavky čl. 10.02 bodu 2 písm. f).

Článek 15.09

Záchranné prostředky

1.   Kromě záchranných kruhů podle čl. 10.05 bodu 1 musí být všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy podle evropské normy EN 14144:2003, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m.

Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.

2.   Kromě záchranných kruhů podle bodu 1 musí být připraveny k použití tyto prostředky:

a)

osobní záchranné prostředky podle čl. 10.05 bodu 2 pro lodní personál odpovědný za převzetí funkcí podle bezpečnostního rozpisu;

b)

osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 nebo EN 396:1998 pro ostatní lodní personál.

3.   Osobní lodě musí mít vhodné prostředky, které umožní bezpečný přesun osob na mělčinu, na břeh nebo jiné plavidlo.

4.   Kromě záchranných prostředků podle bodů 1 a 2 musí být pro 100 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 nebo EN 396:1998.

Pokud osobní záchranné prostředky uvedené v prvním odstavci nejsou vhodné pro děti, musí být pro 10 % nejvyššího přípustného počtu cestujících k dispozici osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 pro děti s hmotností do 30 kg.

5.   Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny podle článku 10.04 a záchranné vory.

Záchranné vory musí

a)

mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny;

b)

nabízet dostatečný prostor k sezení pro přípustný počet osob;

c)

mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 750 N na osobu;

d)

být opatřeny lanem připojeným k osobní lodi, aby nemohly uplavat;

e)

být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;

f)

zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;

g)

mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;

h)

být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu;

i)

být opatřeny vhodnými prostředky k evakuaci z evakuačních prostor uvedených v čl. 15.06 bodě 8 na záchranné vory, je-li svislá vzdálenost mezi palubou evakuačních prostor a rovinou největšího přípustného ponoru větší než 1 m.

6.   Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí

a)

mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny;

b)

mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;

c)

být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;

d)

zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;

e)

mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm2;

f)

být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.

7.   Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí

a)

skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;

b)

nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;

c)

zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.

8.   Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno a bezpečně dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena.

9.   Záchranné prostředky je nutno zkontrolovat podle pokynů výrobce.

10.   Lodní člun musí být vybaven motorem a světlometem.

11.   Musí být k dispozici vhodná nosítka.

Článek 15.10

Elektrické zařízení

1.   K osvětlení je povoleno pouze elektrické zařízení.

2.   Ustanovení čl. 9.16 bodu 3 se vztahuje dodatečně rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující.

3.   Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:

a)

místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití;

b)

únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů;

c)

označení únikových cest a nouzových východů;

d)

v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí;

e)

provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy;

f)

kormidelna;

g)

místnost s nouzovým zdrojem energie;

h)

místa, na nichž se nacházejí hasící přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy;

i)

prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.

4.   Musí existovat nouzový generátor elektrické energie skládající se z nouzového zdroje energie a nouzového rozvaděče, který v případě výpadku napájení níže uvedených elektrických zařízení může neprodleně převzít jejich náhradní napájení, nemá-li zařízení vlastní zdroj energie:

a)

signální světla;

b)

akustické výstražné systémy;

c)

nouzové osvětlení podle bodu 3;

d)

radiotelefonní systém;

e)

poplašné systémy, reproduktorové soustavy a palubní komunikační systémy;

f)

světlomety podle čl. 10.02 bodu 2 písm. i);

g)

požární poplašný systém;

h)

ostatní bezpečnostní zařízení, např. sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou nebo požární čerpadla;

i)

výtahy a zdvihací zařízení podle čl. 15.06 bodu 9 druhé věty.

5.   Svítidla nouzového osvětlení musí být označena jako taková.

6.   Nouzový generátor elektrické energie musí být umístěn mimo hlavní strojovnu, mimo prostory, v nichž jsou umístěny zdroje energie podle čl. 9.02 bodu 1 a mimo místnost, v níž se nachází hlavní rozvaděč; od těchto místností musí být oddělen dělícími stěnami podle čl. 15.11 bodu 2.

Kabely, jimiž jsou napájena elektrická zařízení v případě nouze, musí být uloženy a vedeny tak, aby v případě požáru nebo zaplavení bylo zachováno nepřetržité napájení těchto zařízení. Tyto kabely nesmí být nikdy vedeny přes hlavní strojovnu, kuchyně nebo místnosti, v nichž je instalován hlavní zdroj elektrické energie a příslušné zařízení, není-li nutné v těchto prostorech zajistit nouzová zařízení.

Nouzový generátor elektrické energie musí být umístěn nad rovinou zbytkového výtlaku.

7.   Jako nouzový zdroj energie jsou přípustné

a)

pomocné agregáty s vlastním nezávislým přívodem paliva a nezávislým chladícím systémem, které se v případě výpadku proudu zapnou a převezmou napájení proudem do 30 sekund automaticky nebo, nacházejí-li se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného stanoviště trvale obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně, nebo

b)

akumulátory, které se v případě výpadku proudu zapínají automaticky nebo, nacházejí-li se v bezprostřední blízkosti kormidelny nebo jiného stanoviště trvale obsazeného členy posádky, mohou být zapínány ručně. Musí zajistit napájení výše uvedených elektrických spotřebičů po předepsanou dobu bez dobití a bez nepřípustného poklesu napětí.

8.   Plánovanou provozní dobu nouzového napájení je nutno určit podle stanoveného účelu osobní lodi. Nesmí být kratší než 30 minut.

9.   Izolační odpory a uzemnění elektrických systémů je nutno zkontrolovat při prohlídkách podle článku 2.09.

10.   Zdroje energie podle čl. 9.02 bodu 1 musí být navzájem nezávislé.

11.   Porucha hlavního nebo nouzového generátoru elektrické energie nesmí vzájemně ovlivňovat provozní bezpečnost zařízení.

Článek 15.11

Požární ochrana

1.   Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků pro požární ochranu musí zjistit akreditovaný zkušební ústav na základě příslušných zkušebních metod.

a)

Zkušební ústav musí splňovat

aa)

předpis pro provádění požárních zkoušek nebo

bb)

evropskou normu EN ISO/IEC 17025:2000 o obecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.

b)

Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění hořlavosti materiálů jsou

aa)

příloha 1 část 1 předpisu pro provádění požárních zkoušek a

bb)

rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

c)

Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění, zda materiál zpomaluje hoření, jsou

aa)

příslušné požadavky stanovené v příloze 1 části 5 (zkouška hořlavosti povrchu), 6 (zkouška pro palubní krytiny), 7 (zkouška pro zavěšené textilie a plasty), 8 (zkouška pro čalouněný nábytek) a 9 (zkouška pro lůžkoviny) předpisu pro provádění požárních zkoušek a

bb)

rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

d)

Uznávanými zkušebními metodami ke zjištění ohnivzdornosti jsou

aa)

rezoluce IMO A.754 (18) a

bb)

rovnocenné předpisy jednoho z členských států.

2.   Dělící stěny mezi místnostmi musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami:

Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalovány žádné sprinklerové požární soustavy podle článku 10.03a

Místnosti

Ovládací stanoviště

Schodišťové šachty

Shromažďovací prostory

Společenské prostory

Strojovny

Kuchyně

Skladovací prostory

Ovládací stanoviště

A0

A0/B15 (6)

A30

A60

A60

A60

Schodišťové šachty

 

A0

A30

A60

A60

A60

Shromažďovací prostory

 

 

A30/B15 (7)

A60

A60

A60

Společenské prostory

 

 

 

–/B15 (8)

A60

A60

A60

Strojovny

 

 

 

 

A60/A0 (9)

A60

A60

Kuchyně

 

 

 

 

 

A0

A60/B15 (10)

Skladovací prostory

 

 

 

 

 

 

Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž jsou instalovány sprinklerové požární soustavy podle článku 10.03a

Místnosti

Ovládací stanoviště

Schodišťové šachty

Shromažďovací prostory

Společenské prostory

Strojovny

Kuchyně

Skladovací prostory

Ovládací stanoviště

A0

A0/B15 (11)

A0

A60

A60

A30

Schodišťové šachty

 

A0

A0

A60

A30

A0

Shromažďovací prostory

 

 

A30/B15 (12)

A60

A60

A60

Společenské prostory

 

 

 

–/B0 (13)

A60

A30

A0

Strojovny

 

 

 

 

A60/A0 (14)

A60

A60

Kuchyně

 

 

 

 

 

B15

Skladovací prostory

 

 

 

 

 

 

a)

Dělící stěny typu A jsou přepážky, stěny a paluby, které splňují tyto požadavky:

aa)

Jsou zhotoveny z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu.

bb)

Jsou náležitě vyztuženy.

cc)

Jsou izolovány schváleným ohnivzdorným materiálem, takže průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 180 °C nad počáteční teplotu:

Typ A60

60 minut

Typ A30

30 minut

Typ A0

0 minut.

dd)

Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání kouře a plamenů až do konce jednohodinové běžné požární zkoušky.

b)

Dělící stěny typu B jsou přepážky, stěny, paluby, stropy nebo obklady, které splňují tyto požadavky:

aa)

Jsou vyrobeny ze schváleného ohnivzdorného materiálu. Kromě toho všechny materiály použité při výrobě a montáži dělících stěn musí být ohnivzdorné s výjimkou obložení, které musí alespoň zpomalovat hoření.

bb)

Vykazují takovou izolační hodnotu, že průměrná teplota na straně odvrácené od ohně se nezvýší o více než 140 °C nad počáteční teplotu a na žádném místě, včetně styčných spár, nedojde během níže uvedené doby ke zvýšení teploty o více než 225 °C nad počáteční teplotu:

Typ B15

15 minut

Typ B0

0 minut.

cc)

Jsou zkonstruovány tak, aby zabraňovaly pronikání plamenů do konce první půlhodiny běžné požární zkoušky.

c)

Subjekt pověřený prohlídkami může v souladu s předpisem pro provádění požárních zkoušek předepsat zkoušku na vzorové dělící stěně, aby bylo zajištěno, že jsou dodržena výše uvedená ustanovení o odolnosti a zvýšení teploty.

3.   Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny použité v místnostech s výjimkou strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření. Koberce, tkaniny, záclony a jiné závěsné textilní materiály a čalouněný nábytek a lůžkoviny musí zpomalovat hoření, nejsou-li místnosti, v nichž se nacházejí, vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a.

4.   Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech, včetně základových konstrukcí, musí být, nejsou-li tyto společenské prostory vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a, zhotoveny z ohnivzdorných materiálů s výjimkou povrchů, které musí alespoň zpomalovat hoření.

5.   Nábytek a vybavení ve společenských prostorech, které slouží jako shromažďovací prostory, musí být vyrobeny z ohnivzdorných materiálů, nejsou-li tyto prostory vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a.

6.   Barvy, laky a jiné materiály použité v nechráněných vnitřních prostorech nesmějí produkovat nadměrné množství kouře nebo toxických látek. Toto je nutno prokázat v souladu s předpisem pro provádění požárních zkoušek.

7.   Izolační materiály ve společenských prostorech musí být ohnivzdorné. To neplatí pro izolace použité na potrubích vedoucích chladivo. Povrchy izolačních materiálů použitých na těchto potrubích musí alespoň zpomalovat hoření.

8.   Dveře v dělících stěnách podle bodu 2 musí splňovat tyto požadavky:

a)

Splňují stejné požadavky podle bodu 2 jako samotné dělící stěny.

b)

Musí být samouzavírací v případě dveří v dělících stěnách podle bodu 10 nebo v případě obestavění strojoven, kuchyní a schodišťových šachet.

c)

Samouzavírací dveře, které při běžném provozu jsou otevřené, musí být takové, aby se daly zavřít ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky. Po dálkovém uzavření dveří musí být možné je znovu bezpečně otevřít a zavřít na místě.

d)

Vodotěsné dveře podle článku 15.02 nemusí být izolovány.

9.   Stěny podle bodu 2 musí být průběžné od paluby k palubě nebo končit na průběžných stropech, které splňují stejné požadavky, jako jsou uvedeny v bodě 2.

10.   Svislými dělícími stěnami podle bodu 2 musí být rozděleny tyto prostory pro cestující:

a)

prostory pro cestující s celkovou povrchovou plochou více než 800 m2;

b)

prostory pro cestující, v nichž se nacházejí kajuty, v odstupech nejvýše 40 m.

Svislé dělící stěny nesmí za běžných provozních podmínek propouštět kouř a musí být průběžné od paluby k palubě.

11.   Dutiny nad stropy, pod podlahami a za obložením stěn musí být odděleny v odstupech nejvýše 14 m ohnivzdornými clonami, které zamezují přívodu vzduchu a které i v případě požáru poskytují účinné ohnivzdorné utěsnění.

12.   Schody musí být vyrobeny z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

13.   Vnitřní schody a výtahy musí být na všech úrovních uzavřené stěnami podle bodu 2. Přípustné jsou tyto výjimky:

a)

schodiště spojující pouze dvě paluby nemusí být uzavřené, pokud na jedné palubě je schodiště uzavřené podle bodu 2;

b)

ve společenském prostoru nemusí být schody uzavřené, jsou-li umístěny zcela uvnitř této místnosti, a

aa)

pokud se tato místnost rozkládá pouze přes dvě paluby, nebo

bb)

je-li v místnosti nainstalována na všech palubách sprinklerová požární soustava s tlakovou vodou podle článku 10.03a, místnost má systém odvádění kouře podle bodu 16 a na všech palubách je v místnosti přístup ke schodišťové šachtě.

14.   Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno, že samy o sobě nemohou způsobit šíření ohně a kouře.

b)

Otvory pro nasávání a odsávání vzduchu a systémy přívodu vzduchu musí být možné uzavřít.

c)

Větrací kanály musí být zhotoveny z oceli nebo rovnocenného ohnivzdorného materiálu a být bezpečně spojeny navzájem a s nástavbou plavidla.

d)

Procházejí-li větrací kanály o průměru více než 0,02 m2 dělícími stěnami podle bodu 2 typu A nebo dělícími stěnami podle bodu 10, musí být opatřeny samočinnými požárními klapkami, které lze ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

e)

Větrací soustavy pro kuchyně a strojovny musí být odděleny od větracích soustav určených pro ostatní prostory.

f)

Odvětrávací kanály musí být opatřeny uzavíratelnými otvory určenými k prohlídkám a čištění. Tyto otvory se musí nacházet v blízkosti požárních klapek.

g)

Vestavěné větráky musí být možné vypnout z centrálního stanoviště mimo strojovnu.

15.   Kuchyně musí být vybaveny větracími soustavami a sporáky s odsávači par. Odvětrávací kanály odsávačů musí splňovat požadavky podle bodu 14 a navíc být vybaveny ručně ovládanými požárními klapkami na vstupních otvorech.

16.   Ovládací stanoviště, schodišťové šachty a vnitřní evakuační prostory musí být vybaveny přirozenými nebo mechanickými systémy odvádění kouře. Systémy odvádění kouře musí splňovat tyto požadavky:

a)

Musí být dostatečně výkonné a spolehlivé.

b)

Musí odpovídat provozním podmínkám osobních lodí.

c)

Slouží-li systémy odvádění kouře rovněž jako obecné větráky prostor, nesmí to v případě požáru bránit jejich fungování jakožto systémů odvádění kouře.

d)

Systémy odvádění kouře musí mít ručně ovládané spouštěcí zařízení.

e)

Mechanické systémy odvádění kouře musí kromě toho být možné ovládat ze stanoviště trvale obsazeného lodním personálem nebo členy posádky.

f)

Přirozené systémy odvádění kouře musí být vybaveny otevíracím mechanismem ovládaným ručně nebo zdrojem energie uvnitř systému odvádění.

g)

Ručně ovládaná spouštěcí zařízení a otvírací mechanismy musí být přístupné zevnitř nebo zvenku chráněného prostoru.

17.   Společenské prostory bez trvalého dohledu lodního personálu nebo členů posádky, kuchyně, strojovny a jiné místnosti s rizikem vzniku požáru musí být napojeny na vhodný požární poplašný systém. Požár a přesné místo jeho výskytu se musí automaticky zobrazit na stanovišti trvale obsazeném lodním personálem nebo členy posádky.

Článek 15.12

Boj s požárem

1.   Kromě přenosných hasících přístrojů podle článku 10.03 musí být na plavidle k dispozici nejméně tyto přenosné hasící přístroje:

a)

jeden přenosný hasící přístroj na každých 120 m2 hrubé podlahové plochy v prostorech pro cestující;

b)

jeden přenosný hasící přístroj na každou započatou skupinu deseti kajut;

c)

jeden přenosný hasící přístroj v každé kuchyni a v blízkosti každé místnosti, v níž se skladují nebo používají hořlavé kapaliny. V kuchyních musí být k dispozici rovněž hasící prostředek vhodný k hašení hořícího tuku.

Tyto dodatečné hasící přístroje musí splňovat požadavky stanovené v čl. 10.03 bodě 2 a být na plavidle umístěny a rozloženy tak, aby v případě vzniku požáru kdekoli a kdykoli byl hasící přístroj ihned k dispozici. V každé kuchyni a rovněž v kadeřnických salónech a parfumeriích musí být po ruce hasící roušky.

2.   Osobní lodě musí být opatřeny soustavou hydrantů skládající se ze

a)

dvou požárních čerpadel se strojním pohonem s dostatečným výkonem, jedno z těchto čerpadel musí být pevné;

b)

jednoho požárního vedení s dostatečným počtem hydrantů s trvale připojenými požárními hadicemi dlouhými nejméně 20 m a opatřenými tryskou, kterou lze vytvořit vodní mlhu i proud vody, a uzavíracím zařízením.

3.   Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby

a)

každé místo plavidla bylo v dosahu nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech, každý hydrant musí mít jedinou hadici dlouhou nejvýše 20 m;

b)

tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a

c)

na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.

Existují-li skříňky na hydrant, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm.

4.   Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.

5.   Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na osově připojený naviják.

6.   Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo být vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.

7.   Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.

8.   Požární čerpadla musí

a)

být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;

b)

být ovladatelná nezávisle na sobě;

c)

každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;

d)

být instalovány před záďovou přepážkou.

Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.

9.   Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle článku 10.03b.

10.   Na kajutových osobních lodích musí být k dispozici

a)

dva samostatné dýchací přístroje podle evropské normy EN 137:1993 s celoobličejovou maskou podle evropské normy EN 136:1998;

b)

dvě sady vybavení skládající se nejméně z ochranného oděvu, helmy, holínek, rukavic, sekery, páčidla, svítilny a bezpečnostní šňůry a

c)

čtyři únikové kukly.

Článek 15.13

Zajištění bezpečnosti

1.   Na osobních lodích se musí nacházet bezpečnostní rozpis. Bezpečnostní rozpis popisuje povinnosti posádky a lodního personálu za těchto okolností:

a)

havárie,

b)

požár na plavidle,

c)

evakuace cestujících,

d)

člověk přes palubu.

Je nutno vzít v úvahu zvláštní bezpečnostní opatření pro osoby s omezenou pohyblivostí.

Členové posádky a lodní personál uvedený v bezpečnostním rozpisu musí mít přiděleny různé úkoly podle místa, které zastávají. Zvláštní pokyny pro posádku musí zajistit, aby v případě nebezpečí byly všechny dveře a otvory ve vodotěsných přepážkách podle článku 15.02 neprodleně hermeticky uzavřeny.

2.   Bezpečnostní rozpis obsahuje bezpečnostní plán, v němž jsou zřetelně a přesně označeny nejméně

a)

prostory určené pro osoby s omezenou pohyblivostí;

b)

únikové cesty, nouzové východy a shromažďovací a evakuační prostory podle čl. 15.06 bodu 8;

c)

záchranné prostředky a lodní čluny;

d)

hasící přístroje a požární soustavy a sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou;

e)

ostatní bezpečnostní zařízení;

f)

poplašný systém podle čl. 15.08 bodu 3 písm. a);

g)

poplašný systém podle čl. 15.08 bodu 3 písm. b) a c);

h)

dveře v přepážkách podle čl. 15.02 bodu 5 a místa jejích ovládání a otvory podle čl. 15.02 bodů 9, 10 a 13 a čl. 15.03 bodu 12;

i)

dveře podle čl. 15.11 bodu 8;

j)

požární klapky;

k)

požární poplašný systém;

l)

nouzový generátor elektrické energie;

m)

ovládací prvky větrací soustavy;

n)

břehové přípojky;

o)

uzavírání palivových potrubí;

p)

zařízení na zkapalněný plyn;

q)

systémy místního rozhlasu;

r)

radiotelefonní systém;

s)

lékárničky.

3.   Bezpečnostní rozpis podle bodu 1 a bezpečnostní plán podle bodu 2 musí

a)

být řádně opatřeny razítkem subjektu pověřeného prohlídkami a

b)

být umístěny na vhodném, dobře viditelném místě na každé palubě.

4.   V každé kajutě se musí nacházet pravidla chování pro cestující a rovněž zjednodušený bezpečnostní plán, který obsahuje pouze informace uvedené v bodě 2 písm. a) až f).

Pravidla chování obsahují alespoň

a)

označení stavu nouze

požár,

zaplavení,

obecné nebezpečí;

b)

popis různých poplašných signálů;

c)

pokyny týkající se:

únikových cest

chování

nutnosti zachovat klid;

d)

upozornění týkající se:

kouření

používání ohně a otevřeného plamene

otevírání oken

použití některých prvků zařízení.

Tyto pokyny musí být v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině.

Článek 15.14

Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

1.   Osobní lodě musí být vybaveny sběrnými nádržemi na odpadní vodu a vhodnými palubními čistírnami odpadních vod.

2.   Sběrné nádrže na odpadní vody musí mít dostatečný objem. Nádrže musí být opatřeny zařízením k označení stavu hladiny. Musí být k dispozici palubní čerpadla a potrubí k vyprazdňování těchto nádrží, jimiž lze odpadní vody předávat z obou stran plavidla. Musí být možné procházení odpadních vod z jiných plavidel.

Potrubí musí být opatřeno vypouštěcí přípojkou podle evropské normy EN 1306:1996.

Článek 15.15

Výjimky u některých osobních lodí

1.   Místo prokázání přiměřené stability v narušeném stavu podle čl. 15.03 bodů 7 až 13 musí osobní lodě o délce nejvýše 25 m a s povolením přepravovat nejvýše 50 cestujících splňovat tato kritéria:

a)

po souměrném zaplavení se loď může ponořit nejvýše k rovině zbytkového výtlaku a

b)

metacentrická výška GMR nesmí být nižší než 0,10 m.

Potřebná zbytková plovatelnost musí být zajištěna volbou vhodného materiálu použitého ke konstrukci lodního trupu nebo pomocí plováků z pěnového materiálu s buněčnou strukturou, které jsou pevně připojeny k lodnímu trupu. U plavidel delších než 15 m lze zbytkovou plovatelnost zajistit kombinací plováků a dělením odpovídajícím statusu 1 oddělení podle článku 15.03.

2.   U osobních lodí podle bodu 1 může subjekt pověřený prohlídkami povolit menší odchylky od světlé výšky podle čl. 15.06 bodu 3 písm. c) a bodu 5 písm. b). Odchylka nesmí být větší než 5 %. V případě odchylky musí být dotyčné části barevně označeny.

3.   Odchylně od čl. 15.03 bodu 9 nemusí mít osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m a které jsou určeny k přepravě nejvýše 250 cestujících, status 2 oddělení.

4.   (Ponechán volný)

5.   Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování článku 10.04 u osobních lodí určených k přepravě nejvýše 250 cestujících a s délkou nejvýše 25 m, pokud jsou vybaveny plošinou dostupnou z obou stran plavidla přímo nad vodoryskou, aby bylo možno bezpečně zachránit osoby z vody. Osobní lodě mohou být vybaveny srovnatelným zařízením, s výhradou těchto podmínek:

a)

k ovládání zařízení postačuje jedna osoba;

b)

jsou přípustná mobilní zařízení;

c)

zařízení se musí nacházet mimo nebezpečnou oblast pohonných systémů a

d)

je možná účinná komunikace mezi vůdcem plavidla a osobou, která zařízení obsluhuje.

6.   Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování článku 10.04 u osobních lodí, které mají povolení přepravovat nejvýše 600 cestujících a jejichž délka nepřesahuje 45 m, je-li plavidlo vybaveno plošinou podle bodu 1 první věty nebo rovnocenným zařízením podle bodu 5 druhé věty. Kromě toho musí osobní loď mít

a)

jako hlavní pohon kormidlovací propeler, cykloidní (Voth-Schneider) propeler nebo vodomet, nebo

b)

hlavní pohonný systém se dvěma pohonnými jednotkami, nebo

c)

hlavní pohonný systém a boční pohon přídě.

7.   Odchylně od čl. 15.02 bodu 9 osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m a jež jsou povoleny k přepravě nejvýše počtu cestujících, který odpovídá délce plavidla v metrech, mohou mít na plavidle v prostoru pro cestující ručně ovládané přepážkové dveře bez dálkového ovládání podle čl. 15.02 bodu 5, pokud

a)

plavidlo má pouze jednu palubu;

b)

tyto dveře jsou dostupné přímo z paluby a nejsou od paluby dále než 10 m;

c)

spodní hrana otvoru dveří leží nejméně 30 cm nad úrovní podlahy v prostoru pro cestující a

d)

každé z oddělení oddělených těmito dveřmi je vybaveno signálem výše hladiny vody.

8.   Na osobních lodích podle bodu 7 může odchylně od čl. 15.06 bodu 6 písm. c) vést kuchyní jedna úniková cesta, pokud existuje druhá úniková cesta.

9.   Na osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se nevztahuje čl. 15.01 bod 2 písm. e), jsou-li zařízení na zkapalněný plyn vybavena vhodnými poplašnými systémy pro koncentrace CO, které představují zdravotní riziko, a pro potenciálně výbušné směsi plynu a vzduchu.

10.   Pro plavidla s délkou do 25 m neplatí tato ustanovení:

a)

čl. 15.04 bod 1 poslední věta,

b)

čl. 15.06 bod 6 písm. c) pro kuchyně, je-li k dispozici druhá úniková cesta,

c)

článek 15.07.

11.   Na kajutové osobní lodě, jejichž délka nepřesahuje 45 m, se nevztahuje čl. 15.12 bod 10, pokud jsou v kajutě po ruce únikové kukly v počtu odpovídajícím počtu lůžek.

KAPITOLA 15a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ

Článek 15a.01

Uplatňování části II

Vedle části II se na osobní plachetní lodě vztahují požadavky této kapitoly.

Článek 15a.02

Odchylky u některých osobních plachetních lodí

1.   Na osobní plachetní lodě, jejichž délka LWL nepřekračuje 45 m a nejvyšší přípustný počet cestujících není vyšší než LWL v celých metrech, se nevztahují tato ustanovení:

a)

čl. 3.03 bod 7, neposouvají-li se kotvy v kotevních skluzech,

b)

čl. 10.02 bod 2 písm. d), pokud jde o délku,

c)

čl. 15.08 bod 3 písm. a),

d)

čl. 15.15 bod 9 písm. a).

2.   Odchylně od bodu 1 se může počet cestujících zvýšit na 1,5násobek LWL v celých metrech, umožňuje-li to plachtoví, takeláž a vybavení paluby.

Článek 15a.03

Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel

1.   Při výpočtu klopného momentu podle čl. 15.03 bodu 3 se při určení těžiště plavidla berou v úvahu svinuté plachty.

2.   Při zohlednění všech podmínek zatížení podle čl. 15.03 bodu 2 a při použití standardního uspořádání plachtoví nesmí být klopný moment způsobený tlakem větru tak vysoký, aby úhel náklonu překročil 20°. Zároveň

a)

se pro výpočet použije konstantní tlak větru 0,07 kN/m2,

b)

zbývající bezpečnostní vzdálenost musí být nejméně 100 mm a

c)

zbývající volný bok nesmí být záporný.

3.   Vyrovnávací rameno páky statické stability musí

a)

dosáhnout nejvyšší hodnoty při úhlu náklonu 25° nebo více,

b)

činit nejméně 200 mm při úhlu náklonu 30° nebo více,

c)

být pozitivní při úhlu náklonu do 60°.

4.   Prostor pod křivkou vyrovnávacího ramena páky nesmí být menší než

a)

0,055 mrad do 30°;

b)

0,09 mrad do 40° nebo v úhlu, při němž se nechráněný otvor dostane pod hladinu vody, a který je menší než 40°.

Mezi

c)

30° a 40°,nebo

d)

30°a úhlem, při němž se nechráněný otvor dostane pod hladinu vody, a který je menší než 40°,

nesmí být tento prostor menší než 0,03 mrad.

Článek 15a.04

Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení

1.   Odchylně od čl. 6.01 bodu 3 a čl. 9.01 bodu 3 musí být zařízení navrženo pro stálé naklánění až do 20°.

2.   Odchylně od čl. 15.15 bodu 7 písm. c) lze v prostoru pro cestující výšku spodní hrany otvoru dveří snížit na 200 mm nad úrovní podlahy. Po otevření se musí dveře samočinně zavřít a uzamknout.

3.   Odchylně od čl. 15.06 bodu 10 může subjekt pověřený prohlídkami v určitých případech povolit použití snímatelného zábradlí v místech, kde je to nezbytné pro ovládání plachet.

4.   Odchylně od čl. 15.06 bodu 5 písm. a) a čl. 15.06 bodu 9 písm. b) může subjekt pověřený prohlídkami v případě osobních plachetních lodí s délkou do 25 m povolit světlou šířku méně než 800 mm u spojovacích chodeb a schodů. Světlá šířka však musí být nejméně 600 mm.

5.   Ve smyslu článku 15.07 se plachty považují za hlavní pohonný systém.

6.   Může-li během plachtění vrtule běžet naprázdno, musí být ohrožené části pohonného systému chráněny před možným poškozením.

Článek 15a.05

Takeláž obecně

1.   Součásti takeláže musí být uspořádány tak, aby se zamezilo nepřípustnému tření.

2.   Pokud se použije jiný materiál než dřevo nebo zvláštní typy takeláže, musí tato konstrukce zajistit rovnocennou bezpečnost při rozměrech a pevnosti podle této kapitoly. K doložení pevnosti

a)

musí být proveden výpočet pevnosti, nebo

b)

dostatečnou pevnost musí potvrdit uznaná klasifikační společnost, nebo

c)

dimenzování musí být založeno na postupech stanovených uznaným regulativním rámcem (např. Middendorf, Kusk-Jensen).

Důkaz je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

Článek 15a.06

Stěžně a lodní kulatina obecně

1.   Všechna lodní kulatina musí být zhotovena z vysoce kvalitního materiálu.

2.   Dřevo pro stěžně musí být

a)

bez koncentrací suků;

b)

bez bělového dřeva v rámci stanovených rozměrů;

c)

být pokud možno rovnovláknité;

d)

být pokud možno bez točitého růstu.

3.   Je-li zvoleným druhem dřeva borovice bahenní nebo oregonská borovice (Oregon pine) jakosti „bez suků a lepší“, lze průměry uvedené v tabulkách v článcích 15a.07 až 15a.12 zmenšit o 5 %.

4.   Nepoužije-li se na stěžně, košové čnělky, ráhna, vratipně a příďové čeleny dříví kulatého průřezu, musí mít toto dříví rovnocennou pevnost.

5.   Základy stěžňů, stěžňové tuleje a upevnění na palubu, podlahové desky nebo k přídi či zádi musí být zhotoveny tak, aby absorbovaly síly, které na ně působí, nebo je přenášely na jiné připojené části konstrukce.

6.   V závislosti na stabilitě plavidla a vnějších silách, které na ně působí, a rovněž na rozložení disponibilní plochy plachet může subjekt pověřený prohlídkami na základě rozměrů stanovených v této kapitole povolit menší průřezy lodní kulatiny a případně takeláže. K tomu je nutno doložit doklady podle čl. 15a.05 bodu 2.

7.   Je-li doba kývání/kolébání plavidla v sekundách kratší než tři čtvrtiny jeho šířky v metrech, je nutno rozměry stanovené v následujících článcích zvýšit. Je nutno předložit doklady podle čl. 15a.05 bodu 2.

8.   V tabulkách uvedených v článcích 15a.07 až 15a.12 a 15a.14 se možné mezihodnoty interpolují.

Článek 15a.07

Zvláštní ustanovení pro stěžně

1.   Dřevěné stěžně musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka (15)

(m)

Průměr u paluby (cm)

Průměr u stěžňového kříže (cm)

Průměr u stěžňové spojky (cm)

10

20

17

15

11

22

17

15

12

24

19

17

13

26

21

18

14

28

23

19

15

30

25

21

16

32

26

22

17

34

28

23

18

36

29

24

19

39

31

25

20

41

33

26

21

43

34

28

22

44

35

29

23

46

37

30

24

49

39

32

25

51

41

33

Má-li stěžeň dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 10 %.

Má-li stěžeň více než dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 15 %.

V případě stěžňů prostrčených přes palubu musí průměr u paty stěžně činit nejméně 75 % průměru stěžně na úrovni paluby.

2.   Kování stěžňů, pásy, stěžňové kříže a spojky musí být dostatečně pevně dimenzovány a upevněny.

Článek 15a.08

Zvláštní ustanovení pro košové čnělky

1.   Dřevěné košové čnělky musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka (16)

(m)

Průměr u paty (cm)

Průměr v polovině délky (cm)

Průměr u kování (17)

(cm)

4

8

7

6

5

10

9

7

6

13

11

8

7

14

13

10

8

16

15

11

9

18

16

13

10

20

18

15

11

23

20

16

12

25

22

17

13

26

24

18

14

28

25

20

15

31

27

21

Jsou-li ke košové čnělce připojeny ráhnové plachty, zvyšují se rozměry uvedené v tabulce o 10 %.

2.   Přesah mezi košovou čnělkou a stěžněm musí činit nejméně 10násobek požadovaného průměru košové čnělky u paty.

Článek 15a.09

Zvláštní požadavky na příďové čeleny

1.   Dřevěné příďové čeleny musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka (18)

(m)

Průměr u přídě (cm)

Průměr v polovině délky (cm)

4

14,5

12,5

5

18

16

6

22

19

7

25

23

8

29

25

9

32

29

10

36

32

11

39

35

12

43

39

2.   Část příďového čelenu uvnitř paluby musí mít délku rovnající se nejméně čtyřnásobku průměru příďového čelenu na přídi.

3.   Průměr příďového čelenu na jeho horním konci musí činit nejméně 60 % průměru čelenu u přídě.

Článek 15a.10

Zvláštní požadavky na čelenní čnělky

1.   Dřevěné čelenní čnělky musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka  (19)(m)

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Průměr u přídě (cm)

7

10

14

17

21

24

28

31

35

2.   Průměr čelenní čnělky na jejím horním konci musí činit nejméně 60 % průměru u přídě.

Článek 15a.11

Zvláštní požadavky na hlavní vratipně

1.   Dřevěné hlavní vratipně musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka  (20)(m)

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

Průměr (cm)

14

15

16

17

18

20

21

23

24

25

26

27

2.   Průměr u otočného čepu musí činit nejméně 72 % průměru uvedeného v tabulce.

3.   Průměr u otěžového rohu musí činit nejméně 85 % průměru uvedeného v tabulce.

4.   Měřeno od stěžně musí být průměr největší ve dvou třetinách délky.

5.   Pokud

a)

je mezi hlavním vratipněm a zadním plachtovým lemem úhel menší než 65° a hlavní otěž je připevněna na konci vratipně, nebo

b)

místo uchycení otěže neleží naproti otěžového rohu,

subjekt pověřený prohlídkami může podle čl. 15a.05 bodu 2 požadovat větší průměr.

6.   U plachet s plochou menší než 50 m2 může subjekt pověřený prohlídkami povolit zmenšení průměrů uvedených v tabulce.

Článek 15a.12

Zvláštní ustanovení pro vratiráhna

1.   Dřevěná vratiráhna musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka  (21)(m)

4

5

6

7

8

9

10

Průměr (cm)

10

12

14

16

17

18

20

2.   Nepodepřená délka vratiráhna nesmí být větší než 75 %.

3.   Mez pevnosti v lomu paprskovitého úvazu musí být přinejmenším rovna 1,2násobku meze pevnosti v lomu spouště konce ráhna.

4.   Vrcholový úhel paprskovitého úvazu musí být nejvýše 60°.

5.   Je-li odchylně od bodu 4 vrcholový úhel paprskovitého úvazu větší než 60°, musí se pevnost v tahu upravit s ohledem na síly, které působí v tomto případě.

6.   U plachet s plochou menší než 50 m2 může subjekt pověřený prohlídkami povolit menší průměry, než jsou uvedeny v tabulce.

Článek 15a.13

Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž

1.   Pevná a pohyblivá takeláž musí splňovat požadavky na pevnost stanovené v článcích 15a.14 a 15a.15.

2.   Spojení drátěných lan mohou mít podobu

a)

spletení,

b)

kompresních spojek, nebo

c)

zalévacích spojek.

Spletení musí být omotaná a konce musí být zakončeny.

3.   Lanová oka musí být opatřena očnicemi.

4.   Lana musí být vedena tak, aby nepřekážela ve vstupech a na schodech.

Článek 15a.14

Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž

1.   Přední stěhy a úpony musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka stěžně  (22)(m)

11

12

13

14

15

16

17

18

Pevnost v tahu předního stěhu (kN)

160

172

185

200

220

244

269

294

Pevnost v tahu úponů (kN)

355

415

450

485

525

540

630

720

Počet kabelů a lan úponů na jedné straně

3

3

3

3

3

3

4

4

2.   Parduny, košové čnělky, stěhy pro létavku, čelenní čnělky a úpony příďového čelenu musí splňovat tyto minimální požadavky:

Délka stěžně  (23)(m)

<13

13-18

>18

Pevnost v tahu pardunu (kN)

89

119

159

Pevnost v tahu košové čnělky (kN)

89

119

159

Délka košové čnělky (m)

<6

6-8

>8

Pevnost v tahu stěhu pro létavku (kN)

58

89

119

Délka čelenní čnělky (m)

<5

5-7

>7

Pevnost v tahu úponů příďového čelenu (kN)

58

89

119

3.   Konstrukce lan musí být přednostně založena na druhu konstrukce lana 6 × 7 FE v třídě pevnosti 1 550 N/mm2. Alternativně lze ve stejné třídě pevnosti použít typ konstrukce 6 × 36 SE nebo 6 × 19 FE. Vzhledem k vyšší elasticitě typu konstrukce 6 × 19 je nutno zvýšit pevnosti v tahu uvedené v tabulce o 10 %. Použití různých konstrukcí lan je přípustné, mají-li srovnatelné vlastnosti.

4.   Je-li použita pevná takeláž, pevnosti v tahu uvedené v tabulce je nutno zvýšit o 30 %.

5.   Pro takeláž lze použít pouze schválené vidlice, kulatá oka a svorníky.

6.   Svorníky, vidlice, kulatá oka a napínače musí být možné řádně zajistit.

7.   Pevnost v tahu vodního stěhu musí činit nejméně 1,2násobek pevnosti v tahu příslušného stěhu kosatky a létavky.

8.   U plavidel s výtlakem vody méně než 30 m3 může subjekt pověřený prohlídkami povolit snížení pevnosti v tahu uvedené v této tabulce:

Výtlak vody děleno počtem stěžňů (m3)

Snížení (%)

>20 až 30

20

10 až 20

35

< 10

60

Článek 15a.15

Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž

1.   Pro pohyblivou takeláž je nutno použít vláknová lana nebo lana z ocelových drátů. Minimální pevnost v tahu a průměr pro pevnou takeláž musí v poměru k ploše plachet splňovat tyto minimální požadavky:

Druh pohyblivé takeláže

Materiál lana

Plocha plachet  (m2)

Minimální pevnost v tahu (KN)

Průměr lana (mm)

Spouště stěhové plachty

Ocelový drát

do 35

20

6

> 35

38

8

Vlákno (polypropylen-PP)

Průměr lana nejméně 14 mm a jedna lanovnice na každých započatých 25 m2

Spouště vratiplachty

Spouště košové plachty

Ocelový drát

do 50

20

6

> 50 až 80

30

8

> 80 až 120

60

10

> 120 až 160

80

12

Vlákno (PP)

Průměr lana nejméně 18 mm a jedna lanovnice na každých započatých 30 m2

Otěže stěhové plachty

Vlákno (PP)

do 40

14

 

> 40

18

U ploch plachet větších než 30 m2 musí mít otěž podobu táhlice nebo ji musí být možné ovládat pomocí navijáku

Otěže vratiplachty/

košové plachty

Ocelový drát

< 100

60

10

100 až 150

85

12

> 150

116

14

U otěží košových plachet jsou nezbytné pružné spojovací prvky.

Vlákno (PP)

Průměr lana nejméně 18 mm a nejméně tři lanovnice. Je-li plocha plachet větší než 60 m2, jedna lanovnice na 20 m2

2.   Pohyblivá takeláž, která tvoří součást stěhoví, musí mít pevnost v tahu, která odpovídá pevnosti příslušného stěhu nebo úponů.

3.   Jsou-li použity jiné materiály než materiály uvedené v bodě 1, musí být dodrženy hodnoty pevnosti uvedené v tabulce v bodě 1.

Vláknová lana z polyethylenu nelze použít.

Článek 15a.16

Kování a součásti takeláže

1.   Jsou-li použita lana z ocelových drátů nebo vláknová lana, průměr lanovnic (měřeno od středu lana ke středu lana) musí splňovat tyto minimální požadavky:

Ocelový drát (mm)

6

7

8

9

10

11

12

Vlákno (mm)

16

18

20

22

24

26

28

Lanovnice (mm)

100

110

120

130

145

155

165

2.   Odchylně od bodu 1 může být průměr lanovnic roven šestinásobku průměru ocelového drátu, pokud se ocelový drát nepohybuje přes lanovnice trvale.

3.   Pevnost v tahu kování (např. vidlic, kulatých ok, napínačů, destiček s otvory, svorníků, kroužků a spojovacích článků) musí odpovídat síle pevnosti pevné nebo pohyblivé takeláže, která je k nim připevněna.

4.   Upevnění úchytů stěhů a úpon musí být navrženo s ohledem na síly, které na ně působí.

5.   Ke každému oku lze připojit pouze jeden spojovací článek společně s příslušným stěhem nebo úponem.

6.   Kladky spouští a výložných lan musí být bezpečně upevněny na stěžeň a otočné paprskovité úvazy používané za tímto účelem musí být v dobrém stavu.

7.   Upevnění svorníků s okem, oporek, ovíjecích trnů a stěžňových lavic musí být navrženo s ohledem na síly, které na ně působí.

Článek 15a.17

Plachty

1.   Je nutno zajistit, aby se plachty daly svinout jednoduše, rychle a bezpečně.

2.   Plocha plachet musí odpovídat typu plavidla a výtlaku vody.

Článek 15a.18

Výstroj

1.   Plavidla, která jsou vybavena čelenní čnělkou nebo příďovým čelenem, musí mít kosatkovou síť a přiměřený počet vhodných upínadel a napínacích zařízení.

2.   Od zařízení podle bodu 1 lze upustit, je-li čelenní čnělka nebo příďový čelen opatřen ručním úvazkem a šlapnicí přiměřeně dimenzovanou pro připojení bezpečnostního pásu, který se musí nacházet na plavidle.

3.   Pro práci v takeláži musí být k dispozici stolice pro loďmistra.

Článek 15a.19

Zkoušky

1.   Takeláž musí zkontrolovat subjekt pověřený prohlídkami každého 2,5 roku. Zkouška musí zahrnovat nejméně

a)

plachty, včetně plachtových lemů, otěžových rohů a ok ke kasání;

b)

stav stěžňů a lodní kulatiny;

c)

stav pevné a pohyblivé takeláže včetně spojení drátěných lan;

d)

zařízení k rychlému a bezpečnému svinutí plachet;

e)

bezpečné upevnění kladek spouští a výložných lan;

f)

upevnění stěžňových tulejů a dalších upevňovacích bodů pevné a pohyblivé takeláže, které jsou připojeny k plavidlu;

g)

navijáky k ovládání plachet;

h)

ostatní zařízení za účelem plachtění, např. boční ploutve a zařízení k jejich ovládání;

i)

opatření, kterými se zamezuje tření lodní kulatiny, pevné a pohyblivé takeláže a plachet;

j)

zařízení podle článku 15a.18.

2.   Část dřevěného stěžně, která prochází palubou a která se nachází pod palubou, se musí kontrolovat v intervalech, které stanoví subjekt pověřený prohlídkami, nejpozději však při každé pravidelné prohlídce podle článku 2.09. K tomuto účelu se stěžeň musí vytáhnout.

3.   Na plavidle se musí nacházet osvědčení o poslední prohlídce provedené podle bodu 1, které vystaví subjekt pověřený prohlídkami, s uvedením data a s podpisem.

KAPITOLA 16

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

Článek 16.01

Plavidla vhodná k tlačení

1.   Plavidlo, které má být použito k tlačení, musí být opatřeno vhodným tlačným zařízením. Musí být navrženo a vybaveno tak, aby

a)

posádky mohly snadno a bezpečně přecházet na tlačené plavidlo, je-li připojeno spojovací zařízení;

b)

mohlo zaujmout pevnou pozici s ohledem na bočně přivázané plavidlo;

c)

zabraňovalo vzájemnému pohybu mezi plavidly.

2.   Jsou-li plavidla spojena lany, musí být tlačný remorkér vybaven nejméně dvěma speciálními navijáky nebo rovnocenným spojovacím zařízením k napínání lan.

3.   Spojovací zařízení musí umožnit pevné spojení s tlačeným plavidlem.

Pokud se sestavy skládají z tlačného remorkéru a pouze jednoho tlačeného plavidla, musí spojovací zařízení umožňovat řízené kloubové spojení. Potřebné pohonné jednotky musí snadno absorbovat síly, které mají být přenášeny, a musí být možné je snadno a bezpečně ovládat. Na tyto pohonné jednotky se použijí obdobně články 6.02 až 6.04.

4.   U tlačných remorkérů lze upustit od kolizní přepážky podle čl. 3.03 bodu 1 písm. a).

Článek 16.02

Plavidla, která mohou být tlačena

1.   Na tlačné čluny bez kormidelního zařízení, obytných prostor, strojoven nebo kotelen se nevztahují

a)

kapitoly 5 až 7 a 12;

b)

čl. 8.08 body 2 až 8, článek 10.02 a čl. 10.05 bod 1.

Existují-li kormidelní zařízení, obytné prostory, strojovny nebo kotelny, platí pro ně příslušné požadavky této přílohy.

2.   Člunové kontejnery, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí kromě toho splňovat tyto požadavky:

a)

Od kolizních přepážek podle čl. 3.03 bodu 1 lze upustit, pokud jejich čelní stěny mohou pojmout 2,5násobné zatížení, než je stanoveno pro kolizní přepážky u plavidel vnitrozemské plavby se stejným ponorem postavených podle požadavků uznané klasifikační společnosti.

b)

Odchylně od čl. 8.08 bodu 1 nemusí být oddělení dvojitého dna, která jsou obtížně přístupná, odvodnitelná, pokud jejich objem nepřekračuje 5 % výtlaku vody člunového kontejneru při největším přípustném ponoru naloženého plavidla.

3.   Plavidla, která mají být tlačena, musí být vybavena spojovacím zařízením, které zajišťuje bezpečné připojení k druhému plavidlu.

Článek 16.03

Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

Plavidlo, které má vést bočně svázané sestavy, musí být vybaveno pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné boční svázání plavidel.

Článek 16.04

Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

Plavidlo, které má být vedeno v sestavách, musí být vybaveno spojovacím zařízením, pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné připojení k jinému plavidlu v sestavě.

Článek 16.05

Plavidla vhodná k vlečení

1.   Plavidla určená k vlečení musí splňovat tyto požadavky:

a)

Vlečné zařízení musí být uspořádáno tak, aby jeho použití neohrozilo bezpečnost plavidla, posádky nebo nákladu.

b)

Vlečené plavidlo a remorkér musí být vybaveny vlečným hákem, který lze bezpečně uvolnit z kormidelny; toto neplatí, pokud konstrukce nebo jiná zařízení brání převrácení.

c)

Vlečné zařízení se skládá z navijáků nebo vlečného háku. Vlečné zařízení musí být umístěno před rovinou vrtule. Tento požadavek se nevztahuje na plavidla, která jsou řízena pohonnými jednotkami jako kormidlovacími propelery nebo cykloidními (Voth-Schneider) propelery.

d)

Odchylně od požadavků písmene c) postačuje u plavidel, která podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států poskytují výhradně pomoc při vlečení plavidlům s motorovým pohonem, vlečné zařízení jako pachole nebo jiné rovnocenné zařízení. Písmeno b) se použije obdobně.

e)

Hrozí-li nebezpečí, že by se vlečná lana mohla zachytit na zádi plavidla, musí být poskytnuty deflektory se zachycovači lana.

2.   Plavidlo, jehož délka L přesahuje 86 m, nelze použít k vlečení směrem po proudu.

Článek 16.06

Zkušební plavby sestav

1.   Aby tlačný remorkér nebo motorové plavidlo získal povolení k vedení pevně svázané sestavy, a za účelem zápisu do osvědčení Společenství rozhodne subjekt pověřený prohlídkami, zda mají být sestavy přistaveny, a provede zkušební plavby podle článku 5.02 u sestavy v požadovaném tvaru nebo požadovaných tvarech, o nichž se subjekt pověřený prohlídkami domnívá, že jsou nejméně příznivé. Sestava musí splnit požadavky stanovené v článcích 5.02 až 5.10.

Subjekt pověřený prohlídkami zkontroluje, zda je během manévrování podle kapitoly 5 zachováno pevné spojení všech plavidel v sestavě.

2.   Jsou-li během zkušebních plaveb podle bodu 1 na plavidlech, která mají být tlačena nebo vedena bočně svázaná, zvláštní zařízení, např. kormidelní zařízení, pohonné jednotky nebo manévrovací zařízení, nebo kloubové spojky za účelem splnění požadavků stanovených v článcích 5.02 až 5.10, zapíše se do osvědčení Společenství u plavidla vedoucího sestavu: tvar sestavy, pozice, název a úřední číslo plavidel, která jsou vybavena těmito použitými zvláštními zařízeními.

Článek 16.07

Zápisy v osvědčení Společenství

1.   Má-li plavidlo vést sestavu nebo být v sestavě vedeno, zapíše se do osvědčení Společenství, že splňuje příslušné požadavky stanovené v článcích 16.01 až 16.06.

2.   U vedoucího plavidla se do osvědčení Společenství zapíší tyto údaje:

a)

schválené sestavy a tvary sestav;

b)

druhy spojení;

c)

největší zjištěné spojovací síly a

d)

případně nejmenší pevnost v tahu spojovacích lan pro podélné spojení a rovněž počet ovinutí lana.

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

Článek 17.01

Obecná ustanovení

Na konstrukci a vybavení plovoucích strojů se vztahují kapitoly 3, 7 až 14 a 16. Plovoucí stroje s vlastním pohonem musí splňovat rovněž požadavky kapitol 5 a 6. Pohonné jednotky umožňující pouze plavbu na krátké vzdálenosti nepředstavují vlastní pohonné prostředky.

Článek 17.02

Výjimky

1.   Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na tyto požadavky:

a)

čl. 3.03 body 1 a 2 se použije obdobně;

b)

článek 7.02 se použije obdobně;

c)

maximální hladiny akustického tlaku stanovené v čl. 12.02 bodu 5 druhé větě lze překročit, je-li pracovní zařízení plovoucího stroje v provozu, pokud během provozu na plavidle nikdo nenocuje;

d)

výjimky lze udělit s ohledem na ostatní požadavky týkající se konstrukce, pracovního zařízení nebo výstroje, pokud je v každém jednotlivém případě zajištěna rovnocenná bezpečnost.

2.   Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od uplatňování těchto požadavků:

a)

čl. 10.01 bod 1 se nepoužije, pokud lze plovoucí stroje během provozu bezpečně ukotvit pomocí pracovní kotvy nebo pilot. Avšak plovoucí stroj s vlastním pohonem musí mít alespoň kotvu vyhovující požadavkům čl. 10.01 bodu 1, přičemž empirický koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

b)

čl. 12.02 bod 1 druhá část věty: lze-li obytné prostory přiměřeně elektricky osvětlit.

3.   Kromě toho platí

a)

pro čl. 8.08 bod 2 druhou větu: drenážní čerpadlo musí mít strojní pohon;

b)

pro čl. 8.10 bod 3: je-li pracovní zařízení v provozu, nesmí hluk v místě vzdáleném 25 m od boku plovoucího stroje překročit 65 dB(A);

c)

pro čl. 10.03 bod 1: vyžaduje se nejméně jeden další přenosný hasící přístroj, nachází-li se na plavidle pracovní zařízení, které není pevně připevněno k plavidlu;

d)

pro čl. 14.02 bod 2: kromě zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití mohou existovat i jiná zařízení na zkapalněný plyn. Tato zařízení a jejich příslušenství musí splňovat požadavky jednoho členského státu.

Článek 17.03

Dodatečné požadavky

1.   Plovoucí stroj, na němž se během provozu nacházejí osoby, musí být vybaven všeobecným poplašným systémem. Poplašný signál musí být zřetelně odlišitelný od ostatních signálů a v ubytovacích prostorech a na všech pracovištích musí být zajištěna hladina akustického tlaku, která je nejméně o 5 dB(A) vyšší než nejvyšší lokální hladina akustického tlaku. Poplašný signál musí být ovladatelný z kormidelny a hlavních pracovišť.

2.   Pracovní stroj musí mít dostatečnou pevnost, aby vydržel zátěž, které je vystaven, a musí splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení (24).

3.   Stabilita (odolnost vůči převážení) a pevnost pracovního stroje a případě jeho upevnění musí být takové, aby vydržely síly vyplývající z jeho předpokládaného náklonu, sklonu a pohybu.

4.   Zdvihají-li se břemena pomocí zdvihacího zařízení, musí být nejvyšší povolené zatížení s ohledem na stabilitu a pevnost uvedeno viditelně na cedulích na plavidle a na ovládacích stanovištích. Lze-li nosnost zvýšit připojením dodatečných plováků, musí být zřetelně uvedeny přípustné hodnoty jak při použití těchto plováků, tak i bez nich.

Článek 17.04

Zbývající bezpečnostní vzdálenost

1.   Pro účely této kapitoly a odchylně od článku 1.01 se zbývající bezpečnostní vzdáleností rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a nejnižší částí plovoucího stroje, nad níž není stroj dále vodotěsný, přičemž se bere v úvahu sklon a náklon plynoucí z momentů uvedených v čl. 17.07 bodě 4.

2.   Zbývající bezpečnostní vzdálenost je podle čl. 17.07 bodu 1 u jakéhokoli otvoru odolného vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům dostatečná, činí-li nejméně 300 mm.

3.   U otvoru, který není odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost nejméně 400 mm.

Článek 17.05

Zbývající volný bok

1.   Pro účely této kapitoly a odchylně od článku 1.01 se zbývajícím volným bokem rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a horním okrajem paluby při zohlednění sklonu a náklonu plynoucího z momentů uvedených v čl. 17.07 bodě 4.

2.   Zbývající volný bok je podle čl. 17.07 bodu 1 dostatečný, činí-li nejméně 300 mm.

3.   Zbývající volný bok lze zmenšit, prokáže-li se, že jsou splněny požadavky článku 17.08.

4.   Odlišuje-li se tvar plováku podstatně od tvaru pontonu, např. v případě válcových plováků, nebo má-li průřez plováku více než čtyři strany, může subjekt pověřený prohlídkami požadovat nebo povolit zbývající volný bok, který se liší od bodu 2. To platí rovněž pro plovoucí stroje s více plováky.

Článek 17.06

Zkouška stability

1.   Potvrzení stability podle článků 17.07 a 17.08 se musí zakládat na řádně provedené zkoušce stability.

2.   Nelze-li během zkoušky stability dosáhnout přiměřených úhlů náklonu nebo pokud by zkouška stability znamenala nepřiměřené technické obtíže, lze ji nahradit výpočtem těžiště plavidla a hmotnosti. Výsledek výpočtu hmotnosti se musí zkontrolovat změřením ponoru a rozdíl nesmí překročit ± 5 %.

Článek 17.07

Potvrzení stability

1.   Je nutno potvrdit, že s přihlédnutím k zatížením, k nimž dochází při provozu pracovního zařízení a během plavby, zbývající volný bok a zbývající bezpečnostní vzdálenost jsou dostatečné. Za tímto účelem nesmí překročit součet úhlů sklonu a náklonu 10° a dno plováku se nesmí vynořit.

2.   Potvrzení stability zahrnuje tyto údaje a doklady:

a)

výkresy v měřítku plováků a pracovního zařízení a podrobné údaje, které jsou nezbytné pro potvrzení stability, např. obsah nádrží, otvory umožňující přístup dovnitř plavidla;

b)

hydrostatické údaje nebo křivky;

c)

křivky vyrovnávacího ramena páky pro statickou stabilitu, vyžadují-li se podle bodu 5 nebo podle článku 17.08;

d)

popis provozních podmínek s odpovídajícími údaji o hmotnosti a těžišti, včetně nenaloženého stavu a stavu zařízení, pokud jde o přepravu;

e)

výpočet klopného, sklopného a vyrovnávacího momentu s údaji o úhlu sklonu a náklonu a příslušném zbývajícím volném boku a zbývající bezpečnostní vzdálenosti;

f)

shrnutí výsledků výpočtů s uvedením mezních hodnot týkajících se provozu a největšího zatížení.

3.   Potvrzení stability se zakládá nejméně na těchto předpokladech týkajících se zatížení:

a)

hustota vytěženého materiálů u rypadel:

písek a štěrk: 1,5 t/m3

velmi mokrý písek: 2,0 t/m3

zemina v průměru: 1,8 t/m3

směs písku a vody v potrubích: 1,3 t/m3;

b)

u drapákových rypadel se hodnoty uvedené v písmenu a) zvyšují o 15 %;

c)

u hydraulických rypadel se uvažuje nejvyšší nosnost.

4.1   Při potvrzení stability se berou v úvahu momenty plynoucí ze:

a)

zatížení;

b)

nesouměrné konstrukce;

c)

tlaku větru;

d)

otáčení plovoucího stroje s vlastním pohonem během plavby;

e)

případného příčného proudění;

f)

zátěže a zásob;

g)

zatížení paluby a popřípadě nákladu;

h)

volných hladin kapalin;

i)

setrvačných sil;

j)

ostatních mechanických zařízení.

Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.

4.2   Moment způsobený tlakem větru se vypočte podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

c

=

koeficient odporu v závislosti na tvaru

U rámových konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6. Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru.

Za povrchovou plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená obrysem rámové konstrukce.

pw

=

specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25 kN/m2;

A

=

boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v m2;

lw

=

vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího přípustného ponoru v m.

4.3   K určení momentů způsobených otáčením během plavby podle bodu 4.1 písm. d) u plovoucího stroje s vlastním pohonem se použije vzorec uvedený v čl. 15.03 bodě 6.

4.4   Moment způsobený příčným prouděním podle bodu 4.1 písm. e) se bere v úvahu pouze u plovoucího stroje, který je během provozu zakotven nebo připevněn napříč k proudu.

4.5   Při výpočtu momentů způsobených kapalnou zátěží a kapalnými zásobami podle bodu 4.1 písm. f) se určí z hlediska stability nejméně příznivý stupeň naplnění nádrže a příslušný moment se dosadí do výpočtu.

4.6   Moment způsobený setrvačnými silami podle bodu 4.1 písm. i) je nutno patřičně zvážit, lze-li očekávat, že na stabilitu budou mít vliv pohyby břemene a pracovního zařízení.

5.   Vyrovnávací momenty lze pro plováky se svislými bočními stěnami vypočítat podle vzorce

 

M a = 10 · D · Formula · sinφ [kNm]

kde:

Formula

=

metacentrická výška v m;

φn

=

úhel náklonu ve stupních.

Tento vzorec se použije až do úhlů náklonů 10° nebo až do úhlu náklonu, který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je nejmenší úhel. Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí rovněž mezní podmínky stanovené v bodech 3 a 4.

Pokud zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se křivky vyrovnávacího ramena páky podle bodu 2 písm. c).

Článek 17.08

Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

Použije-li se menší zbývající volný bok podle čl. 17.05 bodu 3, je nutno pro všechny provozní podmínky prokázat, že

a)

po opravách pro volné hladiny kapalin není metacentrická výška menší než 0,15 m;

b)

pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je vyrovnávací rameno páky nejméně

h = 0,30 - 0,28. φn [m]

je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20° nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad, přičemž se pro použije radián (rad) (1° = 0,01745 rad);

c)

součet úhlů sklonu a náklonu nesmí přesáhnout 10°;

d)

je zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost podle požadavků článku 17.04;

e)

je zachován zbývající volný bok nejméně 0,05 m;

f)

pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je zachováno zbývající vyrovnávací rameno páky nejméně

h = 0,20 - 0,23. φn [m],

přičemž je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad.

Zbývajícím vyrovnávacím ramenem páky se rozumí největší rozdíl mezi 0° a 30° náklonu mezi křivkou vyrovnávacího ramena páky a křivkou klopného ramena páky. Pokud se voda dostane k otvoru směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.

Článek 17.09

Nákladové značky a ponorové stupnice

Musí být upevněny nákladové značky a ponorové stupnice podle článků 4.04 a 4.06.

Článek 17.10

Plovoucí stroj bez potvrzení stability

1.   Od použití článků 17.04 až 17.08 lze upustit u plovoucího stroje,

a)

jehož pracovní zařízení nemůže v žádném případě změnit náklon nebo sklon tohoto stroje a

b)

lze-li přiměřeně vyloučit posunutí těžiště.

2.   Avšak

a)

při největším zatížení musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm;

b)

u otvorů, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 500 mm.

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

Článek 18.01

Provozní podmínky

Pracovní plavidla, která jsou jako taková označena v osvědčení Společenství podle části I nebo II přílohy V, mohou plout mimo oblast práce na vodní cestě pouze v nenaloženém stavu. Toto omezení se zapíše do osvědčení Společenství.

Za tímto účelem musí mít pracovní plavidla osvědčení vystavené příslušným orgánem, v němž je uvedena doba trvání prací a zeměpisné hranice oblasti práce na vodní cestě, na němž může být plavidlo provozováno.

Článek 18.02

Uplatňování části II

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, konstrukce a výstroj pracovních plavidel musí být v souladu s kapitolami 3 až 14 části II.

Článek 18.03

Odchylky

1.

a)

Ustanovení čl. 3.03 bodu 1 se použijí obdobně.

b)

Má-li plavidlo vlastní pohon, použijí se obdobně kapitoly 5 a 6.

c)

Čl. 10.02 bod 2 písm. a) a b) se použije obdobně.

d)

Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na konstrukci, zařízení a výstroj, je-li v každém jednotlivém případě prokázána rovnocenná bezpečnost.

2.   Subjekt pověřený prohlídkami může upustit od těchto ustanovení:

a)

čl. 8.08 body 2 až 8, není-li nutná posádka;

b)

čl. 10.01 body 1 a 3, lze-li pracovní plavidlo bezpečně ukotvit pomocí pracovních kotev nebo pilot. Pracovní plavidla s vlastním pohonem však musí být vybavena nejméně jednou kotvou, která splňuje požadavky stanovené v čl. 10.01 bodě 1, přičemž koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

c)

čl. 10.02 bod 1 písm. c), nemá-li pracovní plavidlo vlastní pohon.

Článek 18.04

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

1.   Používá-li se pracovní plavidlo jako výsypný člun pro meliorační práce nebo jako zásobníkový hopper, musí bezpečnostní vzdálenost mimo podpalubní nákladový prostor činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit menší volný bok, je-li výpočtem prokázáno, že stabilita je dostatečná pro náklad s hustotou 1,5 t/m3 a že se žádný bok paluby nedostane k hladině vody. Je nutno vzít v úvahu účinek kapalného nákladu.

2.   Články 4.01 a 4.02 se použijí obdobně na pracovní plavidla, která nejsou zahrnuta v bodě 1. Subjekt pověřený prohlídkami může pro bezpečnostní vzdálenost a volný bok stanovit jiné hodnoty.

Článek 18.05

Lodní čluny

Pracovní plavidlo nemusí mít lodní člun, pokud

a)

nemá vlastní pohon nebo

b)

lodní člun je k dispozici v oblasti práce na vodní cestě.

Tato odchylka se zapíše do osvědčení Společenství.

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HISTORICKÁ PLAVIDLA

(Ponechána volná)

KAPITOLA 19a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁKLADNÍ ČLUNY PRO PLAVBU NA KANÁLE

(Ponechána volná)

KAPITOLA 19b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

Článek 19b.01

Uplatňování kapitoly 4

1.   Odchylně od čl. 4.01 bodů 1 a 2 se bezpečnostní vzdálenost u dveří a otvorů kromě jícnů úložných prostor u plavidel, která jsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4, snižuje takto:

a)

u otvorů, jež lze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 150 mm;

b)

u otvorů, jež nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 200 mm.

2.   Odchylně od článku 4.02 minimální volný bok plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4 činí 0 mm, je-li dodržena bezpečnostní vzdálenost podle bodu 1.

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁMOŘNÍ LODĚ

(Ponechána volná)

KAPITOLA 21

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

Článek 21.01

Obecná ustanovení

Na konstrukci a vybavení rekreačních plavidel se vztahují pouze články 21.02 a 21.03.

Článek 21.02

Uplatňování části II

1.   Rekreační plavidla musí splňovat tyto požadavky:

a)

z kapitoly 3:

 

článek 3.01, čl. 3.02 bod 1 písm. a) a bod 2, čl. 3.03 bod 1 písm. a) a bod 6 a čl. 3.04 bod 1;

b)

kapitola 5;

c)

z kapitoly 6:

 

čl. 6.01 bod 1 a článek 6.08;

d)

z kapitoly 7:

 

čl. 7.01 body 1 a 2, článek 7.02, čl. 7.03 body 1 a 2, čl. 7.04 bod 1, čl. 7.05 bod 2, článek 7.13, pokud existuje kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

e)

z kapitoly 8:

 

čl. 8.01 body 1 a 2, čl. 8.02 body 1 a 2, čl. 8.03 body 1 a 3, článek 8.04, čl. 8.05 body 1 až 10 a bod 13, čl. 8.08 body 1, 2, 5, 7 a 10, čl. 8.09 bod 1 a článek 8.10;

f)

z kapitoly 9:

 

obdobně čl. 9.01 bod 1;

g)

z kapitoly 10:

 

čl. 10.01 body 2, 3 a 5 až 14, čl. 10.02 bod 1 písm. a) až c) a bod 2 písm. a) a e) až h), čl. 10.03 bod 1 písm. a), b) a d): na plavidle se však musí nacházet nejméně dva hasící přístroje; čl. 10.03 body 2 až 6, článek 10.03a, článek 10.03b a článek 10.05;

h)

kapitola 13;

i)

kapitola 14.

2.   U rekreačních plavidel, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (25), se první prohlídka a pravidelné prohlídky vztahují pouze na

a)

článek 6.08, existuje-li ukazatel rychlosti otáčení;

b)

čl. 7.01 bod 2, článek 7.02, čl. 7.03 bod 1 a článek 7.13, existuje-li kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

c)

čl. 8.01 bod 2, čl. 8.02 bod 1, čl. 8.03 bod 3, čl. 8.05 bod 5, čl. 8.08 bod 2, článek 8.10;

d)

čl. 10.01 body 2, 3, 6 a 14, čl. 10.02 bod 1 písm. b) a c), bod 2 písm. a) a e) až h), čl. 10.03 bod 1 písm. b) a d), body 2 až 6, článek 10.05;

e)

kapitola 13;

f)

z kapitoly 14:

aa)

článek 14.12;

bb)

článek 14.13, přejímací zkouška po uvedení zařízení na zkapalněný plyn do provozu se provádí v souladu s požadavky směrnice 94/25/ES, zpráva o převzetí se předává subjektu pověřenému prohlídkami;

cc)

články 14.14 a 14.15; zařízení na zkapalněný plyn musí být v souladu s požadavky směrnice 94/25/ES;

dd)

celá kapitola 14, je-li zařízení na zkapalněný plyn zabudováno po uvedení rekreačního plavidla na trh.

Článek 21.03

(Ponechán volný)

KAPITOLA 22

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

Článek 22.01

Obecná ustanovení

1.   Tato kapitola se vztahuje na plavidla převážející kontejnery, vyžadují-li se podle použitelných platných předpisů plavebních orgánů v členských státech doklady o stabilitě.

Doklady o stabilitě musí zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat a řádně opatřit razítkem subjekt pověřený prohlídkami.

2.   Doklady o stabilitě musí vůdci plavidla poskytnout srozumitelné informace o stabilitě plavidla pro všechny podmínky zatížení.

Doklady o stabilitě musí zahrnovat alespoň

a)

údaje o přípustných koeficientech stability, o přípustných hodnotách

Formula

nebo o přípustných výškách pro těžiště nákladu;

b)

údaje o prostorech, které lze zaplnit zátěžovou vodou;

c)

formuláře pro kontrolu stability;

d)

návod k použití nebo příklad výpočtu pro vůdce plavidla.

3.   U plavidel, na nichž lze převážet kontejnery zajištěné i nezajištěné, se poskytne samostatný způsob výpočtu pro potvrzení stability pro přepravu nezajištěných i zajištěných kontejnerových nákladů.

4.   Kontejnerový náklad se považuje za zajištěný pouze tehdy, pokud je každý jednotlivý kontejner pevně upevněn k lodnímu trupu pomocí vodícího zařízení nebo zajišťovacího zařízení a jeho poloha se během plavby nemůže změnit.

Článek 22.02

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

1.   Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě nezajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

a)

Metacentrická výška

Formula

nesmí být větší než 1,00 m.

b)

Při současném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin nesmí úhel náklonu překročit 5° a okraj paluby se nesmí ponořit.

c)

Klopné rameno páky způsobené odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla se určí podle vzorce:

Formula

kde:

cKZ

parametr (cKZ = 0,04) [s2/m];

v

nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

Formula

výška těžiště naloženého plavidla nad základnou [m];

T'

ponor naloženého plavidla [m].

d)

Klopné rameno páky způsobené tlakem větru se určí podle vzorce:

Formula

kde:

cKW

parametr (cKW = 0,025) [t/m2];

A'

boční plocha nad příslušnou rovinou ponoru naloženého plavidla [m2];

D'

výtlak naloženého plavidla [t];

lW

výška těžiště boční plochy Aψ nad příslušnou rovinou ponoru [m];

T'

ponor naloženého plavidla [m].

e)

Klopné rameno páky způsobené volnou hladinou dešťové a zbytkové vody v úložném prostoru nebo dvojitém dnu se určí podle vzorce:

Formula

kde:

cKfO

parametr (cKfO = 0,015) [t/m2]

b

šířka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m]; (26)

l

délka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m]; (26)

D'

výtlak naloženého plavidla [t].

f)

Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

2.   Stabilita plavidla převážejícího nezajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná Formula nepřekračuje Formula zul podle níže uvedeného vzorce. Formula zul se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

a)

Formula

Pro Formulanesmí být žádná hodnota menší než 11,5 (11,5 = 1/tan5°).

b)

Formula

zul =

Formula

- 1,00 [m]
Rozhodující je nejnižší hodnota

Formula

zul podle vzorce a) nebo b).

V těchto vzorcích:

Formula

zul

nejvyšší přípustná výška těžiště naloženého plavidla nad jeho základnou [m];

Formula

výška metacentra nad základnou [m] podle přibližného vzorce v bodě 3;

F

příslušný skutečný volný bok při Formula L [m];

Z

parametr pro odstředivou sílu způsobenou otáčením

Formula

v

nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

Tm

příslušný průměrný ponor [m];

hKW

klopné rameno páky způsobené bočním tlakem větru podle bodu 1 písm. d) [m];

hKfO

součet klopných ramen páky způsobených volnými hladinami kapalin podle bodu 1 písm. e) [m].

3.   Přibližný vzorec pro

Formula

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu Formula pro výpočet podle bodu 2 a čl. 22.03 bodu 2 určit pomocí přibližného vzorce:

a)

pro plavidla ve tvaru pontonu

Formula

b)

pro ostatní plavidla

Formula

Článek 22.03

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

1.   Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě zajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

a)

Metacentrická výška

Formula

nesmí být menší než 0,50 m.

b)

Při společném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin se žádný otvor v lodním trupu nesmí ponořit.

c)

Klopná ramena páky způsobená odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla, tlakem větru a volnými hladinami kapalin se vypočte podle vzorců v čl. 22.02 bodě 1 písm. c) až e).

d)

Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

2.   Stabilita plavidla převážejícího zajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná Formula nepřekračuje Formula zul podle vzorce, který se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

a)

Image

Pro Formula nesmí být žádná hodnota menší než 6,6 a

pro Imagenesmí být žádná hodnota menší než 0.

b)

Formula

zul =

Formula

– 0,50 [m].
Rozhodující je nejnižší hodnota

Formula

zul podle vzorce a) nebo b).

Kromě výrazů definovaných výše v těchto vzorcích platí:

I

příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky při Tm [m4], (přibližný vzorec viz bod 3);

i

příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky souběžné se základnou, při výšce

Formula

Image

výtlak vody plavidla při Tm [m3];

F'

ideální volný bok F' = H' - Tm [m] nebo [m], Formularozhodující je nejnižší hodnota;

a

svislá vzdálenost mezi spodní hranou otvoru, který se v případě náklonu ponoří první, a vodoryskou v rovné poloze plavidla [m];

b

vzdálenost téhož otvoru od středu plavidla [m];

H'

ideální boční výška [m] Formula;

q

součet objemů palubních přístřešků, jícnů, palubních mezinástaveb a jiných nástaveb do výšky nejvýše 1,0 m nad H nebo do nejnižšího otvoru ve zvažovaném objemu; rozhodující je nejmenší hodnota. Části objemů, které se nacházejí v rozsahu 0,05 L od konců plavidla, se neberou v úvahu [m3].

3.   Přibližný vzorec pro I

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu příčného momentu setrvačnosti I oblasti vodorysky vypočítat podle přibližného vzorce:

a)

pro plavidla ve tvaru pontonu

Image

b)

pro ostatní plavidla

Image

Článek 22.04

Postup posuzování stability na palubě

Postup posuzování stability na palubě lze zjistit z dokladů uvedených v čl. 22.01 bodě 2.

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 m

Článek 22a.01

Uplatňování části I

Kromě požadavků stanovených v čl. 2.03 bodě 3 musí vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce informovat subjekt pověřený prohlídkami, který má později vystavit osvědčení Společenství, před zahájením výstavby plavidla delšího než 110 m kromě námořních lodí (stavba nového plavidla nebo prodloužení plavidla, které je již v provozu). Subjekt pověřený prohlídkami provádí během fáze výstavby prohlídky. Od prohlídek během fáze výstavby lze upustit, je-li před zahájením stavby předloženo osvědčení, v němž uznaná klasifikační společnost prohlašuje, že bude provádět stavební dohled.

Článek 22a.02

Uplatňování části II

Na plavidla delší než 110 m se kromě části II vztahují články 22a.03 až 22a.05.

Článek 22a.03

Pevnost

Uznaná klasifikační společnost ověří dostatečnou pevnost lodního trupu podle čl. 3.02 bodu 1 písm. a) (podélnou, příčnou a místní pevnost) a vystaví osvědčení.

Článek 22a.04

Plovatelnost a stabilita

1.   Body 2 až 9 se vztahují na plavidla delší než 110 m s výjimkou osobních lodí.

2.   Důkaz o dostatečně stabilitě, včetně stability v narušeném stavu, je nutno ověřit pro nejméně příznivé podmínky zatížení.

Základní hodnoty pro výpočet stability – hmotnost prázdného plavidla a těžiště – se určí

pomocí zkoušky stability, nebo

podrobným výpočtem hmotnosti a momentu, přičemž se hmotnost prázdného plavidla ověří kontrolou ponoru s tolerancí +/-5 % mezi hmotností určenou výpočtem a výtlakem určeným odpočtem ponoru.

3.   Důkaz o plovatelnosti v narušeném stavu se ověří pro plně naložené plavidlo.

Za tímto účelem je nutno předložit výpočet prokazující dostatečnou stabilitu pro kritické mezistupně zaplavení a konečné zaplavení. Příslušné orgány mohou uznat záporné hodnoty stability v mezistupních zaplavení, je-li prokázána dostatečná stabilita v následných mezistupních.

4.   Pro narušený stav se berou v úvahu tyto předpoklady:

a)

Rozsah poškození boku:

podélný

:

nejméně 0,10 L,

příčný

:

0,59 m,

svislý

:

od základny nahoru bez omezení.

b)

Rozsah poškození dna:

podélný:

:

nejméně 0,10 L,

příčný

:

3,00 m,

svislý

:

od základny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.

c)

Všechny přepážky v poškozeném prostoru se považují za poškozené, což znamená, že dělení je nutno zvolit tak, aby plavidlo bylo schopno plavby po zaplavení dvou či více přilehlých oddělení v podélném směru.

Pro hlavní strojovnu je nutno vzít v úvahu pouze status 1 oddělení, tj. koncové přepážky strojovny se považují za nepoškozené.

Při poškození dna se považují za zaplavená také přilehlá oddělení v příčném směru.

   strojovny a provozní místnosti 85 %

   dvojitá dna, palivové nádrže, zátěžové nádrže atd. v závislosti na tom, považují-li se podle své funkce u plavidla plovoucího s největším přípustným ponorem za plné nebo prázdné 0 nebo 95 %

Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení je nižší, lze použít vypočtenou hodnotu.

d)

Zaplavitelnost

Předpokládá se zaplavitelnost 95 %.

Odchylně od tohoto předpokladu lze použít tuto zaplavitelnost:

e)

Spodní hrana nevodotěsných otvorů (např. dveře, okna, vstupní jícny) nesmí být při konečném zaplavení níže než 100 mm nad vodoryskou v narušeném stavu.

5.   Stabilita v narušeném stavu je dostatečná, pokud na základě předpokladů v bodě 4:

a)

při konečném zaplavení zůstane bezpečnostní vzdálenost nejméně 100 mm a úhel náklonu plavidla nepřekročí 5°; nebo

b)

výsledek výpočtů v souladu s postupem výpočtu stability v narušeném stavu uvedeném v části 9 ADNR je kladný.

6.   Existují-li otvory pro příčné zaplavení nebo zaplavení dolních prostor ke zmenšení nesouměrného zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut, byla-li v mezistupních zaplavení prokázána dostatečná stabilita v narušeném stavu.

7.   Je-li možno otvory, jimiž by mohlo dojít k dodatečnému zaplavení nepoškozených oddělení, uzavřít vodotěsně, uzavírací zařízení musí být označeno v souladu s návodem k použití.

8.   Má se za to, že byl předložen důkaz pomocí výpočtu v souladu s body 2 až 5, pokud je výsledek výpočtů stability v narušeném stavu podle části 9 ADNR kladný.

9.   Je-li to nezbytné ke splnění požadavků bodů 2 nebo 3, stanoví se rovina největšího přípustného ponoru znovu.

Článek 22a.05

Dodatečné požadavky

1.   Plavidla delší než 110 m musí

a)

být vybavena pohonným systémem s více vrtulemi, s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a bočním pohonem přídě, který se ovládá z kormidelny a který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo; nebo

mít pohonný systém s jednou vrtulí a boční pohon přídě ovládaný z kormidelny, s vlastním napájením, který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, a který umožňuje, aby se plavidlo v případě poruchy hlavního pohonného systému pohybovalo vlastním pohonem;

b)

být vybaveno systémem radarového řízení spolu s ukazatelem rychlosti otáčení podle čl. 7.06 bodu 1;

c)

mít pevný drenážní systém podle článku 8.08;

d)

splňovat požadavky čl. 23.09 bodu 1.1.

2.   U plavidel, s výjimkou osobních lodí, delších než 110 m, která kromě bodu 1

a)

mohou být v případě havárie oddělena v jedné třetině plavidla bez použití těžkého vyprošťovacího zařízení, přičemž oddělené části plavidla jsou po oddělení nadále schopny plavby;

b)

mají osvědčení, které se nachází na plavidle a které vystavila uznaná klasifikační společnost, týkající se plovatelnosti, sklonu a stability samostatných částí plavidla s uvedením stavu zatížení, při jehož překročení nelze zajistit plovatelnost obou částí;

c)

jsou postavena jako plavidla s dvojitým lodním trupem v souladu s ADNR, přičemž na motorové lodě se vztahují body 9.1.0.91 až 9.1.0.95 a na tankové lodě body 9.3.2.11.7 a 9.3.2.13 až 9.3.2.15 části 9 ADNR;

d)

jsou vybavena pohonným systémem s více šrouby podle bodu 1 písm. a) první poloviny věty;

se v bodě 52 osvědčení Společenství uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

3.   U osobních lodí delších než 110 m, které kromě bodu 1

a)

jsou postaveny nebo přestavěny na nejvyšší třídu pod dohledem uznané klasifikační společnosti, což musí být potvrzeno osvědčením vystaveným klasifikační společnosti, přičemž současná třída není nutná;

b)

buď

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a takové dělení, aby se při zaplavení dvou přilehlých vodotěsných oddělení plavidlo neponořilo pod rovinu zbytkového výtlaku a zbývající bezpečnostní vzdálenost zůstala 100 mm,

nebo

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a dvojitý lodní trup se vzdáleností mezi boční stěnou plavidla a podélnou přepážkou nejméně 800 mm;

c)

jsou vybaveny pohonným systémem s více vrtulemi s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a systémem bočního pohonu přídě, který lze ovládat z kormidelny a který působí v podélném i příčném směru;

d)

umožňují ovládání záďové kotvy přímo z kormidelny;

se v bodě 52 osvědčení Společenství uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

Článek 22a.06

Uplatňování hlavy IV při přestavbách

Subjekt pověřený prohlídkami může na plavidla přestavěná na délku větší než 110 m uplatňovat kapitolu 24 pouze na základě zvláštních doporučení výboru.

KAPITOLA 22b

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

Článek 22b.01

Obecná ustanovení

1.   Rychlá plavidla nesmějí být postavena jako kajutové osobní lodě.

2.   Na rychlých plavidlech jsou zakázána tato zařízení:

a)

zařízení vybavená knotovými hořáky podle článku 13.02;

b)

naftová kamna s odpařovacími hořáky podle článků 13.03 a 13.04;

c)

topná zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07;

d)

zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

Článek 22b.02

Uplatňování části I

1.   Vedle článku 2.03 musí být rychlá plavidla postavena a klasifikována pod dohledem a podle předpisů uznané klasifikační společnosti, která má zvláštní předpisy pro rychlá plavidla. Třída musí být zachována.

2.   Odchylně od článku 2.06 osvědčení Společenství vystavená podle této kapitoly jsou platná po dobu nejvýše pěti let.

Článek 22b.03

Uplatňování části II

1.   Bez ohledu na bod 2 a čl. 22b.02 bod 2 se na rychlá plavidla vztahují kapitoly 3 až 15, a výjimkou těchto:

a)

čl. 3.04 bod 6 odstavec 2;

b)

čl. 8.08 bod 2 druhá věta;

c)

čl. 11.02 bod 4 druhá a třetí věta;

d)

čl. 12.02 bod 4 druhá věta;

e)

čl. 15.06 bod 3 písm. a) druhá věta.

2.   Odchylně od čl. 15.02 bodu 9 a čl. 15.15 bodu 7 musí být všechny dveře ve vodotěsných přepážkách na dálkové ovládání.

3.   Odchylně od čl. 6.02 bodu 1 v případě poruchy nebo nesprávné funkce pohonné jednotky kormidelního stroje začne neprodleně fungovat druhá nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje nebo ruční pohon.

4.   Kromě požadavků části II musí rychlá plavidla splňovat požadavky článků 22b.04 až 22b.12.

Článek 22b.04

Sedadla a bezpečnostní pásy

Pro nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle musí být k dispozici sedadla. Sedadla musí být opatřena bezpečnostními pásy. Od bezpečnostních pásů lze upustit, pokud je k dispozici vhodná ochrana při nárazu, nebo pokud se nevyžadují podle kapitoly 4 části 6 Kodexu pro rychlá plavidla (HSC Code) 2000.

Článek 22b.05

Volný bok

Odchylně od článků 4.02 a 4.03 musí být volný bok nejméně 500 mm.

Článek 22b.06

Plovatelnost, stabilita a dělení

Pro rychlá plavidla je nutno předložit dokumentaci pro

a)

vlastnosti týkající se plovatelnosti a stability, které zajišťují bezpečnost plavidla při plavbě s výtlakem, a to v neporušeném i narušeném stavu;

b)

vlastnosti týkající se stability a stabilizační systémy, které zajišťují bezpečnost plavidla, je-li provozováno s dynamickým vztlakem a v přechodné fázi;

c)

vlastnosti týkající se stability při plavbě bez výtlaku a v přechodné fázi k bezpečnému převedení plavidla do režimu výtlaku v případě nesprávné funkce systému.

Článek 22b.07

Kormidelna

1.   Uspořádání

a)

Odchylně od čl. 7.01 bodu 1 musí být kormidelny uspořádány tak, aby kormidelník a druhý člen posádky mohli kdykoli během plavby plnit své úkoly.

b)

Ovládací stanoviště musí být uspořádáno tak, aby na něm mohla být umístěna pracoviště pro osoby uvedené v písmenu a). Přístroje k navigaci, manévrování, kontrole a komunikaci a jiné důležité ovládací prvky musí být dostatečně blízko u sebe, aby druhý člen posádky i vůdce plavidla mohli získávat potřebné informace a ovládat potřebné ovládací prvky a zařízení vsedě. Ve všech případech platí tyto požadavky:

aa)

ovládací stanoviště pro kormidelníka musí být uspořádáno tak, aby umožňovalo řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

bb)

druhý člen posádky musí mít na svém pracovišti vlastní (pomocnou) obrazovku radaru a musí být schopen zasáhnout ze svého stanoviště do přenosu informací a ovládání pohonu plavidla.

c)

Osoby uvedené v písmenu a) musí být schopné ovládat zařízení uvedená v písmenu b) bez zábran, a to i tehdy, jsou-li řádně nasazeny bezpečnostní pásy.

2.   Neomezený výhled

a)

Odchylně od čl. 7.02 bodu 2 nesmí být omezený výhled kormidelníka vsedě před přídi více než jedna délka plavidla bez ohledu na náklad.

b)

Odchylně od čl. 7.02 bodu 3 nesmí celkový výsek úseků bez volného výhledu zepředu až k 22,5° směrem dozadu na každou stranu přesáhnout 20°. Každý jednotlivý úsek bez volného výhledu nesmí překročit 5°. Přehledný úsek mezi dvěma úseky bez volného výhledu nesmí být menší než 10°.

3.   Přístroje

Přístrojové desky pro obsluhu a kontrolu zařízení uvedených v článku 22b.11 se musí nacházet na samostatných a zřetelně označených místech v kormidelně. Totéž platí případně pro ovládací prvky ke spouštění kolektivních záchranných prostředků na vodu.

4.   Osvětlení

Pro oblasti nebo části zařízení, které musí být během provozu osvětleny, se použije červené světlo.

5.   Okna

Je nutno zamezit odrazům. Musí existovat prostředky, kterými se zamezí oslnění slunečním světlem.

6.   Povrchové materiály

V kormidelně je nutno předejít reflexním povrchovým materiálům.

Článek 22b.08

Dodatečné vybavení

Rychlá plavidla musí mít toto dodatečné vybavení:

a)

radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení podle čl. 7.06 bodu 1,

b)

snadno dostupné osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 pro nejvyšší přípustný počet osob na plavidle.

Článek 22b.09

Uzavřené prostory

1.   Obecná ustanovení

Veřejně přístupné prostory a obytné prostory a příslušné zařízení musí být navrženo tak, aby osoby, které je řádně používají, neutrpěly zranění při běžném nebo nouzovém rozjezdu či zastavení nebo během manévrování při běžné plavbě a v případě poruchy nebo nesprávného ovládání.

2.   Komunikace

a)

K informování cestujících o bezpečnostních opatřeních musí být všechny osobní lodě vybaveny akustickými a vizuálními zařízeními, která mohou vidět a slyšet všichni cestující na plavidle.

b)

Pomocí zařízení popsaných v písmenu a) může vůdce plavidla dát pokyny cestujícím.

c)

Všichni cestující mají v blízkostí svých sedadel k dispozici pokyny pro případ nouzové situace, včetně plánu plavidla s označením všech východů, únikových tras, nouzového zařízení, záchranných prostředků a návodu k použití záchranné vesty.

Článek 22b.10

Východy a únikové trasy

Únikové a evakuační trasy musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí být zajištěn snadný, bezpečný a rychlý přístup z ovládacího stanoviště do prostorů a obytných prostorů, do nichž mají přístup cestující;

b)

únikové trasy vedoucí k nouzovým východům musí být zřetelně a trvanlivě označeny;

c)

všechny východy musí být řádně označeny. Fungování otevíracího mechanismu musí být zřejmé zvenku i zevnitř;

d)

únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní naváděcí systém;

e)

vedle východů musí být ponechán dostatečný prostor pro člena posádky.

Článek 22b.11

Požární ochrana a prevence

1.   Chodby, místnosti a obytné prostory, které jsou přístupné veřejnosti, a rovněž kuchyně a strojovny musí být napojeny na vhodný systém požárního poplachu. Požár a místo jeho výskytu se zobrazuje automaticky na stanovišti trvale obsazeném posádkou.

2.   Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle článku 10.03b.

3.   Místnosti a obytné prostory přístupné veřejnosti a jejich únikové trasy musí být vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle článku 10.03a. Použitou vodu lze rychle odčerpat a odvést ven.

Článek 22b.12

Přechodná ustanovení

Rychlá plavidla podle čl. 1.01 bodu 22, která mají ke dni 31. března 2003 platné osvědčení Společenství, musí splňovat níže uvedená ustanovení této kapitoly:

a)

články 22b.01, 22b.04, 22b.08, 22b.09, 22b.10, 22b.11 bod 1

při obnovení platnosti osvědčení Společenství;

b)

ke dni 1. dubna 2013,

čl. 22b.07 body 1, 3, 4, 5 a 6;

c)

ke dni 1. ledna 2023

všechna ostatní ustanovení.

ČÁST III

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

Článek 23.01

(Ponechán volný)

Článek 23.02

(Ponechán volný)

Článek 23.03

(Ponechán volný)

Článek 23.04

(Ponechán volný)

Článek 23.05

(Ponechán volný)

Článek 23.06

(Ponechán volný)

Článek 23.07

(Ponechán volný)

Článek 23.08

(Ponechán volný)

Článek 23.09

Vybavení plavidel

1.   U motorových lodí, tlačných remorkérů, tlačných sestav a osobních lodí zapíše subjekt pověřený prohlídkami do osvědčení Společenství v bodě 47, zda jsou či nejsou dodrženy body 1.1 nebo 1.2.

1.1   Standard S1

a)

Pohonné systémy musí být uspořádány tak, aby z ovládacího stanoviště bylo možné měnit rychlost plavidla a obrátit směr tahu vrtule.

Pomocné motory potřebné pro provoz musí být možné zapnout a vypnout z ovládacího stanoviště, pokud k tomu nedochází samočinně nebo pokud motory neběží během plavby nepřetržitě.

b)

V nebezpečných oblastech

teploty chladící vody hlavních motorů,

tlaku mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek,

tlaku oleje a vzduchu reverzních jednotek hlavních motorů, reverzačních převodovek nebo propelerů,

stavů hladiny sběrných prostor v hlavní strojovně

musí být zajištěno sledování pomocí přístrojů, které v případě nesprávné funkce spustí v kormidelně akustické a vizuální signály. Akustické poplašné signály lze sloučit do jednoho akustického výstražného zařízení. Jakmile je porucha rozeznána, je možné je vypnout. Vizuální poplašné signály lze vypnout teprve po odstranění poruch, kvůli nimž byly spuštěny.

c)

K přívodu paliva a chlazení hlavního motoru dochází samočinně.

d)

Kormidelní zařízení musí být ovladatelné jednou osobou, a to i při největším ponoru, bez vynaložení zvláštní síly.

e)

Z ovládacího stanoviště musí být možné dát vizuální a akustické signály vyžadované předpisy vnitrostátních nebo mezinárodních plavebních orgánů.

f)

Neexistuje-li přímé spojení mezi ovládacím stanovištěm a přídí, zádí, obytnými prostorami a strojovnami, musí být poskytnut hlasový komunikační systém. Pro komunikaci se strojovnami může mít podobu vizuálního nebo akustického signálu.

g)

Předepsaný lodní člun může spustit na vodu jeden člen posádky sám a v přiměřené době.

h)

Musí být k dispozici světlomet, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

i)

K ovládání klik a podobných otočných součástí zdvihacích zařízení není zapotřebí větší síla než 160 N.

j)

Vlečné navijáky zapsané v osvědčení Společenství musí mít strojní pohon.

k)

Drenážní čerpadla a čerpadla k umývání podlahy musí mít strojní pohon.

l)

Hlavní řídící jednotky a kontrolní přístroje musí být uspořádány ergonomicky.

m)

Zařízení podle čl. 6.01 bodu 1 lze ovládat dálkově z ovládacího stanoviště.

1.2   Standard S2

a)

Pro motorové lodě plující samostatně:

 

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

b)

Pro motorové lodě, které vedou bočně svázané sestavy:

 

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

c)

Pro motorové lodě vedoucí tlačné sestavy složené z motorové lodě a plavidel vpředu:

 

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačné motorové lodě.

d)

Pro tlačné remorkéry vedoucí tlačnou sestavu:

 

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno bočním pohonem přídě, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačného remorkéru.

e)

Pro osobní lodě:

 

standard S1 a dodatečně vybavení bočním pohonem přídě, které lze ovládat z ovládacího stanoviště. Toto se však nevyžaduje, pokud pohonný systém a kormidelní zařízení osobní lodě zaručuje rovnocennou manévrovatelnost.

Článek 23.10

(Ponechán volný)

Článek 23.11

(Ponechán volný)

Článek 23.12

(Ponechán volný)

Článek 23.13

(Ponechán volný)

Článek 23.14

(Ponechán volný)

Článek 23.15

(Ponechán volný)

ČÁST IV

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24.01

Použitelnost přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu

1.   Články 24.02 až 24.04 se vztahují pouze na plavidla, která mají k … (27) lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994, nebo která se ke dni 31. prosince 1994 nacházela ve výstavbě nebo procházela přestavbou.

2.   Na plavidla, která nejsou zahrnuta v bodě 1, se vztahuje článek 24.06.

Článek 24.02

Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

1.   Aniž jsou dotčeny články 24.03 a 24.04, musí plavidla, která nejsou v souladu s touto směrnicí,

a)

být upravena tak, aby vyhovovala těmto ustanovením podle přechodných ustanovení uvedených v tabulce níže, a

b)

až do úpravy být v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

2.   V níže uvedené tabulce platí tyto definice:

„N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

„Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn v době vystavení osvědčení Společenství nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Článek a bod

Obsah

Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3

3.03 bod 1 písm. a)

Umístění kolizních přepážek

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 2

Obytné prostory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

Bezpečnostní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 4

Plynotěsné oddělení obytných prostor od strojoven, kotelen a úložných prostor

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 5 odst. 2

Kontrola dveří v záďových přepážkách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 7

Nevyčnívající kotvy na přídích plavidel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2041

3.04 bod 3, . věta

Izolační materiály použité ve strojovnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 3, 3. a 4. věta

Otvory a uzavírací zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

3.04 bod 6

Východy strojoven

Strojovny, které před rokem 1995 nebyly považovány za strojovny podle článku 1.01, musí být opatřeny druhým východem při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

KAPITOLA 5

5.06 bod 1 1. věta

Minimální (dopředná) rychlost

Pro plavidla, jejichž kýl byl položen před rokem 1996, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

KAPITOLA 6

6.01 bod 1

Manévrovatelnost podle kapitoly 5

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 3

Stálé naklánění a okolní teploty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 7

Zhotovení otvorů pro kormidelní pně

Pro plavidla, jejichž kýl byl položen před rokem 1996: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

6.02 bod 2

Jediný úkon k uvedení druhé pohonné jednotky do provozu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 3

Manévrovatelnost podle kapitoly 5 zajištěná druhou pohonnou jednotkou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

6.03 bod 1

Připojení jiných spotřebičů na hydraulickou pohonnou jednotku kormidelního stroje

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 2

Samostatná hydraulická nádrž

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

6.05 bod 1

Kolo ručního pohonu nepoháněné motorovou pohonnou jednotkou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

6.06 bod 1

Dva nezávislé ovládací systémy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

6.07 bod 2 písm. a)

Kontrolní zařízení pro výši hladiny hydraulické nádrže a provozní tlak

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 2 písm. e)

Kontrola vyrovnávacích systémů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

6.08 bod 1

Požadavky na elektrické zařízení podle článku 9.20

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 7

7.02 bod 3 2. odst.

Neomezený výhled kormidelníka v běžném směru pohledu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 5

Minimální světelná propustnost

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

7.03 bod 7

Vypnutí poplašných signálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství, pokud kormidelna nebyla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

bod 8

Automatické přepnutí na jiný zdroj napájení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

7.04 bod 1

Ovládání hlavních motorů a kormidelních zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 2

Ovládání hlavního motoru

Pokud kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035, lze-li směru pohybu dosáhnout přímo; N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010 pro ostatní motory

7.09

Poplašný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

7.12 1. odst.

Spouštěcí kormidelny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

Jiné než hydraulické spouštěcí zařízení: nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

2. a 3. odst.

 

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 8

8.01 bod 3

Pouze spalovací motory fungující na palivo s bodem vzplanutím vyšším než 55 °C

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

8.02 bod 1

Zabezpečení motorů před náhodným spuštěním

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 4

Ochrana částí motoru

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

8.03 bod 2

Kontrolní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 3

Ochrana proti zvýšení otáček

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 5

Zhotovení otvorů pro hřídele

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

8.05 bod 1

Ocelové nádrže na kapalná paliva

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 2

Automatické zavírání ventilů nádrží

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 3

Žádné palivoé nádrže před kolizní přepážkou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 4

Žádné palivové nádrže a armatury umístěné přímo nad motory nebo výfukovým potrubím

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010. Do té doby musí bezpečné odvádění paliva zajistit vhodné zařízení.

bod 6 věta 3 až 5

Instalace a rozměry odvětrávacícho potrubí a spojovacího potrubí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

8.05 bod 7

Uzavírací zařízení, které lze obsluhovat z paluby

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 9 1. věta

Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 13

Kontrola výše hladiny nejen u hlavních motorů, ale také u motorů potřebných pro bezpečný provoz plavidla

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

8.08 bod 8

Jednoduché uzavírací zařízení nedostatečné pro připojení prostor vybavených jako zátěžové na drenážní čerpadla pro úložné prostory schopné pojmout zátěž

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 9

Měřící zařízení pro sběrné prostory úložných prostor

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

8.09 bod 2

Zařízení k shromažďování zaolejované vody a použitého oleje

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

8.10 bod 3

Mezní hodnota emisí 65 dB(A) pro plavidla v klidu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 8a

 

Platí přechodná ustanovení ke kapitole a nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu

 

KAPITOLA 9

9.01 bod 1 2. věta

Potřebné doklady, které je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 2 2. odrážka

Schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč, která se musí uchovávat na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 3

Okolní teplota a teplota na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.02 body 1 až 3

Systémy napájení elektrickou energií

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.05 bod 4

Průřez uzemňovacích vodičů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.11 bod 4

Účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

9.12 bod 2 písm. d)

Spínací zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 3 písm. b)

Detektor zemního spojení vydávající vizuální i zvukový výstražný signál

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.13

Nouzové jističe

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.14 bod 3 2. věta

Zákaz jednopólových spínačů v prádelnách, koupelnách, umývárnách a jiných vlhkých místnostech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.15 bod 2

Minimální průřez kabelu 1,5 mm2

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 9

Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

9.16 bod 3 2. věta

Druhý obvod

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.19

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.20

Elektronické zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

9.21

Elektromagnetická kompatibilita

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

KAPITOLA 10

10.01

Kotevní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

10.02 bod 2 písm. a)

Osvědčení pro uvazovací a jiná lana

První lano, které se na plavidlu vyměňuje: N.V.P., nejpozději 1.1.2008

Druhé a třetí lano: 1.1.2013

10.03 bod 1

Evropská norma

Při výměně, nejpozději 1.1.2010

bod 2

Vhodnost pro požáry třídy A, B a C

Při výměně, nejpozději 1.1.2010

bod 4

Vztah mezi obsahem CO2 a velikosti prostoru

Při výměně, nejpozději 1.1.2010

10.03a

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

 (28)

10.04

Uplatňování evropské normy na lodní čluny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

10.05 bod 2

Nafukovací záchranné vesty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010. Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni 30.9.2003, lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010.

KAPITOLA 11

11.02 bod 4

Zařízení na vnějších okrajích palub a pracoviště

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

11.04

Boční paluby

 (29) První vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035, jsou-li širší než 7,30 m

11.05 bod 1

Přístup na pracoviště

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

body 2 a 3

Dveře, vchody, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 4

Schody na pracovištích, která jsou trvale obsazena

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

11.06 bod 2

Východy a nouzové východy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

11.07 bod 1 2. věta

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

body 2 a 3

 

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

11.10

Kryty jícnů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

11.11

Navijáky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

11.12 body 2 až 6 a 8 až 10

Jeřáby: štítek výrobce, nejvyšší přípustné zatížení, ochranná zařízení, zkouška pomocí výpočtu, prohlídka odborníky, osvědčení na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

11.13

Skladování hořlavých kapalin

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 12

12.01 bod 1

Obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

12.02 bod 3

Umístění podlah

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 4

Obytné a spací místnosti

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 6

Světlá výška v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 8

Volná podlahová plocha společenských místností

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 9

Krychlový obsah místností

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 10

Objem vzduchu na osobu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 11

Velikost dveří

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 12 písm. a) a b)

Uspořádání schodů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 13

Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

12.03

Sociální zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

12.04

Kuchyně

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

12.05

Pitná voda

N.V.P., nejpozději ke dni 31.12.2006

12.06

Topení a větrání

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

12.07 bod 1 2. věta

Ostatní zařízení v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

KAPITOLA 15

15.01 bod 1 písm. d)

Neuplatňování čl. 9.14 bodu 3 druhé věty na jmenovité napětí nad 50 V

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 2 písm. c)

Zákaz topných zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010.

Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla s motory na tuhá paliva (parní motory).

písm. e)

Zákaz zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.02 bod 2

Počet a umístění přepážek

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 5 2. věta

Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba

Na osobní lodě, jejichž kýl byl položen před 1.1.1996, se tento požadavek vztahuje při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 10 písm. c)

Doba zavírání

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 12

Optický výstražný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 15

Minimální výška dvojitého dna nebo šířka dvojitého boku

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.03 body 1 až 6

Stabilita v neporušeném stavu

N.V.P., a při zvýšení nejvyššího přípustného počtu cestujících nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

body 7 a 8

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 9

Status 2 oddělení

N.V.P.

body 10 až 13

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.05 bod 2 písm. a)

Počet cestujících, pro nějž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 bodu 8

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

písm. b)

Počet cestujících, který byl zohledněn při výpočtu stability podle článku 15.03

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.06 bod 1 písm. a)

Místnosti pro cestující na všech palubách umístěny za kolizní přepážkou a před rovinou záďové přepážky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 3 písm. c) 1. věta

Světlá výška východů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

2. věta

Světlá šířka dveří v kajutách pro cestující a jiných malých místnostech

Pro rozměr 0,7 m platí N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.06 bod 3 písm. f) 1. věta

Velikost nouzových východů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

písm. g)

Východy v místnostech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 4 písm. d)

Dveře určené pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 5

Požadavky na spojovací chodby

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 6 písm. b)

Únikové cesty do evakuačních prostor

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

písm. d)

Žádné příčle, žebříky a pod. namontované v únikových cestách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 7

Vhodný bezpečnostní naváděcí systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 8

Požadavky na shromažďovací prostory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 9

Požadavky na schodiště a schodišťové podesty v prostorech pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 10 písm. a) 1. věta

Zábradlí podle evropské normy EN 711:1995

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

2. věta

Výška štítnic a zábradlí na palubách určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.06 bod 10 písm. b) 2. věta

Světlá šířka otvorů používaných obvykle pro naloďování nebo vyloďování osob s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 13

Dopravní prostory a stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 14 1. věta

Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a okenní tabule

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 15

Požadavky na nástavby nebo jejich střechy skládající se zcela z panoramatických tabulí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 16

Systémy pitné vody podle článku 12.05

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 31.12.2006

bod 17 2. věta

Požadavky na záchody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 18

Větrací soustava v kajutách bez otevíracího okna

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 19

Požadavky článku 15.06 na místnosti, v nichž jsou ubytováni členové posádky nebo lodní personál

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.07

Požadavky na pohonný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.08 bod 2

Požadavky na reproduktorové soustavy v prostorech pro cestující

U osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 3

Požadavky na poplašný systém

U výletních osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 4

Signál výše hladiny vody v každém vodotěsném oddělení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 5

Dvě drenážní čerpadla se strojním pohonem

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 6

Pevný drenážní systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 8

Větrací soustava pro systémy dodávající CO2 v prostorech pod palubou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.09 bod 3

Vhodné prostředky k přesunu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.09 bod 4

Osobní záchranné prostředky pro děti

Až do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010 se toto zařízení považuje za alternativu k osobním záchranným prostředkům

 

Záchranné prostředky

U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 bodu 5 před 1.1.2005, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům.

U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 bodu 6 před 1.1.2005, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010.

bod 5 písm. b) a c)

Dostatečný prostor k sezení, vztlak nejméně 750 N

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

písm. f)

Stabilní sklon a vhodné držáky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

písm. i)

Vhodné prostředky k evakuaci z evakuačních prostor na záchranné vory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 10

Lodní člun vybavený motorem a světlometem

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.10 bod 2

Článek 9.16 bod 3 se vztahuje rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 3

Přiměřené nouzové osvětlení

Nouzové osvětlení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

15.10 bod 4

Nouzový generátor elektrické energie

U výletních osobních lodí s LWL 25 m a méně platí toto ustanovení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

písm. f)

Nouzové napájení světlometů podle čl. 10.02 bodu 2 písm. i)

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

písm. i)

Nouzové napájení výtahů a zdvihacích zařízení podle čl. 15.06 bodu 9 druhé věty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 6

Požadavky na nouzový generátor elektrické energie:

 

 

-

dělící stěny podle čl. 15.11 bodu 2

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

 

-

uložení kabelů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

 

-

nouzový generátor elektrické energie nad rovinou zbytkového výtlaku

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

15.11 bod 1

Požární ochrana

Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků z hlediska požární ochrany

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 2

Provedení dělících stěn

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 3

Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny v místnostech kromě strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

bod 4

Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech zhotoveny z ohnivzdorných materiálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 5

Nábytek a vybavení v shromažďovacích prostorech vyrobeny z ohnivzdorných materiálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 6

Zkoušky podle kodexu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 7

Izolační materiály ve společenských prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 8

Požadavky na dveře v dělících stěnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 9

Stěny

Na kajutových osobních lodích bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou konce stěn mezi kajutami: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 10

Dělící stěny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.11 bod 11

Clony zamezující přívodu vzduchu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 12 2. věta

Schody zhotovené z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 13

Uzavření vnitřních schodů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 14

Větrací soustavy a systémy přívodu vzduchu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 15

Větrací soustavy v kuchyních a sporáky s odsávači par

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 16

Ovládací stanoviště, schodišťové šachty, shromažďovací prostory a systémy odvádění kouře

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 17

Systém požárního poplachu

U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.12 bod 1

Přenosné hasící přístroje

Hasící přístroje a hasící materiál v kuchyních, kadeřnických salónech a parfumeriích: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 2

Soustava hydrantů

2. požární čerpadlo: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 3

Požadavky na soustavy hydrantů

Tlak a délka vodního proudu: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 6

Materiály, ochrana před poruchou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.12 bod 7

Nutnost zamezit zamrznutí potrubí a hydrantů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 8 písm. b)

Nezávislé fungování požárních čerpadel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

písm. c)

Délka vodního proudu na všech palubách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

písm. d)

Instalace požárních čerpadel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 9

Požární soustava ve strojovnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.14 bod 1

Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 2

Požadavky na sběrné nádrže na odpadní vody

U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí s nejvýše 50 cestujícími: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.15 bod 1

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

bod 4

(Ponechán volný)

 

bod 5

Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením

U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

15.15 bod 6

Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením

U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

bod 9 písm. a)

Poplašné systémy u zařízení na zkapalněný plyn

N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení podle článku 14.15

písm. b)

Kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 bodu 5

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

KAPITOLA 16

16.01 bod 2

Speciální navijáky nebo rovnocenné spojovací zařízení

Tento požadavek se vztahuje na plavidla, jež byla schválena pro tlačení bez vhodného zajišťovacího zařízení před 1.1.1995, pouze při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035.

16.0 bod 3, poslední věta

Požadavky na pohonné jednotky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

KAPITOLA 17

17.02 bod 3

Dodatečné požadavky

Platí stejná přechodná ustanovení jako ustanovení uvedená v příslušném článku.

17.03 bod 1

Všeobecný poplašný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 4

Nejvyšší povolené zatížení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

17.04 body 2 a 3

Zbývající bezpečnostní vzdálenost

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

17.05 body 2 a 3

Zbývající volný bok

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

17.06, 17.07 a 17.08

Zkouška stability a potvrzení stability

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

17.09

Nákladové značky a ponorové stupnice

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 20

 

Platí přechodná ustanovení ke kapitole 20 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu

 

KAPITOLA 21

21.01 až 21.02

 

Požadavky se vztahují na rekreační plavidla postavená před 1.1.1995 pouze při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035.

Článek 24.03

Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

1.   Na plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, se kromě článku 24.02 vztahují rovněž níže uvedená ustanovení.

V níže uvedené tabulce platí tyto definice:

„V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

„Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn v době vystavení osvědčení Společenství nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Článek a bod

Obsah

Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3

3.03 bod 1 písm. a)

Umístění kolizních přepážek

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

3.04 bod 2

Společné plochy nádrží a obytných prostor a prostor pro cestující

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

bod 7

Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 4

4.01 bod 2, 4.02 a 4.03

Bezpečnostní vzdálenost, volný bok, minimální volný bok

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 7

7.01 bod 2

Tlak hluku způsobený plavidlem

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

7.05 bod 2

Kontrola navigačních světel

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 8

8.08 body 3 a 4

Minimální výkon drenážních čerpadel a vnitřní průměr drenážního potrubí

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

8.10 bod 2

Hluk, který vydává plavidlo během plavby

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 9

9.01

Požadavky na elektrická zařízení

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.06

Nejvyšší přípustná napětí

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.10

Generátory a motory

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.11 bod 2

Umístění akumulátorů

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.12

Spínací zařízení

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.14

Montážní příslušenství

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.15

Kabely

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

9.17

Navigační světla

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 12

12.02 bod 5

Hluk a vibrace v obytných prostorech

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

KAPITOLA 15

15.02 bod 5, bod 6 1. věta, bod 7 až bod 11 a bod 13

Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.02 bod 16

Vodotěsná okna

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.04

Bezpečnostní vzdálenost, volný bok, ponoření

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

15.05

Počet cestujících

Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

15.10 bod 4, bod 6, bod 7, bod 8 a bod 11

Nouzový generátor elektrické energie

V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

2.   Ustanovení čl. 15.11 bod 3 písm. a) se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, do prvního vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045 s tím, že pouze barvy, laky, nátěry a jiné materiály použité na povrchových plochách obrácených k únikovým cestám a jiné materiály k ošetření povrchů obkladů musí být ohnivzdorné a nesmí vznikat kouř nebo toxické výpary v nebezpečném rozsahu.

3.   Ustanovení čl. 15.11 bodu 12 se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve až do prvního vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045 s tím, že postačuje, pokud místo schodů v podobě ocelové nosné konstrukce jsou schody sloužící jako únikové cesty navrženy tak, aby v případě požáru byly použitelné po přibližně stejnou dobu jako schody v podobě ocelové nosné konstrukce.

Článek 24.04

Ostatní odchylky

1.   U plavidel, jejichž minimální volný bok byl stanoven podle článku 4.04 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983, může subjekt pověřený prohlídkami na žádost vlastníka stanovit volný bok podle článku 4.03 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 1. ledna 1995.

2.   Plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 1983, nemusí splňovat kapitolu 9, musí však splňovat alespoň kapitolu 6 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983.

3.   Ustanovení čl. 15.06 bodu 3 písm. a) až e) a čl. 15.12 bodu 3 písm. a) ohledně ustanovení o délce hadice se vztahují pouze na plavidla, jejichž kýl byl položen po 30. září 1984, a na přestavby dotyčných prostor nejpozději při prvním vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2045.

4.   Je-li z praktického hlediska obtížné uplatňovat ustanovení této kapitoly po uplynutí přechodných ustanovení nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady, může subjekt pověřený prohlídkami povolit odchylky od těchto ustanovení s výhradou doporučení výboru. Tyto odchylky se musí zapsat do osvědčení Společenství.

5.   Odkazuje-li toto ustanovení u požadavků na konstrukci zařízení na evropskou nebo mezinárodní normu, může toto zařízení po případném přepracování normy být nadále používáno po dobu dalších 20 let.

Článek 24.05

(Ponechán volný)

Článek 24.06

Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje článek 24.01

1.   Níže uvedená ustanovení platí

a)

pro plavidla, jimž bylo vystaveno lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu poprvé v období mezi 1. lednem 1995 a … (27), pokud se ke dni 31. prosince 1994 nenacházela ve výstavbě nebo neprocházela přestavbou;

b)

pro plavidla, která obdržela jiné povolení k přepravě v období mezi 1. lednem 1995 a … (27).

2.   Je nutno prokázat, že tato plavidla jsou v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby po Rýnu, které bylo v platnosti ke dni, k němuž jim bylo uděleno lodní osvědčení nebo jiné povolení k přepravě.

3.   Plavidla musí být upravena tak, aby splňovala ustanovení, která vstoupí v platnost po prvním udělení lodního osvědčení nebo jiného povolení k přepravě, v souladu s přechodnými ustanoveními v níže uvedené tabulce.

4.   Ustanovení čl. 24.04 bodů 4 a 5 se použijí obdobně.

5.   V níže uvedené tabulce platí tyto definice:

„N.V.P.“: Ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení.

„Vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství“: Soulad s ustanovením musí být zajištěn v době vystavení osvědčení Společenství nebo jeho obnovení po vstupu ustanovení v platnost.

Článek a bod

Obsah

Lhůta a poznámky

Platí pro plavidla s lodním osvědčením nebo povolením k přepravě před

KAPITOLA 3

3.03 bod 7

Kotvy nepřečnívající příď lodi

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2041

1.10.1999

3.04 bod 3 2. věta

Izolace ve strojovnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.4.2003

bod 3 věty 3 a 4

Otvory a uzavírací zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.10.2003

KAPITOLA 8

8.02 bod 4

Ochrana částí motorů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.4.2003

8.03 bod 3

Ochrana proti zvýšení otáček

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.4.2004

8.05 bod 9 1. věta

Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.4.1999

bod 13

Kontrola výše hladiny nejen u pohonných motorů, ale rovněž pro ostatní motory potřebné pro provoz

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.4.1999

Kapitola 8a

 

Platí přechodná ustanovení ke kapitole 8a nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu.

 

 

KAPITOLA 10

10.02 bod 2 písm. a)

Osvědčení ocelových lan a ostatních lan

První lano, které se na plavidlu vyměňuje: NV.P., nejpozději 1.1.2008.

Druhé a třetí lano: 1.1.2013.

1.4.2003

10.03 bod 1

Evropská norma

Při výměně, nejpozději 1.1.2010

1.4.2002

bod 2

Vhodné pro požár třídy A, B a C

Při výměně, nejpozději 1.1.2010

1.4.2002

10.03a

Pevné požární soustavy v kajutách, kormidelnách a prostorech pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

1.4.2002

10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

 (30), nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2035

1.4.2002

10.04

Uplatnění evropské normy na lodní čluny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.10.2003

10.05 bod 2

Nafukovací záchranné vesty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010. Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni 30.9.2003, lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010.

1.10.2003

KAPITOLA 11

11.13

Skladování hořlavých kapalin

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.10.2002

KAPITOLA 15

15.01 bod 1 písm. c)

Neuplatňování čl. 8.06 bodu 2 druhé věty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

písm. d)

Neuplatňování čl. 9.14 bodu 3 druhé věty na jmenovitá napětí nad 50 V

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 2 písm. b)

Zákaz naftových kamen s odpařovacími hořáky podle článku 13.04

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

písm. c)

Zákaz topných zařízení na tuhá paliva podle článku 13.07

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

písm. e)

Zákaz zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.02 bod 2

Počet a umístění přepážek

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 5 2. věta

Rovina zbytkového výtlaku, neexistuje-li přepážková paluba

U osobních lodí, jejichž kýl byl položen před 1.1.1996, požadavek platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 15

Minimální výška dvojitého dna nebo šířka dvojitého boku

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.03 body 1 až 6

Stabilita v neporušeném stavu

N.V.P., a při zvýšení největšího přípustného počtu cestujících nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.03 body 7 a 8

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 9

Status 2 oddělení

N.V.P.

1.1.2007

body 10 až 13

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.05 bod 2 písm. a)

Počet cestujících, pro nějž byla prokázána existence evakuačního prostoru podle čl. 15.06 bodu 8

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

písm. b)

Počet cestujících, který byl zohledněn při výpočtu stability podle článku 15.03

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.06 bod 1

Místnosti pro cestující na všech palubách umístěny před rovinou záďové přepážky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 2

Skříňky a prostory podle článku 11.13 určené ke skladování hořlavých kapalin

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 3 písm. c) 1. věta

Světlá výška východů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

2. věta

Světlá šířka dveří kajut pro cestující a jiných malých místností

Pro rozměr 0,7 m platí N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.06 bod 3 písm. f) 1. věta

Velikost nouzových východů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

písm. g)

Východy místností určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 4 písm. d)

Dveře určené pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 5

Požadavky na spojovací chodby

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 6 písm. b)

Únikové cesty do evakuačních prostor

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

písm. c)

Žádné únikové cesty přes strojovny a kuchyně

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

písm. d)

Žádné příčle, žebříky apod. namontované v únikových cestách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 7

Vhodný bezpečnostní naváděcí systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 8

Požadavky na shromažďovací prostory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 9 písm. a) až c), písm. e) a poslední věta

Požadavky na schodiště a schodišťová odpočívadla v prostorech pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 10 písm. a) 1. věta

Zábradlí podle evropské normy EN 711:1995

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

2. věta

Výška štítnic a zábradlí na palubách určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

písm. b) 2. věta

Světlá šířka otvorů používaných obvykle k naloďování nebo vyloďování osob s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 12

Lodní lávky podle evropské normy EN 14206:2003

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 13

Dopravní prostory a stěny v dopravních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 14 1. věta

Skleněné dveře a stěny v dopravních prostorech a okenní tabule

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 15

Požadavky na nástavby nebo jejich střechy skládající se zcela z panoramatických tabulí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 16

Systémy pitné vody podle článku 12.05

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 17 2. věta

Požadavky na záchody určené pro osoby s omezenou pohyblivostí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 18

Větrací soustava v kajutách bez otevíracího okna

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.07

Požadavky na pohonný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2007

15.08 bod 2

Požadavky na reproduktorové soustavy v prostorech pro cestující

U osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 3

Požadavky na poplašný systém

U výletních osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 3 písm. c)

Poplašný systém umožňující velení plavidla upozornit posádku a lodní personál

U výletních osobních lodí toto ustanovení platí při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 4

Signál výše hladiny vody pro všechna vodotěsná oddělení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 5

Dvě drenážní čerpadla se strojním pohonem

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 6

Pevný drenážní systém podle čl. 8.06 bodu 4

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

bod 7

Otvírání chladíren zevnitř

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 8

Větrací soustava pro systémy dodávající CO2 v prostorech pod palubou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 9

Schránky první pomoci

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

15.09 bod 1 věta 1

Záchranné kruhy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 2

Osobní záchranné prostředky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 3

Vhodné prostředky k přesunu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

15.09 bod 4

Osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 nebo EN 396:1998 k dispozici pro 100 % cestujících

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

 

Osobní záchranné prostředky pro děti

Až do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010 se toto zařízení považuje za alternativu k osobním záchranným prostředkům.

1.1.2006

 

Záchranné prostředky

U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 bodu 5 před 1.1.2005, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům.

U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle čl. 15.09 bodu 6 před 1.1.2005, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010.

1.1.2006

bod 5 písm. b) a c)

Dostatečný prostor k sezení, vztlak nejméně 750 N

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

písm. f)

Stabilní sklon a vhodné držáky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

písm. i)

Vhodné prostředky k evakuaci z evakuačních prostor na záchranné vory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod  9

Kontrola záchranných prostředků podle pokynů výrobce

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod  10

Lodní člun vybavený motorem a světlometem

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod  11

Nosítka

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

 

Elektrická zařízení

 

1.1.2006

15.10 bod  2

Čl. 9.16 bod 3 se vztahuje rovněž na průchody a společenské místnosti pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

bod  3

Přiměřené nouzové osvětlení

Nouzové osvětlení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

bod  4

Nouzový generátor elektrické energie

U výletních osobních lodí s LWL 25 m nebo méně platí toto ustanovení při N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

písm. f)

Nouzové napájení světlometů podle čl. 10.02 bodu 2 písm. i)

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

písm. i)

Nouzové napájení výtahů a zdvihacích zařízení podle čl. 15.06 bodu 9 druhé věty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

bod  6

Požadavky na nouzový generátor elektrické energie:

 

1.1.2006

 

-

dělící stěny podle čl. 15.11 bodu 2

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

 

-

uložení kabelů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

 

-

nouzový generátor elektrické energie nad rovinou zbytkového výtlaku

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

15.11

Požární ochrana

 

1.1.2007

bod 1

Vhodnost materiálů a konstrukčních prvků z hlediska požární ochrany

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.11 bod 2

Provedení dělících stěn

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 3

Barvy, laky a jiné výrobky k ošetření povrchů a palubní krytiny v místnostech kromě strojoven a skladovacích prostor musí zpomalovat hoření

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2015

1.1.2006

bod 4

Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech zhotoveny z ohnivzdorných materiálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 5

Nábytek a vybavení v shromažďovacích prostorech vyrobeny z ohnivzdorných materiálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 6

Zkoušky podle kodexu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 7

Izolační materiály ve společenských prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 8 písm. a), b), c) 2. věta a d)

Požadavky na dveře v dělících stěnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 9

Stěny

Na kajutových osobních lodích bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou konce stěn mezi kajutami: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 10

Dělící stěny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 12 věta 2

Schody zhotovené z oceli nebo jiného rovnocenně ohnivzdorného materiálu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 13

Uzavření vnitřních schodů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 14

Větrací soustavy a soustavy přívodu vzduchu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 15

Větrací soustavy v kuchyních a sporáky s odsávači par

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 16

Ovládací stanoviště, schodišťové šachty, shromažďovací prostory a systémy odvádění kouře

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 17

Systém požárního poplachu

U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

15.12 bod 1

Přenosné hasící přístroje

Hasící přístroje a hasící roušky v kuchyních, kadeřnických salónech a parfumeriích: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 2

Soustava hydrantů

2. požární čerpadlo: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 4

Ventily hydrantů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 5

Osově připojený naviják

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

bod 6

Materiály, ochrana před poruchou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 7

Nutnost zamezit zamrznutí potrubí a hydrantů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 8 písm. b)

Nezávislé fungování požárních čerpadel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

písm. d)

Instalace požárních čerpadel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 9

Požární soustava ve strojovnách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

15.12 bod 9

Požární soustava ve strojovnách z oceli nebo s rovnocennými vlastnostmi

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045.

Přechodné období neplatí pro osobní lodě, jejichž kýl byl položen po 31.12.1995, jejichž trup je ze dřeva, hliníku nebo plastu a jejichž strojovny nejsou zhotoveny z materiálu podle čl. 3.04 bodů 3 a 4.

1.1.2006

15.13

Zajištění bezpečnosti

U výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

1.1.2006

15.14 bod 1

Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 2

Požadavky na sběrné nádrže na odpadní vody

U kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí s nejvýše 50 cestujícími: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

15.15

Výjimky u některých osobních lodí

 

1.1.2006

bod 1

Stabilita v narušeném stavu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2045

1.1.2006

bod 4

(Ponechán volný)

 

 

bod 5

Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením

U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

bod 6

Vybavení lodním člunem, plošinou nebo rovnocenným zařízením

U osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

15.15 bod 9 písm. a)

Poplašné systémy u zařízení na zkapalněný plyn

N.V.P., nejpozději při obnovení osvědčení podle článku 14.15

1.1.2006

písm. b)

Kolektivní záchranné prostředky podle čl. 15.09 bodu 5

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po 1.1.2010

1.1.2006

Článek 24.07

(Ponechán volný)

KAPITOLA 24a

DODATEČNÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA,KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

Článek 24a.01

Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu, a platnost předchozích osvědčení Společenství

1.   Níže uvedená ustanovení se vztahují

a)

na plavidla, pro něž bylo osvědčení Společenství vystaveno poprvé před … (27), a

b)

na plavidla, která získala jiné povolení k přepravě před … (27),

pokud nejsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně R.

2.   Je nutno prokázat, že tato plavidla splňují ustanovení kapitol 1 až 13 přílohy II směrnice 82/714/EHS ke dni, k němuž bylo uděleno lodní osvědčení nebo jiné povolení k přepravě.

3.   Osvědčení Společenství, která byla udělena před … (27), jsou platná až do dne uplynutí platnosti uvedeného v osvědčení. Nadále platí čl. 2.09 bod 2.

Článek 24a.02

Výjimky pro plavidla, která jsou již v provozu

1.   Aniž jsou dotčeny články 24a.03 a 24a.04, musí být plavidla, která nejsou plně v souladu s touto směrnicí, upravena tak, aby byla v souladu s ustanoveními, která vstoupí v platnost po jejich prvním vystavení osvědčení Společenství nebo jiné přepravní licence v souladu s přechodnými ustanoveními níže uvedenými v tabulce.

2.   V tabulce se výrazem:

„N.V.P.“ rozumí, že se požadavek nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na výměnu nebo přestavbu dotyčných částí nebo prostor. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení;

„vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství“ rozumí, že tento požadavek musí být splněn v době vystavení nebo obnovení osvědčení po … (27). Pokud platnost osvědčení uplyne v období mezi … (27) a jedním dnem před … (31), je tento požadavek závazný teprve od … (31).

Článek a bod

Obsah

Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3

3.03 bod 1 písm. a)

Umístění kolizní přepážky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

3.03 bod 2

Bezpečnostní zařízení v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

3.03 bod 2

Bezpečnostní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

3.03 bod 4

Plynotěsné oddělení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

3.03 bod 5, 2. odst.

Kontrola dveří v záďových přepážkách

 

3.03 bod 7

Přídě s výklenky pro kotvy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

3.04 bod 3, 2. věta

Izolace ve strojovnách

N.R.C, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

3.04 bod 3, 3. a 4. věta

Otvory a uzavírací zařízení

N.R.C, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

3.04 bod 6

Východy z prostor považovaných za strojovny v důsledku změny přílohy II směrnicí 2005/…/ES

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

KAPITOLA 4

4.04

Nákladové značky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

KAPITOLA 5

5.06 bod 1, 1. věta

Stanovená (dopředná) rychlost

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

KAPITOLA 6

6.01 bod 1

Manévrovatelnost podle kapitoly 5

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 3

Stálé naklánění a okolní teploty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

6.01 bod 7

Zhotovení otvorů pro kormidelní pně

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

6.02 bod 2

Jediný úkon k uvedení druhé pohonné jednotky do provozu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 3

Manévrovatelnost podle kapitoly 5 zajištěná druhou pohonnou jednotkou/ručním ovládáním

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

6.03 bod 1

Připojení jiných spotřebičů na hydraulickou pohonnou jednotku kormidelního stroje

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 2

Samostatné hydraulické nádrže

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

6.05 bod 1

Automatické odpojení ručního pohonu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

6.06 bod 1

Dva nezávislé ovládací systémy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

6.07 bod 2 písm. a)

Kontrolní zařízení pro výši hladiny hydraulické nádrže a provozní tlak

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

písm. e)

Kontrola vyrovnávacích systémů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

6.08 bod 1

Požadavky na elektrické zařízení podle článku 9.19

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

KAPITOLA 7

7.02 body 2 až 7

Neomezený výhled z kormidelny kromě těchto bodů:

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

7.02 bod 3 2. odst.

Neomezený výhled kormidelníka ve směru pohledu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

bod 5

Minimální světelná propustnost skel

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

7.03 bod 7

Vypnutí poplašných signálů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 8

Automatické přepnutí na jiný zdroj napájení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

7.04 bod 1

Ovládání hlavních motorů a kormidelních zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

7.04 bod 2

Ovládání hlavních motorů

Pokud kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32), lze-li směru pohybu dosáhnout přímo; N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ...  (33)pro ostatní motory

7.09

Poplašný systém

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

1. odst.

Spouštěcí kormidelny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

Bez automatického zatahování: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

2. a 3. odst.

 

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 8

8.01 bod 3

Pouze spalovací motory fungující na palivo s bodem vzplanutím vyšším než 55°C

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

8.02 bod 1

Zabezpečení motorů před náhodným spuštěním

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 4

Ochrana částí motoru

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

8.03 bod 2

Kontrolní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 3

Automatická ochrana proti zvýšení otáček

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 5

Zhotovení otvorů pro hřídele

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

8.05 bod 1

Ocelové nádrže na kapalná paliva

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

8.05 bod 2

Automatické zavírání ventilů nádrží

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 3

Žádné palivové nádrže před kolizní přepážkou

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 4

Žádné palivové nádrže a armatury umístěné přímo nad motory nebo výfukovým potrubím

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33). Do té doby musí bezpečné odvádění paliva zajistit vhodné zařízení.

bod 6 věty 3 až 5

Instalace a rozměry odvětrávacího potrubí a spojovacího potrubí

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po .... (33)

bod 7

Uzavírací zařízení, které lze obsluhovat z paluby

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

bod 9 1. věta

Měřicí zařízení čitelná až po nejvyšší hladinu plnění nádrže

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 13

Kontrola výše hladiny nejen u hlavních motorů, ale také u motorů potřebných pro bezpečný provoz plavidla

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

8.06

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

8.07

Skladování olejů používaných v soustavách přenosu sil a v  ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

8.08 bod 8

Jednoduché uzavírací zařízení nedostatečné pro připojení prostor vybavených jako zátěžové na drenážní čerpadla pro úložné prostory schopné pojmout zátěž

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

8.08 bod 9

Měřící zařízení pro sběrné prostory úložných prostor

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

8.09 bod 2

Zařízení k shromažďování zaolejované vody a použitého oleje

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

8.10 bod 3

Mezní hodnota emisí 65 dB(A) pro plavidla v klidu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

KAPITOLA 9

9.01 bod 1 2. věta

Potřebné doklady, které je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

9.01 bod 2 2. odrážka

Schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč, která se musí uchovávat na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 3

Okolní teplota a teplota na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.02 body 1 až 3

Systémy napájení elektrickou energií

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

9.05 bod 4

Průřez uzemňovacích vodičů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

9.11 bod 4

Účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

9.12

Spínací zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

9.12 bod 3 písm. b)

Detektor zemního spojení vydávající vizuální i zvukový výstražný signál

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.13

Nouzové jističe

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.14

Montážní příslušenství

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

9.14 bod 3 2. věta

Zákaz jednopólových spínačů v prádelnách, koupelnách, umývárnách a jiných vlhkých místnostech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.15 bod 2

Minimální průřez kabelu 1,5 mm2

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

bod 10

Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

9.16 bod 3 2. věta

Druhý obvod

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

9.19

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

9.20

Elektronické zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

9.21

Elektromagnetická kompatibilita

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

KAPITOLA 10

10.01

Kotevní zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

10.02 bod 2 písm. a)

Osvědčení pro uvazovací a jiná lana

První lano, které se na plavidlu vyměňuje: N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

Druhé a třetí lano: ... (34)

10.03 bod 1

Evropská norma

Při výměně, nejpozději ... (33)

bod 2

Vhodnost pro požáry třídy A, B a C

Při výměně, nejpozději ... (33)

bod 4

Vztah mezi obsahem CO2 a velikostí prostoru

Při výměně, nejpozději ... (33)

10.03a

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1985 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32), pokud splňují požadavky článku 13.03 přílohy II směrnice 82/714/EHS.

10.04

Uplatňování evropské normy na lodní čluny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

10.05 bod 2

Nafukovací záchranné vesty

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

Záchranné vesty, které byly na plavidle před ... (35), lze používat do obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

KAPITOLA 11

11.02 bod 4

Zařízení na vnějších okrajích palub a pracoviště

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

11.04

Boční paluby

 (36)První obnovení osvědčení po ... (32), jsou-li širší než 7,30 m

11.05 bod 1

Přístup na pracoviště

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

body 2 a 3

Dveře, vchody, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

bod 4

Schody na pracovištích, která jsou trvale obsazena

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

11.06 bod 2

Východy a nouzové východy

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

11.07 bod 1 2. věta

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

body 2 a 3

 

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

11.10

Kryty jícnů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ...* **

11.11

Navijáky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (33)

11.12 body 2 až 6 a 8 až 10

Jeřáby: štítek výrobce, nejvyšší přípustné zatížení, ochranná zařízení, zkouška pomocí výpočtu, prohlídka odborníky, osvědčení na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

11.13

Skladování hořlavých kapalin

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

KAPITOLA 12

12.01 bod 1

Obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.02 bod 3

Umístění podlah

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 4

Obytné a spací místnosti

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.02 bod 5

Hluk a vibrace v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

bod 6

Světlá výška v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 8

Volná podlahová plocha společenských místností

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 9

Krychlový obsah místností

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 10

Objem vzduchu na osobu

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 11

Velikost dveří

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 12 písm. a) a b)

Uspořádání schodů

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 13

Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.03

Sociální zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.04

Kuchyně

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.05

Pitná voda

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

12.06

Topení a větrání

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

12.07 bod 1 2. věta

Ostatní zařízení v obytných prostorech

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

KAPITOLA 15

 

Osobní lodě

Viz článek 8 směrnice

KAPITOLA 15a

 

Osobní plachetní lodě

Viz článek 8 směrnice

KAPITOLA 16

16.01 bod 2

Speciální navijáky nebo rovnocenné spojovací zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

bod 3 poslední věta

Požadavky na pohonné jednotky

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (32)

KAPITOLA 17

 

Plovoucí stroje

Viz článek 8 směrnice

KAPITOLA 21

 

Rekreační plavidla

Viz článek 8 směrnice

KAPITOLA 22b

22b.03

Druhá, nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (34)

Článek 24a.03

Výjimky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

1.   Kromě článku 24a.02 jsou plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985, osvobozena rovněž od níže uvedených ustanovení za podmínek popsaných ve sloupci 3 tabulky, je-li bezpečnost plavidla a jeho posádky zajištěna jiným vhodným způsobem:

2.   V tabulce se výrazem:

„N.V.P.“ rozumí, že se požadavek nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány, tj. ustanovení se vztahuje pouze na nové lodě a na vyměňované součásti nebo přestavované prostory. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu („V“) ve smyslu přechodných ustanovení;

„vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství“ rozumí, že tento požadavek musí být splněn v době vystavení nebo obnovení osvědčení po … (27). Pokud platnost osvědčení uplyne v období mezi … (27) a jedním dnem před … (31), je tento požadavek závazný teprve od … (31).

Článek a bod

Obsah

Lhůta a poznámky

KAPITOLA 3

3.03 bod 1

Vodotěsné kolizní přepážky

N.V.P.

3.03 bod  2

Obytné prostory, bezpečnostní zařízení

N.V.P.

3.03 bod 5

Otvory ve vodotěsných přepážkách

N.V.P.

3.04 bod 2

Společné plochy nádrží

N.V.P.

3.04 bod 7

Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovnách

N.V.P.

KAPITOLA 4

4.01

Bezpečnostní vzdálenost

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (37)

4.02

Volný bok

N.V.P.

KAPITOLA 6

6.01 bod 3

Požadavky na kormidelní zařízení

N.V.P.

KAPITOLA 7

7.01 bod 2

Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku v kormidelně

N.V.P.

7.05 bod 2

Kontrola navigačních světel

N.V.P.

7.12

Spouštěcí kormidelny

N.V.P.

KAPITOLA 8

8.01 bod 3

Zákaz některých kapalných paliv

N.V.P.

8.04

Výfukový systém motoru

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství

8.05 bod 13

Poplašné zařízení pro výši hladiny paliva

N.V.P.

8.08 bod 2

Vybavení drenážními čerpadly

N.V.P.

8.08 body 3 a 4

Průměr a minimální výkon drenážních čerpadel

N.V.P.

8.08 bod 5

Samonasávací drenážní čerpadla

N.V.P.

8.08 bod  6

Vybavení sacími koši

N.V.P.

8.08 bod 7

Automaticky uzavíratelná armatura pro záďové oddělení

N.V.P.

8.10 bod 2

Hluk, který vydává plavidlo

N.V.P.

KAPITOLA 9

9.01 bod 2

Osvědčení pro elektrická zařízení

N.V.P.

9.01 bod 3

Instalace elektrického zařízení

N.V.P.

9.06

Nejvyšší přípustná napětí

N.V.P.

9.10

Generátory a motory

N.V.P.

9.11 bod 2

Akumulátory

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (38)

9.12 bod 2

Spínače, ochranná zařízení

N.V.P., nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství po ... (38)

9.14 bod 3

Současné přepínání

N.V.P.

9.15

Kabely

N.V.P.

9.16 bod 3

Osvětlení strojoven

N.V.P.

9.17 bod 1

Rozvaděče pro navigační světla

N.V.P.

9.17 bod 2

Napájení navigačních světel

N.V.P.

KAPITOLA 10

10.01 bod 9

Kotevní navijáky

N.V.P.

10.04 bod 1

Lodní čluny podle normy

N.V.P.

10.05 bod 1

Záchranné kruhy podle normy

N.V.P.

10.05 bod 2

Záchranné vesty podle normy

N.V.P.

KAPITOLA 11

11.11 bod 2

Bezpečnost navijáků

N.V.P.

KAPITOLA 12

12.02 bod 13

Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny

N.V.P.

Článek 24a.04

Ostatní odchylky

Je-li z praktického hlediska obtížné uplatňovat ustanovení této kapitoly po uplynutí přechodných ustanovení nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady, může subjekt pověřený prohlídkami povolit odchylky od těchto ustanovení s výhradou doporučení výboru. Tyto odchylky se musí zapsat do osvědčení Společenství.


(1)  Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12.

(2)  Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.

(3)  Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle

a)

evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002

nebo

b)

publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.

(4)  V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).

(5)  Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.

(6)  Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

(7)  Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.

(8)  Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující společenské prostory podle bodu 10 musí odpovídat typu B15, u místnosti vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B0.

(9)  Dělící stěny mezi strojovnami podle článku 15.07 a čl. 15.10 bodu 6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0.

(10)  Typ B15 postačuje pro dělící stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé.

(11)  Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

(12)  Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.

(13)  Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující společenské prostory podle bodu 10 musí odpovídat typu B15, u místnosti vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B0.

(14)  Dělící stěny mezi strojovnami podle článku 15.07 a čl. 15.10 bodu 6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0.

(15)  vzdálenost od stěžňového kříže k palubě

(16)  Celková délka košové čnělky bez vrcholu stěžně

(17)  Průměr košové čnělky na úrovni kování vrcholu stěžně.

(18)  Celková délka příďového čelenu

(19)  Celková délka čelenní čnělky

(20)  Celková délka hlavního vratipně

(21)  Celková délka vratiráhna

(22)  vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě

(23)  vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě

(24)  Úř. věst. L 207, 23.7.1998, s. 1. Směrnice ve nění směrnice 98/79/ES (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

(25)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(26)  Úseky sběrných prostor s volnými hladinami kapalin vznikají vodotěsným podélným nebo příčným rozdělením, které tvoří samostatné úseky.

(27)  Úř. věst.: Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(28)

1.

Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, pokud splňují požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.

2.

Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

3.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 bod 5 nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035.

1.

Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, pokud splňují požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.

2.

Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

3.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 bod 5 nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035.

4.

Čl. 10.03b bod 2 písm. a) se použije do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035 pouze tehdy, byla-li tato zařízení namontovaná na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

(28)  

1.

Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, pokud splňují požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.

2.

Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

3.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 bod 5 nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035.

4.

Čl. 10.03b bod 2 písm. a) se použije do vydání nebo obnovení osvědčení Společenství po 1. lednu 2035 pouze tehdy, byla-li tato zařízení namontovaná na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

(29)  Ustanovení se vztahuje na plavidla, jejichž kýl byl položen po 31. 12. 1994, a na plavidla v provozu s touto podmínkou:

Požadavky článku 11.04 musí být splněny při obnově celého úložného prostoru.

Pokud se přestavba, kterou se mění světlá šířka boční paluby, vztahuje na celou délku bočních palub,

a)

musí být dodržen článek 11.04, má-li se světlá šířka boční paluby snížit do výšky 0,90 m nebo má-li se snížit světlá šířka nad touto výškou,

b)

světlá šířka boční paluby před přestavbou až do výšky 0,90 m nebo světlá šířka nad touto výškou nesmí být menší než rozměry uvedené v článku 11.04.

(30)

1

Pevné požární soustavy s CO2, které byly instalovány v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003, jsou i nadále povoleny, pokud splňují čl. 10.03 bod 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002.

2.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002 jsou i nadále platná.

1

Pevné požární soustavy s CO2, které byly instalovány v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003, jsou i nadále povoleny, pokud splňují čl. 10.03 bod 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002.

2.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002 jsou i nadále platná.

3.

Čl. 10.03b bod 2 písm. a) platí pouze tehdy, byla-li tato zařízení instalována na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

(30)  

1

Pevné požární soustavy s CO2, které byly instalovány v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003, jsou i nadále povoleny, pokud splňují čl. 10.03 bod 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002.

2.

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 bodu 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002 jsou i nadále platná.

3.

Čl. 10.03b bod 2 písm. a) platí pouze tehdy, byla-li tato zařízení instalována na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

(31)  Úř. věst.: Tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(32)  Úř. věst.: 43 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

(33)  Úř. věst.: 18 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

(34)  Úř. věst.: 23 roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(35)  Úř. věst.: Dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

(36)  Ustanovení se vztahuje na plavidla, jejichž kýl byl položen dva roky po dni vstupu této směrnice v platnost, a na plavidla v provozu s touto podmínkou:

Požadavky článku 11.04 musí být splněny při obnově celého úložného prostoru.

Pokud se přestavba, kterou se mění světlá šířka boční paluby, vztahuje na celou délku bočních palub,

a)

usí být dodržen článek 11.04, má-li se světlá šířka boční paluby snížit do výšky 0,90 m nebo má-li se snížit světlá šířka nad touto výškou,

b)

světlá šířka boční paluby před přestavbou až do výšky 0,90 m nebo světlá šířka nad touto výškou nesmí být nižší než rozměry uvedené v článku 11.04.

(37)  Úř. věst.: 13 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

(38)  Úř. věst.: 23 roky po dni vstupu této směrnice v platnost.

Dodatek I

BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

Obrázek 1

Nepovolaným vstup zakázán

Image

Barva: červená/bílá/černá

Obrázek 2

Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření

Image

Barva: červená/bílá/černá

Obrázek 3

Hasící přístroj

Image

Barva: červená/bílá

Obrázek 4

Upozornění na všeobecné nebezpečí

Image

Barva: černá/žlutá

Obrázek 5

Požární hadice

Image

Barva: červená/bílá

Obrázek 6

Požární soustava

Image

Barva: červená/bílá

Obrázek 7

Použijte ochranné protihlukové prostředky

Image

Barva: modrá/bílá

Obrázek 8

Schránka první pomoci

Image

Barva: zelená/bílá

Skutečně použité symboly se mohou mírně lišit od grafických znázornění v tomto dodatku nebo být podrobnější, pokud se nezmění jejich význam a rozdíly a změny nesmí vést k jejich nesrozumitelnosti.

Dodatek II

SPRÁVNÍ POKYNY

Č. 1

:

Požadavky týkající se schopnosti úhybných manévrů a otáčení.

Č. 2

:

Požadavky týkající se stanovené nejvyšší rychlosti, schopnosti zastavení a schopnosti plavby vzad.

Č. 3

:

Požadavky na spojovací systémy a spojovací zařízení u tlačných remorkérů a tlačených plavidel v pevně svázaných sestavách.

Č. 4

:

Měření hluku.

Č. 5

:

Zvláštní kotvy se sníženou hmotností.

Č. 6

:

Pevnost vodotěsných lodních oken.

Č. 7

:

Požadavky na sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou.

Č. 8

:

Vystavování lodního osvědčení.

Č. 9

:

Palivové nádrže na plovoucích zařízeních.

Č. 10

:

Minimální tloušťka lodního trupu u nákladních člunů.

Č. 11

:

Zařízení na shromažďování použitého oleje.

Č. 12

:

Pohyb plavidla vlastním pohonem.

Č. 13

:

Vhodný systém požárního poplachu.

Č. 14

:

Důkaz o plovatelnosti, sklonu a stabilitě samostatných částí plavidla.

Č. 15

:

Vybavení plavidel, která mají být provozována s minimální posádkou.

Č. 16

:

Elektrické kabely.

Č. 17

:

Výhled z kormidelny.

PŘÍLOHA III

OBLASTI, V NICHŽ LZE STANOVIT DODATEČNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1 A 2

Případné dodatečné technické požadavky, které členský stát přijme podle čl. 5 odst. 1 této směrnice na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zóně 1 nebo 2 na území tohoto členského státu, jsou omezeny na tyto oblasti:

1.

Definice

Nezbytné pro pochopení dodatečných požadavků

2.

Stabilita

Zesílení konstrukce

Osvědčení nebo potvrzení uznané klasifikační společnosti

3.

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

Volný bok

Bezpečnostní vzdálenost

4.

Vodotěsnost otvorů v lodním trupu a nástaveb

Nástavby

Dveře

Okna a světlíky

Jícny podpalubí

Ostatní otvory (větrací soustava, výfuková potrubí atd.)

5.

Výstroj plavidla

Kotvy a kotevní řetězy

Navigační světla

Zvukové signály

Kompas

Radar

Vysílače a přijímače

Záchranné prostředky

Dostupnost plavebních map

6.

Dodatečná ustanovení pro osobní lodě

Stabilita (síla větru, kritéria)

Záchranné prostředky

Volný bok

Bezpečnostní vzdálenost

Výhled z kormidelny

7.

Sestavy plavidel a kontejnerová doprava

Spojení tlačného remorkéru a tlačného člunu

Stabilita plavidel nebo tlačných člunů převážejících kontejnery

PŘÍLOHA IV

OBLASTI, V NICHŽ LZE SNÍŽIT TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 3 A 4

Případná snížení technických požadavků, které povolí členský stát podle čl. 5 odst. 7 této směrnice na plavidla provozovaná výlučně na vnitrozemských vodních cestách v zóně 3 nebo 4 na území tohoto členského státu, jsou omezena na tyto oblasti:

 

Zóna 3

Kotevní zařízení, včetně délky kotevních řetězů

Rychlost (dopředná)

Kolektivní záchranné prostředky

Status 2 oddělení

Výhled z kormidelny

 

Zóna 4

Kotevní zařízení, včetně délky kotevních řetězů

Rychlost (dopředná)

Záchranné prostředky

Status 2 oddělení

Výhled z kormidelny

Druhý, nezávislý pohonný systém

PŘÍLOHA V

VZORY OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

ČÁST I

VZOR OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST II

VZOR DODATEČNÉHO OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Image

Image

ČÁST III

VZOR PROZATÍMNÍHO OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Image

Image

PŘÍLOHA VI

VZOR PLAVEBNÍHO REJSTŘÍKU OSVĚDČENÍ SPOLEČENSTVÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Image

Image

Image

PŘÍLOHA VII

KLASIFIKAČNÍ SPOLEČNOSTI

OBSAH

Část I:

Kritéria pro uznávání klasifikačních společností

Část II:

Postup uznávání klasifikačních společností

Část III:

Seznam uznaných klasifikačních společností

ČÁST I

KRITÉRIA PRO UZNÁVÁNÍ KLASIFIKAČNÍCH SPOLEČNOSTÍ

Klasifikační společnosti, které usilují o uznání podle článku 10 této směrnice, musí splnit tato kritéria:

1)

Klasifikační společnost je schopná doložit rozsáhlé zkušenosti při posuzování návrhů a konstrukce plavidel vnitrozemské plavby, včetně plavidel pro přepravu nebezpečných věcí. Klasifikační společnost má ucelená pravidla a předpisy pro návrh, konstrukci a pravidelné prohlídky plavidel vnitrozemské plavby, včetně plavidel pro přepravu nebezpečných věcí, které jsou zveřejněné alespoň v angličtině, francouzštině, němčině nebo nizozemštině a které se průběžně aktualizují a zdokonalují v programech výzkumu a vývoje. Pravidla a předpisy nejsou v rozporu s právem Společenství ani s platnými mezinárodními smlouvami.

2)

Klasifikační společnost zveřejňuje každoročně svůj rejstřík plavidel.

3)

Klasifikační společnost není řízena vlastníky nebo staviteli lodí ani jinými subjekty obchodně zapojenými do navrhování, výroby, vybavování, oprav, provozu nebo pojišťování lodí. Klasifikační společnost není svými příjmy závislá na jednom obchodním podniku.

4)

Sídlo klasifikační společnosti nebo její pobočky, která je oprávněna vydávat rozhodnutí a jednat ve všech oblastech, pro něž je příslušná podle předpisů týkajících se vnitrozemské plavby, se nachází v některém z členských států.

5)

Klasifikační společnost a její odborníci mají dobrou pověst v oblasti vnitrozemské plavby; odborníci jsou schopni předložit doklad o svých odborných schopnostech. Jednají na odpovědnost klasifikační společnosti.

6)

Klasifikační společnost má značný personál, který zajišťuje technické, řídící, podpůrné, kontrolní a výzkumné funkce odpovídající zadaným úkolům a klasifikovaným plavidlům a také zajišťuje vývoj kapacit a aktualizovat předpisy. Má inspektory v nejméně jednom členském státě.

7)

Klasifikační společnost se řídí etickým kodexem.

8)

Klasifikační společnost je řízena a spravována tak, aby byla zajištěna důvěrnost informací požadovaných členským státem.

9)

Klasifikační společnost je připravena poskytovat členskému státu podstatné informace.

10)

Vedení klasifikační společnosti vymezilo a doložilo svou politiku, cíle a závazky týkající se kvality a zajistilo, že je tato politika chápána, prováděna a udržována na všech úrovních klasifikační společnosti.

11)

Klasifikační společnost vyvinula a zavedla a udržuje účinný vnitřní systém kvality založený na příslušných částech mezinárodně uznávaných norem kvality, který je v souladu s normou EN 45004 (inspekční subjekty) a normou EN 29001, jak je vykládají požadavky systému osvědčení kvality IACS. Systém kvality musí být osvědčen nezávislým sborem auditorů uznaných správou státu, v němž má klasifikační společnost své sídlo nebo pobočku podle bodu 4, a mimo jiné zajišťuje, že

a)

jsou systematicky vytvářena a zachovávána pravidla a předpisy klasifikační společnosti;

b)

pravidla a předpisy klasifikační společnosti jsou dodržovány;

c)

jsou dodrženy požadavky statutární práce, ke které je klasifikační společnost oprávněna;

d)

jsou vymezeny a doloženy odpovědnost, oprávnění a vzájemné vztahy zaměstnanců, jejichž práce má vliv na kvalitu služeb klasifikační společnosti;

e)

všechny práce se provádějí za kontrolovaných podmínek;

f)

existuje systém dohledu, který sleduje činnost a práci prováděnou inspektory a technickým a administrativním personálem zaměstnávaným přímo klasifikační společností;

g)

požadavky na hlavní statutární práci, pro kterou je klasifikační společnost oprávněna, jsou uplatňovány nebo kontrolovány pouze samostatnými inspektory klasifikační společnosti nebo samostatnými inspektory jiných klasifikačních společností;

h)

existuje systém zajištění kvalifikace inspektorů a nepřetržité aktualizace jejich znalostí;

i)

jsou uchovávány záznamy, které prokazují dosažení požadovaných norem v oblastech, ve kterých jsou poskytovány služby, a účinné fungování systému kvality;

j)

na všech místech je zaveden komplexní systém plánovaných a dokumentovaných interních auditů všech činností ovlivňujících kvalitu.

12)

Systém kvality musí být osvědčen nezávislým sborem auditorů uznaných správními orgány státu, v němž má klasifikační společnost své sídlo nebo pobočku podle bodu 4.

13)

Klasifikační společnost se zavazuje přizpůsobit své požadavky i odpovídajícím směrnicím Evropské unie a poskytovat včas veškeré významné informace výboru.

14)

Klasifikační společnost se zavazuje pravidelně konzultovat již uznané klasifikační společnosti, aby byla zaručena rovnocennost technických norem a jejich provedení, a měla by umožnit zástupcům členského států a jiným dotčeným stranám účast na vývoji jejích pravidel nebo předpisů.

ČÁST II

POSTUP UZNÁVÁNÍ KLASIFIKAČNÍCH SPOLEČNOSTÍ

Rozhodnutí uznat klasifikační společnost podle článku 10 této směrnice přijímá Komise postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice. Kromě toho je nutno dodržet tento postup:

1)

Zástupci státu, v němž má sídlo nebo pobočku klasifikační společnost, která je oprávněna vydávat rozhodnutí a jednat ve všech oblastech, pro něž je příslušná podle předpisů týkajících se vnitrozemské plavby, podá Komisi žádost o uznání. Zástupci tohoto státu dále předloží informace a doklady, které jsou nezbytné ke kontrole splnění kritérií pro uznávání.

2)

Každý člen výboru může požádat o slyšení dotyčné klasifikační společnosti nebo o poskytnutí dalších informací.

3)

Při odnětí uznání se postupuje obdobně. Každý člen výboru může požádat o odnětí uznání. Zástupci členského státu, kteří žádají o odnětí, předloží informace a dokumentaci na podporu své žádosti.

4)

Při rozhodování Komise vezme v úvahu rozhodnutí přijatá Ústřední komisí pro plavbu na Rýně, pokud jde o uznání dotčené klasifikační společnosti. Před uznáním klasifikační společnosti, která nebyla uznána Ústřední komisí pro plavbu na Rýně, konzultuje Komise sekretariát Ústřední komise.

5)

Po rozhodnutí o uznání klasifikační společnosti nebo o odnětí uznání se pozmění seznam uznaných společností.

6)

Komise uvědomí o svých rozhodnutích dotčené klasifikační společnosti.

ČÁST III

SEZNAM UZNANÝCH KLASIFIKAČNÍCH SPOLEČNOSTÍ

Podle článku 10 této směrnice jsou na základě kritérií uvedených v částech I a II v současné době uznány tyto klasifikační společnosti:

1)

Bureau Veritas

2)

Germanischer Lloyd

3)

Lloyd's Register of Shipping.

Klasifikační společnosti povolené a uznané členským státem v souladu se směrnicí Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (1), jsou až do svého uznání podle částí I a II uznány podle článku 10 této směrnice pouze pro plavidla provozovaná na vodních cestách tohoto členského státu.


(1)  Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53).

PŘÍLOHA VIII

PRAVIDLA PRO POSTUP PROVÁDĚNÍ KONTROL

Článek 1

Pokud orgány při kontrole zjistí, že je osvědčení na plavidle neplatné nebo že plavidlo nesplňuje požadavky stanovené v osvědčení, ale že tato neplatnost nebo nesplnění požadavků nepředstavuje zjevné nebezpečí, přijme vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce veškerá nezbytná opatření k nápravě situace. Orgán, který osvědčení vystavil nebo který je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

Článek 2

Pokud po provedení kontroly podle článku 1 orgány zjistí, že se na plavidle osvědčení nenachází nebo že plavidlo představuje zjevné nebezpečí, může orgán zakázat další plavbu, dokud nebudou přijata nezbytná opatření k nápravě situace.

Může rovněž stanovit opatření, která umožní bezpečnou plavbu plavidla, popřípadě po dokončení přepravy, do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno. Orgán, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, je informován do sedmi dnů.

Článek 3

Členský stát, který zabránil plavidlu pokračovat v plavbě nebo uvědomil vlastníka o svém záměru tak učinit, nebudou-li zjištěné závady odstraněny, uvědomí orgán v členském státě, který osvědčení vystavil nebo je naposledy obnovil, do sedmi dnů o rozhodnutí, které vydal nebo které hodlá vydat.

Článek 4

V rozhodnutí o přerušení plavby vydaného podle opatření přijatých k provedení této směrnici musí být podrobně uvedeny důvody, na nichž se rozhodnutí zakládá. Musí být neprodleně oznámeno dotčené straně, která je současně informována o opravných prostředcích, které má podle právních předpisů platných v členských státech k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

PŘÍLOHA IX

POŽADAVKY NA SIGNÁLNÍ SVĚTLA, RADAROVÁ ZAŘÍZENÍ A UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ

Část I:

Požadavky týkající se barvy a intenzity světel a schvalování návěstních svítilen pro plavidla vnitrozemské plavby

Část II:

Požadavky týkající se podmínek zkoušení a schvalování návěstních svítilen pro plavidla vnitrozemské plavby

Část III:

Minimální požadavky a zkušební podmínky pro radarové zařízení používané k navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby

Část IV:

Minimální požadavky a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby

Část V:

Požadavky na instalaci a zkoušky funkčnosti radarového zařízení a ukazatelů rychlosti otáčení používaných na plavidlech vnitrozemské plavby

Část VI:

Vzorový seznam zkušebních ústavů, schválených přístrojů a schválených montážních firem

ČÁST I

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE BARVY A INTENZITY SVĚTEL A SCHVALOVÁNÍ NÁVĚSTNÍCH SVÍTILEN PRO PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Obsah

Kapitola 1

Definice

Článek 1.01

Návěstní svítilny

1.02

Signální světla

1.03

Světelné zdroje

1.04

Optika

1.05

Filtr

1.06

Vztah mezi IO, IB a t

Kapitola 2

Požadavky na signální světla

Článek 2.01

Barva signálních světel

2.02

Svítivost a dohlednost signálních světel

2.03

Rozptyl signálních světel

Kapitola 3

Požadavky na návěstní svítilny

Článek 3.01

Technické požadavky

Kapitola 4

Zkoušky, schválení a označení

Článek 4.01

Typové zkoušky

4.02

Postup zkoušky

4.03

Osvědčení o schválení

4.04

Namátkové kontroly

4.05

Označení

Dodatek

Vzor osvědčení o schválení pro návěstní svítilny plavidel vnitrozemské plavby

Kapitola 1

Definice

Článek 1.01

Návěstní svítilny

1.

„Svítilnou“ se rozumí zařízení pro rozložení světelného toku z umělého světelného zdroje; obsahuje rovněž součásti, které jsou nutné k filtrování, lámání nebo odrážení světla a k upevnění nebo fungování světelného zdroje.

2.

Svítilny, které mají dávat signály na plavidle, se nazývají návěstními svítilnami.

Článek 1.02

Signální světla

1.

„Signálními světly“ se rozumějí světelné signály vydávané návěstními svítilnami.

2.

„Vrcholovým světlem“ se rozumí bílé světlo viditelné v obzorovém výseku 225° a vrhající rovnoměrný, nepřerušovaný kužel světla 112°30′ na každou stranu, tj. dopředu a 22°30′ dozadu od podélné osy plavidla z obou boků.

3.

„Bočními světly“ se rozumí zelené světlo na pravém boku a červené světlo na levém boku; z nichž každé je viditelné v obzorovém výseku 112°30′ a vrhá rovnoměrný, nepřerušovaný kužel světla, tj. dopředu a 22°30′ dozadu od podélné osy plavidla.

4.

„Záďovým světlem“ se rozumí bílé světlo viditelné v obzorovém výseku 135° a vrhající rovnoměrný, nepřerušovaný kužel světla v prostoru 67°30′ zezadu na obě strany od podélné osy plavidla.

5.

„Žlutým záďovým světlem“ se rozumí žluté světlo viditelné v obzorovém výseku 135° a vrhající rovnoměrný, nepřerušovaný kužel světla v prostoru 67°30′ zezadu na obě strany od podélné osy plavidla.

6.

„Světlem viditelným ze všech stran“ se rozumí světlo viditelné v obzorovém výseku 360° a vrhající rovnoměrný, nepřerušovaný kužel světla.

7.

a)

„Probleskujícím světlem“ se rozumí světlo s frekvencí blikání 40 až 60 světelných jevů za minutu.

b)

„Rychle probleskujícím světlem“ se rozumí světlo s frekvencí blikání 100 až 120 světelných jevů za minutu.

Probleskujícím světlem je řada pravidelných světelných jevů za určitou jednotku času.

8.

Signální světla jsou podle své svítivosti zařazena jako

obyčejná světla,

jasná světla,

silná světla.

Článek 1.03

Světelné zdroje

„Světelnými zdroji“ se rozumí elektrická nebo neelektrická zařízení určená k vyzařování světelných toků v návěstních svítilnách.

Článek 1.04

Optika

1.

„Optikou“ se rozumí zařízení, které se skládá z konstrukčních částí lámajících světlo, odrážejících světlo, nebo lámajících a odrážejících světlo, včetně jejich úchytů. Funkcí těchto konstrukčních částí je nasměrovat paprsky ze světelného zdroje určitými novými směry.

2.

„Barevnou optikou“ se rozumí optika, která mění barvu a intenzitu propouštěného světla.

3.

„Neutrální optikou“ se rozumí optika, která mění intenzitu propouštěného světla.

Článek 1.05

Filtr

1.

„Barevným filtrem“ se rozumí selektivní filtr, který mění barvu a intenzitu propouštěného světla.

2.

„Neutrálním filtrem“ se rozumí neselektivní filtr, který mění intenzitu propouštěného světla.

Článek 1.06

Vztah mezi IO, IB a t

IO

je fotometrická intenzita v kandelách (cd) měřeno při normálním napětí u elektrických světel.

IB

je svítivost v provozních podmínkách v kandelách (cd).

t

je dohlednost v kilometrech (km).

Při zohlednění např. stárnutí světelného zdroje, stupně znečištění optiky a kolísání napětí energetické sítě plavidla se předpokládá, že IB je o 25 procent nižší než IO.

Tudíž:

 

IB = 0,75 · IO

Vztah mezi IB a t signálních světel je dán touto rovnicí:

 

IB = 0,2 · t2. q– t

Pro koeficient šíření světla v atmosféře q se používá hodnota 0,76, která odpovídá meteorologickým podmínkám viditelnosti na 14,3 km.

Kapitola 2

Požadavky na signální světla

Článek 2.01

Barva signálních světel

1.

Pro signální světla se používá pětibarevný signální systém, který zahrnuje tyto barvy:

bílá,

červená,

zelená,

žlutá,

modrá.

Tento systém musí odpovídat doporučením Mezinárodní komise pro osvětlení (IEC), „Barvy signálních světel“, publikace IEC č. 2.2. (TC-1.6) 1975.

Barvy se vztahují na světelné toky vydávané návěstními svítilnami.

2.

Hranice barev signálních světel jsou vyznačeny souřadnicemi průsečíků chromatického diagramu v publikaci IEC č. 2.2 (TC-1.6) 1975 (viz diagram chromatičnosti) takto:

Barva signálního světla

Souřadnice průsečíků

Bílá

x

0,310

0,443

0,500

0,500

0,453

0,310

y

0,283

0,382

0,382

0,440

0,440

0,348

Červená

x

0,690

0,710

0,680

0,660

 

 

y

0,290

0,290

0,320

0,320

 

 

Zelená

x

0,009

0,284

0,207

0,013

 

 

y

0,720

0,520

0,397

0,494

 

 

Žlutá

x

0,612

0,618

0,575

0,575

 

 

y

0,382

0,382

0,425

0,406

 

 

Modrá

x

0,136

0,218

0,185

0,102

 

 

y

0,040

0,142

0,175

0,105

 

 

Image

Diagram chromatičnosti podle IEC

kde

2 930 K odpovídá světlu vakuové žárovky

2 856 K odpovídá světlu žárovky plněné plynem.

Článek 2.02

Svítivost a dohlednost signálních světel

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny přípustné mezní hodnoty IO, IB a t (provoz za dne a v noci) podle druhu signálních světel. Uvedené hodnoty se vztahují na světelný tok vydávaný návěstními svítilnami.

IO a IB jsou uvedeny v cd a t v km.

Maximální a minimální hodnoty

Druh signálních světel

Barva signálního světla

bílé

zelené/červené

žluté

modré

min.

max.

min.

max.

min.

max.

min.

max.

obyčejné

IO

2,7

10,0

1,2

4,7

1,1

3,2

0,9

2,7

IB

2,0

7,5

0,9

3,5

0,8

2,4

0,7

2,0

t

2,3

3,7

1,7

2,8

1,6

2,5

1,5

2,3

jasné

IO

12,0

33,0

6,7

27,0

4,8

20,0

6,7

27,0

IB

9,0

25,0

5,0

20,0

3,6

15,0

5,0

20,0

t

3,9

5,3

3,2

5,0

2,9

4,6

3,2

5,0

silné

IO

47,0

133,0

-

-

47,0

133,0

-

-

IB

35,0

100,0

-

-

35,0

100,0

-

-

t

5,9

8,0

-

-

5,9

8,0

-

-

Pro použití žlutých probleskujících světel za dne však platí minimální svítivost (IO) 900 cd.

Článek 2.03

Rozptyl signálních světel

1.

Vodorovný rozptyl svítivosti

1.1

Hodnoty svítivosti uvedené v článku 2.02 platí pro všechny směry ve vodorovné rovině procházející optickým ohniskem nebo světelným těžištěm správně seřízeného světelného zdroje svisle umístěné návěstní svítilny.

1.2

Pro vrcholová světla, záďová světla a boční světla musí být stanovené hodnoty svítivosti zachovány v obzorovém výseku v předepsaném sektoru nejméně do 5° od hranic.

Od 5° v předepsaném sektoru se až k hranicím může svítivost snížit o 50 %; poté musí postupně klesat tak, aby od 5° za hranicemi sektoru zbývalo pouze zanedbatelné množství světla.

1.3

Boční světla musí mít stanovenou svítivost směrem dopředu rovnoběžně s osou plavidla. Svítivost se mezi 1° a 3° za hranicemi předepsaného sektoru musí snížit prakticky na nulu.

1.4

U návěstních svítilen s dvěma nebo třemi barvami musí být rozptyl svítivosti rovnoměrný, aby 3° na každou stranu od hranic předepsaného sektoru nebyla překročena nejvyšší přípustná svítivost a bylo dosaženo minimální předepsané svítivosti.

1.5

Vodorovný rozptyl svítivosti svítilen musí být rovnoměrný v celém sektoru, aby se minimální a maximální hodnoty fotometrické intenzity světla nelišily o více než faktor 1,5.

2.

Svislý rozptyl svítivosti

Při naklonění do ± 5° nebo ± 7,5° k vodorovné rovině musí svítivost dosahovat v prvním případě ještě nejméně 80 % a ve druhém případě 60 % svítivosti dosahované při naklonění 0°, ta však nesmí být překročena o více než 1,2 násobek.

Kapitola 3

Požadavky na návěstní svítilny

Článek 3.01

Technické požadavky

1.

Konstrukce a materiály návěstních svítilen a světelných zdrojů musí zajistit jejich bezpečnost a trvanlivost.

2.

Konstrukční části svítilen (např. příčné vyztužení) nesmějí zhoršovat svítivost, barvy nebo rozptyl světla.

3.

Návěstní svítilny lze namontovat na plavidlo jednoduše a ve správné poloze.

4.

Světelný zdroj lze snadno vyměnit.

Kapitola 4

Zkoušky, schválení a označení

Článek 4.01

Typové zkoušky

Při typové zkoušce podle „Podmínek zkoušení a schvalování návěstních svítilen pro plavidla vnitrozemské plavby“ se má zjistit, zda návěstní svítilny a jejich světelné zdroje splňují tyto požadavky.

Článek 4.02

Postup zkoušky

1.

Technické zkušebně se předloží žádost o typovou zkoušku s nejméně dvěma vyhotoveními plánů a dvěma vzorky svítilny a potřebných světelných zdrojů.

2.

Není-li na základě zkoušky důvod k námitkám, vrátí se žadateli jedno vyhotovení plánů přiložených k žádosti se zapsaným schválením a jeden schválený vzorek svítilny. Druhé vyhotovení a druhý vzorek svítilny si ponechá technická zkušebna.

3.

Výrobce vydá technické zkušebně prohlášení, že všechny konstrukční části sériově vyráběných svítilen odpovídají konstrukčním částem typově zkoušené svítilny.

Článek 4.03

Osvědčení o schválení

1.

Prokáže-li typová zkouška, že byly splněny tyto požadavky, typ návěstní svítilny se schválí a žadateli se vydá osvědčení o schválení podle vzoru v příloze 1 s označením podle článku 4.05.

2.

Držitel osvědčení o schválení

je oprávněn připojit na různé součásti označení podle článku 4.05;

je povinen uskutečňovat výrobu pouze v souladu s plány schválenými technickou zkušebnou a podle výrobní metody použité u typově zkoušených svítilen;

může pozměnit schválené plány a vzory svítilen pouze se souhlasem technické zkušebny. Technická zkušebna rovněž rozhodne, zda se vydané osvědčení o schválení pouze doplní, nebo zda je nutná nová žádost o schválení.

Článek 4.04

Namátkové kontroly

1.

Technická zkušebna je oprávněna odejmout za účelem zkoušky vzorky návěstních svítilen pocházejících ze sériové výroby.

2.

Pokud zkouška odhalí závažné nedostatky, lze schválení odejmout.

Článek 4.05

Označení

1.

Schválené návěstní svítilny, optika a světelné zdroje musí být označeny takto:

Imagee · X · YY · nnn,

kde „Imagee“ je schvalovací značka,

„X“ označuje zemi, v níž bylo schválení uděleno, přičemž:

1

= Německo

18

= Dánsko

2

= Francie

20

= Polsko

3

= Itálie

21

= Portugalsko

4

= Nizozemsko

23

= Řecko

5

= Švédsko

24

= Irsko

6

= Belgie

26

= Slovinsko

7

= Maďarsko

27

= Slovensko

8

= Česká republika

29

= Estonsko

9

= Španělsko

32

= Lotyšsko

11

= Spojené království

36

= Litva

12

= Rakousko

49

= Kypr

13

= Lucembursko

50

= Malta

17

= Finsko

 

„YY“

jsou poslední dvě číslice roku, v němž bylo schválení uděleno, a

„nnn“

je číslo schválení přidělené technickou zkušebnou.

2.

Označení musí být dobře čitelné a připojené trvanlivě.

3.

Označení na krytu musí být takové, aby nebylo nutné návěstní svítilny demontovat kvůli jeho zjištění na plavidle. Nelze-li optiku a kryt oddělit, postačuje označení na krytu.

4.

Označení uvedené v odstavci 1 mohou mít pouze schválené návěstní svítilny, optika a světelné zdroje.

5.

Technická zkušebna neprodleně uvědomí o přiděleném označení výbor.

Dodatek

Image

ČÁST II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE PODMÍNEK ZKOUŠENÍ A SCHVALOVÁNÍ NÁVĚSTNÍCH SVÍTILEN PRO PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Obsah

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1.01

Normalizovaná napětí

1.02

Požadavky na funkčnost

1.03

Montáž

1.04

Fotometrické požadavky

1.05

Konstrukční části

1.06

Údržba

1.07

Požadavky na bezpečnost

1.08

Příslušenství

1.09

Neelektrické návěstní svítilny

1.10

Dvojité svítilny

Kapitola 2

Fotometrické a kolorimetrické požadavky

Článek 2.01

Fotometrické požadavky

2.02

Kolorimetrické požadavky

Kapitola 3

Výrobní požadavky

Článek 3.01

Elektrické svítilny

3.02

Filtry a optická skla

3.03

Elektrické světelné zdroje

Kapitola 4

Postup zkoušky a schvalování

Článek 4.01

Obecná pravidla

4.02

Žádost

4.03

Zkouška

4.04

Schválení

4.05

Zánik platnosti schválení

Dodatek

Zkoušky prostředí

1.

Zkouška týkající se ochrany před stříkající vodou a prachem

2.

Zkouška ve vlhkém ovzduší

3.

Zkouška při nízké teplotě

4.

Tepelná zkouška

5.

Vibrační zkouška

6.

Urychlená zkouška odolnosti vůči povětrnostním vlivům

7.

Zkouška odolnosti vůči stříkající slané vodě a povětrnostním vlivům (zkouška odolnosti vůči mořské mlze).

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1.01

Normalizovaná napětí

Normalizovaná napětí pro návěstní svítilny plavidel vnitrozemské plavby jsou 230 V, 115 V, 110 V, 24 V a 12 V. Je-li to možné, měly by se používat přístroje na 24 V.

Článek 1.02

Požadavky na funkčnost

Normální funkci návěstních svítilen a jejich příslušenství nesmí bránit běžné činnosti na plavidle. Zejména veškeré použité optické prvky a součásti důležité pro jejich montáž a seřízení musí být vyrobeny tak, aby se během provozu jejich stanovená poloha nemohla změnit.

Článek 1.03

Montáž

Součásti pro montáž návěstních svítilen na plavidle musí být zhotoveny tak, aby se poloha návěstních svítilen po seřízení nemohla během provozu změnit.

Článek 1.04

Fotometrické požadavky

Návěstní svítilny musí mít stanovený rozptyl svítivosti; jakmile se světlo zapne, musí být zajištěna identifikační barva světla a stanovená svítivost.

Článek 1.05

Konstrukční části

V návěstních svítilnách lze používat pouze konstrukční části vyrobené k tomuto účelu.

Článek 1.06

Údržba

Způsob konstrukce návěstních svítilen a jejich příslušenství musí umožňovat pravidelnou údržbu a v případě potřeby snadnou výměnu světelného zdroje i za tmy.

Článek 1.07

Požadavky na bezpečnost

Návěstní svítilny a jejich příslušenství musí být zhotoveno a dimenzováno tak, aby při jejich provozu, obsluze a údržbě nedošlo k ohrožení osob.

Článek 1.08

Příslušenství

Příslušenství svítilen musí být navrženo a zhotoveno tak, aby jejich uspořádání, montáž a připojení nebránilo běžnému používání a řádnému fungování svítilen.

Článek 1.09

Neelektrické návěstní svítilny

Neelektrické návěstní svítilny musí být navrženy a zhotoveny podle článků 1.02 až 1.08 této kapitoly a musí splňovat požadavky kapitoly 3. Požadavky uvedené v kapitole 2 těchto zkušebních a schvalovacích podmínek se použijí obdobně.

Článek 1.10

Dvojité svítilny

Musí být možné používat dvě svítilny namontované nad sebou v jednom krytu (dvojitá svítilna) jako jednu svítilnu. V žádném případě nesmějí být dva světelné zdroje v dvojité svítilně používány současně.

Kapitola 2

Fotometrické a kolorimetrické požadavky

Článek 2.01

Fotometrické požadavky

1.

Fotometrické specifikace pro návěstní svítilny jsou stanoveny v části I.

2.

Konstrukce návěstních svítilen musí zaručit, že nemůže dojít k odrazu nebo přerušení světla. Použití reflektorů není přípustné.

3.

V případě dvoubarevných nebo tříbarevných světel je nutno účinně zabránit vrhání světla určité barvy za hranice stanoveného sektoru pro tuto barvu, včetně uvnitř skla.

4.

Tyto požadavky platí přiměřené na neelektrické svítilny.

Článek 2.02

Kolorimetrické požadavky

1.

Kolorimetrické specifikace pro návěstní svítilny jsou stanoveny v části I.

2.

Barva světla vydávaného návěstními svítilnami se musí při teplotě barvy světelného zdroje nacházet v příslušných chromatických hranicích stanovených v části I.

3.

Barva signálních světel musí pocházet pouze z probarvených filtrů (optika, skla) a optických skel, pokud se barevné body propouštěného světla neodchylují o více než 0,01 od svých souřadnic v chromatickém diagramu podle IEC. Barevné baňky nejsou přípustné.

4.

Průhlednost zbarvených skel (filtrů) musí být taková, aby při teplotě barvy použitého světelného zdroje bylo dosaženo stanovené svítivosti.

5.

Odraz světelného zdroje na součásti návěstních svítilen nesmí být selektivní, tj. tříbarevné souřadnice x a y zdroje použitého v návěstní svítilně se nesmějí při teplotě použité barvy odchylovat po odrazu o více než 0,01.

6.

Bezbarvá skla nesmějí při teplotě použité barvy selektivně ovlivňovat vydávané světlo. Stejně tak se nesmějí ani při delší době provozu tříbarevné souřadnice x a y světelného zdroje použitého v návěstní svítilně odchýlit po průchodu světla sklem o více než 0,01.

7.

Barva světla neelektrických návěstních svítilen se musí při teplotě použitého světelného zdroje nacházet v příslušných chromatických hranicích stanovených v části I.

8.

Barva světla z neelektrických barevných návěstních svítilen musí pocházet pouze z probarveného křemičitého skla. Pro barevné neelektrické svítilny musí probarvené křemičité sklo být takové, aby při teplotě barvy nejblíže neelektrickému světelnému zdroji bylo dosaženo stanovené svítivosti.

Kapitola 3

Výrobní požadavky

Článek 3.01

Elektrické návěstní svítilny

1.

Všechny součásti svítilen musí vydržet zvláštní provozní namáhání vyplývající z pohybu plavidla, vibrací, koroze, kolísání teplot, nárazů během nakládání a plavby v ledu a ostatních vlivů, k nimž může na plavidle dojít.

2.

Konstrukce, materiály a provedení svítilny musí zaručovat stabilitu a zajistit, aby po mechanickém a tepelném namáhání a vystavení ultrafialovým paprskům podle těchto požadavků zůstal zachován výkon; zejména musí být zachovány fotometrické a kolorimetrické vlastnosti.

3.

Konstrukční díly vystavené korozi musí být vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi nebo být opatřeny účinnou protikorozní ochranou.

4.

Použité materiály nesmějí nasávat vodu a vlhkost, pokud by to zhoršovalo funkci zařízení, přístrojů a příslušenství.

5.

Použité materiály musí být vysoce ohnivzdorné.

6.

Technická zkušebna může povolit výjimky týkající se vlastností použitých materiálů, pokud je konstrukcí zaručena bezpečnost.

7.

Návěstní svítilny musí být prozkoušeny, aby byla zajištěna jejich vhodnost pro použití na plavidle.

Zkoušky se dělí na zkoušky prostředí a zkoušky týkající se provozních požadavků.

8.

Požadavky na prostředí:

a)

Třídy prostředí

Klimatické třídy:

X

Přístroje určené pro použití na místech vystavených povětrnostním vlivům.

S

Přístroje určené k ponoření nebo dlouhodobému kontaktu se slanou vodou.

Vibrační třídy:

V

Přístroje a zařízení určená k instalaci na stěžních nebo jiných místech, na nichž jsou vystavena zvýšeným vibracím.

Třídy tvrdosti:

Podmínky prostředí jsou rozděleny do tří tříd tvrdosti:

1)

Běžné podmínky prostředí:

Mohou se pravidelně vyskytovat na plavidle po dlouhou dobu.

2)

Extrémní podmínky prostředí:

Mohou se výjimečně objevit na plavidle ve zvláštních případech.

3)

Podmínky prostředí při přepravě:

Mohou se objevit během přepravy a zajištění zařízení, přístrojů a příslušenství nacházejících se mimo provoz.

Zkoušky za běžných podmínek prostředí nazývají „zkouškami v běžném prostředí“, zkoušky za extrémních podmínek prostředí se nazývají „zkouškami v extrémním prostředí“ a zkoušky za podmínek prostředí při přepravě se nazývají „zkouškami v prostředí při přepravě“.

b)

Požadavky

Návěstní svítilny a jejich příslušenství musí být vhodné pro dlouhodobý provoz při vlivech způsobených pohybem vody a vibracemi, vlhkostí a kolísáním teplot, které je nutno předpokládat na plavidle.

Návěstní svítilny a jejich příslušenství musí při vystavení podmínkám prostředí uvedeným v dodatku splňovat požadavky své třídy prostředí podle bodu 8 písm. a).

9.

Vhodnost pro provoz

a)

Napájení: při kolísání napětí a kmitočtu napájecího proudu od jmenovitých hodnot (1) v rámci mezních hodnot uvedených v tabulce níže a obsahu harmonických napájecího střídavého napětí 5 % musí návěstní svítilny a jejich příslušenství fungovat v povolených tolerancích pro provoz na plavidle na základě zkušebních a schvalovacích podmínek. Teoreticky se napájecí napětí pro svítilny nesmí odchýlit od zvoleného jmenovitého napětí o více než ± 5 %.

Napájení

(Jmenovité napětí)

Kolísání napětí a kmitočtu napájecího proudu svítilen a jejich příslušenství

Kolísání napětí

Kolísání kmitočtu

Trvání

Stejnosměrný proud více než 48 V

± 10 %

± 5 %

trvale

a střídavý proud

± 20 %

± 10 %

max. 3 s

Stejnosměrný proud do 48 V

± 10 %

-

trvale

Špičky napětí až do ± 1 200 V s dobou náběhu 2 až 10 μs a maximální dobou trvání 20 μs a přepólování napájecího napětí nesmí návěstní svítilny a jejich příslušenství poškodit. Po jejich výskytu, kdy může dojít k zapnutí bezpečnostního zařízení, musí návěstní svítilny a jejich příslušenství fungovat v povolených tolerancích pro provoz na plavidle na základě zkušebních a schvalovacích podmínek.

b)

Elektromagnetická kompatibilita: je nutno přijmout veškerá přiměřená a praktická opatření k odstranění nebo omezení vzájemných elektromagnetických účinků svítilen a jejich příslušenství a jiných zařízení a přístrojů, které tvoří součást vybavení plavidla.

10.

Podmínky prostředí na plavidlech

Běžné, extrémní a přepravní podmínky prostředí uvedené v bodě 8 písm. a) jsou založeny na navržených dodatcích publikací IEC 92-101 a 92-504. Odchylné hodnoty jsou označeny *.

 

Běžné

Extrémní

Přepravní

podmínky prostředí

a)   

Teplota okolního vzduchu:

Klimatické třídy:

- 25 až

- 25 až

- 25 až

Klimatické třídy X a S podle bodu 8 písm. a)

+ 55 °C*

+ 55 °C*

+ 70 °C*

b)   

Vlhkost okolního vzduchu:

Stálá teplota

+ 20 °C

+ 35 °C

+ 45 °C

Nejvyšší relativní vlhkost

95 %

75 %

65 %

Změna teploty

Možné dosažení rosného bodu

c)   

Povětrnostní podmínky na palubě:

Sluneční svit

1 120 W/m2

Vítr

50 m/s

Dešťové srážky

15 mm/min

Rychlost vody při pohybu (vlny)

10 m/s

Obsah soli ve vodě

30 kg/m3

d)   

Magnetické pole:

Magnetické pole v jakémkoli směru

80 A/m

e)   Vibrace:

Sinusové vibrace v jakémkoli směru

Vibrační třída V podle bodu 8 písm. a) (větší namáhání, např. na stěžních)

Kmitočty

2 až 10 Hz

2 až 13,2 Hz*

Amplituda

± 1,6 mm

± 1,6 mm

Kmitočty

10 až 100 Hz

13,2 až 100 Hz*

Amplituda zrychlení

± 7 m/s2

± 11 m/s2 *

11.

Návěstní svítilny musí vyhovět zkouškám prostředí stanoveným v dodatku.

12.

Konstrukční díly svítilen vyrobené z organických materiálů nesmějí být citlivé na ultrafialové záření.

Po zkoušce trvající 720 hodin v souladu s bodem 6 dodatku nesmí dojít ke zhoršení kvality a tříbarevné souřadnice x a y se nesmějí odchýlit o více než 0,01 od hodnot pro průhledné součásti, které nebyly vystaveny záření ani vodě.

13.

Průhledné součástí a stínění svítilen musí být navrženy a zhotoveny tak, aby s ohledem na zatížení běžné na plavidle při dlouhodobém provozu s přepětím 10 % a okolní teplotě + 45 °C nebyly zdeformovány, změněny ani zničeny.

14.

Při dlouhodobém provozu a přepětí 10 % a okolní teplotě + 60 °C musí svítilny zůstat nepoškozené na svých držácích, jsou-li po dobu osmi hodin vystaveny síle 1 000 N (Newton).

15.

Svítilny musí být odolné proti dočasnému zaplavení. Během dlouhodobého provozu s přepětím 10 % a okolní teplotou + 45 °C nesmějí být poškozeny, jsou-li polity obsahem 10 litrové nádoby s vodou o teplotě od + 15° do + 20 °C.

16.

Trvanlivost použitých materiálů musí být zajištěna za provozních podmínek; materiály musí zejména během provozu vydržet nejvyšší teploty při nepřetržitém používání.

17.

Skládají-li se svítilny z nekovových konstrukčních dílů, musí být určena jejich teplota při nepřetržitém provozu za podmínek na plavidle při okolní teplotě + 45 °C.

Překračuje-li takto stanovená teplota při nepřetržitém provozu u nekovových materiálů nejvyšší teploty uvedené v tabulkách X a XI v publikaci IEC 598 části 1, provedou se zvláštní zkoušky, aby se určila odolnost vůči trvalému mechanickému, tepelnému a klimatickému namáhání těchto součástí svítilen.

18.

Při zkouškách odolnosti součástí vůči deformacím při teplotě při nepřetržitém provozu se svítilny umístí do provozní polohy v mírném, stálém proudění vzduchu (v = přibližně 0,5 m/s) při okolní teplotě + 45 °C a za podmínek na plavidle. Během temperování a po dosažení provozní teploty se nekovové části podrobí mechanickému namáhání odpovídajícímu jejich účelu nebo možné manipulaci. Průhledné součásti svítilen z jiných materiálů než křemičité sklo jsou v polovině mezi horní a dolní hranou průhledné části vystaveny působení kovového razníku o rozměrech 5 mm × 6 mm s konstantní silou 6,5 N (odpovídající tlaku prstu).

Součást nesmí vykazovat žádnou stálou deformaci v důsledku takovéhoto mechanického namáhání.

19.

Ke zkoušce odolnosti konstrukčních dílů vůči atmosférickým činitelům se svítilny s nekovovými konstrukčními díly, které jsou při provozu vystaveny povětrnostním vlivům, umístí do klimatické komory, v níž po 12 hodinách dochází ke střídání prostředí s teplotou 45 °C a relativní vlhkostí 95 % a prostředí s teplotou - 20 °C, a jsou provozovány střídavě za podmínek na plavidle, takže v obdobích odpovídajících jejich dobám provozu jsou vystaveny teplým a vlhkým a studeným cyklům a teplotním změnám od nízkých až k vysokým teplotám.

Celková doba trvání této zkoušky je nejméně 720 hodin. Při zkoušce nesmí dojít ke změně funkčnosti nekovových součástí svítilny.

20.

Součásti svítilny, k nimž je snadný přístup, nesmějí při okolní teplotě + 45 °C dosáhnout vyšší teploty než + 70 °C, jsou-li vyrobeny z kovu, nebo + 85 °C, jsou-li vyrobeny z jiného materiálu.

21.

Svítilny musí být navrženy a zhotoveny podle uznaných norem a musí vyhovovat zejména publikaci IEC 598 části 1, „Lodě, osvětlení – Obecné požadavky a zkoušky“. Musí být splněny požadavky těchto bodů:

Ochrana přípojek (č. 7.2),

Ochrana před úrazem elektrickým proudem (č. 8.2),

Izolační odpor a stabilita napětí (č. 10.2 a č. 10.3),

Zemní a nadzemní vedení (č. 11.2),

Životnost a zahřívání (č. 12.1, tabulky X, XI a XII),

Odolnost vůči teplu, ohnivzdornost a odolnost vůči bludným proudům (č. 13.2, č. 13.3 a č. 13.4),

Závitové přípojky (č. 14.2, č. 14.3 a č. 14.4).

22.

Elektrické vodiče mají obvykle průřez nejméně 1,5 mm2. Vodič použitý pro připojení musí být nejméně typu HO 7 RN-F nebo rovnocenný.

23.

Druh ochrany svítilny pro oblasti s nebezpečím výbuchu musí stanovit a schválit k tomuto účelu příslušné technické zkušebny.

24.

Způsob konstrukce svítilen musí zajistit

1)

snadné čištění, včetně vnitřku svítilny, a snadnou výměnu světelného zdroje, a to i za tmy,

2)

zamezení hromadění kondenzátů,

3)

použití pouze trvanlivých pružných těsnících vložek, aby bylo zajištěno, že odnímatelné části jsou nepropustné,

4)

ze svítilny nemůže vycházet žádné světlo jiné barvy, než je stanoveno.

25.

Ke každé svítilně, která má být namontována, musí být přiložen návod s pokyny pro umístění a montáž, v němž je uvedeno, kde má být světlo namontováno, a účel a typ vyměnitelných součástí. Přenosné svítilny musí být možné upevnit na místo snadno a bezpečně.

26.

Potřebné úchyty musí být takové, aby ve stanovené poloze byla vodorovná rovina souměrnosti svítilny rovnoběžná s vodoryskou plavidla.

27.

Na každou svítilnu se na místo, které zůstane viditelné po montáži na plavidle, zřetelně a trvanlivě upevní tyto značky:

1)

jmenovitý příkon světelného zdroje, pokud různé jmenovité příkony vedou k rozdílné dohlednosti,

2)

druh svítilny pro sektorová světla,

3)

značka nulového směru na sektorových světlech pomocí značky bezprostředně pod nebo nad průhlednou částí,

4)

druh světla, např. „silné“,

5)

obchodní značka,

6)

místo pro schvalovací značku, např.:.F.91.235.

Článek 3.02

Filtry a optická skla

1.

Filtry (optika a skla) a optická skla mohou být vyrobena z organického skla (syntetické sklo) nebo z anorganického skla (křemičité sklo).

Filtry a optická skla z křemičitého skla musí být zhotovena ze skla nejméně hydrolytické třídy IV podle normy ISO 719, aby byla zaručena dlouhodobá odolnost vůči vodě.

Filtry a optická skla ze syntetického skla musí mít dlouhodobou odolnost vůči vodě srovnatelnou s filtry a optickými skly z křemičitého skla.

Optická skla musí být vyrobena ze skla s malým vnitřním pnutím.

2.

Filtry a optická skla musí být pokud možno bez šlír, bublin a nečistot. Povrch nesmí vykazovat žádné vady jako neleštěné (matné) části, hluboké rýhy atd.

3.

Filtry a optická skla musí splňovat požadavky článku 3.01. Jejich fotometrické a kolorimetrické vlastnosti se nesmějí za těchto podmínek změnit.

4.

Červená a zelená optická skla bočních světel nesmějí být vzájemně zaměnitelná.

5.

Kromě značky výrobce musí být na filtrech a optických sklech na místě, které zůstane viditelné po jejich zabudování do svítilen, čitelně a trvanlivě vyznačeno číslo schválení a popis typu.

Tyto značky nesmí vést k hodnotám nižším než jsou minimální fotometrické a kolorimetrické požadavky.

Článek 3.03

Elektrické světelné zdroje

1.

V návěstních svítilnách lze použít pouze žárovky vyrobené k tomuto účelu. Musí být k dispozici v normalizovaných napětích. Ve zvláštních případech lze povolit výjimky.

2.

Do návěstních svítilen lze žárovky namontovat pouze na určené místo. V návěstních svítilnách jsou přípustné nejvýše dvě jednoznačné polohy. Nesprávné polohy a mezipolohy nesmějí být možné. Pro zkoušku se zvolí méně příznivá poloha.

3.

Žárovky nesmějí mít žádné specifické vlastnosti, které by nepříznivě ovlivnily jejich účinnost, např. rýhy nebo skvrny na baňce nebo vadné umístění vlákna.

4.

Provozní teplota barvy žárovek nesmí být menší než 2 360 K.

5.

Použité patice a objímky musí splňovat zvláštní požadavky na optický systém a vydržet mechanické namáhání v provozu na plavidle.

6.

Patice žárovky musí být dostatečně pevně spojená s baňkou, aby po 100 hodinách provozu při přepětí 10 % vydržela rovnoměrné otáčení s otáčivým momentem 25 kgcm.

7.

Na baňce nebo na patici žárovky musí být zřetelně a trvanlivě vyznačena obchodní značka, jmenovité napětí a jmenovité výkonové údaje nebo jmenovitá svítivost a číslo schválení.

8.

Žárovky musí vyhovovat těmto tolerancím:

a)

Žárovky pro jmenovitá napětí 230 V, 115 V, 110 V a 24 V

Image

Jmenovité napětí

V

Jmenovitý výkon

W

Max. příkon (4)

W

Jmenovitá životnost

h

Naměřené zkušební hodnoty (4)

Těleso svítilny mm

Vodorovná svítivost (5)

cd

Teplota barvy

K

b

mm

l

mm

24

40

43

 

45

2 360

Formula

Formula

110 nebo 115

60

69

1 000

Formula

Formula

230

65

69

 

65

2 856

Formula

Formula

b)

Žárovky pro jmenovitá napětí 24 V a 12 V

Image

Jmenovité napětí

V

Jmenovitý výkon

W

Max. příkon (6)

W

Jmenovitá životnost

h

Naměřené zkušební hodnoty (6)

Těleso svítilny mm

l mm

Vodorovná svítivost (7)

cd

Teplota barvy

K

12

 

 

1 000

12

20

2 360

2 856

9 až 13

9 až 17

 

10

18

24

 

 

12

 

 

30

48

9 až 13

 

25

26,5

24

 

 

c)

Žárovky musí mít na patici vyznačeny odpovídající velikosti. Jsou-li tyto značky uvedeny na baňce, nesmí tím být dotčena účinnost žárovky.

d)

Jsou-li místo žárovek použity výbojky, platí pro ně stejné požadavky jako na žárovky.

Kapitola 4

Postup zkoušky a schvalování

Článek 4.01

Obecná pravidla

Pro postup zkoušky a schvalování se použije část I.

Článek 4.02

Žádost

1.

K žádosti o schválení, kterou podává výrobce nebo jeho oprávněný zástupce, se připojí tyto údaje a doklady a vzorky svítilen a jejich příslušenství:

a)

druh světla (např. „silné“);

b)

obchodní název a popis druhu svítilny, jejího světelného zdroje a případně příslušenství;

c)

pro elektrické návěstní svítilny palubní zdroj napětí pro svítilny podle jejich účelu;

d)

specifikace všech parametrů a výkonů;

e)

stručný technický popis s uvedením materiálů, z nichž je vzorek svítilny vyroben, a schéma zapojení se stručným technickým popisem, je-li zahrnuto příslušenství svítilny, které může ovlivnit funkci;

f)

pro návěstní svítilny a případně jejich příslušenství dvě vyhotovení

i)

pokynů k seřízení nebo montáži s údaji o světelném zdroji a upevňovacím nebo přidržovacím zařízení,

ii)

nákresu s rozměry a názvy a popisy typu, které jsou nutné k určení zkušebního vzorku a svítilen instalovaných na plavidle nebo jejich příslušenství;

iii)

jiných dokladů, např. výkresů, seznamů dílů, schémat zapojení, popisů funkcí a fotografií, které se týkají nebo mohou týkat důležitých detailů uvedených v kapitolách 1 až 3 těchto zkušebních a schvalovacích podmínek, pokud jsou nutné k ověření shody svítilen, které mají být vyráběny, se zkušebním vzorkem. Zvlášť důležité jsou tyto údaje a výkresy:

podélný průřez, který ukazuje detaily struktury filtru a profil světelného zdroje (žárovky) a umístění a uchycení;

průřez svítilnou uprostřed filtru, který ukazuje detaily uspořádání světelného zdroje, filtru, případně optického skla a vodorovný úhel rozptylu u sektorových světel;

zadní pohled na sektorová světla, s detaily úchytu nebo připevnění;

pohled na kruhová světla s detaily úchytu nebo připevnění;

iv)

údajů o rozměrových tolerancích u sériově vyráběných světelných zdrojů, filtrů, optických skel, upevňovacích nebo přidržovacích zařízení a světelného zdroje vsazeného do svítilny s ohledem na filtr;

v)

údajů o vodorovné svítivosti sériově vyráběných světelných zdrojů při jmenovitém napětí;

vi)

údajů o tolerancích v sériové výrobě u barevných skel s ohledem na barvu a průhlednost normalizovaného druhu světla A (2 856 K) nebo druh světla z předpokládaného světelného zdroje.

2.

K žádosti se připojí dva vzorky připravené k použití, každý s deseti světelnými zdroji příslušného jmenovitého napětí a případně pěti barevnými filtry každé signální barvy společně s upevňovacím nebo přidržovacím zařízením.

Na žádost se poskytne rovněž další specifické příslušenství potřebné pro schvalovací zkoušky.

3.

Vzorek musí ve všech ohledech odpovídat plánované sériové výrobě. Musí být opatřen veškerým příslušenstvím, které je nezbytné pro upevnění nebo umístění do normální pracovní polohy, v níž se má používat na plavidle podle svého účelu. Se souhlasem technické zkušebny lze některé příslušenství vynechat.

4.

Na žádost je nutno předložit další vzorky, doklady a údaje.

5.

Dokumentaci je nutno předložit v jazyce země technické zkušebny.

6.

Je-li podána žádost o schválení dodatečného zařízení, použijí se obdobně body 1 až 5, přičemž dodatečné součásti lze schválit pouze společně se schválenými svítilnami.

7.

Sektorová světla se musí v zásadě předložit jako úplná sada.

Článek 4.03

Zkouška

1.

Při zkouškách nových nebo pozměněných verzí schválených svítilen nebo příslušenství je nutno zjistit, zda vzorek splňuje požadavky těchto zkušebních a schvalovacích podmínek a odpovídá dokumentaci uvedené v čl. 4.02 bodě 1 písm. f).

2.

Schvalovací zkouška je založena na podmínkách, které se vyskytují na plavidlech. Zkouška zahrnuje všechny světelné zdroje, optická skla a příslušenství, které je nutno předložit a které je určeno pro návěstní svítilny.

3.

Fotometrická a kolorimetrická zkouška se provádí při jmenovitém napětí.

Při posouzení návěstní svítilny se vezme v úvahu vodorovnou provozní svítivost IB a provozní teplota barvy.

4.

Součásti nebo příslušenství se zkouší pouze s typem svítilny, pro kterou jsou určeny.

5.

Zkoušky provedené jinými příslušnými orgány lze uznat jako důkaz o shodě s požadavky kapitoly 3, pokud jsou potvrzeny jako rovnocenné zkouškám uvedeným v dodatku.

Článek 4.04

Schválení

1.

Návěstní svítilny se schvalují na základě článků 4.01 až 4.05 části I.

2.

Pro svítilny nebo příslušenství, které se vyrábí nebo bude vyrábět sériově, lze schválení žadateli vydat po zkoušce na náklady žadatele, pokud žadatel zaručí, že budou řádně využívána práva plynoucí ze schválení.

3.

V případě schválení se pro příslušný typ svítilny vydá osvědčení o schválení podle článku 4.03 části I a přidělí se schvalovací značka podle článku 4.05 části I.

Schvalovací značka a výrobní číslo se čitelně a trvanlivě připevní na každou svítilnu vyrobenou podle vzoru na místo, které po montáži na plavidle zůstane zcela čitelné. Značky původu a popisy typu musí být zřetelně čitelné a musí být připevněny trvanlivým způsobem. Na svítilny se nesmějí připojit značky, které by se mohly zaměnit se schvalovacími značkami.

4.

Schválení lze udělit na dobu určitou a s výhradou určitých podmínek.

5.

Úpravy schválených svítilen a jejich doplňky podléhají souhlasu technické zkušebny.

6.

Je-li schválení svítilny odňato, žadatel je přímo informován.

7.

Jeden vzorek každého typu schválené svítilny si ponechá technická zkušebna, která jej schválila.

Článek 4.05

Zánik platnosti schválení

1.

Platnost schválení zaniká po uplynutí stanovené doby, nebo je-li schválení zrušeno či odňato.

2.

Schválení lze zrušit, pokud

již nezvratně neexistují podmínky pro jeho udělení,

nejsou splněny zkušební a schvalovací podmínky,

svítilna neodpovídá schválenému vzorku,

nejsou dodrženy uložené podmínky, nebo

držitel schválení se ukáže jako nespolehlivý.

Schválení se odejme, nebyly-li splněny podmínky stanovené při jeho udělení.

3.

Je-li výroba schválené návěstní svítilny pozastavena, musí být neprodleně informována technická zkušebna, která schválení udělila.

4.

Odnětí nebo zrušení schválení znamená, že je zakázáno používat přidělené číslo schválení.

5.

Zanikne-li platnost schválení, je třeba osvědčení předložit technické zkušebně, která je vydala, aby provedla zápis o zrušení.

Dodatek

Zkoušky prostředí

1.   Zkouška týkající se ochrany před stříkající vodou a prachem

1.1

Druh ochrany svítilny musí být zaručen v souladu s klasifikací IP 55 publikace IEC 598 části 1.

Zkouška týkající se ochrany vzorku před stříkající vodou a prachem a vyhodnocení výsledků se provádí podle publikace IEC 529, klasifikace IP 55.

První číslice „5“ představuje ochranu proti prachu. To znamená: úplná prachotěsná ochrana části pod napětím a ochrana proti škodlivému usazování prachu.

Pronikání prachu není zcela zabráněno.

Druhá číslice „5“ představuje ochranu proti stříkající vodě. To znamená, že proud vody směřující na svítilnu ze všech směrů nesmí mít žádný škodlivý účinek.

1.2

Ochrana vzorku proti vodě se vyhodnocuje takto: ochrana se považuje za přiměřenou, pokud voda, která do svítilny případně pronikla, nemá žádný škodlivý účinek na fungování vzorku.

Na izolačních materiálech se nesmějí vytvářet vodní usazeniny, pokud by to mohlo znamenat, že nelze dosáhnout minimálních hodnot cest plazivého proudu. Součásti pod napětím nesmějí být mokré a nesmějí být zasaženy vodou, která se případně ve svítilně hromadí.

2.   Zkouška ve vlhkém ovzduší

2.1   Účel a použití

Touto zkouškou se má stanovit působení vlhkého tepla a vlhkosti při změně teploty podle čl. 3.01 bodu 10 písm. b) během provozu nebo během přepravy či skladování na lodní zařízení, přístroje a nástroje, jestliže se tyto mohou setkat s povrchovou vlhkostí v důsledku kondenzace.

Tato kondenzace je v případě neuzavřených konstrukčních dílů podobná působení úsad prachu nebo hygroskopického solného filmu, které se vytvářejí během provozu.

Níže uvedená specifikace vychází z publikace IEC 68 části 2-30 ve spojení s čl. 3.01 bodem 10 písm. a) a b). Doplňující informace lze nalézt v publikaci.

Jednotlivé neuzavřené konstrukční díly a technické celky předložené ke schválení jako vzory typu se zkouší v tomto neuzavřeném stavu, nebo není-li to vzhledem k povaze konstrukčních dílů možné, s minimálními ochrannými prostředky, které žadatel považuje za nezbytné pro použití na plavidle.

2.2   Provedení

1)

Zkouška se provádí ve zkušební komoře, v níž jsou prakticky na všech místech přibližně stejná teplota a vlhkost, což je případně zajištěno pomocí zařízení pro cirkulaci vzduchu. Pohyb vzduchu nesmí zkoušený vzorek znatelně ochlazovat, musí být však dostatečný, aby v jeho bezprostřední blízkosti byly udrženy stanovené hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu.

Kondenzát se ze zkušební komory průběžně odvádí. Na vzorek nesmí kapat žádný kondenzát. Kondenzát lze znovu použít pouze k zvlhčování, a to po jeho recyklaci, zejména po odstranění chemických příměsí pocházejících ze vzorku.

2)

Vzorek nesmí být vystaven tepelnému sálání pocházejícímu z ohřívání komory.

3)

Vzorek musí být před zahájením zkoušky dostatečně dlouho mimo provoz, aby všechny jeho součásti měly okolní teplotu.

4)

Vzorek se uloží do zkušební komory při okolní teplotě + 25 ± 10 °C odpovídající jeho normálnímu použití na plavidle.

5)

Komora se uzavře. Teplota vzduchu se nastaví na - 25 ± 3 °C a relativní vlhkost na 45 % až 75 % a tyto hodnoty se udržují, dokud vzorek nedosáhne stejné teploty.

6)

Relativní vlhkost vzduchu se zvyšuje na nejméně 95 % po dobu nejvýše jedné hodiny, přičemž teplota vzduchu se nemění. K nárůstu vlhkosti může dojít již v poslední hodině temperování vzorku.

7)

Teplota vzduchu v komoře se postupně zvyšuje na + 40 ± 2 °C po dobu 3 h ± 0,5 h. Během zvyšování teploty se vlhkost vzduchu udržuje na nejméně 95 % a během posledních 15 minut na nejméně 90 %. Při nárůstu teploty se vzorek orosí.

8)

Teplota vzduchu se udržuje na + 40 ± 2 °C po dobu 12 h ± 0,5 h měřeno od počátku fáze 7 při relativní vlhkosti vzduchu 93 % ± 3%. Během prvních 15 a posledních 15 minut období, v němž se teplota udržuje na + 40 ± 2 °C, může být relativní vlhkost vzduchu mezi 90 % a 100 %.

9)

Teplota vzduchu se snižuje na + 25 ± 3 °C po dobu tří až šesti hodin. Relativní vlhkost vzduchu se udržuje trvale na hodnotě větší než 80 %.

10)

Teplota vzduchu se udržuje na + 25 ± 3 °C po dobu 24 hodin od zahájení fáze 7, relativní vlhkost vzduchu zůstává konstantní nad 95 %.

11)

Opakuje se fáze 7.

12)

Opakuje se fáze 8.

13)

Nejdříve deset hodin po zahájení fáze 12 se zapne klimatizační zařízení vzorku. Po uplynutí času, který je podle údajů výrobce potřebný ke klimatizaci vzorku, se tento uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %.

14)

Po uplynutí času, který je podle výrobce nezbytný k dosažení normální funkčnosti, se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které jsou důležité pro použití na plavidle. Je-li k tomu třeba otevřít zkušební komoru, je nutné ji opět co nejrychleji zavřít.

Je-li k dosažení normální funkčnosti zapotřebí doby delší než 30 minut, tato fáze se dostatečně prodlouží, aby byl po dosažení provozního stavu dostatek času ke kontrole funkcí a změření provozních údajů, a to nejméně 30 minut.

15)

Během 1 až 3 hodin se teplota vzduchu sníží na okolní teplotu s tolerancí ± 3 °C a relativní vlhkost vzduchu na méně než 75 %, přičemž vzorek je opět v provozu.

16)

Komora se otevře a vzorek se vystaví normální teplotě a vlhkosti okolního vzduchu.

17)

Po třech hodinách, odpařila-li se veškerá vlhkost viditelná na vzorku, se funkce vzorku znovu zkontrolují a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

18)

Vzorek se podrobí vizuální prohlídce. Těleso svítilny se otevře a vnitřek se zkontroluje s ohledem na účinky klimatické zkoušky a zbytky kondenzátu.

2.3   Požadované výsledky

2.3.1

Vzorek musí fungovat normálně za podmínek popsaných ve fázích 12 až 18. Nesmí být pozorováno žádné zhoršení.

2.3.2

Provozní údaje pro fáze 12 a 18 musí být v tolerancích, které jsou přípustné pro vzorek na základě těchto zkušebních a schvalovacích podmínek.

2.3.3

Uvnitř svítilny se nesmí vyskytovat žádná koroze nebo zbytky kondenzátu, které by při dlouhodobém působení vysoké vlhkosti vzduchu mohly způsobit funkční poruchu.

3.   Zkouška při nízké teplotě

3.1   Účel

Touto zkouškou se má určit působení chladu během provozu nebo během přepravy či skladování podle čl. 3.01 bodů 8 a 10). Doplňující informace lze nalézt v publikaci IEC 68 části 3-1.

3.2   Provedení

1)

Zkouška se provádí ve zkušební komoře, v níž je prakticky na všech místech přibližně stejná teplota, což je případně zajištěno pomocí zařízení pro cirkulaci vzduchu. Vlhkost vzduchu musí být dostatečně nízká, aby v žádné fázi zkoušky nedošlo k orosení vzorku kondenzátem.

2)

Vzorek se uloží do zkušební komory při okolní teplotě + 25 ± 10 °C odpovídající jeho normálnímu použití na plavidle.

3)

Teplota v komoře se snižuje na - 25 ± 3 °C rychlostí nejvýše 45 °C/h.

4)

Teplota v komoře se udržuje na - 25 ± 3 °C, dokud vzorek nedosáhne teplotní rovnováhy, a poté po dobu nejméně dalších dvou hodin.

5)

Teplota v komoře se zvyšuje na 0 ± 2 °C rychlostí nejvýše 45 °C/h.

Pro všechny vzorky uvedené v čl. 3.01 bodě 10 písm. a) platí rovněž:

6)

Během poslední hodiny fáze 4 v případě klimatické třídy X se vzorek uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %. Zdroje tepla obsažené ve vzorku musí být v provozu.

Po uplynutí doby potřebné k dosažení normální funkčnosti se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

7)

Teplota v komoře se zvyšuje na okolní teplotu rychlostí nejvýše 45 °C/h.

8)

Jakmile vzorek dosáhne teplotní rovnováhy, komora se otevře.

9)

Znovu se zkontrolují funkce vzorku a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

3.3   Požadované výsledky

Vzorek musí fungovat normálně za podmínek popsaných ve fázích 7, 8 a 9. Nesmí být pozorováno žádné zhoršení.

Provozní údaje pro fáze 7 a 9 musí být v tolerancích, které jsou přípustné pro vzorek na základě těchto zkušebních a schvalovacích podmínek.

4.   Tepelná zkouška

4.1   Účel a použití

Touto zkouškou se má určit působení tepla během provozu, přepravy a skladování podle čl. 3.01 bodu 8 písm. a) a bodu 10 písm. a). Níže uvedená specifikace vychází z publikace IEC 68 části 2-2 ve spojení s čl. 3.01 bodem 10 písm. a). Doplňující informace lze nalézt v publikaci IEC.

 

zkoušky prostředí

Normální

Extrémní

Klimatické třídy X a S

+ 55 °C

+ 70 °C

Přípustná tolerance ± 2 °C

V zásadě se nejdříve provádí zkouška za extrémních podmínek prostředí. Pokud jsou provozní údaje v tolerancích platných pro normální podmínky prostředí, lze od zkoušky v normálním prostředí upustit.

4.2   Provedení

1)

Zkouška se provádí ve zkušební komoře, v níž je prakticky na všech místech přibližně stejná teplota, což je případně zajištěno pomocí zařízení pro cirkulaci vzduchu. Pohyb vzduchu nesmí zkoušený vzorek znatelně ochlazovat. Vzorek nesmí být vystaven tepelnému sálání pocházejícímu z ohřívání komory. Vlhkost vzduchu musí být dostatečně nízká, aby v žádné fázi zkoušky nedošlo k orosení vzorku kondenzátem.

2)

Vzorek se uloží do zkušební komory při okolní teplotě + 25 ± 10 °C podle svého normálního použití na plavidle. Vzorek se uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %.

Po uplynutí doby potřebné k dosažení normální funkčnosti se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

3)

Teplota vzduchu v komoře se zvyšuje na zkušební teplotu uvedenou v čl. 3.01 bodě 10 písm. a) rychlostí nejvýše 45 °C/h.

4)

Teplota vzduchu se udržuje na zkušební teplotě, dokud vzorek nedosáhne tepelné rovnováhy, a poté po dobu dalších dvou hodin.

Během posledních dvou hodin se znovu zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje.

5)

Teplota se po dobu nejméně jedné hodiny snižuje na okolní teplotu. Poté se komora otevře.

Jakmile vzorek dosáhne okolní teploty, opět se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

4.3   Požadované výsledky

Vzorek musí fungovat normálně za podmínek popsaných ve všech fázích zkoušky. Nesmí být pozorováno žádné zhoršení. Provozní údaje pro fáze 2, 4 a 5 musí být v tolerancích, které jsou pro vzorek přípustné u zkoušek v normálním prostředí na základě těchto zkušebních a schvalovacích podmínek.

5.   Vibrační zkouška

5.1   Účel a použití

Touto zkouškou se mají určit funkční a strukturní účinky vibrací uvedených v čl. 3.01 bodě 10 písm. e). Strukturní účinky se týkají chování mechanických konstrukčních částí, zejména rezonančních kmitů a namáhání materiálu, které vede k únavě, aniž by s tím musely být spojeny přímé účinky na funkci nebo změny provozních údajů.

Funkční účinky se týkají přímo funkce a provozních údajů vzorku. Mohou být spojeny se strukturními účinky.

Níže uvedená specifikace vychází z publikace IEC 68 části 2-6 ve spojení s čl. 3.01 bodem 10 písm. e). Hodnoty odlišné od hodnot ve výše uvedených předpisech jsou označeny *. Doplňující informace lze nalézt v publikaci IEC 68 části 2-6.

Požadavky zkoušky:

Zkouška se provádí se sinusovými vibracemi při použití níže uvedených kmitočtů s uvedenými amplitudami:

 

Normální

Extrémní

zkoušky prostředí

Vibrační třída V:

 

 

Kmitočty

2 až 10 Hz

2 až 13,2 Hz*

Amplituda

± 1,6 mm

± 1,6 mm

Kmitočty

10 až 100 Hz

13.2 až 100 Hz*

Amplituda zrychlení

± 7 m/s2

± 11 m/s2

V zásadě se nejdříve provádí zkouška za extrémních podmínek prostředí. Pokud jsou provozní údaje v tolerancích platných pro normální podmínky prostředí, lze od zkoušky v normálním prostředí upustit. Vzorky, u nichž se předpokládá, že budou používány s tlumiči kmitů, musí být zkoušeny s těmito tlumiči. Pokud není výjimečně možné provést zkoušku s tlumiči kmitů určenými pro normální provoz, zkoušejí se přístroje bez tlumičů kmitů a namáhání se upraví tak, aby se vzalo v úvahu působení tlumiče.

Zkouška bez tlumičů kmitů je rovněž přípustná ke stanovení charakteristických kmitočtů.

Vibrační zkouška se provádí ve třech hlavních směrech, které jsou navzájem kolmé. U vzorků, které vzhledem ke své konstrukci mohou být vystaveny zvláštnímu namáhání v důsledku vibrací v kosém úhlu k hlavním směrům, se zkouška provede rovněž ve směrech se zvláštní citlivostí.

5.2   Provedení

1)

Zkušební zařízení

Zkouška se provádí pomocí vibračního zařízení, nazývaného vibrační stůl, které umožňuje vystavit vzorek mechanickým vibracím podle těchto podmínek:

Základní pohyb je sinusový a probíhá tak, že se upevňovací body vzorku v podstatě pohybují ve fázi a podél rovnoběžných přímek.

Maximální amplituda kmitu příčného pohybu v libovolném upevňovacím bodě nesmí překročit 25 % specifikované amplitudy základního pohybu.

Podíl rušivých vibrací vyjádřený vzorcem

Formula(v %)

kde a1 je efektivní hodnota zrychlení při použitém kmitočtu,

a kde atot je efektivní hodnota celkového zrychlení, včetně a1, měřeno v kmitočtovém rozsahu ≤ 5 000 Hz,

nesmí v upevňovacím bodě zvoleném jako referenční bod pro měření zrychlení přesáhnout 25 %.

Amplituda kmitu se nesmí odlišovat od příslušné teoretické hodnoty o více než

± 15 % v upevňovacím bodě zvoleném jako referenční bod a

± 25 % v ostatních upevňovacích bodech.

K určení charakteristických kmitočtů musí být možné nastavit amplitudu kmitu v malých intervalech mezi nulou a teoretickou hodnotou.

Frekvence vibrací se nesmí od teoretické hodnoty odchylovat o více než

± 0,05 Hz pro kmitočty do 0,25 Hz,

± 20 % pro kmitočty od 0,25 Hz do 5 Hz,

± 1 Hz pro kmitočty od 5 Hz do 50 Hz,

± 2 % pro kmitočty vyšší než 50 Hz

Ke srovnání charakteristických kmitočtů musí být možné je nastavit na počátku a na konci vibrační zkoušky s odchylkou nejvýše:

± 0,05 Hz pro kmitočty do 0,5 Hz,

± 10 % ± 0,5 Hz pro kmitočty do 5 Hz,

± 0,5 Hz pro kmitočty od 5 Hz do 100 Hz,

± 0,5 % pro kmitočty vyšší než 100 Hz

K rozmítání kmitočtů by mělo být možné, aby se frekvence vibrací kontinuálně a exponenciálně měnila v obou směrech mezi dolními a horními hranicemi kmitočtových rozsahů uvedených v bodě 5.1 s rychlostí rozmítání 1 oktáva/min. ± 10 %.

K určení charakteristických kmitočtů musí být možné podle potřeby zpomalit rychlost změny frekvence vibrací.

Intenzita magnetického pole vytvořeného vibračním zařízením v okolí vzorku by neměla překročit 20 kA/m. Technická zkušebna může pro některé vzorky vyžadovat nižší přípustné hodnoty.

2)

První prohlídka, upevnění a uvedení do provozu

Vzorek se prohlédne vizuálně, aby se ověřilo, zda je v bezvadném stavu, zejména zda je bezvadná montáž všech konstrukčních částí a technických celků.

Vzorek se upevní na vibrační stůl podle druhu upevnění, jež se předpokládá na plavidle. Vzorky, jejichž funkce a chování při vlivu vibrací závisí na jejich poloze ke svislé ose, se zkoušejí v běžné pracovní poloze. Úchyty a zařízení použité k upevnění nesmí významně změnit amplitudu a pohyby vzorku v kmitočtovém rozsahu použitém při zkoušce.

Vzorek se uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %.

Po uplynutí doby potřebné k dosažení normální funkčnosti se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

3)

Úvodní kontrola chování při vystavení vibracím

Tato fáze zkoušky se provádí u všech vzorků. U vzorků, které lze použít k různým účelům s různými vibračními účinky, se zkouška provede pro všechny druhy provozu, nebo pouze pro některé z nich.

Pomocí vibračního stolu se uskuteční frekvenční cyklus tak, aby kmitočtový rozsah uvedený v bodě 5.1 s odpovídajícími amplitudami byl pokryt od nejnižšího k nejvyššímu kmitočtu a naopak rychlostí jedna oktáva za minutu. Přitom je vzorek pozorován pomocí vhodných měřidel a vizuálně a v případě potřeby pomocí stroboskopu, aby se pečlivě zkontrolovaly případné funkční poruchy, změny provozních údajů a mechanické jevy jako rezonanční kmity a drnčení, k nimž dochází při určitých kmitočtech. Tyto kmitočty se nazývají „charakteristické“.

V případě potřeby se k určení charakteristických kmitočtů a vibračních účinků změna kmitočtu zpomalí, zastaví nebo obrátí a zmenší se amplituda kmitu. Během postupné změny provozních údajů je nutné vyčkat dosažení konečné hodnoty při zachování frekvence vibrací, nejvýše však pět minut.

Během rozmítání kmitočtu se zaznamenávají alespoň kmitočty a provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle, a zapisují se všechny charakteristické kmitočty a jejich účinky pro následné srovnání během fáze 7.

Nelze-li během provozu přiměřeně zjistit odezvu vzorku na mechanické vibrace, provede se dodatečná zkouška vibrační odezvy s vypnutým vzorkem.

Pokud během rozmítání kmitočtu provozní údaje značně překračují přípustné tolerance, funkce je nepřijatelně narušena nebo pokud strukturní rezonanční kmity mohou vést ke zničení, pokud by vibrační zkouška pokračovala, lze zkoušku přerušit.

4)

Zkouška spínacích funkcí

Tato fáze zkoušky se provádí u všech vzorků, u nichž může vibrační namáhání ovlivnit spínací funkce, např. u relé.

Vzorek se vystaví vibracím v kmitočtových rozsazích uvedených v bodě 5.1 s postupně měněným kmitočtem podle řady E-12 (8) a s odpovídajícími amplitudami. V každém stupni kmitočtu se všechny spínací funkce, které mohou být citlivé na vibrace, případně včetně zapnutí a vypnutí, provedou nejméně dvakrát.

Spínací funkce se mohou zkoušet rovněž při kmitočtech mezi hodnotami řady E-12.

5)

Prodloužená zkouška

Tato fáze zkoušky se provádí u všech vzorků. U vzorků, které lze použít k různým účelům s různými vibračními účinky, se první fáze zkoušky (když je vzorek v provozu) může provést několikrát pro všechny druhy provozu, nebo pouze pro některé z nich.

Vzorek v provozu podle fáze 2 se vystaví pěti cyklům, během nichž je kmitočtový rozsah uvedený v bodě 5.1 jako vyvolávající namáhání s odpovídajícími amplitudami pokaždé pokryt od nejnižšího k největšímu kmitočtu a naopak rychlostí jedna oktáva za minutu.

Po pátém cyklu se vibrační stůl může zastavit, zkontrolují se funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

6)

Prodloužená zkouška s pevným kmitočtem

Tato fáze zkoušky se provádí, pokud jsou při zkoumání vibračního chování během fáze 3 během rozmítání kmitočtového rozsahu nad 5 Hz pozorovány mechanické rezonance, které jsou podle výrobce nebo jeho oprávněného zástupce přípustné pro dlouhodobý provoz na plavidle, u nichž však nelze považovat pevnost dotčených součástí za samozřejmou. Tato fáze se týká zejména přístrojů vybavených tlumičem kmitů s rezonančním kmitočtem v kmitočtovém rozsahu uvedeném v bodě 5.1 a vyšším než 5 Hz.

Vzorek v provozu podle fáze 2 se pro každý dotčený rezonanční kmitočet vystaví po dobu dvou hodin vibracím s amplitudou stanovenou pro zkoušky v extrémním prostředí a s příslušným kmitočtem uvedeným v bodě 5.1, přičemž směr vibrací je takový, jaký při normálním použití vyvolává u dotyčných součástí největší namáhání. V případě potřeby se použitý kmitočet musí upravit tak, aby rezonanční kmity měly nejméně 70 % své maximální amplitudy, nebo kmitočet nepřetržitě kolísal mezi dvěma hodnotami 2 % pod a 2 % nad rezonančním kmitočtem původně zaznamenaným rychlostí nejméně 0,1, nejvýše však 1 oktáva za minutu. Během vibračního namáhání se sledují funkce vzorku, dokud se nezačnou objevovat funkční poruchy kvůli uvolnění nebo posunutí mechanických součástí nebo kvůli přerušení elektrického spojení či zkratu.

Vzorky, u nichž je účelné provést tuto fázi zkoušky ve vypnutém stavu, lze zkoušet v tomto stavu, pokud mechanické namáhání dotyčných součástí není menší než při normálním použití.

7)

Závěrečná kontrola chování při vystavení vibracím

Tato fáze zkoušky se provede podle potřeby.

Kontrola chování při vystavení vibracím podle fáze 3 se opakuje s použitím kmitočtů a amplitud stanovených pro tuto fázi. Zaznamenané charakteristické kmitočty a pozorované účinky vibračního namáhání se srovnají s výsledky fáze 3, aby se zjistily případné změny, k nimž došlo během vibrační zkoušky.

8)

Závěry prohlídky

Po zastavení vibračního stolu a po uplynutí doby potřebné pro dosažení funkčního stavu bez vibračního namáhání se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle.

Nakonec se vzorek zkontroluje vizuálně, aby se ověřilo, zda je v bezvadném stavu.

5.3   Požadované výsledky

Vzorek a jeho konstrukční části a technické celky by neměly vykazovat žádné mechanické rezonanční kmity v kmitočtových rozsazích uvedených v bodě 5.1. Jsou-li rezonanční kmity tohoto typu nevyhnutelné, je nutno přijmout konstrukční opatření, kterými se zajistí, aby nedošlo k poškození vzorku, jeho konstrukčních části a technických celků.

Během vibrační zkoušky a po ní se nesmí objevit žádný patrný účinek vibračního namáhání, zejména žádný rozdíl mezi charakteristickými kmitočty zaznamenanými ve fázi 7 a hodnotami zjištěnými ve fázi 3 a nesmí být zaznamenáno žádné poškození nebo porucha funkce v důsledku déletrvajících vibrací.

Během zkoušky v normálním prostředí musí provozní údaje zaznamenané ve fázích 3 až 8 zůstat v přípustných tolerancích na základě těchto zkušebních a schvalovacích podmínek.

Během zkoušky spínacích funkcí ve fázi 4 nesmí dojít k poruchám spínání nebo chybnému spínání.

6.   Urychlená zkouška odolnosti vůči povětrnostním vlivům

6.1   Účel a použití

Urychlená zkouška odolnosti vůči povětrnostním vlivům (simulace vystavení povětrnostním vlivům pomocí záření z xenonových výbojek s filtry a postřikování) se provádí podle částí 2-3, 2-5 a 2-9 publikace IEC 68 s těmito doplněními:

Podle této publikace je cílem urychlené zkoušky odolnosti vůči povětrnostním vlivům simulovat přirozené povětrnostní podmínky pomocí zkušebního zařízení a specifických reprodukovatelných podmínek s cílem vyvolat rychlé změny vlastností materiálů.

Urychlená zkouška se provádí ve zkušebním zařízení s filtrovaným zářením z xenonových výbojek a občasným postřikováním. Po vystavení těmto vlivům, měřeno součinem intenzity záření a jeho trvání, se srovnají vlastnosti vzorku se vzorky stejného původu, které těmto vlivům nebyly vystaveny. V prvé řadě se specifikují vlastnosti, které jsou rozhodující pro praktické použití, např. barva, kvalita povrchu, rázová odolnost, pevnost v tahu a mechanická odolnost.

Ke srovnání výsledků s výsledky vystavení přirozeným povětrnostním podmínkám se předpokládá, že změna vlastností je způsobena zejména přírodním zářením a současným působením kyslíku, vody a tepla na materiály.

U urychlené zkoušky se proto zvláštní důraz klade na to, aby se záření v přístroji velmi blížilo přírodnímu záření (viz publikace IEC).

Přírodní záření simuluje záření z xenonové lampy se zvláštním filtrem.

Zkušenosti ukazují, že při uvedených zkušebních podmínkách existuje silná korelace mezi odolností vůči povětrnostním vlivům při urychlené zkoušce a odolností vůči přirozeným povětrnostním podmínkám. Urychlená zkouška, která je nezávislá na místě, klimatu a roční době, má oproti přirozeným povětrnostním podmínkám tu výhodu, že je reprodukovatelná a umožňuje zkrátit dobu trvání zkoušky, jelikož ta je nezávislá na střídání dne a noci a ročních dob.

6.2   Počet vzorků

Není-li dohodnuto jinak, používá se ke zkoušce odolnosti vůči povětrnostním vlivům přiměřený počet vzorků. Ke srovnání je zapotřebí dostatečný počet vzorků, které nebyly vystaveny povětrnostním vlivům.

6.3   Příprava vzorků

Vzorky jsou podrobeny zkoušce ve stavu, v němž jsou dodány, není-li dohodnuto jinak. Vzorky, které mají být použity ke srovnání, se po dobu zkoušky ponechají na tmavém místě při okolní teplotě.

6.4   Zkušební zařízení

Zkušební zařízení se skládá v podstatě z větrané komory, v jejímž středu se nachází zdroj záření. Kolem zdroje záření se umístí optické filtry. Úchyty vzorku rotují kolem podélné osy systému v požadované vzdálenosti od zdroje a filtrů, aby bylo dosaženo intenzity záření stanovené v bodě 6.4.1.

Intenzita záření se u žádné části celkových exponovaných ploch vzorku nesmí lišit o více než ± 10 % od aritmetické střední hodnoty intenzity záření u jednotlivých ploch.

6.4.1   Zdroj záření

Jako zdroj záření se používá xenonová výbojka. Tok záření se zvolí tak, aby intenzita záření na povrchu vzorku činila 1 000 ± 200 W · m– 2 ve vlnovém pásmu 300 až 830 nm (přístroj k měření ozáření viz bod 6.9).

Použijí-li se xenonové výbojky chlazené vzduchem, nesmí se již použitý vzduch obsahující ozon dostat do zkušební komory a musí být odváděn odděleně.

Experimentální hodnoty ukazují, že po přibližně 1 500 hodinách provozu tok záření z xenonových výbojek poklesne na 80 % počáteční hodnoty; poté se znatelně sníží rovněž podíl ultrafialového záření ve srovnání s ostatními formami záření. Po této době se proto musí xenonová výbojka vyměnit (viz rovněž údaje poskytnuté výrobcem xenonové výbojky).

6.4.2   Optické filtry

Optické filtry se musí umístit mezi zdroj záření a úchyty vzorku tak, aby se filtrované záření z xenonových výbojek co nejvíce podobalo přírodnímu záření (viz publikace IEC 68 části 2 až 9).

Všechny skleněné filtry se musí pravidelně čistit, aby se zabránilo nežádoucímu snížení intenzity záření. Nelze-li již dosáhnout podobnosti s přírodním zářením, musí se filtry vyměnit.

Pokud jde o vhodné optické filtry, je nutno dodržet údaje poskytnuté výrobcem přístroje. Při dodání přístroje musí výrobce zaručit, že tento splňuje požadavky stanovené v bodě 6.4.

6.5   Zařízení k postřikování a zvlhčování vzduchu

Vzorek se musí namáčet tak, aby působení bylo stejné jako v případě přirozeného deště a rosy. Zařízení k postřikování vzorků musí být navrženo tak, aby během postřikování byly namočeny všechny vnější povrchy vzorku. Musí být řízeno tak, aby byl dodržen cyklus postřikování a sucha stanovený v bodě 6.10.3. Vzduch ve zkušební komoře se musí zvlhčovat, aby byla dodržena relativní vlhkost stanovená v bodě 6.10.3. Voda, která se používá k postřikování a zvlhčování vzduchu, musí být destilovaná nebo zcela odsolená (vodivost < 5 μS/cm).

Nádržky, potrubí a postřikovače pro destilovanou nebo zcela odsolenou vodu musí být z materiálů odolných vůči korozi. Relativní vlhkost vzduchu ve zkušební komoře se měří a nastavuje pomocí vlhkoměru, který je chráněn proti postřiku a přímému záření.

Při použití zcela odsolené vody nebo recirkulované vody existuje riziko (jako při zkoušce laku) tvorby úsad na povrchu vzorku nebo otěru povrchu látkami v suspenzi.

6.6   Větrací zařízení

Teplota černé tabule popsané v bodě 6.10.2 se ve zkušební komoře udržuje cirkulací čistého, filtrovaného, zvlhčeného a popřípadě temperovaného vzduchu kolem vzorků. Proudění a rychlost vzduchu je nutno zvolit tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné temperování všech vnějších povrchů úchytů vzorků v systému.

6.7   Úchyty vzorků

Lze použít jakékoli úchyty z nerezové oceli, které umožní upevnit vzorky podle bodu 6.10.1.

6.8   Teploměr černé tabule

K měření teploty černé tabule během suchého období cyklu se používá teploměr černé tabule. Teploměr se skládá z desky z nerezové oceli, která je tepelně izolovaná od svých úchytů, které mají stejné rozměry jako úchyty vzorků, s tloušťkou 0,9 ± 0,1 mm. Obě strany desky jsou pokryty lesklým černým lakem s vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům, který má maximální odrazivost 5 % při vlnových délkách více než 780 nm. Teplota tabule se měří pomocí bimetalického teploměru, jehož senzor se nachází na místě s dobrým tepelným kontaktem uprostřed tabule.

Nedoporučuje se ponechávat teploměr v přístroji po celou dobu zkoušky uvedené v bodě 6.10. Stačí vložit teploměr do zkušebního přístroje každých 250 hodin po dobu přibližně 30 minut a měřit teplotu černé tabule během suchého období.

6.9   Přístroj k měření ozáření

Ozáření (měrná jednotka: W · s · m– 2) je součinem intenzity ozáření (jednotka: W · m– 2) a doby trvání ozáření (jednotka: s). Ozáření povrchů vzorku ve zkušebním zařízení se měří pomocí vhodného měřicího přístroje, který je přizpůsoben funkci záření systému složeného ze zdroje záření a filtru. Přístroj k měření ozáření je nutno ocejchovat nebo kalibrovat tak, aby se nebralo v úvahu infračervené záření nad 830 nm.

Vhodnost zařízení k měření ozáření závisí v zásadě na tom, zda je jeho čidlo vysoce odolné vůči povětrnostním vlivům a stárnutí a má dostatečnou spektrální citlivost na přirozené záření.

Zařízení k měření ozáření se může skládat např. z těchto částí:

a)

křemíkový fotoelektrický článek jako čidlo záření,

b)

optický filtr umístěný před fotoelektrickým článkem a

c)

měřič elektrického výboje (coulombmetr), který měří součin (jednotka: C = A.s) intenzity proudu fotoelektrického článku v poměru k intenzitě záření (jednotka: A) a doby trvání záření (jednotka: s).

Stupnici zařízení k měření ozáření je nutno kalibrovat. Kalibrace se zkontroluje po roce používání a případně se upraví.

Intenzita ozáření povrchu vzorků závisí na vzdálenosti od zdroje záření. Povrchy vzorku musí být proto pokud možno ve stejné vzdálenosti od zdroje záření jako čidlo zařízení k měření ozáření. Není-li to možné, musí se hodnoty ozáření odečtené na zařízení k měření ozáření vynásobit opravným faktorem.

6.10   Provedení

6.10.1

Vzorky se upevní na úchyty tak, aby se na zadní straně vzorku nemohla hromadit voda. Úchyty vzorku musí způsobovat co nejmenší mechanické namáhání. Aby bylo zajištěno co nejrovnoměrnější ozáření a postřikování, otáčejí se vzorky během zkoušky kolem systému zdroje záření a filtru a postřikovacího zařízení rychlostí 1 až 5 otáček za minutu. Normálně je povětrnostním podmínkám vystavena pouze jedna strana vzorku. Podle použitelných ustanovení publikace IEC nebo podle dohody lze exponovat i přední a zadní stranu téhož vzorku. V tomto případě se každá strana vystaví stejnému záření a postřikování.

Vystavení přední a zadní strany daného vzorku stejnému záření a postřikování lze docílit pravidelným otáčením vzorku. To lze v případě úchytu v podobě otevřeného rámu provést automaticky pomocí otočných zařízení.

6.10.2

Teplota černé tabule v místě, kde se nachází vzorky, se během suchého období nastaví a reguluje podle publikací IEC použitelných na dotyčné zařízení. Není-li dohodnuto jinak, musí být průměrná teplota černé tabule udržována na + 45 °C. Průměrnou teplotou černé tabule se rozumí aritmetický průměr teplot černé tabule dosažených na konci suchého období. Během suchého období jsou přípustné místní odchylky ± 5 °C a v krajních případech ± 3 °C.

K udržení požadované teploty černé tabule a případně k zajištění záření stejné intenzity na přední a zadní straně vzorku (viz bod 6.10.1) se vzorky mohou automaticky obrátit po každém otočení o 180°. V tomto případě je nutno zahrnout do otáčivého pohybu i teploměr černé tabule a zařízení k měření ozáření.

6.10.3

Vzorky upevněné v úchytech a čidlo zařízení k měření ozáření podle bodu 6.9 jsou rovnoměrně vystaveny záření a postřikování podle níže uvedeného cyklu, který se opakuje:

postřikování

:

3 minuty

suché období

:

17 minut

Během suchého období musí být relativní vlhkost vzduchu 60 až 80 %.

6.11   Doba trvání zkoušky a postup

Zkouška se provádí podle postupu B v publikaci IEC 68 části 2-9. Zkouška trvá 720 hodin při cyklu postřikování podle bodu 6.10.3.

Doporučuje se provádět zkoušku odolnosti vůči povětrnostním vlivům se stejným vzorkem (v případě nedestruktivní zkoušky změny uvažovaných vlastností, např. zkoušky odolnosti vůči povětrnostním vlivům) nebo s několika vzorky (v případě destruktivní zkoušky, např. zkoušky odolnosti vůči nárazům) při různých stupních ozáření podle dohody. Proto lze určit průběh změny vlastnosti zařízení během zkoušky odolnosti vůči povětrnostním vlivům.

6.12   Vyhodnocení

Po skončení vystavení vzorku nepříznivým povětrnostním podmínkám se vzorek uloží po dobu 24 hodin ve tmě při teplotě vzduchu + 23 °C, teplotě rosného bodu + 12 °C, relativní vlhkosti vzduchu 50 %, rychlosti proudění vzduchu 1 m/s a tlaku vzduchu 860 až 1 060 hPa. (Přípustná odchylka je ± 2 °C u teploty vzduchu a ± 6 % u relativní vlhkosti.)

Tyto vzorky a vzorky sloužící ke srovnání uvedené v bodech 6.2 a 6.3 se zkontrolují, aby se zjistily jejich vlastnosti v souladu s požadavky uvedenými v čl. 2.01 bodech 1 a 2 a v čl. 3.01 bodě 12.

7.   Zkouška odolnosti vůči stříkající slané vodě a povětrnostním vlivům

(zkouška odolnosti vůči mořské mlze)

7.1   Účel a použití

Touto zkouškou se má určit působení slané vody a slaného vzduchu během provozu a přepravy a uskladnění podle článku 3.01.

Zkouška se může omezit na zkušební kus nebo vzorky použitého materiálu.

Níže uvedené specifikace vycházejí z publikace IEC 68 části 2-52. Doplňující informace lze nalézt v publikaci.

7.2   Provedení

1)

Zkušební zařízení

Zkouška se provádí ve zkušební komoře pomocí rozprašovače a solného roztoku, které splňují tyto podmínky:

Materiály zkušební komory a rozprašovače nesmějí ovlivnit korozivní působení slané mlhy.

Uvnitř zkušební komory se rozptyluje jemná, homogenní, vlhká, hustá mlha; její rozložení nesmí být ovlivněno víry nebo přítomností vzorku. Proud se nesmí přímo dotýkat vzorku. Na vzorek nesmí padat kapky, které se vytvářejí uvnitř komory.

Zkušební komora se musí přiměřeně větrat a větrací otvor musí být chráněn proti náhlým změnám pohybu vzduchu, aby se zabránilo vytvoření silného proudu vzduchu v komoře.

Použitý solný roztok se musí skládat z 5 ± 1 hmotnostních dílů čistého chloridu solného – s nejvýše 0,1 % jodidu solného a 0,3 % nečistot v suchém stavu – a z 95 ± 1 hmotnostních dílů destilované nebo zcela odsolené vody. Její hodnota pH musí být mezi 6,5 a 7,2 při teplotě + 20 ± 2 °C a musí být udržována po celou dobu v rámci těchto hodnot. Rozprášený roztok se nesmí znovu použít.

Stlačený vzduch, který se používá k rozprašování, nesmí obsahovat nečistoty jako olej nebo prach a musí mít vlhkost nejméně 85 %, aby nedošlo k ucpání trysky.

Mlha rozprašovaná v komoře musí mít takovou hustotu, aby byl v čisté sběrné nádobě s otevřenou vodorovnou plochou 80 cm2, která je umístěna na libovolném místě v komoře, průměrný spad srážek po celou dobu mezi 1,0 ml a 2,0 ml za hodinu. Ke kontrole hustoty mlhy se v komoře rozmístí nejméně dvě sběrné nádoby tak, aby nebyly zakryty vzorkem a aby do nich nekapal kondenzát. Ke kalibraci rozstřikovaného množství roztoku musí být doba rozprašování nejméně 8 hodin.

Doba uložení ve vlhku mezi fázemi rozprašování se uskutečňuje v klimatizované komoře, v níž se udržuje teplota vzduchu + 40 ± 2 °C a relativní vlhkost 93 ± 3 %.

2)

Úvodní kontrola

Vzorek se zkontroluje vizuálně, aby se ověřilo, zda je v bezvadném stavu, zejména zda je správně smontován a zda jsou všechny otvory řádně uzavřeny. Vnější povrchy znečištěné tukem, olejem nebo jinými nečistotami se očistí. Manipuluje se se všemi ovládacími prvky a pohyblivými částmi a zkontroluje se jejich správná funkce. Zkontroluje se pohyblivost všech uzávěrů, krytů a pohyblivých částí, které mají být během provozu nebo údržby sejmuty nebo přemístěny, a poté se tyto opět správně nasadí.

Vzorek se uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %.

Po uplynutí doby potřebné k dosažení normální funkčnosti se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle a pro posouzení působení ovzduší se slanou mlhou. Poté se vzorek vypne, aby se vystavil rozprašování.

3)

Fáze rozprašování

Vzorek se umístí do komory se slanou mlhou a vystaví se slané mlze po dobu dvou hodin při teplotě + 15 °C až + 35 °C.

4)

Doba uložení do vlhka

Vzorek se uloží do klimatizované komory tak, aby pokud možno ze vzorku odkapalo co nejméně solného roztoku. Ponechá se v klimatizované komoře po dobu sedmi dnů při teplotě vzduchu + 40 ± 2 °C a relativní vlhkosti 93 ± 3 %. Nesmí přijít do styku s jiným vzorkem nebo kovovým předmětem. Více vzorků se musí uspořádat tak, aby se vyloučilo vzájemné ovlivňování.

5)

Opakování zkušebního cyklu

Zkušební cyklus, včetně fází 3 a 4, se opakuje třikrát.

6)

Další ošetření

Po skončení čtvrtého zkušebního cyklu se vzorek vyjme z klimatizované komory a ihned se po dobu pěti minut umývá pod tekoucí vodovodní vodou a opláchne destilovanou nebo odsolenou vodou. Kapky, které ulpí na vzorku, se odstraní proudem vzduchu nebo se setřesou.

Vzorek se vystaví normálnímu okolnímu ovzduší po dobu nejméně tří hodin, v každém případě však dostatečně dlouho, aby se před provedením závěrečné prohlídky odpařila viditelná vlhkost. Po opláchnutí se vzorek suší po dobu jedné hodiny při teplotě + 55 ± 2 °C.

7)

Závěrečná prohlídka

Vizuálně se zkontroluje vnější vzhled vzorku. Do zkušební zprávy se zaznamená druh a rozsah zhoršení oproti původnímu stavu a případě se přiloží fotografie.

Vzorek se uvede do provozu podle pokynů výrobce při jmenovitém napětí energetické sítě plavidla s tolerancí ± 3 %.

Po uplynutí doby potřebné k dosažení normální funkčnosti se zkontrolují funkce a změří a zaznamenají provozní údaje, které mají význam pro použití na plavidle a pro posouzení působení ovzduší se slanou mlhou.

Manipuluje se se všemi ovládacími prvky a pohyblivými částmi a zkontroluje se jejich správná funkce. Zkontroluje se pohyblivost všech uzávěrů, krytů a pohyblivých částí, které mají být během provozu nebo údržby sejmuty nebo přemístěny.

7.3   Požadované výsledky

Vzorek nesmí vykazovat žádnou změnu, která by

bránila jeho použití nebo funkci,

ve značném rozsahu znemožňovala sejmout uzávěry a kryty nebo hýbat pohyblivými částmi, je-li to nezbytné pro provoz nebo údržbu,

zhoršovala vodotěsnost krytu,

mohla z dlouhodobého hlediska způsobit funkční poruchy.

Provozní údaje zaznamenané ve fázích 3 a 7 musí být v tolerancích stanovených v těchto zkušebních a schvalovacích podmínkách.

ČÁST III

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY A ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY PRO RADAROVÉ ZAŘÍZENÍ POUŽÍVANÉ K NAVIGACI NA PLAVIDLECH VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Obsah

Kapitola 1:

Obecná ustanovení

Článek 1.01

Oblast působnosti

Článek 1.02

Účel radarového zařízení

Článek 1.03

Schvalovací zkoušky

Článek 1.04

Žádost o schvalovací zkoušky

Článek 1.05

Schválení typu

Článek 1.06

Označení zařízení a číslo schválení

Článek 1.07

Prohlášení výrobce

Článek 1.08

Úpravy schváleného zařízení

Kapitola 2:

Obecné minimální požadavky na radarové zařízení

Článek 2.01

Konstrukce, provedení

Článek 2.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

Článek 2.03

Obsluha

Článek 2.04

Návod k obsluze

Článek 2.05

Instalace a provozní zkoušky

Kapitola 3:

Minimální provozní požadavky na radarové zařízení

Článek 3.01

Provozní připravenost radarového zařízení

Článek 3.02

Rozlišení

Článek 3.03

Stupnice dosahu

Článek 3.04

Nastavitelné označení dosahu

Článek 3.05

Kompasová ryska

Článek 3.06

Decentrování radarového snímku

Článek 3.07

Azimutová stupnice

Článek 3.08

Zaměřovací zařízení

Článek 3.09

Zařízení k potlačení odrazů od vodní hladiny a deště

Článek 3.10

Potlačení rušení z jiného radarového zařízení

Článek 3.11

Slučitelnost s radarovými majáky

Článek 3.12

Nastavení zesílení

Článek 3.13

Naladění kmitočtu

Článek 3.14

Nautické orientační čáry a informace na obrazovce

Článek 3.15

Citlivost systému

Článek 3.16

Stopa cíle

Článek 3.17

Pomocné ukazatele

Kapitola 4:

Minimální technické požadavky na radarové zařízení

Článek 4.01

Obsluha

Článek 4.02

Zobrazení

Článek 4.03

Vlastnosti radarového snímku

Článek 4.04

Barva zobrazení

Článek 4.05

Rychlost obnovování obrazu a dosvit

Článek 4.06

Linearita zobrazení

Článek 4.07

Přesnost měření vzdálenosti a azimutu

Článek 4.08

Vlastnosti antény a emisní spektrum

Kapitola 5:

Podmínky a postupy zkoušek radarového zařízení

Článek 5.01

Bezpečnost, zatížitelnost a rušivý rozptyl

Článek 5.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

Článek 5.03

Postup zkoušky

Článek 5.04

Anténní měření

Dodatek 1

Úhlové rozlišení v dosahu do 1 200 m

Dodatek 2

Zkušební pole pro určení rozlišení radarového zařízení

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1.01

Oblast působnosti

Tato ustanovení stanoví minimální technické a provozní požadavky na radarové zařízení používaná k navigaci na plavidlech vnitrozemské plavby a podmínky pro kontrolu shody s těmito minimálními požadavky. Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, které lze použít v navigačním režimu, se považuje za navigační radarové zařízení ve smyslu těchto ustanovení.

Článek 1.02

Účel radarového zařízení

Radarové zařízení usnadňuje navigaci plavidla poskytováním srozumitelného radarového snímku o poloze plavidla s ohledem na bóje, břehy a navigační objekty a tím, že umožňuje spolehlivě a včas rozpoznat jiná plavidla a překážky vyčnívající nad hladinu vody.

Článek 1.03

Schvalovací zkoušky

Radarové zařízení lze instalovat na plavidla teprve poté, co bylo typovou zkouškou prokázáno, že zařízení splňuje minimální požadavky stanovené v těchto ustanoveních.

Článek 1.04

Žádost o schvalovací zkoušky

1.

Žádost o zkoušku typu radaru se podává příslušné technické zkušebně v některém z členských států.

Příslušné technické zkušebny jsou oznámeny výboru.

2.

Ke každé žádosti se přiloží tyto doklady:

a)

dvě vyhotovení podrobného technického popisu,

b)

dvě úplné sady dokumentace pro montáž a servis,

c)

dvě vyhotovení podrobné příručky pro obsluhu a

d)

dvě vyhotovení stručné příručky pro obsluhu.

3.

Žadatel pomocí zkoušky zjistí nebo nechá zjistit, zda radarové zařízení splňuje minimální požadavky podle těchto ustanovení.

K žádosti se připojí zkušební zpráva a protokoly o měření pro vodorovný a svislý vyzařovací diagram antény.

Tyto doklady a údaje získané během zkoušky uchovává příslušná technická zkušebna.

4.

Pro účely schvalovacích zkoušek se „žadatelem“ rozumí právnická nebo fyzická osoba, pod jejímž jménem, obchodní značkou nebo jinou formou identifikace je zařízení předložené ke zkoušce vyráběno nebo uváděno na trh.

Článek 1.05

Schválení typu

1.

Pokud zařízení projde typovou zkouškou, vydá příslušná technická zkušebna osvědčení o shodě.

Pokud zařízení nesplňuje minimální požadavky, je žadatel písemně vyrozuměn o důvodech zamítnutí.

Schválení uděluje příslušný orgán.

Příslušný orgán uvědomí o schváleném zařízení výbor.

2.

Kterákoli technická zkušebna je oprávněna kdykoli vybrat zařízení ze série za účelem kontroly.

Pokud tato kontrola odhalí závady v zařízení, lze schválení odejmout.

Schválení typu odejme zkušebna, která je vydala.

3.

Schválení typu je platné po dobu deseti let a na žádost může být obnoveno.

Článek 1.06

Označení zařízení a číslo schválení

1.

Každá konstrukční část zařízení se trvanlivě označí jménem výrobce, obchodním označením zařízení, typem přístroje a výrobním číslem.

2.

Číslo schválení přidělené příslušným orgánem se připojí trvanlivě na zobrazovací jednotku tak, aby po zabudování zařízení zůstalo zřetelně viditelné.

Složení čísla schválení:

e-NN-NNN

(e

=

Evropská unie

NN

=

kód země, která schválení udělila, přičemž

1

= Německo

18

= Dánsko

2

= Francie

20

= Polsko

3

= Itálie

21

= Portugalsko

4

= Nizozemsko

23

= Řecko

5

= Švédsko

24

= Irsko

6

= Belgie

26

= Slovinsko

7

= Maďarsko

27

= Slovensko

8

= Česká republika

29

= Estonsko

9

= Španělsko

32

= Lotyšsko

11

= Spojené království

36

= Litva

12

= Rakousko

49

= Kypr

13

= Lucembursko

50

= Malta

17

= Finsko

 

NNN

=

třímístné číslo, které určí příslušný orgán.)

3.

Číslo schválení lze používat pouze ve spojení s příslušným schválením.

Za zhotovení a připojení čísla schválení odpovídá výrobce.

4.

Příslušný orgán neprodleně uvědomí o přiděleném číslu schválení výbor.

Článek 1.07

Prohlášení výrobce

Ke každému zařízení musí být přiloženo prohlášení výrobce, že zařízení splňuje minimální požadavky a že je v každém ohledu totožné se zařízením, které bylo předloženo ke zkouškám.

Článek 1.08

Úpravy schváleného zařízení

1.

Případné úpravy již schváleného zařízení vedou k odnětí schválení typu. Pokud jsou plánovány úpravy, musí být podrobné údaje písemně zaslány příslušné technické zkušebně.

2.

Příslušná technická zkušebna rozhodne, zda schválení nadále platí, nebo zda je nutná prohlídka nebo nová typová zkouška.

Je-li uděleno nové schválení, přidělí se nové číslo schválení.

Kapitola 2

Obecné minimální požadavky na radarové zařízení

Článek 2.01

Konstrukce, provedení

1.

Radarové zařízení musí být vhodné pro provoz na plavidlech vnitrozemské plavby.

2.

Konstrukce a provedení zařízení musí odpovídat z mechanického i elektrického hlediska stavu techniky.

3.

Není-li v příloze II této směrnice nebo v těchto ustanoveních uvedeno zvláštní ustanovení, platí pro napájení, bezpečnost, vzájemné rušení palubních přístrojů, bezpečnou vzdálenost kompasu, odolnost vůči klimatickým vlivům, mechanickou pevnost, vlivy prostředí, emise hluku a označení zařízení požadavky a zkušební metody uvedené v publikaci IEC 945 „Marine Navigational Equipment General Requirements“ (Obecné požadavky na námořní navigační zařízení).

Kromě toho platí požadavky radiokomunikačních předpisů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Zařízení musí splňovat všechny požadavky těchto předpisů pro okolní teplotu zobrazovací jednotky radaru mezi 0 °C a 40 °C.

Článek 2.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

1.

V kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz nesmí intenzita pole rušivého vyzařování překročit 500 μV/m.

V kmitočtovém rozsahu 156 až 165 MHz, 450 až 470 MHz a 1,53 až 1,544 GHz nesmí intenzita pole přesáhnout hodnotu 15 μV/m. Tyto intenzity pole platí pro zkušební vzdálenost 3 metry od zkoušeného přístroje.

2.

Zařízení musí splňovat minimální požadavky při intenzitě elektromagnetického pole až do 15 V/m v bezprostřední blízkosti zkoušeného zařízení v kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz.

Článek 2.03

Obsluha

1.

Zařízení nesmí mít více ovládacích prvků, než je nezbytné pro jeho správnou obsluhu.

Provedení, označení a ovládání ovládacích prvků musí umožňovat jejich jednoduchou, jednoznačnou a rychlou obsluhu. Musí být uspořádány tak, aby se pokud možno zabránilo chybám při obsluze.

Ovládací prvky, které nejsou nezbytné pro normální provoz, nesmějí být bezprostředně dostupné.

2.

Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být označeny symboly nebo opatřeny označením v angličtině. Symboly musí splňovat požadavky doporučení IMO č. A.278 (VIII) „Symbols for controls on marine navigational radar equipment“ (Symboly pro ovládací prvky na námořním navigačním radarovém zařízení) nebo požadavky uvedené v publikaci IEC 417; všechny číslice a písmena musí mít velikost nejméně 4 mm.

Pokud lze prokázat, že z technických důvodů nelze dodržet velikost číslic a písmen 4 mm, a pro účely obsluhy jsou přijatelné menší číslice a písmena, povolí se zmenšení na 3 mm.

3.

Zařízení musí být navrženo tak, aby chyby obsluhy nemohly způsobit jeho poruchu.

4.

Jakékoli funkce, které překračují minimální požadavky, např. možnosti připojení na jiné přístroje, musí být takové, aby zařízení za všech podmínek splňovalo minimální požadavky.

Článek 2.04

Návod k obsluze

1.

Ke každému přístroji je dodána podrobná příručka pro obsluhu. Příručka musí být k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině a obsahovat nejméně tyto informace:

a)

zapnutí a obsluha;

b)

b údržba a servis;

c)

všeobecné bezpečnostní pokyny (zdravotní rizika, např. ovlivnění kardiostimulátorů atd. elektromagnetickým zářením);

d)

pokyny pro správnou technickou instalaci.

2.

Ke každému přístroji musí být dodána stručná příručka pro obsluhu v trvanlivém provedení.

Musí být k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině.

Článek 2.05

Instalace a provozní zkoušky

Instalace, výměna a provozní zkoušky musí být v souladu s částí V.

Kapitola 3

Minimální provozní požadavky na radarové zařízení

Článek 3.01

Provozní připravenost radarového zařízení

1.

Radarové zařízení musí být plně funkční do čtyř minut od studeného startu. Po této době musí být možné přerušit a zapnout vysílání okamžitě.

2.

Obsluhu radarového řízení a sledování obrazovky musí zvládnout současně jedna osoba.

Je-li ovládací panel samostatnou jednotkou, musí obsahovat všechny ovládací prvky, které se přímo používají pro plavbu s pomocí radaru.

Bezdrátové dálkové ovládání není povoleno.

3.

Obrazovku musí být možné sledovat i při vyšším okolním jasu. V případě potřeby musí být k dispozici vhodné optické pomůcky, které lze snadno a jednoduše nasadit a sundat.

Optické pomůcky musí být schopny používat i osoby s brýlemi.

Článek 3.02

Rozlišení

1.

Úhlové rozlišení

Úhlové rozlišení souvisí s dosahem a vzdáleností. Požadované minimální rozlišení pro kratší dosahy do 1 200 m je uvedeno v dodatku 1.

Minimálním rozlišením se rozumí minimální azimutální vzdálenost mezi dvěma standardními odražeči (viz čl. 5.03 bod 2), při níž jsou tyto na radarovém snímku zřetelně odděleny.

2.

Minimální dosah a rozlišovací schopnost měření vzdálenosti

U všech vzdáleností mezi 15 a 1 200 m ve stupnicích dosahu do 1 200 m musí být standardní odražeče nacházející se v odstupu 15 m ve stejném směru na radarovém snímku zřetelně odděleny.

3.

Funkce, které mohou způsobit horší rozlišení, nesmí být možné zapnout ve stupnicích dosahu do 2 000 m.

Článek 3.03

Stupnice dosahu

1.

Radarové zařízení musí být opatřeno těmito postupně zapínatelnými stupnicemi dosahu a kružnicemi k měření vzdálenosti:

Stupnice dosahu 1

500 m jedna kružnice každých

100 m

Stupnice dosahu

800 m jedna kružnice každých

200 m

Stupnice dosahu 3

1 200 m jedna kružnice každých

200 m

Stupnice dosahu 4

1 600 m jedna kružnice každých

400 m

Stupnice dosahu 5

2 000 m jedna kružnice každých

400 m

2.

Jsou přípustné další postupně zapínatelné stupnice dosahu.

3.

Zvolená stupnice dosahu, vzdálenost mezi jednotlivými kružnicemi k měření vzdálenosti a vzdálenost nastavitelného označení dosahu se uvádějí v metrech nebo kilometrech.

4.

Šířka kružnic k měření vzdálenosti a nastavitelného označení dosahu nesmí při normálním nastavení jasu překročit 2 mm.

5.

Zobrazení a zvětšení dílčího sektoru není přípustné.

Článek 3.04

Nastavitelné označení dosahu

1.

Radarové zařízení musí mít nastavitelné označení dosahu.

2.

Do osmi sekund musí být možné nastavit označení dosahu na jakoukoli vzdálenost.

3.

Vzdálenost, na níž je označení dosahu nastaveno, se nesmí změnit ani po přepnutí na jinou stupnici dosahu.

4.

Dosah se zobrazuje tří- nebo čtyřmístným číslem. Přesnost pro dosahy do 2 000 m musí být do 10 metrů. Rádius označení dosahu musí odpovídat číselnému zobrazení.

Článek 3.05

Kompasová ryska

1.

Kompasová ryska musí sahat od pozice na radarovém snímku, která odpovídá poloze antény, až na okraj obrazovky radaru.

2.

Šířka kompasové rysky nesmí být na okraji obrazovky více než 0,5°.

3.

Radar musí mít seřizovací zařízení pro korekci případné azimutální úhlové odchylky při montáži antény.

4.

Po korekci úhlové odchylky a zapnutí radarového zařízení nesmí odchylka kompasové rysky od roviny kýlu překročit 0,5°.

Článek 3.06

Decentrování radarového snímku

1.

Aby byl možný rozšířený výhled dopředu, musí být ve všech stupnicích dosahu uvedených v čl. 3.03 bodě 1 možné radarový snímek decentrovat. Decentrování se provádí výhradně k rozšíření výhledu dopředu a lze ho nastavit na nejméně 0,25 a nejvýše 0,33 efektivního průměru snímku.

2.

Při dosahu s rozšířeným výhledem dopředu se kružnice k měření vzdálenosti rozšíří a nastavitelné označení dosahu musí být možné nastavit a číst do maxima zobrazovaného rozsahu.

3.

Pevné rozšíření zobrazovaného rozsahu směrem dopředu podle odstavce 1 je přípustné, pokud ve střední části snímku není efektivní průměr menší než průměr uvedený v čl. 4.03 bodě 1 a je-li azimutová stupnice uspořádána tak, aby bylo možné zaměřování podle článku 3.08.

V tomto případě se nevyžaduje možnost decentrování podle odstavce 1.

Článek 3.07

Azimutová stupnice

1.

Na okraji obrazovky musí mít radarové zařízení azimutovou stupnici.

2.

Azimutová stupnice musí být rozdělena na nejméně 72 dílků vždy po 5 stupních. Dílky stupnice označující 10 stupňů musí být zřetelně delší než dílky označující 5 stupňů.

Značka 000 na azimutové stupnici musí být umístěna ve středu horního okraje obrazovky.

3.

Azimutová stupnice musí být označena třímístnými čísly od 000 do 360 stupňů ve směru hodinových ručiček. Číslování musí být v arabských číslicích pro každých 10 nebo pro každých 30 stupňů.

Číslici 000 lze nahradit zřetelně viditelnou šipkou.

Článek 3.08

Zaměřovací zařízení

1.

Jsou povoleny prostředky k zaměřování cílů.

2.

Existují-li takovéto prostředky, musí být schopny zaměřit cíl do přibližně 5 sekund s maximální chybou ± 1 stupeň.

3.

Používá-li se elektronická zaměřovací čára, musí

a)

být zřetelně rozpoznatelná od kompasové rysky;

b)

být zobrazována kvazispojitě;

c)

být možné ji volně otáčet 360 stupňů nalevo a napravo;

d)

být na okraji obrazovky nejvýše 0,5 stupňů široká;

e)

sahat od počátku až k azimutové stupnici;

f)

být opatřena tří- nebo čtyřmístným desetinným číselným zobrazením ve stupních.

4.

Používá-li se mechanická zaměřovací čára, musí

a)

být možné ji volně otáčet 360 stupňů nalevo a napravo;

b)

sahat od vyznačeného začátku až k azimutové stupnici;

c)

být bez jakéhokoli dalšího označení;

d)

být zhotovena tak, aby se zbytečně nezakrývalo zobrazování ech.

Článek 3.09

Zařízení k potlačení odrazů od vodní hladiny a deště

1.

Radarové zařízení musí mít ručně nastavitelné zařízení k potlačení odrazů od vodní hladiny a deště.

2.

Potlačování odrazů od vodní hladiny (časové řízení citlivosti – STC) musí být při maximálním nastavení účinné až do vzdálenosti přibližně 1 200 m.

3.

Radarové zařízení nesmí být vybaveno automatickými zařízeními k potlačování odrazů od vodní hladiny a deště.

Článek 3.10

Potlačení rušení z jiného radarového zařízení

1.

Musí existovat zapínatelné zařízení k potlačení rušení způsobeného jiným radarovým zařízením.

2.

Fungování tohoto zařízení nesmí vést k potlačení zobrazování užitečných cílů.

Článek 3.11

Slučitelnost s radarovými majáky

Signály z radarových majáků podle rezoluce IMO A.423 (XI) se musí zobrazovat zřetelně při vypnutém potlačování odrazů od deště (rychlá časová konstanta – FTC).

Článek 3.12

Nastavení zesílení

Rozsah nastavení zesílení musí být takový, aby byl při minimálním nastavení potlačování odrazů od vodní hladiny zřetelně viditelný pohyb hladiny vody a aby bylo možno při jakékoli vzdálenosti vypnout silná radarová echa s odraženou plochou odpovídající 10 000 m2.

Článek 3.13

Naladění kmitočtu

Zobrazovací jednotka musí být opatřena ukazatelem naladění. Ladicí stupnice musí být nejméně 30 mm dlouhá. Ukazatel musí fungovat ve všech dosazích i bez radarových ech. Ukazatel musí stejně tak fungovat, je-li zapnuto zesílení nebo potlačení ech v bezprostřední blízkosti.

Musí být k dispozici ruční ovládací prvek ke korekci naladění.

Článek 3.14

Nautické orientační čáry a informace na obrazovce

1.

Na radarovém snímku lze překrýt pouze kompasovou rysku, zaměřovací čáry a kružnice k měření vzdálenosti.

2.

Kromě radarového snímku a informací o fungování radarového zařízení mohou být zobrazeny pouze tyto plavební informace:

a)

rychlost otáčení,

b)

rychlost plavidla,

c)

poloha kormidla,

d)

hloubka vody,

e)

kompasový kurz.

3.

Všechny informace na obrazovce mimo radarový snímek musí být zobrazovány kvazistaticky a rychlost obnovování musí vyhovovat provozním požadavkům.

4.

Požadavky týkající se zobrazování a přesnosti plavebních informací jsou stejné jako u hlavního zařízení.

Článek 3.15

Citlivost systému

Citlivost systému musí být taková, aby se standardní odražeč ve vzdálenosti 1 200 m při každém otočení antény zřetelně zobrazoval na radarovém snímku. V případě odražeče 1 m2 ve stejné vzdálenosti nesmí být podíl počtu otočení antény s radarovým echem v určitém časovém úseku na celkovém počtu otočení antény v tomtéž časovém úseku na základě 100 otáček (poměr „blip-scan“) menší než 0,8.

Článek 3.16

Stopa cíle

Předchozí polohy cílů musí být zobrazeny pomocí stopy cíle.

Zobrazení stopy cíle musí být kvazispojité a jasnost stopy musí být menší než jasnost příslušného cíle; stopa cíle a radarový snímek musí mít stejnou barvu. Dosvit stopy cíle musí být možné nastavit podle provozních požadavků, nesmí však být delší než 2 otočení antény.

Stopa cíle nesmí zhoršovat kvalitu radarového snímku.

Článek 3.17

Pomocné ukazatele

Pomocné ukazatele musí splňovat všechny požadavky, které platí pro navigační radarové zařízení.

Kapitola 4

Minimální technické požadavky na radarové zařízení

Článek 4.01

Obsluha

1.

Všechny ovládací prvky musí být uspořádány tak, aby během jejich ovládání nebyla zakryta žádná informace a byla možná radarová navigace bez omezení.

2.

Ovládací prvky, jimiž by zařízení mohlo být vypnuto nebo které by po aktivaci mohly vést k chybné funkci, musí být chráněny před náhodným stisknutím.

3.

Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být opatřeny odpovídajícím neoslňujícím osvětlením, vhodným pro všechny světelné podmínky, které lze samostatným ovladačem nastavit až na nulu.

4.

Tyto funkce musí mít vlastní ovládací prvky s bezprostředním přístupem:

a)

Stand-by/on,

b)

Range,

c)

Tuning,

d)

Gain,

e)

Seaclutter (STC),

f)

Rainclutter (FTC),

g)

Variable range marker (VRM),

h)

Cursor or electronic bearing line (EBL) (pokud existuje),

i)

Ship's heading marker suppression (SHM).

Jsou-li pro výše uvedené funkce použity otočné ovládací prvky, je zakázáno jejich koncentrické uspořádání nad sebou.

5.

Alespoň ovládací prvky pro zesílení, potlačení odrazů od vodní hladiny a potlačení odrazů od deště musí být nastavitelné pomocí otočných regulátorů s účinkem úměrným úhlu otáčení.

6.

Smysl ovládání ovládacích prvků musí být takový, že pohyb směrem doprava nebo nahoru má pozitivní účinek na proměnnou a pohyb směrem nalevo nebo dolů má negativní účinek na proměnnou.

7.

Jsou-li použita tlačítka, musí být možné je nalézt a ovládat pohmatem. Musí mít rovněž zřetelně rozpoznatelný hmatový bod.

8.

Musí být možné nastavit jas níže uvedených proměnných nezávisle od nuly až k hodnotě potřebné pro provozní účely:

a)

radarový snímek,

b)

pevné kružnice k měření vzdálenosti,

c)

nastavitelné kružnice k měření vzdálenosti,

d)

azimutová stupnice,

e)

zaměřovací čára,

f)

plavební informace uvedené v čl. 3.14 bodě 2.

9.

Pokud je rozdíl v jasu u některých zobrazovaných veličin pouze malý a pevné kružnice k měření vzdálenosti, nastavitelné kružnice k měření vzdálenosti a zaměřovací čáru lze nezávisle na sobě vypnout, mohou existovat čtyři regulátory jasu, jeden pro každou z těchto skupin hodnot:

a)

radarový snímek a kompasová ryska,

b)

pevné kružnice k měření vzdálenosti,

c)

nastavitelné kružnice k měření vzdálenosti,

d)

zaměřovací čára a azimutová stupnice a plavební informace uvedené v čl. 3.14 bodě 2.

10.

Jas kompasové rysky musí být nastavitelný, nesmí být však možné snížit ho na nulu.

11.

K vypnutí kompasové rysky musí existovat tlačítko s automatickým znovunastavením.

12.

Zařízení na potlačování odrazů musí být možné nastavit plynule od nuly.

Článek 4.02

Zobrazení

1.

„Radarovým snímkem“ se rozumí zobrazení v měřítku radarových ech okolí s relativním pohybem vzhledem k plavidlu na obrazovce zobrazovací jednotky na základě jednoho otočení antény, přičemž rovina kýlu plavidla a kompasová ryska se neustále shodují.

2.

„Zobrazovací jednotkou“ se rozumí součást zařízení, která obsahuje obrazovku.

3.

„Obrazovkou“ se rozumí bezodrazová část zobrazovací jednotky, na níž se zobrazuje buď pouze radarový snímek, nebo radarový snímek s doplňujícími plavebními informacemi.

4.

„Efektivním průměrem radarového snímku“ se rozumí průměr největšího zcela kruhového radarového obrazu, který lze zobrazit v rámci azimutové stupnice.

5.

„Rastrovým zobrazením“ se rozumí kvazistatické znázornění radarového snímku z celého otočení antény formou televizního obrazu.

Článek 4.03

Vlastnosti radarového snímku

1.

Efektivní průměr radarového snímku nesmí být menší než 270 mm.

2.

Průměr vnější kružnice k měření vzdálenosti ve stupnicích dosahu uvedených v článku 3.03 musí být nejméně 90 % efektivního průměru radarového snímku.

Pro všechny stupnice dosahu musí být na radarovém snímku viditelná poloha antény.

Článek 4.04

Barva zobrazení

Barva zobrazení se zvolí na základě fyziologických faktorů. Lze-li na obrazovce zobrazit různé barvy, musí být aktuální radarový snímek černobílý. Zobrazení odlišných barev nesmí na žádné části obrazovky vést k složení barev v důsledku překrytí.

Článek 4.05

Rychlost obnovování obrazu a dosvit

1.

Radarový snímek na obrazovce se musí nahradit aktuálním radarovým snímkem do 2,5 sekund.

2.

Každé echo na obrazovce musí trvat nejméně po dobu jednoho otočení antény, ne však déle než po dobu dvou otočení antény.

Dosvitu radarového snímku lze dosáhnout dvěma způsoby: buď trvalým zobrazením nebo pravidelným obnovováním obrazu. Pravidelné obnovování obrazu se musí uskutečňovat s frekvencí nejméně 50 Hz.

3.

Rozdíl v jasu mezi zápisem echa a jeho dosvitem během jednoho otočení antény musí být co nejmenší.

Článek 4.06

Linearita zobrazení

1.

Chyba linearity radarového snímku nesmí přesáhnout 5 %.

2.

Ve všech dosazích do 2 000 m se musí zobrazovat rovná břehová rovina ve vzdálenosti 30 m od antény radaru jako rovná souvislá echostruktura bez pozorovatelných zakřivení.

Článek 4.07

Přesnost měření vzdálenosti a azimutu

1.

Určení vzdálenosti k cíli pomocí nastavitelných nebo pevných kružnic k měření vzdálenosti musí být s přesností na ± 10 m nebo ± 1,5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.

2.

Velikost úhlu zaměření objektu se nesmí od skutečné hodnoty lišit o více než 1 stupeň.

Článek 4.08

Vlastnosti antény a emisní spektrum

1.

Pohonný systém antény a anténa musí umožňovat správné fungování při rychlosti větru do 100 km za hodinu.

2.

Pohonný systém antény musí mít bezpečnostní vypínač, pomocí něhož lze vypnout vysílač a otočný pohon.

3.

Vodorovný vyzařovací diagram antény, měřený v jednom směru, musí splňovat tyto požadavky:

a)

3 dB, šířka hlavního svazku: maximálně 1,2 stupně;

b)

20 dB, šířka hlavního svazku: maximálně 3,0 stupně;

c)

potlačení postranního laloku do ± 10 stupňů kolem hlavního svazku: nejméně - 25 dB;

d)

potlačení postranního laloku nad ± 10 stupňů kolem hlavního svazku: nejméně - 32 dB.

4.

Svislý vyzařovací diagram antény, měřený v jednom směru, musí splňovat tyto požadavky:

a)

- 3 dB, šířka hlavního svazku: maximálně 30 stupňů;

b)

maximum hlavního svazku musí být na vodorovné ose;

c)

potlačení postranního laloku: nejméně - 25 dB.

5.

Vyzařovaná vysokofrekvenční energie musí být vodorovně polarizovaná.

6.

Pracovní kmitočet zařízení musí být v rozsahu nad 9 GHz, který je podle platných radiokomunikačních předpisů ITU přidělen navigačnímu radarovému zařízení.

7.

Kmitočtové spektrum vysokofrekvenční energie vyzařované anténou musí být v souladu s radiokomunikačními předpisy ITU.

Kapitola 5

Podmínky a postupy zkoušek radarového zařízení

Článek 5.01

Bezpečnost, zatížitelnost a rušivý rozptyl

Zkouška napájení, bezpečnosti, vzájemného rušení palubních přístrojů, bezpečné vzdálenosti kompasu, odolnosti vůči klimatickým vlivům, mechanické pevnosti, dopadu na životní prostředí a emisí hluku se provádí podle publikace IEC 945 „Marine Navigational Equipment General Requirements“ (Obecné požadavky na námořní navigační zařízení).

Článek 5.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

1.

Rušivé vyzařování se měří podle publikace IEC 945 „Marine Navigational Equipment Interference“ (Rušení námořního navigačního zařízení) v kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz.

Musí být splněny požadavky čl. 2.02 bodu 1.

2.

Musí být splněny požadavky týkající se elektromagnetické kompatibility podle čl. 2.02 bodu 2.

Článek 5.03

Postup zkoušky

1.

Zkušební pole podle dodatku 2 pro zkoušky radarového zařízení se zřídí na klidné vodní ploše nejméně 1,5 km dlouhé a 0,3 km široké, nebo v terénu s rovnocennými odrazovými vlastnostmi.

2.

Standardním odražečem je radarový odražeč, který má při vlnové délce 3,2 cm ekvivalentní radiolokační odraznou plochu 10 m2.

Ekvivalentní radiolokační odrazná plocha (sigma) tříosého radarového odražeče s trojúhelníkovými plochami pro kmitočet 9 GHz (3,2 cm) se vypočte podle vzorce:

Formula

a

=

délka hrany v m

U standardního odražeče s trojúhelníkovými plochami je délka hrany a = 0,222 m.

Rozměry odražečů stanovené pro zkoušky dosahu a rozlišení při vlnové délce 3,2 cm se použijí rovněž tehdy, má-li radarové zařízení jinou vlnovou délku než 3,2 cm.

3.

Standardní odražeče se rozestaví ve vzdálenosti 15 m, 30 m, 45 m, 60 m, 85 m, 300 m, 800 m, 1 170 m, 1 185 m a 1 200 m od polohy antény.

Vedle standardního odražeče ve vzdálenosti 85 m se na obou stranách ve vzdálenosti 5 m postaví standardní odražeče v pravém úhlu k směru zaměření.

Vedle standardního odražeče ve vzdálenosti 300 m se postaví odražeč s ekvivalentní radiolokační odraznou plochou 300 m2 ve vzdálenosti 18 m v pravém úhlu k směru zaměření.

Další odražeče s ekvivalentní radiolokační odraznou plochou 1 m2 a 1 000 m2 se postaví v azimutálním úhlu k sobě navzájem nejméně 15 stupňů ve stejné vzdálenosti 300 m od antény.

Vedle standardního odražeče ve vzdálenosti 1 200 m se postaví standardní odražeče a odražeč s radiolokační odraznou plochou 1 m2 ve vzdálenosti 30 m na obou stranách v pravém úhlu k směru zaměření.

4.

Radarové zařízení se seřídí na nejlepší kvalitu obrazu. Zesílení musí být nastaveno tak, aby v prostoru bezprostředně za oblastí působení potlačení odrazů nebyl viditelný žádný šum.

Regulátor potlačení odrazů od vodní hladiny (STC) se nastaví na minimum a regulátor potlačení odrazů od deště (FTC) se vypne. Všechny ovládací prvky, které mohou mít vliv na kvalitu obrazu, se ponechají během trvání zkoušky při specifické výšce antény beze změny a jsou vhodným způsobem zabezpečeny.

5.

Anténa se nastaví na libovolnou výšku mezi 5 a 10 m nad hladinou vody nebo povrchem země. Odražeče se postaví v takové výšce nad hladinou vody nebo povrchem země, aby jejich efektivní radiolokační odezva odpovídala hodnotě uvedené v bodě 2.

6.

Všechny odražeče postavené ve zvoleném prostoru musí ve všech vzdálenostech do 1 200 m být zobrazeny na obrazovce současně jako zřetelně oddělené cíle bez ohledu na azimutální polohu zkušebního pole ke kompasové rysce.

Signály z radarových majáků popsaných v článku 3.11 musí být zobrazeny zřetelně.

Všechny požadavky uvedené v těchto ustanoveních musí být splněny při jakékoli výšce antény mezi 5 a 10 m, přičemž je povoleno pouze nezbytné seřízení ovládacích prvků.

Článek 5.04

Anténní měření

Měření vlastnosti antény se provádí podle publikace IEC 936 „Shipborne Radar“ (Lodní radary).

Dodatek 1

Úhlové rozlišení v dosahu do 1 200 m

 

Dodatek 2

Zkušební pole pro určení rozlišení radarového zařízení

 

ČÁST IV

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY A ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY PRO UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ POUŽÍVANÉ NA PLAVIDLECH VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Obsah

Kapitola 1:

Obecná ustanovení

Článek 1.01

Oblast působnosti

Článek 1.02

Účel ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 1.03

Schvalovací zkoušky

Článek 1.04

Žádost o schvalovací zkoušky

Článek 1.05

Schválení typu

Článek 1.06

Označení zařízení a číslo schválení

Článek 1.07

Prohlášení výrobce

Článek 1.08

Úpravy schváleného zařízení

Kapitola 2:

Obecné minimální požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 2.01

Konstrukce, provedení

Článek 2.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

Článek 2.03

Obsluha

Článek 2.04

Návod k obsluze

Článek 2.05

Instalace a provozní zkoušky

Kapitola 3:

Minimální provozní požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 3.01

Provozní připravenost ukazatele rychlosti otáčení

Článek 3.02

Zobrazení rychlosti otáčení

Článek 3.03

Měřící rozsahy

Článek 3.04

Přesnost udané rychlosti otáčení

Článek 3.05

Citlivost

Článek 3.06

Kontrola funkce

Článek 3.07

Necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla

Článek 3.08

Necitlivost vůči magnetickým polím

Článek 3.09

Pomocné ukazatele

Kapitola 4:

Minimální technické požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 4.01

Obsluha

Článek 4.02

Tlumící zařízení

Článek 4.03

Připojení dalších přístrojů

Kapitola 5:

Podmínky a postupy zkoušek ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 5.01

Bezpečnost, zatížitelnost a rušivý rozptyl

Článek 5.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

Článek 5.03

Postup zkoušky

Dodatek:

Maximální tolerance chyb v údajích ukazatelů rychlosti otáčení

Kapitola 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01

Oblast působnosti

Tato ustanovení stanoví minimální technické a provozní požadavky na ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby a podmínky pro kontrolu shody s těmito minimálními požadavky.

Článek 1.02

Účel ukazatelů rychlosti otáčení

Ukazatel rychlosti otáčení má usnadnit plavbu s pomocí radaru a měřit a udávat rychlost otáčení plavidla napravo či nalevo.

Článek 1.03

Schvalovací zkoušky

Ukazatele rychlosti otáčení lze instalovat na plavidla teprve poté, co bylo typovou zkouškou prokázáno, že splňují minimální požadavky stanovené v těchto ustanoveních.

Článek 1.04

Žádost o schvalovací zkoušky

1.

Žádost o zkoušku typu ukazatelů rychlosti otáčení se podává příslušné technické zkušebně v některém z členských států.

Příslušné technické zkušebny jsou oznámeny výboru.

2.

Ke každé žádosti se přiloží tyto dokumenty:

a)

dvě vyhotovení podrobného technického popisu,

b)

dvě úplné sady dokumentace pro montáž a servis,

c)

dvě vyhotovení příručky pro obsluhu.

3.

Žadatel pomocí zkoušky zjistí nebo nechá zjistit, zda zařízení splňuje minimální požadavky podle těchto ustanovení.

K žádosti se připojí zkušební zpráva a protokoly o měření.

Tyto doklady a údaje získané během zkoušky uchovává příslušná technická zkušebna.

4.

Pro účely schvalovacích zkoušek se „žadatelem“ rozumí právnická nebo fyzická osoba, pod jejímž jménem, obchodní značkou nebo jinou formou identifikace je zařízení předložené ke zkoušce vyráběno nebo uváděno na trh.

Článek 1.05

Schválení typu

1.

Pokud zařízení projde typovou zkouškou, vydá příslušná technická zkušebna osvědčení o shodě.

Pokud zařízení nesplňuje minimální požadavky, je žadatel písemně vyrozuměn o důvodech zamítnutí.

Schválení uděluje příslušný orgán.

Příslušný orgán uvědomí o schváleném zařízení výbor.

2.

Kterákoli technická zkušebna je oprávněna kdykoli vybrat zařízení ze série za účelem kontroly.

Pokud tato kontrola odhalí závady v zařízení, lze schválení odejmout.

Schválení typu odejme zkušebna, která je vydala.

3.

Schválení typu je platné po dobu deseti let a na žádost může být obnoveno.

Článek 1.06

Označení zařízení a číslo schválení

1.

Každá konstrukční část zařízení se trvanlivě označí jménem výrobce, obchodním označením zařízení, typem přístroje a výrobním číslem.

2.

Číslo schválení přidělené příslušným orgánem se připojí trvanlivě na zobrazovací jednotku tak, aby zůstalo zřetelně viditelné po zabudování zařízení.

Složení čísla schválení:

e-NN-NNN

(e= Evropská unie

NN= kód země, která schválení udělila, přičemž

1

= Německo

18

= Dánsko

2

= Francie

20

= Polsko

3

= Itálie

21

= Portugalsko

4

= Nizozemsko

23

= Řecko

5

= Švédsko

24

= Irsko

6

= Belgie

26

= Slovinsko

7

= Maďarsko

27

= Slovensko

8

= Česká republika

29

= Estonsko

9

= Španělsko

32

= Lotyšsko

11

= Spojené království

36

= Litva

12

= Rakousko

49

= Kypr

13

= Lucembursko

50

= Malta

17

= Finsko

 

NNN= třímístné číslo, které určí příslušný orgán.)

3.

Číslo schválení lze používat pouze ve spojení s příslušným schválením.

Za zhotovení a připojení čísla schválení odpovídá výrobce.

4.

Příslušný orgán neprodleně uvědomí o přiděleném číslu schválení výbor.

Článek 1.07

Prohlášení výrobce

Ke každému zařízení musí být přiloženo prohlášení výrobce, že zařízení splňuje minimální požadavky a že je v každém ohledu totožné se zařízením, které bylo předloženo ke zkouškám.

Článek 1.08

Úpravy schváleného zařízení

1.

Případné úpravy již schváleného zařízení vedou k odnětí schválení typu.

Pokud jsou plánovány úpravy, musí být podrobné údaje písemně zaslány příslušné technické zkušebně.

2.

Příslušná technická zkušebna rozhodne, zda schválení nadále platí, nebo zda je nutná prohlídka nebo nová typová zkouška. Je-li uděleno nové schválení, přidělí se nové číslo schválení.

Kapitola 2

Obecné minimální požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 2.01

Konstrukce, provedení

1.

Ukazatele rychlosti otáčení musí být vhodné pro provoz na plavidlech vnitrozemské plavby.

2.

Konstrukce a provedení zařízení musí odpovídat z mechanického i elektrického hlediska stavu techniky.

3.

Není-li v příloze II této směrnice nebo v těchto ustanoveních uvedeno zvláštní ustanovení, platí pro napájení, bezpečnost, vzájemné rušení palubních přístrojů, bezpečnou vzdálenost kompasu, odolnost vůči klimatickým vlivům, mechanickou pevnost, vlivy prostředí, emise hluku a označení zařízení požadavky a zkušební metody uvedené v publikaci IEC 945 „Marine Navigational Equipment General Requirements“ (Obecné požadavky na námořní navigační zařízení).

Kromě toho musí zařízení splňovat všechny požadavky těchto ustanovení při okolních teplotách mezi 0 °C a 40 °C.

Článek 2.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

1.

V kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz nesmí intenzita pole rušivého vyzařování překročit 500 μV/m.

V kmitočtovém rozsahu 156 až 165 MHz, 450 až 470 MHz a 1,53 až 1,544 GHz nesmí intenzita pole přesáhnout hodnotu 15 μV/m. Tyto intenzity pole platí pro zkušební vzdálenost 3 metry od zkoušeného přístroje.

2.

Zařízení musí splňovat minimální požadavky při intenzitě elektromagnetického pole až do 15 V/m v bezprostřední blízkosti zkoušeného zařízení v kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz.

Článek 2.03

Obsluha

1.

Zařízení nesmí mít více ovládacích prvků, než je nezbytné pro jeho správnou obsluhu.

Provedení, označení a ovládání ovládacích prvků musí umožňovat jejich jednoduchou, jednoznačnou a rychlou obsluhu. Musí být uspořádány tak, aby se pokud možno zabránilo chybám při obsluze.

Ovládací prvky, které nejsou nezbytné pro normální provoz, nesmějí být bezprostředně dostupné.

2.

Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být označeny symboly nebo opatřeny označením v angličtině. Symboly musí splňovat požadavky uvedené v publikaci IEC 417.

Všechny číslice a písmena musí mít velikost nejméně 4 mm. Pokud lze prokázat, že z technických důvodů nelze dodržet velikost číslic a písmen 4 mm a pro účely obsluhy jsou přijatelné menší číslice a písmena, povolí se zmenšení na 3 mm.

3.

Zařízení musí být navrženo tak, aby chyby obsluhy nemohly způsobit jeho poruchu.

4.

Jakékoli funkce, které překračují minimální požadavky, např. možnosti připojení na jiné přístroje, musí být takové, aby zařízení za všech podmínek splňovalo minimální požadavky.

Článek 2.04

Návod k obsluze

Ke každému přístroji musí být dodána podrobná příručka pro obsluhu. Musí být k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a nizozemštině a obsahovat nejméně tyto informace:

a)

zapnutí a obsluha,

b)

údržba a servis,

c)

všeobecné bezpečnostní pokyny.

Článek 2.05

Instalace a provozní zkoušky

1.

Instalace, výměna a provozní zkoušky musí být v souladu s částí V.

2.

Na čidle ukazatele rychlosti otáčení musí být vyznačen směr zabudování s ohledem na rovinu kýlu. Musí být dodány pokyny k montáži, aby se zajistila maximální necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla.

Kapitola 3

Minimální provozní požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 3.01

Provozní připravenost ukazatele rychlosti otáčení

1.

Ukazatel rychlosti otáčení musí být plně funkční do čtyř minut od studeného startu a musí pracovat v požadovaných tolerancích přesnosti.

2.

Na zapnutí ukazatele musí upozornit výstražný signál. Musí být možné sledovat a obsluhovat ukazatel rychlosti otáčení současně.

3.

Bezdrátové dálkové ovládání není povoleno.

Článek 3.02

Zobrazení rychlosti otáčení

1.

Rychlost otáčení se udává na lineárně dělené stupnici s nulovým bodem uprostřed. Musí být možné odečítat směr a velikost rychlosti otáčení s potřebnou přesností. Jsou povoleny jehlové ukazatele a sloupcové grafy.

2.

Stupnice ukazatele musí být nejméně 20 cm dlouhá a může být kruhová nebo přímková.

Přímkové stupnice mohou být uspořádány pouze vodorovně.

3.

Pouze číslicové ukazatele nejsou přípustné.

Článek 3.03

Měřící rozsahy

Ukazatele rychlosti otáčení mohou být vybaveny jedním nebo několika měřícími rozsahy. Doporučují se tyto měřící rozsahy:

 

30°/min

 

60°/min

 

90°/min

 

180°/min

 

300°/min.

Článek 3.04

Přesnost udané rychlosti otáčení

Udaná rychlost otáčení se nesmí lišit o více než 2 % od měřitelné maximální hodnoty nebo o více než 10 % od skutečné hodnoty podle toho, která hodnota je větší (viz dodatek).

Článek 3.05

Citlivost

Práh rozlišitelnosti musí být menší nebo roven změně úhlové rychlosti rovnající se l % udávané hodnoty.

Článek 3.06

Kontrola funkce

1.

Nepracuje-li ukazatel rychlosti otáčení v požadovaných mezích přesnosti, musí to být signalizováno.

2.

Používá-li se gyroskop, musí ukazatel signalizovat kritický pokles rychlosti otáčení gyroskopu. Kritickým poklesem rychlosti otáčení gyroskopu je pokles, který snižuje přesnost o 10 %.

Článek 3.07

Necitlivost vůči ostatním normálním pohybům plavidla

1.

Kolébání plavidla do 10° při rychlosti otáčení do 4° za sekundu nesmí způsobit chyby měření přesahující stanovené tolerance.

2.

Nárazy, které se vyskytují např. při zakotvování, nesmějí způsobit chyby měření přesahující stanovené tolerance.

Článek 3.08

Necitlivost vůči magnetickým polím

Ukazatel rychlosti otáčení nesmí být citlivý na magnetická pole, která se obvykle vyskytují na plavidle.

Článek 3.09

Pomocné ukazatele

Pomocné ukazatele musí splňovat všechny požadavky použitelné pro ukazatele rychlosti otáčení.

Kapitola 4

Minimální technické požadavky na ukazatele rychlosti otáčení

Článek 4.01

Obsluha

1.

Všechny ovládací prvky musí být uspořádány tak, aby během jejich ovládání nebyla zakryta žádná informace a byla možná radarová navigace bez omezení.

2.

Všechny ovládací prvky a ukazatele musí být opatřeny odpovídajícím neoslňujícím osvětlením vhodným pro všechny světelné podmínky, které lze samostatným ovladačem nastavit až na nulu.

3.

Smysl ovládání ovládacích prvků musí být takový, že pohyb směrem doprava nebo nahoru má pozitivní účinek na proměnnou a pohyb směrem nalevo nebo dolů má negativní účinek na proměnnou.

4.

Jsou-li použita tlačítka, musí být možné je nalézt a ovládat pohmatem. Musí mít rovněž zřetelně rozpoznatelný hmatový bod.

Článek 4.02

Tlumící zařízení

1.

Senzorový systém musí být kriticky tlumený. Časová konstanta tlumení (63 % mezní hodnoty) nesmí překročit 0,4 sekundy.

2.

Ukazatel musí být kriticky tlumený.

Ovládací prvky ke zvýšení tlumení jsou přípustné.

Časová konstanta tlumení nesmí v žádném případě překročit pět sekund.

Článek 4.03

Připojení dalších přístrojů

1.

Lze-li ukazatel rychlosti otáčení připojit na pomocné ukazatele nebo podobné zařízení, musí signál rychlosti otáčení zůstat k dispozici jako elektrický signál.

Signál rychlosti otáčení musí být galvanicky oddělený od země, být ekvivalentní analogovému napětí 20 mV/stupeň ± 5 % a mít maximální vnitřní odpor 100 ohmů.

Polarita musí být kladná, zatáčí-li plavidlo napravo, a záporná, zatáčí-li plavidlo nalevo.

Práh rozlišitelnosti nesmí překročit 0,3°/min.

Chyba nulového bodu nesmí překročit 1°/min při teplotách od 0 °C do 40 °C.

Je-li ukazatel zapnutý a čidlo není vystaveno účinkům pohybu, nesmí rušivé napětí výstupního signálu překročit 10 mV, měřeno dolnopropustným filtrem s propustným pásmem 10 Hz.

Signál rychlosti otáčení musí být přijímán bez dodatečného tlumení mimo mezní hodnoty uvedené v čl. 4.02 bodě 1.

2.

Musí existovat spínač vnějšího alarmu. Spínač musí být galvanicky oddělený od ukazatele.

Vnější alarm se spouští uzavřením kontaktu,

a)

je-li ukazatel rychlosti otáčení odpojen, nebo

b)

nefunguje-li ukazatel rychlosti otáčení, nebo

c)

pokud kontrola funkce reagovala na nadměrnou chybu (článek 3.06).

Kapitola 5

Podmínky a postupy zkoušek ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 5.01

Bezpečnost, zatížitelnost a rušivý rozptyl

Zkouška napájení, bezpečnosti, vzájemného rušení palubních přístrojů, bezpečné vzdálenosti kompasu, odolnosti vůči klimatickým vlivům, mechanické pevnosti, dopadu na životní prostředí a emisí hluku se provádí podle publikace IEC 945 „Marine Navigational Equipment General Requirements“ (Obecné požadavky na námořní navigační zařízení).

Článek 5.02

Rušivé vyzařování a elektromagnetická kompatibilita

1.

Rušivé vyzařování se měří podle publikace IEC 945 „Marine Navigational Equipment Interference“ (Rušení námořního navigačního zařízení) v kmitočtovém rozsahu 30 až 2 000 MHz.

Musí být splněny požadavky čl. 2.02 bodu 1.

2.

Musí být splněny požadavky týkající se elektromagnetické kompatibility podle čl. 2.02 bodu 2.

Článek 5.03

Postup zkoušky

1.

Ukazatel rychlosti otáčení se uvede do provozu a zkouší za jmenovitých a mezních podmínek. Přitom se zkouší vliv provozního napětí a okolní teploty až po stanovenou mezní hodnotu.

Kromě toho se k vytvoření maximálních magnetických polí v blízkosti ukazatele použijí rádiové vysílače.

2.

Za podmínek popsaných v odstavci 1 musí chyby ukazatele zůstat v tolerancích uvedených v dodatku.

Musí být splněny všechny ostatní požadavky.

Dodatek

Maximální tolerance chyb v údajích ukazovatelů rychlosti otáčení

Image

ČÁST V

POŽADAVKY NA INSTALACI A ZKOUŠKY FUNKČNOSTI RADAROVÉHO ZAŘÍZENÍ A UKAZATELŮ RYCHLOSTI OTÁČENÍ POUŽÍVANÝCH NA PLAVIDLECH VNITROZEMSKÉ PLAVBY

Obsah

Článek 1

Oblast působnosti

Článek 2

Schválení zařízení

Článek 3

Schválené odborné firmy

Článek 4

Požadavky na palubní napájení

Článek 5

Instalace radarové antény

Článek 6

Instalace zobrazovací a ovládací jednotky

Článek 7

Instalace ukazatele rychlosti otáčení

Článek 8

Instalace polohového čidla

Článek 9

Zkoušky montáže a funkčnosti

Článek 10

Osvědčení o montáži a funkčnosti

Dodatek

Vzor osvědčení o montáži a funkčnosti radarového zařízení a ukazatelů rychlosti otáčení

Článek 1

Oblast působnosti

Účelem těchto požadavků je zajistit, aby v zájmu bezpečnosti a řádné plavby s pomocí radaru na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství byly navigační radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení instalovány podle optimálních technických a ergonomických norem a aby po instalaci byla provedena zkouška funkčnosti. Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, které lze použít v navigačním režimu, se považuje za radarové zařízení ve smyslu těchto ustanovení.

Článek 2

Schválení zařízení

Pro plavbu s pomocí radaru na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství smějí být zabudovány pouze přístroje schválené podle použitelných ustanovení této směrnice nebo Ústřední komise pro plavbu na Rýnu a nesoucí číslo schválení.

Článek 3

Schválené odborné firmy

1.

Montáž, výměnu, opravu nebo údržbu radarového zařízení nebo ukazatelů rychlosti otáčení mohou provádět pouze odborné firmy, které příslušný orgán schválil v souladu s článkem 1.

2.

Příslušný orgán smí udělit povolení na dobu určitou a může jej kdykoli odejmout, nejsou-li splněny podmínky podle článku 1.

3.

Příslušný orgán neprodleně oznámí výboru odborné firmy, které schválil.

Článek 4

Požadavky na palubní napájení

Všechny přívodní vodiče pro radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí mít vlastní bezpečnostní zařízení a být pokud možno zabezpečené proti poruše.

Článek 5

Instalace radarové antény

1.

Anténa musí být zabudována co nejblíže k podélné ose plavidla. V blízkosti antény se nesmí vyskytovat žádná překážka, které by způsobovala falešná echa a nežádoucí stínění; v případě potřeby se anténa namontuje na příďovou nástavbu. Instalování a upevnění radarové antény v provozní poloze musí být dostatečně stabilní, aby radarové zařízení mohlo pracovat s požadovanou přesností.

2.

Po korekci úhlové chyby montáže a po zapnutí zařízení nesmí být rozdíl mezi kompasovou ryskou a podélnou osou plavidla větší než 1 stupeň.

Článek 6

Instalace zobrazovací a ovládací jednotky

1.

Zobrazovací a ovládací jednotka se instalují v kormidelně tak, aby vyhodnocení radarového snímku a obsluha zařízení nepředstavovala žádnou námahu. Azimutální orientace radarového snímku musí odpovídat normální situaci okolí. Úchyty a nastavitelné konzoly musí být zhotoveny tak, aby je bylo možné zaaretovat v jakékoli poloze bez vibrací.

2.

Během plavby s pomocí radaru nesmí umělé osvětlení vydávat žádné odrazy ve směru obsluhy radaru.

3.

Není-li ovládací jednotka součástí zobrazovací jednotky, musí být uložena v krytu ve vzdálenosti nejvýše 1 m od zobrazovací jednotky. Bezdrátové dálkové ovládání není povoleno.

4.

Jsou-li instalovány pomocné ukazatele, musí splňovat požadavky, které se vztahují na navigační radarové zařízení.

Článek 7

Instalace ukazatele rychlosti otáčení

1.

Senzorový systém musí být umístěn pokud možno uprostřed lodi, a to vodorovně, a musí být vyrovnán s podélnou osou plavidla. Místo instalace musí být pokud možno bez vibrací a být vystaveno pouze malému kolísání teplot. Indikační jednotka musí být pokud možno namontována nad zobrazovací jednotkou radaru.

2.

Jsou-li instalovány pomocné ukazatele, musí splňovat požadavky, které se vztahují na ukazatele rychlosti otáčení.

Článek 8

Instalace polohového čidla

Polohové čidlo (např. anténa DGPS) musí být instalováno tak, aby bylo zajištěno, že pracuje s co největší přesností a není nepříznivě ovlivněno nástavbami a vysílacím zařízením na plavidle.

Článek 9

Zkoušky montáže a funkčnosti

Dříve, než je zařízení poprvé zapnuto po instalaci nebo po obnovení či prodloužení osvědčení o prohlídce plavidla (vyjma podle čl. 2.09 bodu 2 přílohy II směrnice) nebo po každé přestavbě plavidla, která by mohla mít vliv na provozní podmínky zařízení, provede příslušný orgán nebo firma schválená podle článku 3 zkoušky montáže a funkčnosti. Musí být splněny tyto podmínky:

a)

napájení musí mít samostatné bezpečnostní zařízení;

b)

provozní napětí musí být v toleranci (článek 2.01 části III);

c)

kabely a jejich uložení musí splňovat ustanovení přílohy II této směrnice a popřípadě ADNR;

d)

počet otočení antény musí být nejméně 24 za minutu;

e)

v blízkosti antény nesmí být žádná překážka, která by zhoršovala navigaci;

f)

bezpečnostní spínač antény musí být v dobrém provozním stavu;

g)

zobrazovací jednotky, ukazatele rychlosti otáčení a ovládací jednotky musí být uspořádány ergonomicky a uživatelsky přívětivě;

h)

kompasová ryska radarového zařízení se nesmí odchýlit od podélné osy plavidla o více než 1 stupeň;

i)

přesnost zobrazení vzdálenosti a azimutu musí splňovat požadavky (měření pomocí známých cílů);

k)

linearita v krátkém dosahu musí být správná (tlačení a vlečení);

l)

zobrazovaný minimální dosah musí být 15 metrů nebo méně;

m)

střed obrazu musí být viditelný a jeho průměr nesmí být větší než 1 mm;

n)

falešná echa způsobená odrazy a nežádoucí stínění v oblasti kompasové rysky se nesmí vyskytovat nebo nesmí ohrožovat bezpečnou plavbu;

o)

potlačování odrazů od vodní hladiny a deště (STC a FTC preset) a příslušné ovládací prvky fungují správně;

p)

nastavení zesílení je v řádném provozním stavu;

q)

zaostření a rozlišení obrazu je správné;

r)

směr otáčení plavidla odpovídá udávanému směru na ukazateli rychlosti otáčení a nulová poloha při plavbě v přímém směru je správná;

s)

radarové zařízení nesmí být citlivé na vysílání palubního rádiového zařízení nebo na rušení z jiných zdrojů na plavidle;

t)

radarové zařízení nebo ukazatele rychlosti otáčení nesmějí rušit ostatní palubní přístroje.

Kromě toho v případě zařízení pro vnitrozemský ECDIS nesmí

u)

statistická polohová chyba mapy překročit 2 m;

v)

statistická chyba fázového úhlu mapy překročit 1 stupeň.

Článek 10

Osvědčení o montáži a funkčnosti

Po úspěšném provedení zkoušky podle článku 8 vydá příslušný orgán nebo schválená firma osvědčení podle vzoru v dodatku. Osvědčení se musí nacházet trvale na plavidle.

Nebyly-li zkušební podmínky splněny, vypracuje se seznam závad. Případné stávající osvědčení se odejme nebo zašle příslušnému orgánu nebo schválené firmě.

Dodatek

Image

ČÁST VI

VZOROVÝ SEZNAM ZKUŠEBNÍCH ÚSTAVŮ, SCHVÁLENÝCH PŘÍSTROJŮ A SCHVÁLENÝCH MONTÁŽNÍCH FIREM

podle částí IV a V

A.   PŘÍSLUŠNÉ TECHNICKÉ ZKUŠEBNY

podle čl. 1.04 bodu 1 části I

B.   SCHVÁLENÉ RADAROVÉ ZAŘÍZENÍ

podle čl. 1.06 bodu 4 části IV

Image

C.   SCHVÁLENÉ UKAZATELE RYCHLOSTI OTÁČENÍ

podle čl. 1.06 bodu 4 části IV

Image

D.   SCHVÁLENÉ ODBORNÉ FIRMY PRO MONTÁŽ NEBO VÝMĚNU RADAROVÉHO ZAŘÍZENÍ A UKAZATELŮ RYCHLOSTI OTÁČENÍ

podle článku 3 části V

Pozn.: Písmena ve sloupci 4 se vztahují na označení ve sloupci 1 bodů B (radarové zařízení) a C (ukazatele rychlosti otáčení).

Image


(1)  Jmenovité napětí a kmitočet jsou hodnoty uvedené výrobcem. Lze uvést rovněž rozsahy napětí nebo kmitočtu.

(2)  Tolerance vzdálenosti světelného středu žárovky 24 V/40 W: ± 1,5 mm.

(3)  L: široký výstupek patice P 28 S je nalevo, je-li žárovka ve svislé poloze, při pohledu proti směru vyzařování.

(4)  Před změřením hodnot na začátku zkoušky musí být již žárovky v provozu při jmenovitém napětí po dobu 60 minut.

(5)  Tyto mezní hodnoty musí být dodrženy v oblasti přesahující na obě strany ± 10° vodorovnou rovinu procházející středem tělesa svítilny při otáčení lampy o 360° kolem její osy.

(6)  Před změřením hodnot na začátku zkoušky musí být již žárovky v provozu při jmenovitém napětí po dobu 60 minut.

(7)  Tyto hodnoty musí být dodrženy v oblasti přesahující na obou stranách ± 30° vodorovnou rovinu procházející středem tělesa svítilny při otáčení lampy o 360° kolem její osy.

(8)  Základní hodnoty řady E-12 IEC: 1,0; 1,2; 1,5; 1,8; 2,2; 2,7; 3,3; 3,9; 4,7; 5,6; 6,8; 8,2.

P6_TA(2006)0299

Civilní letectví (harmonizace technických požadavků a správních postupů) ***II

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (13376/1/2005 – C6-0090/2006 – 2000/0069(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (13376/1/2005 – C6-0090/2006),

s ohledem na své postoje z prvního čtení (1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2000)0121) (2) a k pozměněnému návrhu (KOM(2002)0030) (3),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2004)0073) (4),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení od Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0212/2006);

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 224 a Úř. věst. C 272, 13.11.2003, s. 103.

(2)  Úř. věst. C 311 E, 31.10.2000, s. 13.

(3)  Úř. věst. C 227 E, 24.9.2002, s. 1.

(4)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

P6_TC2-COD(2000)0069

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 5. července 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 3922/91 (3) stanovilo společné bezpečnostní standardy uvedené v příloze II zmíněného nařízení, zejména s ohledem na konstrukci, výrobu, provoz a údržbu letadel, jakož i na osoby a organizace zapojené do těchto úkolů. Tyto harmonizované bezpečnostní požadavky se vztahovaly na veškerá letadla provozovaná provozovateli Společenství bez ohledu na to, zda jsou tato letadla zapsána v rejstříku členského státu nebo třetí země.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení je pro oblasti neuvedené v příloze II zmíněného nařízení nutno přijmout společné technické požadavky a správní postupy na základě čl. 80 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Článek 9 nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (4) stanoví, že vydání a platnost provozní licence neustále závisí na vlastnictví platného osvědčení leteckého provozovatele, které stanoví činnosti pokryté provozní licencí a je v souladu s požadavky, které mají být stanoveny v budoucím nařízení. Nyní je vhodné tyto požadavky stanovit.

(4)

Sdružené letecké úřady (JAA) přijaly soubor harmonizovaných předpisů pro obchodní leteckou dopravu s názvem Společné letecké předpisy - obchodní letecká doprava (letouny) (JAR-OPS 1), ve znění pozdějších předpisů. Tyto předpisy (novela (amendment) 8 ze dne 1. ledna 2005) stanoví minimální úroveň bezpečnostních požadavků, a představují proto dobrý základ pro právní předpisy Společenství týkající se leteckého provozu. JAR-OPS bylo třeba změnit s ohledem na nutnost uvést je do souladu s právními předpisy a politikami Společenství, přičemž bylo třeba vzít v úvahu četné důsledky v hospodářské i sociální oblasti. Uvedený nový text nelze zavést do práva Společenství pouze odkazem na JAR-OPS 1v nařízení (EHS) č. 3922/91. Proto by se ke zmíněnému nařízení měla připojit nová příloha obsahující společná pravidla.

(5)

Provozovatelé letecké dopravy by měli mít možnost pružně řešit nepředvídané naléhavé provozní okolnosti či časově omezené provozní potřeby nebo možnost prokázat, že mohou dosáhnout rovnocenné úrovně bezpečnosti jinak než uplatněním společných pravidel stanovených v příloze (dále jen „příloha III“). Členské státy by proto měly být zmocněny udělovat výjimky nebo zavést odchylky, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy. Jelikož tyto výjimky a odchylky by v určitých případech mohly podrývat společné bezpečnostní standardy nebo narušit trh, měla by se jednoznačně vymezit jejich oblast působnosti a jejich udělování by mělo podléhat vhodné kontrole Společenství. V tomto ohledu by měla být Komise zmocněna k přijímání bezpečnostních opatření.

(6)

V přesně stanovených případech by členské státy měly mít možnost přijmout nebo zachovat vnitrostátní předpisy o omezení doby letové služby a služby, jakož i požadavky na dobu odpočinku, pokud jsou dodrženy obecně stanovené postupy a dokud nebudou na základě vědeckých poznatků a osvědčených postupů stanovena pravidla Společenství.

(7)

Cílem tohoto nařízení je poskytnout harmonizované bezpečnostní normy na vysoké úrovni včetně omezení doby letu a služby a doby odpočinku. V některých členských státech existují kolektivní smlouvy nebo právní předpisy, které stanoví lepší podmínky, pokud jde o omezení doby letu a služby a pokud jde o pracovní podmínky palubních průvodčích. Toto nařízení by nemělo omezovat možnost uzavírat nebo zachovávat tyto smlouvy. Členské státy mohou zachovat právní předpisy, jež obsahují výhodnější ustanovení, než jsou ustanovení stanovená tímto nařízením.

(8)

Ustanovení nařízení (EHS) č. 3922/91 týkající se postupu ve výboru by měla být upravena s ohledem na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí (5).

(9)

Ustanovení nařízení (EHS) č. 3922/91 týkající se oblasti působnosti by měla být upravena s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (6), jakož i na prováděcí pravidla stanovená nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (7) a nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (8).

(10)

Toto nařízení, zejména ustanovení o omezení doby letové služby a služby a požadavcích na dobu odpočinku uvedená v příloze III hlavě Q, berou v úvahu omezení a minimální požadavky stanovené ve směrnici 2000/79/ES (9). Omezení stanovená v uvedené směrnici by měla být u mobilních pracovníků v civilním letectví vždy dodržována. Ustanovení přílohy III hlavy Q a jiná ustanovení přijatá podle tohoto nařízení by neměla být v žádném případě obecnější, a tím poskytovat uvedeným pracovníkům menší ochranu.

(11)

Členské státy by měly mít i nadále možnost uplatňovat vnitrostátní právní předpisy o omezení doby letové služby a služby a požadavcích na dobu odpočinku pro členy posádky, pokud tato omezení stanovená ve vnitrostátních právních předpisech jsou nižší než maximální mezní hodnoty a vyšší než minimální hodnoty stanovené v příloze III hlavě Q.

(12)

Členské státy by měly mít i nadále možnost uplatňovat vnitrostátní právní předpisy o omezení doby letové služby a služby a požadavcích na dobu odpočinku pro členy posádky v oblastech, které v současné době nejsou zahrnuty v příloze III hlavě Q, např. maximální denní doba letové služby při jednopilotním provozu a provozu letecké záchranné služby, ustanovení o zkrácení doby letové služby nebo prodloužení dob odpočinku při přeletu více časových pásem.

(13)

Vědecké a zdravotní hodnocení ustanovení o omezení doby letové služby a služby a požadavcích na dobu odpočinku a případně ustanovení o palubních průvodčích by mělo být učiněno do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(14)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování ustanovení o inspekcích podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství (10).

(15)

Dne 2. prosince 1987 se v Londýně dohodly Španělské království a Spojené království ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí na větší spolupráci při používání letiště v Gibraltaru. Tato ujednání však dosud nevstoupila v platnost.

(16)

Nařízení (EHS) č. 3922/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 3922/91 se mění takto:

1)

Za bod odůvodnění 9 se vkládá tento bod odůvodnění:

„Uplatňování ustanovení pro omezení doby letu a služby může vést ke značnému narušení rozvrhů služeb u těch společností, jejichž provozní model je založen výhradně na nočním provozu; Komise by měla na základě průkazného materiálu, který předloží dotčené strany, provést posouzení a navrhnout změnu příslušných ustanovení pro omezení doby letu a služby tak, aby uvedená ustanovení zohledňovala tyto speciální modely fungování.“

2)

Za bod odůvodnění 10 se vkládjí tyto body odůvodnění:

„Do …  (11) by měla Evropská agentura pro bezpečnost letectví vypracovat vědecké a lékařské vyhodnocení hlavy Q a případně hlavy O přílohy III. Na základě výsledků tohoto hodnocení a v souladu s postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2 by měla Komise, pokud to bude nutné, neprodleně vypracovat a předložit návrhy na změnu příslušných technických ustanovení.

Při vyhodnocování některých ustanovení uvedených v článku 8a je třeba nadále směřovat k harmonizaci požadavků na výcvik palubních průvodčích, aby byl umožněn volný pohyb palubních průvodčích v rámci Společenství; v této souvislosti je třeba znovu posoudit možnost další harmonizace kvalifikace palubních průvodčích.“

3)

Poslední bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12) ,

4)

Článek 1 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Toto nařízení se týká harmonizace technických požadavků a správních postupů v oblasti bezpečnosti civilního letectví týkajících se provozu a údržby letadel a osob a organizací zapojených do těchto úkolů.“

b)

doplňují se tyto odstavce:

„3.   Má se za to, že použitím tohoto nařízení pro letiště Gibraltar nejsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.

4.   Použitelnost tohoto nařízení pro letiště Gibraltar se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království budou Radu o tomto datu informovat.“

5)

V článku 2 se doplňuje tato definice:

i)   ‚úřadem‘ v příloze III: rozumí příslušný úřad, který vydal osvědčení leteckého provozovatele (AOC).“

6)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Aniž je dotčen článek 11, odpovídají společné technické požadavky a správní postupy používané ve Společenství v oblasti obchodní letecké dopravy požadavkům a postupům uvedeným v příloze III.

2.   Odkazy na přílohu III hlava M nebo některá její ustanovení platí za odkazy na část M nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (13) nebo její příslušná ustanovení.

7)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud jde o oblasti neuvedené v příloze III, společné technické požadavky a správní postupy budou přijaty na základě čl. 80 odst. 2 Smlouvy. Komise v případě potřeby co nejdříve předloží vhodné návrhy v těchto oblastech.“

8)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Letadla provozovaná na základě oprávnění vydaného členským státem v souladu se společnými technickými požadavky a správními postupy lze provozovat za stejných podmínek v jiných členských státech bez dalších technických požadavků nebo hodnocení ze strany těchto členských států.“

9)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Členské státy uznávají osvědčení vydaná na základě tohoto nařízení jiným členským státem nebo subjektem jednajícím jeho jménem subjektům nebo osobám v jeho působnosti, které se týkají údržby výrobků a provozu letadel.“

10)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Ustanovení článků 3 až 7 nesmějí bránit členským státům, aby bezprostředně reagovaly na bezpečnostní problémy týkající se určitého výrobku, osoby nebo organizace, na které se vztahuje toto nařízení.

Je-li bezpečnostní problém důsledkem nedostatečné úrovně bezpečnosti stanovené společnými technickými požadavky a správními postupy nebo nedostatků těchto požadavků a postupů, oznámí členský stát neprodleně Komisi a ostatním členským státům přijatá opatření a důvody k jejich přijetí.

V souladu s postupem stanoveným v čl. 12 odst. 2 Komise rozhodne, zda nedostatečná úroveň bezpečnosti nebo nedostatky společných technických požadavků a správních postupů odůvodňují další uplatňování opatření přijatých podle prvního pododstavce tohoto odstavce. V tomto případě učiní Komise rovněž nutné kroky ke změně dotčených společných technických požadavků a správních postupů v souladu s článkem 4 nebo článkem 11. Zjistí-li se, že opatření členského států nejsou odůvodněná, členský stát dotyčná opatření zruší.

2.   V případě nepředvídaných naléhavých provozních okolností nebo časově omezených provozních potřeb může členský stát udělit výjimky z technických požadavků a správních postupů stanovených v tomto nařízení.

Komisi a ostatním členským státům jsou udělené výjimky oznámeny, jsou-li uděleny opakovaně nebo na dobu delší než dva měsíce.

Jsou-li Komise a ostatní členské státy informovány o výjimkách, které udělil některý členský stát podle druhého pododstavce, přezkoumá Komise, zda jsou tyto výjimky v souladu s bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Společenství.

Zjistí-li Komise, že udělené výjimky nejsou v souladu s bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Společenství, rozhodne o bezpečnostních opatřeních v souladu s postupem stanoveným v článku 12a.

V tomto případě dotčený členský stát výjimku zruší.

3.   Lze-li úrovně bezpečnosti rovnocenné úrovni, které je dosaženo uplatněním společných technických požadavků a správních postupů stanovených v příloze III, dosáhnout jiným způsobem, mohou členské státy bez diskriminace z důvodu státní příslušnosti žadatelů a s ohledem na nutnost nenarušit hospodářskou soutěž udělit schválení odchylně od těchto ustanovení.

V těchto případech dotčený členský stát oznámí Komisi svůj úmysl udělit toto schválení, důvody tohoto udělení a předpokládané podmínky k zajištění rovnocenné úrovně bezpečnosti.

Komise ve lhůtě tří měsíců od oznámení členského státu zahájí postup uvedený v čl. 12 odst. 2 s cílem rozhodnout, zda lze navrhované schválení opatření udělit.

V tomto případě Komise oznámí své rozhodnutí všem členským státům a členské státy jsou oprávněny toto opatření uplatnit. S ohledem na toto opatření je možno rovněž změnit příslušná ustanovení přílohy III.

Na dotyčné opatření se vztahují články 6 a 7.

4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 může členský stát přijmout nebo zachovat ustanovení týkající se OPS 1.1105 bodu 6, OPS 1.1110 bodů 1.3 a 1.4.1, OPS 1.1115 a OPS 1.1125 bodu 2.1 přílohy III hlavy Q, dokud nebudou na základě vědeckých poznatků a osvědčených postupů stanovena pravidla Společenství.

Členský stát informuje Komisi o ustanoveních, která se rozhodl zachovat.

U vnitrostátních předpisů, které se odchylují od ustanovení OPS 1 uvedených v prvním pododstavci a které členské státy zamýšlejí přijmout po dni použitelnosti přílohy III, zahájí Komise ve lhůtě tří měsíců od oznámení členského státu postup uvedený v čl. 12 odst. 2 s cílem rozhodnout, zda jsou tyto předpisy v souladu s bezpečnostními cíli tohoto nařízení a jinými právními předpisy Společenství a zda mohou být použitelné.

V tomto případě oznámí Komise své rozhodnutí schválit opatření všem členským státům a členské státy jsou oprávněny opatření uplatnit. S ohledem na toto opatření je možno rovněž změnit příslušná ustanovení přílohy III.

Na dotyčné opatření se vztahují články 6 a 7.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

1.   Do … (14) dokončí Evropská agentura pro bezpečnost letectví vědecké a zdravotní hodnocení přílohy III hlavy Q a případně hlavy O.

2.   Aniž je dotčen článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (15), je Evropská agentura pro bezpečnost letectví nápomocna Komisi při vyhotovování návrhů na změnu použitelných technických ustanovení přílohy III hlavy O a hlavy Q.“

12)

Čl. 11 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 provede nezbytné změny společných technických požadavků a správních postupů uvedených v příloze III vyvolané vědeckým a technickým pokrokem.“

13)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro leteckou bezpečnost (dále jen ‚výbor‘).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Odkazuje-li se na tento článek, použije se ochranný postup stanovený v článku 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

Komise konzultuje výbor před schválením tohoto rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 6 písm. b) rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Postoupí-li členský stát rozhodnutí Komise Radě, Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě tří měsíců přijmout jiné rozhodnutí.“

15)

Text uvedený v příloze tohoto nařízení se připojuje jako příloha III.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Aniž je dotčen článek 11 nařízení (EHS) č. 3922/91, příloha III se použije s účinkem od … (16).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 14, 16.1.2001, s. 33.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. září 2002 (Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 103), společný postoj Rady ze dne 9. března 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2006.

(3)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1592/2002 (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(7)  Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 706/2006 ( Úř. věst. L 122, 9.5.2006, s. 16).

(8)  Úř. věst. L 315, 28.11.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 707/2006 ( Úř. věst. L 122, 9.5.2006, s. 17).

(9)  Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA) (Úř. věst. L 302, 1.12.2000, s. 57).

(10)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 76. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 211/2005 ( Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).

(11)   Dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.“

(13)  Úř. věst. L 315, 28.11.2003, s. 1 .“

(14)   Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15)  Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1701/2003 (Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 5).

(16)  Osmnáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY A SPRÁVNÍ POSTUPY PLATNÉ PRO OBCHODNÍ LETECKOU DOPRAVU

OPS 1: OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA (LETOUNY)

Obsah (obecný přehled)

HLAVA A

Použitelnost a definice

HLAVA B

Obecně

HLAVA C

Osvědčování provozovatele a dozor nad ním

HLAVA D

Provozní postupy

HLAVA E

Provoz za každého počasí

HLAVA F

Výkonnost obecně

HLAVA G

Třída výkonnosti A

HLAVA H

Třída výkonnosti B

HLAVA I

Třída výkonnosti C

HLAVA J

Hmotnost a vyvážení

HLAVA K

Přístroje a vybavení

HLAVA L

Komunikační a navigační vybavení

HLAVA M

Údržba letounu

HLAVA N

Letová posádka

HLAVA O

Palubní průvodčí

HLAVA P

Příručky, deníky a záznamy

HLAVA Q

Omezení doby letové služby a služby a požadavky na dobu odpočinku

HLAVA R

Letecká přeprava nebezpečného zboží

HLAVA S

Bezpečnost

HLAVA A

POUŽITELNOST A DEFINICE

OPS 1.001

Použitelnost

Část 1 OPS stanoví požadavky použitelné na provoz jakéhokoli letounu k účelům obchodní letecké dopravy kterýmkoliv provozovatelem, jehož hlavní místo obchodní činnosti a jeho sídlo (pokud existuje) se nachází v členském státě (dále jen ‚provozovatel‘). OPS 1 neplatí:

1)

pro letouny, jsou-li použity pro vojenské, celní a policejní služby; ani

2)

pro výsadkové a protipožární lety a s nimi související lety na místo určení a zpět, při nichž se přepravují osoby, které se obvykle nacházejí na palubě při výsadkových nebo protipožárních letech; ani

3)

pro lety bezprostředně před leteckými pracemi, v jejich průběhu a bezprostředně po nich, jestliže tyto lety souvisí s těmito leteckými pracemi a při kterých, vyjma členů letové posádky, není přepravováno více než 6 osob nezbytných k provádění leteckých prací.

OPS 1.003

Definice

a)

Pro účely této přílohy se:

1)

‚přijatým/přijatelným‘ rozumí, že úřad nemá žádné námitky, pokud jde o vhodnost pro zamýšlený účel.

2)

‚schváleným (úřadem)‘ rozumí (úřadem) dokumentovaný jako vhodný k zamýšlenému účelu.

3)

‚základním seznamem minimálního vybavení (MMEL)‘ rozumí základní seznam (včetně preambule) podle příslušného typu letadla, který stanoví přístroje, položky vybavení nebo funkce, které při zachování úrovně bezpečnosti stanovené v příslušných certifikačních specifikacích letové způsobilosti mohou být dočasně neschopné provozu v důsledku konstrukční redundance nebo kvůli stanoveným postupům, podmínkám a omezením provozu a údržby a v souladu s platnými postupy zachování letové způsobilosti.

4)

‚seznamem minimálního vybavení (MEL)‘ rozumí seznam (včetně preambule), který pro provoz letadla za určitých podmínek stanoví konkrétní přístroje, položky vybavení nebo funkce, které jsou neschopné provozu při zahájení letu. Tento seznam vypracuje provozovatel pro příslušné letadlo při zohlednění definice letadla a příslušných podmínek provozu a údržby v souladu s postupem schváleným úřadem.

b)

Částí M a částí 145, na něž se v této příloze odkazuje, jsou části nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003.

HLAVA B

OBECNĚ

OPS 1.005

Obecně

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s předpisem OPS částí 1. Úlevy pro provoz letounů třídy výkonnosti B lze nalézt v dodatku 1 k OPS 1.005 a).

b)

Provozovatel musí splnit příslušné požadavky na letovou způsobilost stanovené se zpětnou platností pro letouny provozované v obchodní letecké dopravě.

c)

Každý letoun musí být provozován v souladu s podmínkami jeho osvědčení letové způsobilosti a v mezích schválených provozních omezení uvedených v jeho letové příručce.

d)

Všechna syntetická výcviková zařízení (STD), např. letové simulátory a letová výcviková zařízení (FTD), nahrazující letoun pro účely výcviku nebo přezkušování musí být způsobilá podle požadavků použitelných na syntetická výcviková zařízení. Provozovatel, který zamýšlí používat STD, musí obdržet souhlas úřadu.

OPS 1.020

Právní předpisy a postupy – odpovědnost provozovatele

Provozovatel zajistí, aby:

1)

všichni jeho zaměstnanci byli uvědomeni o tom, že jsou povinni dodržovat právní předpisy a postupy států, v nichž se provoz uskutečňuje, a které se vztahují k plnění jejich povinností, a

2)

všichni členové posádek byli obeznámeni se právní předpisy a postupy týkajícími se plnění jejich povinností.

OPS 1.025

Společný jazyk

a)

Provozovatel zajistí, aby se všichni členové posádky mohli dorozumívat společným jazykem.

b)

Provozovatel zajistí, aby veškerý provozní personál byl schopen rozumět jazyku, v němž jsou napsány ty části provozní příručky, které se týkají jeho povinností a odpovědnosti.

OPS 1.030

Seznam minimálního vybavení – odpovědnost provozovatele

a)

Provozovatel vypracuje pro každý letoun seznam minimálního vybavení (MEL) schválený úřadem, který je založený na příslušném základním seznamu minimálního vybavení (MMEL) (pokud existuje) a který klade nejméně tatáž omezení.

b)

Provozovatel nesmí provozovat letoun jinak než v souladu se seznamem minimálního vybavení, pokud mu to úřad nepovolí. Takové povolení za žádných okolností neumožňuje provoz mimo omezení uvedená v základním seznamu minimálního vybavení.

OPS 1.035

Systém jakosti

a)

Provozovatel zavede jeden systém jakosti a ustanoví jednoho vedoucího jakosti, aby sledoval dodržování a přiměřenost postupů požadovaných k zajištění bezpečného provozu a letové způsobilosti letounů. Sledování musí zahrnovat systém zpětné vazby k odpovědnému vedoucímu (viz také OPS 1.175 h)) k zajištění nápravných opatření, jsou-li nezbytná.

b)

Systém jakosti musí obsahovat program zabezpečení jakosti, v němž jsou uvedeny postupy navržené k ověření, zda jsou všechny činnosti prováděny v souladu s použitelnými požadavky, normami a postupy.

c)

Systém jakosti a vedoucí jakosti musí být přijatelný pro úřad.

d)

Systém jakosti musí být popsán v příslušné dokumentaci.

e)

Bez ohledu na výše uvedený bod a) může úřad přijmout jmenování dvou vedoucích jakosti, jednoho pro provoz a druhého pro údržbu, pokud provozovatel určil jeden útvar řízení jakosti, aby zajistil jednotné uplatňování systému v celém provozu.

OPS 1.037

Program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů

a)

Provozovatel musí stanovit a udržovat program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů, který může být začleněn do systému jakosti, obsahující:

1)

programy k získání a udržování povědomí o nebezpečí u všech osob zapojených do provozu a

2)

program hlášení událostí umožňující shromažďování a hodnocení příslušných hlášení o incidentech a leteckých nehodách za účelem zjištění nepříznivého vývoje nebo určení nedostatků v zájmu bezpečnosti letů. Program musí chránit totožnost toho, kdo hlášení podává, a obsahovat možnost podat toto hlášení anonymně, a

3)

vyhodnocování příslušných informací týkajících se leteckých nehod a incidentů a rozšiřování s ním souvisejících informací, avšak bez přisuzování viny, a

4)

program sledování letových údajů pro letouny přesahující maximální schválenou vzletovou hmotnost 27 000 kg. Sledování letových údajů (FDM) je aktivnější využití digitálních letových údajů z běžného provozu pro zlepšení bezpečnosti letectví. Z programu sledování letových údajů nesmí být vyvozována kárná odpovědnost a musí obsahovat záruky pro ochranu zdroje(ů) poskytujícího(ích) údaje a

5)

jmenování osoby odpovědné za řízení programu.

b)

Návrhy nápravných opatření vyplývající z programu prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů jsou povinností osoby odpovědné za řízení programu.

c)

Účinnost změn plynoucích z návrhů nápravných opatření zjištěných programem prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů sleduje vedoucí jakosti.

OPS 1.040

Členové posádky

a)

Provozovatel zajistí, aby všichni členové letové posádky a palubní průvodčí vykonávající službu absolvovali výcvik a byli způsobilí k výkonu jim přidělených povinností.

b)

V případě členů posádky, kteří nejsou palubními průvodčími a kteří vykonávají své povinnosti v prostoru pro cestující, provozovatel zajistí, aby

1)

si je cestující nepletli s palubními průvodčími;

2)

neobsazovali místa přidělená požadovaným palubním průvodčím;

3)

nebránili palubním průvodčím při plnění jejich povinností.

OPS 1.050

Informace o pátrání a záchraně

Provozovatel zajistí, aby v pilotním prostoru byly snadno dostupné veškeré nezbytné informace týkající se služeb pátrání a záchrany pro zamýšlený let.

OPS 1.055

Informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro přežití

Provozovatel zajistí, aby byly k dispozici seznamy obsahující informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro přežití, které je v jeho letounech, aby je mohl okamžitě sdělit koordinačním střediskům pátrání a záchrany. Informace musí obsahovat podle potřeby počty, barvy a druhy záchranných člunů, pyrotechnických prostředků, podrobnosti o zdravotnických potřebách pro případy nouze, o zásobách vody a o druhu a kmitočtech nouzového přenosného rádiového vybavení.

OPS 1.060

Nouzové přistání na vodě

Provozovatel nesmí provozovat letoun v konfiguraci se schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 30 na tratích nad vodními plochami ve vzdálenosti od pevniny vhodné pro nouzové přistání větší než 120 minut letu cestovní rychlostí nebo 400 námořních mil, podle toho, která vzdálenost je menší, pokud letoun nevyhovuje požadavkům příslušného předpisu pro nouzové přistání na vodě.

OPS 1.065

Přeprava válečných zbraní a válečného střeliva

a)

Provozovatel nesmí přepravovat válečné zbraně a válečné střelivo letecky, pokud neobdržel povolení od všech dotčených států.

b)

Provozovatel zajistí, aby válečné zbraně a válečné střelivo byly:

1)

uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím a

2)

vybity v případě palných zbraní, pokud před zahájením letu neudělily všechny dotčené státy povolení, že se takové válečné zbraně a válečné střelivo smí přepravovat za podmínek, které se zčásti nebo zcela liší od podmínek stanovených tímto bodem.

c)

Provozovatel zajistí, aby byly veliteli letadla před zahájením letu oznámeny podrobnosti a umístění všech válečných zbraní a válečného střeliva určených k přepravě na palubě letounu.

OPS 1.070

Přeprava sportovních zbraní a střeliva

a)

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že mu budou ohlášeny všechny sportovní zbraně určené k letecké přepravě.

b)

Provozovatel, který přijímá k letecké přepravě sportovní zbraně, zajistí, aby byly:

1)

uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím, pokud úřad nestanovil, že splnění tohoto požadavku je neproveditelné, a uznal, že lze použít jiný postup, a

2)

vybity v případě palných zbraní nebo jiných zbraní, které mohou obsahovat střelivo.

c)

Střelivo pro sportovní zbraně lze přepravovat v prověřených zavazadlech cestujících s určitými omezeními podle technických pokynů (viz OPS 1.1160 b) 5)) podle OPS 1.1150 a) 15).

OPS 1.075

Způsob přepravy osob

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že za letu nebude nikdo v žádné části letounu, která není navržena pro přepravu osob, pokud velitel letadla nepovolil dočasný přístup do kterékoliv části letounu:

1)

za účelem provedení opatření nezbytného pro bezpečnost letounu, osoby, zvířete nebo zboží v této části letounu; nebo

2)

v níž je uložen náklad nebo zásoby a která je navržena tak, aby umožňovala osobě přístup za letu.

OPS 1.080

Předkládání nebezpečného zboží k letecké dopravě

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že žádná osoba nepředloží nebo nepřijme nebezpečné zboží k letecké dopravě, jestliže nebyla vyškolena a není-li toto zboží správně zařazeno do třídy podle nebezpečnosti, dokumentováno, certifikováno, popsáno, zabaleno, označeno, opatřeno štítky a ve stavu způsobilém pro přepravu, jak požadují technické pokyny a příslušné právní předpisy Společenství.

OPS 1.085

Odpovědnost posádky

a)

Člen posádky odpovídá za správný výkon svých povinností, které:

1)

souvisejí s bezpečností letounu a osob na jeho palubě a

2)

jsou stanoveny v pokynech a postupech, které jsou uvedeny v provozní příručce.

b)

Člen posádky musí:

1)

hlásit veliteli letadla každé selhání, poruchu, nesprávnou činnost nebo závadu, o níž je přesvědčen, že může ovlivnit letovou způsobilost nebo bezpečný provoz letounu včetně nouzových systémů;

2)

hlásit veliteli letadla každý incident, který ohrožuje nebo by mohl ohrozit bezpečnost provozu;

3)

využívat provozovatelův program hlášení událostí v souladu s OPS 1.037 a) 2). Ve všech těchto případech musí být kopie takového hlášení předána dotyčnému veliteli letadla.

c)

Výše uvedený bod b) nijak nezavazuje člena posádky hlásit událost, která již byla nahlášena jiným členem posádky.

d)

Člen posádky nesmí vykonávat službu v letounu:

1)

je-li pod vlivem léku/drogy, který(á) by mohl(a) ovlivnit jeho schopnosti způsobem snižujícím bezpečnost;

2)

po hloubkovém potápění, jestliže neuplynula přiměřená doba;

3)

po darování krve, jestliže neuplynula přiměřená doba;

4)

nejsou-li splněny příslušné zdravotní požadavky nebo je-li jakákoliv pochybnost, že může vykonávat přidělené povinnosti; nebo

5)

jestliže ví nebo má podezření, že trpí únavou nebo se natolik necítí dobře, že by let mohl být ohrožen.

e)

Na člena posádky se vztahují příslušné požadavky týkající se požívání alkoholických nápojů, které stanoví provozovatel, které jsou přijatelné pro úřad a zahrnují alespoň toto:

1)

nesmí požít alkoholický nápoj v době kratší než 8 hodin před stanoveným časem, v němž se má hlásit do služby nebo letové zálohy;

2)

nesmí zahájit službu na palubě s obsahem alkoholu v krvi větším než 0,2 promile;

3)

nesmí požít alkoholický nápoj ve službě na palubě nebo v letové záloze.

f)

Velitel letadla:

1)

odpovídá za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě, jakmile přijde na palubu až do doby, kdy na konci letu opustí letoun;

2)

odpovídá za provoz a bezpečnost letounu od okamžiku, kdy je letoun poprvé připraven k pohybu za účelem pojíždění před vzletem až do chvíle, kdy se naposled zastaví na konci tohoto letu a motor(y) používaný(é) jako hlavní pohonná(é) jednotka(y) je(jsou) vypnut(y);

3)

je oprávněn vydat jakýkoliv rozkaz, který považuje za nezbytný k zajištění bezpečnosti letounu a osob nebo majetku na jeho palubě;

4)

je oprávněn nechat vystoupit kteroukoli osobu nebo vyložit jakoukoli část nákladu, které podle jeho názoru mohou představovat potenciální ohrožení bezpečnosti letounu nebo osob na jeho palubě;

5)

nesmí dovolit v letounu přepravu osoby, která je zřejmě natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravděpodobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

6)

má právo odmítnout přepravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, jestliže by jejich přeprava představovala jakékoliv riziko pro bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

7)

zajistí, aby všichni cestující byli seznámeni s umístěním nouzových východů a s umístěním a použitím důležitého bezpečnostního a nouzového vybavení;

8)

zajistí, aby byly dodrženy všechny provozní postupy a kontrolní seznamy v souladu s provozní příručkou;

9)

nesmí dovolit žádnému členu posádky vykonávat v průběhu vzletu, počátečního stoupání, konečného přiblížení a přistání jinou činnost než povinnosti požadované pro bezpečný provoz letounu;

10)

nesmí dovolit:

i)

vyřadit z činnosti, vypnout nebo vymazat za letu zapisovač letových údajů ani vymazat zapsané údaje po letu v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit;

ii)

vyřadit z činnosti nebo vypnout za letu zapisovač hlasu v pilotním prostoru, ledaže by se domníval, že by zapsané údaje, které by byly jinak automaticky vymazány, měly být zachovány pro vyšetřování incidentu nebo letecké nehody, ani nesmí dovolit ručně vymazat za letu nebo po letu zapsané údaje v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit;

11)

rozhodne, zda převezme nebo nepřevezme letoun se závadami povolenými seznamem povolených odchylek na draku (CDL) nebo seznamem minimálního vybavení (MEL), a

12)

zajistí, aby byla provedena předletová prohlídka.

g)

Velitel letadla přijme v nouzové situaci, která vyžaduje okamžité rozhodnutí a činnost, jakékoli opatření, které považuje za daných okolností za nezbytné. V takových případech se může v zájmu bezpečnosti odchýlit od platných pravidel, provozních postupů a metod.

OPS 1.090

Pravomoc velitele letadla

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že všechny osoby na palubě letounu uposlechnou všech oprávněných rozkazů udělených velitelem letadla k zajištění bezpečnosti letounu, osob a majetku na jeho palubě.

OPS 1.095

Pravomoc k pojíždění letounem

Provozovatel provede všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že s letounem, za který je odpovědný, neprovádí pojíždění na pohybové ploše letiště osoba jiná než člen letové posádky, ledaže tato osoba sedící za řízením:

1)

byla řádně oprávněna provozovatelem nebo určeným zástupcem a je způsobilá k

i)

pojíždění letounem,

ii)

používání radiotelefonu a

2)

obdržela pokyn vzhledem k plánu letiště, trasám, znakům, značení, návěstidlům, signálům a pokynům řízení letového provozu, frazeologii a postupům a může vyhovět provozním standardům požadovaným pro bezpečný pohyb letounu na letišti.

OPS 1.100

Přístup do pilotního prostoru

a)

Provozovatel zajistí, aby žádná osoba kromě členů letové posádky pověřených provedením letu neměla přístup do pilotního prostoru nebo v něm byla přepravována, pokud není:

1)

členem provozní posádky;

2)

zástupcem úřadu odpovědného za certifikaci, vydávání průkazů způsobilosti nebo inspekci, jehož výkon úředních povinností vyžaduje přístup do pilotního prostoru; nebo

3)

osobou, jejíž přeprava v tomto prostoru je povolena pokyny obsaženými v provozní příručce.

b)

Velitel letadla zajistí, aby:

1)

v zájmu bezpečnosti přístup do pilotního prostoru neodváděl pozornost nebo nenarušoval provádění letu a

2)

všechny osoby v pilotním prostoru byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními postupy.

c)

Za konečné rozhodnutí o přístupu do pilotního prostoru odpovídá velitel letadla.

OPS 1.105

Neoprávněná přeprava

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že se na palubě letounu tajně neukryje žádná osoba ani náklad.

OPS 1.110

Přenosná elektronická zařízení

Provozovatel nesmí dovolit nikomu používat přenosné elektronické zařízení, které může nepříznivě ovlivnit výkonnost palubních systémů a vybavení, a musí přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že je nikdo na palubě letounu nepoužije.

OPS 1.115

Alkohol a drogy

Provozovatel nesmí povolit žádné osobě vstup do letounu nebo přítomnost v něm a musí přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že žádná osoba nevstoupí do letounu, je-li natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravděpodobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na palubě.

OPS 1.120

Ohrožování bezpečnosti

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že nikdo nebude jednat nebezpečně nebo nedbale, nebo že opomene provést úkon, a tím

1)

ohrozí letoun nebo osobu na jeho palubě;

2)

způsobí nebo dovolí, aby letoun ohrozil osobu nebo majetek.

OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

a)

Provozovatel zajistí, aby při každém letu byly na palubě tyto dokumenty nebo jejich kopie:

1)

osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku;

2)

osvědčení letové způsobilosti;

3)

originál nebo kopie osvědčení hlukové způsobilosti (je-li vyžadováno), včetně anglického překladu, byl-li poskytnut úřadem odpovědným za vydávání osvědčení hlukové způsobilosti;

4)

originál nebo kopie osvědčení leteckého provozovatele (AOC);

5)

povolení radiové stanice a

6)

originál nebo kopie osvědčení o pojištění zákonné odpovědnosti.

b)

Každý člen letové posádky musí mít při každém jednotlivém letu u sebe platný průkaz způsobilosti s příslušnou(ými) kvalifikací(emi) pro účely daného letu.

OPS 1.130

Příručky, které mají být na palubě

Provozovatel zajistí, aby:

1)

na palubě byly při každém letu platné části provozní příručky, které jsou důležité pro povinnosti posádky;

2)

na palubě letounu byly pro posádku za letu snadno přístupné ty části provozní příručky, které jsou požadovány k provedení letu, a

3)

na palubě každého letounu byla platná letová příručka, pokud úřad neuznal, že veškeré důležité informace pro tento letoun obsahuje provozní příručka předepsaná v části B dodatku 1 k OPS 1.1045.

OPS 1.135

Další informace a formuláře, které mají být na palubě

a)

Provozovatel zajistí, aby kromě dokumentů a příruček předepsaných v OPS 1.125 a OPS 1.130 byly na palubě při každém letu následující informace a formuláře, které jsou důležité pro daný druh a oblast provozu:

1)

provozní letový plán obsahující alespoň informace požadované v OPS 1.1060;

2)

technický deník letounu obsahující alespoň informace požadované v části M bodu M.A. 306;

3)

podrobnosti vyplněného letového plánu letových provozních služeb;

4)

příslušná instruující dokumentace NOTAM/AIS (letecké informační služby);

5)

příslušné meteorologické informace;

6)

dokumentace o hmotnosti a vyvážení uvedená v hlavě J;

7)

ohlášení zvláštních kategorií cestujících, jako jsou pracovníci bezpečnosti, nejsou-li pokládáni za členy posádky, postižené osoby, nežádoucí cestující, deportované osoby a osoby ve vazbě;

8)

ohlášení zvláštních nákladů, včetně nebezpečného zboží, obsahující písemné informace pro velitele letadla stanovené v OPS 1.1215 d);

9)

platné mapy a plánky s průvodní dokumentací, jak jsou stanoveny v OPS 1.290 b) 7);

10)

jakákoliv jiná dokumentace, kterou mohou požadovat dotčené státy, např. seznamy nákladu, seznamy cestujících apod., a

11)

formuláře pro hlášení z letu ke splnění požadavků úřadu a provozovatele.

b)

Úřad může povolit, aby informace uvedené podrobně výše v bodě a) nebo jeho části byly předloženy v jiné než tištěné podobě. Musí být zajištěna přiměřená dostupnost, použitelnost a spolehlivost.

OPS 1.140

Informace uchovávané na zemi

a)

Provozovatel zajistí, aby: alespoň po dobu každého letu nebo řady letů:

i)

byly na zemi uchovávány informace týkající se letu, příslušné pro daný druh provozu, a

ii)

informace byly uchovány nejméně do doby, než jsou zhotoveny jejich kopie v místě, kde budou uloženy v souladu s OPS 1.1065; nebo, nelze-li to provést,

iii)

tytéž informace byly přepravovány v ohnivzdorném pouzdře v letounu.

b)

Informace uvedené v bodě a) výše zahrnují:

1)

kopii provozního letového plánu, je-li to vhodné;

2)

kopie příslušné(ých) části(í) technického deníku letounu;

3)

dokumentaci NOTAM přesně vymezenou pro danou trať, je-li vydána provozovatelem;

4)

dokumentaci o hmotnosti a vyvážení, je-li požadována (viz OPS 1.625), a

5)

ohlášení zvláštních nákladů.

OPS 1.145

Zmocnění ke kontrolám

Provozovatel zajistí, aby osobě zmocněné úřadem bylo kdykoli dovoleno vstoupit na palubu a letět v kterémkoli letounu provozovaném v souladu s AOC, které vydal tento úřad, stejně jako vstoupit do pilotního prostoru a setrvat v něm s tím, že velitel letadla může odmítnout vstup do pilotního prostoru, pokud by tím podle jeho názoru byla ohrožena bezpečnost letounu.

OPS 1.150

Předkládání dokumentů a záznamů

a)

Provozovatel:

1)

umožní každé osobě zmocněné úřadem přístup ke všem dokladům a záznamům, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, a

2)

předloží v přiměřené době veškeré doklady a záznamy, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, pokud k tomu byl úřadem vyzván.

b)

Velitel letadla předloží dokumenty, které je předepsáno mít na palubě, osobě zmocněné úřadem v přiměřené době od okamžiku, kdy byl k tomu touto osobou vyzván.

OPS 1.155

Uchovávání dokumentů

Provozovatel zajistí, aby:

1)

veškeré originální doklady nebo jejich kopie, jejichž uchovávání se požaduje, byly uchovávány po požadovanou dobu i v případě, že přestává být provozovatelem letounu, a

2)

pokud se člen posádky, o němž provozovatel vedl záznamy doby letové služby, služby a odpočinku, stává členem posádky jiného provozovatele, byly tyto záznamy postoupeny novému provozovateli.

OPS 1.160

Uchovávání, předkládání a použití záznamů letových zapisovačů

a)

Uchovávání záznamů

1)

Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, musí uchovat po nehodě letounu v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisovačem, které se týkají této letecké nehody, po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

2)

Jestliže úřad nevydal předchozí povolení, musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, uchovat po incidentu, na nějž se vztahuje povinné hlášení, v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisovačem po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

3)

Kromě toho musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, nařídí-li to úřad, uchovat původní zaznamenané údaje po dobu 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

4)

Jestliže je předepsáno mít na palubě letounu zapisovač letových údajů, musí provozovatel tohoto letounu:

i)

uchovat záznamy po dobu provozní lhůty stanovené v OPS 1.715, 1.720 a 1.725, vyjma toho, že pro účely zkoušení a údržby zapisovačů letových údajů může být při zkoušení zapisovače smazána nejvýše hodina nejstaršího zaznamenaného materiálu, a

ii)

uchovávat dokument poskytující informace nezbytné k získání uložených údajů a jejich převedení do technických jednotek.

b)

Předkládání záznamů

Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, předloží v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy k tomu byl úřadem vyzván, záznam ze zapisovače, který je k dispozici nebo byl uschován.

c)

Použití záznamů

1)

Záznamy zapisovače hlasu v pilotním prostoru nesmí být použity k jiným účelům než vyšetřování letecké nehody nebo incidentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy s tím souhlasí všichni členové dotčené posádky.

2)

Záznamy zapisovače letových údajů se nesmí použít k jiným účelům než vyšetřování letecké nehody nebo incidentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy tyto záznamy jsou:

i)

použity provozovatelem výhradně pro účely letové způsobilosti nebo údržby; nebo

ii)

zbaveny informací umožňujících jejich identifikaci; nebo

iii)

zpřístupněny zabezpečenými postupy.

OPS 1.165

Nájem/pronájem letounů

a)

Terminologie

Pojmy použité v tomto bodě mají tento význam:

1)

Nájem/pronájem bez posádky (dry lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na AOC nájemce.

2)

Nájem/pronájem s posádkou (wet lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na AOC pronajímatele.

b)

Nájem/pronájem letounů mezi provozovateli Společenství

1)

Pronájem letounů s posádkou (wet lease-out). Provozovatel Společenství, který poskytne letoun s kompletní posádkou jinému provozovateli Společenství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (1) a který si ponechá všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hlavě C, zůstává provozovatelem letounu.

2)

Všechny nájmy/pronájmy s výjimkou pronájmu letounu s posádkou

i)

S výjimkou výše uvedeného bodu b) 1) musí provozovatel Společenství využívající nebo poskytující letoun jinému provozovateli Společenství obdržet předchozí souhlas od příslušného úřadu. Všechny podmínky, které jsou součástí tohoto souhlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě.

ii)

Prvky nájemních smluv schválených úřadem jiných než nájemních smluv zahrnujících letoun a kompletní posádku, při nichž nedochází k přenosu funkcí a odpovědnosti, je nutno vzhledem k najímanému letounu pokládat za odchylky od AOC, podle kterého budou prováděny lety.

c)

Nájem/pronájem letounů mezi provozovatelem Společenství a právnickou nebo fyzickou osobou jinou než provozovatel Společenství

1)

Nájem letounu bez posádky

i)

Provozovatel Společenství nesmí najmout bez schválení úřadu letoun bez posádky od jiné právnické nebo fyzické osoby než od jiného provozovatele Společenství. Všechny podmínky, které jsou součástí tohoto souhlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě.

ii)

Provozovatel Společenství zajistí, aby byly všechny odchylky od požadavků stanovených v hlavách K, L nebo v OPS 1.005 b) týkající se najímaných letounů bez posádky oznámeny úřadu a byly pro něj přijatelné.

2)

Nájem letounu s posádkou

i)

Provozovatel Společenství nesmí bez schválení úřadu najmout letoun s posádkou od jiné právnické nebo fyzické osoby než od jiného provozovatele Společenství.

ii)

Provozovatel Společenství zajistí, aby s ohledem na letouny najímané s posádkou:

A)

bezpečnostní normy pronajímatele týkající se údržby a provozu byly rovnocenné normám stanoveným tímto nařízením;

B)

pronajímatel byl držitelem AOC vydaného státem, který je smluvní stranou Chicagské úmluvy:

C)

letoun měl standardní osvědčení letové způsobilosti vydané v souladu s přílohou VIII ICAO. Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná jiným členským státem, než je stát odpovědný za vydání AOC, budou uznána bez dalšího dokazování, byla-li vydána v souladu s částí 21, a

D)

byl splněn jakýkoli požadavek uplatněný úřadem nájemce.

3)

Pronájem letounu bez posádky

Provozovatel Společenství může pronajmout letoun bez posádky pro účely obchodní letecké dopravy jinému provozovateli smluvního státu Chicagské úmluvy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

A)

úřad osvobodil provozovatele od příslušných ustanovení části 1 OPS, když poté, co cizí úřad převzal písemně odpovědnost za dohled nad údržbou a provozem letoun(ů), vyňal letoun(y) z jeho AOC, a

B)

letoun je udržován v souladu se schváleným programem údržby.

4)

Pronájem letounu s posádkou

Provozovatel Společenství, který pronajímá letoun s úplnou posádkou jiné právnické nebo fyzické osobě v souladu s nařízením (EHS) č. 2407/92 a který si ponechává všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hlavě C, zůstává provozovatelem letounu.

Dodatek 1 k OPS 1.005 a)

Provoz letounů třídy výkonnosti B

a)

Terminologie

1)

Provoz z bodu A do bodu A – vzlet a přistání se uskutečňují na stejném místě.

2)

Provoz z bodu A do bodu B – vzlet a přistání se uskutečňují na různých místech.

3)

Noc – doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný takový časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad.

b)

Provoz, na který se tento dodatek vztahuje, může být prováděn s níže uvedenými úlevami.

1)

OPS 1.035 Systém jakosti: v případě velmi malého provozovatele může funkci vedoucího jakosti zastávat jmenovaný vedoucí pracovník, jsou-li používáni externí auditoři. Totéž platí, jestliže odpovědný vedoucí zastává jednu nebo více vedoucích funkcí.

2)

Vyhrazeno

3)

OPS 1.075 Způsoby přepravy osob: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

4)

OPS 1.100 Přístup do pilotního prostoru:

i)

Provozovatel stanoví pravidla pro přepravu cestujících na sedadle pilota.

ii)

Velitel letadla zajistí, aby:

A)

přeprava cestujících na sedadle pilota neodváděla pozornost nebo nenarušovala provádění letu a

B)

cestující na sedadle pilota byl obeznámen s příslušnými omezeními a bezpečnostními postupy.

5)

OPS 1.105 Neoprávněná přeprava: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

6)

OPS 1.135 Další informace a formuláře, které mají být na palubě:

i)

Pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne nemusí být na palubě následující dokumenty:

A)

provozní letový plán;

B)

technický deník letounu;

C)

instruující dokumentace NOTAM/AIS;

D)

meteorologické informace;

E)

ohlášení zvláštních kategorií cestujících … atd. a

F)

ohlášení zvláštních nákladů včetně nebezpečného zboží… atd.

ii)

Pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu B ve dne se nemusí provádět ohlášení zvláštních kategorií cestujících, jak je uvedeno v OPS 1.135 a) 7).

iii)

Pro provoz VFR z bodu A do bodu B za dne může být provozní letový plán ve zjednodušené podobě a musí obsahovat potřebné údaje o druhu provozu.

7)

OPS 1.215 Využívání letových provozních služeb (ATS): Pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne je nutno udržovat nezávazné spojení s ATS v rozsahu odpovídajícím druhu provozu. Služba pátrání a záchrany musí být zajištěna podle OPS 1.300.

8)

OPS 1.225 Letištní provozní minima: Pro provoz VFR budou tento požadavek normálně pokrývat standardní provozní minima VFR. Je-li to nutné, provozovatel stanoví dodatečné požadavky, které berou v úvahu faktory jako radiové pokrytí, terén, povaha míst pro vzlety a přistání, letové podmínky a kapacita ATS.

9)

OPS 1.235 Postupy omezování hluku: Nepoužijí se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

10)

OPS 1.240 Tratě a oblasti provozu:

Bod a) 1) se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne.

11)

OPS 1.250 Stanovení minimálních výšek letu:

Pro provoz VFR ve dne se tento požadavek uplatňuje takto. Provozovatel zajistí, aby provoz byl prováděn pouze na tratích nebo v těch oblastech, ve kterých může být udržována bezpečná vzdálenost od terénu, a musí brát v úvahu takové faktory jako teplota, terén a nepříznivé meteorologické podmínky (např. silná turbulence a sestupné vzdušné proudění, opravy na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot).

12)

OPS 1.255 Zásady určování množství paliva:

i)

Pro lety z bodu A do bodu A – Provozovatel stanoví minimální množství paliva, při jehož dosažení musí být let ukončen. Toto minimum, konečná záloha paliva, nesmí být menší, než je množství potřebné k letu s dobou trvání 45 minut.

ii)

Pro lety z bodu A do bodu B – Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva požadovaného pro let zahrnoval:

A)

palivo pro pojíždění – palivo spotřebované před vzletem, je-li významné, a

B)

traťové palivo (palivo potřebné k dosažení cílového letiště) a

C)

záložní palivo –

1)

palivo pro nepředvídané okolnosti ( palivo, jehož množství není menší než 5 % plánovaného traťového paliva, nebo v případě přeplánování za letu, 5 % traťového paliva pro zbytek letu, a

2)

konečná záloha paliva – palivo potřebné pro let po dobu dalších 45 minut (pístové motory) nebo 30 minut (turbínové motory); a

D)

palivo k letu na náhradní letiště – palivo potřebné k dosažení náhradního letiště přes letiště cílové, je-li požadováno náhradní letiště, a

E)

mimořádné palivo – palivo, které může velitel letadla požadovat navíc k palivu podle bodů A) až D).

13)

OPS 1.265 Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě: Pro provoz VFR jednomotorových letounů a jestliže se nezamýšlí přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, se od provozovatele nevyžaduje, aby stanovil postupy pro přepravu těchto cestujících.

14)

OPS 1.280 Rozsazování cestujících: Nepoužije se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

15)

OPS 1.285 Instruktáž cestujících: Názorná ukázka a instruktáž musí být přiměřené druhu provozu. Při jednopilotním provozu nemohou být pilotu přiděleny úkoly, které odvádějí jeho pozornost od letových povinností.

16)

OPS 1.290 Příprava letu:

i)

Provozní letový plán pro provoz z bodu A do bodu A – nepožaduje se.

ii)

Pro provoz VFR z bodu A do bodu B ve dne – provozovatel zajistí, aby pro každý let byla vyplněna zjednodušená podoba provozního letového plánu odpovídající druhu provozu.

17)

OPS 1.295 Výběr letišť: Nepoužije se pro provoz VFR.

Nezbytné pokyny pro použití letišť a míst pro vzlety a přistání jsou vydány prostřednictvím odkazu na OPS 1.220.

18)

OPS 1.310 Členové posádky na pracovních místech:

Pro provoz VFR jsou pokyny k této záležitosti vyžadovány pouze tehdy, je-li provoz prováděn ve dvoupilotní posádce.

19)

OPS 1.375 Řízení palivového systému za letu:

Uplatňování dodatku 1 k OPS 1.375 se nepožaduje pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

20)

OPS 1.405 Zahájení a pokračování přiblížení:

Nepoužije se pro provoz VFR.

21)

OPS 1.410 Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy:

Nepoužije se pro provoz VFR.

22)

OPS 1.430 až 1.460, včetně dodatků:

Nepoužije se pro provoz VFR.

23)

OPS 1.530 Vzlet:

i)

Bod a) se použije s tímto doplněním. Úřad může případ od případu uznat jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech. Body b) a c) platí s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů.

ii)

Provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu;

B)

specifikovat druh provozu;

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy;

D)

omezovat vzlet, který má být proveden za VMC;

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005.

iii)

Provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

24)

OPS 1.535 Bezpečná výška nad překážkami při vzletu – vícemotorové letouny:

i)

Body a) 3), a) 4), a) 5), b) 2), c) 1), c) 2) a dodatek se nepoužijí pro provoz VFR ve dne.

ii)

Pro provoz IFR nebo VFR ve dne se použijí body b) a c) s těmito odchylkami.

A)

vizuální výcvikové vedení je považováno za použitelné, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší

B)

maximální požadovaná šířka koridoru je 300 m, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší.

25)

OPS 1.545 Přistání – cílové a náhradní letiště:

i)

Bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů.

ii)

Provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu;

B)

specifikovat druh provozu;

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy;

D)

omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC;

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005.

iii)

Provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

26)

OPS 1.550 Přistání – suché dráhy:

i)

Bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, úřad může uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu, údaje týkající se zvláštních postupů zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech.

ii)

Provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A)

specifikovat typ letounu;

B)

specifikovat typ letounu;

C)

specifikovat letiště a příslušné dráhy;

D)

omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC;

E)

specifikovat kvalifikaci posádky a

F)

omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005.

iii)

Provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

27)

Vyhrazeno

28)

OPS 1.650 Denní provoz VFR:

Bod 1.650 se použije s tímto doplněním. Jednomotorové letouny, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé osvědčení letové způsobilosti před 22. květnem 1995, může úřad osvobodit od požadavků bodů f), g), h) a i), jestliže by jejich splnění vyžadovalo dodatečné vybavení.

29)

Část M bod M.A.704, výklad řízení zachování letové způsobilosti

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být přizpůsoben provozu, který má být prováděn.

30)

Část M bod M. A. 306, technický deník letounu:

Úřad může schválit zjednodušenou podobu vedení technického deníku odpovídající druhu prováděného provozu.

31)

OPS 1.940 Složení letové posádky:

Body a) 2), a) 4) a b) se nepoužijí pro provoz VFR ve dne, jestliže však OPS 1 požaduje 2 piloty, je nutno použít v plném rozsahu bod a) 4).

32)

OPS 1.945 Přeškolovací výcvik a přezkušování:

i)

Bod a) 7) – Traťové lety pod dozorem (LIFUS) lze provádět na jakémkoli letounu použitelné třídy. Počet požadovaných LIFUS závisí na složitosti provozu, který má být prováděn.

ii)

Bod a) 8) se nepožaduje.

33)

OPS 1.955 Jmenování do funkce velitele letadla:

Bod b) se použije následovně. Úřad může uznat zkrácení velitelského kurzu v závislosti na druhu prováděného provozu.

34)

OPS 1.960 Velitelé letadel s průkazem způsobilosti obchodního pilota

Bod a) 1) i) se použije pro VFR provoz ve dne.

35)

OPS 1.965 Opakovací výcvik a přezkušování:

i)

Bod a) 1) se použije pro provoz VFR ve dne takto. Celý výcvik a přezkušování musí odpovídat druhu provozu a třídě letounu, na kterém člen letové posádky létá, přičemž se patřičně přihlédne k používání zvláštního vybavení.

ii)

Bod a) 3) ii) se použije následovně. Výcvik na letounu může provádět examinátor třídní kvalifikace (CRE), letový examinátor (FE) nebo examinátor typové kvalifikace (TRE).

iii)

Bod a) 4) i) se použije následovně. Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem může provádět examinátor typové kvalifikace (TRE), examinátor třídní kvalifikace (CRE) nebo vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem a přijatelný pro úřad, vyškolený pro CRM a posuzování dovedností CMR.

iv)

Bod b) 2) se použije pro provoz VFR ve dne následovně. – Uskutečňuje-li se provoz v průběhu období, které není delší než osm po sobě následujících měsíců, postačuje jedno přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem. Toto přezkoušení odborné způsobilosti musí být provedeno před zahájením letů obchodní letecké dopravy.

36)

OPS 1.968 Způsobilost pilota řídit z kteréhokoli pilotního sedadla:

Dodatek 1 se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

37)

OPS 1.975 Traťová a letištní kvalifikace:

i)

Pro provoz VFR ve dne se nepoužijí body b), c) a d), vyjma toho, kdy provozovatel zajistí, aby v případech, kdy se vyžaduje zvláštní povolení státu, v němž se letiště nachází, byly dodrženy související požadavky.

ii)

Pro provoz IFR nebo provoz VFR v noci jako alternativa k bodům b) až d) může být traťová a letištní kvalifikace obnovena následovně.

A)

Vyjma provozu na nejnáročnější letiště dokončením nejméně 10 úseků v oblastech provozu během posledních dvanáct měsíců navíc k případnému požadavku samostatné přípravy.

B)

Provoz na nejnáročnější letiště může být prováděn pouze tehdy, jestliže

1)

velitel letadla byl kvalifikován pro letiště v průběhu předchozích 36 měsíců, návštěvou za letu jako člen letové posádky nebo jako pozorovatel;

2)

přiblížení je provedeno za VMC z příslušné minimální sektorové nadmořské výšky a

3)

před letem byla provedena odpovídající samostatná předletová příprava.

38)

OPS 1.980 Létání na více typech nebo variantách:

i)

Nepoužije se, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů provozovaných podle VFR ve dne.

ii)

Pro provoz IFR a VFR v noci se požadavek uvedený v dodatku 1 k OPS 1.980 bodě d) 2) i) týkající 500 hodin na odpovídajícím místě posádky před využitím práv 2 potvrzení průkazu způsobilosti se snižuje na 100 hodin nebo úseků, jestliže se jedno z potvrzení vztahuje na třídu. Před tím, než pilot převezme povinnosti spojené s výkonem funkce velitele letadla, musí být proveden kontrolní let.

39)

OPS 1.981 Létání na vrtulnících a letounech:

Bod a) 1) se nepoužije, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů.

40)

Vyhrazeno

41)

OPS 1.1060 Provozní letový plán:

Nepožaduje se pro provoz VFR ve dne z bodu A do bodu A. Pro provoz VFR ve dne z bodu A do bodu B se požaduje, ale letový plán může mít zjednodušenou podobu odpovídající druhu prováděného provozu. (srov. OPS 1.135).

42)

OPS 1.1070 Výklad řízení zachování letové způsobilosti

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být upraven na provoz, který má být prováděn.

43)

OPS 1.1071 Technický deník letounu:

Použije se, jak je uvedeno pro část M bod M. A. 306.

44)

Vyhrazeno

45)

Vyhrazeno

46)

OPS 1.1240 Výcvikové programy:

Výcvikové programy musí být upraveny podle druhu prováděného provozu. Samostatný výcvikový program je přijatelný pro provoz VFR.

47)

OPS 1.1250 Kontrolní seznam postupů prohledávání letounu:

Nepoužije se pro provoz VFR ve dne.

Dodatek 1 k OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

Viz OPS 1.125

V případě ztráty nebo odcizení dokumentů uvedených v OPS 1.125 je povoleno pokračovat v letu až na základnu nebo do místa, kde může být poskytnut náhradní dokument.

HLAVA C

OSVĚDČOVÁNÍ PROVOZOVATELE A DOZOR NAD NÍM

OPS 1.175

Obecná pravidla pro osvědčování leteckého provozovatele

Pozn. 1 Dodatek 1 k tomuto bodu vymezuje obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

Pozn. 2 Dodatek 2 k tomuto bodu vymezuje požadavky na řízení a organizaci.

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s požadavky a podmínkami osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

b)

Žadatel o AOC nebo o jeho změnu musí umožnit úřadu přezkoumat všechna bezpečnostní hlediska navrhovaného provozu.

c)

Žadatel o AOC:

1)

nesmí být držitelem AOC vydaného jiným úřadem, není-li to výslovně schváleno dotčenými úřady;

2)

musí mít hlavní místo obchodní činnosti a sídlo, pokud existuje, ve státě odpovědném za vydání AOC;

3)

musí přesvědčit úřad, že je schopen provádět bezpečné lety.

d)

Má-li provozovatel zapsány letouny v různých členských státech, musí být přijata vhodná opatření, aby byl zajištěn odpovídající dozor nad bezpečností.

e)

Provozovatel musí úřadu umožnit přístup do své organizace a do svých letounů a s ohledem na údržbu i do organizace schválené podle části – 145 zapojené do údržby jeho letounů, aby mohl úřad rozhodnout, že průběžně splňuje požadavky OPS 1.

f)

Úřad AOC pozmění, pozastaví jeho platnost nebo je zruší, není-li nadále přesvědčen, že provozovatel může zachovat bezpečný provoz.

g)

Provozovatel musí úřad přesvědčit, že:

1)

jeho organizace a řízení jsou vhodné a patřičně přizpůsobené rozsahu a oblasti provozu a

2)

byly stanoveny postupy pro dozor nad provozem.

h)

Provozovatel musí jmenovat odpovědného vedoucího, který je přijatelný pro úřad a který bude mít statutární pravomoc zajišťovat, aby se veškeré provozní činnosti a údržba financovaly a prováděly v souladu s normami požadovanými úřadem.

i)

Provozovatel musí jmenovat vedoucí pracovníky, kteří jsou přijatelní pro úřad a kteří odpovídají za řízení a dozor v těchto oblastech:

1)

letový provoz;

2)

systém údržby;

3)

výcvik posádek a

4)

pozemní provoz.

j)

Jedna osoba může zastávat více než jednu vedoucí funkci, je-li to přijatelné pro úřad, avšak u provozovatelů, kteří zaměstnávají na plný úvazek 21 a více zaměstnanců, se požadují nejméně dvě osoby k pokrytí všech čtyř oblastí odpovědnosti.

k)

U provozovatelů, kteří zaměstnávají na plný úvazek 20 a méně zaměstnanců, lze jednu nebo více jmenovaných funkcí obsadit odpovědným vedoucím, jestliže je to přijatelné pro úřad.

l)

Provozovatel zajistí, aby byl každý let prováděn v souladu s ustanoveními provozní příručky.

m)

Provozovatel musí zařídit vhodné zařízení pozemní obsluhy k zajištění bezpečné obsluhy svých letů.

n)

Provozovatel zajistí, aby jeho letouny byly vybaveny a jeho posádky měly kvalifikaci, jak je požadováno pro oblast a druh provozu.

o)

Provozovatel musí splnit požadavky na údržbu v souladu s částí M u všech letounů provozovaných za podmínek jeho AOC.

p)

Provozovatel musí úřadu poskytnout kopii provozní příručky stanovené v hlavě P a všech jejich změn nebo revizí.

q)

Provozovatel musí udržovat na své hlavní provozní základně podpůrná zařízení vhodná pro danou oblast a druh provozu.

OPS 1.180

Vydávání, změny a zachování platnosti AOC

a)

Provozovateli nebude vystaveno AOC nebo nebude provedena změna AOC a jeho AOC pozbude platnosti, pokud:

1)

provozované letouny nemají standardní osvědčení letové způsobilosti vydané členským státem v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (2). Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná jiným členským státem, než je stát odpovědný za vydání AOC, budou uznána bez dalšího dokazování, jsou-li vydána v souladu s částí 21;

2)

systém údržby nebyl schválen úřadem v souladu s částí M hlavou G a

3)

provozovatel úřad nepřesvědčil, že je schopen:

i)

zavést a udržovat přiměřenou organizaci;

ii)

zavést a udržovat systém jakosti v souladu s OPS 1.035;

iii)

splnit požadované výcvikové programy;

iv)

splnit požadavky na údržbu odpovídající povaze a rozsahu stanoveného provozu, včetně příslušných požadavků stanovených v OPS 1.175 g) až o), a

v)

splnit OPS 1.175.

b)

Bez ohledu na ustanovení OPS 1.185 f) musí provozovatel úřadu oznámit co nejdříve každou změnu informací předložených podle OPS 1.185 a).

c)

Úřad může požadovat provedení jednoho nebo více předváděcích letů provedených jako obchodní dopravní lety, není-li přesvědčen o tom, že byly splněny požadavky výše uvedeného bodu a).

OPS 1.185

Správní požadavky

a)

Provozovatel zajistí, aby prvotní žádost o AOC a případně o jakoukoliv jeho změnu nebo obnovení, obsahovala tyto informace:

1)

úřední a obchodní název, sídlo a poštovní adresu žadatele;

2)

popis navrhovaného provozu;

3)

popis organizace řízení;

4)

jméno odpovědného vedoucího;

5)

jména osob ve významných vedoucích funkcích, včetně osob odpovědných za letový provoz, systém údržby, výcvik posádek a pozemní provoz spolu s jejich kvalifikací a praxí a

6)

provozní příručku.

b)

Prvotní žádost o AOC případně o jeho změnu nebo obnovení musí s ohledem pouze na systém údržby provozovatele obsahovat pro každý typ letounu, který má být provozován, tyto informace:

1)

výklad řízení zachování letové způsobilosti provozovatele;

2)

program(y) údržby letounů provozovatele;

3)

technický deník letounu;

4)

případně technickou(é) specifikaci(e) smlouvy(smluv) o údržbě mezi provozovatelem a organizací oprávněnou k údržbě podle části – 145;

5)

počet letounů.

c)

Žádost o prvotní vydání AOC musí být předložena nejméně 90 dnů před datem zamýšleného provozu s tím, že provozní příručka může být předložena nejpozději 60 dnů před datem zamýšleného provozu.

d)

Žádost o změnu AOC musí být předložena nejméně 30 dnů před datem zamýšleného provozu, nebylo-li dohodnuto jinak.

e)

Žádost o obnovení AOC musí být předložena nejméně 30 dnů před skončením doby jeho platnosti, nebylo-li dohodnuto jinak.

f)

S výhradou mimořádných okolností musí být úřad informován o navrhované změně jmenovaného vedoucího pracovníka nejméně 10 dnů předem.

Dodatek 1 k OPS 1.175

Obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele

AOC obsahuje tyto údaje:

a)

název a sídlo (hlavní místo obchodní činnosti) provozovatele;

b)

datum vydání a dobu platnosti;

c)

popis druhu schváleného provozu;

d)

typ(y) letounu(ů) schválených k použití;

e)

poznávací značky schváleného(ých) letounu(ů) s tím, že provozovatelům může být schválen systém poskytování informací úřadu o poznávacích značkách letounů provozovaných na jejich AOC;

f)

oblasti, v nichž se povoluje provoz;

g)

zvláštní omezení a

h)

zvláštní oprávnění/schválení např.:

kategorie II/III (včetně schválených minim)

(MNPS) specifikace minimální navigační výkonnosti

(ETOPS) provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště

(RNAV) prostorová navigace

(RVSM) snížená minima vertikálních rozstupů

přeprava nebezpečného zboží.

oprávnění poskytovat palubním průvodčím základní bezpečnostní výcvik a případně vydávat osvědčení podle hlavy O u těch provozovatelů, kteří takovýto výcvik poskytují přímo či nepřímo.

Dodatek 2 k OPS 1.175

Organizace držitele AOC a její řízení

a)

Obecně

Provozovatel musí mít dobrou a účinnou strukturu řízení, aby mohl zajistit bezpečné provádění letů. Jmenovaní vedoucí pracovníci musí mít manažerské schopnosti společně s odpovídajícími technickými/provozními kvalifikacemi v letectví.

b)

Jmenovaní vedoucí pracovníci

1)

Provozní příručka musí obsahovat popis činností a odpovědnosti jmenovaných vedoucích pracovníků včetně jejich jmen. Úřadu musí být písemně oznámena každá zamýšlená nebo provedená změna jmenování do funkce nebo činností.

2)

Provozovatel zařídí, aby v nepřítomnosti jmenovaných vedoucích pracovníků byla zajištěna nepřetržitost dozoru.

3)

Jmenovaný vedoucí pracovník držitele AOC nesmí být jmenovaným vedoucím pracovníkem žádného jiného držitele AOC, není-li to přijatelné pro dotčené úřady.

4)

Jmenovaní vedoucí pracovníci musí mít smluvně dohodnutý dostatečný počet hodin práce, aby mohli plnit řídící funkce spojené s rozsahem a zaměřením provozu.

c)

Přiměřený počet pracovníků a dozor nad nimi

1)

Členové posádky. Provozovatel musí zaměstnávat pro plánovaný provoz dostatek letových posádek a palubních průvodčích, kteří absolvovali výcvik a byli přezkoušeni v souladu s hlavou N, případně hlavou O.

2)

Pozemní personál

i)

Počet pozemního personálu závisí na povaze a rozsahu provozu. Především provozní oddělení a oddělení pozemní obsluhy musí být obsazena vyškolenými pracovníky, kteří důkladně znají svou odpovědnost v rámci organizaci.

ii)

Provozovatel, který uzavírá smlouvy s jinými organizacemi za účelem poskytování určitých služeb, zůstává odpovědný za dodržování patřičných norem. V těchto případech má jmenovaný vedoucí pracovník za úkol zajistit, aby každý subdodavatel splňoval požadované normy.

3)

Dozor

i)

Počet dozorujících pracovníků, které je nutno ustanovit, závisí na organizační struktuře provozovatele a na počtu jeho zaměstnanců.

ii)

Povinnosti a odpovědnost těchto dozorujících pracovníků musí být stanoveny a jejich úvazky upraveny tak, aby mohli vykonávat své povinnosti v oblasti dozoru.

iii)

Dozor nad členy posádek a pozemním personálem musí provádět osoby, které mají dostatečné zkušenosti a osobní kvality, aby mohly zajistit dosažení norem uvedených v provozní příručce.

d)

Pracovní prostory

1)

Provozovatel zajistí, aby pracovní prostor, který je k dispozici na každé provozní základně, byl dostatečný pro personál, jehož činnost se týká bezpečnosti letového provozu. Je nutno vzít v úvahu potřeby pozemního personálu zabývajícího se provozním řízením, uchováváním a předkládáním důležitých záznamů a potřeby posádek v souvislosti s jejich přípravou na let.

2)

Administrativní služby musí být schopny distribuovat neprodleně provozní pokyny a jiné informace všem, kterých se týkají.

e)

Dokumentace

Provozovatel zajistí systém vypracování příruček, jejich změn a jiné dokumentace.

HLAVA D

PROVOZNÍ POSTUPY

OPS 1.195

Provozní řízení

Provozovatel musí:

a)

zavést a dodržovat metodu výkonu provozního řízení schválenou úřadem a

b)

vykonávat provozní řízení u každého letu, který je prováděn podle podmínek jeho AOC.

OPS 1.200

Provozní příručka

Provozovatel poskytne provozní příručku podle hlavy P, kterou používá provozní personál jako vodítko.

OPS 1.205

Způsobilost provozního personálu

Provozovatel zajistí, aby veškerý personál, který je přidělen nebo který se přímo podílí na pozemním a letovém provozu, byl správně vyškolen, prokázal své schopnosti při plnění konkrétních povinností a aby si byl vědom své odpovědnosti a vztahu těchto povinností k provozu jako celku.

OPS 1.210

Zavedení postupů

a)

Provozovatel zavede pro každý typ letounu postupy a pokyny obsahující povinnosti pozemního personálu a posádek pro všechny druhy provozu na zemi i za letu.

b)

Provozovatel zavede systém kontrolních seznamů, které mají členové posádky používat ve všech fázích letu letounu za normálních, mimořádných a nouzových podmínek, aby bylo zajištěno dodržení provozních postupů uvedených v provozní příručce.

c)

Provozovatel nesmí od členů posádky vyžadovat, aby vykonávali v kritických fázích letu jiné činnosti než činnosti nezbytné pro bezpečný provoz letounu.

OPS 1.215

Využívání letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby se letové provozní služby využívaly pro všechny lety vždy, jsou-li dostupné.

OPS 1.216

Provozní pokyny za letu

Provozovatel zajistí, aby jeho provozní pokyny za letu týkající se změny letového plánu byly v případě, že je to možné, před přenosem do letounu koordinovány s příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

OPS 1.220

Schvalování letišť provozovatelem

Provozovatel schválí použití pouze takových letišť, která jsou přiměřená pro daný(é) typ(y) letounu(ů) a daný druh provozu.

OPS 1.225

Letištní provozní minima

a)

Provozovatel stanoví letištní provozní minima podle OPS 1.430 pro každé letiště odletu, cílové nebo náhradní, schválené k použití v souladu s OPS 1.220.

b)

Jakékoli zvýšení uložené úřadem musí být přidáno k minimu stanovenému v souladu s výše uvedeným bodem a).

c)

Minima pro určitý druh postupu přiblížení a přistání jsou považována za použitelná, jestliže:

1)

pozemní zařízení znázorněná na příslušné mapce, která jsou nezbytná pro zamýšlený postup, jsou provozuschopná;

2)

palubní systémy nezbytné pro daný druh přiblížení jsou provozuschopné;

3)

jsou splněna stanovená kritéria výkonnosti letounu a

4)

posádka má odpovídající kvalifikaci.

OPS 1.230

Postupy odletů a přiblížení podle přístrojů

a)

Provozovatel zajistí, aby byly používány postupy odletů a přiblížení podle přístrojů stanovené státem, v němž se letiště nachází.

b)

Bez ohledu na výše uvedený bod a) může velitel letadla využít povolení řízení letového provozu odchýlit se od zveřejněné odletové nebo příletové tratě za předpokladu, že budou dodržena kritéria bezpečných výšek nad překážkami a vzaty plně v úvahu provozní podmínky. Konečné přiblížení musí být provedeno vizuálně nebo v souladu se stanoveným postupem přiblížení podle přístrojů.

c)

Postupy, které se liší od postupů požadovaných podle výše uvedeného bodu a), smí provozovatel zavést pouze tehdy, byly-li schváleny státem, v němž se letiště nachází, je-li to požadováno, a jestliže byly uznány úřadem.

OPS 1.235

Postupy omezování hluku

a)

Provozovatel zavede provozní postupy k omezování hluku při letech podle přístrojů v souladu se svazkem 1 ICAO PANS OPS (dok. 8168-OPS/611).

b)

Postupy stoupání po vzletu k omezení hluku stanovené provozovatelem pro jakýkoli typ letounu by měly být stejné pro všechna letiště.

OPS 1.240

Trati a oblasti provozu

a)

Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny pouze po takových tratích a v takových oblastech, pro které:

1)

jsou k dispozici pozemní zařízení a služby, včetně meteorologických, které jsou přiměřené pro plánovaný provoz;

2)

výkonnost letounu, který se má použít, je přiměřená ke splnění požadavků týkajících se minimální výšky letu;

3)

vybavení letounu, který se má použít, splňuje minimální požadavky pro plánovaný provoz;

4)

jsou k dispozici vhodné mapy a plánky (viz OPS 1.135 a) 9));

5)

jsou k dispozici přiměřená letiště v rámci časových/vzdálenostních omezení podle OPS 1.245, jsou-li použity dvoumotorové letouny;

6)

jsou k dispozici plochy umožňující provést bezpečné vynucené přistání, jsou-li použity jednomotorové letouny.

b)

Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny při dodržení všech omezení na tratích nebo v oblastech provozu, které uložil úřad.

OPS 1.241

Provoz ve vymezeném vzdušném prostoru se sníženými minimy vertikálních rozstupů (RVSM)

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve vymezených částech vzdušného prostoru, v nichž na základě regionální letecké navigační dohody platí minimum vertikálního rozstupu 300 m (1 000 ft), pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění RVSM). (Viz také OPS 1.872).

OPS 1.243

Provoz v oblastech se zvláštními požadavky navigační výkonnosti

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve vymezených oblastech nebo ve vymezené části stanoveného vzdušného prostoru, v nichž jsou na základě regionálních leteckých navigačních dohod stanoveny specifikace minimální navigační výkonnosti, pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění MNPS/RNP/RNAV). (Viz také OPS 1.865 c) 2) a OPS 1.870).

OPS 1.245

Maximální vzdálenost od přiměřeného letiště pro dvoumotorové letouny bez oprávnění ETOPS

a)

Bez výslovného oprávnění úřadu v souladu s OPS 1.246 a) (oprávnění ETOPS) nesmí provozovatel provozovat dvoumotorový letoun na trati zahrnující bod ve vzdálenosti od přiměřeného letiště větší, než je v případě:

1)

letounů třídy výkonnosti A buď:

i)

s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 20 nebo více; nebo

ii)

s maximální vzletovou hmotností 45 360 kg nebo více,

vzdálenost proletěná za 60 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b);

2)

letounů třídy výkonnosti A:

i)

s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 19 nebo menším a

ii)

s maximální vzletovou hmotností menší než 45 360 kg, vzdálenost proletěná za 120 minut nebo, je-li to schváleno úřadem, za 180 minut u proudových letounů při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b);

3)

letouny třídy výkonnosti B nebo C:

i)

vzdálenost proletěná za 120 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b); nebo

ii)

300 námořních mil podle toho, která vzdálenost je menší.

b)

Provozovatel stanoví pro výpočet maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště pro každý typ nebo variantu provozovaného dvoumotorového letounu rychlost nepřekračující VMO založenou na pravé vzdušné rychlosti, kterou může letoun udržovat s jedním nepracujícím motorem za těchto podmínek:

1)

mezinárodní standardní atmosféra (ISA);

2)

horizontální let:

i)

pro proudové letouny ve:

A)

FL 170; nebo

B)

v maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím celkové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší;

ii)

pro vrtulové letouny ve:

A)

FL 80; nebo

B)

v maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím celkové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší;

3)

maximální trvale přípustný tah nebo výkon zbývajícího pracujícího motoru;

4)

hmotnost letounu nejméně taková, která je výsledkem:

i)

vzletu s maximální vzletovou hmotností pro výšku hladiny moře a

ii)

stoupání se všemi pracujícími motory do optimální výšky cestovního letu v režimu maximálního doletu a

iii)

cestovního letu se všemi pracujícími motory v režimu maximálního doletu v této výšce, dokud celková doba letu od vzletu není rovna použitelnému prahovému času stanovenému v bodě a) výše.

c)

Provozovatel zajistí, aby v jeho provozní příručce byly uvedeny pro každý typ nebo variantu tyto údaje:

1)

cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem stanovená podle výše uvedeného bodu b) a

2)

maximální vzdálenost od přiměřeného letiště stanovená v souladu s výše uvedenými body a) a b).

Pozn. Rychlosti a výšky (letové hladiny) uvedené výše jsou určeny pouze k použití při stanovování maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště.

OPS 1.246

Provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště (ETOPS)

a)

Provozovatel nesmí uskutečňovat provoz za prahovou vzdáleností stanovenou podle OPS 1.245, pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění ETOPS).

b)

Před prováděním letu ETOPS provozovatel zajistí, aby bylo k dispozici vhodné náhradní letiště ETOPS na trati buď v mezích schválené doby letu na náhradní letiště, nebo doby letu na náhradní letiště stanovené na základě provozuschopnosti letounu podle toho, která vzdálenost je kratší. (Viz také OPS 1.297 d)).

OPS 1.250

Stanovení minimálních výšek letu

a)

Provozovatel stanoví minimální výšky letu a způsoby určení těchto výšek, které zajišťují požadovanou bezpečnou výšku nad terénem s přihlédnutím k požadavkům hlav F až I pro všechny úseky tratí, které mají být létány.

b)

Způsob stanovení minimálních výšek letu musí schválit úřad.

c)

Jsou-li minimální výšky letu stanovené přelétávanými státy vyšší než ty, které stanovil provozovatel, platí vyšší hodnoty.

d)

Provozovatel při stanovení minimálních výšek letu vezme v úvahu tyto faktory:

1)

přesnost, s níž lze stanovit polohu letounu;

2)

pravděpodobné nepřesnosti údajů použitých výškoměrů;

3)

charakteristiky terénu na tratích nebo v oblastech provozu (např. náhlé změny nadmořské výšky);

4)

pravděpodobnost výskytu nepříznivých meteorologických podmínek (např. silná turbulence a sestupné vzdušné proudy) a

5)

možné nepřesnosti leteckých map.

e)

Při plnění požadavků výše uvedeného bodu d) je nutno věnovat pozornost:

1)

opravám na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot;

2)

požadavkům řízení letového provozu a

3)

možným nepředvídatelným nahodilostem na plánované trati.

OPS 1.255

Zásady určování množství paliva

a)

Provozovatel stanoví zásady určování množství paliva pro účely plánování letů a přeplánování za letu, aby při každém letu zabezpečil na palubě dostatek paliva pro plánovaný let a zálohu k pokrytí odchylek od plánovaného letu.

b)

Provozovatel zajistí, aby plánování letů bylo založeno alespoň na níže uvedených bodech 1) a 2):

1)

postupech, které jsou obsaženy v provozní příručce, a údajích odvozených z:

i)

údajů poskytnutých výrobcem letounu; nebo

ii)

platných specifických údajů o letounu odvozených ze systému sledování spotřeby paliva.

2)

provozních podmínkách, za nichž má být let proveden, včetně:

i)

reálných údajů o spotřebě paliva letounu;

ii)

předpokládané hmotnosti;

iii)

očekávaných meteorologických podmínek a

iv)

postupů a omezení daných letovými provozními službami.

c)

Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva potřebného pro let zahrnoval:

1)

palivo pro pojíždění;

2)

traťové palivo;

3)

záložní palivo, které se skládá z:

i)

paliva pro nepředvídané okolnosti;

ii)

paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště. (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště);

iii)

konečné zálohy paliva a

iv)

dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

4)

mimořádného paliva, vyžaduje-li je velitel letadla.

d)

Provozovatel zajistí, aby postupy pro výpočet použitelného paliva požadovaného při přeplánování za letu, kdy let má pokračovat po jiné trati nebo na jiné cílové letiště, než bylo původně plánováno, zahrnovaly:

1)

traťové palivo pro zbytek letu;

2)

záložní palivo, které se skládá z:

i)

paliva pro nepředvídané okolnosti;

ii)

paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště. (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště);

iii)

konečné zálohy paliva a

iv)

dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

3)

mimořádného paliva, vyžaduje-li je velitel letadla.

OPS 1.260

Přeprava osob se sníženou pohyblivostí

a)

Provozovatel stanoví postupy pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí.

b)

Provozovatel zajistí, aby osobám se sníženou pohyblivostí nebyla přidělována sedadla, ani aby neobsazovaly sedadla, kde by jejich přítomnost mohla překážet:

1)

posádce při plnění jejích povinností;

2)

přístupu k nouzovému vybavení nebo

3)

nouzové evakuaci letounu.

c)

Veliteli letadla musí být oznámeno, že na palubě budou přepravovány osoby se sníženou pohyblivostí.

OPS 1.265

Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě

Provozovatel stanoví postupy pro dopravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, aby zajistil bezpečnost letounu a osob na jeho palubě. Veliteli letadla musí být oznámeno, že výše uvedené osoby mají být přepravovány na palubě.

OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

(Viz dodatek 1 k OPS 1.270)

a)

Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že do kabin pro cestující budou brána pouze taková příruční zavazadla, která tam lze přiměřeně a bezpečně uložit.

b)

Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že veškerá zavazadla a náklad na palubě, který by mohl způsobit zranění nebo škody, zatarasit uličky nebo východy při změně polohy, je v úložných prostorech konstruovaných tak, aby se zabránilo jeho pohybu.

OPS 1.275

Záměrně nepoužito

OPS 1.280

Rozsazování cestujících

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby cestující byli rozsazováni tak, aby v případě nutnosti nouzové evakuace mohli být co nejlépe nápomocni a nepřekáželi v evakuaci letounu.

OPS 1.285

Instruktáž cestujících

Provozovatel zajistí, aby:

a)

Obecně

1)

Cestující byli ústně informováni o otázkách bezpečnosti. Celá instruktáž nebo její části mohou být provedeny audiovizuálně.

2)

Cestujícím byla poskytnuta karta s bezpečnostními pokyny, na níž jsou formou vyobrazení uvedeny informace o činnosti nouzového vybavení a o nouzových východech, které by cestující pravděpodobně použili.

b)

Před vzletem

1)

Cestující byli podle potřeby informováni o těchto záležitostech:

i)

o pravidlech týkajících se kouření;

ii)

o nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků;

iii)

o umístění nouzových východů;

iv)

o umístění a použití únikové cesty vyznačené v blízkosti podlahy;

v)

o ukládání příručních zavazadel;

vi)

o omezeních při používání přenosných elektronických zařízení a

vii)

o umístění a obsahu karty s bezpečnostními pokyny a

2)

cestujícím se názorně předvedlo:

i)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů, včetně jejich zapínání a rozepínání;

ii)

umístění a použití kyslíkového vybavení, je-li požadováno (viz OPS 1.770 a OPS 1.775). Cestující musí být rovněž instruováni, aby uhasili veškeré kuřivo, používá-li se kyslík, a

iii)

umístění a použití plovacích vest, jsou-li požadovány (viz OPS 1.825).

c)

Po vzletu

1)

Cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření a

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů včetně přínosů zapnutých bezpečnostních pásů z hlediska bezpečnosti, když sedí, bez ohledu na rozsvícené tablo ‚Připoutejte se‘.

d)

Před přistáním

1)

Cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření;

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů;

iii)

nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků;

iv)

opětovné uložení příručních zavazadel a

v)

omezení při používání přenosných elektronických zařízení.

e)

Po přistání

1)

Cestující byli upozorněni na:

i)

pravidla týkající se kouření a

ii)

používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů.

f)

Při nouzových situacích během letu byli cestující instruováni o nouzových úkonech vhodných pro dané okolnosti.

OPS 1.290

Příprava letu

a)

Provozovatel zajistí, aby pro každý zamýšlený let byl vyplněn provozní letový plán.

b)

Velitel letadla nesmí zahájit let, dokud se nepřesvědčil, že:

1)

letoun je způsobilý k letu;

2)

letoun není provozován v rozporu s ustanovením seznamu povolených odchylek na draku (CDL);

3)

pro let, který má být proveden, jsou k dispozici přístroje a vybavení požadované podle hlavy K a L;

4)

přístroje a vybavení je v provozuschopném stavu, kromě výjimek uvedených v seznamu minimálního vybavení (MEL);

5)

jsou k dispozici ty části provozní příručky, které jsou požadovány k provedení daného letu;

6)

na palubě jsou dokumenty, doplňkové informace a formuláře podle OPS 1.125 a OPS 1.135;

7)

na palubě jsou platné mapy, plánky a související dokumenty nebo rovnocenné informace nutné k zabezpečení zamýšleného provozu letounu včetně případné odchylky, kterou lze přiměřeně předpokládat. To zahrnuje případné převodní tabulky nezbytné k podpoře provozu v případě, že je nutno použít metrické výšky, nadmořské výšky a letové hladiny;

8)

jsou k dispozici přiměřená pozemní zařízení a služby požadované pro plánovaný let;

9)

při plánovaném letu lze splnit ustanovení provozní příručky s ohledem na požadavky týkající se paliva, oleje, kyslíku, minimálních bezpečných výšek, provozních minim letišť a dostupnosti náhradních letišť;

10)

náklad je správně rozložen a bezpečně upevněn;

11)

hmotnost letounu na začátku rozjezdu je taková, aby let mohl být proveden v souladu s příslušnými hlavami F až I, a

12)

lze splnit případná další provozní omezení kromě těch, která jsou uvedena v bodech 9) a 11).

OPS 1.295

Výběr letišť

a)

Provozovatel stanoví pro plánování letu postupy výběru cílového nebo náhradního letiště podle OPS 1.220.

b)

Provozovatel musí v provozním letovém plánu vybrat a určit náhradní letiště pro vzlet, pokud by nebylo možné z meteorologických nebo výkonnostních důvodů vrátit se na letiště odletu. Náhradní letiště pro vzlet musí ležet ve vzdálenosti nejvýše:

1)

pro dvoumotorové letouny buď:

i)

jedné hodiny letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro skutečnou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří; nebo

ii)

provozovatelova schváleného prahového času ETOPS s výhradou případného omezení podle MEL až do nejvýše dvou hodin cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří, jestliže letoun i posádka jsou oprávněny k provozu ETOPS; nebo

2)

dvou hodin letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří pro tří- a čtyřmotorové letouny a

3)

pokud letová příručka nestanoví cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem, musí se pro výpočet vzdálenosti použít rychlost, které bude dosaženo při nastavení zbývajícího(ch) motoru(ů) na maximální trvale přípustný výkon.

c)

Provozovatel nemusí zvolit žádné náhradní letiště cílového letiště pro každý let za podmínek letu podle přístrojů, pokud:

1)

jsou splněny obě níže uvedené podmínky:

i)

doba plánovaného letu od vzletu do přistání není delší než 6 hodin a

ii)

na cílovém letišti jsou k dispozici a použitelné dvě samostatné dráhy a příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době jedné hodiny před předpokládaným příletem na cílové letiště a hodinu po něm základna oblačnosti bude alespoň 2 000 ft nebo okruhová výška bude + 500 ft podle toho, která hodnota je vyšší, a dohlednost bude nejméně 5 km;

nebo

2)

cílové letiště je osamocené a neexistuje přiměřené náhradní letiště cílového letiště.

d)

Provozovatel musí zvolit dvě náhradní letiště cílového letiště, jestliže:

1)

příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu budou meteorologické podmínky horší než použitelná plánovací minima; nebo

2)

nejsou k dispozici žádné meteorologické informace.

e)

Provozovatel určí v provozním letovém plánu případná požadovaná náhradní letiště.

OPS 1.297

Plánovací minima pro lety IFR

a)

Plánovací minima pro náhradní letiště při vzletu. Provozovatel nesmí vybrat letiště jako náhradní letiště při vzletu, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než použitelná minima pro přistání stanovená podle OPS 1.225. Jestliže je jediným použitelným přiblížením přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem, je nutno vzít v úvahu nejnižší základnu oblačnosti. Je nutno přihlédnout k veškerým omezením vztahujícím se k letům s jedním nepracujícím motorem.

b)

Plánovací minima pro cílová letiště a náhradní letiště cílového letiště. Provozovatel zvolí pouze ta cílová letiště nebo náhradní letiště cílového letiště, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než níže uvedená použitelná plánovací minima:

1)

plánovací minima pro cílové letiště kromě osamocených cílových letišť:

i)

dráhová dohlednost (RVR)/dohlednost stanovená podle OPS 1.225 a

ii)

nejnižší základna oblačnosti pro přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem stejná nebo vyšší než minimální výška pro klesání (MDH) a

2)

plánovací minima pro náhradní letiště cílového letiště a osamocená cílová letiště jsou v souladu s tabulkou 1:

Tabulka 1

Plánovací minima – náhradní letiště na trati a náhradní letiště cílového letiště – osamocená cílová letiště

Druh přiblížení

Plánovací minima

Kat. II a III

Kat. I (pozn. 1)

Kat. I

Přístrojové přiblížení

(pozn. 1 a 2)

Přístrojové přiblížení

Přístrojové přiblížení

(pozn. 1 a 2)

větší o 200 ft/1000 m

Přiblížení okruhem

Přiblížení okruhem (pozn. 2 a 3)

Pozn. 1:

Dráhová dohlednost (RVR).

Pozn. 2:

Nejnižší základna oblačnosti musí být stejná nebo vyšší než minimální výška pro klesání (MDH).

Pozn. 3:

Dohlednost.

c)

Plánovací minima pro náhradní letiště na trati. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní letiště na trati, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima podle tabulky 1.

d)

Plánovací minima pro náhradní letiště na trati při provozu ETOPS. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní letiště na trati při provozu ETOPS, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima stanovená v tabulce 2 a jestliže nebudou v souladu s oprávněním provozovatele k provozu ETOPS.

Tabulka 2

Plánovací minima – ETOPS

Druh přiblížení

Plánovací minima

(Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost a případně nejnižší základna oblačnosti)

Letiště s

 

alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostředcích sloužících 2 samostatným drahám

alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostředcích sloužících 1 dráze

nebo

alespoň 1 postupem přiblížení založeným na 1 prostředku sloužícím 1 dráze

Přesné přístrojové přiblížení kat. II,III (ILS, MLS)

Přesné přístrojové přiblížení Minima kat. I

Minima přístrojového přiblížení

Přesné přístrojové přiblížení kat. I (ILS, MLS)

Minima přístrojového přiblížení

Minima přiblížení okruhem nebo, nejsou-li k dispozici, pak minima pro přístrojové přiblížení zvětšená o 200 ft/ 1 000 m

Přístrojové přiblížení

Minima přístrojového přiblížení nebo minima přiblížení okruhem, jsou-li nižší, zvětšená o 200 ft/ 1 000 m

Minima přiblížení okruhem nebo minima pro přístrojové přiblížení, jsou-li vyšší, zvětšená o 200 ft/ 1 000 m

Přiblížení okruhem

Minima pro přiblížení okruhem

OPS 1.300

Předkládání letového plánu letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby let nebyl zahájen, pokud nebyl předložen letový plán letových provozních služeb nebo nebyly uloženy přiměřené informace, které by umožnily uvést do pohotovosti pohotovostní služby, pokud by byly požadovány.

OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

(Viz dodatek 1 k OPS 1.305)

Provozovatel zajistí, aby letoun nebyl plněn nebo aby z něj nebyl odčerpáván letecký benzín nebo palivo se širokým rozsahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rovnocenné palivo), nebo může-li dojít ke směsi těchto druhů paliva, jestliže cestující nastupují, jsou na palubě nebo vystupují. Ve všech ostatních případech musí být přijata nezbytná bezpečnostní opatření a na palubě letounu musí být přítomen kvalifikovaný personál, který je připraven zahájit a řídit evakuaci letounu nejúčelnějším a nejrychlejším způsobem.

OPS 1.307

Plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot

Provozovatel stanoví postupy pro plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rovnocenné palivo), pokud je toto palivo požadováno.

OPS 1.308

Vytlačování a vlečení

a)

Provozovatel zajistí, aby všechny postupy vytlačování a vlečení splňovaly příslušné letecké normy a postupy.

b)

Provozovatel zajistí, aby umisťování letounu před pojížděním a po něm nebylo prováděno vlečným tahačem bez tyče, pokud:

1)

letoun není vlastní konstrukcí chráněn před poškozením systému řízení příďového podvozku následkem vlečení tahačem bez tyče nebo

2)

systém/postup nevaruje letovou posádku, že k takovému poškození může dojít nebo že k němu došlo, nebo

3)

vlečný tahač bez tyče je navržen tak, aby zabránil poškození daného typu letounu.

OPS 1.310

Členové posádky na pracovních místech

a)

Členové letové posádky

1)

Každý člen letové posádky, který je ve službě v pilotním prostoru, musí být v průběhu vzletu a přistání na svém pracovním místě.

2)

Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech ostatních fázích letu na svém pracovním místě, pokud jeho nepřítomnost není nezbytná k výkonu jeho povinnosti v souvislosti s provozem nebo z fyziologických důvodů za předpokladu, že nejméně jeden pilot s příslušnou kvalifikací je v každém okamžiku u řízení letounu.

3)

Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech fázích letu pozorný. Jestliže dojde ke ztrátě pozornosti, je nutno přijmout příslušná protiopatření. Pociťuje-li neočekávanou únavu, lze použít postup řízeného odpočinku organizovaný velitelem letadla, pokud to dovolí pracovní zatížení. Řízený odpočinek provedený tímto způsobem nelze nikdy považovat za část doby odpočinku pro účely výpočtu omezení doby letu, ani použít k určení doby ve službě.

b)

Palubní průvodčí. Během kritických fází letu musí na všech palubách letounu obsazených cestujícími sedět na určených pracovních místech požadovaný počet palubních průvodčích.

OPS 1.315

Pomocné prostředky pro nouzovou evakuaci

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním a kdykoli je to proveditelné a bezpečné, byl uveden do pohotovosti pomocný prostředek pro evakuaci letadla, který se automaticky uvádí do pracovní polohy.

OPS 1.320

Sedadla, dvou- a vícebodové bezpečnostní pásy

a)

Členové posádky

1)

Během vzletu a přistání a kdykoli to velitel letadla považuje v zájmu bezpečnosti za nezbytné, musí být každý člen posádky řádně upoután všemi určenými dvou- a vícebodovými bezpečnostními pásy.

2)

Každý člen letové posádky, pokud je na svém pracovním místě v pilotním prostoru, musí být během ostatních fází letu upoután bezpečnostními pásy.

b)

Cestující

1)

Velitel letadla zajistí, aby před vzletem, přistáním, v průběhu pojíždění a kdykoli je to nutné v zájmu bezpečnosti, byl každý cestující na palubě na svém sedadle nebo lůžku a aby byl řádně upoután dvou- nebo vícebodovým bezpečnostním pásem, pokud je jím jeho místo vybaveno.

2)

Provozovatel přijme opatření a velitel letadla zajistí, aby vícenásobné obsazení sedadel letounu bylo přípustné pouze u sedadel k tomu určených, a to pouze jednou dospělou osobou a jedním malým dítětem, které bude bezpečně upoutáno doplňujícím dětským pásem nebo jiným poutacím zařízením.

OPS 1.325

Zajištění kabiny cestujících a palubních bufetů

a)

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním byly všechny východy a únikové cesty prosty překážek.

b)

Velitel letadla zajistí, aby před vzletem a přistáním a kdykoli je to považováno za nezbytné v zájmu bezpečnosti, byla veškeré vybavení a zavazadla správně zajištěna.

OPS 1.330

Dostupnost nouzového vybavení

Velitel letadla zajistí, aby veškeré nouzové vybavení bylo snadno dostupné k okamžitému použití.

OPS 1.335

Kouření na palubě

a)

Velitel letadla zajistí, aby žádné osobě na palubě nebylo dovoleno kouřit:

1)

považuje-li se to v zájmu bezpečnosti za nezbytné;

2)

po dobu, kdy je letoun na zemi, není-li to dovoleno v souladu s postupy uvedenými v provozní příručce;

3)

mimo vyznačené kuřácké prostory, v uličkách a na toaletách;

4)

v nákladových prostorech nebo v jiných prostorech, kde je přepravován náklad, který není uložen v ohnivzdorných kontejnerech nebo zakryt ohnivzdornou plachtou, a

5)

v prostorech kabiny, v nichž je poskytován kyslík.

OPS 1.340

Meteorologické podmínky

a)

Při letu IFR velitel letadla nesmí:

1)

zahájit vzlet ani

2)

letět za bod, od nějž platí změněný letový plán v případě přeplánování za letu, pokud nemá k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném(ých) náhradním(ích) letišti(ích) stanoveném(ých) v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.297.

b)

Při letu IFR velitel letadla nesmí letět za:

1)

bod rozhodnutí, používá-li se postupu s bodem rozhodnutí; nebo

2)

předem stanovený bod, používá-li se postupu s předem stanoveným bodem, pokud nemá k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném(ých) náhradním(ích) letišti(ích) stanoveném(ých) v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.225.

c)

Při letu IFR nesmí velitel letadla pokračovat v letu k plánovanému cílovému letišti, pokud poslední dostupné informace neudávají, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo alespoň jednom náhradním letišti cílového letiště stejné nebo lepší než provozní minima příslušného letiště.

d)

Při letu VFR nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud aktuální meteorologické zprávy nebo kombinace aktuálních meteorologických zpráv a předpovědí nenaznačují, že meteorologické podmínky na trati nebo na té části trati, která bude prolétnuta podle pravidel letu za viditelnosti, budou v příslušném čase takové, aby bylo možno vyhovět těmto pravidlům.

OPS 1.345

Led a jiná znečištění – postupy na zemi

a)

Provozovatel stanoví postupy, jež je nutno dodržet, pokud je nezbytné provést pozemní odmrazování a ochranu proti námraze a s tím spojené příslušné prohlídky letounu(ů).

b)

Velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud vnější povrchy nejsou zbaveny všech nánosů, které by mohly nepříznivě ovlivnit výkonnost nebo ovladatelnost letounu vyjma v míře povolené letovou příručkou.

OPS 1.346

Led a jiná znečištění – postupy za letu

a)

Provozovatel stanoví postupy pro lety v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy.

b)

Velitel nesmí zahájit let ani úmyslně letět v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy, není-li letoun certifikován a vybaven tak, aby se mohl s těmito podmínkami vyrovnat.

OPS 1.350

Zásoba paliva a oleje

Velitel letadla nesmí zahájit let, pokud se nepřesvědčí, že na palubě letounu je alespoň plánované množství paliva a oleje, které umožňuje bezpečně dokončit let s přihlédnutím k očekávaným provozním podmínkám.

OPS 1.355

Podmínky vzletu

Velitel letadla se musí před zahájením vzletu přesvědčit, že podle jemu dostupných informací jsou počasí na letišti a stav dráhy, které má být použito, takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu.

OPS 1.360

Použití provozních minim pro vzlet

Před zahájením vzletu se velitel letadla musí přesvědčit, že dráhová dohlednost nebo dohlednost ve směru vzletu letounu je před zahájením vzletu stejná nebo lepší než použitelné minimum.

OPS 1.365

Minimální výšky letu

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu nesmí letět v menší výšce, než jsou stanovené minimální nadmořské výšky letu vyjma toho, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání.

OPS 1.370

Simulované mimořádné situace za letu

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby mimořádné nebo nouzové situace vyžadující použití části nebo všech mimořádných nebo nouzových postupů a simulace IMC umělými prostředky nebyly prováděny při obchodních dopravních letech.

OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

(viz dodatek 1 k OPS 1.375)

a)

Provozovatel stanoví postup, kterým zajistí provádění kontrol množství paliva a řízení palivového systému za letu.

b)

Velitel letadla zajistí, aby množství použitelného paliva nebylo za letu menší než množství paliva nezbytného k letu na letiště, na němž lze provést bezpečné přistání, při zbytku paliva rovnajícím se konečné záloze paliva.

c)

Velitel letadla vyhlásí stav nouze, je-li vypočtené množství použitelného paliva při přistání menší než požadovaná konečná záloha paliva.

OPS 1.380

Záměrně nepoužito

OPS 1.385

Použití doplňkové dodávky kyslíku

Velitel letadla zajistí, aby členové letové posádky vykonávající povinnosti nezbytné k bezpečnému provozu letounu za letu používali trvale doplňkovou dodávku kyslíku, je-li kabinová výška větší než 10 000 ft po dobu delší než 30 minut nebo je-li větší než 13 000 ft.

OPS 1.390

Kosmické záření

a)

Provozovatel musí vzít v úvahu vystavení všech členů posádky kosmickému záření za letu při plnění jejich povinností během služby (včetně těch, kteří za letu odpočívají nebo se pouze přemisťují) a musí provést níže uvedená opatření pro ty posádky, u nichž je vystavení ozáření větší než 1 mSv za rok;

1)

vyhodnocovat jejich dávky ozáření;

2)

vzít v úvahu vyhodnocené dávky ozáření při plánování pracovních rozvrhů za účelem snížení dávek u těch členů posádek, kteří jsou vysoce vystaveni ozáření;

3)

informovat dotčené členy posádek o zdravotních rizicích, která jejich práce přináší;

4)

zajistit, aby plánované pracovní rozvrhy žen v posádkách, které provozovateli oznámily, že jsou těhotné, odpovídaly co nejnižším dosaženým dávkám ozáření pro plod a v každém případě zajišťovaly, že dávka nepřekročí 1 mSv po zbytek těhotenství;

5)

zajistit vedení individuálních záznamů pro ty členy posádky, kteří jsou vystaveni vysokému ozáření. Tato ozáření jsou každému jednotlivci oznamována pravidelně jednou za rok a rovněž při jejich odchodu od provozovatele.

b)

1)

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve výšce větší než 15 000 m (49 000 ft), jestliže vybavení stanovené v OPS 1.680 není provozuschopné nebo nejsou-li splněny postupy stanovené v OPS 1.680.

2)

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zahájí sestup, jakmile je to proveditelné, jsou-li překročeny mezní hodnoty dávek kosmického záření uvedené v provozní příručce.

OPS 1.395

Zjištění blízkosti země

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zajistí okamžité zahájení nápravného opatření k obnovení podmínek bezpečného letu, jestliže člen letové posádky nebo systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi zjistí nepatřičnou blízkost země.

OPS 1.398

Použití palubního protisrážkového systému (ACAS)

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, že:

a)

jestliže je ACAS instalován a provozuschopný, musí být za letu používán v režimu, který umožňuje vždy vyvolat radu k vyhnutí (RA), ledaže by to nebylo za stávajících momentálních podmínek přijatelné;

b)

jestliže je systémem ACAS zjištěna nepřiměřená blízkost k jinému letadlu (RA), velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zajistí, aby bylo ihned zahájeno nápravné opatření k zajištění bezpečné vzdálenosti, pokud konfliktní provoz nebyl vizuálně identifikován a vyhodnocen jako provoz, který nepředstavuje ohrožení.

OPS 1.400

Podmínky pro přiblížení a přistání

Velitel letadla se musí před zahájením přiblížení na přistání přesvědčit na základě jemu dostupných informací, že meteorologické podmínky na letišti a stav dráhy, která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani nezdařenému přiblížení s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce.

OPS 1.405

Zahájení a pokračování přiblížení

a)

Velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu může zahájit přiblížení bez ohledu na hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost, ale v přiblížení nesmí pokračovat za vnější návěstidlo nebo za rovnocennou polohu, jestliže hlášená dráhová dohlednost/dohlednost je menší než použitelná minima.

b)

Není-li dráhová dohlednost k dispozici, lze hodnotu dráhové dohlednosti odvodit převodem hlášené dohlednosti podle dodatku 1 k OPS 1.430 bodu h).

c)

Jestliže po průletu vnějšího návěstidla nebo rovnocenné polohy podle bodu a) poklesne hlášená dráhová dohlednost/dohlednost pod použitelná minima, v přiblížení se smí pokračovat do výšky rozhodnutí (DA/H) nebo do minimální výšky pro klesání (MDA/H).

d)

Není-li vnější návěstidlo ani rovnocenná poloha, velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu rozhodne, zda bude pokračovat nebo zda přeruší přiblížení na úseku konečného přiblížení, dříve než sestoupí pod výšku 1 000 ft nad letištěm. Jestliže minimální výška pro klesání (MDA/H) je ve výšce 1 000 ft nebo výše nad letištěm, provozovatel stanoví pro každý postup přiblížení výšku, pod kterou nesmí přiblížení pokračovat, je-li dráhová dohlednost/dohlednost menší než použitelná minima.

e)

Přiblížení smí pokračovat pod výšku rozhodnutí (DA/H) nebo pod minimální výšku pro klesání (MDA/H) a přistání může být dokončeno, pokud je ve výšce rozhodnutí nebo v minimální výšce pro klesání získána a udržována vizuální reference.

f)

Dráhová dohlednost v pásmu bodu dotyku je vždy závazná. Dráhová dohlednost ve středu a na konci dráhy je rovněž závazná, pokud je hlášená a relevantní. Minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy je 125 m nebo požadovaná hodnota dráhové dohlednosti v pásmu bodu dotyku, pokud je nižší, a na konci dráhy je minimální hodnota dráhové dohlednosti 75 m. Pro letouny vybavené systémem řízení dojezdu nebo povelovým systémem pro dojezd je minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy 75 m.

Pozn. Výrazem ‚relevantní‘ se v této souvislosti rozumí ta část dráhy použité ve fázi vysoké rychlosti při přistání až do rychlosti přibližně 6 kt.

OPS 1.410

Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy

Provozovatel stanoví provozní postupy navržené tak, aby zajistily, že letoun používaný k provádění přesných přístrojových přiblížení bude přelétávat práh dráhy v bezpečné výšce a v konfiguraci a letové poloze letounu předepsané pro přistání.

OPS 1.415

Palubní deník

Velitel letadla zajistí, aby byl vyplněn palubní deník.

OPS 1.420

Hlášení událostí

a)

Terminologie

1)

Incident. Událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu.

2)

Vážný incident. Incident, jehož okolnosti naznačují, že téměř došlo k letecké nehodě.

3)

Letecká nehoda. Událost spojená s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoli osoba nastoupila do letadla s úmyslem letět, a dobou, kdy všechny takovéto osoby letadlo opustily, a při které:

i)

osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem:

A)

přítomnosti v letadle;

B)

přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily; nebo

C)

přímého vystavení proudu plynů (vytvořených letadlem); s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo přirozeným způsobem nebo způsobila-li si ho osoba sama nebo bylo-li způsobeno jinou osobou nebo jestliže šlo o černého pasažéra ukrývajícího se mimo prostory normálně používané pro cestující a posádku; nebo

ii)

letadlo bylo tak poškozeno nebo utrpělo takovou konstrukční poruchu, že byla nepříznivě ovlivněna pevnost konstrukce, výkonnost nebo letové charakteristiky letadla, což si obvykle vyžádá významnou opravu nebo výměnu postižených částí s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jestliže je toto poškození omezeno pouze na motor, jeho kryty nebo příslušenství; nebo došlo k poškození vrtulí, koncových oblouků křídel, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům nebo proražením potahu; nebo

iii)

letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě.

b)

Hlášení incidentů. Provozovatel stanoví postupy pro hlášení incidentů, které berou v úvahu níže popsanou odpovědnost a okolnosti popsané v bodě d).

1)

OPS 1.085 b) upřesňuje odpovědnost členů posádky týkající se hlášení incidentů, které ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečnost provozu.

2)

Velitel letadla nebo provozovatel předloží úřadu hlášení každého incidentu, který ohrozil nebo mohl ohrozit bezpečné provedení letu.

3)

Hlášení musí být odeslána do 72 hodin od doby, kdy se incident udál, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

4)

Velitel letadla zajistí, aby do technického deníku letounu byly zapsány všechny technické závady a překročení technických omezení, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Jestliže závady nebo překročení technických omezení ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečné provedení letu, musí velitel letadla navíc podat hlášení úřadu v souladu s bodem b) 2).

5)

V případě incidentů hlášených podle bodů b) 1), b) 2) a b) 3), které plynou z jakékoli poruchy, nesprávné činnosti nebo závady na letounu, jeho vybavení nebo jakéhokoli pozemního pomocného vybavení nebo se jich týkají nebo které ovlivňují nebo by mohly nepříznivě ovlivnit zachování letové způsobilosti letounu, musí provozovatel ve stejné době, kdy je podáno hlášení úřadu, informovat rovněž organizaci odpovědnou za projekci či vývoj nebo odpovědného dodavatele nebo případně organizaci odpovědnou za zachování letové způsobilosti.

c)

Hlášení leteckých nehod a vážných incidentů.

Provozovatel stanoví postupy pro hlášení leteckých nehod a vážných incidentů, přičemž přihlédne k níže popsané odpovědnosti a k okolnostem popsaným níže v bodě d).

1)

Velitel letadla ohlásí provozovateli každou leteckou nehodu nebo vážný incident, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Není-li velitel letadla schopen toto hlášení podat, převezme tento úkol jiný člen posádky, který je způsobilý tak učinit, přičemž se bere v úvahu posloupnost ve velení stanovená provozovatelem.

2)

Provozovatel zajistí, aby úřadu státu provozovatele nebo nejbližšímu příslušnému úřadu (není-li úřad ve státě provozovatele) a jakékoli jiné organizaci požadované státem provozovatele, která má být informována, byla oznámena nejrychlejším dostupným způsobem jakákoli letecká nehoda nebo vážný incident a – pouze v případě letecké nehody – nejméně před tím, než se letounem pohne, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

3)

Velitel letadla nebo provozovatel letounu předloží úřadu ve státě provozovatele hlášení ve lhůtě 72 hodin od doby, kdy k letecké nehodě nebo vážnému incidentu došlo.

d)

Zvláštní hlášení.

Události, pro které se musí použít zvláštní oznámení a způsoby hlášení, jsou uvedeny níže:

1)

Incidenty v letovém provozu. Velitel letadla oznámí neprodleně incident dotyčnému stanovišti řízení letového provozu a informuje je o svém úmyslu podat hlášení o incidentu v letovém provozu po skončení letu pokaždé, bylo-li letadlo za letu ohroženo:

i)

nebezpečím srážky s jiným létajícím zařízením;

ii)

chybnými postupy v letovém provozu nebo neplněním příslušných postupů letovými provozními službami nebo letovou posádkou;

iii)

poruchou zařízení letových provozních služeb.

Kromě toho oznámí velitel letadla incident úřadu.

2)

Palubní protisrážkový systém (ACAS) – rada k vyhnutí (RA). Velitel letadla oznámí dotčenému stanovišti řízení letového provozu a podá hlášení ACAS úřadu, kdykoli bylo letadlo za letu nuceno provést manévr v důsledku rady k vyhnutí ACAS.

3)

Nebezpečí střetu a střety s ptáky

i)

Velitel letadla informuje neprodleně místní stanoviště řízení letového provozu, kdykoli zpozoruje možné nebezpečí střetu s ptáky.

ii)

Jestliže si je vědom, že došlo ke střetu s ptákem, podá velitel letadla po přistání písemné hlášení o střetu s ptákem úřadu, kdykoli se letadlo, za které odpovídá, střetne s ptákem, a tento střet má za následek značné poškození letadla nebo ztrátu či selhání funkce kteréhokoli důležitého zařízení. Jestliže je střet s ptákem zjištěn v nepřítomnosti velitele letadla, odpovídá za podání hlášení provozovatel.

4)

Nouzové případy za letu s nebezpečným zbožím na palubě. Velitel letadla musí, dojde-li za letu ke stavu nouze a pokud to situace dovolí, informovat příslušné stanoviště řízení letového provozu o nebezpečném zboží na palubě. Po přistání letadla musí velitel letadla splnit rovněž požadavky na hlášení podle OPS 1.1225, je-li událost spojena s přepravou nebezpečného zboží a vztahuje-li se na ni.

5)

Protiprávní vměšování. Došlo-li na palubě letadla k protiprávnímu vměšování, podá velitel letadla nebo v případě jeho nepřítomnosti provozovatel hlášení místnímu úřadu a úřadu státu provozovatele okamžitě, jakmile je to možné (viz také OPS 1.1245).

6)

Setkání s potenciálně nebezpečnými podmínkami. Velitel letadla oznámí příslušnému stanovišti řízení letového provozu okamžitě, jakmile je to možné, setká-li se za letu s potenciálně nebezpečnými podmínkami, např. s nesprávnou činností pozemního nebo navigačního zařízení, meteorologickým jevem nebo oblakem tvořeným vulkanickým popelem.

OPS 1.425

Vyhrazeno

Dodatek 1 k OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

Postupy, které provozovatel stanoví s cílem zajistit, aby příruční zavazadla a náklad byly přiměřeně a bezpečně uloženy, musí brát v úvahu tyto požadavky:

1)

každý předmět přepravovaný v kabině musí být uložen pouze na místě, které je s to omezit jeho pohyb;

2)

nesmí být překročena omezení týkající se hmotnosti označená štítky v úložných prostorech nebo v jejich blízkosti;

3)

nesmí být použito úložných prostorů pod sedadly, pokud sedadlo není opatřeno zádržkou a velikost zavazadla nedovoluje jeho přiměřené zajištění tímto vybavením;

4)

předměty nesmí být ukládány na toaletách nebo opírány o přepážky, které nejsou schopny omezit jejich pohyb vpřed, do strany nebo nahoru, a pokud přepážky nejsou opatřeny štítky, na nichž je uvedena největší hmotnost, která tam smí být umístěna;

5)

zavazadla a náklad umístěný ve skříňkách či přihrádkách nesmí mít velikost, která by bránila bezpečnému zajištění dvířek v zavřené poloze;

6)

zavazadla a náklad nesmí být uloženy tak, aby bránily v přístupu k nouzovému vybavení, a

7)

před vzletem, před přistáním a kdykoli se rozsvítí tabla ‚Připoutejte se‘ nebo je to přikázáno jinak, musí být provedeny kontroly, aby bylo zajištěno, že zavazadla jsou uložena tak, že s ohledem na odpovídající fázi letu nemohou překážet evakuaci letounu ani způsobit zranění pádem (nebo jiným pohybem).

Dodatek 1 k OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

Provozovatel stanoví provozní postupy pro plnění a odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě, aby zajistil tato bezpečnostní opatření:

1)

při plnění a odčerpávání paliva s cestujícími na palubě musí na předepsaném místě zůstat kvalifikovaná osoba. Tato kvalifikovaná osoba musí být schopna zvládnout nouzové postupy týkající se požární ochrany a hašení požáru, udržování spojení, zahájení a řízení evakuace;

2)

mezi pozemním personálem, který dohlíží na plnění paliva, a kvalifikovaným personálem na palubě letadla musí být zajištěna oboustranná komunikace a musí být neustále k dispozici prostřednictvím vnitřní komunikace letounu nebo jiných vhodných prostředků;

3)

posádka, personál a cestující musí být upozorněni, že se bude plnit nebo odčerpávat palivo;

4)

tabla ‚Připoutejte se‘ musí být zhasnuta;

5)

tabla ‚Nekuřte‘ musí být spolu s osvětlením kabin rozsvícena, aby bylo možno rozpoznat nouzové východy;

6)

cestující musí být instruováni, aby si rozepnuli bezpečnostní pásy a nekouřili;

7)

na palubě musí být dostatek kvalifikovaného personálu připraveného k okamžité nouzové evakuaci;

8)

plnění paliva musí být okamžitě zastaveno, jestliže se během plnění/odčerpávání uvnitř letounu zjistí přítomnost jeho výparů či vyvstane jakékoli jiné nebezpečí;

9)

prostor na zemi pod východy určenými k nouzové evakuaci a pro uvedení skluzů do pracovní polohy musí zůstat volný a

10)

je stanoveno opatření k bezpečné a rychlé evakuaci.

Dodatek 1 k OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

a)

Kontroly paliva za letu

1)

Velitel letadla zajistí provádění kontrol množství paliva za letu v pravidelných intervalech. Množství zbývajícího paliva musí být zapisováno a vyhodnocováno k:

i)

porovnání skutečné a plánované spotřeby;

ii)

provedení kontroly, zda zbývající palivo postačuje k dokončení letu, a

iii)

určení očekávaného zbytku paliva po příletu na cílové letiště.

2)

Musí se zaznamenávat důležité údaje o palivu.

b)

Řízení palivového systému za letu.

1)

Jestliže se při kontrole množství paliva zjistí, že by jeho vypočtený zbytek po příletu na cílové letiště byl menší než množství požadované k letu na náhradní letiště s připočtením konečné zálohy paliva, musí velitel letadla vzít v úvahu letový provoz a provozní podmínky převládající na cílovém letišti, po trati letu na náhradní letiště a na náhradním letišti cílového letiště, aby rozhodl, zda pokračovat na cílové nebo náhradní letiště, aby nepřistál s menším množstvím, než je konečná záloha paliva.

2)

Let na osamocené cílové letiště: Je nutno určit poslední bod, z něhož ještě lze letět na jakékoli použitelné náhradní letiště na trati. Před dosažením tohoto bodu musí velitel letadla vyhodnotit očekávaný zbytek paliva nad osamoceným letištěm, meteorologické podmínky, letový provoz a provozní podmínky převládající na osamoceném letišti a na letištích na trati před rozhodnutím, zda pokračovat na osamocené letiště, nebo zda letět na náhradní letiště na trati.

HLAVA E

PROVOZ ZA KAŽDÉHO POČASÍ

OPS 1.430

Letištní provozní minima – obecně

(Viz dodatek 1 k OPS 1.430)

a)

Provozovatel stanoví letištní provozní minima pro každé letiště, jehož použití plánuje, která nesmí být nižší než hodnoty uvedené v dodatku 1. Způsob stanovení těchto minim musí být přijatelný pro úřad. Tato minima nesmí být nižší, než jsou minima stanovená pro tato letiště státem, na jehož území se letiště nachází, vyjma zvláštního souhlasu tohoto státu.

Pozn. Výše uvedený bod nezakazuje výpočet provozních minim pro neplánované náhradní letiště za letu, pokud se provádí schváleným způsobem.

b)

Provozovatel musí při stanovování letištních provozních minim pro konkrétní let vzít plně v úvahu:

1)

typ, výkonnost a vlastnosti letounu;

2)

složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

3)

rozměry a vlastnosti drah, jejichž použití lze zvolit;

4)

přiměřenost a výkonnost pozemních prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditelnosti a podle přístrojů;

5)

vybavení, které je na palubě podle potřeby k dispozici pro navigaci nebo k řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezdu a při nezdařeném přiblížení;

6)

překážky v prostorech přiblížení, nezdařeného přiblížení, počátečního stoupání pro provedení nepředvídaných postupů a nezbytné bezpečné výšky nad překážkami;

7)

bezpečnou nadmořskou výšku/výšku nad překážkami pro postupy přiblížení podle přístrojů a

8)

prostředky k určení a hlášení meteorologických podmínek.

c)

Kategorie letounů, na něž se v této hlavě odkazuje, musí být odvozeny podle metodiky uvedené v dodatku 2 k OPS 1.430 c).

OPS 1.435

Terminologie

Pojmy použité v této hlavě mají tento význam:

1)

Přiblížení okruhem. Fáze letu za viditelnosti pro přiblížení podle přístrojů pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze, která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení.

2)

Postupy za podmínek nízké dohlednosti (LVP). Postupy používané na letišti k zajištění bezpečného provozu při přiblížení za provozních podmínek II. a III. kategorie a při vzletech za podmínek nízké dohlednosti.

3)

Vzlet za podmínek nízké dohlednosti (LVTO). Vzlet, při kterém je dráhová dohlednost (RVR) nižší než 400 m.

4)

Systém řízení letu. Systém, do nějž patří systém automatického přistání nebo hybridní systém přistání.

5)

Systém řízení letu pasivní při poruše. Systém řízení letu, u něhož nedojde při poruše ke stavu významného rozvážení, k odchylce od dráhy letu nebo výšky, ale přistání se nedokončí v automatickém režimu. U tohoto systému přejímá po poruše řízení letounu pilot.

6)

Systém řízení letu provozuschopný po poruše. Systém řízení letu, kde při poruše pod varovnou výškou může zbývající část automatického systému dokončit přiblížení, podrovnání a přistání. V případě poruchy se bude systém automatického přistání chovat jako systém pasivní při poruše.

7)

Hybridní systém přistání provozuschopný po poruše. Systém, který se skládá z hlavního systému automatického přistání pasivního při poruše a z vedlejšího nezávislého systému navádění letadla, který pilotovi umožňuje dokončit po poruše hlavního systému přistání při ručním řízení.

Pozn. Typickým vedlejším nezávislým systémem vedení letadla je monitorovaný průhledový displej umožňující vedení letadla na požadovanou trajektorii letu, který má normálně podobu povelové informace, ale alternativně může mít i podobu informace o situaci (nebo o odchylce).

8)

Přiblížení za viditelnosti. Přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální referencí podle terénu.

OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

(Viz dodatek 1 k OPS 1.440)

a)

Provozovatel nesmí provádět provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud:

1)

nejsou všechny letouny uvažované pro tento druh provozu certifikovány pro provoz s výškou rozhodnutí menší než 200 ft nebo bez výšky rozhodnutí a pokud nejsou vybaveny v souladu s CS-AWO pro provoz za každého počasí nebo podle rovnocenného předpisu schváleného úřadem;

2)

není zaveden vhodný systém záznamu úspěšných a neúspěšných přiblížení nebo automatických přistání, který umožňuje monitorovat celkovou bezpečnost tohoto provozu;

3)

provoz není schválen úřadem;

4)

letovou posádku netvoří alespoň dva piloti a

5)

výška rozhodnutí se neurčuje radiovým výškoměrem.

b)

Provozovatel nesmí provádět vzlety při dráhové dohlednosti nižší než 150 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 200 m (letouny kategorie D), nebyly-li schváleny úřadem.

OPS 1.445

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – význam letišť

a)

Provozovatel nesmí použít letiště k provozu za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud není pro tento provoz schváleno státem, v němž se nachází.

b)

Provozovatel ověří, zda jsou na letištích, na nichž má být prováděn provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVP), stanoveny a prosazovány postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti.

OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

(Viz dodatek 1 k OPS 1.450)

Provozovatel před prováděním vzletů za podmínek nízké dohlednosti a provozu za podmínek II. a III. kategorie zajistí, aby:

1)

každý člen letové posádky:

i)

dokončil výcvik a přezkoušení podle dodatku 1, včetně výcviku na letovém simulátoru v provozu za mezních hodnot dráhové dohlednosti a výšky rozhodnutí podle oprávnění provozovatele k provozu za podmínek II. a III. kategorie, a

ii)

měl kvalifikaci v souladu s dodatkem 1;

2)

výcvik a přezkoušení bylo prováděno v souladu s podrobnými osnovami schválenými úřadem a zahrnutými do provozní příručky. Tento výcvik se požaduje kromě výcviku stanoveného v hlavě N, a

3)

kvalifikace letové posádky byla přesně vymezena pro druh provozu a typ letounu.

OPS 1.455

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – provozní postupy

(Viz dodatek 1 k OPS 1.455)

a)

Provozovatel stanoví postupy a pokyny, které budou používány při vzletech za podmínek nízké dohlednosti a při provozu za provozních podmínek II. a III. kategorie. Tyto postupy musí být zapracovány do provozní příručky a musí obsahovat podle potřeby povinnosti členů letové posádky při pojíždění, vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezdu a nezdařeném přiblížení.

b)

Velitel letadla se přesvědčí, že:

1)

stav vizuálních a nevizuálních zařízení je dostatečný pro zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo zahájení přiblížení za podmínek II. nebo III. kategorie;

2)

podle informací letových provozních služeb jsou v platnosti příslušné postupy pro provoz za podmínek nízké dohlednosti před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za podmínek II. nebo III. kategorie a

3)

členové letové posádky mají potřebnou kvalifikaci před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti s dráhovou dohledností menší než 150 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 200 m (letouny kategorie D) nebo přiblížení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie.

OPS 1.460

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – minimální vybavení

a)

Provozovatel musí v provozní příručce uvést minimální vybavení, které musí být provozuschopné při zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie v souladu s letovou příručkou nebo jiným schváleným dokumentem.

b)

Velitel letadla se přesvědčí, zda stav letounu a jeho palubních systémů příslušných pro daný druh provozu je přiměřený druhu provozu, který má být proveden.

OPS 1.465

Provozní minima pro lety VFR

(Viz dodatek 1 k OPS 1.465)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

lety VFR byly prováděny v souladu s pravidly letu za viditelnosti a podle tabulky v dodatku 1 k OPS 1.465;

2)

nebyly zahajovány zvláštní lety VFR, je-li dohlednost nižší než 3 km, a aby nebyly dále prováděny, je-li dohlednost nižší než 1,5 km.

Dodatek 1 k OPS 1.430

Letištní provozní minima

a)

Minima pro vzlet

1)

Obecně

i)

Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být vyjádřena limity dohlednosti nebo dráhové dohlednosti s přihlédnutím ke všem významným vlivům na každém letišti, jehož použití je plánováno, a k vlastnostem letounu. Na letištích, na nichž je přesně stanovena potřeba vidět a vyhnout se překážkám při vzletu nebo při vynuceném přistání, musí být stanoveny další podmínky (např. nejnižší základna oblačnosti).

ii)

Velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud meteorologické podmínky na letišti odletu nejsou stejné nebo lepší než platná minima pro přistání na tomto letišti, není-li k dispozici vhodné náhradní letiště při vzletu.

iii)

Je-li hlášena meteorologická dohlednost nižší, než se požaduje pro vzlet, a dráhová dohlednost není hlášena, smí být vzlet zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

iv)

Není-li k dispozici hlášení meteorologické dohlednosti ani dráhová dohlednost, vzlet smí být zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

2)

Vizuální reference. Minima pro vzlet musí být zvolena tak, aby zajišťovala orientaci postačující k řízení letounu jak v případě přerušeného vzletu za nepříznivých okolností, tak i v případě pokračování ve vzletu po poruše kritické pohonné jednotky.

3)

Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost

i)

Minima stanovená provozovatelem pro vzlet vícemotorových letounů s takovou výkonností, že v případě selhání kritické pohonné jednotky v libovolném bodě vzletu mohou buď zastavit, nebo pokračovat ve vzletu, dosáhnout výšky 1 500 ft nad letištěm a přelétnout všechny překážky v požadované bezpečné výšce, musí být vyjádřena hodnotami dráhové dohlednosti/dohlednosti, které nesmí být nižší než hodnoty uvedené v tabulce 1 s výjimkami uvedenými v bodě 4) níže:

Tabulka 1

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Prostředky

Dráhová dohlednost/dohlednost

(pozn. 3)

Žádné (pouze ve dne)

500 m

Dráhová postranní světla nebo osové značky

250/300 m

(pozn. 1 a 2)

Dráhová postranní světla, osová dráhová řada

200/250 m

(pozn. 1)

Dráhová postranní světla, osová dráhová řada a vícenásobné informace o dráhové dohlednosti

150/200 m

(pozn. 1 a 4)

Pozn. 1:

Vyšší hodnoty platí pro letouny kategorie D.

Pozn. 2:

Pro noční lety se požadují alespoň dráhová postranní světla a koncová světla dráhy.

Pozn. 3:

Hlášenou hodnotu dráhové dohlednosti/dohlednosti pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pilota.

Pozn. 4:

Požadované hodnoty dráhové dohlednosti musí být dosaženo na všech příslušných měřících místech s výjimkou uvedenou v poznámce 3.

ii)

Pro vícemotorové letouny, jejichž výkonnost jim neumožňuje splnit podmínky výše uvedeného bodu a) 3) i) v případě poruchy kritické pohonné jednotky, může být nezbytné okamžitě znovu přistát, vidět překážky v prostoru vzletu a vyhnout se jim. Takové letouny smí být provozovány s použitím níže uvedených minim pro vzlet za předpokladu, že jsou schopny dodržet platné bezpečné výšky nad překážkami v případě selhání motoru ve stanovené výšce. Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být založena na výšce, z níž lze konstruovat čistou dráhu vzletu s jednou nepracující pohonnou jednotkou. Použitá minima dráhové dohlednosti nesmí být nižší než libovolná ze dvou hodnot uvedených v tabulce 1 výše nebo v následující tabulce 2.

Tabulka 2

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru v závislosti na dráhové dohlednosti/dohlednosti

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet – dráha letu

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru

Dráhová dohlednost/dohlednost

(pozn. 2)

< 50 ft

200 m

51 – 100 ft

300 m

101 – 150 ft

400 m

151 – 200 ft

500 m

201 – 300 ft

1 000 m

> 300 ft

1 500 m (pozn. 1)

Pozn. 1:

1 500 m se rovněž použije, nelze-li zkonstruovat přesnou dráhu vzletu.

Pozn. 2:

Hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pilota.

iii)

Není-li k dispozici hlášení dráhové dohlednosti ani meteorologické dohlednosti, nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud nemůže určit, zda aktuální podmínky splňují použitelná vzletová minima.

4)

Výjimky z bodu a) 3) i):

i)

Provozovatel smí snížit minima pro vzlet na 125 m dráhové dohlednosti (letouny kategorie A, B a C) nebo na 150 m (letouny kategorie D), jsou-li splněny požadavky uvedené v bodech A) až E) a s výhradou schválení úřadu, jestliže:

A)

jsou v platnosti postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti;

B)

jsou v činnosti dráhová osová světla velké svítivosti s roztečemi 15 m nebo menšími a dráhová postranní světla velké svítivosti s roztečemi 60 m nebo menšími;

C)

členové letových posádek úspěšně dokončili výcvik na letovém simulátoru;

D)

na začátku rozjezdu je z pilotního prostoru vidět úsek 90 m a

E)

požadované hodnoty dráhové dohlednosti bylo dosaženo na všech příslušných měřících místech.

ii)

Provozovatel letounu vybaveného schváleným systémem bočního vedení při vzletu smí snížit minima dráhové dohlednosti pro vzlet pod 125 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 150 m (letouny kategorie D), avšak nikoliv pod 75 m, pokud je k dispozici ochrana dráhy a prostředky jako pro přistání za provozních podmínek III. kategorie s podmínkou, že snížení minim schválí úřad.

b)

Přístrojové přiblížení

1)

Minima systému

i)

Provozovatel zajistí, aby minima systému pro postupy přístrojového přiblížení založená na použití ILS bez sestupového majáku (pouze kurzový maják), na VOR, NDB, SRA a VDF nebyla nižší než hodnoty minimální výšky pro klesání (MDH) uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3

Minima systému pro přístrojové přiblížení

Minima systému

Zařízení

Nejnižší MDH

ILS (bez sestupového majáku – LLZ)

250 ft

SRA (končící v

Formula

NM)

250 ft

SRA (končící v 1 NM)

300 ft

SRA (končící ve 2 NM)

350 ft

VOR

300 ft

VOR/DME

250 ft

NDB

300 ft

VDF (QDM a QGH)

300 ft

SRA (končící v

Formula

NM)

250 ft

2)

Minimální výška pro klesání. Provozovatel zajistí, aby minimální výška pro klesání pro přístrojové přiblížení nebyla menší než buď:

i)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu; nebo

ii)

minimum systému.

3)

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod MDA/MDH, jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i)

prvky přibližovací světelné soustavy;

ii)

práh dráhy;

iii)

prahové značky;

iv)

prahová světla;

v)

světla označení prahu dráhy;

vi)

sestupový vizuální indikátor;

vii)

dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma;

viii)

světla dotykového pásma;

ix)

dráhovou postranní řadu; nebo

x)

jiné vizuální reference schválené úřadem.

4)

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro přístrojové přiblížení, jsou:

Tabulka 4a

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – úplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Úplná zařízení (pozn. 1, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250 – 299 ft

800 m

800 m

800 m

1 200 m

300 – 449 ft

900 m

1 000 m

1 000 m

1 400 m

450 – 649 ft

1 000 m

1 200 m

1 200 m

1 600 m

650 ft a více

1 200 m

1 400 m

1 400 m

1 800 m

Tabulka 4b

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – neúplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Neúplná zařízení (pozn. 2, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250 – 299 ft

1 000 m

1 100 m

1 200 m

1 400 m

300 – 449 ft

1 200 m

1 300 m

1 400 m

1 600 m

450 – 649 ft

1 400 m

1 500 m

1 600 m

1 800 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m

Tabulka 4c

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – základní zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Základní zařízení (pozn. 3, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250 – 299 ft

1 200 m

1 300 m

1 400 m

1 600 m

300 – 449 ft

1 300 m

1 400 m

1 600 m

1 800 m

450 – 649 ft

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m

Tabulka 4d

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – bez světelných přibližovacích zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Bez světelných přibližovacích zařízení (pozn. 4, 5, 6 a 7)

MDH

Dráhová dohlednost/kategorie letounu

A

B

C

D

250 – 299 ft

1 000 m

1 500 m

1 600 m

1 800 m

300 – 449 ft

1 500 m

1 500 m

1 800 m

2 000 m

450 – 649 ft

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m

650 ft a více

1 500 m

1 500 m

2 000 m

2 000 m

Pozn. 1:

Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 2:

Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420-719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 3:

Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 4:

Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Pozn. 5:

Tabulky lze použít pouze pro obvyklá přiblížení s jmenovitým sklonem sestupu nejvýše 4°. Při větších sklonech sestupu se obvykle požaduje, aby v minimální výšce pro klesání bylo vidět vizuální sestupové naváděcí zařízení (např. PAPI).

Pozn. 6:

Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráhovou dohlednost jako v bodě h) níže.

Pozn. 7:

Minimální výška pro klesání uvedená v tabulkách 4a, 4b, 4c a 4d se vztahuje k prvotnímu výpočtu minimální výšky pro klesání. Při výběru s ní spojené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může provádět z provozních důvodů, např. při přepočtech na minimální nadmořskou výšku pro klesání (MDA).

5)

Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy.

c)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky I. kategorie

1)

Obecně. Provozem za provozních podmínek I. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS, MLS nebo PAR s výškou rozhodnutí nejméně 200 ft a s dráhovou dohledností nejméně 550 m.

2)

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro přesné přístrojové přiblížení I. kategorie nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena;

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference;

iii)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu; nebo

iv)

200 ft.

3)

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí pro provozní podmínky I. kategorie stanovenou podle bodu c) 2), jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i)

prvky přibližovací světelné soustavy;

ii)

práh dráhy;

iii)

rahové značky;

iv)

prahová světla;

v)

světla označení prahu dráhy;

vi)

sestupový vizuální indikátor;

vii)

dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma;

viii)

světla dotykového pásma nebo

ix)

dráhovou postranní řadu.

4)

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při letech za provozních podmínek I. kategorie, jsou:

Tabulka 5

Dráhová dohlednost pro přiblížení za provozních podmínek I. kategorie v závislosti na zařízeních a výšce rozhodnutí

Minima I. kategorie

Výška rozhodnutí (pozn.7)

Zařízení/dráhová dohlednost (pozn. 5)

úplné

(pozn. 1 a 6)

neúplné

(pozn. 2 a 6)

základní

(pozn. 3 a 6)

žádné

(pozn. 4 a 6)

200 ft

550 m

700 m

800 m

1 000 m

201- 250 ft

600 m

700 m

800 m

1 000 m

251-300 ft

650 m

800 m

900 m

1 200 m

301 ft a více

800 m

900 m

1 000 m

1 200 m

Pozn. 1:

Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 2:

Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420-719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 3:

Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Pozn. 4:

Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Pozn. 5:

Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráhovou dohlednost podle bodu h) níže.

Pozn. 6:

Tabulka platí pro obvyklá přiblížení s úhlem sklonu klesání do 4° (stupňů) včetně.

Pozn. 7:

Výška rozhodnutí uvedená v tabulce 5 se vztahuje k počátečnímu výpočtu výšky rozhodnutí. Při výběru s ní spojené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může provádět z provozních důvodů (např. při vyjádření výšky rozhodnutí nadmořskou výškou).

5)

Jednopilotní provoz. Pro jednopilotní provoz musí provozovatel vypočíst minimální dráhovou dohlednost pro všechna přiblížení podle OPS 1.430 a tohoto dodatku. Dráhová dohlednost pod 800 m není přípustná, vyjma případy použití vhodného autopilota připojeného na ILS nebo MLS, kdy se použijí normální minima. Použitá výška rozhodnutí nesmí být menší než 1,25 x nejmenší výška použití autopilota.

6)

Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy.

d)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky II. kategorie

1)

Obecně. Provozem za provozních podmínek II. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

i)

výšce rozhodnutí menší než 200 ft, avšak větší než 100 ft, a

ii)

dráhové dohlednosti nejméně 300 m.

2)

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena;

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference;

iii)

bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu;

iv)

výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění; nebo

v)

100 ft.

3)

Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí kategorie II stanovenou podle bodu d) 2), pokud nemá trvalou vizuální referenci podle segmentu nejméně tří po sobě jdoucích světel osové řady přibližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace. Tato vizuální reference musí obsahovat příčný prvek přibližovací soustavy, tj. její příčku, práh nebo krátkou příčku osvětlení dotykového pásma.

4)

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, jsou:

Tabulka 6

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení za provozních podmínek II. kategorie v závislosti na výšce rozhodnutí

Minima II. kategorie

Výška rozhodnutí

V automatickém režimu do výšky menší než výška rozhodnutí (viz pozn. 1)

RVR/kategorie letounu A, B a C

RVR/kategorie letounu D

100 ft – 120 ft

300 m

300 m

(pozn. 2)/350 m

121 ft – 140 ft

400 m

400 m

141 ft a více

450 m

450 m

Pozn. 1:

Odkaz na ‚automatický režim do výšky menší než výška rozhodnutí‘ znamená trvalé zapnutí systému automatického řízení do výšky, která není větší než 80 % použitelné výšky rozhodnutí. Požadavky na letovou způsobilost mohou tedy ovlivnit použitelnou výšku rozhodnutí prostřednictvím minimální schválené výšky použití autopilota.

Pozn. 2:

300 m lze použít pro letoun kategorie D provádějící přistání v automatickém režimu.

e)

Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky III. kategorie

1)

Obecně. Provoz za provozních podmínek III. kategorie se člení takto:

i)

Provozní podmínky kategorie III A. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A)

výšce rozhodnutí nižší než 100 ft a

B)

dráhové dohlednosti nejméně 200 m.

ii)

Provozní podmínky kategorie III B. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A)

výšce rozhodnutí nižší než 50 ft nebo bez stanovené výšky rozhodnutí a

B)

dráhové dohlednosti nižší než 200 m, nejméně však 75 m.

Pozn.Pokud výška rozhodnutí (DH) a dráhová dohlednost (RVR) nepatří do stejné kategorie, RVR bude určovat kategorii, v níž se provoz zvažuje.

2)

Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz s výškou rozhodnutí nebyla menší než:

i)

nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena;

ii)

nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference; nebo

iii)

výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění.

3)

Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí. Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí lze provádět pouze tehdy, pokud:

i)

je provoz bez stanovené výšky rozhodnutí povolen letovou příručkou;

ii)

prostředek pro přiblížení a zařízení letiště umožňují provoz bez stanovené výšky rozhodnutí a

iii)

provozovatel má oprávnění k provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí.

Pozn. V případě dráhy pro provoz za provozních podmínek III. kategorie lze předpokládat, že umožňuje provoz bez stanovené výšky rozhodnutí, pokud takový provoz není výslovně omezen ve vydané letecké informační příručce (AIP) nebo NOTAMem.

4)

Vizuální reference

i)

Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIA a IIIB s pasivními systémy řízení letu při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2), pokud nemá trvalou vizuální referenci nejméně podle segmentu tří po sobě jdoucích světel osové řady přibližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace.

ii)

Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIB se systémy řízení letu provozuschopnými při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2), pokud nemá trvalou vizuální referenci zahrnující nejméně jedno světlo dráhové osové řady.

iii)

Při provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí se nepožaduje, aby pilot viděl dráhu před dotykem.

5)

Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při provozu za provozních podmínek III. kategorie, jsou:

Tabulka 7

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení III. kategorie v závislosti na DH a systému řízení/vedení dojezdu

Minima III. kategorie

Kategorie přiblížení

Výška rozhodnutí (ft) (pozn. 2)

Systém řízení/vedení dojezdu

RVR (m)

III A

Méně než 100 ft

Nepožaduje se

200 m

III B

Méně než 100 ft

Pasivní při poruše

150 m

(pozn. 1)

III B

Méně než 50 ft

Pasivní při poruše

125 m

III B

Méně než 50 ft nebo bez výšky rozhod-nutí

Provozu schopný při poruše

75 m

Pozn. 1:

Pro letouny certifikované podle CS-AWO pro provoz za každého počasí 321 b 3).

Pozn. 2:

Nezbytnost vybavení řízením letů je stanovena v CS-AWO pro provoz za každého počasí podle minimální certifikované výšky rozhodnutí.

f)

Přiblížení okruhem

1)

Nejnižší minima pro provozovatele pro přiblížení okruhem jsou:

Tabulka 8

Dohlednost a minimální výška pro klesání (MDH) při přiblížení okruhem v závislosti na kategorii letounu

 

Kategorie letounu

A

B

C

D

MDH

400 ft

500 ft

600 ft

700 ft

Minimální meteorologická dohlednost

1 500 m

1 600 m

2 400 m

3 600 m

2)

Přiblížení okruhem s předepsanými dráhami letu je přípustným postupem ve smyslu tohoto bodu.

g)

Přiblížení za viditelnosti. Provozovatel nesmí pro přiblížení za viditelnosti použít dráhovou dohlednost nižší než 800 m.

h)

Převod hlášené meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost

1)

Provozovatel zajistí, aby se převod meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost nepoužíval při výpočtu minim pro vzlet, minim II. a III. kategorie, nebo je-li k dispozici hlášená dráhová dohlednost.

Pozn. Jestliže je RVR hlášena větší než maximální hodnota stanovená provozovatelem letiště, např. ‚RVR více než 1 500 metrů‘, není považována za hlášenou RVR v této souvislosti a je možno použít převodní tabulku.

2)

Provozovatel zajistí, aby při převádění meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost za všech ostatních okolností, než jsou uvedeny v bodě h) 1), byla používána tato tabulka:

Tabulka 9

Převod dohlednosti na dráhovou dohlednost (RVR)

Prvky osvětlení v provozu

RVR = hlášená meteorologická dohlednost x

Den

Noc

Přibližovací soustava velké svítivosti

1,5

2,0

Jiný než výše uvedený druh osvětlení

1,0

1,5

Žádné osvětlení

1,0

Nepřichází v úvahu

Dodatek 2 k OPS 1.430 c)

Kategorie letounů – provoz za každého počasí

a)

Klasifikace letounů

Kritériem pro klasifikaci letounů a jejich zařazení do jednotlivých kategorií je indikovaná rychlost nad prahem (VAT), která se rovná pádové rychlosti (VSO) vynásobené 1,3 nebo VS1G vynásobené 1,23 v přistávací konfiguraci a s maximální schválenou přistávací hmotností. Je-li k dispozici VSO i VS1G, použije se ta, která dává vyšší VAT. Kategorie letounů odpovídající hodnotám VAT jsou uvedeny v této tabulce:

Kategorie letounu

VAT

A

menší než 91 kt

B

od 91 do 120 kt

C

od 121 do 140 kt

D

od 141 do 165 kt

E

od 166 do 210 kt

Přistávací konfiguraci, kterou je nutno vzít v úvahu, definuje provozovatel nebo výrobce letounu.

b)

Trvalá změna kategorie (maximální přistávací hmotnosti)

1)

Provozovatel smí trvale omezit maximální přistávací hmotnost a použít této hmotnosti ke stanovení VAT, pokud to schválí úřad.

2)

Kategorie vymezená určitému letounu musí být trvalá a nezávislá na měnících se podmínkách každodenního provozu.

Dodatek 1 k OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

a)

Obecně. Pro zavádění a schvalování provozu za podmínek nízké dohlednosti platí tyto postupy.

b)

Prokázání provozuschopnosti. Účelem prokázání provozuschopnosti je zjistit nebo potvrdit použití a efektivnost příslušných systémů vedení letadla, výcviku, postupů letových posádek, programů údržby a příruček k uplatnění schváleného programu kategorie II/III.

1)

Pokud je požadována DH 50 ft nebo vyšší, musí být uskutečněno nejméně 30 přiblížení a přistání v provozu za použití systémů kategorie II/III instalovaných v každém typu letadla. Je-li DH nižší než 50 ft, pak je nutno provést nejméně 100 přiblížení a přistání, pokud úřad neschválí jinak.

2)

Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letounu, využívající tytéž základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů, nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu letadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují základní kritéria výkonnosti systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozuschopnosti pro každou variantu. Úřad může rovněž uznat snížení počtu přiblížení a přistání v závislosti na uznání zkušeností získaných jiným provozovatelem s AOC vydaným podle OPS 1, který používá stejný typ nebo variantu letounu a stejné postupy.

3)

Překračuje-li počet neúspěšných přiblížení 5 % z celkového počtu (např. neuspokojivé přistání, odpojení systému), program vyhodnocování musí být postupně rozšířen o alespoň 10 přiblížení a přistání, dokud není celkový počet výskytu selhání nižší než 5 %.

c)

Shromažďování údajů pro prokázání provozuschopnosti. Každý žadatel vypracuje způsob shromažďování údajů (např. formulář, který používá letová posádka) k zaznamenávání výkonnosti přiblížení a přistání. Výsledné údaje a shrnutí údajů z prokazování musí být poskytnuty úřadu k vyhodnocení.

d)

Rozbor údajů. Neuspokojivá přiblížení nebo automatická přistání musí být dokumentována a vyhodnocena.

e)

Nepřetržité monitorování

1)

Provozovatel musí po získání počátečního povolení nepřetržitě monitorovat provoz, aby zjistil jakékoli nežádoucí tendence dříve, než se stanou nebezpečnými. K tomuto účelu lze využít hlášení letových posádek.

2)

Po dobu dvanácti měsíců je nutno uchovávat tato hlášení:

i)

celkový počet přiblížení provedených typem letounu, jehož palubní vybavení pro II. nebo III. kategorii bylo použito k provedení uspokojivých skutečných nebo cvičných přiblížení do příslušných minim II. nebo III. kategorie, a

ii)

hlášení neuspokojivých přiblížení nebo přistání v automatickém režimu rozdělených podle letiště a poznávací značky letounu v tomto členění:

A)

závady palubního vybavení;

B)

potíže zaviněné pozemním zařízením;

C)

nezdařená přiblížení vlivem pokynů řízení letového provozu; nebo

D)

jiné příčiny.

3)

Provozovatel stanoví postup monitorování výkonnosti systému automatického přistání každého letounu.

f)

Přechodná období

1)

Provozovatelé bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie

i)

Provozovatel bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie může získat oprávnění k provozu kategorie II nebo IIIA až po nejméně šestiměsíční praxi s provozem daného typu letounu za provozních podmínek I. kategorie.

ii)

Provozovatel může získat oprávnění k provozu za provozních podmínek kategorie IIIB po ukončení šesti měsíců provozu za provozních podmínek kategorie II nebo IIIA na daném typu letounu. Úřad může při vydávání takovéhoto oprávnění požadovat po další období dodržování vyšších minim, než jsou nejnižší použitelná minima. Zvyšování minim se bude normálně vztahovat na dráhovou dohlednost nebo na omezování provozu bez výšky rozhodnutí a musí být zvoleno tak, aby nevyžadovalo žádnou změnu provozních postupů.

2)

Provozovatelé s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie. Úřad může povolit provozovateli s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie na jeho žádost kratší přechodné období.

g)

Údržba vybavení pro provoz II. a III. kategorie a pro vzlety za podmínek nízké dohlednosti. Provozovatel společně s výrobcem stanoví pokyny pro údržbu palubních naváděcích systémů a zařadí je do svého programu údržby letounu uvedeného v OPS 1.910, který musí být schválen úřadem.

h)

Způsobilost letišť a drah

1)

Každý letoun v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha musí být ověřen úspěšným dokončením nejméně jednoho přiblížení a přistání za podmínek kategorie II nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie III.

2)

Pro dráhy s nerovným terénem před prahem dráhy nebo s jinými předvídatelnými nebo známými nedostatky musí být každý z letounů v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha ověřen provozem za podmínek kategorie I nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie II nebo III.

3)

Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letadla využívající tytéž základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu letadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují požadavky na výkonnost systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozu pro každou kombinaci varianty/dráhy.

4)

Provozovatel používající stejný typ/variantu letounu a kombinace palubního vybavení a postupů si může přiznat k dobru zkušenosti a záznamy jiného provozovatele v souladu s tímto bodem.

Dodatek 1 k OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

a)

Obecně: Provozovatel zajistí, aby programy výcviku letových posádek v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsahovaly výcvik členěný na výcvikové kurzy na zemi, na letovém simulátoru nebo letový výcvik. Provozovatel může zkrátit obsah kurzu stanoveného v níže uvedených bodech 2) a 3), pokud je zkrácený obsah přijatelný pro úřad.

1)

Členové letových posádek bez zkušeností s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie musí dokončit nezkrácený program výcviku uvedený v bodech b), c) a d).

2)

Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u jiného provozovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi.

3)

Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u provozovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi, na letovém simulátoru nebo letového výcviku. Zkrácený kurz obsahuje alespoň požadavky bodů d) 1), d) 2) i) nebo případně d) 2) ii) a d) 3) i).

b)

Pozemní výcvik. Provozovatel zajistí, aby počáteční pozemní výcvik v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsahoval alespoň:

1)

charakteristiku a omezení ILS nebo MLS;

2)

charakteristiku vizuálních prostředků;

3)

charakteristiku mlhy;

4)

provozní schopnosti a omezení daného palubního systému;

5)

účinky srážek, tvoření a narůstání námrazy, střih větru a turbulenci v nízkých hladinách;

6)

účinek charakteristických nesprávných činností letounu;

7)

používání a omezení systémů pro vyhodnocení dráhové dohlednosti;

8)

principy požadavků bezpečné výšky nad překážkami;

9)

rozpoznání poruchy pozemního zařízení a činnosti, které je nutno v tomto případě provést;

10)

postupy a bezpečnostní opatření, která je nutno dodržet při pohybu po zemi za provozu při dráhové dohlednosti 400 m nebo nižší, a všechny další postupy požadované pro vzlet v podmínkách pod 150 m (200 m pro letouny kategorie D);

11)

význam výšek rozhodnutí založených na údajích radiového výškoměru a vliv profilu terénu v prostoru přiblížení na údaje radiového výškoměru a na systémy pro přiblížení/přistání v automatickém režimu;

12)

důležitost a význam varovné výšky, pokud se používá, a činnost v případě jakékoli poruchy nad a pod varovnou výškou;

13)

kvalifikační požadavky pro piloty k získání a zachování oprávnění provádět vzlety za podmínek nízké dohlednosti a provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie a

14)

důležitost správného sezení a polohy očí.

c)

Výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik

1)

Provozovatel zajistí, aby výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik provozu za podmínek nízké dohlednosti obsahoval:

i)

kontroly správné činnosti vybavení jak na zemi, tak za letu;

ii)

účinek změn stavu pozemních prostředků na minima;

iii)

monitorování systémů automatického řízení letu a signalizace režimu automatického přistání s důrazem na činnosti, které je nutno provádět při poruchách takových systémů;

iv)

úkony, které je nutno provádět při poruchách jako poruchy motorů, elektrických systémů, hydrauliky nebo systémů řízení letu;

v)

důsledky známých neschopností k provozu a použití seznamů minimálního vybavení;

vi)

provozní omezení vyplývající z osvědčení letové způsobilosti;

vii)

navádění podle vizuálních podnětů požadované ve výšce rozhodnutí spolu s informacemi o největších přípustných odchylkách od paprsku kurzového nebo sestupového majáku a

viii)

důležitost a význam varovné výšky, pokud se používá, a činnosti v případě jakékoli poruchy nad a pod varovnou výškou.

2)

Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval výcvik k výkonu svých povinností a byl poučen o požadované koordinaci s ostatními členy posádky. Doporučuje se v největší možné míře využívat letových simulátorů.

3)

Výcvik musí být rozdělen do etap zahrnujících normální obsluhu bez poruch letounu nebo jeho vybavení, ale obsahujících všechny meteorologické podmínky, které se mohou vyskytnout, a podrobné scénáře poruch letounu a vybavení, které mohou ovlivnit provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie. Pokud systém letounu využívá hybridních nebo jiných zvláštních systémů (např. průhledové displeje nebo vybavení pro podporu vidění), musí členové letové posádky nacvičovat při výcviku na letovém simulátoru používání těchto systémů v normálních a mimořádných režimech.

4)

Musí být nacvičeny vhodné postupy pro případy ztráty schopnosti výkonu služby při vzletech za podmínek nízké dohlednosti a provozu za provozních podmínek II. a III. kategorie.

5)

Jestliže neexistuje letový simulátor představující daný letoun, musí provozovatelé zajistit, aby etapa letového výcviku vymezená scénářům letů s vizuální orientací za provozních podmínek II. kategorie byla prováděna na speciálně schváleném letovém simulátoru. Takový výcvik musí zahrnovat alespoň 4 přiblížení. Výcvik a postupy, které jsou charakteristické pro daný typ letounu, musí být nacvičeny v daném typu letounu.

6)

Počáteční výcvik za provozních podmínek II. a III. kategorie musí obsahovat alespoň tyto úlohy:

i)

přiblížení do příslušné výšky rozhodnutí s použitím vhodných letových naváděcích přístrojů, autopilotů a systémů řízení zastavěných v letounu a přechod na let za viditelnosti a přistání;

ii)

přiblížení se všemi pracujícími motory s použitím vhodných letových naváděcích přístrojů, autopilotů a systémů řízení zastavěných v letounu až do příslušné výšky rozhodnutí, po němž bude následovat nezdařené přiblížení, to vše bez vnější vizuální reference;

iii)

případně přiblížení využívající systémů automatického řízení letu k automatickému podrovnání, přistání a řízení dojezdu, a

iv)

normální obsluhu příslušného systému jak při získání, tak bez získání vizuálních podnětů ve výšce rozhodnutí.

7)

Následující etapy výcviku musí zahrnovat alespoň:

i)

přiblížení s poruchou motoru v různých etapách přiblížení;

ii)

přiblížení s poruchami kritického vybavení (např. elektrických systémů, systémů automatického řízení letu, pozemních nebo palubních systémů ILS/MLS a monitorů stavu);

iii)

přiblížení, při nichž poruchy vybavení pro automatické řízení letu v malých výškách vyžadují buď:

A)

přechod na ruční řízení při podrovnání, přistání, dojezdu nebo nezdařeném přiblížení, nebo

B)

přechod na ruční řízení nebo na režim automatického řízení nižší úrovně při nezdařeném přiblížení zahájeném ve výšce rozhodnutí nebo pod ní, při němž může dojít k dotyku dráhy;

iv)

poruchy systémů, které vedou k nadměrným odchylkám od paprsku kurzového nebo sestupového majáku jak nad, tak pod výškou rozhodnutí za podmínek minimální vizuální reference schválených pro daný provoz. Kromě toho musí být nacvičeno pokračování v ručně řízeném přistání, jestliže průhledový displej tvoří zhoršený režim automatického systému nižší úrovně nebo jediný režim podrovnání, a

v)

poruchy a postupy charakteristické pro typ nebo variantu letounu.

8)

Výcvikový program musí zajistit praxi ve zvládnutí závad/chyb obsluhy vyžadujících přechod na vyšší minima.

9)

Výcvikový program musí zahrnovat zvládnutí letounu, jestliže závada autopilota pasivního při poruše způsobí jeho odpojení ve výšce rozhodnutí nebo pod ní při přiblížení za provozních podmínek III. kategorie, je-li poslední hlášená dráhová dohlednost 300 m nebo nižší.

10)

Výcvik musí zahrnovat poruchy systémů a motorů, po nichž může následovat jak vzlet, tak přerušení vzletu, jestliže se vzlety provádějí při dráhových dohlednostech 400 m a menších.

d)

Požadavky na přeškolovací výcvik k provádění vzletů za podmínek nízké dohlednosti a provozu za provozních podmínek II. a III. kategorie. Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky, který se přeškoluje na nový typ nebo variantu letounu, s nímž budou prováděny vzlety za podmínek nízké dohlednosti a provoz za provozních podmínek II. a III. kategorie, dokončil níže uvedený výcvik v postupech za podmínek nízké dohlednosti. Požadavky na praxi člena letové posádky, aby mohl absolvovat zkrácený výcvik, jsou stanoveny v bodech a) 2) a a) 3) výše.

1)

Pozemní výcvik. Příslušné požadavky jsou stanoveny v bodě b) výše s přihlédnutím k výcviku a zkušenostem člena letové posádky v provozních podmínkách II. a III. kategorie.

2)

Výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik.

i)

Nejméně 8 přiblížení nebo přistání v letovém simulátoru.

ii)

Jestliže neexistuje letový simulátor představující daný letoun, nejméně 3 přiblížení, včetně nejméně jednoho průletu v letounu.

iii)

Přiměřený doplňující výcvik, pokud se požaduje zvláštní vybavení (např. průhledové displeje nebo systém podporující vidění).

3)

Kvalifikace letových posádek. Požadavky na kvalifikaci letových posádek jsou stanoveny podle provozovatele a typu provozovaného letounu.

i)

Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky před prováděním letů za provozních podmínek II. nebo III. kategorie dokončil přezkoušení.

ii)

Přezkoušení podle výše uvedeného bodu i) lze nahradit úspěšným ukončením výcviku na simulátoru nebo letového výcviku podle bodu d) 2) výše.

4)

Traťové lety pod dozorem. Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval níže uvedené traťové lety pod dozorem:

i)

požaduje-li se ruční řízení přistání pro II. kategorii, nejméně 3 přistání s odpojením autopilota;

ii)

alespoň 3 automatická přistání pro provozní podmínky III. kategorie s tím, že se požaduje pouze jedno automatické přistání, jestliže byl výcvik podle bodu d) 2) vykonán na letovém simulátoru použitelném pro přeškolení s nulovou dobou letu.

e)

Typová a velitelská praxe. Před zahájením letů za provozních podmínek II/III kategorie platí pro velitele letadla a piloty, kteří mohou být pověřeni provedením letu, po něž je daný typ letounu nový, tyto dodatečné požadavky:

1)

50 hodin nebo 20 úseků na daném typu, včetně traťového létání pod dozorem, a

2)

použitelná minima dráhové dohlednosti pro provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie musí být zvětšena o 100 m, pokud nezískali již dříve u provozovatele kvalifikaci pro provoz za podmínek II. nebo III. kategorie a nenalétali na typu 100 hodin nebo 40 úseků, včetně traťového létání pod dozorem.

3)

Úřad může schválit snížení výše uvedených požadavků na velitelskou praxi členům letových posádek, kteří mají velitelskou praxi za provozních podmínek II. nebo III. kategorie.

f)

Vzlet za podmínek nízké dohlednosti s dráhovou dohledností menší než 150/200 m

1)

Provozovatel zajistí provedení níže uvedeného výcviku před vydáním oprávnění ke vzletům při dráhové dohlednosti pod 150 m (pod 200 m pro letouny kategorie D):

i)

normální vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti;

ii)

vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti s poruchou motoru mezi rychlostí V1 a V2, nebo jakmile to dovolí hlediska bezpečnosti, a

iii)

vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti s poruchou motoru při rychlosti menší než V1 s následným přerušením vzletu.

2)

Provozovatel zajistí, aby výcvik podle bodu 1) výše byl prováděn na letovém simulátoru. Tento výcvik musí zahrnovat používání všech zvláštních postupů a vybavení. Úřad může povolit takový výcvik v letounu bez požadavku provozních podmínek minimální dráhové dohlednosti, pokud není k dispozici letový simulátor představující daný letoun (viz dodatek 1 k OPS 1.965).

3)

Provozovatel zajistí, aby člen letové posádky případně dokončil přezkoušení před prováděním vzletů za nízké dohlednosti s dráhovou dohledností menší než 150 m (menší než 200 m pro letouny kategorie D). Toto přezkoušení lze nahradit pouze úspěšným absolvováním výcviku na letovém simulátoru nebo letovým výcvikem podle bodu f) 1) pro přeškolení na daný typ letounu.

g)

Opakovací výcvik a přezkušování – provoz za podmínek nízké dohlednosti

1)

Provozovatel zajistí, aby společně s normálním opakovacím výcvikem a přezkušováním odborné způsobilosti provozovatelem byla přezkoušena znalost a schopnost pilota provádět úlohy spojené s konkrétní danou kategorií provozu, pro níž má oprávnění. Požadovaný počet přiblížení v době platnosti přezkoušení platnosti odborné způsobilosti provozovatelem (podle OPS 1.965 b)) musí být nejméně tři, z nichž jedno může být nahrazeno přiblížením a přistáním s daným letounem s použitím schválených postupů pro provoz za podmínek II. nebo III. kategorie. Během přezkušování odborné způsobilosti provozovatelem musí být proveden let s nezdařeným přiblížením. Má-li provozovatel oprávnění provádět vzlety při dráhové dohlednosti menší než 150/200 m, musí být během přezkušování odborné způsobilosti provozovatelem proveden nejméně jeden vzlet za podmínek nízké dohlednosti s nejmenšími použitelnými minimy.

2)

Provozovatel musí používat pro výcvik provozu za podmínek III. kategorie letový simulátor.

3)

Provozovatel zajistí, aby při provozu letounů se systémem automatického řízení pasivním při poruše za provozních podmínek III. kategorie bylo provedeno nejméně jednou v období tří po sobě jdoucích zkoušek odborné způsobilosti provozovatelem nezdařené přiblížení jako důsledek poruchy autopilota ve výšce rozhodnutí nebo menší, byla-li poslední hlášená dráhová dohlednost 300 m nebo nižší.

4)

Není-li k dispozici letový simulátor představující daný letoun nebo přijatelnou alternativu, úřad může povolit provádění opakovacího výcviku a přezkušování pro provoz za provozních podmínek II. kategorie a vzletů za podmínek nízké dohlednosti v letounu.

Pozn. Rozlétanost pro vzlety za podmínek nízké dohlednosti a za provozních podmínek II/III kategorie založené na přiblížení v automatickém režimu nebo automatickém přistání se udržuje opakovacím výcvikem a přezkušováním stanoveným v tomto bodě.

Dodatek 1 k OPS 1.455

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – provozní postupy

a)

Obecně. Provoz za podmínek nízké dohlednosti zahrnuje:

1)

vzlet s ručním řízením (s elektronickými systémy navádění nebo bez nich);

2)

přiblížení pod výšku rozhodnutí v automatickém režimu s ručně řízeným podrovnáním, přistáním a dojezdem;

3)

přiblížení v automatickém režimu, po němž následuje automaticky řízené podrovnání, přistání a ručně řízený dojezd, a

4)

přiblížení v automatickém režimu, po němž následuje automaticky řízené podrovnání, přistání a automatický dojezd, je-li použitelná dráhová dohlednost nižší než 400 m.

Pozn. 1 V každém z těchto provozních režimů lze použít hybridní systém.

Pozn. 2 Osvědčit a schválit lze i jiné formy naváděcích systémů nebo displejů.

b)

Postupy a provozní pokyny

1)

Přesná povaha a rozsah daných postupů a pokynů závisí na použitém vybavení a na postupech dodržovaných v pilotním prostoru. Provozovatel musí v provozní příručce jasně vymezit povinnosti jednotlivých členů letové posádky během vzletu, přiblížení, podrovnání, dojezdu a nezdařeného přiblížení. Zvláštní důraz je nutno klást na povinnosti členů letové posádky při přechodu z letu podle přístrojů na let za viditelnosti a na postupy, které je nutno použít, zhoršuje-li se dohlednost nebo dojde-li k poruchám. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozdělení povinností v pilotním prostoru s cílem zajistit, aby se pilot, který rozhoduje zda přistát nebo provést postup nezdařeného přiblížení, mohl věnovat rozhodovacímu procesu a dohledu.

2)

Provozovatel musí v provozní příručce přesně stanovit podrobné provozní postupy a pokyny. Pokyny musí být v souladu s omezeními a závaznými postupy uvedenými v letové příručce letounu a musí obsahovat zejména tyto body:

i)

přezkoušení správné činnosti palubního vybavení před odletem i za letu;

ii)

účinek změn stavu pozemních zařízení a palubního vybavení na provozní minima;

iii)

postupy pro vzlet, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezd a nezdařené přiblížení;

iv)

postupy, které musí být dodržovány v případě poruch, výstražné signalizace a při ostatních neobvyklých situacích;

v)

minimální požadovanou vizuální referenci;

vi)

důležitost správného sezení a polohy očí;

vii)

úkony, které mohou být nezbytné v důsledku zhoršení vizuální reference;

viii)

rozdělení povinností posádky při provádění postupů podle výše uvedených bodů i) až iv) a vi), aby se velitel letadla mohl věnovat hlavně dohledu a rozhodování;

ix)

požadavek, aby všechna hlášení výšky nad zemí menší než 200 ft byla založena na údaji radiového výškoměru, a požadavek, aby jeden z pilotů monitoroval palubní přístroje až do dokončení přistání;

x)

požadavek, aby byly chráněny prostory ovlivňující přesný přibližovací kurzový maják;

xi)

využití informací týkajících se rychlosti větru, střihu větru, turbulence, znečištění dráhy a využití dráhových dohledností stanovených v různých částech dráhy;

xii)

postupy, které mají být používány při cvičných přiblíženích a přistáních na přistávacích drahách, pro které nejsou v platnosti úplné postupy letištních služeb pro II. nebo III. kategorii;

xiii)

provozní omezení vyplývající z osvědčení letové způsobilosti a

xiv)

informace o maximální přípustné odchylce od paprsku sestupového nebo kurzového majáku ILS.

Dodatek 1 k OPS 1.465

Minimální dohlednosti pro provoz VFR

Třída vzdušného prostoru

 

A B C D E

(pozn. 1)

F G

 

Přes 900 m (3 000 ft) nad mořem nebo přes 300 m (1 000 ft) nad terénem, je-li tato výška větší

Při 900 m (3 000 ft) nad mořem a níže nebo 300 m (1 000 ft) nad terénem, je-li tato výška větší

Vzdálenost od oblačnosti

 

1 500 m vodorovně

300 m (1 000 ft) vertikálně

Vně oblačnosti a s dohledností země

Letová dohlednost

8 km ve výšce 3 050 m (10 000 ft) nad mořem a větší (pozn. 2), 5 km ve výšce menší než 3 050 m (10 000 ft) nad mořem

5 km (pozn. 3)

Pozn. 1:

Minima VMC pro vzdušný prostor třídy A jsou zahrnuta jako vodítko, ale neznamenají schválení letů VFR ve vzdušném prostoru třídy A

Pozn. 2:

Je-li převodní výška menší než 3 050 m (10 000 ft) nad mořem, měla by být použita FL 100 místo 10 000 ft.

Pozn. 3:

Letouny kategorie A a B lze provozovat za letových dohledností snížených až na 3 000 m, pokud příslušná letová provozní služba povolí použití letové dohlednosti nižší než 5 km a okolnosti jsou takové, že pravděpodobnost setkání s jiným provozem je malá a indikovaná rychlost je 140 kt nebo menší.

HLAVA F

VÝKONNOST OBECNĚ

OPS 1.470

Použitelnost

a)

Provozovatel zajistí, aby vícemotorové letouny poháněné turbovrtulovými motory s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg a všechny vícemotorové letouny poháněné proudovými motory byly provozovány v souladu s hlavou G (třída výkonnosti A).

b)

Provozovatel zajistí, aby vrtulové letouny s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 9 nebo menším nebo s maximální vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší byly provozovány v souladu s hlavou H (třída výkonnosti B).

c)

Provozovatel zajistí, aby letouny poháněné pístovými motory s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg byly provozovány v souladu s hlavou I (třída výkonnosti C).

d)

Provozovatel použije schválené normy výkonnosti, které zajistí úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni příslušné hlavy v případech, kdy nelze prokázat úplné splnění požadavků příslušné hlavy vlivem zvláštních charakteristik konstrukce (např. nadzvukové letouny nebo vodní letouny).

OPS 1.475

Obecně

a)

Provozovatel zajistí, aby hmotnost letounu:

1)

na začátku vzletu nebo v případě přeplánování za letu

2)

v bodě, od kterého platí změněný provozní letový plán, nebyla větší než hmotnost, při níž mohou být splněny požadavky příslušné hlavy pro let, který má být proveden, s přihlédnutím k očekávanému snižování hmotnosti za letu a k takovému vypouštění paliva, s nímž se počítá v konkrétním požadavku.

b)

Provozovatel zajistí, aby ke stanovení, zda jsou splněny požadavky příslušné hlavy, byly použity schválené údaje o výkonnosti obsažené v letové příručce doplněné, je-li to nezbytné, údaji přijatelnými pro úřad tak, jak je stanoveno v příslušné hlavě. Při použití faktorů stanovených v příslušné hlavě lze přihlédnout ke všem provozním faktorům již zapracovaným do údajů o výkonnosti letové příručky, aby se vyloučilo jejich dvojí použití.

c)

Při prokazování splnění požadavků příslušné hlavy musí být patřičně přihlédnuto ke konfiguraci letounu, podmínkám prostředí a k činnosti systémů, které nepříznivě ovlivňují výkonnost.

d)

Vlhkou dráhu, kromě travnaté, lze pro účely výkonnosti pokládat za suchou.

e)

Při posuzování splnění požadavků příslušné hlavy na vzlet vezme provozovatel v úvahu přesnost map.

OPS 1.480

Terminologie

a)

Následující pojmy použité v hlavách F, G, H, I a J mají tento význam:

1)

Použitelná délka přerušeného vzletu (ASDA). Použitelná délka rozjezdu, zvětšená o délku dojezdové dráhy, pokud takovou dojezdovou dráhu vyhlásil za použitelnou příslušný úřad a pokud má nosnost odpovídající hmotnosti letounu za převládajících provozních podmínek.

2)

Znečištěná dráha. Dráha se pokládá za znečištěnou, jestliže více než 25 % jejího povrchu (ať už v oddělených plochách, či nikoli) v mezích požadované používané délky a šířky je pokryto:

i)

povrchovou vodou hlubokou více než 3 mm (0,125 in), rozbředlým sněhem nebo sypkým sněhem rovnocenným hloubce vody přes 3 mm (0,125 in);

ii)

sněhem udusaným do pevné hmoty odolávající dalšímu stlačování, která je soudržná nebo se láme v hroudách, je-li nabírána (uježděný sníh); nebo

iii)

ledem, včetně mokrého ledu.

3)

Vlhká dráha. Dráha se pokládá za vlhkou, jestliže její povrch není suchý, ale vlhkost na něm se neleskne.

4)

Suchá dráha. Suchá dráha je dráha, která není mokrá ani znečištěná a zahrnuje ty dráhy se zpevněným povrchem, které byly zvláště opatřeny drážkami nebo porézním povrchem a udržovány tak, aby si zachovaly brzdné účinky ‚efektivně suché dráhy‘ i při výskytu vlhkosti.

5)

Použitelná délka přistání (LDA). Délka dráhy, kterou prohlásil za použitelnou příslušný úřad a která je vhodná pro dojezd přistávajícího letounu.

6)

Konfigurace s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující. Maximální počet sedadel pro cestující určitého letounu, kromě sedadel pilotů nebo sedadel v pilotním prostoru a sedadel palubních průvodčích, jsou-li provozovatelem použita, schválený úřadem a přesně stanovený v provozní příručce.

7)

Použitelná délka vzletu (TODA). Použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku použitelného předpolí.

8)

Vzletová hmotnost. Za vzletovou hmotnost letounu se považuje jeho hmotnost včetně všech věcí a osob na palubě v okamžiku začátku rozjezdu před vzletem.

9)

Použitelná délka rozjezdu (TORA). Délka dráhy, kterou prohlásil za použitelnou příslušný úřad a která je vhodná pro rozjezd vzlétávajícího letounu.

10)

Mokrá dráha. Dráha se pokládá za mokrou, je-li její povrch pokryt vodou nebo jejím ekvivalentem méně, než je stanoveno v bodě a) 2) výše, nebo je-li na jejím povrchu dostatek vlhkosti, aby se zrcadlil, ale bez významnějších ploch stojící vody.

b)

Pojmy ‚délka přerušeného vzletu‘, ‚délka vzletu‘, ‚délka rozjezdu‘, ‚čistá dráha vzletu‘, ‚čistá dráha letu v traťové konfiguraci s jedním nepracujícím motorem‘ a ‚čistá dráha letu v traťové konfiguraci se dvěma nepracujícími motory‘, které se vztahují k letounu, mají významy stanovené v požadavcích na letovou způsobilost, podle nichž byl letoun certifikován, nebo jak byly stanoveny úřadem, pokud úřad shledal takovou definici za nepřiměřenou k prokázání shody s provozními omezeními výkonnosti.

HLAVA G

TŘÍDA VÝKONNOSTI A

OPS 1.485

Obecně

a)

Provozovatel zajistí doplnění schválených údajů o výkonnosti v letové příručce dalšími údaji přijatelnými pro úřad, je-li to nutné pro zjištění, zda byly splněny požadavky této hlavy, pokud schválené údaje o výkonnosti v letové příručce nejsou postačující vzhledem k bodům jako:

1)

zohlednění přiměřeně očekávaných nepříznivých provozních podmínek, např. vzlet a přistání na znečištěných drahách, a

2)

předpokládání poruchy motoru v kterékoli fázi letu.

b)

Provozovatel zajistí, aby v případě mokré nebo znečištěné dráhy byly použity údaje o výkonnosti stanovené v souladu s použitelnými požadavky na osvědčování velkých letounů nebo rovnocennými požadavky přijatelnými pro úřad.

OPS 1.490

Vzlet

a)

Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou letovou příručkou pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b)

Provozovatel musí při určování maximální povolené vzletové hmotnosti splnit tyto požadavky:

1)

délka přerušeného vzletu nesmí být větší než použitelná délka přerušeného vzletu;

2)

délka vzletu nesmí být větší než použitelná délka vzletu s tím, že délka předpolí nesmí překročit polovinu použitelné délky rozjezdu;

3)

délka rozjezdu nesmí být větší než použitelná délka rozjezdu;

4)

splnění požadavků tohoto bodu musí být prokázáno s použitím jediné hodnoty V1 pro přerušený i nepřerušený vzlet a

5)

vzletová hmotnost pro vzlet na mokré nebo znečištěné dráze nesmí být větší než povolená vzletová hmotnost za shodných podmínek na suché dráze.

c)

Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu b) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

tlakovou výšku na letišti;

2)

teplotu vzduchu na letišti;

3)

stav a druh povrchu dráhy;

4)

sklon dráhy ve směru vzletu;

5)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru nebo nejméně 150 % hlášené složky zadního větru a

6)

zkrácení délky dráhy, pokud vznikne, vyrovnáním letounu do osy dráhy před vzletem.

OPS 1.495

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu

a)

Provozovatel zajistí, aby čistá dráha vzletu vedla nejméně 35 ft nad všemi překážkami nebo ve vodorovné vzdálenosti nejméně 90 m zvětšené o 0,125 × D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu nebo od konce délky vzletu, jestliže je plánována zatáčka před koncem použitelné délky vzletu. Pro letouny s rozpětím křídel menším než 60 m se smí použít polovina rozpětí křídel letounu plus 60 m plus 0,125 × D.

b)

Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2)

tlakovou výšku na letišti;

3)

teplotu vzduchu na letišti a

4)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru nebo nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

c)

Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu a):

1)

nesmí být dovoleny změny dráhy až do bodu, v němž čistá dráha vzletu dosáhla výšky rovné polovině rozpětí křídel, ale nejméně 50 ft nad nadmořskou výškou konce použitelné délky rozjezdu. Potom se až do výšky 400 ft předpokládá, že příčný sklon letadla bude menší než 15°. Ve výšce větší než 400 ft lze plánovat příčný sklon větší než 15°, nejvýše však 25°;

2)

všechny části čisté dráhy vzletu, v nichž je příčný sklon letounu větší než 15°, musí vést nejméně 50 ft nad všemi překážkami v rozmezích vodorovných vzdáleností stanovených v bodech a), d) a e), a

3)

provozovatel musí používat zvláštní postupy, které podléhají schválení úřadu, pro použití větších úhlů naklonění do 20° mezi 200 ft a 400 ft nebo do 30° nad 400 ft (viz dodatek 1 k OPS 1.495 c 3));

4)

musí být vytvořena přiměřená rezerva pro účinek úhlu příčného sklonu na provozní rychlosti a dráhu letu, včetně přírůstků vzdáleností, které jsou důsledkem vyšších provozních rychlostí.

d)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro případy, kdy zamýšlená dráha letu nevyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

300 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou navigační přesnost při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám; nebo

2)

600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

e)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro případy, kdy zamýšlená dráha letu vyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

600 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou navigační přesnost při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám; nebo

2)

900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

f)

Provozovatel stanoví postupy pro nepředvídané okolnosti, aby vyhověl požadavkům OPS 1.495, a určí bezpečnou trať vyhýbající se překážkám umožňující letounu buď vyhovět požadavkům pro let na trati OPS 1.500, nebo přistát na letišti odletu nebo na náhradním letišti pro vzlet.

OPS 1.500

Let na trati s jedním nepracujícím motorem

a)

Provozovatel zajistí, aby údaje o čisté dráze letu v traťové konfiguraci s jedním nepracujícím motorem uvedené v letové příručce letounu a příslušné pro očekávané meteorologické podmínky letu vyhověly buď bodě b), nebo c) pro všechny body trati. Čistá dráha letu musí mít kladný gradient ve výšce 1 500 ft nad letištěm, na němž se předpokládá přistání po poruše motoru. Za meteorologických podmínek vyžadujících činnost odmrazovacích systémů je nutno započítat vliv jejich použití na čistou dráhu letu.

b)

Gradient čisté dráhy letu musí být kladný ve výšce minimálně 1 000 ft nad terénem a překážkami na trati ve vzdálenosti 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati.

c)

Čistá dráha letu musí letounu dovolit, aby pokračoval v letu z cestovní výšky na letiště, na němž může přistát podle OPS 1.515 nebo případně 1.520, přičemž čistá dráha letu musí vést minimálně 2 000 ft nad terénem a všemi překážkami na trati ve vzdálenosti 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati v souladu s níže uvedenými body 1) až 4):

1)

předpokládá se, že motor selhal v nejkritičtějším bodu na trati;

2)

započtou se účinky větrů na dráhu letu;

3)

povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu, a

4)

letiště předpokládaného přistání po poruše motoru musí splňovat tato kritéria:

i)

jsou splněny požadavky na výkonnost při předpokládané přistávací hmotnosti a

ii)

meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace a zprávy o stavu letiště naznačují, že lze provést bezpečné přistání v předpokládané době přistání.

d)

Při prokazování splnění požadavků OPS 1.500 musí provozovatel zvětšit vzdálenosti uvedené výše v bodech b) a c) na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jejich dodržení s pravděpodobností 95 %.

OPS 1.505

Let na trati – letouny se třemi nebo více motory, z toho se dvěma nepracujícími

a)

Provozovatel zajistí, aby v žádném bodě zamýšlené trati nebyl letoun se třemi nebo více motory vzdálen více než 90 minut od letiště, na němž jsou splněny požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory, pokud nejsou splněny požadavky níže uvedených bodů b) až f).

b)

Čistá dráha letu na trati se dvěma nepracujícími motory musí letounu umožnit pokračovat v letu za očekávaných meteorologických podmínek od bodu, v němž se předpokládá, že dva motory selhaly současně, až na letiště, kde lze přistát a zastavit letoun s použitím postupu pro přistání se dvěma nepracujícími motory. Čistá dráha letu musí vést nad všemi překážkami ve vzdálenosti do 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati ve výšce nejméně 2 000 ft. Ve výškách a za meteorologických podmínek vyžadujících činnost odmrazovacích systémů se musí započíst jejich účinek na údaje o čisté dráze letu. Provozovatel musí zvětšit výše uvedené vzdálenosti na 18,5 km (10 NM), jestliže přesnost navigace nezajišťuje jejich dodržení s pravděpodobností 95 %.

c)

Předpokládá se selhání dvou motorů v nejkritičtějším bodu té části trati, kde je letoun vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž letoun splňuje použitelné požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li se všemi pracujícími motory rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří.

d)

Čistá dráha letu musí mít kladný gradient ve výšce 1 500 ft nad letištěm, na němž se předpokládá přistání po poruše dvou motorů.

e)

Vypouštění paliva je povoleno v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

f)

Očekávaná hmotnost letounu v bodě, v němž se předpokládá selhání dvou motorů, nesmí být menší než hmotnost zahrnující dostatek paliva k pokračování v letu na letiště předpokládaného přistání, příletu k tomuto letišti ve výšce alespoň 1 500 ft přímo nad prostor přistání a poté ještě k letu v horizontu po dobu 15 minut.

OPS 1.510

Přistání – cílová a náhradní letiště

a)

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila maximální přistávací hmotnost předepsanou pro výšku a teplotu vzduchu očekávanou v předpokládaném čase přistání na cílovém a náhradním letišti.

b)

Pro přiblížení podle přístrojů s gradientem stoupání při nezdařeném přiblížení větším než 2,5 % provozovatel ověří, zda předpokládaná přistávací hmotnost letounu umožní při nezdařeném přiblížení dosáhnout gradientu stoupání stejného nebo většího, než je gradient stoupání odpovídající konfiguraci a rychlosti nezdařeného přiblížení pro jeden nepracující motor (viz použitelné požadavky na osvědčování velkých letounů). Použití jiného postupu musí schválit úřad.

c)

Pro přiblížení podle přístrojů s výškami rozhodnutí pod 200 ft provozovatel ověří, zda očekávaná přistávací hmotnost letounu umožní gradient stoupání při nezdařeném přiblížení nejméně 2,5 % nebo zveřejněný gradient, je-li větší, s nepracující kritickou pohonnou jednotkou, s rychlostí a konfigurací pro opakování okruhu (viz CS AWO 243). Použití jiného postupu musí schválit úřad.

OPS 1.515

Přistání – suché dráhy

a)

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládaný čas přistání na cílovém nebo kterémkoli náhradním letišti dovolila přistání s úplným zastavením letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy:

1)

v mezích 60 % použitelné délky přistání pro proudové letouny; nebo

2)

v mezích 70 % použitelné délky přistání pro turbovrtulové letouny;

3)

pro postupy strmého přiblížení může úřad schválit použití údajů o délce přistání omezené v souladu s výše uvedenými body a) 1), případně a) 2) založené na výšce nad prahem dráhy menší než 50 ft, ne však menší než 35 ft (viz dodatek 1 k OPS 1.515 a) 3));

4)

při prokazování splnění výše uvedených bodů a) 1) a a) 2) může úřad výjimečně schválit provádění letů s krátkým přistáním v souladu s dodatky 1 a 2, přesvědčí-li se o jejich potřebě (viz dodatek 1), společně s dalšími doplňujícími podmínkami, které úřad pokládá za nezbytné k zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti v daném případě.

b)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

tlakovou výšku na letišti;

2)

nejvýše 50 % složky hlášeného protivětru nebo nejméně 150 % složky zadního větru a

3)

sklon dráhy ve směru přistání, je-li větší než +/– 2 %.

c)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) je nutno předpokládat, že:

1)

letoun přistane na nejvhodnější dráze, za bezvětří a

2)

letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a k charakteristikám řízení letadla na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. prostředkům pro přistání a terénu.

d)

Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 1) pro cílové letiště s jednou dráhou, kde přistání závisí na určité složce větru, jsou-li určena dvě náhradní letiště, která umožní plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c). Před zahájením přiblížení na přistání na cílovém letišti se velitel letadla musí ujistit, že přistání lze provést s úplným splněním požadavků OPS 1.510 a bodů a) a b) výše.

e)

Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2) pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.520

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a)

Provozovatel zajistí, aby použitelná délka přistání byla minimálně 115 % požadované délky přistání určené podle OPS 1.515, pokud příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že by přistávací dráha v předpokládané době příletu mohla být mokrá.

b)

Provozovatel zajistí, aby použitelná délka přistání byla minimálně stejná jako délka přistání určená podle výše uvedeného bodu a) nebo minimálně 115 % délky přistání určené v souladu s údaji délky přistání na znečištěnou dráhu schválenými úřadem nebo rovnocennými údaji, je-li větší, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že přistávací dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná.

c)

Délku přistání na mokré dráze kratší, než požaduje výše uvedený bod a), ne však menší než požaduje OPS 1.515 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o délkách přistání na mokrých drahách.

d)

Délku přistání na zvlášť připravených znečištěných přistávacích drahách kratší, než požaduje výše uvedený bod b), ne však kratší než požaduje OPS 1.515 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o délkách přistání na znečištěných drahách.

e)

Při prokazování splnění požadavků podle bodů b), c) a d) výše se musí použít kritéria OPS 1.515 obdobně s tím, že pro bod b) se nesmí použít OPS 1.515 a) 1) a 2).

Dodatek 1 k OPS 1.495 c) 3)

Schvalování větších úhlů klonění

a)

Pro používání větších úhlů klonění vyžadující zvláštní oprávnění musí být splněna tato kritéria:

1)

letová příručka musí obsahovat schválené údaje pro požadované zvětšení provozní rychlosti a údaje umožňující konstruovat dráhu letu se zřetelem k větším úhlům klonění a rychlostem;

2)

musí být možné použít vizuální vedení k zajištění přesnosti navigace;

3)

meteorologická minima a omezení větru musí být stanovena pro každou dráhu a musí být schválena úřadem;

4)

výcvik v souladu s OPS 1.975.

Dodatek 1 k OPS 1.515 a) 3)

Postupy strmého přiblížení

a)

Úřad může schválit použití postupů strmého přiblížení s úhlem sestupové roviny 4,5° nebo větším a s výškou nad prahem dráhy menší než 50 ft, nejméně však 35 ft, jsou-li splněna tato kritéria:

1)

letová příručka musí udávat maximální schválený úhel sestupové roviny, všechna ostatní omezení, normální, mimořádné nebo nouzové postupy pro strmé přiblížení a úpravy údajů délky přistání při používání kritérií strmého přiblížení;

2)

na každém letišti, na němž mají být prováděny postupy strmého přiblížení, musí být vhodná vztažná sestupová rovina obsahující alespoň systém vizuální indikace sestupové roviny a

3)

pro každou dráhu, která má být používána pro strmé přiblížení, musí být stanovena a schválena meteorologická minima. Je nutno přihlédnout k těmto skutečnostem:

i)

situace s ohledem na překážky;

ii)

druh vztažné sestupové roviny a směrového navádění jako vizuální prostředky, MLS, 3D-NAV, ILS, LLZ, VOR, NDB;

iii)

minimální vizuální reference požadovaná ve výšce rozhodnutí a v minimální nadmořské výšce pro klesání;

iv)

dostupné palubní vybavení;

v)

kvalifikace pilota a zvláštní seznámení s letištěm;

vi)

omezení a postupy letové příručky a

vii)

kritéria nezdařeného přiblížení.

Dodatek 1 k OPS 1.515 a) 4)

Lety s krátkým přistáním

a)

Délka používaná pro výpočet povolené přistávací hmotnosti se pro účely OPS 1. 515 a) 4) může skládat z použitelné délky vyhlášeného ochranného pásma a z vyhlášené použitelné délky přistání. Úřad může schválit takové lety podle těchto kritérií:

1)

Prokázání potřeby letů s krátkým přistáním. Musí existovat zřejmý veřejný zájem a provozní nezbytnost pro daný provoz buď kvůli odlehlosti letiště, nebo fyzikálním omezením vztahujícím se k prodlužování dráhy.

2)

Letoun a provozní kritéria.

i)

Lety s krátkým přistáním budou schvalovány pouze pro letouny, u nichž svislá vzdálenost mezi úrovní očí pilota a nejnižší části kol, je-li letoun ustálen na normální dráze sestupu, nepřekročí 3 metry.

ii)

Při stanovování provozních minim letiště nesmí být dohlednost/dráhová dohlednost nižší než 1,5 km. Kromě toho musí být v provozní příručce uvedena omezení větru.

iii)

V provozní příručce musí být uvedena minimální praxe pilota, požadavky výcviku a zvláštní seznámení s letištěm.

3)

Předpokládá se, že výška přeletu začátku použitelné délky vyhlášeného ochranného pásma je 50 ft.

4)

Dodatečná kritéria. Úřad může uložit dodatečné podmínky, které považuje za nezbytné pro bezpečný provoz s ohledem na charakteristiky daného typu letounu, orografické charakteristiky v prostoru přiblížení a úvahy o nezdařeném přiblížení/přistání. Takovými dodatečnými podmínkami může být například požadavek systému vizuálního indikátoru sestupu typu VASI/PAPI.

Dodatek 2 k OPS 1.515 a) 4)

Kritéria letiště pro lety s krátkým přistáním

a)

Použití ochranného pásma musí schválit letištní úřad.

b)

Použitelná délka vyhlášeného ochranného pásma podle ustanovení 1.515 a 4) a tohoto dodatku nesmí překročit 90 metrů.

c)

Šířka vyhlášeného ochranného pásma, vystředěná na prodlouženou osu dráhy, nesmí být menší než dvojnásobná šířka dráhy nebo dvojnásobné rozpětí křídel, je-li větší.

d)

Vyhlášené ochranné pásmo musí být bez překážek a proláklin, které by mohly letoun ohrozit při přistání před dráhou, a ve vyhlášeném ochranném pásmu nesmí být povolen žádný pohyblivý objekt po dobu používání dráhy pro lety s krátkým přistáním.

e)

Sklon vyhlášeného ochranného pásma nesmí ve směru přistání překročit 5 % vzhůru a 2 % dolů.

f)

Pro účely tohoto provozu nemusí pro vyhlášené ochranné pásmo platit požadavek únosnosti podle OPS 1.480 a) 5).

HLAVA H

TŘÍDA VÝKONNOSTI B

OPS 1.525

Obecně

a)

Provozovatel nesmí provozovat jednomotorový letoun:

1)

v noci; nebo

2)

za meteorologických podmínek letu podle přístrojů s výjimkou letu podle zvláštních pravidel letu za viditelnosti.

Pozn. Omezení provozu jednomotorových letounů jsou uvedena v OPS 1.240 a) 6).

b)

Provozovatel považuje dvoumotorové letouny nesplňující požadavky stoupání podle dodatku 1 k OPS 1.525 b) za jednomotorové letouny.

OPS 1.530

Vzlet

a)

Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou v letové příručce pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b)

Provozovatel zajistí, aby délka vzletu stanovená letovou příručkou nepřekročila:

1)

po vynásobení činitelem 1,25 použitelnou délku rozjezdu; nebo

2)

je-li k dispozici dojezdová dráha nebo předpolí:

i)

použitelnou délku rozjezdu;

ii)

po vynásobení činitelem 1,15 použitelnou délku vzletu a

iii)

po vynásobení činitelem 1,3 použitelnou délku přerušeného vzletu.

c)

Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu b) musí vzít provozovatel v úvahu:

1)

hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2)

tlakovou výšku na letišti;

3)

teplotu vzduchu na letišti;

4)

stav a druh povrhu dráhy;

5)

sklon dráhy ve směru vzletu a

6)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

OPS 1.535

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu – vícemotorové letouny

a)

Provozovatel zajistí, aby dráha vzletu letounů se dvěma nebo více motory určená v souladu s tímto bodem vedla ve výšce nejméně 50 ft nad všemi překážkami nebo měla vodorovnou vzdálenost od těchto překážek alespoň 90 m zvětšenou o 0,125 x D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu nebo od konce délky vzletu, je-li plánována zatáčka před koncem použitelné délky vzletu s výjimkami uvedenými níže v bodech b) a c). Pro letouny s rozpětím menším než 60 m lze použít bezpečnou horizontální vzdálenost od překážek rovnající se polovině rozpětí křídel plus 0,125 x D. Při prokazování splnění požadavku tohoto bodu se přepokládá, že:

1)

dráha vzletu začíná ve výšce 50 ft nad vzletovou plochou na konci délky vzletu v souladu s OPS 1.530 b) a končí ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou;

2)

letoun není uveden do klonění před dosažením výšky 50 ft nad vzletovou plochou a poté příčný sklon nepřekročí 15°;

3)

selhání kritického motoru nastane v bodě dráhy vzletu se všemi pracujícími motory, v němž se předpokládá, že dojde ke ztrátě vizuální orientace k vyhýbání se překážkám;

4)

gradient dráhy vzletu od 50 ft do výšky předpokládané poruchy motoru se rovná průměrnému gradientu se všemi pracujícími motory při stoupání a přechodu na traťovou konfiguraci vynásobenému činitelem 0,77 a

5)

gradient dráhy vzletu z výšky dosažené v souladu s bodem 4) do konce dráhy vzletu se rovná gradientu stoupání na trati s jedním nepracujícím motorem uvedeným v letové příručce.

b)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro ty případy, kdy zamýšlená dráha letu nevyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

300 m, jestliže je let prováděn za podmínek umožňujících vizuální navigaci pro výcvikové vedení nebo jsou-li použitelné navigační prostředky, které pilotovi umožňují udržovat zamýšlenou dráhu letu s toutéž přesností (viz dodatek 1 k OPS 1.535 b) 1) a c) 1)); nebo

2)

600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

c)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro ty případy, kdy zamýšlená dráha letu vyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

600 m pro lety za podmínek umožňujících vizuální navigaci pro kurzové vedení (viz dodatek 1 k OPS 1.535 b 1) a c 1));

2)

900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

d)

Při prokazování splnění požadavků bodů a), b) a c) výše provozovatel musí vzít v úvahu:

1)

hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2)

tlakovou výšku na letišti;

3)

teplotu vzduchu na letišti a

4)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

OPS 1.540

Let na trati – vícemotorové letouny

a)

Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen pokračovat v letu za meteorologických podmínek očekávaných pro let i v případě poruchy jednoho motoru, přičemž ostatní motory pracují v přesně stanovených mezích maximálního trvalého výkonu, v příslušných nadmořských výškách stanovených pro bezpečný let v provozní příručce nebo ve výšce větší až do bodu 1 000 ft nad letištěm, na němž lze splnit požadavky na výkonnost.

b)

Při prokazování splnění požadavků bodu a):

1)

se nesmí předpokládat, že letoun letí ve výšce větší, než je výška, při níž je rychlost stoupání rovna 300 ft za minutu se všemi motory pracujícími v mezích podmínek předepsaných pro maximální trvalý výkon, a

2)

předpokládaný gradient letu s jedním nepracujícím motorem musí být podle okolností hrubý gradient klesání nebo stoupání zvětšený, resp. zmenšený o 0,5 %.

OPS 1.542

Let na trati – jednomotorové letouny

a)

Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen dosáhnout místa, na němž lze provést bezpečné vynucené přistání za meteorologických podmínek předpokládaných pro let i v případě poruchy motoru. Pro pozemní letouny se požaduje, aby toto místo bylo na pevnině, neschválí-li úřad jinak.

b)

Při prokazování splnění požadavků bodu a):

1)

se nesmí předpokládat, že letoun poletí ve výšce větší, než je výška, při níž je rychlost stoupání rovna 300 ft za minutu s motorem pracujícím v mezích podmínek předepsaných pro maximální trvalý výkon, a

2)

předpokládaný gradient letu na trati je hrubý gradient klesání zvětšený o gradient 0,5 %.

OPS 1.545

Přistání – cílové a náhradní letiště

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila maximální přistávací hmotnost stanovenou pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu očekávanou v předpokládané době přistání na cílovém a náhradním letišti.

OPS 1.550

Přistání – suchá dráha

a)

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládanou dobu přistání umožnila přistání a úplné zastavení letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy v mezích 70 % použitelné délky přistání na cílovém letišti a na kterémkoli náhradním letišti.

1)

Úřad může schválit používání údajů o délce přistání vynásobených činiteli v souladu s tímto bodem založených na výšce nad prahem dráhy menší než 50 ft, ne však menší než 35 ft (viz dodatek 1 k OPS 1.550 a)).

2)

Úřad může schválit lety s krátkým přistáním v souladu s kritérii v dodatku 2 k OPS 1.550 a).

b)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

tlakovou výšku na letišti;

2)

nejvýše 50 % čelní složky větru nebo nejméně 150 % zadní složky větru;

3)

stav a druh povrchu dráhy a

4)

sklon dráhy ve směru přistání.

c)

Při odbavení letounu podle bodu a) výše se musí předpokládat, že:

1)

letoun přistane na nejvhodnější dráze, za bezvětří a

2)

letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a charakteristikám řízení letounu na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. prostředkům pro přistání a terénu.

d)

Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2) pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.555

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a)

Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že dráha v předpokládané době příletu může být mokrá, byla použitelná délka přistání nejméně stejná nebo větší než požadovaná délka přistání stanovená podle OPS 1.550 vynásobená činitelem 1,15.

b)

Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná, nepřekročila délka přistání stanovená pro tyto podmínky s použitím údajů přijatelných pro úřad použitelnou délku přistání.

c)

Délku přistání na mokré dráze kratší, než požaduje výše uvedený bod a), ne však menší než požadovanou podle OPS 1.550 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o délkách přistání na mokrých drahách.

Dodatek 1 k OPS 1.525 b)

Obecně – stoupání po vzletu a v přistávací konfiguraci

(Požadavky tohoto dodatku se zakládají na JAR-23.63 c 1) a JAR-23.63 c 2) platných od 11. března 1994)

a)

Stoupání po vzletu

1)

Se všemi pracujícími motory

i)

Ustálený gradient stoupání po vzletu musí být nejméně 4 %:

A)

pracují-li všechny motory v režimu vzletu;

B)

je-li přistávací zařízení vysunuto, ale lze je pokládat za zasunuté, pokud je lze zasunout do 7 sekund;

C)

jsou-li vztlakové klapky v poloze pro vzlet a

D)

je-li rychlost letounu při stoupání nejméně větší z rychlostí 1,1 VMC a 1,2 VS1.

2)

S jedním nepracujícím motorem

i)

Ustálený gradient stoupání ve výšce 400 ft nad vzletovou plochou musí být měřitelně kladný:

A)

nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B)

pracuje-li zbývající motor v režimu vzletu;

C)

je-li přistávací zařízení zasunuto;

D)

jsou-li vztlakové klapky v poloze pro vzlet a

E)

je-li rychlost letounu při stoupání rovna rychlosti dosažené ve výšce 50 ft.

ii)

Ustálený gradient stoupání ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou nesmí být menší než 0,75 %:

A)

nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B)

pracuje-li zbývající motor nejvýše s trvale přípustným výkonem;

C)

je-li přistávací zařízení zasunuto;

D)

jsou-li vztlakové klapky zasunuty a

E)

není-li rychlost letounu při stoupání menší než 1,2 VS1.

b)

Stoupání v přistávací konfiguraci

1)

Se všemi pracujícími motory

i)

Ustálený gradient stoupání musí být alespoň 2,5 %:

A)

s výkonem nebo tahem, který není vyšší, než je k dispozici 8 sekund po zahájení pohybu ovládacích prvků výkonu z polohy minimálního letového volnoběhu;

B)

je-li přistávací zařízení vysunuto;

C)

jsou-li vztlakové klapky v poloze pro přistání a

D)

je-li rychlost letounu při stoupání rovna VREF.

2)

S jedním nepracujícím motorem

i)

Ustálený gradient stoupání ve výšce 1 500 ft nad přistávací plochou nesmí být menší než 0,75 %:

A)

nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B)

pracuje-li zbývající motor nejvýše s trvale přípustným výkonem;

C)

je-li přistávací zařízení zasunuto;

D)

jsou-li vztlakové klapky zasunuty a

E)

není-li rychlost letounu při stoupání menší než 1,2 VS1.

Dodatek 1 k OPS 1.535 b) 1) a c) 1)

Dráha vzletu – navigace s vizuálním kurzovým vedením

Provozovatel k umožnění navigace s vizuálním kurzovým vedením zajistí, aby meteorologické podmínky, které panují v době provozu, zahrnující základnu nejnižší význačné oblačné vrstvy a dohlednost byly takové, aby umožňovaly spatřit a rozpoznat překážku nebo referenční body na zemi. Provozní příručka musí stanovit pro všechna dotčená letiště minimální meteorologické podmínky, které letové posádce umožňují nepřetržitě určovat a udržovat správnou dráhu letu vzhledem k pozemním referenčním bodům tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překážkami a terénem, jak je uvedeno níže:

a)

postup musí být dobře vymezen z hlediska pozemních referenčních bodů tak, aby zamýšlená trať mohla být podrobena rozboru z hlediska požadavků bezpečných výšek nad překážkami;

b)

postup musí být v mezích schopností letounu z hlediska dopředné rychlosti, příčného sklonu a účinků větru;

c)

posádce musí být poskytnut jednoznačný písemný nebo obrazový popis postupu a

d)

musí být stanoveny mezní podmínky vnějšího prostředí (např. vítr, oblačnost, dohlednost, den/noc, vnější osvětlení, osvětlení překážek).

Dodatek 1 k OPS 1.550 a)

Postupy strmého přiblížení

a)

Úřad může schválit použití postupů strmého přiblížení s úhlem sestupové roviny 4,5° nebo větším a s výškou nad prahem dráhy menší než 50 ft, nejméně však 35 ft, jsou-li splněna tato kritéria:

1)

letová příručka musí udávat maximální schválený úhel sestupové roviny, všechna ostatní omezení, normální, mimořádné a nouzové postupy pro strmé přiblížení a úpravy údajů délky letiště při používání kritérií strmého přiblížení;

2)

na všech letištích, na nichž mají být prováděny postupy strmého přiblížení, musí být vhodná vztažná sestupová rovina obsahující minimálně systém vizuální indikace sestupové roviny a

3)

pro každou dráhu, která má být používána pro strmé přiblížení, musí být stanovena meteorologická minima. V úvahu je nutno vzít tyto skutečnosti:

i)

situace vzhledem k překážkám;

ii)

druh vztažné sestupové roviny a směrového navádění jako jsou vizuální prostředky, MLS, 3D-NAV, ILS, LLZ, VOR, NDB;

iii)

minimální vizuální reference požadovaná ve výšce rozhodnutí a v minimální nadmořské výšce pro klesání;

iv)

dostupné palubní vybavení;

v)

kvalifikace pilota a zvláštní seznámení s letištěm;

vi)

omezení a postupy letové příručky a

vii)

kritéria nezdařeného přiblížení.

Dodatek 2 k OPS 1. 550 a)

Lety s krátkým přistáním

a)

Pro účely OPS 1.550 a) 2) se může vzdálenost používaná pro výpočet povolené přistávací hmotnosti skládat z použitelné délky vyhlášeného ochranného pásma a z vyhlášené použitelné délky přistání. Úřad může takové lety povolit v souladu s těmito kritérii:

1)

použití ochranného pásma musí schválit letištní úřad;

2)

vyhlášené ochranné pásmo musí být bez překážek a proláklin, které by mohly letoun ohrozit při přistání před dráhou, a ve vyhlášeném ochranném pásmu nesmí být povolen žádný pohyblivý objekt po dobu používání dráhy pro lety s krátkým přistáním;

3)

sklon vyhlášeného ochranného pásma nesmí ve směru přistání překročit 5 % vzhůru a 2 % dolů;

4)

použitelná délka vyhlášeného ochranného pásma nesmí podle ustanovení tohoto dodatku překročit 90 metrů;

5)

šířka vyhlášeného ochranného pásma, vystředěná na prodlouženou osu dráhy, nesmí být menší než dvojnásobek šířky dráhy;

6)

předpokládá se, že výška přeletu na začátkem vyhlášeného ochranného pásma nebude menší než 50 ft;

7)

pro účely tohoto provozu nemusí pro vyhlášené ochranné pásmo platit požadavek únosnosti podle OPS 1.480 a) 5);

8)

pro každou dráhu, která má být používána, musí být stanovena a schválena meteorologická minima a tato minima nesmí být menší než pro VFR nebo přístrojové přiblížení, jsou-li vyšší;

9)

musí být stanoveny požadavky na piloty (viz OPS 1.975 a));

10)

úřad může uložit dodatečné podmínky, které považuje za nezbytné pro bezpečný provoz s ohledem na charakteristiky daného typu letounu, prostředky pro přiblížení a úvahy o nezdařeném přiblížení/přistání.

HLAVA I

TŘÍDA VÝKONNOSTI C

OPS 1.560

Obecně

Provozovatel zajistí doplnění schválených údajů o výkonnosti v letové příručce dalšími údaji přijatelnými pro úřad, je-li to nutné pro zjištění, zda byly splněny požadavky této hlavy, jestliže schválené údaje o výkonnosti v letové příručce nejsou postačující.

OPS 1.565

Vzlet

a)

Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou v letové příručce pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b)

Pro letouny, jejichž letová příručka obsahuje údaje o délce letiště vzletu nezahrnující vliv poruchy motoru, provozovatel zajistí, aby vzdálenost od začátku rozjezdu nutná k dosažení výšky letounu nad vzletovou plochou 50 ft se všemi motory pracujícími v režimu vzletu vynásobená činitelem:

1)

1,33 pro dvoumotorové letouny; nebo

2)

1,25 pro třímotorové letouny; nebo

3)

1,18 pro čtyřmotorové letouny, nepřekročila použitelnou délku rozjezdu na letišti, na němž má být vzlet proveden.

c)

Pro letouny, jejichž letová příručka obsahuje údaje o délce letiště vzletu zahrnující vliv poruchy motoru, provozovatel zajistí, aby byly v souladu se specifikacemi letové příručky splněny tyto požadavky:

1)

délka přerušeného vzletu nesmí být větší než použitelná délka přerušeného vzletu;

2)

délka vzletu nesmí být větší než použitelná délka vzletu s tím, že délka předpolí nesmí překročit polovinu použitelné délky rozjezdu;

3)

délka rozjezdu nesmí být větší než použitelná délka rozjezdu;

4)

splnění požadavků tohoto bodu je nutno prokázat s použitím jediné hodnoty V1 pro přerušený a nepřerušený vzlet a

5)

vzletová hmotnost pro vzlet na mokré nebo znečištěné dráze nesmí být větší než schválená vzletová hmotnost za stejných podmínek na suché dráze.

d)

Při prokazování splnění požadavků bodů b) a c) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

tlakovou výšku na letišti;

2)

teplotu vzduchu na letišti;

3)

stav a druh povrchu dráhy;

4)

sklon dráhy ve směru vzletu;

5)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru a

6)

případné zkrácení délky dráhy vyrovnáním letounu do osy dráhy před vzletem.

OPS 1.570

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu

a)

Provozovatel zajistí, aby dráha letu při vzletu s jedním nepracujícím motorem měla bezpečnou svislou výšku nad všemi překážkami nejméně 50 ft zvětšenou o 0,01 × D, nebo vodorovnou vzdálenost od těchto překážek alespoň 90 m zvětšenou o 0,125 × D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu. Pro letouny s rozpětím křídel menším než 60 m lze použít vodorovnou vzdálenost od překážek rovnající se polovině rozpětí letounu plus 60 m plus 0,125 × D.

b)

Dráha vzletu musí začínat ve výšce 50 ft nad vzletovou plochou na konci délky vzletu požadované podle OPS 1.565 b) nebo případně c) a končit ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou.

c)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2)

tlakovou výšku na letišti;

3)

teplotu vzduchu na letišti a

4)

nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

d)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) nejsou přípustné změny dráhy až do bodu dráhy vzletu, v němž bylo dosaženo výšky 50 ft nad vzletovou plochou. Potom se až do výšky 400 ft předpokládá, že příčný sklon letadla bude menší než 15°. Ve výšce větší než 400 ft lze plánovat příčný sklon větší než 15°, nejvýše však 25°. Musí být vytvořena přiměřená rezerva jak na vliv náklonu působícího na provozní rychlosti a na dráhu letu, tak i na přírůstky vzdáleností, které jsou důsledkem větších provozních rychlostí.

e)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) nemusí provozovatel pro ty případy, které nevyžadují změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

300 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou přesnost navigace při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám; nebo

2)

600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

f)

Při prokazování splnění požadavků bodu a) nemusí provozovatel pro ty případy, které vyžadují změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1)

600 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou přesnost navigace při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám; nebo

2)

900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

g)

Provozovatel stanoví postupy pro nepředvídané okolnosti, aby vyhověl požadavkům OPS 1.570, a určí bezpečnou trať vyhýbající se překážkám umožňující letounu buď vyhovět požadavkům OPS 1.580 pro let na trati, nebo přistát na letišti odletu nebo na náhradním letišti pro vzlet.

OPS 1.575

Let na trati – se všemi motory pracujícími

a)

Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen dosáhnout rychlosti stoupání nejméně 300 ft za minutu za meteorologických podmínek očekávaných pro daný let v kterémkoli bodu trati nebo plánované změny trati a se všemi motory pracujícími s maximálním trvale přípustným výkonem v:

1)

minimálních výškách pro bezpečný let v každé etapě prolétávané trati a v průběhu jakékoli plánované změny trati, která je stanovena nebo vypočtena z informací obsažených v provozní příručce vztahujících se k letounu, a

2)

minimálních výškách nezbytných pro splnění podmínek stanovených v OPS 1.580, případně 1.585.

OPS 1.580

Let na trati s jedním nepracujícím motorem

a)

Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen pokračovat v letu za očekávaných meteorologických podmínek z cestovní výšky na letiště, na němž může přistát podle OPS 1.595 nebo OPS 1.600, v případě vyřazení z provozu kteréhokoli motoru v kterémkoli bodu trati letounu nebo plánované změny trati, pracují-li ostatní motory v mezích trvale přípustného výkonu, a aby byl schopen přeletět překážky ve vzdálenosti do 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati ve svislé vzdálenosti alespoň:

1)

1 000 ft, je-li rychlost stoupání nulová nebo větší; nebo

2)

2 000 ft, je-li rychlost stoupání menší než 0.

b)

Dráha letu musí mít po poruše jednoho motoru ve výšce 450 m (1 500 ft) nad letištěm předpokládaného přistání kladný sklon.

c)

Pro účely tohoto bodu se musí použít rychlost stoupání letounu menší o 150 ft za minutu, než je stanovená celková rychlost stoupání.

d)

Při prokazování splnění požadavků tohoto bodu musí provozovatel zvětšit rozmezí uvedené v bodě a) na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jeho dodržení s pravděpodobností 95 %.

e)

Povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

OPS 1.585

Let na trati – letouny se třemi nebo více motory, z toho se dvěma nepracujícími

a)

Provozovatel zajistí, aby v žádném bodě zamýšlené trati nebyl letoun se třemi nebo více motory vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž jsou použitelné požadavky na výkonnost splněny při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory, pokud nejsou splněny požadavky níže uvedených bodů b) až e).

b)

Dráha letu se dvěma nepracujícími motory musí letounu dovolit, aby pokračoval v letu za očekávaných meteorologických podmínek na letiště, na němž jsou splněny použitelné požadavky na výkonnost pro očekávanou přistávací hmotnost, a přeletěl v bezpečné výšce nejméně o 2 000 ft všechny překážky, které jsou v rozmezí 9,3 km (5 NM) na každou stranu od zamýšlené trati.

c)

Předpokládá se selhání dvou motorů v nejkritičtějším bodu té části trati, v němž je letoun vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž jsou splněny použitelné požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory.

d)

Očekávaná hmotnost letounu v bodě, v němž se předpokládá selhání dvou motorů, nesmí být menší než hmotnost zahrnující dostatek paliva k pokračování v letu na letiště předpokládaného přistání, příletu k tomuto letišti ve výšce nejméně 450 m (1 500 ft) přímo nad prostor přistání a poté ještě k letu v horizontu po dobu 15 minut.

e)

Pro účely tohoto bodu se musí použít rychlost stoupání letounu o 150 ft za minutu menší, než je stanovená rychlost.

f)

Při prokazování splnění požadavků tohoto bodu musí provozovatel zvětšit rozmezí uvedené v bodě a) výše na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jeho dodržení s pravděpodobností 95 %.

g)

Povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

OPS 1.590

Přistání – cílové a náhradní letiště

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila v předpokládaném čase přistání maximální přistávací hmotnost stanovenou v letové příručce, pokud je v letové příručce udávána pro nadmořskou výšku a pro teplotu vzduchu na cílovém a náhradním letišti.

OPS 1.595

Přistání – suché dráhy

a)

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládanou dobu přistání dovolila přistání s úplným zastavením letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy v rozmezí 70 % použitelné délky přistání na cílovém letišti a kterémkoli náhradním letišti.

b)

Při prokazování shody s bodem a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1)

nadmořskou výšku letiště;

2)

nejvýše 50 % čelní složky větru nebo nejméně 150 % zadní složky větru;

3)

druh povrchu dráhy a

4)

sklon dráhy ve směru přistání.

c)

Pro odbavení letounu v souladu s bodem a) je nutno předpokládat, že:

1)

letoun přistane na nejvýhodnější dráze za bezvětří a

2)

letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a k charakteristikám řízení letadla na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. prostředkům pro přistání a terénu.

d)

Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2) pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.600

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a)

Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že dráha v předpokládané době příletu může být mokrá, byla použitelná délka přistání nejméně stejná nebo větší než požadovaná délka přistání stanovená podle OPS 1.595 vynásobená činitelem 1,15.

b)

Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná, délka přistání stanovená pro tyto podmínky s použitím údajů přijatelných pro úřad nepřekročila použitelnou délku přistání.

HLAVA J

HMOTNOST A VYVÁŽENÍ

OPS 1.605

Obecně

(Viz dodatek 1 k OPS 1.605)

a)

Provozovatel zajistí, aby v každé fázi provozu vyhovovalo naložení, hmotnost a poloha těžiště letounu omezením stanoveným v letové příručce letounu, nebo v provozní příručce, pokud provozní příručka klade přísnější požadavky.

b)

Provozovatel určí hmotnost a polohu těžiště každého letounu skutečným zvážením před prvním uvedením do provozu a poté v intervalech 4 let, jestliže jsou používány hmotnosti jednotlivých letounů, a každých 9 let, používá-li se hmotnosti parku. Je nutno započítat a správně dokumentovat kumulativní účinky modifikací a oprav na hmotnost a vyvážení. Kromě toho musí být letouny znovu zváženy, jestliže vliv modifikací na hmotnost a vyvážení není přesně znám.

c)

Provozovatel určí hmotnost všech provozních položek a členů posádky zahrnutých do provozní hmotnosti letounu bez paliva vážením nebo použitím normalizovaných hmotností. Musí být stanoven vliv jejich umístění na polohu těžiště letounu.

d)

Provozovatel určí hmotnost provozního nákladu, včetně případné zátěže, skutečným zvážením nebo stanoví hmotnost provozního nákladu v souladu s normalizovanými hmotnostmi cestujících a zavazadel stanovenými v OPS 1.620.

e)

Provozovatel určí hmotnost paliva na palubě s použitím jeho skutečné hustoty, nebo není-li známa, s použitím hustoty vypočtené podle metody uvedené v provozní příručce.

OPS 1.607

Terminologie

a)

Provozní hmotnost bez paliva. Celková hmotnost letounu připraveného k danému druhu provozu vyjma vyčerpatelného paliva a provozního nákladu. Tato hmotnost zahrnuje položky jako:

1)

posádku a její zavazadla;

2)

pohoštění a vyjímatelné vybavení pro obsluhu cestujících a

3)

pitnou vodu a chemikálie toalet.

b)

Maximální hmotnost bez paliva. Maximální přípustná hmotnost letounu bez vyčerpatelného paliva. Hmotnost paliva obsaženého v jednotlivých nádržích musí být zahrnuta do hmotnosti bez paliva, je-li výslovně uvedena v omezeních letové příručky letounu.

c)

Maximální konstrukční přistávací hmotnost. Maximální celková přípustná přistávací hmotnost letounu při přistání za normálních okolností.

d)

Maximální konstrukční vzletová hmotnost. Maximální celková přípustná hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu.

e)

Klasifikace cestujících.

1)

Dospělí, muži a ženy, jsou definováni jako osoby ve věku 12 let a starší.

2)

Děti jsou definovány jako osoby ve věku dvou let a více, avšak mladší 12 let.

3)

Malé děti jsou definovány jako osoby mladší 2 let.

f)

Provozní náklad. Celková hmotnost cestujících, zavazadel a nákladu, včetně neplatícího zatížení.

OPS 1.610

Nakládání, hmotnost a vyvážení

Provozovatel v provozní příručce stanoví zásady a metody používané při nakládání a v systému hmotností a vyvažování, které splňují požadavky OPS 1.605. Tento systém musí zahrnovat všechny druhy zamýšleného provozu.

OPS 1.615

Hodnoty hmotnosti pro posádku

a)

Provozovatel použije ke stanovení provozní hmotnosti bez paliva níže uvedených hodnot hmotnosti:

1)

skutečné hmotnosti, včetně všech zavazadel posádky; nebo

2)

normalizované hmotnosti, včetně hmotnosti příručních zavazadel, pro jednotlivé členy letové posádky 85 kg a pro jednotlivé palubní průvodčí 75 kg; nebo

3)

jiné normalizované hmotnosti přijatelné pro úřad.

b)

Provozovatel musí opravit provozní hmotnost bez paliva, aby v součtu zahrnovala všechna dodatečná zavazadla. Umístění těchto dodatečných zavazadel musí být započteno při určování polohy těžiště letounu.

OPS 1.620

Hodnoty hmotnosti cestujících a zavazadel

a)

Provozovatel vypočte hmotnost cestujících a zapsaných zavazadel s použitím skutečně zvážených hmotností každé osoby a skutečně zvážené hmotnosti zavazadel, nebo s použitím normalizovaných hodnot hmotnosti uvedených v tabulkách 1 až 3, vyjma případu, kdy je počet použitelných sedadel cestujících menší než 10. V takových případech smí být hmotnost cestujících určena na základě jimi nebo jejich jménem učiněného ústního prohlášení a přidáním předem stanovené konstanty k započtení příručních zavazadel a oděvu. Postup, který stanoví, kdy volit skutečné nebo normalizované hmotnosti, a postup, který se má dodržovat při používání ústních prohlášení, musí být uveden v provozní příručce.

b)

Provozovatel zajistí, aby byly zahrnuty všechny předměty osobní potřeby a příruční zavazadla cestujících, pokud určuje skutečnou hmotnost vážením. Vážení musí být prováděno bezprostředně před nastupováním v místě blízkém nastupování.

c)

Při určování hmotnosti cestujících s použitím normalizovaných hmotností je nutno použít normalizované hmotnosti uvedené v tabulkách 1 a 2. Tyto hmotnosti zahrnují příruční zavazadla a hmotnost každého dítěte do 2 let přepravovaného dospělým cestujícím na jednom sedadle. Pro účely tohoto bodu musí být považováno malé dítě přepravované na samostatném sedadle cestujícího za dítě.

d)

Hodnoty hmotnosti pro cestující – 20 nebo více sedadel

1)

Normalizované hmotnosti mužů a žen uvedené v tabulce 1 platí pro letouny s celkovým použitelným počtem sedadel pro cestující 20 nebo více. Jako alternativa v případech, kdy celkový použitelný počet sedadel pro cestující je 30 nebo více, platí hodnoty hmotnosti uvedené v tabulce 1 ve sloupci ‚Jen dospělí‘.

2)

Pro účely tabulky 1 se rozumí prázdninovým charterovým letem charterový let výhradně určený jako součást celkových služeb při cestování o dovolené. Hodnoty hmotností platí pro prázdninové charterové lety za předpokladu, že pro bezúplatnou přepravu určitých kategorií cestujících se používá nejvýše 5 % sedadel cestujících zastavěných v letounu.

Tabulka 1

Počet sedadel cestujících

20 a více

30 a více

Jen dospělí

Muži

Ženy

Všechny lety kromě prázdninových charterových letů

88 kg

70 kg

84 kg

Prázdninové charterové lety

83 kg

69 kg

76 kg

Děti

35 kg

35 kg

35 kg

e)

Hodnoty hmotnosti pro cestující – 19 nebo méně sedadel.

1)

Normalizované hmotnosti v tabulce 2 platí pro letouny, jejichž celkový použitelný počet sedadel pro cestující je 19 nebo méně.

2)

Při letech, u nichž se nepřepravují příruční zavazadla v kabině nebo u nichž se příruční zavazadla započítávají samostatně, lze od výše uvedených hmotností mužů a žen odečíst 6 kg. Předměty jako plášť, deštník, malá kabelka nebo taška, něco ke čtení nebo malá kamera/fotoaparát se pro účely tohoto bodu nepokládají za příruční zavazadla.

Tabulka 2

Počet sedadel cestujících

1 – 5

6 – 9

10 – 19

Muži

104 kg

96 kg

92 kg

Ženy

86 kg

78 kg

74 kg

Děti

35 kg

35 kg

35 kg

f)

Hodnoty hmotnosti pro zavazadla

1)

Normalizované hodnoty hmotnosti uvedené v tabulce 3 se použijí pro každý kus zapsaného zavazadla, jestliže celkový použitelný počet sedadel pro cestující letounu je 20 nebo více. Pro letouny s 19 nebo méně sedadly pro cestující se musí použít skutečná hmotnost zapsaných zavazadel zjištěná vážením.

2)

Pro účely tabulky 3 se:

i)

vnitrostátním letem rozumí let, jehož výchozí a cílové letiště se nachází na území téhož státu;

ii)

lety v evropské oblasti rozumí lety jiné než vnitrostátní, jejichž výchozí a cílové letiště se nachází v oblasti uvedené v dodatku 1 k OPS 1.620 f), a

iii)

mezikontinentálním letem jiným než let v evropské oblasti se rozumí let, jehož výchozí a cílové letiště se nachází na různých kontinentech.

Tabulka 3

20 nebo více sedadel

Druh letu

Normalizovaná hmotnost zavazadel

Vnitrostátní lety

11 kg

Lety v evropské oblasti

13 kg

Mezikontinentální lety

15 kg

Všechny ostatní lety

13 kg

g)

Pokud chce provozovatel používat jiné normalizované hodnoty hmotnosti, než jsou uvedené v tabulkách 1 až 3, musí oznámit své důvody úřadu a předem obdržet jeho souhlas. Musí rovněž předložit ke schválení podrobný plán průzkumu vážení a použít metody statistického rozboru uvedené v dodatku 1 k OPS 1.620 g). Změněné normalizované hodnoty hmotností platí po ověření výsledků průzkumu vážení a schválení úřadem pouze pro daného provozovatele. Změněné hodnoty hmotností lze použít pouze za okolností, které odpovídají těm, za nichž se průzkum prováděl. Jsou-li změněné normalizované hmotnosti větší než hmotnosti uvedené v tabulkách 1 až 3, musí být používány tyto větší hodnoty.

h)

Při každém letu, u nějž se zjistí, že významný počet cestujících s jejich příručními zavazadly bude mít podle očekávání hmotnost větší než normalizovanou, určí provozovatel skutečnou hmotnost těchto cestujících vážením nebo připočte přiměřený přídavek hmotnosti.

i)

Používá-li se normalizovaných hodnot hmotnosti zapsaných zavazadel a významný počet zapsaných zavazadel cestujících překročí podle očekávání normalizovanou hmotnost zavazadla, určí provozovatel skutečnou hmotnost těchto zavazadel vážením nebo připočte přiměřený přídavek hmotnosti.

j)

Provozovatel zajistí, aby velitel letadla byl informován, že ke stanovení hmotnosti nákladu bylo použito nestandardní metody a že je tato metoda uvedena v dokumentaci o naložení a vyvážení.

OPS 1.625

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení

(Viz dodatek 1 k OPS 1.625)

a)

Provozovatel vyhotoví před každým letem dokumentaci o hmotnosti a vyvážení specifikující náklad a jeho rozložení. Dokumentace o hmotnosti a vyvážení musí veliteli letadla umožnit určit, zda je náklad a jeho rozložení takové, aby nebyly překročeny meze hmotnosti a vyvážení letounu. Na dokladu musí být uvedeno jméno osoby, která tuto dokumentaci zpracovává. Osoba, která dohlíží na nakládání letounu, musí svým podpisem potvrdit, že náklad a jeho rozložení je v souladu s dokumentací o hmotnosti a vyvážení. Doklad musí být přijatelný pro velitele letadla a jeho souhlas musí být stvrzen spolupodpisem nebo rovnocenným způsobem (viz také OPS 1.1055 a) 12)).

b)

Provozovatel stanoví postupy pro změny nákladu v poslední chvíli.

c)

Provozovatel může používat jiný postup, než vyžadují body a) a b), pokud jej schválí úřad.

Dodatek 1 k OPS 1.605

Hmotnost a vyvážení – obecně

(Viz OPS 1.605)

a)

Stanovení provozní hmotnosti letounu bez paliva

1)

Vážení letounu

i)

Nové letouny se obvykle váží ve výrobním závodě a mohou být uvedeny do provozu bez nového zvážení, jestliže záznamy o hmotnosti a vyvážení byly upraveny s ohledem na změny a úpravy provedené na letounu. Letouny předávané jedním provozovatelem se schváleným programem určování hmotnosti jinému provozovateli rovněž se schváleným programem, nemusí být znovu zváženy provozovatelem, který tyto letouny přijímá, pokud od posledního vážení neuplynuly více než 4 roky.

ii)

Hmotnost a polohu těžiště každého jednotlivého letounu je nutno znovu určovat v pravidelných lhůtách. Maximální doba mezi dvěma váženími musí být stanovena provozovatelem a musí splňovat požadavky OPS 1.605 b). Kromě toho musí být hmotnost a poloha těžiště každého letounu znovu určována buď:

A)

vážením; nebo

B)

výpočtem, pokud je provozovatel schopen věrohodně doložit platnost zvolené metody výpočtu, kdykoli kumulativní změny provozní hmotnosti bez paliva jsou větší než ± 0,5 % maximální přistávací hmotnosti nebo kdykoli kumulativní změna polohy těžiště je větší než 0,5 % střední aerodynamické tětivy.

2)

Hmotnost a poloha těžiště letadlového parku

i)

Pro letadlový park nebo skupinu letounů téže verze a konfigurace lze použít průměrné provozní hmotnosti bez paliva a polohy těžiště letadlového parku, pokud provozní hmotnosti bez paliva a polohy těžiště jednotlivých letounů zůstávají v mezích stanovených v bodě ii). Kromě toho se použijí kritéria uvedená v bodech iii), iv) a a) 3).

ii)

Tolerance

A)

Jestliže se provozní hmotnost bez paliva kteréhokoli váženého letounu nebo vypočtená provozní hmotnost bez paliva kteréhokoli letounu letadlového parku liší o více než ± 0,5 % maximální konstrukční přistávací hmotnosti od stanovené provozní hmotnosti bez paliva letadlového parku nebo jestliže se jeho poloha těžiště liší o více než ± 0,5 % střední aerodynamické tětivy od polohy těžiště daného letadlového parku, musí být takový letoun z parku vynechán. Lze zavést samostatné letadlové parky, každý s odlišnou střední hmotností.

B)

V případech, kdy je hmotnost letounu v toleranci provozní hmotnosti bez paliva letadlového parku, ale poloha těžiště je mimo povolenou toleranci, lze letoun provozovat s použitím provozní hmotnosti bez paliva pro letadlový park, ale s individuální polohou těžiště.

C)

Vykazuje-li jednotlivý letoun při porovnání s ostatními letouny v parku fyzikálně přesně vysvětlitelný rozdíl (např. konfigurace palubního bufetu nebo sedadel), který způsobuje překročení tolerancí pro park, je možné ponechat tento letoun v parku, pokud se použijí vhodné opravy pro jeho hmotnost nebo polohu jeho těžiště.

D)

Letouny, pro které nebyly vyhlášeny žádné hodnoty střední aerodynamické tětivy, musí být provozovány na základě jejich individuálních hodnot hmotnosti a polohy těžiště nebo musí být podrobeny zvláštnímu rozboru a schválení.

iii)

Používání hodnot letadlového parku

A)

Po zvážení letounu, nebo byla-li provedena změna v jeho vybavení či konfiguraci, musí provozovatel ověřit, zda daný letoun zůstává v tolerancích uvedených v bodě 2) ii) výše.

B)

Letouny, které nebyly váženy od posledního stanovení hmotnosti letadlového parku, mohou zůstat v parku letadel a mohou být provozovány s použitím hodnot pro letadlový park za předpokladu, že jednotlivé hodnoty jsou prověřovány výpočtem a zůstávají v tolerancích uvedených v bodě 2) ii). Provozovatel musí buď stanovit nové hodnoty pro letadlový park splňující podmínky bodů 2) i) a 2) ii), nebo provozovat letouny překračující tolerance s použitím jejich individuálních hodnot, pokud jednotlivé hodnoty tyto tolerance překročí.

C)

Provozovatel musí vážením nebo výpočtem ověřit, zda skutečné hodnoty letounu, který chce zařadit do letadlového parku provozovaného na základě hodnot letadlového parku, jsou v tolerancích stanovených v bodě 2) ii).

iv)

Ke splnění požadavků bodu 2) i) musí být hodnoty letadlového parku aktualizovány alespoň na konci každého hodnocení hmotnosti letadlového parku.

3)

Počet letounů, které se musí zvážit k získání hodnot letadlového parku

i)

Je-li ‚n‘ počet letounů v letadlovém parku používajících hodnot letadlového parku, musí provozovatel v období mezi dvěma vyhodnoceními hmotnosti parku zvážit alespoň určitý počet letounů stanovený v této tabulce:

Počet letounů v parku

Minimální počet vážení

2 nebo 3

N

4 až 9

(n + 3)/2

10 a více

(n + 51)/10

ii)

Při výběru letounů, které mají být zváženy, by měly být vybrány ty, které nebyly váženy nejdelší dobu.

iii)

Doba mezi dvěma hodnoceními hmotnosti parku nesmí být delší než 48 měsíců.

4)

Postup vážení

i)

Vážení provede výrobce nebo organizace oprávněná k údržbě.

ii)

Musí být přijata běžná opatření v souladu se správnými postupy, např.:

A)

kontrola úplnosti letounu a jeho vybavení;

B)

zjištění, zda byly správně započteny provozní kapaliny;

C)

zajištění čistoty letounu a

D)

zajištění, aby letoun byl zvážen v uzavřené budově.

iii)

Vybavení použité k vážení musí být správně cejchováno, vynulováno a použito v souladu s pokyny výrobce. Váhy musí být cejchovány výrobcem, úřadem pro míry a váhy nebo řádně oprávněnou organizací každé 2 roky nebo ve lhůtách stanovených výrobcem vážícího vybavení, jsou-li kratší. Vybavení musí umožnit určit hmotnost letounu přesně.

b)

Zvláštní normalizované hmotnosti pro provozní náklad. Kromě normalizovaných hmotností pro cestující a zapsaná zavazadla může provozovatel předložit úřadu ke schválení normalizované hmotnosti jiných položek nákladu.

c)

Nakládání letounu

1)

Provozovatel zajistí, aby nakládání jeho letounů bylo prováděno pod dozorem kvalifikovaného personálu.

2)

Provozovatel zajistí, aby nakládání daného nákladu letounu bylo shodné s údaji používanými pro výpočet jeho hmotnosti a vyvážení.

3)

Provozovatel musí dodržet další konstrukční omezení, např. zatížení podlahy, maximální zatížení běžného metru, maximální hmotnost nákladu v jednotlivých nákladových prostorech nebo omezení maximálního počtu sedadel pro cestující.

d)

Meze polohy těžiště

1)

Provozní obálka poloh těžiště. Pokud se nepoužívá přidělování sedadel a do výpočtu polohy těžiště nejsou přesně započítávány účinky počtu cestujících v jednotlivých řadách sedadel, nákladů v jednotlivých nákladových prostorech a paliva v jednotlivých nádržích, musí se použít provozní zálohy ve schválené obálce poloh těžišť. Při určování záloh polohy těžiště je nutno vzít v úvahu možné odchylky od uvažovaného rozložení nákladu. Je-li použito volné volby sedadel cestujícími, musí provozovatel stanovit postupy k zajištění nápravných opatření prováděných letovou posádkou nebo palubními průvodčími, pokud by došlo k extrémní volbě sedadel v podélném směru. Zálohy polohy těžiště a s tím spojené provozní postupy, včetně předpokladů týkajících se rozsazení cestujících, musí být přijatelné pro úřad.

2)

Poloha těžiště za letu. Provozovatel musí dále k bodu d) 1) prokázat, že postupy plně přihlížejí k extrémním změnám poloh těžiště za letu způsobeným pohyby cestujících/posádky a spotřebou/přečerpáváním paliva.

Dodatek 1 k OPS 1.620 f)

Vymezení prostoru pro lety v evropské oblasti

Pro účely OPS 1.620 f) jsou lety v evropské oblasti jiné než vnitrostátní lety prováděné v oblasti ohraničené loxodromou mezi níže uvedenými body:

N7200

E04500

N4000

E04500

N3500

E03700

N3000

E03700

N3000

W00600

N2700

W00900

N2700

W03000

N6700

W03000

N7200

W01000

N7200

E04500,

jak je znázorněno na obr. 1:

Obr. 1

Evropská oblast

Image

Dodatek 1 k OPS 1.620 g)

Postupy určování revidovaných hodnot normalizované hmotnosti pro cestující a zavazadla

a)

Cestující

1)

Metoda vzorkování hmotnosti. Průměrná hmotnost cestujících a jejich příručních zavazadel musí být stanovena vážením náhodně vybraných vzorků. Výběr náhodných vzorků musí být svou povahou a rozsahem reprezentativní pro daný počet cestujících s přihlédnutím k druhu provozu, četnosti letů na různých tratích, vnitrostátním nebo mezinárodním letům, ročnímu období a k počtu sedadel letounu.

2)

Velikost vzorku. Plán průzkumu musí zahrnovat vážení alespoň největšího:

i)

počtu cestujících vypočteného z řídícího vzorku s použitím obvyklých statistických postupů a založeného na relativním rozsahu přesnosti 1 % pro všechny dospělé a 2 % pro průměrné hmotnosti mužů a žen brané odděleně a

ii)

pro letouny:

A)

s počtem sedadel pro cestující 40 nebo více, celkového počtu 2 000 cestujících; nebo

B)

s počtem sedadel pro cestující menším než 40, celkového počtu cestujících rovného padesátinásobku počtu sedadel pro cestující.

3)

Hmotnosti cestujících. Hmotnosti cestujících musí zahrnovat hmotnost jejich osobních věcí, které si nesou při vstupu do letounu. Při výběru náhodných vzorků hmotnosti cestujících musí být malé děti váženy společně s doprovázejícím dospělým (viz také OPS 1620 c), d) a e)).

4)

Místo vážení. Místo, kde budou cestující váženi, se vybírá co nejblíže k letounu v bodě, v němž je nepravděpodobné, že by mohlo dojít ke změně hmotnosti cestujícího tím, že se před vstupem do letounu zbaví osobních věcí nebo naopak získá další osobní věci.

5)

Vážící zařízení. Vážící zařízení používané k vážení cestujících musí mít rozsah nejméně do 150 kg. Hmotnost musí být udávána s dělením nejméně po 500 g. Chyba vážícího zařízení musí být menší než 0,5 % rozsahu nebo 200 g podle toho, která hodnota je větší.

6)

Zapisování hmotností. Pro každý let zahrnutý do průzkumu musí být zapsána hmotnost cestujících, včetně jejich příslušné kategorie (tj. muži/ženy/děti) a číslo linky.

b)

Zapsaná zavazadla. Statistický postup určování revidovaných hodnot normalizované hmotnosti zavazadel založený na průměrných hmotnostech zavazadel ve vzorku minimální požadované velikosti je v podstatně stejný jako pro cestující a je uveden v bodě a) 1). U zavazadel se požaduje relativní rozsah přesnosti 1 %. Musí být zváženo nejméně 2 000 kusů zapsaných zavazadel.

c)

Stanovení revidovaných hodnot normalizované hmotnosti pro cestující a zapsaná zavazadla

1)

Je nutno provést statistický rozbor, aby se zajistilo, že upřednostňování používání revidovaných hodnot normalizované hmotnosti cestujících a zapsaných zavazadel před používáním jejich skutečných hmotností zjištěných vážením neovlivní nepříznivě bezpečnost provozu. Takovým rozborem se získají průměrné hodnoty hmotnosti cestujících a zavazadel, jakož i jiné údaje.

2)

Pro letouny s 20 nebo více sedadly cestujících platí tyto průměry jako revidované hodnoty normalizované hmotnosti mužů a žen.

3)

U menších letounů je nutno k průměrným hmotnostem cestujících přidat níže uvedené přídavky, aby se získaly revidované hodnoty normalizované hmotnosti:

Počet sedadel cestujících

Požadovaný přídavek hmotnosti

1 – 5 včetně

16 kg

6 – 9 včetně

8 kg

10 – 19 včetně

4 kg

Pro letouny s 30 nebo více sedadly cestujících lze alternativně používat revidované hodnoty normalizované (průměrné) hmotnosti ‚jen dospělých‘. Revidované hodnoty normalizované (průměrné) hmotnosti zapsaných zavazadel platí pro letouny s 20 nebo více sedadly cestujících.

4)

Provozovatelé mohou předložit úřadu ke schválení podrobný plán průzkumu a následně odchylku od revidované hodnoty normalizované hmotnosti, pokud tato odlišná hodnota byla určena postupem vysvětleným v tomto dodatku. Takové odchylky musí být znovu přezkoumány ve lhůtách nepřesahujících 5 let.

5)

Revidované hodnoty normalizované hmotnosti ‚jen dospělých‘ musí být založeny na poměru počtu mužů k počtu žen 80/20 u všech letů vyjma prázdninových charterových letů, u nichž je tento poměr 50/50. Pokud provozovatel chce získat souhlas k použití odlišného poměru na konkrétních tratích nebo letech, pak musí úřadu předložit údaje z jeho programu vážení a musí prokázat, že alternativní poměr mužů a žen je konzervativní a zahrnuje alespoň 84 % skutečně zjištěných poměrů počtů žen a mužů ve vzorku z nejméně 100 typických letů.

6)

Průměrné hodnoty hmotnosti se zaokrouhlují na nejbližší celé číslo v kg. Hodnoty hmotnosti zapsaných zavazadel se zaokrouhlují na nejbližší 0,5 kg.

Dodatek 1 k OPS 1.625

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení

a)

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení

1)

Obsah

i)

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení musí obsahovat tyto informace:

A)

poznávací značku a typ letounu;

B)

číslo letu a datum;

C)

totožnost velitele letadla;

D)

totožnost osoby, která doklad vypracovala;

E)

provozní hmotnost letounu bez paliva a příslušnou polohu těžiště;

F)

hmotnost paliva při vzletu a hmotnost traťového paliva;

G)

hmotnost provozních hmot jiných než palivo;

H)

složky nákladu včetně cestujících, zavazadel, zboží a zátěže;

I)

vzletovou hmotnost, přistávací hmotnost a hmotnost bez paliva;

J)

rozložení nákladu;

K)

použitelné polohy těžiště letounu a

L)

omezující hodnoty hmotnosti a polohy těžiště.

ii)

Se souhlasem úřadu může provozovatel vynechat některé údaje této dokumentace o hmotnosti a vyvážení.

2)

Změny v poslední chvíli. Dojde-li ke změně v poslední chvíli po vyplnění dokumentace o hmotnosti a vyvážení, musí být o této změně uvědomen velitel letadla a změna v poslední chvíli musí být doplněna do dokumentace o hmotnosti a vyvážení. Největší přípustná změna v počtu cestujících nebo nákladu v nákladových prostorech, přijatelná jako změna v poslední chvíli, musí být stanovena v provozní příručce. Pokud je změna větší, musí být zpracována nová dokumentace o hmotnosti a vyvážení.

b)

Počítačové systémy. Je-li dokumentace o hmotnosti a vyvážení vytvářena počítačovým systémem hmotnosti a vyvažování, musí provozovatel ověřovat úplnost výstupních údajů. Provozovatel musí zavést systém, kterým se nepřetržitým ověřováním výstupních údajů ve lhůtách nepřekračujících šest měsíců kontroluje, zda jsou do systému správně zařazovány změny vstupních údajů a zda systém pracuje trvale správně.

c)

Palubní systémy hmotnosti a vyvážení. Provozovatel musí obdržet souhlas úřadu, pokud chce používat palubní systém hmotnosti a vyvážení jako hlavní zdroj informací pro odbavení letounů.

d)

Datový spoj. Je-li dokumentace o hmotnosti a vyvážení předávána datovým spojem, musí být na zemi k dispozici kopie posledního stavu dokumentace o hmotnosti a vyvážení potvrzená velitelem letadla.

HLAVA K

PŘÍSTROJE A VYBAVENÍ

OPS 1.630

Obecný úvod

a)

Provozovatel zajistí, aby let nebyl zahájen, pokud přístroje a vybavení požadované touto hlavou nejsou:

1)

schváleny, s výjimkou uvedenou v bodě c), a zastavěny v souladu s požadavky, které se na ně vztahují, včetně norem minimální výkonnosti, provozních předpisů a předpisů letové způsobilosti a

2)

v provozuschopném stavu pro druh provozu, který se provádí, s výjimkami uvedenými v seznamu minimálního vybavení (MEL) (viz OPS 1.030).

b)

Normy minimální výkonnosti přístrojů a vybavení jsou normy předepsané použitelnými evropskými technickými normalizačními příkazy (ETSO), které jsou uvedeny v použitelných specifikacích pro evropské technické normalizační příkazy (CS-ETSO), pokud nejsou v předpisech letové způsobilosti nebo v provozních předpisech stanoveny odlišné normy výkonnosti. Přístroje a vybavení vyhovující konstrukčním a výkonnostním specifikacím jiným než ETSO k datu provedení OPS mohou zůstat v provozu nebo být zastavěny, nejsou-li v této hlavě stanoveny dodatečné požadavky. Přístroje a vybavení, které již byly schváleny, nemusí vyhovovat revidovaným ETSO nebo revidovaným specifikacím jiným než ETSO, pokud požadavek není stanoven se zpětnou platností.

c)

Schválení se nevyžaduje pro tyto položky vybavení:

1)

pojistky uvedené v OPS 1.635;

2)

elektrické svítilny uvedené v OPS 1.640 a) 4);

3)

chronometr uvedený v OPS 1.650 b) a 1.652 b);

4)

držák map uvedený v OPS 1.652 n).

5)

soupravy první pomoci uvedené v OPS 1.745;

6)

lékařské soupravy první pomoci uvedené v OPS 1.755;

7)

megafony uvedené v OPS 1.810;

8)

vybavení pro přežití a pyrotechnické signalizační vybavení uvedené v OPS 1.835 a) a c) a

9)

vlečné kotvy a vybavení k poutání, kotvení a manévrování vodních a obojživelných letounů na vodě uvedené v OPS 1.840.

d)

Jestliže má být vybavení užíváno jedním členem letové posádky na jeho pracovním místě za letu, musí být snadno ovladatelné z jeho pracovního místa. Pokud se požaduje, aby jednotlivá část vybavení byla obsluhována více než jedním členem letové posádky, musí být zastavěna tak, aby byla snadno obsluhovatelná z každého pracovního místa, z něhož se obsluha požaduje.

e)

Přístroje, které používá kterýkoli člen letové posádky, musí být uspořádány tak, aby danému členu letové posádky umožňovaly z jeho pracovního místa snadno vidět jejich údaje s pokud možno co nejmenší odchylkou od jeho polohy a zorného pole, které normálně má, dívá-li se dopředu ve směru letu. Pokud se v letounu s vícečlennou letovou posádkou požaduje jediný přístroj daného druhu, musí být zastavěn tak, aby byl viditelný ze všech příslušných pracovních míst letové posádky.

OPS 1.635

Ochrany obvodů

Provozovatel nesmí provozovat letoun, v němž se používají tavné pojistky, pokud nejsou k dispozici pro použití za letu záložní pojistky v počtu nejméně 10 % počtu pojistek téže jmenovité hodnoty, nejméně však tři kusy pojistek každé použité jmenovité hodnoty.

OPS 1.640

Provozní světla letounu

Provozovatel nesmí provozovat letoun, který není vybaven:

a)

Pro let ve dne:

1)

systémem protisrážkových světel;

2)

osvětlením napájeným z elektrické sítě letounu, které zabezpečuje přiměřené osvětlení všech přístrojů a vybavení, které je nezbytné pro bezpečný provoz letounu;

3)

osvětlením napájeným z elektrické sítě letounu, které osvětluje všechny prostory pro cestující, a

4)

elektrickou svítilnou pro každého člena posádky letounu z předepsaného počtu, která je snadno dostupná z jemu přiděleného pracovního místa.

b)

Pro noční let, kromě vybavení uvedeného v bodě a):

1)

polohovými navigačními světly a

2)

dvěma přistávacími reflektory nebo jedním reflektorem s dvěma nezávisle napájenými vlákny a

3)

světly vyhovujícími mezinárodním předpisům k předcházení srážkám na moři, jedná-li se o vodní nebo obojživelný letoun.

OPS 1.645

Stěrače čelních skel

Provozovatel nesmí provozovat letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg, pokud není na každém pracovním místě pilota vybaven stěračem čelního skla nebo rovnocenným prostředkem k udržení čisté části čelního skla při srážkách.

OPS 1.650

Denní provoz VFR – letové a navigační přístroje a přidružené vybavení

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve dne v souladu s pravidly letu za viditelnosti (VFR), pokud tento není vybaven letovými a navigačními přístroji a přidruženým vybavením a nejsou-li případně splněny podmínky uvedené v následujících bodech:

a)

magnetickým kompasem;

b)

chronometrem udávajícím čas v hodinách, minutách a sekundách;

c)

citlivým barometrickým výškoměrem, cejchovaným ve stopách, s nastavením pomocné stupnice, cejchované v hektopascalech/milibarech, nastavitelným na libovolný barometrický tlak, jehož nastavení připadá během letu v úvahu;

d)

rychloměrem cejchovaným v uzlech;

e)

variometrem;

f)

zatáčkoměrem s ukazatelem skluzu nebo přístrojem ke koordinování zatáčky s vestavěným ukazatelem skluzu;

g)

ukazatelem letové polohy (umělým horizontem);

h)

stabilizovaným ukazatelem směru a

i)

prostředkem ukazujícím v pilotním prostoru teplotu venkovního vzduchu ve stupních Celsia.

j)

Při letech, jejichž doba trvání nepřekročí 60 minut, se vzletem a přistáním na tomtéž letišti, při nichž se letoun nevzdálí od tohoto letiště dále než 50 NM, lze nahradit všechny přístroje stanovené v bodech f), g) a h) výše a v bodech k) 4), k) 5) a k) 6) níže zatáčkoměrem s ukazatelem skluzu nebo přístrojem ke koordinaci zatáčky s vestavěným ukazatelem skluzu nebo jak umělým horizontem, tak i ukazatelem skluzu.

k)

Požadují-li se dva piloti, musí mít pracovní místo druhého pilota tyto samostatné přístroje:

1)

citlivý barometrický výškoměr, cejchovaný ve stopách, s nastavením pomocné stupnice, cejchované v hektopascalech/milibarech, nastavitelný na libovolný barometrický tlak, jehož nastavení připadá během letu v úvahu;

2)

rychloměr cejchovaný v uzlech;

3)

variometr;

4)

zatáčkoměr s ukazatelem skluzu nebo přístrojem ke koordinaci zatáčky s vestavěným ukazatelem skluzu;

5)

ukazatel letové polohy (umělý horizont) a

6)

stabilizovaný ukazatel směru.

l)

Každý systém indikování rychlosti letu musí být vybaven vyhřívanou Pitotovou trubicí nebo rovnocennými prostředky zabraňujícími nesprávné činnosti vlivem kondenzace nebo námrazy pro:

1)

letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9;

2)

letouny, kterým bylo vydáno první individuální osvědčení letové způsobilosti ke dni 1. dubna 1999 nebo později.

m)

Ve všech případech, kdy se požaduje zdvojení přístrojů, zahrnuje požadavek samostatné displeje pro každého pilota a samostatné volící přepínače nebo případně jiné přidružené vybavení.

n)

Všechny letouny musí být vybaveny prostředky, které udávají nevyhovující napájení předepsaných letových přístrojů.

o)

Všechny letouny s omezeními na stlačitelnost vzduchu, která nejsou jinak udávaná předepsanými rychloměry, musí být vybaveny machmetry na každém pracovním místě pilota.

p)

Provozovatel nesmí provádět provoz VFR ve dne, pokud letoun není vybaven náhlavní soupravou s raménkovým nebo rovnocenným mikrofonem pro každého člena letové posádky konajícího službu v pilotním prostoru.

OPS 1.652

Provoz IFR nebo v noci – letové a navigační přístroje a přidružené vybavení

Provozovatel nesmí provozovat letoun v souladu s pravidly letu podle přístrojů (IFR) nebo v noci v souladu s pravidly letu za viditelnosti (VFR), není-li vybaven letovými a navigačními přístroji a přidruženým vybavením a nejsou-li případně splněny podmínky stanovené v následujících bodech:

a)

magnetickým kompasem;

b)

chronometrem udávajícím čas v hodinách, minutách a sekundách;

c)

dvěma citlivými barometrickými výškoměry, cejchovanými ve stopách, s nastavením pomocné stupnice, cejchované v hektopascalech/milibarech, nastavitelnými na libovolný barometrický tlak, jehož nastavení připadá během letu v úvahu. Tyto výškoměry musí mít ukazatel typu ‚counter drum pointer‘ (bubínkový ukazatel s číslicovou indikací) nebo rovnocenný zobrazovací prostředek;

d)

rychloměrným systémem s vyhřívanou Pitotovou trubicí nebo s rovnocenným prostředkem zabraňujícím nesprávné funkci v důsledku kondenzace nebo námrazy, včetně signalizace poruchy vyhřívání Pitotovy trubice. Požadavek týkající se signalizace poruchy vyhřívání Pitotovy trubice neplatí pro letouny s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 9 nebo menším nebo s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo vydáno před 1. dubnem 1998;

e)

variometrem;

f)

zatáčkoměrem s ukazatelem skluzu;

g)

ukazatelem letové polohy (umělým horizontem);

h)

stabilizovaným ukazatelem směru;

i)

prostředkem ukazujícím v pilotním prostoru teplotu venkovního vzduchu ve stupních Celsia a

j)

dvěma nezávislými systémy statického tlaku s tou výjimkou, že pro vrtulové letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší je přípustný jeden systém statického tlaku s jedním náhradním zdrojem statického tlaku.

k)

Požadují-li se dva piloti, musí mít pracovní místo druhého pilota tyto samostatné přístroje:

1)

citlivý barometrický výškoměr, cejchovaný ve stopách, s nastavením pomocné stupnice, cejchované v hektopascalech/milibarech, nastavitelný na libovolný barometrický tlak, jehož nastavení připadá během letu v úvahu. Tento přístroj může být jedním ze dvou výškoměrů požadovaných ve výše uvedeném bodě c). Tyto výškoměry musí mít ukazatel typu ‚counter drum pointer‘ (bubínkový ukazatel s číslicovou indikací) nebo rovnocenný zobrazovací prostředek;

2)

rychloměrný systém s vyhřívanou Pitotovou trubicí nebo s rovnocenným prostředkem zabraňujícím nesprávné funkci v důsledku kondenzace nebo námrazy, včetně signalizace poruchy vyhřívání Pitotovy trubice. Požadavek týkající se signalizace poruchy vyhřívání Pitotovy trubice neplatí pro letouny s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 9 nebo menším nebo s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo vydáno před 1. dubnem 1998;

3)

variometr;

4)

zatáčkoměr s ukazatelem skluzu;

5)

ukazatel letové polohy (umělý horizont) a

6)

stabilizovaný ukazatel směru.

l)

Letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 musí být kromě toho vybaveny samostatným záložním ukazatelem letové polohy (umělým horizontem), který lze použít z obou pracovních míst pilotů a který:

1)

je za normálních provozních podmínek napájen nepřetržitě a po úplném výpadku elektrických zdrojů je napájen ze zdroje nezávislého na základním zdroji elektrické energie;

2)

umožňuje spolehlivou činnost po dobu nejméně 30 minut od úplného selhání základního zdroje elektrické energie s přihlédnutím k ostatním zátěžím nouzového zdroje elektrické energie a k provozním postupům;

3)

pracuje nezávisle na všech ostatních systémech udávání letové polohy;

4)

se automaticky uvede do činnosti po úplném výpadku základního zdroje elektrické energie a

5)

je vhodně osvětlen během všech fází provozu,

s výjimkou letounů s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší již zapsaných v rejstříku letadel členského státu ke dni 1. dubna 1995 a vybavených záložním ukazatelem letové polohy v levé přístrojové desce.

m)

Ke splnění výše uvedeného bodu l) musí být letové posádce zřejmé, kdy je záložní ukazatel letové polohy uvedený ve zmíněném bodě napájen z nouzového zdroje. Je-li záložní ukazatel letové polohy napájen z vlastního napájecího zdroje, musí být na ukazateli nebo na přístrojové desce připojena jasně viditelná indikace, že se používá tento zdroj;

n)

držákem mapy v místě zabezpečujícím její čitelnost, v němž může být mapa při nočním provozu osvětlena.

o)

Je-li záložní ukazatel letové polohy certifikován v souladu s CS 25.1303 b 4) nebo rovnocenným předpisem, zatáčkoměry s ukazateli skluzu mohou být nahrazeny ukazateli skluzu.

p)

Ve všech případech, kdy se požaduje zdvojení přístrojů, zahrnuje požadavek samostatné displeje pro každého pilota a samostatné volící přepínače nebo případně jiné přidružené vybavení.

q)

Všechny letouny musí být vybaveny prostředky, které udávají nevyhovující napájení předepsaných letových přístrojů.

r)

Všechny letouny s omezeními na stlačitelnost vzduchu, která nejsou jinak udávaná předepsanými rychloměry, musí být vybaveny machmetry na každém pracovním místě pilota.

s)

Provozovatel nesmí provádět provoz IFR nebo v noci, pokud letoun není pro každého člena letové posádky konajícího službu v pilotním prostoru vybaven náhlavní soupravou s raménkovým nebo rovnocenným mikrofonem a klíčovacím tlačítkem na volantu pro každého předepsaného pilota.

OPS 1.655

Dodatečné vybavení pro jednopilotní provoz IFR

Provozovatel nesmí provádět jednopilotní provoz IFR, pokud letoun není vybaven autopilotem alespoň s režimem automatického udržování výšky a kurzu.

OPS 1.660

Systém signalizace zadané výšky

a)

Provozovatel nesmí provozovat turbovrtulový letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 či proudový letoun, není-li vybaven systémem signalizace zadané výšky schopným:

1)

varovat letovou posádku, blíží-li se při stoupání nebo klesání k předvolené výšce, a

2)

varovat letovou posádku alespoň zvukovým signálem,

že se odchyluje nad nebo pod předvolenou výšku, vyjma letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností nepřekračující 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, kterým bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 1. dubnem 1972 a ke dni 1. dubna 1995 již byly zapsány v rejstříku letadel členského státu.

OPS 1.665

Systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi (GPWS) a systém výstrahy nebezpečné blízkosti terénu (TAWS)

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s turbínovým pohonem o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, pokud není vybaven systémem signalizace nebezpečného přiblížení k zemi, který zahrnuje funkci předvídání výstrahy nebezpečné blízkosti terénu (systém výstrahy nebezpečné blízkosti terénu (TAWS)).

b)

Systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi musí pomocí zvukových signálů, které mohou být doplněny vizuálními signály, automaticky poskytovat letové posádce včasnou a rozlišující výstrahu před rychlostí klesání, blízkostí země, ztrátou výšky po vzletu nebo průletu, nesprávnou konfigurací pro přistání a odchylkou pod sestupovou rovinou.

c)

Systém výstrahy nebezpečné blízkosti terénu (TAWS) musí letové posádce automaticky poskytnout prostřednictvím zvukových a vizuálních signálů a displeje zobrazení terénu (Terrain Awarness Display) včasnou výstrahu, aby se předešlo řízenému letu do terénu, a dále zajistit dopředné sledování terénu a minimální výšky nad terénem.

OPS 1.668

Palubní protisrážkový systém

Provozovatel nesmí provozovat letoun s turbínovým pohonem o maximální schválené letové hmotnosti větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19, pokud není vybaven palubním protisrážkovým systémem s úrovní výkonnosti alespoň ACAS II.

OPS 1.670

Vybavení palubním meteorologickým radarem

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun:

1)

s přetlakovou kabinou; nebo

2)

bez přetlakové kabiny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg; nebo

3)

bez přetlakové kabiny s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, není-li vybaven palubním meteorologickým radarem, má-li být letoun provozován v noci nebo za podmínek letu podle přístrojů v prostorech, kde lze na trati očekávat výskyt bouřek nebo jiných meteorologických podmínek, které mohou být nebezpečné a které jsou pokládány za zjistitelné palubním meteorologickým radarem.

b)

U vrtulových letounů s přetlakovou kabinou s maximální schválenou vzletovou hmotností do 5 700 kg a s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující nejvýše 9 může být palubní meteorologický radar nahrazen jiným vybavením schopným zjišťovat bouřky nebo jiné meteorologické podmínky, které mohou být nebezpečné a které jsou pokládány za zjistitelné palubním meteorologickým radarem, jestliže to schválí úřad.

OPS 1.675

Vybavení pro provoz v podmínkách námrazy

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun v očekávaných nebo skutečných podmínkách námrazy, není-li letoun certifikován a vybaven pro provoz v podmínkách námrazy.

b)

Provozovatel nesmí provozovat letoun v očekávaných nebo skutečných podmínkách námrazy v noci, není-li letoun vybaven prostředky k osvětlení nebo zjišťování tvořícího se ledu. Použité osvětlení musí být takového druhu, aby neztěžovalo členům posádky plnění jejich povinností oslňováním nebo odrazy.

OPS 1.680

Vybavení pro zjišťování kosmického záření

Provozovatel zajistí, aby byl letoun provozovaný ve výškách nad 15 000 m (49 000 ft) vybaven přístrojem nepřetržitě měřícím a udávajícím intenzitu úhrnného kosmického záření (tj. součtu ionizačního a neutronového záření galaktického a slunečního původu) a kumulativní dávku ozáření při každém letu.

OPS 1.685

Systém palubního telefonu letové posádky

Provozovatel nesmí provozovat letoun, ve kterém předepsanou letovou posádku tvoří více než jeden pilot, není-li tento letoun vybaven systémem palubního telefonu letové posádky, včetně náhlavních souprav a mikrofonů jiných než ručních pro každého člena letové posádky.

OPS 1.690

Systém palubního telefonu posádky

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 15 000 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19, není-li takový letoun vybaven systémem palubního telefonu posádky, s výjimkou letounů, kterým bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 1. dubnem 1965 a ke dni 1. dubna 1995 již byly zapsány v rejstříku letadel členského státu.

b)

Systém palubního telefonu posádky požadovaný tímto bodem musí:

1)

pracovat nezávisle na palubním rozhlase s výjimkou mikrotelefonů, náhlavních souprav, mikrofonů, volicích přepínačů a signalizačních zařízení;

2)

umožňovat obousměrné spojení mezi pilotním prostorem a:

i)

každým prostorem pro cestující;

ii)

každým palubním bufetem, který není na úrovni paluby cestujících, a

iii)

každým odděleným prostorem pro posádku, který není na úrovni paluby cestujících a není snadno přístupný z prostoru pro cestující;

3)

být snadno dostupný pro použití z každého pracovního místa v pilotním prostoru;

4)

být snadno dostupný pro použití na požadovaných pracovních místech členů posádky v blízkosti každého jednotlivého nouzového východu nebo dvojice nouzových východů na úrovni podlahy;

5)

být vybaven zvukovým nebo vizuálním signalizačním systémem použitelným členy letové posádky k upozornění palubních průvodčích a použitelný palubními průvodčími k upozornění letové posádky;

6)

mít prostředky umožňující přijímajícímu určit, zda se jedná o normální nebo tísňové volání, a

7)

poskytovat na zemi prostředek obousměrného spojení mezi pozemním personálem a nejméně dvěma členy letové posádky.

OPS 1.695

Palubní rozhlas

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19, není-li letoun vybaven palubním rozhlasem.

b)

Palubní rozhlas požadovaný tímto bodem musí:

1)

pracovat nezávisle na systémech palubního telefonu s výjimkou mikrotelefonů, náhlavních souprav, mikrofonů, volicích přepínačů a signalizačních zařízení;

2)

být snadno dostupný pro okamžité použití z každého pracovního místa předepsaného člena letové posádky;

3)

mít u každého předepsaného nouzového východu na úrovni podlahy v prostoru pro cestující, u nějž je sedadlo pro palubního průvodčího, mikrofon snadno dostupný pro sedící palubní průvodčí s tím, že jeden mikrofon může sloužit více než jednomu nouzovému východu, pokud blízkost nouzových východů dovoluje dohovor mezi sedícími palubními průvodčími bez pomocných prostředků;

4)

být schopen uvedení do provozu palubním průvodčím do 10 sekund na každém pracovním místě v prostoru, z nějž jej lze použít, a

5)

být slyšitelný a srozumitelný na všech sedadlech cestujících, toaletách a na sedadlech a pracovních místech palubních průvodčích.

OPS 1.700

Zapisovače hlasu v pilotním prostoru-1

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, jemuž bylo vydáno individuální osvědčení letové způsobilosti poprvé 1. dubna 1998 nebo později a který:

1)

je vícemotorový s turbínovým pohonem a s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9; nebo

2)

má maximální schválenou vzletovou hmotnost větší než 5 700 kg,

není-li vybaven zapisovačem hlasu v pilotním prostoru zapisujícím se záznamem času:

i)

radiotelefonní spojení vysílané nebo přijímané v pilotním prostoru;

ii)

zvukové prostředí pilotního prostoru zahrnující bez přerušování akustické signály přijímané z každého používaného raménkového mikrofonu náhlavní soupravy nebo mikrofonu v masce;

iii)

dorozumívání členů letové posádky používajících v pilotním prostoru systém palubního telefonu posádky;

iv)

hlasové nebo akustické signály označující prostředky pro navigaci a přiblížení zaváděné do sluchátek nebo reproduktorů a

v)

dorozumívání členů letové posádky v pilotním prostoru s použitím palubního rozhlasu, je-li zastavěn.

b)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí být schopen uchovat informace zapsané nejméně za poslední 2 hodiny jeho činnosti, s výjimkou letounů s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší, u nichž lze tuto dobu zkrátit na 30 minut.

c)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí samočinně začít zapisovat dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a pokračovat v zápisu do skončení letu, kdy letoun přestává být schopen pohybu vlastní silou. Kromě toho, je-li k dispozici elektrické napájení, musí začít zapisovač hlasu v pilotním prostoru zapisovat co nejdříve v průběhu provádění kontrolních úkonů před spouštěním motoru na začátku letu a zapisovat až do provedení kontrolních úkonů bezprostředně následujících po zastavení motoru na konci letu.

d)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

OPS 1.705

Zapisovače hlasu v pilotním prostoru-2

a)

Provozovatel nesmí provozovat vícemotorový letoun s turbínovým pohonem, jemuž bylo vydáno individuální osvědčení letové způsobilosti poprvé mezi 1. lednem 1990 a 31. březnem 1998 včetně, jehož maximální schválená vzletová hmotnost je 5 700 kg nebo menší a s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, není-li vybaven zapisovačem hlasu v pilotním prostoru zapisujícím:

1)

radiotelefonní spojení vysílané nebo přijímané v pilotním prostoru;

2)

zvukové prostředí pilotního prostoru zahrnující, je-li to proveditelné, bez přerušování akustické signály přijímané z každého používaného raménkového mikrofonu náhlavní soupravy nebo mikrofonu v masce;

3)

dorozumívání členů letové posádky používajících v pilotním prostoru systém palubního telefonu posádky;

4)

hlasové nebo akustické signály označující prostředky pro navigaci a přiblížení zaváděné do sluchátek nebo reproduktorů a

5)

dorozumívání členů letové posádky v pilotním prostoru s použitím palubního rozhlasu, je-li zastavěn.

b)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí být schopen uchovat informace zapsané nejméně během posledních 30 minut jeho provozu.

c)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí začít zapisovat dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a pokračovat v zápisu do skončení letu, kdy letoun přestává být schopen pohybu vlastní silou. Kromě toho, je-li k dispozici elektrické napájení, musí začít zapisovač hlasu v pilotním prostoru zapisovat co nejdříve v průběhu provádění kontrolních úkonů před spouštěním motoru na začátku letu a zapisovat až do provedení kontrolních úkonů bezprostředně následujících po zastavení motoru na konci letu.

d)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

OPS 1.710

Zapisovače hlasu v pilotním prostoru-3

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 1. dubnem 1998, není-li vybaven zapisovačem hlasu v pilotním prostoru zapisujícím:

1)

radiotelefonní spojení vysílané nebo přijímané v pilotním prostoru;

2)

zvukové prostředí pilotního prostoru;

3)

dorozumívání členů letové posádky používajících v pilotním prostoru systém palubního telefonu posádky;

4)

hlasové nebo akustické signály označující prostředky pro navigaci a přiblížení zaváděné do sluchátek nebo reproduktorů a

5)

dorozumívání členů letové posádky v pilotním prostoru s použitím palubního rozhlasu, je-li zastavěn.

b)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí být schopen uchovat informace zapsané nejméně během posledních 30 minut jeho provozu.

c)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí začít zapisovat dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a pokračovat v zápisu do skončení letu, kdy letoun přestává být schopen pohybu vlastní silou.

d)

Zapisovač hlasu v pilotním prostoru musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

OPS 1.715

Zapisovače letových údajů-1

(Viz dodatek 1 k OPS 1.715)

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé 1. dubna 1998 nebo později a který:

1)

je vícemotorovým letounem s turbínovým pohonem a s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9; nebo

2)

má maximální schválenou vzletovou hmotnost větší než 5 700 kg,

není-li vybaven zapisovačem letových údajů, který používá digitální metodu zápisu a ukládání údajů do paměti a metodu pohotového vyhledávání takových údajů v paměťovém médiu.

b)

Zapisovač letových údajů musí být schopen uchovat údaje zapsané alespoň za posledních 25 hodin jeho provozu s výjimkou letounů s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší, u nichž lze délku záznamu zkrátit na 10 hodin.

c)

Zapisovač letových údajů musí ve vztahu k záznamu času zapisovat:

1)

použitelné parametry uvedené v tabulkách A1 nebo A2 dodatku 1 k OPS 1.715;

2)

pro letouny, jejichž maximální schválená vzletová hmotnost je větší než 27 000 kg, dodatečné parametry uvedené v tabulce B dodatku 1 k OPS 1.715;

3)

u letounů uvedených v bodě a) musí zapisovač letových údajů zapisovat všechny jednoúčelové parametry vztahující se k nové nebo neobvyklé konstrukci nebo provozním vlastnostem letounu, jak je stanoveno úřadem v průběhu typové nebo doplňkové typové certifikace, a

4)

u letounů vybavených elektronickým systémem zobrazení parametry uvedené v tabulce C dodatku 1 k OPS 1.715 s tou výjimkou, že pro letouny, jimž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 20. srpnem 2002, parametry, pro které:

i)

snímač není k dispozici; nebo

ii)

je třeba změnit systém letounu nebo vybavení dodávající údaje; nebo

iii)

signály nejsou kompatibilní se systémem zápisu; nemusí být zapisovány, je-li to přijatelné pro úřad.

d)

Údaje musí být získávány z palubních zdrojů umožňujících přesnou korelaci s informacemi zobrazovanými letové posádce.

e)

Zapisovač letových údajů musí samočinně začít zapisovat údaje dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a musí se samočinně zastavit, jakmile letoun přestane být schopen pohybu vlastní silou.

f)

Zapisovač letových údajů musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

g)

Letouny, jimž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé 1. dubna 1998 nebo později, nejpozději však 1. dubna 2001, nemusí splňovat požadavky OPS 1.715 c), je-li to schváleno úřadem, pokud:

1)

dodržení OPS 1.715 c) nelze dosáhnout bez rozsáhlých modifikací systémů a vybavení letounu jiných než systému zapisovače letových údajů a

2)

letoun splňuje požadavky OPS 1.715 c) s tou výjimkou, že parametr 15b v tabulce A dodatku 1 k OPS 1.720 nemusí být zapisován.

OPS 1.720

Zapisovače letových údajů-2

(Viz dodatek 1 k OPS 1.720)

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé 1. června 1990 nebo později, nejpozději však 31. března 1998 včetně, který má maximální schválenou vzletovou hmotnost větší než 5 700 kg, není-li vybaven zapisovačem letových údajů, který používá digitální metodu zápisu a ukládání údajů do paměti a metodu pohotového vyhledávání takových údajů v paměťovém médiu.

b)

Zapisovač letových údajů musí být schopen uchovat údaje zapsané alespoň za posledních 25 hodin jeho provozu.

c)

Zapisovač letových údajů musí ve vztahu k záznamu času zapisovat:

1)

parametry uvedené v tabulce A dodatku 1 k OPS 1.720 a

2)

pro letouny s maximální schválenou hmotností větší než 27 000 kg dodatečné parametry uvedené v tabulce B dodatku 1 k OPS 1.720.

d)

Pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností 27 000 kg nebo nižší, nemusí být, je-li to přijatelné pro úřad, zapisovány parametry 14 a 15b tabulky A dodatku 1 k OPS 1.720, je-li splněna některá z těchto podmínek:

1)

snímač není k dispozici,

2)

není volná dostatečná kapacita v systému letového zapisovače,

3)

je požadována změna vybavení, které dodává údaje.

e)

Pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg, nemusí být, je-li to přijatelné pro úřad, zapisovány tyto parametry: 15b v tabulce A dodatku 1 k OPS 1.720 a 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31 v tabulce B dodatku 1, je-li splněna některá z těchto podmínek:

1)

snímač není k dispozici,

2)

není volná dostatečná kapacita v systému zapisovače letových údajů,

3)

je požadována změna vybavení, které dodává údaje,

4)

pro navigační údaje (výběr kmitočtu NAV, vzdálenost DME, zeměpisná šířka, zeměpisná délka, traťová rychlost a snos) nejsou signály k dispozici v digitální podobě.

f)

Je-li to přijatelné pro úřad, nemusí být zapisovány samostatné parametry, které lze odvodit výpočtem z jiných zapisovaných parametrů.

g)

Údaje musí být získávány z palubních zdrojů umožňujících přesnou korelaci s informacemi zobrazovanými letové posádce.

h)

Zapisovač letových údajů musí začít zapisovat údaje dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a musí se zastavit, jakmile letoun přestane být schopen pohybu vlastní silou.

i)

Zapisovač letových údajů musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

OPS 1.725

Zapisovače letových údajů-3

(Viz dodatek 1 k OPS 1.725)

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s turbínovým pohonem, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 1. červnem 1990 a který má maximální schválenou vzletovou hmotnost větší než 5 700 kg, není-li vybaven zapisovačem letových údajů, který používá digitální metodu zápisu a ukládání údajů do paměti a metodu pohotového vyhledávání takových údajů v paměťovém médiu.

b)

Zapisovač letových údajů musí být schopen uchovat údaje zapsané alespoň za posledních 25 hodin jeho provozu.

c)

Zapisovač letových údajů musí ve vztahu k záznamu času zapisovat:

1)

parametry uvedené v tabulce A dodatku 1 k OPS 1.725.

2)

pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg typu, jemuž bylo první typové osvědčení vydáno po 30. září 1969, dodatečné parametry 6 až 15b v tabulce B dodatku 1 k OPS 1.725 tohoto bodu. Je-li to přijatelné pro úřad, nemusí být zapisovány tyto parametry: 13, 14 a 15b v tabulce B dodatku 1 k OPS 1.725, je-li splněna některá z těchto podmínek:

i)

snímač není k dispozici,

ii)

není volná dostatečná kapacita v systému letového zapisovače,

iii)

je požadována změna vybavení, které dodává údaje a

3)

je-li volná dostatečná kapacita v systému letového zapisovače, je-li k dispozici snímač a nepožaduje se změna vybavení, které dodává údaje:

i)

pro letouny, jimž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti poprvé vydáno 1. ledna 1989 nebo později a které mají maximální schválenou vzletovou hmotnost více než 5 700 kg, nejvýše však 27 000 kg, parametry 6 až 15b v tabulce B dodatku 1 k OPS 1.725 a

ii)

pro letouny, jimž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti poprvé vydáno 1. ledna 1987 nebo později a které mají maximální schválenou vzletovou hmotnost více než 27 000 kg, zbývající parametry tabulky B dodatku 1 k OPS 1.725.

d)

Je-li to přijatelné pro úřad, nemusí být zapisovány samostatné parametry, které lze odvodit výpočtem z jiných zapisovaných parametrů.

e)

Údaje musí být získávány z palubních zdrojů umožňujících přesnou korelaci s informacemi zobrazovanými letové posádce.

f)

Zapisovač letových údajů musí začít zapisovat údaje dříve, než se letoun začne pohybovat vlastní silou, a musí se zastavit, jakmile letoun přestane být schopen pohybu vlastní silou.

g)

Zapisovač letových údajů musí mít zařízení usnadňující určení jeho polohy ve vodě.

OPS 1.727

Kombinovaný zapisovač

a)

Splnění požadavků na zapisovač hlasu v pilotním prostoru a zapisovač letových údajů může být dosaženo:

1)

jedním kombinovaným zapisovačem, musí-li být letoun vybaven pouze zapisovačem hlasu v pilotním prostoru nebo zapisovačem letových údajů; nebo

2)

jedním kombinovaným zapisovačem, musí-li být letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší vybaven zapisovačem hlasu v pilotním prostoru a zapisovačem letových údajů; nebo

3)

dvěma kombinovanými zapisovači, musí-li být letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg vybaven zapisovačem hlasu v pilotním prostoru a zapisovačem letových údajů.

b)

Kombinovaným zapisovačem je letový zapisovač, který zapisuje:

1)

veškerou hlasovou komunikaci a zvukové prostředí podle požadavků příslušného bodu o zapisovači hlasu v pilotním prostoru a

2)

všechny parametry požadované příslušným bodem o zapisovači letových údajů se stejnými specifikacemi požadovanými těmito body.

OPS 1.730

Sedadla, dvoubodové, vícebodové pásy a dětská poutací zařízení

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li vybaven:

1)

sedadlem nebo lůžkem pro každou osobu starší dvou let;

2)

bezpečnostním pásem, dvoubodovým, tříbodovým (se šikmým ramenním popruhem) nebo vícebodovým pro použití na každém sedadle pro cestujícího staršího dvou let;

3)

doplňujícím dětským pásem nebo jiným poutacím zařízením pro každé malé dítě;

4)

s výjimkou uvedenou v bodě b) vícebodovým bezpečnostním pásem s ramenními popruhy pro každé sedadlo člena letové posádky a pro každé sedadlo vedle sedadla pilota se zařízením, které samočinně zadrží trup sedící osoby v případě velkého zpomalení;

5)

s výjimkou uvedenou v bodě b) vícebodovým bezpečnostním pásem s ramenními popruhy pro každé sedadlo palubních průvodčích a pozorovatele. Tento požadavek však nevylučuje používání sedadel pro cestující dodatečnými palubními průvodčími; a

6)

sedadly pro palubní průvodčí umístěnými blízko nouzových východů na úrovni podlahy vyjma případů, kdy je přijatelné jiné umístění palubních průvodčích, pokud by zlepšilo nouzovou evakuaci cestujících. Taková sedadla musí být obrácena ve směru nebo proti směru letu v rozmezí 15° vůči podélné ose letounu.

b)

Všechny bezpečnostní pásy s ramenními popruhy musí mít jednobodové rozpínání.

c)

Tříbodové bezpečnostní pásy jsou přípustné v letounech s maximální schválenou vzletovou hmotností nepřekračující 5 700 kg a dvoubodové bezpečnostní pásy v letounech s maximální schválenou vzletovou hmotností nepřekračující 2 730 kg místo vícebodových bezpečnostních pásů s ramenními popruhy v případech, kdy není přiměřeně proveditelné zastavění vícebodových bezpečnostních pásů.

OPS 1.731

Signalizace ‚Připoutejte se‘ a ‚Nekuřte‘

Provozovatel nesmí provozovat letoun, v němž z pilotního prostoru nejsou vidět všechna sedadla pro cestující, není-li letoun vybaven prostředky signalizujícími všem cestujícím a palubním průvodčím povinnost připoutat se a zákaz kouření.

OPS 1.735

Vnitřní dveře a závěsy

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li zastavěno toto vybavení:

a)

letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19 musí mít mezi prostorem pro cestující a pilotním prostorem uzamykatelné dveře se štítkem ‚Pouze pro posádku‘, které zabrání cestujícím otevírat je bez dovolení člena letové posádky;

b)

každé dveře oddělující prostor pro cestující od prostoru vybaveného nouzovým východem musí být opatřeny prostředkem pro jejich otevření. Tento prostředek musí být snadno přístupný;

c)

je-li nezbytné projít dveřmi nebo závěsem, který odděluje kabinu cestujících od jiných prostorů, k dosažení předepsaného nouzového východu z některého sedadla pro cestující, musí být tyto dveře nebo závěsy vybaveny prostředkem, který je zajistí v otevřené poloze;

d)

na každých vnitřních dveřích nebo v blízkosti každého závěsu, kterými vede cesta k nouzovému východu pro cestující, musí být štítek označující, že musí být zajištěny v otevřené poloze během vzletu a přistání, a

e)

prostředek umožňující každému členu posádky odemknout kterékoli dveře, které jsou normálně přístupné pro cestující a mohou být jimi zamčeny.

OPS 1.745

Soupravy první pomoci

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li vybaven předepsanými soupravami první pomoci, snadno přístupnými k použití v počtech podle níže uvedené tabulky:

Počet zastavěných sedadel cestujících

Počet požadovaných souprav první pomoci

0 až 99

1

100 až 199

2

200 až 299

3

300 a více

4

b)

Provozovatel zajistí, aby soupravy první pomoci byly:

1)

pravidelně kontrolovány, aby se v možné míře potvrdilo, že jejich obsah je udržován ve stavu nezbytném k zamýšlenému použití, a

2)

pravidelně doplňovány podle pokynů na jejich štítcích nebo podle okolností.

OPS 1.755

Lékařské soupravy první pomoci

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 30, není-li vybaven lékařskou soupravou první pomoci, pokud jakýkoli bod plánované trati je vzdálen více než 60 minut letu (normální cestovní rychlostí) od letiště, na němž lze počítat s kvalifikovanou lékařskou pomocí.

b)

Velitel letadla zajistí, aby léky byly podávány pouze lékaři, ošetřovatelkami nebo podobně kvalifikovanými osobami.

c)

Podmínky pro přepravu

1)

Balení lékařských souprav první pomoci musí být prachotěsné a vodotěsné a soupravy musí být přepravovány za bezpečnostních podmínek, pokud možno v pilotním prostoru.

2)

Provozovatel zajistí, aby lékařské soupravy první pomoci byly:

i)

pravidelně kontrolovány, aby se v možné míře potvrdilo, že jejich obsah je udržován ve stavu nezbytném k zamýšlenému použití, a

ii)

pravidelně doplňovány podle pokynů na jejich štítcích nebo podle okolností.

OPS 1.760

Kyslík pro první pomoc

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s přetlakovou kabinou, na jehož palubě je předepsána přítomnost palubních průvodčích, ve výškách nad 25 000 ft, není-li vybaven zásobou neředěného kyslíku pro cestující, kteří by po ztrátě přetlaku v kabině mohli potřebovat kyslík z fyziologických důvodů. Množství kyslíku se vypočte s použitím průměrného průtoku alespoň 3 litry suchého kyslíku za minutu na osobu při tlaku standardní teploty (STPD) a musí být zajištěno pro celou dobu letu po ztrátě přetlaku v kabině při kabinové výšce větší než 8 000 ft nejméně pro 2 % přepravovaných cestujících, v každém případě však nejméně pro jednu osobu. Musí být k dispozici dostatečný počet dýchacích přístrojů, nejméně však dva, a prostředek, aby palubní průvodčí mohli použít zásoby kyslíku.

b)

Množství kyslíku pro první pomoc požadované pro určitý let musí být určeno na základě tlakových výšek v kabině a doby letu podle provozních postupů stanovených pro každý let a trať.

c)

Poskytnuté kyslíkové vybavení musí být schopno dodávat každému uživateli nejméně 4 litry suchého kyslíku za minutu při tlaku standardní teploty (STPD). Je možno poskytnout prostředky k omezení průtoku, nikoli však na méně než 2 litry kyslíku STPD za minutu v jakékoli výšce.

OPS 1.770

Doplňková dodávka kyslíku – letouny s přetlakovou kabinou

(Viz dodatek 1 k OPS 1.770)

a)

Obecně

1)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s přetlakovou kabinou ve výškách nad 10 000 ft, který nemá vybavení pro doplňkovou dodávku kyslíku schopné uchovávat a dodávat množství kyslíku předepsané tímto bodem.

2)

Požadované množství doplňkového kyslíku se určí na základě tlakové výšky v kabině, doby letu a předpokladu, že k poruše udržování tlaku v kabině dojde v tlakové výšce nebo bodu letu, který je nejkritičtější z hlediska potřeby kyslíku, a že po takové poruše provede letoun sestup do bezpečné výšky pro danou trať umožňující bezpečné pokračování letu a přistání v souladu s nouzovými postupy uvedenými v letové příručce.

3)

Tlaková výška v kabině se po poruše přetlakování kabiny pokládá za tlakovou výšku odpovídající výšce letu, nebylo-li úřadu prokázáno, že žádná pravděpodobná porucha kabiny nebo systému přetlakování kabiny nemůže mít za následek tlakovou výšku v kabině odpovídající výšce letu. V tomto případě lze k určení doplňkové dodávky kyslíku použít tuto menší tlakovou výšku v kabině.

b)

Požadované kyslíkové vybavení a dodávka kyslíku

1)

Členové letové posádky

i)

Každému členu letové posádky konajícímu službu v pilotním prostoru musí být zajištěna doplňková dodávka kyslíku podle dodatku 1. Pro účely dodávky kyslíku jsou všechny osoby v pilotním prostoru, kterým je kyslík dodáván ze zdrojů kyslíku pro letovou posádku, považovány za členy letové posádky vykonávající službu v pilotním prostoru. Osoby sedící na sedadlech v pilotním prostoru, kterým není dodáván kyslík ze zdrojů pro letovou posádku, se pro účely dodávky kyslíku pokládají za cestující.

ii)

Pro účely dodávky kyslíku se členové letové posádky, kteří nejsou zahrnuti v bodě b) 1) i), pokládají za cestující.

iii)

Kyslíkové masky musí být uloženy tak, aby byly v bezprostředním dosahu členů letové posádky sedících na jim přidělených pracovních místech.

iv)

Kyslíkové masky pro potřeby členů letových posádek letounů s přetlakovou kabinou provozovaných ve výškách nad 25 000 ft musí být typu umožňujícího rychlé nasazení masky.

2)

Palubní průvodčí, dodateční členové posádky a cestující

i)

Palubním průvodčím a cestujícím musí být zajištěna doplňková dodávka kyslíku podle dodatku 1 vyjma případu, kdy se použije níže uvedený bod v). Palubní průvodčí přepravovaní nad minimální předepsaný počet a dodateční členové posádky se pro účely dodávky kyslíku pokládají za cestující.

ii)

Letouny určené k provozu v tlakových výškách větších než 25 000 ft musí mít zajištěn dostatek záložních kyslíkových masek a vývodů nebo dostatek přenosných kyslíkových souprav s maskami pro použití každým palubním průvodčím z předepsaného počtu. Vývody kyslíku nebo přenosné kyslíkové soupravy musí být v kabině rozmístěny rovnoměrně, aby byla zajištěna okamžitá dostupnost kyslíku pro každého palubního průvodčího z předepsaného počtu bez ohledu na to, kde se nachází v okamžiku poruchy udržování tlaku v kabině.

iii)

Letouny určené k provozu v tlakových výškách větších než 25 000 ft musí mít pro každou osobu na palubě, ať sedí kdekoli, okamžitě dostupnou dýchací soupravu připojenou ke zdroji kyslíku. Celkový počet dýchacích souprav a vývodů kyslíku musí být nejméně o 10 % větší než počet sedadel. Tyto nadpočetné soupravy musí být rovnoměrně rozloženy po celé kabině.

iv)

Letouny určené k provozu v tlakových výškách větších než 25 000 ft nebo letouny, které nemohou bezpečně sestoupit během 4 minut do tlakové výšky 13 000 ft, jsou-li provozovány ve výškách do 25 000 ft, a kterým bylo vydáno první individuální osvědčení letové způsobilosti 9. listopadu 1998 nebo později, musí být vybaveny kyslíkovým vybavením samočinně uváděným do provozu a okamžitě dostupným každé osobě na palubě, ať sedí kdekoli. Celkový počet dýchacích souprav a vývodů kyslíku musí být nejméně o 10 % větší než počet sedadel. Tyto nadpočetné soupravy musí být rovnoměrně rozloženy po celé kabině.

v)

Požadavky na dodávku kyslíku podle dodatku 1 pro letouny bez osvědčení pro provoz ve výškách nad 25 000 ft mohou být sníženy tak, aby zásoba postačovala na dobu letu při tlakové výšce v kabině mezi 10 000 ft a 13 000 ft pro předepsaný počet palubních průvodčích a pro nejméně 10 % cestujících, jestliže v každém bodu prolétávané trati jsou tyto letouny schopny bezpečně sestoupit během 4 minut do tlakové výšky v kabině 13 000 ft.

OPS 1.775

Doplňková dodávka kyslíku – letouny bez přetlakové kabiny

(Viz dodatek 1 k OPS 1.775)

a)

Obecně

1)

Provozovatel nesmí ve výškách nad 10 000 ft provozovat letoun bez přetlakové kabiny, který nemá vybavení pro doplňkovou dodávku kyslíku schopné uchovávat a dodávat předepsané množství kyslíku.

2)

Množství doplňkového kyslíku požadované z hlediska životní potřeby pro daný let se určí na základě výšek a doby letu podle provozních postupů stanovených pro každý let v provozní příručce a v souladu s nouzovými postupy přesně vymezenými v této příručce.

3)

Letoun určený k provozu v tlakových výškách nad 10 000 ft musí mít vybavení schopné uchovávat a dodávat předepsané množství kyslíku.

b)

Požadavky na dodávku kyslíku

1)

Členové letové posádky. Každému členu letové posádky konajícímu službu v pilotním prostoru musí být zajištěna doplňková dodávka kyslíku podle dodatku 1. Pro účely dodávky kyslíku jsou všechny osoby v pilotním prostoru, kterým je kyslík dodáván ze zdrojů kyslíku pro letovou posádku, považovány za členy letové posádky vykonávající službu v pilotním prostoru.

2)

Palubní průvodčí, dodateční členové posádky a cestující. Palubním průvodčím a cestujícím musí být zajištěna doplňková dodávka kyslíku podle dodatku 1. Palubní průvodčí přepravovaní nad minimální předepsaný počet a dodateční členové posádky se pro účely dodávky kyslíku pokládají za cestující.

OPS 1.780

Ochranné dýchací vybavení posádky

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s přetlakovou kabinou nebo letoun bez přetlakové kabiny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19, pokud:

1)

letoun nemá pro každého člena letové posádky konajícího službu v pilotním prostoru vybavení k ochraně očí, nosu a úst a k dodávce kyslíku po dobu nejméně 15 minut. Dodávku kyslíku pro ochranné dýchací vybavení může poskytovat doplňková dodávka kyslíku podle OPS 1.770 b) 1) nebo OPS 1.775 b) 1). Tvoří-li letovou posádku více než jedna osoba a na palubě není palubní průvodčí, musí být na palubě přenosné ochranné dýchací vybavení k ochraně očí, nosu a úst jednoho člena letové posádky a k dodávce dýchatelného vzduchu po dobu nejméně 15 minut, a

2)

letoun není vybaven dostatečným počtem přenosných ochranných dýchacích vybavení k ochraně očí, nosu a úst a k dodávce dýchatelného vzduchu po dobu nejméně 15 minut pro předepsaný počet palubních průvodčích.

b)

Ochranné dýchací vybavení určené pro letovou posádku musí být vhodně umístěno v pilotním prostoru a musí být snadno přístupné pro okamžité použití každým z předepsaného počtu členů letové posádky na jeho přiděleném pracovním místě.

c)

Ochranné dýchací vybavení určené k použití palubními průvodčími musí být zastavěno blízko pracovního místa každého z předepsaného počtu palubních průvodčích.

d)

Další snadno přístupné přenosné ochranné dýchací vybavení musí být k dispozici a umístěno blízko ručních hasicích přístrojů podle OPS 1.790 c) a d) vyjma případu, kdy je hasicí přístroj umístěn v nákladovém prostoru a kdy ochranné dýchací vybavení musí být uloženo vně nákladového prostoru, ale blízko jeho vchodu.

e)

Ochranné dýchací vybavení nesmí bránit komunikaci požadované podle OPS 1.685, OPS 1.690, OPS 1.810 a OPS 1.850.

OPS 1.790

Ruční hasicí přístroje

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li vybaven ručními hasicími přístroji pro použití v pilotním prostoru, prostoru pro cestující a v nákladových prostorech a palubních bufetech, jsou-li v letounu, v souladu s těmito ustanoveními:

a)

druh a množství hasicích látek musí být vhodné pro druhy požárů, které mohou pravděpodobně vzniknout v prostoru, pro nějž je hasicí přístroj určen, a v prostorech pro osoby na palubě musí minimalizovat nebezpečí koncentrace jedovatých plynů;

b)

v pilotním prostoru musí být pro použití letovou posádkou vhodně umístěn nejméně jeden ruční hasicí přístroj plněný halonem 1211 (bromchlórdifluormetan, CBrCIF2) nebo rovnocennou hasicí látkou;

c)

nejméně jeden ruční hasicí přístroj musí být umístěn nebo být snadno dostupný pro použití v každém samostatném palubním bufetu, který není na hlavní palubě pro cestující;

d)

nejméně jeden ruční hasicí přístroj musí být snadno dostupný pro použití v každém nákladovém nebo zavazadlovém prostoru třídy A nebo třídy B a v každém nákladovém prostoru třídy E přístupném za letu pro posádku a

e)

v prostoru(ech) pro cestující musí být vhodně umístěn alespoň níže uvedený počet ručních hasicích přístrojů:

Konfigurace s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující

Počet hasicích přístrojů

7 až 30

1

31 až 60

2

61 až 200

3

201 až 300

4

301 až 400

5

401 až 500

6

501 až 600

7

601 nebo více

8

Jsou-li předepsány dva nebo více hasicích přístrojů, musí být v prostoru pro cestující rozmístěny rovnoměrně;

f)

nejméně jeden z předepsaných hasicích přístrojů umístěných v prostoru pro cestující v letounu s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující nejméně 31 a nejvýše 60 a nejméně dva z hasicích přístrojů umístěných v prostoru pro cestující v letounu s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 61 nebo větším musí obsahovat jako hasicí látku halon 1211 (bromchlórdifluormetan, CBrCIF2) nebo rovnocennou hasicí látku.

OPS 1.795

Havarijní sekery a páčidla

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg nebo s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, není-li vybaven nejméně jednou sekerou nebo páčidlem umístěným v pilotním prostoru. Je-li letoun schválen s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 200, musí být na palubě další sekera nebo páčidlo umístěné v prostoru nejzadnějšího palubního bufetu nebo v jeho blízkosti.

b)

Sekery a páčidla umístěná v prostoru pro cestující nesmí být pro cestující viditelná.

OPS 1.800

Označení míst pro vniknutí do trupu letadla

Provozovatel zajistí, aby určená místa vhodná pro vniknutí záchranných čet do trupu letounu v naléhavém případě, jsou-li označena, byla označena tak, jak je znázorněno níže. Barva značení musí být červená nebo žlutá, a pokud je to nutné ke zvětšení kontrastu s podkladem, lemovaná bíle. Je-li vzdálenost mezi rohovými značkami větší než 2 metry, musí se mezi ně vložit značky 9 cm × 3 cm tak, aby vzdálenost mezi dvěma značkami nebyla větší než 2 metry.

Image

OPS 1.805

Prostředky pro nouzovou evakuaci

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s výškou dolního rámu nouzových východů pro cestující, který:

1)

je výše než 1,83 m (6 ft) nad zemí, stojí-li letoun na zemi s vysunutým přistávacím zařízením; nebo

2)

by byl výše než 1,83 m (6 ft) nad zemí po sklopení nebo nevysunutí jedné nebo více noh přistávacího zařízení letounu, o jehož typové osvědčení bylo žádáno poprvé 1. dubna 2000 nebo později, není-li vybaven u každého východu, pro který platí bod 1) nebo 2), dostupným vybavením nebo zařízením umožňujícím cestujícím a posádce dostat se v nouzi bezpečně na zem.

b)

Toto vybavení nebo zařízení nemusí být u nouzových východů nad křídly, jestliže označené místo na konstrukci letounu, kde končí úniková cesta, je méně než 1,83 m (6 ft) nad zemí, stojí-li letoun s vysunutým přistávacím zařízením na zemi a jsou-li jeho vztlakové klapky v přistávací nebo vzletové poloze podle toho, ve které poloze jsou výše nad zemí.

c)

Letouny, u nichž je předepsán zvláštní nouzový východ pro letovou posádku a:

1)

jejichž nejnižší bod je výše než 1,83 m (6 ft) nad zemí, stojí-li letoun na zemi s vysunutým přistávacím zařízením; nebo,

2)

jejichž nejnižší bod by byl výše než 1,83 m (6 ft) nad zemí po sklopení nebo nevysunutí jedné nebo více noh přistávacího zařízení, jedná-li se o letoun, o jehož typové osvědčení bylo poprvé žádáno 1. dubna 2000 nebo později, musí být vybaveny prostředkem, který všem členům letové posádky pomůže sestoupit v nouzi bezpečně na zem.

OPS 1.810

Megafony

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 60 a s jedním nebo více cestujícími na palubě, není-li vybaven přenosnými bateriovými megafony snadno dostupnými pro použití členy posádky při evakuaci letounu v nouzi v níže uvedených počtech:

1)

pro každou palubu cestujících:

Konfigurace sedadel pro cestující

Předepsaný počet megafonů

61 až 99

1

100 nebo více

2

2)

Pro letouny s více než jednou palubou pro cestující je předepsán nejméně jeden megafon ve všech případech, kdy je celková konfigurace sedadel pro cestující větší než 60.

OPS 1.815

Nouzové osvětlení

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s cestujícími na palubě s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9, není-li vybaven nouzovým osvětlením napájeným ze samostatného zdroje k usnadnění evakuace letounu. Systém nouzového osvětlení musí obsahovat:

1)

u letounů s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19:

i)

zdroje napájení celkového osvětlení kabiny;

ii)

vnitřní osvětlení v prostorech nouzových východů na úrovni podlahy a

iii)

osvětlené označení nouzových východů a směru k nouzovým východům;

iv)

u letounů, pro něž byla podána žádost o typové osvědčení nebo o rovnocenné osvědčení před 1. květnem 1972, vnější nouzové osvětlení pro noční lety u všech nouzových východů na křídla a u nouzových východů, u nichž se požadují prostředky k usnadnění opuštění letounu;

v)

u letounů, pro něž byla podána žádost o typové osvědčení nebo o rovnocenné osvědčení 1. května 1972 nebo později, vnější nouzové osvětlení pro noční lety u všech nouzových východů pro cestující;

vi)

u letounů, jimž bylo typové osvědčení vydáno poprvé 1. ledna 1958 nebo později, soustavu značení únikové cesty v blízkosti podlahy v prostoru(ech) pro cestující;

2)

u letounů s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 19 nebo menším, které jsou certifikovány podle certifikačních specifikací v CS-25 nebo CS-23:

i)

zdroje napájení celkového osvětlení kabiny;

ii)

vnitřní osvětlení v prostorech nouzových východů a

iii)

osvětlené označení nouzových východů a směru k nouzovým východům;

3)

u letounů s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 19 nebo menším, které nejsou certifikovány podle certifikačních specifikací v CS-25 nebo CS-23, zdroje napájení celkového osvětlení kabiny.

b)

Provozovatel nesmí provozovat v noci letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 9 nebo menším s cestujícími na palubě, není-li vybaven zdrojem napájení celkového osvětlení kabiny k usnadnění evakuace letounu. Tato soustava osvětlení může využívat stropní svítidla nebo jiné zdroje osvětlení již zastavěné v letounu, které budou schopny provozu i po vypnutí palubního akumulátoru letounu.

OPS 1.820

Polohový maják nehody

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé 1. ledna 2002 nebo později, není-li vybaven automatickým polohovým majákem nehody (ELT) schopným vysílat na 121,5 MHz a 406 MHz.

b)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, jemuž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé před 1. ledna 2002, není-li vybaven jakýmkoli typem ELT schopným vysílat na 121,5 MHz a 406 MHz.

c)

Provozovatel zajistí, aby všechny polohové majáky nehody, které jsou schopny vysílat na 406 MHz, byly kódovány podle přílohy X ICAO a registrovány vnitrostátní úřadovnou odpovědnou za zahajování pátraní a záchrany nebo jinou pověřenou úřadovnou.

OPS 1.825

Záchranné vesty

a)

Pozemní letouny. Provozovatel nesmí provozovat pozemní letoun:

1)

letící nad vodou ve vzdálenosti větší než 50 námořních mil od břehu; nebo

2)

vzlétající nebo přistávající na letišti, na němž dráha vzletu nebo přiblížení vede nad vodou tak, že by v případě nehody bylo pravděpodobné nouzové přistání na vodě, není-li vybaven záchrannými vestami se světlem k určení polohy trosečníka pro všechny osoby na palubě. Záchranné vesty musí být uloženy tak, aby byly snadno dostupné ze sedadla nebo lůžka osob, pro něž jsou určeny. Záchranné vesty pro malé děti lze nahradit jinými schválenými plovacími zařízeními vybavenými světlem k určení polohy trosečníka.

b)

Vodní a obojživelné letouny. Provozovatel nesmí provozovat vodní nebo obojživelný letoun na vodě, není-li vybaven záchrannými vestami se světlem k určení polohy trosečníka pro všechny osoby na palubě. Záchranné vesty musí být uloženy tak, aby byly snadno dostupné ze sedadla nebo lůžka osob, pro něž jsou určeny. Záchranné vesty pro malé děti lze nahradit jinými schválenými plovacími zařízeními vybavenými světlem k určení polohy trosečníka.

OPS 1.830

Záchranné čluny a ELT pro dálkové lety nad vodou

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun při letech nad vodou ve větší vzdálenosti od země vhodné k nouzovému přistání, než odpovídá:

1)

120 minutám letu cestovní rychlostí nebo 400 námořním mílím, je-li tato vzdálenost menší, pro letoun schopný pokračovat v letu na letiště, vysadí-li kritická(é) pohonná(é) jednotka(y) v libovolném bodě na trati nebo plánované odchylky od ní; nebo

2)

30 minutám letu cestovní rychlostí nebo 100 námořním mílím, je-li tato vzdálenost menší, pro všechny ostatní letouny, pokud na palubě letounu není vybavení uvedené v bodech b) a c) níže.

b)

Dostatečný počet záchranných člunů pro všechny osoby na palubě letounu. Nejsou-li v letounu nadpočetné záchranné čluny dostatečné nosnosti, musí mít jmenovitá hodnota výtlaku a počtu míst záchranných člunů takovou rezervu, aby stačila pro všechny osoby na palubě letounu v případě ztráty záchranného člunu s největší nosností. Záchranné čluny musí být vybaveny:

1)

světlem k určení jejich polohy a

2)

záchranným vybavením, včetně prostředků k zachování života vhodných pro let, který má být proveden, a

c)

nejméně dvěma polohovými majáky nehody (ELT(S)) schopnými vysílat na tísňových kmitočtech stanovených v příloze X ICAO svazku V kapitole 2.

OPS 1.835

Vybavení pro přežití

Provozovatel nesmí provozovat letoun v prostorech, v nichž by pátrání a záchrana byly zvlášť obtížné, není-li letoun vybaven:

a)

signalizačním vybavením k vydávání pyrotechnických tísňových signálů popsaných v příloze II ICAO;

b)

nejméně jedním polohovým majákem nehody (ELT(S)) schopným vysílat na tísňových kmitočtech stanovených v příloze X ICAO svazku V kapitole 2 a

c)

dalším vybavením pro přežití pro prolétávanou trať s přihlédnutím k počtu osob na palubě, vyjma případu, kdy vybavení uvedené v bodě c) nemusí být na palubě, jestliže letoun:

1)

zůstává ve vzdálenosti od prostoru, v němž by pátrání a záchrana nebyly zvláště obtížné, odpovídající:

i)

120 minutám letu cestovní rychlostí s jedním nepracujícím motorem pro letouny schopné pokračovat v letu na letiště, vysadí-li kritická(é) pohonná(é) jednotka(y) v libovolném bodě na trati nebo plánované odchylky od ní; nebo

ii)

30 minutám letu cestovní rychlostí pro všechny ostatní letouny,

nebo

2)

pro letouny certifikované podle certifikačních specifikací v CS-25 nebo rovnocenných ve vzdálenosti odpovídající nejvýše 90 minutám letu cestovní rychlostí od prostoru vhodného pro nouzové přistání.

OPS 1.840

Vodní a obojživelné letouny – různé vybavení

a)

Provozovatel nesmí provozovat vodní nebo obojživelný letoun, není-li vybaven:

1)

vlečnou kotvou a ostatním vybavením nezbytným k tomu, aby se usnadnilo poutání, kotvení nebo manévrování letounu na vodě, vhodným z hlediska jeho velikosti, hmotnosti a ovladatelnosti, a

2)

případně vybavením pro vydávání zvukových signálů předepsaným příslušnými mezinárodními předpisy pro zabránění srážkám na moři.

Dodatek 1 k OPS 1.715

Zapisovače letových údajů – 1 – seznam parametrů, které mají být zapisovány

Tabulka A1 – Letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg

Poznámka Číslo v levém sloupci znázorňuje pořadová čísla popsaná v dokumentu ED55 EUROCAE

Č.

PARAMETR

1

ČAS NEBO RELATIVNÍ ČAS

2

TLAKOVÁ VÝŠKA

3

INDIKOVANÁ RYCHLOST

4

KURZ

5

NORMÁLOVÉ ZRYCHLENÍ

6

PODÉLNÝ SKLON

7

PŘÍČNÝ NÁKLON

8

RUČNÍ KLÍČOVÁNÍ RÁDIOVÉHO VYSÍLÁNÍ

9

HNACÍ TAH/VÝKON KAŽDÉHO MOTORU A POLOHA PÁKY TAHU/VÝKONU V PILOTNÍM PROSTORU, JE-LI POUŽITELNÉ

10

KLAPKA NA ODTOKOVÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

11

KLAPKA NA NÁBĚŽNÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

12

STAV OBRACEČE TAHU

13

POLOHA RUŠIČŮ VZTLAKU NEBO NASTAVENÍ AERODYNAMICKÝCH BRZD

14

CELKOVÁ TEPLOTA VZDUCHU NEBO TEPLOTA VENKOVNÍHO VZDUCHU

15

REŽIM A STAV ZAPOJENÍ AUTOPILOTA, AUTOMATICKÉHO TAHU A AFCS

16

PODÉLNÉ ZRYCHLENÍ (OSA TRUPU)

17

PŘÍČNÉ ZRYCHLENÍ

Tabulka A2 –Letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700 kg nebo nižší

Poznámka Číslo v levém sloupci znázorňuje pořadová čísla popsaná v dokumentu ED55 EUROCAE

Č.

PARAMETR

1

ČAS NEBO RELATIVNÍ ČAS

2

TLAKOVÁ VÝŠKA

3

INDIKOVANÁ RYCHLOST

4

KURZ

5

NORMÁLOVÉ ZRYCHLENÍ

6

PODÉLNÝ SKLON

7

PŘÍČNÝ NÁKLON

8

RUČNÍ KLÍČOVÁNÍ RÁDIOVÉHO VYSÍLÁNÍ

9

HNACÍ TAH/VÝKON KAŽDÉHO MOTORU A POLOHA PÁKY TAHU/VÝKONU V PILOTNÍM PROSTORU, JE-LI POUŽITELNÉ

10

KLAPKA NA ODTOKOVÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

11

KLAPKA NA NÁBĚŽNÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

12

STAV OBRACEČE TAHU

13

POLOHA RUŠIČŮ VZTLAKU NEBO NASTAVENÍ AERODYNAMICKÝCH BRZD

14

CELKOVÁ TEPLOTA VZDUCHU NEBO TEPLOTA VENKOVNÍHO VZDUCHU

15

STAV ZAPOJENÍ AUTOPILOTA, AUTOMATICKÉHO TAHU

16

ÚHEL NÁBĚHU (JE-LI K DISPOZICI VHODNÝ SNÍMAČ)

17

PODÉLNÉ ZRYCHLENÍ (OSA TRUPU)

Tabulka B – Další parametry pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg

Poznámka Číslo v levém sloupci znázorňuje pořadová čísla popsaná v dokumentu ED55 EUROCAE

Č.

PARAMETR

18

HLAVNÍ ŘÍDIDLA LETU – POLOHA ŘÍDÍCÍCH PLOCH NEBO ZÁSAHY PILOTA (KLOPENÍ, KLONĚNÍ, ZATÁČENÍ)

19

POLOHA TRIMU KLOPENÍ

20

VÝŠKA PODLE RADIOVÉHO VÝŠKOMĚRU

21

ODCHYLKA OD VERTIKÁLNÍHO PAPRSKU (ILS SESTUPOVÉ DRÁHY NEBO MLS VÝŠKY NAD MOŘEM)

22

ODCHYLKA OD HORIZONTÁLNÍHO PAPRSKU (ILS KURZOVÝ MAJÁK NEBO MLS AZIMUT)

23

PŘELET NÁVĚSTIDLA

24

VÝSTRAHY

25

VYHRAZENO (DOPORUČUJE SE NASTAVENÍ KMITOČTU NAVIGAČNÍHO PŘIJÍMAČE)

26

VYHRAZENO (DOPORUČUJE SE ÚDAJ O VZDÁLENOSTI DME)

27

STAV SPÍNAČE STLAČENÉHO PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ NEBO STAV VZDUCH/ZEMĚ

28

SYSTÉM SIGNALIZACE NEBEZPEČNÉHO PŘIBLÍŽENÍ K ZEMI

29

ÚHEL NÁBĚHU

30

VÝSTRAHA NÍZKÉHO TLAKU (HYDRAULICKÝ A PNEUMATICKÝ POHON)

31

TRAŤOVÁ RYCHLOST

32

POLOHA PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ NEBO JEHO OVLADAČE

Tabulka C – Letouny vybavené systémy elektronického zobrazení

Poznámka Číslo v prostředním sloupci znázorňuje pořadová čísla popsaná v dokumentu ED55 EUROCAE v tabulce A1.5

Č.

Č.

PARAMETR

33

6

ZVOLENÉ BAROMETRICKÉ NASTAVENÍ (KAŽDÉ MÍSTO PILOTA)

34

7

ZVOLENÁ NADMOŘSKÁ VÝŠKA

35

8

ZVOLENÁ RYCHLOST

36

9

ZVOLENÉ MACHOVO ČÍSLO

37

10

ZVOLENÁ VERTIKÁLNÍ RYCHLOST

38

11

ZVOLENÝ KURZ

39

12

ZVOLENÁ DRÁHA LETU

40

13

ZVOLENÁ VÝŠKA ROZHODNUTÍ

41

14

FORMÁT ZOBRAZENÍ EFIS

42

15

MULTIFUNKČNÍ FORMÁT ZOBRAZENÍ/FORMÁT ZOBRAZENÍ MOTORŮ/VAROVÁNÍ

Dodatek 1 k OPS 1.720

Zapisovače letových údajů – 2 – seznam parametrů, které mají být zapisovány

Tabulka A – Letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 5 700 kg

Č.

PARAMETR

1

ČAS NEBO RELATIVNÍ ČAS

2

TLAKOVÁ VÝŠKA

3

INDIKOVANÁ RYCHLOST

4

KURZ

5

NORMÁLOVÉ ZRYCHLENÍ

6

PODÉLNÝ SKLON

7

PŘÍČNÝ NÁKLON

8

RUČNÍ KLÍČOVÁNÍ RÁDIOVÉHO VYSÍLÁNÍ, POKUD NEJSOU POSKYTNUTY JINÉ ZPŮSOBY, JAK SYNCHRONIZOVAT ZÁPISY FDR A CVR

9

VÝKON KAŽDÉHO MOTORU

10

KLAPKA NA ODTOKOVÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

11

KLAPKA NA NÁBĚŽNÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

12

POLOHA OBRACEČE TAHU (POUZE PRO PROUDOVÉ LETOUNY)

13

POLOHA RUŠIČŮ VZTLAKU NEBO NASTAVENÍ AERODYNAMICKÝCH BRZD

14

CELKOVÁ TEPLOTA VZDUCHU NEBO TEPLOTA VENKOVNÍHO VZDUCHU

15a

STAV ZAPOJENÍ AUTOPILOTA

15b

PROVOZNÍ REŽIMY AUTOPILOTA, STAV ZAPOJENÍ AUTOMATICKÉHO TAHU A SYSTÉMŮ AFCS A PROVOZNÍ REŽIMY.

Tabulka B – Další parametry pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg

Č.

PARAMETR

16

PODÉLNÉ ZRYCHLENÍ

17

PŘÍČNÉ ZRYCHLENÍ

18

HLAVNÍ ŘÍDIDLA LETU – POLOHA ŘÍDÍCÍCH PLOCH NEBO ZÁSAHY PILOTA (KLOPENÍ, KLONĚNÍ, ZATÁČENÍ)

19

POLOHA TRIMU KLOPENÍ

20

VÝŠKA PODLE RADIOVÉHO VÝŠKOMĚRU

21

ODCHYLKA OD SESTUPOVÉ DRÁHY

22

ODCHYLKA OD KURZOVÉHO MAJÁKU

23

PŘELET NÁVĚSTIDLA

24

HLAVNÍ VÝSTRAHA

25

NASTAVENÍ KMITOČTU NAV 1 A NAV 2

26

ÚDAJ O VZDÁLENOSTI DME 1 A DME 2

27

STAV SPÍNAČE STLAČENÉHO PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ

28

SYSTÉM SIGNALIZACE NEBEZPEČNÉHO PŘIBLÍŽENÍ K ZEMI

29

ÚHEL NÁBĚHU

30

HYDRAULIKA, KAŽDÝ SYSTÉM (NÍZKÝ TLAK)

31

NAVIGAČNÍ ÚDAJE

32

POLOHA PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ NEBO JEHO OVLADAČE

Dodatek 1 k OPS 1.725

Zapisovače letových údajů – 3 – seznam parametrů, které mají být zapisovány

Tabulka A – Letouny s maximální schválenou vzletovou hmotnosti větší než 5 700 kg

Č.

PARAMETR

1

ČAS NEBO RELATIVNÍ ČAS

2

TLAKOVÁ VÝŠKA

3

INDIKOVANÁ RYCHLOST

4

KURZ

5

NORMÁLOVÉ ZRYCHLENÍ

Tabulka B – Další parametry pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg

Č.

PARAMETR

6

PODÉLNÝ SKLON

7

PŘÍČNÝ NÁKLON

8

RUČNÍ KLÍČOVÁNÍ RÁDIOVÉHO VYSÍLÁNÍ, POKUD NEJSOU POSKYTNUTY JINÉ ZPŮSOBY, JAK SYNCHRONIZOVAT ZÁPISY FDR A CVR

9

VÝKON KAŽDÉHO MOTORU

10

KLAPKA NA ODTOKOVÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

11

KLAPKA NA NÁBĚŽNÉ HRANĚ NEBO NASTAVENÍ OVLADAČE V PILOTNÍM PROSTORU

12

POLOHA OBRACEČE TAHU (POUZE PRO PROUDOVÉ LETOUNY)

13

POLOHA RUŠIČŮ VZTLAKU NEBO NASTAVENÍ AERODYNAMICKÝCH BRZD

14

CELKOVÁ TEPLOTA VZDUCHU NEBO TEPLOTA VENKOVNÍHO VZDUCHU

15a

STAV ZAPOJENÍ AUTOPILOTA

15b

PROVOZNÍ REŽIMY AUTOPILOTA, STAV ZAPOJENÍ AUTOMATICKÉHO TAHU A SYSTÉMŮ AFCS A PROVOZNÍ REŽIMY

16

PODÉLNÉ ZRYCHLENÍ

17

PŘÍČNÉ ZRYCHLENÍ

18

HLAVNÍ ŘÍDIDLA LETU – POLOHA ŘÍDÍCÍCH PLOCH NEBO ZÁSAHY PILOTA (KLOPENÍ, KLONĚNÍ, ZATÁČENÍ)

19

POLOHA TRIMU KLOPENÍ

20

VÝŠKA PODLE RADIOVÉHO VÝŠKOMĚRU

21

ODCHYLKA OD SESTUPOVÉ DRÁHY

22

ODCHYLKA OD KURZOVÉHO MAJÁKU

23

PŘELET NÁVĚSTIDLA

24

HLAVNÍ VÝSTRAHA

25

NASTAVENÍ KMITOČTU NAV 1 A NAV 2

26

ÚDAJ O VZDÁLENOSTI DME 1 A DME 2

27

STAV SPÍNAČE STLAČENÉHO PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ

28

SYSTÉM SIGNALIZACE NEBEZPEČNÉHO PŘIBLÍŽENÍ K ZEMI

29

ÚHEL NÁBĚHU

30

HYDRAULIKA, KAŽDÝ SYSTÉM (NÍZKÝ TLAK)

31

NAVIGAČNÍ ÚDAJE (ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA, ZEMĚPISNÁ DÉLKA, TRAŤOVÁ RYCHLOST A ÚHEL SNOSU)

32

POLOHA PŘISTÁVACÍHO ZAŘÍZENÍ NEBO JEHO OVLADAČE

Dodatek 1 k OPS 1.770

Kyslík – minimální požadavky na doplňkovou dodávku kyslíku pro letouny s přetlakovou kabinou během a po nouzovém sestupu

Tabulka 1

a)

b)

DODÁVKA PRO:

TLAKOVÁ VÝŠKA V KABINĚ A JEJÍ TRVÁNÍ

1.

všechny osoby konající službu na sedadlech pilotního prostoru

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška v kabině větší než 13 000 ft, a po celou dobu, kdy je větší než 10 000 ft, nejvýše však 13 000 ft, po prvních 30 minutách v těchto výškách, v každém případě nejméně:

i)

30 minut pro letouny s osvědčením pro lety ve výškách do 25 000 ft (pozn. 2)

ii)

2 hodiny pro letouny s osvědčením pro lety ve výškách nad 25 000 ft (pozn. 3)

2.

předepsaný počet palubních průvodčích

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška v kabině větší než 13 000 ft, nejméně však 30 minut (pozn. 2), a po celou dobu, kdy je větší než 10 000 ft, nejvýše však 13 000 ft, po prvních 30 minutách v těchto výškách

3.

100 % cestujících (pozn. 5)

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška v kabině větší než 15 000 ft, nejméně však 10 minut (pozn. 4)

4.

30 % cestujících (pozn. 5)

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška v kabině větší než 14 000 ft, nejvýše však 15 000 ft

5.

10 % cestujících (pozn. 5)

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška v kabině větší než 10 000 ft, nejvýše však 14 000 ft, po prvních 30 minutách letu v těchto výškách

Pozn. 1:

Zásoba musí brát v úvahu tlakovou výšku v kabině a profil sestupu pro dané tratě.

Pozn. 2:

Minimální požadovanou zásobou je zásoba kyslíku nezbytná pro sestup z maximální schválené provozní výšky letounu konstantní rychlostí klesání do výšky 10 000 ft během 10 minut a poté dalších 20 minut ve výšce 10 000 ft.

Pozn. 3:

Minimální požadovanou zásobou je zásoba kyslíku nezbytná pro sestup z maximální schválené provozní výšky letounu konstantní rychlostí klesání do výšky 10 000 ft během 10 minut a poté dalších 110 minut ve výšce 10 000 ft. Při určování požadované zásoby lze zahrnout kyslík požadovaný podle OPS 1.780 a) 1).

Pozn. 4:

Minimální požadovanou zásobou je zásoba kyslíku nezbytná pro sestup z maximální schválené provozní výšky letounu konstantní rychlostí klesání do výšky 15 000 ft během 10 minut.

Pozn. 5:

Pro účely této tabulky se ‚cestujícími‘ rozumějí cestující na palubě včetně malých dětí.

Dodatek 1 k OPS 1.775

Doplňková dodávka kyslíku pro letouny bez přetlakové kabiny

Tabulka 1

a)

b)

DODÁVKA PRO:

TLAKOVÁ VÝŠKA A JEJÍ TRVÁNÍ

1.

všechny osoby konající službu na sedadlech pilotního prostoru

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška větší než 10 000 ft

2.

předepsaný počet palubních průvodčích

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška větší než 13 000 ft, a po celou dobu letu, kdy je tlaková výška po dobu více než 30 minut větší než 10 000 ft, nejvýše však 13 000 ft

3.

100 % cestujících (viz pozn.)

Po celou dobu letu, kdy je tlaková výška větší než 13 000 ft.

4.

10 % cestujících (viz pozn.)

Celou dobu letu po 30  minutách v tlakové výšce větší než 10 000 ft, nejvýše však 13 000 ft

Pozn.:

Pro účely této tabulky se ‚cestujícími‘ rozumějí cestující na palubě včetně malých dětí.

HLAVA L

KOMUNIKAČNÍ A NAVIGAČNÍ VYBAVENÍ

OPS 1.845

Obecný úvod

a)

Provozovatel zajistí, aby let nebyl zahájen, pokud komunikační a navigační vybavení letounu požadované touto hlavou není:

1)

schváleno a zastavěno v souladu s použitelnými požadavky, včetně norem minimální výkonnosti, provozních předpisů a předpisů letové způsobilosti;

2)

zastavěno tak, aby porucha jedné jednotky požadované pro účely komunikace nebo navigace či pro oba účely neměla za následek poruchu jiné jednotky požadované ke komunikaci nebo navigaci;

3)

v provozuschopném stavu pro daný druh prováděného provozu s výjimkami uvedenými v seznamu minimálního vybavení (MEL) (viz OPS 1.030) a

4)

uspořádáno tak, aby vybavení, které má být během letu používáno jedním členem letové posádky, bylo možno snadno obsluhovat z jeho pracovního místa. Je-li požadováno, aby jednotlivá část vybavení byla obsluhována více než jedním členem letové posádky, musí být zastavěna tak, aby byla snadno obsluhovatelná z každého pracovního místa, z něhož má být obsluhována.

b)

Normy minimální výkonnosti komunikačního a navigačního vybavení jsou normy předepsané použitelnými evropskými technickými normalizačními příkazy (ETSO), které jsou uvedeny v použitelných specifikacích pro evropské technické normalizační příkazy (CS-ETSO), pokud nejsou v předpisech letové způsobilosti nebo v provozních předpisech stanoveny odlišné normy výkonnosti. Komunikační a navigační vybavení vyhovující konstrukčním a výkonnostním specifikacím jiným než ETSO k datu provedení OPS mohou zůstat v provozu nebo být zastavěny, nejsou-li v tomto oddíle stanoveny dodatečné požadavky. Komunikační a navigační vybavení, které již bylo schváleno, nemusí vyhovovat revidovaným ETSO nebo revidovaným specifikacím jiným než ETSO, pokud požadavek není stanoven se zpětnou platností.

OPS 1.850

Radiové vybavení

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li vybaven radiovým vybavením předepsaným pro daný druh prováděného provozu.

b)

Pokud tato hlava předepisuje dva nezávislé (samostatné a úplné) radiové systémy, musí mít každý z těchto systémů nezávislou zástavbu antény, s výjimkou použití pevných bezdrátových antén nebo jiné zástavby antén podobné spolehlivosti, kdy se požaduje pouze jedna anténa.

c)

Radiové komunikační vybavení, u něhož se požaduje splnění požadavků bodu a) výše, musí rovněž umožňovat spojení na leteckém tísňovém kmitočtu 121,5 MHz.

OPS 1.855

Panel voliče n.f. výstupů

Provozovatel nesmí provozovat letoun podle IFR, není-li vybaven panelem voliče n.f. výstupů, který je přístupný pro každého člena letové posádky.

OPS 1.860

Radiové vybavení pro provoz podle VFR na tratích navigovaných s referencí podle viditelných orientačních bodů

Provozovatel nesmí provozovat letoun podle VFR na tratích, na nichž je možná navigace s referencí podle viditelných orientačních bodů, pokud nemá radiové komunikační vybavení nezbytné ke splnění níže uvedených požadavků za normálních provozních podmínek:

a)

udržování spojení s příslušnými pozemními stanicemi;

b)

udržování spojení s příslušnými zařízeními řízení letového provozu z jakéhokoli bodu řízeného vzdušného prostoru, v němž zamýšlí provádět lety, a

c)

přijímání meteorologických informací.

OPS 1.865

Komunikační a navigační vybavení pro provoz podle IFR nebo VFR na tratích, na nichž není možná navigace s referencí podle viditelných orientačních bodů

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun podle IFR nebo podle VFR na tratích, na nichž není možná navigace s referencí podle viditelných orientačních bodů, pokud není vybaven radiovým komunikačním vybavením a odpovídačem sekundárního radaru a navigačním vybavením v souladu s požadavky letových provozních služeb v oblasti(ech) provozu.

b)

Radiové vybavení. Provozovatel zajistí, aby radiové vybavení zahrnovalo alespoň:

1)

dva nezávislé radiové komunikační systémy nezbytné za normálních provozních podmínek ke spojení s příslušnou pozemní stanici z kteréhokoli bodu na trati, včetně odchylek od ní, a

2)

odpovídač sekundárního radaru, je-li požadován pro prolétávanou trať.

c)

Navigační vybavení. Provozovatel zajistí, aby navigační vybavení

1)

zahrnovalo alespoň:

i)

jeden systém pro příjem VOR, jeden systém ADF, jeden systém DME s tou výjimkou, že systém ADF nemusí být zastavěn, pokud použití ADF není požadováno pro žádnou fázi plánovaného letu;

ii)

jeden ILS nebo MLS, je-li ILS nebo MLS požadován pro navigaci při přiblížení;

iii)

jeden systém pro příjem radiových návěstidel, je-li radiové návěstidlo požadováno pro navigaci při přiblížení;

iv)

systém prostorové navigace, požaduje-li se prostorová navigace pro prolétávanou trať;

v)

další systém DME na každé trati či její části, kde je navigace založena pouze na signálech DME;

vi)

další systém pro příjem VOR na každé trati či její části, kde je navigace založena pouze na signálech VOR;

vii)

systém ADF na každé trati či její části, kde je navigace založena pouze na signálech NDB; nebo

2)

vyhovovalo druhu požadované navigační výkonnosti (RNP) pro provoz v daném vzdušném prostoru.

d)

Provozovatel může provozovat letoun, který není vybaven ADF nebo navigačním vybavením stanoveným v bodě c) 1) vi) nebo c) 1) vii), pokud má náhradní vybavení schválené pro danou trať úřadem. Spolehlivost a přesnost náhradního vybavení musí umožnit bezpečnou navigaci na plánované trati.

e)

Provozovatel zajistí, aby VHF komunikační vybavení a přijímače kurzového majáku ILS a VOR zastavěné v letounech provozovaných za IFR byly typu, který byl schválen jako vyhovující normám odolnosti proti FM rušení.

OPS 1.866

Vybavení odpovídačem

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, není-li vybaven:

1)

odpovídačem SSR, který hlásí tlakovou výšku, a

2)

jakoukoli jinou funkcí odpovídače SSR požadovanou pro prolétávanou trať.

OPS 1.870

Dodatečné navigační vybavení pro provoz v prostorech s předepsanou minimální navigační výkonností (MNPS)

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun v prostoru s předepsanou minimální navigační výkonností, pokud nemá navigační vybavení vyhovující specifikacím minimální navigační výkonnosti stanoveným v dokumentu 7030 ICAO formou oblastních doplňkových postupů.

b)

Navigační vybavení požadované tímto bodem musí být viditelné a použitelné oběma piloty sedícími na svých pracovních místech.

c)

Pro neomezený provoz ve vzdušném prostoru s předepsanou minimální navigační výkonností musí být letoun vybaven dvěma nezávislými systémy dálkové navigace (LRNS).

d)

Pro provoz na oznámených zvláštních tratích v prostoru s předepsanou minimální navigační výkonností musí být letoun vybaven jedním systémem dálkové navigace (LRNS), není-li stanoveno jinak.

OPS 1.872

Vybavení pro provoz ve vymezeném vzdušném prostoru se sníženými minimy vertikálních rozstupů (RVSM)

a)

Provozovatel zajistí, aby letouny provozované ve vzdušném prostoru RVSM byly vybaveny:

1)

dvěma nezávislými systémy měření nadmořské výšky;

2)

varovným systémem signalizace zadané nadmořské výšky;

3)

systémem automatického řízení nadmořské výšky a

4)

odpovídačem sekundárního radaru (SSR) se systémem hlášení nadmořské výšky, který lze připojit k systému měření nadmořské výšky používanému k jejímu udržování.

HLAVA M

ÚDRŽBA LETOUNU

OPS 1.875

Obecně

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun, pokud jeho údržba nebyla provedena a letoun nebyl uvolněn do provozu organizací řádně oprávněnou k údržbě nebo uznanou podle části 145 kromě předletových prohlídek, které nemusí nutně provádět organizace oprávněná podle části 145.

b)

Požadavky na údržbu letounu, které musí být splněny, aby byly dodrženy požadavky na osvědčování provozovatele v OPS 1.180, jsou uvedené v části M.

HLAVA N

LETOVÁ POSÁDKA

OPS 1.940

Složení letové posádky

(Viz dodatky 1 a 2 k OPS 1.940)

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

složení letové posádky a počet jejích členů na určených pracovních místech byl v souladu s požadavky letové příručky letounu tak, aby počet jejích členů nebyl menší než minimum předepsané letovou příručkou;

2)

letová posádka byla doplněna dalšími členy letové posádky, vyžaduje-li to druh provozu, a aby počet jejích členů nebyl menší než počet stanovený v provozní příručce;

3)

všichni členové letové posádky měli příslušný a platný průkaz způsobilosti přijatelný pro úřad a aby byli vhodně kvalifikovaní a způsobilí k výkonu jim uložených povinností;

4)

byly stanoveny postupy přijatelné pro úřad, které zabraňují tomu, složit letovou posádku z nezkušených členů;

5)

jeden z pilotů v letové posádce s kvalifikací velícího pilota v souladu s požadavky, kterými se řídí průkazy způsobilosti členů letové posádky, byl ustanoven velitelem letadla, který smí pověřit prováděním letu jiného vhodně kvalifikovaného pilota, a

6)

v letové posádce byl člen s průkazem způsobilosti palubního technika nebo člen s vhodnou kvalifikací přijatelný pro úřad, požaduje-li letová příručka vyčleněného člena letové posádky pro obsluhu ovládacího panelu palubních systémů;

7)

při najímání služeb členů letové posádky pracujících jako osoby samostatně výdělečně činné nebo najímaných příležitostně či pracujících na částečný pracovní úvazek byly splněny požadavky hlavy N. V tomto ohledu je nutno věnovat zvláštní pozornost celkovému počtu typů nebo variant letadel, s nimiž smí člen letové posádky létat pro účely obchodní letecké dopravy, který nesmí překročit požadavky stanovené v OPS 1.980 a OPS 1.981, včetně jeho služeb najímaných jiným provozovatelem. Členové posádek, kteří u provozovatele vykonávají funkci velitele letadla, jsou povinni před zahájením traťových letů bez dozoru dokončit počáteční výcvik optimalizace činnosti posádky (CRM) provozovatele, pokud člen posádky již dříve nedokončil počáteční výcvik CRM provozovatele.

b)

Minimální letová posádka pro provoz IFR nebo v noci. Pro lety IFR nebo v noci provozovatel zajistí, aby:

1)

minimální letovou posádku turbovrtulových letounů s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 a všech proudových letounů tvořili dva piloti; nebo

2)

letouny jiné než zahrnuté bodem b) 1) řídil jeden pilot, pokud jsou splněny požadavky dodatku 2 k OPS 1.940. Nejsou-li splněny požadavky dodatku 2, tvoří minimální letovou posádku dva piloti.

JAR-OPS 1.943

Počáteční výcvik optimalizace činnosti posádky (CMR) provozovatele

a)

Jestliže člen letové posádky dříve nedokončil počáteční výcvik optimalizace činnosti posádky (CRM) provozovatele (jak noví, tak stávající zaměstnanci), zajistí provozovatel, aby člen letové posádky dokončil počáteční výcvikový kurz CRM. Noví zaměstnanci musí dokončit počáteční výcvik CRM provozovatele do jednoho roku od chvíle, kdy se stali jeho zaměstnanci.

b)

Jestliže člen letové posádky neabsolvoval dříve výcvik v oblasti lidských činitelů, musí dokončit teoretický kurz podle programu ‚lidská výkonnost a omezení‘ pro ATPL (viz požadavky na vydávání průkazů způsobilosti členů letových posádek) před počátečním výcvikem CMR provozovatele nebo společně s tímto výcvikem.

c)

Počáteční výcvik CMR musí provádět nejméně jedna osoba přijatelná pro úřad, která může využívat pomoci odborníků se zaměřením na specifické oblasti.

d)

Počáteční výcvik CRM se provádí v souladu s podrobnou osnovou kurzu, která je uvedena v provozní příručce.

OPS 1.945

Přeškolovací výcvik a přezkušování

(Viz dodatek 1 k OPS 1.945)

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

člen letové posádky dokončil kurz typové kvalifikace, který vyhovuje požadavkům týkajícím se vydávání průkazů způsobilosti členů letových posádek, jestliže přechází z jednoho typu letounu na jiný typ nebo třídu vyžadující novou typovou nebo třídní kvalifikaci;

2)

člen letové posádky dokončil před zahájením traťových letů bez dozoru přeškolovací kurz provozovatele:

i)

přechází-li na letoun vyžadující novou typovou nebo třídní kvalifikaci; nebo

ii)

přechází-li k novému provozovateli;

3)

přeškolovací výcvik prováděl vhodně kvalifikovaný personál v souladu s podrobnou osnovou kurzu uvedenou v provozní příručce. Provozovatel zajistí, aby personál, který začleňuje prvky CRM do přeškolovacího výcviku, měl vhodnou kvalifikaci;

4)

rozsah výcviku požadovaný přeškolovacím kurzem provozovatele byl stanoven s přihlédnutím k předchozímu výcviku člena letové posádky zapsanému v jeho záznamech o výcviku stanovených v OPS 1.985;

5)

v provozní příručce byly stanoveny normy minimální kvalifikace a praxe vyžadované od členů letové posádky před zařazením do přeškolovacího výcviku;

6)

před zahájením traťových letů pod dozorem každý člen letové posádky absolvoval přezkoušení podle OPS 1.965 b) a výcvik a přezkoušení podle OPS 1.965 d);

7)

po dokončení traťových letů pod dozorem bylo provedeno přezkoušení podle OPS 1.965 c);

8)

člen letové posádky nevykonával letové povinnosti na jiném typu nebo jiné třídě, jakmile zahájil přeškolovací kurz provozovatele, dokud není tento kurz absolvován nebo dokončen, a

9)

do přeškolovacího kurzu byly začleněny prvky výcviku CRM.

b)

Při přechodu na jiný typ nebo třídu letounu lze přezkoušení podle OPS 1.965 b) spojit se zkouškou dovednosti typové nebo třídní kvalifikace v souladu s požadavky na vydávání průkazů způsobilosti členů letových posádek.

c)

Lze spojit přeškolovací kurz provozovatele a kurz typové nebo třídní kvalifikace požadovaný pro vydání průkazů způsobilosti členů letových posádek.

OPS 1.950

Rozdílový a seznamovací výcvik

a)

Provozovatel zajistí, aby člen letové posádkydokončil:

1)

rozdílový výcvik, který vyžaduje dodatečné znalosti a výcvik na vhodném výcvikovém zařízení nebo letounu:

i)

jestliže provozuje jinou variantu letounu téhož typu nebo jiného typu téže třídy, jakou běžně provozuje; nebo

ii)

jestliže se mění vybavení nebo postupy na typech nebo jejich variantách, které jsou běžně provozovány;

2)

seznamovací výcvik, který vyžaduje nabytí dodatečných znalostí:

i)

jestliže provozuje jiný letoun téhož typu; nebo

ii)

jestliže se mění vybavení nebo postupy na typech nebo jejich variantách, které jsou běžně provozovány.

b)

Provozovatel v provozní příručce stanoví, kdy je tento rozdílový nebo seznamovací výcvik požadován.

OPS 1.955

Jmenování do funkce velitele letadla

a)

Provozovatel zajistí, aby pro přechod z funkce druhého pilota na velitele letadla a pro osoby přijímané jako velitelé letadla:

1)

byla v provozní příručce stanovena minimální úroveň praxe přijatelná pro úřad a

2)

pro lety ve vícečlenné posádce pilot dokončil přiměřený kurz velení.

b)

Kurz velení podle bodu a) 2) musí být stanoven v provozní příručce a zahrnovat alespoň:

1)

výcvik na syntetickém výcvikovém zařízení (STD) (zahrnující traťově orientovaný letový výcvik) nebo letový výcvik;

2)

přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem ve funkci velitele letadla;

3)

odpovědnost velitele letadla;

4)

traťový výcvik ve velení pod dozorem. Požaduje se nejméně 10 traťových úseků pro piloty, kteří již mají kvalifikaci na daném typu letounu;

5)

absolvování traťového přezkoušení velitele letadla podle OPS 1.965 c) a traťové a letištní kvalifikace podle OPS 1.975 a

6)

prvky optimalizace činnosti posádky.

OPS 1.960

Velitelé letadel s průkazem způsobilosti obchodního pilota

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

držitel průkazu způsobilosti obchodního pilota (CPL) nezastával funkci velitele letounu certifikovaného v letové příručce pro jednopilotní lety, jestliže:

i)

provádí lety podle pravidel letu za viditelnosti (VFR) s cestujícími ve vzdálenosti od letiště odletu větší než 50 NM a nenalétal s letouny celkem nejméně 500 letových hodin nebo nemá platnou přístrojovou kvalifikaci; nebo

ii)

při letech podle pravidel letu podle přístrojů (IFR) na vícemotorovém typu letounu nenalétal nejméně 700 hodin, z toho nejméně 400 hodin ve funkci velícího pilota (v souladu s požadavky, kterými se řídí průkazy způsobilosti členů letové posádky), z toho nejméně 100 hodin IFR zahrnujících 40 hodin na vícemotorových letounech. 400 hodin ve funkci velícího pilota lze nahradit hodinami letu ve funkci druhého pilota s tím, že dvě hodiny ve funkci druhého pilota odpovídají jedné hodině ve funkci velícího pilota, pokud tyto hodiny byly nalétány v rámci zavedeného systému vícepilotní posádky stanoveného v provozní příručce;

2)

kromě bodu a) 1) ii) byly splněny požadavky stanovené v dodatku 2 k OPS 1.940, jedná-li se o jednopilotní let IFR, a

3)

při letech ve vícepilotní posádce byl kromě bodu a) 1) dokončen kurz velení podle OPS 1.955 a) 2) dříve, než pilot začne působit ve funkci velitele letadla.

OPS 1.965

Opakovací výcvik a přezkušování

(Viz dodatky 1 a 2 k OPS 1.965)

a)

Obecně.

Provozovatel zajistí, aby:

1)

každý člen letové posádky absolvoval opakovací výcvik a přezkoušení a aby se tento výcvik a přezkoušení týkal typu nebo varianty letounu, k jejichž provozu je člen letové posádky oprávněn;

2)

program opakovacího výcviku a přezkušování byl stanoven v provozní příručce a schválen úřadem;

3)

opakovací výcvik prováděli tito pracovníci:

i)

pozemní a udržovací výcvik – vhodně kvalifikovaný personál;

ii)

výcvik na letounu/STD – instruktor typové kvalifikace (TRI), instruktor třídní kvalifikace (CRI) nebo v případě výcviku na STD syntetický letový instruktor (SFI), pokud TRI, CRI nebo SFI vyhovují požadavkům provozovatele na praxi a znalosti postačující ke školení týkající se prvků bodů a) 1) i) A) a B) dodatku 1 k OPS 1.965;

iii)

výcvik v používání nouzového a bezpečnostního vybavení – vhodně kvalifikovaní pracovníci a

iv)

výcvik optimalizace činnosti posádky (CRM):

A)

začleňování prvků CRM do všech fází opakovacího výcviku –veškerý personál, který provádí opakovací výcvik. Provozovatel zajistí, aby veškerý personál, který provádí opakovací výcvik, měl vhodnou kvalifikaci pro začleňování prvků CRM do tohoto výcviku;

B)

modulový výcvik CRM – nejméně jeden instruktor CRM, který je přijatelný pro úřad a který může využívat pomoci odborníků se zaměřením na specifické oblasti;

4)

přezkoušení po opakovacím výcviku prováděli tito pracovníci:

i)

přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem – examinátor typové kvalifikace (TRE), examinátor třídní kvalifikace (CRE), nebo provádí-li se přezkoušení na STD, TRE, CRE, syntetický letový examinátor (SFE), kteří jsou vyškoleni v koncepci CRM a hodnocení dovedností CRM;

ii)

traťová přezkoušení – vhodně kvalifikovaní velitelé letadel jmenovaní provozovatelem a přijatelní pro úřad;

iii)

přezkušování v používání nouzového a bezpečnostního vybavení – vhodně kvalifikovaní pracovníci.

b)

Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem

1)

Provozovatel zajistí, aby:

i)

se každý člen letové posádky podrobil přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem a prokázal svou dostatečnou schopnost provádět normální, mimořádné a nouzové postupy a

ii)

zkouška byla provedena bez vnější vizuální reference, bude-li od člena letové posádky požadován provoz IFR;

iii)

každý člen letové posádky absolvoval přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem jako člen normálního složení letové posádky.

2)

Doba platnosti přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem činí šest kalendářních měsíců a zbývající část měsíce vydání. Je-li potvrzení o přezkoušení vydáno v období posledních tří kalendářních měsíců platnosti předchozího přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem, platí ode dne vydání do konce šesti kalendářních měsíců počínaje dnem uplynutí doby platnosti předchozího přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem.

c)

Traťové přezkoušení.

Provozovatel zajistí, aby se každý člen letové posádky podrobil traťovému přezkoušení v letounu k prokázání své schopnosti provádět normální traťové lety popsané v provozní příručce. Doba platnosti traťového přezkoušení činí dvanáct kalendářních měsíců a zbývající část měsíce vydání. Je-li potvrzení o přezkoušení vydáno v období posledních tří kalendářních měsíců platnosti předchozího přezkoušení, platí ode dne vydání do konce dvanácti kalendářních měsíců počínaje dnem uplynutí doby platnosti předchozího traťového přezkoušení.

d)

Výcvik a přezkušování v používání nouzového a bezpečnostního vybavení.

Provozovatel zajistí, aby se každý člen letové posádky podrobil výcviku a přezkoušení znalosti umístění a používání veškerého nouzového a bezpečnostního vybavení na palubě. Doba platnosti přezkoušení ze znalosti nouzového a bezpečnostního vybavení činí dvanáct kalendářních měsíců a zbývající část měsíce vydání. Je-li potvrzení o přezkoušení vydáno v období posledních tří kalendářních měsíců platnosti předchozího přezkoušení, platí ode dne vydání do konce dvanácti kalendářních měsíců počínaje dnem uplynutí doby platnosti předchozího přezkoušení ze znalosti nouzového a bezpečnostního vybavení.

e)

CRM.

Provozovatel zajistí, aby:

1)

prvky CRM byly začleněny do všech příslušných fází opakovacího výcviku a

2)

každý člen letové posádky absolvoval specifický modulový výcvik CRM. Všechna hlavní témata výcviku musí být pokryta v období, které není delší než 3 roky;

f)

Pozemní a udržovací výcvik.

Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval nejméně každých 12 kalendářních měsíců pozemní a udržovací výcvik. Je-li výcvik prováděn v rozmezí 3 kalendářních měsíců před uplynutím 12 kalendářních měsíců, musí být další pozemní a udržovací výcvik dokončen v rozmezí 12 kalendářních měsíců od původního data uplynutí dobyplatnosti předchozího pozemního a udržovacího výcviku.

g)

Výcvik na letounu/STD.

Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval nejméně každých 12 kalendářních měsíců výcvik na letounu/STD. Je-li výcvik prováděn v rozmezí 3 kalendářních měsíců před uplynutím 12 kalendářních měsíců, musí být další výcvik na letounu/STD dokončen v rozmezí 12 kalendářních měsíců od původního data uplynutí doby platnosti předchozího výcviku na letounu/STD.

OPS 1.968

Způsobilost pilota řídit z kteréhokoli pilotního sedadla

(Viz dodatek 1 k OPS 1.968)

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

pilot, který může být přidělen k výkonu své funkce z kteréhokoli sedadla pilota, dokončil vhodný výcvik a přezkoušení, a

2)

program výcviku a přezkušování byl stanoven v provozní příručce a byl přijatelný pro úřad.

OPS 1.970

Nedávná praxe

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

pilot nebyl přidělen k řízení letounu jako člen minimální osvědčené posádky, buď jako pilot řídící,nebo pilot neřídící, pokud v předchozích 90 dnech neprovedl tři vzlety a tři přistání jako řídící pilot na letounu nebo na letovém simulátoru stejného typu/třídy;

2)

pilot, který není držitelem platné přístrojové kvalifikace, nebyl přidělen k řízení letounu v noci jako velitel letadla, pokud v předchozích 90 dnech neprovedl alespoň jedno přistání v noci jako řídící pilot na letounu nebo na letovém simulátoru stejného typu/třídy.

b)

90 tidenní lhůta stanovená v bodech a) 1) a 2) se může prodloužit na nejvýše 120 dnů traťovými lety pod dozorem instruktora nebo examinátora typové kvalifikace. Pro období překračující 120 dní je požadavek rozlétanosti splněn cvičným letem nebo použitím letového simulátoru použitého typu letounu.

OPS 1.975

Traťová a letištní kvalifikace

a)

Provozovatel zajistí, aby pilot před ustanovením do funkce velitele letadla nebo pilot, kterého může velitel letadla pověřit prováděním letu, nabyl přiměřené znalosti trati, kterou má letět, letišť (včetně náhradních) a zařízení a postupů, kterých má být použito.

b)

Doba platnosti traťové a letištní kvalifikace činí 12 kalendářních měsíců a:

1)

zbývající část měsíce, v němž byla získána; nebo

2)

zbývající část měsíce posledního provedeného letu na dané trati nebo na dané letiště.

c)

Traťová a letištní kvalifikace se prodlužuje provozem na dané trati nebo na dané letiště v době její platnosti podle výše uvedeného bodu b).

d)

Je-li platnost prodloužena v období posledních 3 kalendářních měsíců její platnosti, platí ode dne prodloužení platnosti do konce 12 kalendářních měsíců počínaje datem uplynutí předchozí doby platnosti traťové a letištní způsobilosti.

OPS 1.978

Program zvyšování kvalifikace

a)

Doby platnosti uvedené v OPS 1.965 a 1.970 lze prodloužit, pokud úřad schválil program zvyšování kvalifikace stanovený provozovatelem.

b)

Program zvyšování kvalifikace musí obsahovat výcvik a přezkušování, které zajistí nabytí a udržení alespoň takové odborné způsobilosti, jak je stanovena v OPS 1.945, 1.965 a 1.970.

OPS 1.980

Létání na více typech nebo variantách

(Viz dodatek 1 k OPS 1.980)

a)

Provozovatel zajistí, aby člen letové posádky nelétal na více typech nebo variantách, pokud k tomu není způsobilý.

b)

Při zvažování letů s více než jedním typem nebo variantou provozovatel zajistí, aby rozdíly a podobnosti dotyčných letounů braly v úvahu:

1)

úroveň technologie;

2)

provozní postupy;

3)

charakteristiky ovládání letounu.

c)

Provozovatel zajistí, aby člen letové posádky, který létá na více než jednom typu nebo variantě, splňoval všechny požadavky stanovené v hlavě N pro každý typ nebo variantu, pokud úřad neschválil využití kreditu(ů) s ohledem na požadavky na výcvik, přezkušování a nedávnou praxi.

d)

Provozovatel v provozní příručce stanoví vhodné postupy nebo provozní omezení schválená úřadem pro létání s více než jedním typem nebo variantou zahrnující:

1)

minimální úroveň praxe člena letové posádky;

2)

minimální úroveň praxe na jednom typu nebo variantě před zahájením výcviku pro létání na jiném typu nebo variantě;

3)

postup, pomocí něhož letová posádka kvalifikovaná pro jeden typ nebo variantu absolvuje výcvik a získá kvalifikaci pro jiný typ nebo variantu;

4)

veškeré použitelné požadavky na nedávnou praxi pro každý typ nebo variantu.

OPS 1.981

Létání na vrtulnících a letounech

a)

Létá-li člen letové posádky jak na vrtulnících, tak na letounech:

1)

provozovatel zajistí, aby se létání na vrtulníku a letounu omezovalo vždy na jeden typ;

2)

provozovatel v provozní příručce stanoví vhodné postupy nebo provozní omezení schválená úřadem.

OPS 1.985

Záznamy o výcviku

a)

Provozovatel:

1)

vede záznamy o veškerém výcviku, přezkoušeních a kvalifikaci podle OPS 1.945, 1.955, 1.965, 1.968 a 1.975, které člen letové posádky absolvoval, a

2)

na požádání poskytne členu letové posádky záznamy o všech přeškolovacích kurzech a opakovacím výcviku a přezkoušení.

Dodatek 1 k OPS 1.940

Střídání členů letové posádky za letu

a)

Člen letové posádky může být za letu vystřídán při plnění povinností při řízení jiným vhodně kvalifikovaným členem letové posádky.

b)

Střídání velitele letadla

1)

Velitel letadla může pověřit prováděním letu:

i)

jiného velitele letadla s příslušnou kvalifikací; nebo

ii)

pro lety výhradně nad FL 200 pilota s kvalifikací podrobně uvedenou níže v bodě c).

c)

Minimální požadavky na pilota střídajícího velitele letadla:

1)

platný průkaz způsobilosti dopravního pilota;

2)

přeškolovací výcvik a přezkoušení (zahrnující výcvik k získání typové kvalifikace) podle OPS 1.945;

3)

veškerý opakovací výcvik a přezkoušení podle OPS 1.965 a OPS 1.968 a

4)

traťová kvalifikace podle OPS 1.975.

d)

Střídání druhého pilota

1)

Druhý pilot může být vystřídán:

i)

jiným vhodně kvalifikovaným pilotem; nebo

ii)

druhým pilotem střídajícím při cestovním letu s kvalifikací podrobně uvedenou níže v bodě e).

e)

Minimální požadavky na druhého pilota střídajícího při cestovním letu

1)

platný průkaz způsobilosti obchodního pilota s přístrojovou kvalifikací;

2)

přeškolovací výcvik a přezkoušení (zahrnující výcvik k získání typové kvalifikace) podle OPS 1.945 kromě požadovaného výcviku vzletů a přistání;

3)

veškerý opakovací výcvik a přezkoušení podle OPS 1.965 kromě požadovaného výcviku vzletů a přistání a

4)

plnění povinností druhého pilota pouze při cestovním letu a ne pod FL 200;

5)

nedávná praxe podle OPS 1.970 se nepožaduje. Pilot však musí absolvovat výcvik na letovém simulátoru k udržení pilotních dovedností a rozlétanosti v intervalech nejvýše 90 dnů. Tento opakovací výcvik lze spojit s výcvikem stanoveným v OPS 1.965.

f)

Střídání palubního technika. Palubního technika může za letu vystřídat člen letové posádky, který má platný průkaz způsobilosti palubního technika, nebo člen letové posádky s kvalifikací přijatelnou pro úřad.

Dodatek 2 k OPS 1.940

Jednopilotní provoz IFR nebo v noci

a)

Letouny uvedené v OPS 1.940 b) 2) lze provozovat s jedním pilotem podle pravidel IFR nebo v noci, jsou-li splněny tyto požadavky:

1)

provozovatel zahrne do provozní příručky program přeškolovacího a opakovacího výcviku pilota, který zahrnuje dodatečné požadavky pro jednopilotní provoz;

2)

palubní postupy musí zejména zahrnovat:

i)

ovládání motoru a jeho obsluhu v nouzových případech;

ii)

používání normálních, mimořádných a nouzových kontrolních seznamů;

iii)

komunikaci se složkami řízení letového provozu;

iv)

postupy odletu a přiblížení;

v)

ovládání autopilota a

vi)

používání zjednodušené dokumentace za letu;

3)

přezkoušení po opakovacím výcviku podle OPS 1.965 se při jednopilotním provozu provádí na daném typu nebo třídě letounu v prostředí typickém pro tento provoz;

4)

pilot musí mít nalétáno na konkrétním typu nebo třídě letounu nejméně 50 hodin doby letu IFR, z toho 10 hodin ve funkci velitele letadla, a

5)

minimální požadovaná nedávná praxe pro pilota podílejícího se na jednopilotním provozu podle pravidel IFR nebo v noci činí 5 letů IFR zahrnujících 3 přiblížení podle přístrojů provedená v posledních 90 dnech při jednopilotním provozu na daném typu nebo třídě letounu. Tento požadavek lze nahradit přezkoušením z přiblížení podle přístrojů v podmínkách IFR na daném typu nebo třídě letounu.

Dodatek 1 k OPS 1.945

Přeškolovací kurz provozovatele

a)

Přeškolovací kurz provozovatele musí zahrnovat:

1)

pozemní výcvik a přezkoušení zahrnující palubní systémy, normální, mimořádné a nouzové postupy;

2)

výcvik a přezkoušení z používání nouzového a bezpečnostního vybavení, které je nutno dokončit před zahájením letového výcviku;

3)

výcvik a přezkoušení na letounu/letovém simulátoru a

4)

traťové lety pod dozorem a traťové přezkoušení.

b)

Přeškolovací kurz musí být proveden v pořadí uvedeném v bodě a) výše.

c)

Po dokončení přeškolovacího kurzu s nulovou dobou letu musí pilot:

1)

do 15 dnů zahájit traťové lety pod dozorem a

2)

na sedadle pilota provést první čtyři vzlety a přistání v letounu pod dozorem TRI A).

d)

Do přeškolovacího kurzu musí být začleněny prvky optimalizace činnosti posádky a výcvik musí být prováděn vhodně kvalifikovaným personálem.

e)

Kromě výše uvedeného bodu a) provozovatel zajistí, aby se člen letové posádky, který předtím nedokončil přeškolovací kurz provozovatele, podrobil všeobecnému výcviku první pomoci a v případě potřeby i výcviku postupů nouzového přistání na vodu s použitím vybavení ve vodě.

Dodatek 1 k OPS 1.965

Opakovací výcvik a přezkušování – piloti

a)

Opakovací výcvik – Opakovací výcvik musí zahrnovat:

1)

Pozemní a opakovací výcvik:

i)

Program pozemního a udržovacího výcviku musí zahrnovat:

A)

systémy letounu;

B)

provozní postupy a požadavky zahrnující odmrazování/ochranu proti námraze na zemi a ztrátu pracovní schopnosti pilota a

C)

přezkoumání leteckých nehod/incidentů a událostí.

ii)

Znalosti získané pozemním a udržovacím výcvikem se ověří dotazníkem nebo jiným vhodným způsobem.

2)

Výcvik na letounu/STD:

i)

Program výcviku na letounu/STD se stanoví tak, aby v období každých 3 let pokrýval všechny hlavní poruchy systémů letounu a postupy s nimi spojené.

ii)

Jsou-li prováděny v letounu činnosti s vypnutým motorem, musí být porucha motoru simulována.

iii)

Výcvik na letounu/STD lze spojit s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem.

3)

Výcvik v používání nouzového a bezpečnostního vybavení:

i)

Program výcviku v používání nouzového a bezpečnostního vybavení lze spojit s přezkoušením a musí být proveden v letounu nebo jiném vhodném výcvikovém zařízení.

ii)

Program výcviku v používání nouzového a bezpečnostního vybavení musí každý rok zahrnovat:

A)

skutečné oblékání záchranných vest, jsou-li k dispozici;

B)

skutečné nasazování ochranného dýchacího vybavení;

C)

skutečnou manipulaci s hasicími přístroji;

D)

instruktáž o umístění a používání veškerého nouzového a bezpečnostního vybavení, které je na palubě letounu;

E)

instruktáž o umístění a používání všech druhů nouzových východů a

F)

bezpečnostní postupy.

iii)

Program výcviku musí každé tři roky zahrnovat:

A)

skutečnou manipulaci se všemi druhy východů;

B)

předvedení způsobu manipulace se skluzem, je-li k dispozici;

C)

skutečné hašení požáru nebo simulovaného požáru s použitím vybavení typického pro daný letoun s tím, že v případě halonových hasicích přístrojů lze použít jiného způsobu přijatelného pro úřad;

D)

účinky kouře v uzavřeném prostoru a skutečné použití veškerého příslušného vybavení v simulovaném prostředí naplněném kouřem;

E)

skutečnou nebo simulovanou manipulaci s pyrotechnickými prostředky, jsou-li k dispozici, a

F)

předvedení použití záchranných člunů, jsou-li k dispozici.

4)

Výcvik optimalizace činnosti posádky (CRM)

i)

Prvky CRM musí být začleněny do všech příslušných fází opakovacího výcviku a

ii)

musí být zaveden specifický modulový výcvikový program CRM, aby v období nepřesahujícím 3 roky byla pokryta všechna hlavní témata CRM:

A)

selhání lidského činitele a spolehlivost, řada chyb, prevence a odhalování chyb;

B)

bezpečnostní kultura společnosti, normalizované provozní postupy (SOP), organizační činitele;

C)

stres, zvládání stresu, únava a bdělost;

D)

získávání a zpracování informací, uvědomování si situace, zvládání pracovního zatížení;

E)

rozhodování;

F)

dorozumívání a koordinace v pilotním prostoru a mimo něj;

G)

schopnost vést a týmové chování, vzájemné působení;

H)

automatizace a filozofie využívání automatizace (vztahuje-li se k danému typu);

I)

specifické odlišnosti daného typu;

J)

případové studie;

K)

další oblasti, které vyžadují zvýšenou pozornost, jak je stanoveno v programu prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů (viz OPS 1.037).

b)

Přezkušování po opakovacím výcviku. Přezkušování po opakovacím výcviku musí zahrnovat:

1)

přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem;

i)

přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem musí případně zahrnovat tyto manévry:

A)

přerušený vzlet, je-li k dispozici letový simulátor, jinak jen nácviky úkonů dotykem;

B)

vzlet s poruchou motoru mezi V1 a V2 nebo jakmile to dovolí bezpečnostní hlediska;

C)

přesné přístrojové přiblížení do provozního minima, u vícemotorových letounů s jedním nepracujícím motorem;

D)

přístrojové přiblížení do provozního minima;

E)

nezdařené přístrojové přiblížení z provozního minima, u vícemotorových letounů s jedním nepracujícím motorem, a

F)

přistání s jedním nepracujícím motorem. U jednomotorových letounů se požaduje cvičné vynucené přistání.

ii)

Jsou-li v letounu prováděny činnosti s vypnutým motorem, musí být porucha motoru simulována.

iii)

Kromě přezkoušení podle bodů i) A) až F) musí být každých 12 měsíců splněny požadavky, kterými se řídí vydání průkazů způsobilosti členů letové posádky a mohou být spojeny s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem.

iv)

U pilotů provádějících pouze lety VFR lze vynechat přezkoušení uvedené v bodech i) C) až E) kromě přiblížení a průletu vícemotorových letounů s jedním nepracujícím motorem.

v)

Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem musí provádět examinátor typové kvalifikace.

2)

Přezkoušení v používání nouzového a bezpečnostního vybavení. Přezkoušení musí zahrnovat ty body, kterých se týkal výcvik podle bodu a) 3) výše.

3)

Traťová přezkoušení:

i)

Při traťových zkouškách musí být prokázána schopnost uspokojivého provedení úplného traťového letu včetně postupů před letem a po letu a používání vybavení, které je k dispozici, jak je stanoveno v provozní příručce.

ii)

Dovednosti CRM letové posádky se hodnotí v souladu s metodikou přijatelnou pro úřad a zveřejněnou v provozní příručce. Účelem tohoto hodnocení je:

A)

zajistit zpětnou vazbu k jednotlivým členům posádky a posádce jako celku a zjistit, zda je nutné zopakovat určitou část výcviku, a

B)

vylepšit systém výcviku CRM.

iii)

Jsou-li pilotům přidělovány povinnosti pilota řídícího i neřídícího, musí být přezkoušeni v obou funkcích.

iv

) Traťovápřezkoušení se musí dokončit v letounu.

v)

Traťová přezkoušení musí provádět velitelé letadla jmenovaní provozovatelem a přijatelní pro úřad. Osoba provádějící traťová přezkoušení popsaná v OPS 1.965 a) 4) ii) musí absolvovat výcvik v oblasti koncepce CRM a hodnocení dovedností CRM a musí sedět na sedadle pozorovatele, je-li zastavěno. V případě dálkových letů, kdy se na palubě nachází dodateční členové letové posádky, může tato osoba vykonávat funkci druhého pilota střídajícího při cestovním letu a nesmí sedět na žádném z pilotních sedadel v průběhu vzletu, odletu, počáteční fáze cestovního letu, klesání, přiblížení a přistání. Hodnocení CRM prováděné touto osobou musí být založeno výhradně na pozorování počáteční přípravy, přípravy v pilotním prostoru, kabině cestujících a těch fází letu, kdy se nachází na sedadle pozorovatele.

Dodatek 2 k OPS 1.965

Opakovací výcvik a přezkušování – palubní technici

a)

Opakovací výcvik a přezkušování palubních techniků musí splňovat požadavky pro piloty a všechny další specifické povinnosti, přičemž se vynechají body, které se palubních techniků netýkají.

b)

Opakovací výcviky a přezkušování palubních techniků se pokud možno uskutečňují souběžně s opakovacím výcvikem a přezkušováním pilota.

c)

Traťová přezkoušení musí provádět velitelé letadla jmenovaní provozovatelem a přijatelní pro úřad nebo instruktor či examinátor typové kvalifikace palubního technika.

Dodatek 1 k OPS 1.968

Způsobilost pilota řídit z kteréhokoli pilotního sedadla

a)

Velitelé letadla, jejichž povinnosti vyžadují rovněž pilotování ze sedadla druhého pilota a plnění jeho povinností, nebo velitelé letadla, od nichž se požaduje provádění výcviku a přezkušování ze sedadla druhého pilota, musí dokončit dodatečný výcvik a přezkoušení stanovené v provozní příručce souběžně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle OPS 1.965 b). Tento dodatečný výcvik musí zahrnovat alespoň:

1)

poruchu motoru během vzletu;

2)

přiblížení a opakování okruhu s jedním nepracujícím motorem a

3)

přistání s jedním nepracujícím motorem.

b)

Jsou-li v letounu prováděny činnosti s vypnutým motorem, musí být porucha motoru simulována.

c)

Přezkoušení požadované podle OPS pro pilotování z levého sedadla musí být rovněž platné při pilotování z pravého sedadla.

d)

Pilot střídající velitele letadla musí současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatele podle OPS 1.965 b) prokázat praxi v provádění úkonů a postupů, které by normálně nebyly odpovědností střídajícího pilota. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné (např. protože se používá autopilot), lze prokázání provést z kteréhokoli sedadla.

e)

Pilot jiný než velitel letadla sedící na levém sedadle musí současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatele podle OPS 1.965 b) prokázat praxi v provádění úkonů a postupů, které by jinak byly odpovědností velitele letadla jako pilota neřídícího. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné (např. protože se používá autopilot), lze prokázání provést z kteréhokoli sedadla.

Dodatek 1 k OPS 1.980

Létání na více typech nebo variantách

a)

Létá-li člen letové posádky více než jednu třídu, typ nebo variantu letounu, jejichž seznam je uveden v ustanoveních o průkazech způsobilosti členů letové posádky, nikoli však v rámci jediného potvrzení (doložky) průkazu způsobilosti, musí provozovatel splnit tyto požadavky:

1)

Člen letové posádky nesmí létat více než:

i)

tři typy nebo varianty letounů s pístovými motory; nebo

ii)

tři typy nebo varianty turbovrtulových letounů; nebo

iii)

jeden typ nebo variantu turbovrtulového letounu a jeden typ nebo variantu letounu s pístovým motorem; nebo

vi)

jeden typ nebo variantu turbovrtulového letounu a jakýkoli letoun v rámci určité třídy.

2)

OPS 1.965 pro každý létaný typ nebo variantu, pokud provozovatel neprokázal specifické postupy nebo provozní omezení přijatelná pro úřad.

b)

Létá-li člen letové posádky více než jeden typ nebo variantu letounu v rámci jednoho nebo více potvrzení průkazu způsobilosti, jak jsou vymezeny v ustanoveních o průkazech způsobilosti členů letové posádky (typ – vícepilotní), provozovatel zajistí, aby:

1)

složení minimální letové posádky stanovené v provozní příručce bylo stejné pro každý typ nebo variantu, které mají být létány;

2)

člen letové posádky nelétal více než dva typy nebo varianty letounu, pro něž se požaduje samostatné potvrzení průkazu způsobilosti, a

3)

v každé jednotlivé době letové služby byly létány pouze letouny v rámci jednoho potvrzení průkazu způsobilosti, pokud provozovatel nestanovil postupy k zajištění přiměřeného času na přípravu.

Pozn. V případech zahrnujících více než jedno potvrzení průkazu způsobilosti, viz body c) a d) níže.

c)

Létá-li člen letové posádky více než jeden typ nebo variantu letounu, jejichž seznam je uveden v ustanoveních o průkazech způsobilosti členů letové posádky (typ – jednopilotní a typ – vícepilotní), nikoli však v rámci jediného potvrzení průkazu způsobilosti, musí provozovatel splnit tyto požadavky:

1)

body b) 1), b) 2) a b) 3);

2)

bod d) níže.

d)

Létá-li člen letové posádky více než jeden typ nebo variantu letounu, jejichž seznam je uveden v ustanoveních o průkazech způsobilosti členů letové posádky (typ – vícepilotní), nikoli však v rámci jediného potvrzení průkazu způsobilosti, musí provozovatel splnit tyto požadavky:

1)

požadavky b) 1), b) 2) a b) 3);

2)

před využíváním práv dvou potvrzení:

i)

členové letové posádky musí dokončit dvě po sobě jdoucí přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem a musí nalétat 500 hodin v příslušných funkcích v posádce při obchodních dopravních letech u téhož provozovatele.

ii)

v případě pilota využívajícího práv dvou potvrzení průkazu způsobilostí s praxí u provozovatele, který byl u téhož provozovatele povýšen na velitele letadla na jednom z těchto dvou typů, je minimální požadovanou praxí ve funkci velitele letadla šest měsíců a 300 hodin a tento pilot musí dokončit dvě po sobě jdoucí přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem, aby byl opět způsobilý využívat práv dvou potvrzení průkazu způsobilosti.

3)

Před zahájením výcviku a létáním na jiném typu nebo variantě musí členové letové posádky dokončit 3 měsíce a 150 hodin létání na základním letounu, které musí zahrnovat alespoň jedno přezkoušení odborné způsobilosti.

4)

Po dokončení počátečního traťového přezkoušení na novém typu musí členové letové posádky nalétat 50 letových hodin nebo 20 úseků výhradně na letounech nové typové kvalifikace.

5)

OPS 1.970 pro každý provozovaný typ, pokud úřad nepovolil kredity v souladu s bodem 7).

6)

V provozní příručce musí být stanoveno období, v němž se požaduje traťová praxe na každém typu.

7)

Pokud provozovatel usiluje o získání kreditů ke snížení požadavků na výcvik, přezkušování a nedávnou praxi mezi jednotlivými typy letounu, musí úřadu prokázat, které body není třeba vzhledem k podobnostem opakovat na každém typu nebo variantě.

i)

OPS 1.965 b) vyžaduje dvě přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem každý rok. Je-li přiznán kredit podle bodu 7) pro přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem ke střídání dvou typů, každé přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem prodlužuje platnost přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem pro jiný typ. Příslušné požadavky na průkazy způsobilosti členů letové posádky jsou splněny, pokud doba mezi přezkoušeními odborné způsobilosti nepřekročí dobu stanovenou v příslušném předpisu v oblasti průkazů způsobilosti členů letové posádky pro každý typ. Kromě toho musí být v provozní příručce stanoven příslušný a schválený opakovací výcvik.

ii)

OPS 1.965 c) vyžaduje jedno traťové přezkoušení každý rok. Je-li přiznán kredit podle bodu 7) pro traťové přezkoušení ke střídání jednotlivých typů nebo variant, každá traťová zkouška prodlužuje platnost traťové přezkoušení pro druhý typ nebo variantu.

iii)

Každoroční výcvik a přezkoušení v používání nouzového a bezpečnostního vybavení musí zahrnovat všechny požadavky pro každý typ.

8)

OPS 1.965 pro každý provozovaný typ a variantu, pokud úřad neschválil kredity v souladu s bodem 7).

e)

Létá-li člen letové posádky kombinaci typů nebo variant letounů, jak jsou vymezeny v ustanoveních o průkazech způsobilosti členů letové posádky (třída – jednopilotní a typ – vícepilotní), provozovatel musí prokázat, že jsou schváleny specifické postupy nebo provozní omezení podle OPS 1.980 d).

HLAVA O

PALUBNÍ PRŮVODČÍ

OPS 1.988

Použitelnost

Provozovatel zajistí, aby palubní průvodčí splňovali požadavky této hlavy a veškeré ostatní bezpečnostní požadavky použitelné pro palubní průvodčí.

Pro účely tohoto nařízení se ‚palubním průvodčím‘ rozumí kterýkoli člen posádky s výjimkou letové posádky, který v zájmu bezpečnosti cestujících plní povinnosti, které mu byly přiděleny provozovatelem nebo velitelem letadla v kabině letounu.

OPS 1.989

Identifikace

a)

Provozovatel zajistí, aby všichni palubní průvodčí nosili stejnokroj pro palubní průvodčí provozovatele a byli pro cestující snadno identifikovatelní jako palubní průvodčí.

b)

Ostatní personál, např. zdravotnický personál, bezpečnostní personál, pečovatelé o děti, doprovázející osoby, technický personál, osoby starající se o zábavu, tlumočníci, kteří vykonávají úkoly v kabině, nesmí nosit uniformu, podle které by je cestující mohli identifikovat jako palubní průvodčí, ledaže splňují požadavky této hlavy a veškeré ostatní použitelné požadavky tohoto nařízení.

OPS 1.990

Počet a složení palubních průvodčích

a)

Provozovatel nesmí provozovat letoun s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 19, přepravuje-li jednoho či více cestujících, jestliže není v posádce alespoň jeden palubní průvodčí, který v zájmu bezpečnosti cestujících plní povinnosti uvedené v provozní příručce.

b)

Ke splnění výše uvedeného bodu a) provozovatel zajistí, aby minimální počet palubních průvodčích byl větší než:

1)

jeden palubní průvodčí na každých 50 (nebo jejich část) sedadel pro cestující zastavěných na stejné palubě letounu; nebo

2)

počet palubních průvodčích, kteří se v kabině letounu aktivně podílejí na předvádění nouzové evakuace, nebo o nichž se předpokládá, že se podílejí na příslušném rozboru, vyjma případu, kdy je konfigurace s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující nejméně o 50 sedadel nižší než počet cestujících evakuovaných během předvádění, se může snížit o jednoho za každý celý násobek 50 sedadel, o nějž je konfigurace s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující nižší než certifikovaná maximální kapacita.

c)

Výjimečně může úřad od provozovatele vyžadovat, aby posádku doplnil o další palubní průvodčí.

d)

Při nepředvídaných okolnostech se minimální počet palubních průvodčích může snížit za předpokladu, že:

1)

počet cestujících se snížil v souladu s postupy uvedenými v provozní příručce a

2)

po ukončení letu je úřadu předáno hlášení.

e)

Provozovatel zajistí, aby při najímání služeb palubních průvodčích, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo jsou najímáni příležitostně či pracují na částečný pracovní úvazek, byly splněny požadavky hlavy O. V této souvislosti se musí věnovat zvláštní pozornost celkovému počtu typů letadel nebo jejich variant, na nichž může palubní průvodčí létat pro účely obchodní letecké dopravy. Tento celkový počet nesmí překročit požadavky stanovené v OPS 1.1030, včetně případů, kdy jeho služeb využívá jiný provozovatel.

OPS 1.995

Minimální požadavky

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí:

a)

byl starší 18 let;

b)

pravidelně podstupoval lékařské prohlídky nebo posudky podle požadavků úřadu za účelem zjištění jeho zdravotní způsobilosti k plnění povinností;

c)

úspěšně dokončil počáteční výcvik v souladu s OPS 1.1005 a byl držitelem osvědčení o bezpečnostním výcviku;

d)

dokončil přeškolovací nebo rozdílový výcvik, který zahrnuje alespoň témata uvedená v OPS 1.1010;

e)

účastnil se opakovacího výcviku v souladu s ustanoveními OPS 1.1015;

f)

byl způsobilý plnit své povinnosti v souladu s postupy uvedenými v provozní příručce.

OPS 1.1000

Vedoucí palubní průvodčí

a)

Provozovatel jmenuje vedoucího palubního průvodčího, pokud je přidělen více než jeden palubní průvodčí. U letů, na něž je přidělen více než jeden palubní průvodčí, avšak požaduje se pouze jeden palubní průvodčí, provozovatel jmenuje jednoho palubního průvodčího, který odpovídá veliteli letadla.

b)

Vedoucí palubní průvodčí odpovídá veliteli letadla za provedení a koordinaci normálních a nouzových postupů uvedených v provozní příručce. Během turbulence, pokud neexistují pokyny od letové posádky, má vedoucí palubní průvodčí právo přerušit povinnosti nevztahující se k bezpečnosti a informovat letovou posádku o zjištěné úrovni turbulence a o potřebě rozsvícení tabla ‚Připoutejte se‘. Poté by mělo následovat zajištění kabiny pro cestující a dalších příslušných prostor palubními průvodčími.

c)

Vyžaduje-li se podle OPS 1.990 nasazení více palubních průvodčích, může provozovatel jmenovat na místo vedoucího palubního průvodčího pouze osobu, která má nejméně roční zkušenosti jako palubní průvodčí a dokončil příslušný kurz, který zahrnuje nejméně:

1)

předletová instruktáž:

i)

práce posádky,

ii)

přidělení míst a povinností palubním průvodčím,

iii)

projednání konkrétního letu, včetně typu letounu, vybavení, oblasti a druhu provozu a kategorií cestujících se zvláštním přihlédnutím ke zdravotně postiženým osobám, malým dětem a převozům nemocných a

2)

spolupráce v rámci posádky:

i)

disciplína, odpovědnost a předávání velení,

ii)

význam koordinace a dorozumívání,

iii)

ztráta pracovní schopnosti pilota a

3)

přehled požadavků provozovatele a zákonných požadavků:

i)

bezpečnostní pokyny pro cestující, karty s bezpečnostními pokyny,

ii)

zabezpečení palubních bufetů,

iii)

úschova příručních zavazadel,

iv)

elektronické přístroje,

v)

postupy při doplňování paliva s cestujícími na palubě,

vi)

turbulence,

vii)

dokumentace a

4)

lidské činitele a optimalizace činnosti posádky a

5)

hlášení leteckých nehod a incidentů a

6)

omezení doby letové služby a služby a požadavky na dobu odpočinku.

d)

Provozovatel stanoví postupy pro výběr druhého nejlépe kvalifikovaného palubního průvodčího, který převezme funkci vedoucího palubního průvodčího v případě, že jmenovaný vedoucí palubní průvodčí nebude moci tuto funkci vykonávat. Tyto postupy musí být pro úřad přijatelné a přihlížet k profesním zkušenostem palubních průvodčích.

e)

Výcvik CRM: Provozovatel zajistí, aby do výcviku byly začleněny veškeré příslušné prvky v dodatku 2 k OPS 1.1005/1.1010/1.1015 tabulce 1 sloupci a) a aby pokrývaly úroveň požadovanou sloupcem f), kurz vedoucích palubních průvodčích.

OPS 1.1002

Činnosti samostatných palubních průvodčí

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí, který nemá předchozí srovnatelnou praxi, dříve než začne pracovat jako samostatný palubní průvodčí, dokončil:

1)

dodatečný výcvik k výcviku požadovanému podle OPS 1.1005 a OPS 1.1010 klade zvláštní důraz na níže uvedené aspekty práce samostatného palubního průvodčího:

i)

odpovědnost vůči veliteli letadla za zajištění bezpečnosti v kabině a nouzového(ých) postupu(ů) uvedených v provozní příručce;

ii)

význam koordinace a dorozumívání s letovou posádkou, zvládání neukázněných nebo obtěžujících cestujících;

iii)

přehled požadavků provozovatele a zákonných požadavků;

iv)

dokumentace;

v)

hlášení leteckých nehod a incidentů;

vi)

omezení doby letové služby a služby;

2)

seznamovací lety trvající nejméně 20 hodin a zahrnující 15 úseků letu. Seznamovací lety se provádí pod dozorem palubního průvodčího s vhodnou praxí na letounu, který má být provozován.

b)

Provozovatel zajistí, aby palubní průvodčí před svým přidělením jako samostatný palubní průvodčí byl způsobilý vykonávat své povinnosti v souladu s postupy stanovenými v provozní příručce. Vhodnost pro vykonávání činnosti samostatného palubního průvodčího musí být určena v kritériích pro výběr, přijímání, výcvik a hodnocení způsobilosti palubního průvodčího.

OPS 1.1005

Počáteční bezpečnostní výcvik

(Viz dodatek 1 k OPS 1.1005)

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí před zahájením přeškolovacího výcviku úspěšně dokončil počáteční bezpečnostní výcvik, který zahrnuje nejméně témata uvedená v dodatku 1 k OPS 1.1005.

b)

Výcvikové kurzy podle uvážení úřadu a na základě jeho souhlasu poskytne:

buď

1)

provozovatel

přímo nebo

nepřímo prostřednictvím organizace pro výcvik, která provádí činnost jménem provozovatele; nebo

2)

schválená organizace pro výcvik.

c)

Program a struktura počátečních výcvikových kurzů musí být v souladu s použitelnými požadavky a podléhá předchozímu schválení úřadem.

d)

Podle uvážení úřadu vydá úřad, provozovatel nebo schválená organizace pro výcvik, která poskytuje výcvikový kurz, palubnímu průvodčímu osvědčení o bezpečnostním výcviku po dokončení počátečního bezpečnostního výcviku a úspěšném přezkoušení uvedeném v OPS 1.1025.

e)

Pokud úřad zmocní provozovatele nebo schválenou vzdělávací organizaci k vydávání osvědčení o bezpečnostním školení pro palubní průvodčí, musí být na tomto osvědčení uveden zřetelný odkaz na schválení úřadu.

OPS 1.1010

Přeškolovací a rozdílový výcvik

(Viz dodatek 1 k OPS 1.1010)

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí v souladu s použitelnými pravidly dokončil odpovídající přeškolovací a rozdílový výcvik, který zahrnuje alespoň témata uvedená v dodatku 1 k OPS 1.1010. Výcvikový kurz musí být uveden v provozní příručce. Program a struktura výcvikového kurzu podléhá předchozímu schválení úřadem.

1)

Přeškolovací výcvik: přeškolovací výcvik musí být dokončen před:

i)

prvním přidělením provozovatelem do funkce palubního průvodčího; nebo

ii)

přidělením na jiný typ letounu.

2)

Rozdílový výcvik: rozdílový výcvik musí být dokončen před:

i)

přidělením na jinou variantu v současné době používaného typu letounu; nebo

ii)

zahájením provozu s jiným bezpečnostním vybavením, umístěním bezpečnostního vybavení nebo normálními a nouzovými bezpečnostními postupy jinými než na typech nebo variantách letounu v současné době používaných.

b)

Provozovatel stanoví obsah přeškolovacího a rozdílového výcviku s přihlédnutím k předchozímu výcviku palubního průvodčího zaznamenanému v záznamech o výcviku vyžadovaných podle OPS 1.1035.

c)

Aniž je dotčen OPS 1.995 c), je možno kombinovat související prvky počátečního výcviku (OPS 1.1005) a přeškolovacího a rozdílového výcviku (OPS 1.1010).

d)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

se přeškolovací výcvik uskutečnil strukturovaným a realistickým způsobem v souladu s dodatkem 1 k OPS 1.1010;

2)

se rozdílový výcvik uskutečnil strukturovaným způsobem a

3)

přeškolovací výcvik a v případě potřeby rozdílový výcvik zahrnoval použití veškerého bezpečnostního vybavení a všech normálních a nouzových postupů použitelných pro daný typ nebo variantu letounu a obsahoval teoretický a praktický výcvik buď na odpovídajícím cvičném zařízení, nebo ve skutečném letounu.

e)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí před prvním přidělením do služby dokončil provozovatelův výcvik CRM a výcvik CRM pro konkrétní typ letounu v souladu s dodatkem 1 k OPS 1.1010 j). Palubní průvodčí, kteří již u provozovatele působí jako palubní průvodčí a kteří nedokončili dříve provozovatelův výcvik CRM, musí tento výcvik dokončit během dalšího opakovacího výcviku a přezkoušení podle dodatku 1 k OPS 1.1010 j), případně včetně výcviku CRM pro konkrétní typ letounu.

OPS 1.1012

Seznámení

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí po ukončení přeškolovacího výcviku dokončil seznámení dříve, než bude pracovat jako jeden z členů posádky s minimálním počtem palubních průvodčích podle OPS 1.990.

OPS 1.1015

Opakovací výcvik

(Viz dodatek 1 k OPS 1.1015)

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí absolvoval opakovací výcvik zahrnující činnosti přidělené každému členu posádky v rámci normálních a nouzových postupů a cvičení podle příslušných typů nebo variant letounu, na jehož palubě pracuje, v souladu s dodatkem 1 k OPS 1.1015.

b)

Provozovatel zajistí, aby program opakovacího výcviku schválený úřadem zahrnoval teoretickou a praktickou výuku společně s individuálním nácvikem, jak je stanoveno v dodatku 1 k OPS 1.1015.

c)

Doba platnosti opakovacího výcviku a souvisejícího přezkoušení podle OPS 1.1025 je dvanáct kalendářních měsíců a zbývající část měsíce vydání. Je-li dokončen během posledních tří kalendářních měsíců platnosti předchozího přezkoušení, prodlužuje se doba platnosti ode dne ukončení až po dobu dvanácti kalendářních měsíců od data uplynutí doby platnosti předchozího přezkoušení.

OPS 1.1020

Udržovací výcvik

(Viz dodatek 1 k OPS 1.1020)

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí, který déle než šest měsíců nevykonával žádné povinnosti při letu a jehož předchozí přezkoušení podle OPS 1.1025 b) 3) je dosud platné, dokončil udržovací výcvik stanovený v provozní příručce podle dodatku 1 k OPS 1.1020.

b)

Provozovatel zajistí, aby palubní průvodčí, který sice vykonával povinnosti, avšak během předchozích šesti měsíců nepracoval jako palubní průvodčí na daném typu letadla podle OPS 1.990 b), dříve než začne vykonávat takové povinnosti na tomto typu letounu, buď:

1)

dokončil udržovací výcvik pro tento typ; nebo

2)

se seznámil se svými úkoly během dvou úseků letu v rámci obchodních letů na tomto typu.

OPS 1.1025

Přezkušování

a)

Podle uvážení úřadu zajistí úřad, provozovatel nebo schválená organizace pro výcvik poskytující výcvikové kurzy, aby během nebo po dokončení výcviku podle OPS 1.1005, 1.1010, 1.1015 a 1.1020 každý palubní průvodčí podstoupil přezkoušení vztahující se k absolvovanému výcviku s cílem ověřit jeho odbornou způsobilost při plnění normálních a nouzových bezpečnostních povinností.

Podle uvážení úřadu zajistí úřad, provozovatel nebo schválená organizace pro výcvik poskytující výcvikové kurzy, aby personál, který provádí tato přezkoušení, měl odpovídající kvalifikaci.

b)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí vykonal tato přezkoušení:

1)

počáteční bezpečnostní výcvik. Body uvedené v dodatku 1 k OPS 1.1005;

2)

přeškolovací a rozdílový výcvik. Body uvedené v dodatku 1 k OPS 1.1010;

3)

opakovací výcvik. Příslušné body uvedené v dodatku 1 k OPS 1.1015 a

4)

udržovací výcvik. Body uvedené v dodatku 1 k OPS 1.1020.

OPS 1.1030

Létání na více typech nebo variantách

a)

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí vykonával službu na nejvýše třech typech letounu. Výjimečně může se souhlasem úřadu palubní průvodčí vykonávat službu na čtyřech typech letounu, pokud nejméně pro dva typy jsou:

1)

normální a nouzové postupy, které nejsou specifické pro daný typ, stejné, a

2)

bezpečnostní vybavení a normální a nouzové postupy specifické pro daný typ podobné.

b)

Pro účely bodu a) se varianty jednoho typu letounu považují za různé typy, liší-li se v jednom z těchto aspektů:

1)

obsluha nouzových východů;

2)

umístění a typ přenosného bezpečnostního vybavení a

3)

nouzové postupy specifické pro daný typ.

OPS 1.1035

Záznamy o výcviku

Provozovatel:

1)

vede záznamy o výcviku a zkouškách podle OPS 1.1005, 1.1010, 1.1015, 1.1020 a 1.1025 a

2)

uchovává kopii osvědčení o bezpečnostním školení a

3)

uchovává aktualizované záznamy o výcviku a lékařských prohlídkách nebo posudcích, přičemž u záznamů o výcviku musí být uvedeno datum a obsah absolvovaného přeškolovacího, rozdílového a opakovacího výcviku a

4)

na požádání poskytne dotčenému palubnímu průvodčímu záznamy o veškerém počátečním, přeškolovacím a opakovacím výcviku a přezkoušení.

Dodatek 1 k OPS 1.1005

Počáteční bezpečnostní výcvik

Počáteční bezpečnostní výcvik uvedený v OPS 1.1005 musí zahrnovat alespoň tato témata:

a)

Požární a kouřový výcvik:

1.

důraz na odpovědnost palubního průvodčího reagovat okamžitě na nouzové situace při výskytu požáru nebo kouře, a zejména důraz na význam určení skutečného zdroje požáru;

2.

význam neprodleného informování letové posádky, specifická opatření nezbytná ke koordinaci a pomoci při zjištění požáru nebo kouře;

3.

nutnost kontrolovat často možné prostory s rizikem vzniku požáru včetně toalet a příslušné detektory kouře;

4.

druh požáru a vhodné hasicí prostředky a postupy v konkrétních situacích, způsoby použití hasicích prostředků, důsledky nesprávného použití a použití v uzavřeném prostoru a

5.

obecné postupy pozemních záchranných a nouzových služeb na letištích.

b)

Výcvik týkající se přežití na vodě.

Nasazení a použití osobních plovacích prostředků ve vodě. Před první službou v letounu vybaveném záchrannými čluny nebo podobnými prostředky je nutno absolvovat výcvik o použití těchto prostředků a praktický výcvik na vodě.

c)

Výcvik přežití.

Výcvik přežití musí odpovídat oblasti působení (např. polární oblasti, poušť, džungle nebo moře).

d)

Zdravotní aspekty a první pomoc:

1.

poučení o první pomoci a použití souprav první pomoci;

2.

první pomoc ve spojení s výcvikem přežití a odpovídající hygienou a

3.

fyziologické účinky létání se zvláštním důrazem na nedostatečný přísun kyslíku (hypoxii).

e)

Zacházení s cestujícími:

1.

pokyny týkající se rozpoznání cestujících pod vlivem alkoholu nebo drog nebo agresivních cestujících a zacházení s nimi;

2.

způsoby motivování cestujících a zvládnutí davu k urychlení evakuace letounu;

3.

předpisy o bezpečném uložení příručních zavazadel (včetně předmětů palubní obsluhy) a nebezpečí plynoucí z těchto zavazadel pro cestující nebo možné blokování či poškození nouzového vybavení nebo východů letounu;

4.

význam správného přidělení sedadel s ohledem na hmotnost a vyvážení letounu. Zvláštní důraz je nutno klást na přidělení sedadel zdravotně postiženým cestujícím a na nutnost obsadit sedadla vedle nehlídaných východů tělesně zdatnými cestujícími;

5.

povinnosti při výskytu turbulencí, včetně zajištění kabiny;

6.

preventivně-bezpečnostní opatření, která je nutno přijmout při přepravě živých zvířat v kabině;

7.

výcvik v zacházení s nebezpečným zbožím, včetně ustanovení hlavy R;

8.

bezpečnostní postupy, včetně ustanovení hlavy S.

f)

Dorozumívání.

Během výcviku je nutno klást důraz na význam účinného dorozumívání mezi palubními průvodčími a letovou posádkou, včetně způsobu, společného jazyka a terminologie.

g)

Disciplína a odpovědnost:

1.

význam plnění povinností palubního průvodčího v souladu s provozní příručkou;

2.

schopnost a způsobilost pracovat jako palubní průvodčí se zvláštním přihlédnutím k omezením doby letové služby a služby a požadavkům na dobu odpočinku;

3.

znalost leteckých předpisů týkajících se palubních průvodčích a úlohy Úřadu pro civilní letectví;

4.

obecná znalost příslušné letecké terminologie, teorie letu, rozmístění cestujících, meteorologie a oblasti provozu;

5.

předletová cnstruktáž palubních průvodčích a poskytnutí nezbytných bezpečnostních informací s ohledem na konkrétní povinnosti;

6.

význam udržování příslušných dokumentů a příruček v aktualizovaném stavu se změnami oznámenými provozovatelem;

7.

význam rozpoznání toho, kdy mají palubní průvodčí pravomoc a odpovědnost zahájit evakuaci a další nouzové postupy, a

8.

význam bezpečnostních úkolů a povinností a potřeby reagovat okamžitě a účinně na nouzové situace.

h)

Optimalizace činnosti posádky.

1)

Úvodní kurz CRM:

i)

palubní průvodčí dokončí úvodní kurz CRM před tím, než je poprvé přidělen k plnění úkolů jako palubní průvodčí. Palubní průvodčí, kteří již vykonávají činnosti palubních průvodčích v obchodní letecké dopravě a nedokončil dříve úvodní kurz, musí dokončit úvodní kurz CRM během dalšího požadovaného opakovacího výcviku nebo přezkoušení.

ii)

Prvky výcviku v dodatku 2 k OPS 1.1005/1.1010/1/1.1015 tabulce 1 sloupci a) musí pokrývat úroveň požadovanou sloupcem b), úvodní kurz CRM.

iii)

Úvodní kurz CRM musí být veden alespoň jedním instruktorem CRM pro palubní průvodčí.

Dodatek 1 k OPS 1.1010

Přeškolovací a rozdílový výcvik

a)

Obecně:

Provozovatel zajistí, aby:

1.

přeškolovací a rozdílový výcvik byl prováděn personálem s odpovídající kvalifikací a

2.

během přeškolovacího a rozdílového výcviku byl zajištěn výcvik týkající se umístění, vyjmutí a použití veškerého bezpečnostního vybavení a prostředků určených k přežití nacházejících se na palubě letounu, všech normálních a nouzových postupů s ohledem na typ, variantu a uspořádání provozovaného letounu.

b)

Požární a kouřový výcvik:

Provozovatel zajistí, aby

1.

každý palubní průvodčí obdržel realistický a praktický výcvik týkající se používání veškerých hasicích prostředků, včetně ochranného oděvu, používaných v letounu. Tento výcvik musí zahrnovat:

i)

hašení požáru, který odpovídá požáru uvnitř letounu. V případě halonových hasicích přístrojů je možno použít jiný hasicí prostředek a

ii)

nasazení a použití ochranného dýchacího vybavení v uzavřeném simulovaném prostředí naplněném kouřem.

c)

Obsluha dveří a východů:

Provozovatel zajistí, aby:

1.

každý palubní průvodčí uvolnil a skutečně otevřel všechny normální a nouzové východy pro evakuaci cestujících v letounu nebo na odpovídajícím výcvikovém zařízení a

2.

byla předvedena obsluha všech ostatních východů, např. oken v pilotní kabině.

d)

Výcvik s evakuačními skluzy:

Provozovatel zajistí, aby:

1.

každý palubní průvodčí sjel po evakuačním skluzu z výšky, která odpovídá výšce prahu hlavní paluby letounu;

2.

skluz byl připevněn k letounu nebo odpovídajícímu výcvikovému zařízení a

3.

poté, co palubní průvodčí získá kvalifikaci pro typ letounu, u něhož se výška prahu hlavní paluby značně liší od typu letounu, na němž působil dříve, po skluzu znovu sjel.

e)

Evakuační postupy a jiné nouzové situace:

Provozovatel zajistí, aby:

1.

výcvik týkající se nouzové evakuace zahrnoval rozpoznání plánované nebo neplánované evakuace na zemi nebo na vodě. Tento výcvik musí zahrnovat rozpoznání případů, kdy jsou východy nepoužitelné a kdy není evakuační vybavení schopné provozu a

2.

každý palubní průvodčí absolvoval výcvik ke zvládnutí těchto situací:

i)

požár během letu, se zvláštním důrazem na určení skutečného zdroje požáru;

ii)

silné vzdušné turbulence;

iii)

náhlý pokles tlaku, včetně nasazení přenosného kyslíkového vybavení každým palubním průvodčím a

iv)

jiné nouzové situace během letu.

f)

Zvládnutí davu.

Provozovatel zajistí poskytnutí výcviku týkajícího se praktických aspektů zvládání davu v různých nouzových situacích podle typu letounu.

g)

Ztráta pracovní schopnosti pilota.

Pokud není minimální počet členů letové posádky větší než dva, provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí absolvoval výcvik v postupu pro případ ztráty pracovní schopnosti člena letové posádky a obsluhoval mechanismus sedadla a bezpečnostního pásu. Výcvik v používání kyslíkového systému letové posádky a používání kontrolních seznamů letové posádky v případě, že se požaduje podle normalizovaných provozních postupů (SOP) provozovatele, je nutno provést prostřednictvím praktického předvedení.

h)

Bezpečnostní vybavení.

Provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí obdržel realistický výcvik a předvedení umístění a použití bezpečnostního vybavení včetně:

1.

evakuačních sluzů a v případě, že nejsou k dispozici samonosné skluzy, použití lan s nimi spojených;

2.

záchranných člunů a skluzů, které lze použít jako čluny, včetně příslušného vybavení;

3.

záchranných vest, záchranných vest pro malé děti a plovacích dětských postýlek;

4.

systému s vypadávajícími kyslíkovými maskami;

5.

kyslíku pro první pomoc;

6.

hasicích přístrojů;

7.

požární sekery nebo páčidla;

8.

nouzového osvětlení, včetně elektrických svítilen;

9.

komunikačního vybavení, včetně megafonů;

10.

balíčků pro přežití, včetně jejich obsahu;

11.

pyrotechnického zařízení (skutečné nebo cvičné);

12.

souprav první pomoci, jejich obsahu a zdravotnického vybavení první pomoci a

13.

případně dalšího bezpečnostního vybavení nebo systémů v kabině.

i)

Instruktáž cestujících/předvedení bezpečnostního vybavení.

Provozovatel zajistí poskytnutí výcviku týkajícího se přípravy cestujících na normální a nouzové situace v souladu s OPS 1.285.

j)

Optimalizace činnosti posádky (CRM).

Provozovatel zajistí, aby:

1)

každý palubní průvodčí dokončil provozovatelův výcvik CRM, který pokrývá prvky výcviku v dodatku 2 k OPS 1.1005/1.1010/1.1015 tabulce 1 sloupci a) na úrovni požadované sloupcem c) před provedením následného výcviku CRM pro konkrétní typ letounu nebo opakovacího výcviku CRM.

2)

Pokud palubní průvodčí provádí přeškolovací kurz na jiný typ letounu, musí být prvky výcviku v dodatku 2 k OPS 1.1005/1.1010/1.1015 tabulce 1 sloupci a) pokryty na úrovni požadované sloupcem d), výcvik CRM pro konkrétní typ letounu.

3)

Provozovatelův výcvik CRM a výcvik CRM pro konkrétní typ letounu musí být veden alespoň jedním instruktorem CRM pro palubní průvodčí.

Dodatek 1 k OPS 1.1015

Opakovací výcvik

a)

Provozovatel zajistí, aby opakovací výcvik byl prováděn personálem s odpovídající kvalifikací.

b)

Provozovatel zajistí, aby program praktického výcviku každých dvanáct kalendářních měsíců zahrnoval:

1.

nouzové postupy, včetně ztráty pracovní schopnosti pilota;

2.

evakuační postupy, včetně způsobů zvládání davu;

3.

u každého palubního průvodčího naznačení úkonů při otevírání normálnícha nouzových východů k evakuaci cestujících;

4.

umístění a manipulace s nouzovým vybavením, včetně kyslíkových systémů, a u každého palubního průvodčího nasazení záchranných vest, přenosného kyslíkového vybavení a ochranného dýchacího vybavení;

5.

první pomoc a obsah souprav první pomoci;

6.

uložení předmětů v kabině;

7.

bezpečnostní postupy;

8.

přezkoumání incidentů a leteckých nehod a

9.

optimalizace činnosti posádky (CRM). Provozovatel zajistí, aby výcvik CRM splňoval tyto požadavky:

i)

prvky výcviku uvedené v dodatku 2 k OPS 1.1005/1.1010/1/1.1015 tabulce 1 sloupci a) musí být pokryty v rámci tříletého cyklu na úrovni požadované sloupcem e), roční opakovací výcvik CRM.

ii)

Definování a zavádění této osnovy musí být vedeno instruktorem CRM pro palubní průvodčí.

iii)

Je-li výcvik CRM poskytován prostřednictvím samostatných modulů, musí být proveden alespoň jedním instruktorem CRM pro palubní průvodčí.

c)

Provozovatel zajistí, aby v intervalech nepřesahujících 3 roky opakovací výcvik zahrnoval rovněž:

1.

obsluhu a skutečné otevření všech normálnícha nouzových východů pro evakuaci cestujících v letadle nebo na odpovídajícím výcvikovém zařízení;

2.

předvedení obsluhy všech ostatních východů;

3.

realistický a praktický výcvik týkající se používání veškerého protipožárního vybavení, včetně ochranných oděvů, představujících vybavení na palubě letadla.

Tento výcvik musí zahrnovat:

i)

hašení požáru, který odpovídá požáru uvnitř letounu. V případě halonových hasicích přístrojů je možno použít jiný hasicí prostředek a

ii)

u každého palubního průvodčího nasazení a použití ochranného dýchacího vybavení v uzavřeném simulovaném prostředí naplněném kouřem;

4.

použití pyrotechnického zařízení (skutečné nebo cvičné) a

5.

předvedení použití záchranných člunů nebo skluzů, které lze použít jako čluny, jsou-li k dispozici.

6.

Pokud není minimální počet členů letové posádky větší než dva, provozovatel zajistí, aby každý palubní průvodčí absolvoval výcvik v postupu pro případ ztráty pracovní schopnosti člena letové posádky a obsluhoval mechanismus sedadla a bezpečnostního pásu. Výcvik v používání kyslíkového systému letové posádky a používání kontrolních seznamů letové posádky v případě, že se požaduje podle normalizovaných provozních postupů (SOP) provozovatele, je nutno provést prostřednictvím praktického předvedení.

d)

Provozovatel zajistí, aby výcvik palubních průvodčích splňoval veškeré požadavky přílohy III OPS 1.

Dodatek 1 k OPS 1.1020

Udržovací výcvik

Provozovatel zajistí, aby udržovací výcvik byl prováděn osobami s odpovídající kvalifikací a aby tento výcvik u každého palubního průvodčího zahrnoval alespoň toto:

1)

nouzové postupy včetně ztráty pracovní schopnosti pilota;

2)

evakuační postupy, včetně způsobů zvládání davu;

3)

obsluha a skutečné otevření všech normálnícha nouzových východů k evakuaci cestujících v letounu nebo na odpovídajícím výcvikovém zařízení;

4)

předvedení obsluhy všech ostatních východů, včetně oken pilotní kabiny a

5)

umístění a manipulace s nouzovým vybavením, včetně kyslíkových systémů, a u každého palubního průvodčího nasazení záchranných vest, přenosného kyslíkového vybavení a ochranného dýchacího vybavení.

Dodatek 2 k OPS 1.1005/1.1010/1.1015

Výcvik

1.

V provozní příručce musí být zahrnuta osnova výcviku CRM, společně s metodikou a terminologií.

2.

Tabulka 1 ukazuje, které prvky výcviku CRM musí být zahrnuty v každém typu výcviku.

Tabulka 1

Prvky výcviku

Úvodní kurz CRM

Provozovatelův výcvik CRM

Výcvik CRM pro konkrétní typ letounu

Roční opakovací výcvik CRM

Kurz vedoucích palubních průvodčích

a)

b)

c)

d)

e)

f)

Obecné zásady

Lidské činitele v letectví

Podrobně

Není požadováno

Není požadováno

Přehled

 

Obecná instruktáž pro zásady a cíle CRM

 

 

Není požadováno

 

 

Lidská výkonnost a omezení

 

 

 

 

 

Z pohledu jednotlivého palubního průvodčího

Osobní povědomí, selhání lidského činitele a spolehlivost, reakce a chování, sebehodnocení

 

 

 

 

 

Stres a zvládání stresu

 

 

 

 

 

Únava a bdělost

Podrobně

Není požadováno

Není požadováno

Přehled

(3 letý cyklus)

Není požadováno

Asertivita

Uvědomování si situace, získávání a zpracovávání informací

 

 

 

 

 

Z pohledu celé posádky letounu

Prevence a odhalování chyb

 

 

 

 

 

Společné uvědomování si situace, získávání a zpracovávání informací

 

 

 

Přehled

 

Zvládání pracovního zatížení

 

 

 

(3letý cyklus)

 

Účinná komunikace a koordinace mezi všemi členy posádky včetně letové posádky, stejně jako nezkušenými palubními průvodčími, kulturní odlišnosti

Není požadováno

Podrobně

Příslušné danému(ým) typu(ům)

 

Upevňování (příslušné povinnostem vedoucího palubního průvodčího)

Vedení, spolupráce, vzájemné působení, rozhodování, zplnomocnění

 

 

 

 

 

Individuální a týmová odpovědnost, rozhodování a opatření

 

 

 

 

 

Rozpoznávání a zvládání lidských činitelů cestujících: zvládání davu, stres cestujících, zvládání konfliktů, zdravotní činitele

 

 

 

 

 

Specifika vztahující se k typům letounu (s úzkým/širokým trupem, jedno-/vícepalubní), složení letové posádky a posádky palubních průvodčích a počet cestujících

 

Není požadováno

Podrobně

 

 

Z pohledu provozovatele a organizace

Bezpečnostní kultura společnosti, normalizované provozní postupy (SOP), organizační činitele, činitele spojené s druhem provozu

 

 

 

 

 

Účinná komunikace a koordinace s dalším provozním personálem a pozemními službami

Není požadováno

Podrobně

Příslušné danému(ým) typu(ům)

Přehled 3letý cyklus)

 

Účast na hlášení leteckých nehod a incidentů na palubě ovlivňujících bezpečnost

 

 

 

 

 

Studie daných případů (viz poznámka)

 

Požadováno

 

Požadováno

 

Pozn.:

Ve sloupci d), nejsou-li k dispozici specifické případové studie příslušného typu letounu, zváží se případové studie vztahující se k objemu a rozsahu provozu.

HLAVA P

PŘÍRUČKY, DENÍKY A ZÁZNAMY

OPS 1.1040

Obecná pravidla pro provozní příručky

a)

Provozovatel zajistí, aby provozní příručka obsahovala všechny pokyny a informace nezbytné pro provozní pracovníky k výkonu jejich povinností.

b)

Provozovatel zajistí, aby obsah provozní příručky včetně všech změn nebo revizí nebyl v rozporu s podmínkami uvedenými v osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo jiných použitelných předpisech a byl přijatelný pro úřad nebo jím byl případně schválen.

c)

Pokud neschválí úřad jinak nebo pokud není stanoveno jinak vnitrostátními právními předpisy, musí provozovatel vypracovat provozní příručku v angličtině. Kromě toho může provozovatel přeložit příručku nebo její části do jiného jazyka a používat je v tomto jazyce.

d)

Je-li pro provozovatele nezbytné vypracovat nové provozní příručky nebo jejich hlavní části/svazky, musí splnit požadavky bodu c).

e)

Provozovatel může vydávat provozní příručku v samostatných svazcích.

f)

Provozovatel zajistí, aby veškerý provozní personál měl snadný přístup ke kopii každé části provozní příručky, která je důležitá pro plnění jeho povinností. Provozovatel je kromě toho povinen poskytnout členům posádek osobní kopii nebo oddíly částí A a B provozní příručky, které jsou důležité pro osobní studium.

g)

Provozovatel zajistí, aby provozní příručka byla měněna nebo revidována tak, aby v ní obsažené pokyny a informace byly aktuální. Provozovatel zajistí, aby byl provozní personál uvědomen o těch změnách, které jsou důležité pro plnění jeho povinností.

h)

Každý držitel provozní příručky nebo jejích částí je povinen udržovat ji v aktuálním stavu podle změn nebo revizí poskytnutých provozovatelem.

i)

Provozovatel poskytne úřadu zamýšlené změny a revize s předstihem před datem jejich účinnosti. Týká-li se změna části provozní příručky, která podle OPS podléhá schválení, musí získat toto schválení dříve, než změna nabude účinnosti. Jsou-li v zájmu bezpečnosti nezbytné okamžité změny nebo revize, mohou být zveřejněny a používány okamžitě, pokud bylo požádáno o příslušné schválení.

j)

Provozovatel začlení všechny změny a revize požadované úřadem.

k)

Provozovatel zajistí, aby informace převzaté ze schválených dokumentů a jakékoli změny schválené dokumentace byly správně promítnuty do provozní příručky a aby provozní příručka neobsahovala žádné informace v rozporu se schválenou dokumentací. Tento požadavek však provozovateli nebrání používat konzervativnější údaje a postupy.

l)

Provozovatel zajistí, aby obsah provozní příručky byl předložen formou, v níž může být bez potíží používán. Úprava provozní příručky musí brát v úvahu zásady lidských činitelů.

m)

Úřad může provozovateli povolit předkládání příručky nebo její části v jiné než tištěné podobě. V takovém případě musí být zajištěna přijatelná úroveň dostupnosti, použitelnosti a spolehlivosti.

n)

Používání provozní příručky ve zkrácené podobě neosvobozuje provozovatele od požadavků OPS 1.130.

OPS 1.1045

Provozní příručka – členění a obsah

(Viz dodatek 1 k OPS 1.1045)

a)

Provozovatel zajistí toto hlavní členění provozní příručky:

Část A: Obecná/Základní ustanovení

Tato část obsahuje všechny provozní zásady, pokyny a postupy potřebné pro bezpečný provoz, které nejsou vázány na typ letounu.

Část B: Provoz letounu

Tato část obsahuje všechny provozní zásady, pokyny a postupy potřebné pro bezpečný provoz, které se vztahují k určitému typu letounu. Musí brát úvahu rozdíly mezi typy, variantami nebo jednotlivými letouny používanými provozovatelem.

Část C: Traťové a letištní pokyny a informace

Tato část obsahuje veškeré pokyny a informace potřebné pro danou oblast provozu.

Část D: Výcvik

Tato část obsahuje veškeré pokyny týkající se výcviku personálu potřebného pro bezpečný provoz.

b)

Provozovatel zajistí, aby obsah provozní příručky byl v souladu s dodatkem 1 k OPS 1.1045 a odpovídal oblasti a druhu provozu.

c)

Provozovatel zajistí, aby podrobné členění provozní příručky bylo přijatelné pro úřad.

OPS 1.1050

Letová příručka letounu

Provozovatel musí udržovat v platném znění schválenou letovou příručku letounu nebo rovnocenný dokument pro každý letoun, který provozuje.

OPS 1.1055

Palubní deník

a)

Provozovatel musí uchovávat v palubním deníku o každém letu tyto informace:

1)

poznávací značka letounu;

2)

datum;

3)

jméno (a) člena(ů) posádky;

4)

funkce přidělené členu(ům) posádky;

5)

místo odletu;

6)

místo příletu;

7)

čas odletu (od začátku pojíždění);

8)

čas příletu (ke konci pojíždění);

9)

doba letu;

10)

druh letu;

11)

incidenty, pozorování (jsou-li) a

12)

podpis velitele letadla (nebo rovnocenný způsob).

b)

Úřad může provozovateli povolit, aby nevedl palubní deník nebo jeho části, pokud jsou příslušné informace dostupné v jiné dokumentaci.

c)

Provozovatel zajistí, aby veškeré záznamy byly prováděny neprodleně a trvalým způsobem.

OPS 1.1060

Provozní letový plán

a)

Provozovatel musí zajistit, aby používaný provozní letový plán a všechny záznamy prováděné za letu obsahovaly tyto body:

1)

poznávací značku letounu;

2)

typ a variantu letounu;

3)

datum letu;

4)

označení letu;

5)

jména členů letové posádky;

6)

funkce přidělené členům letové posádky;

7)

místo odletu;

8)

čas odletu (skutečný čas začátku pojíždění a vzletu);

9)

místo příletu (plánované a skutečné);

10)

čas příletu (skutečný čas přistání a konce pojíždění);

11)

druh letu (ETOPS, VFR, technický přelet atd.);

12)

trať a úseky trati s kontrolními/traťovými body, vzdálenostmi, časy a dráhami;

13)

plánovanou cestovní rychlost a doby letu mezi kontrolními/traťovými body. Předpokládané a skutečné časy přeletů;

14)

bezpečné výšky a minimální letové hladiny;

15)

plánované výšky a letové hladiny;

16)

výpočty paliva (záznamy kontrol množství paliva za letu);

17)

množství paliva na palubě při spouštění motorů;

18)

náhradní letiště cílového letiště, a jsou-li požadována, i náhradní letiště při vzletu a na trati, včetně informací požadovaných v bodech 12), 13), 14) a 15);

19)

počáteční schválení letového plánu letovými provozními službami a následná provozní povolení;

20)

výpočty přeplánování za letu a

21)

příslušné meteorologické informace.

b)

V provozním letovém plánu lze vynechat body, které jsou snadno dostupné v jiné dokumentaci nebo z jiného přijatelného zdroje nebo které nejsou důležité pro daný druh provozu.

c)

Provozovatel zajistí, aby provozní letový plán a jeho používání byly popsány v provozní příručce.

d)

Provozovatel zajistí, aby všechny záznamy v provozním letovém plánu byly prováděny neprodleně a trvalým způsobem.

OPS 1.1065

Lhůty uchovávání dokumentů

Provozovatel zajistí, aby všechny záznamy a všechny příslušné provozní a technické informace pro každý jednotlivý let byly uchovávány po dobu stanovenou v dodatku 1 k OPS 1.1065.

OPS 1.1070

Výklad řízení zachování letové způsobilosti provozovatele

Provozovatel udržuje v platném znění schválený výklad řízení zachování letové způsobilosti podle části M bodu M.A.704.

OPS 1.1071

Technický deník letounu

Provozovatel vede technický deník letounu podle OPS 1.915.

Dodatek 1 k OPS 1.1045

Obsah provozní příručky

Provozovatel zajistí, aby provozní příručka obsahovala:

A.   OBECNÁ/ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

0. 0   SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROVOZNÍ PŘÍRUČKY

0.1.   Úvod

a)

Prohlášení, že provozní příručka vyhovuje všem použitelným předpisům a požadavkům a podmínkám příslušného osvědčení leteckého provozovatele.

b)

Prohlášení, že provozní příručka obsahuje provozní pokyny, které musí příslušní pracovníci dodržovat.

c)

Seznam a stručný popis různých částí, jejich obsahu, platnosti a použití.

d)

Vysvětlivky a definice pojmů a slov nutných pro používání příručky.

0.2.   Systém změn a revizí

a)

Podrobné údaje o osobách odpovědných za vydávání a zařazování změn a revizí.

b)

Záznam změn a revizí s daty zařazení a účinnosti.

c)

Prohlášení, že nejsou dovoleny rukou psané změny a revize kromě situací, kdy se v zájmu bezpečnosti požaduje okamžitá změna nebo revize.

d)

Popis systému anotace stran a jejich dat účinnosti.

e)

Seznam platných stran.

f)

Anotace změn (na stránkách textu, a je-li to proveditelné, i v přehledných tabulkách a nákresech).

g)

Dočasné revize.

Popis systému distribuce příruček, změn a revizí.

1.   ORGANIZACE A ODPOVĚDNOST

1.1.

Organizační struktura. Popis organizační struktury včetně organizačního schématu celé společnosti a organizačního schématu provozního úseku. Organizační schéma musí zobrazovat vztah mezi provozním úsekem a ostatními útvary společnosti. Zejména musí být uvedeny podřízenosti a informační toky mezi všemi útvary, úseky atd., které se týkají bezpečnosti letového provozu.

1.2.

Jmenovaní vedoucí pracovníci. Jméno každého jmenovaného vedoucího odpovědného za letový provoz, systém údržby, výcvik posádek a pozemní provoz podle OPS 1.175 i). Musí být uveden popis jejich činnosti a odpovědnosti.

1.3.

Odpovědnost a povinnosti řídících pracovníků provozu. Popis povinností, odpovědnosti a pravomocí pracovníků vedení provozu vztahujících se k bezpečnosti letového provozu a k dodržování použitelných předpisů.

1.4.

Pravomoci, povinnosti a odpovědnost velitele letadla. Prohlášení, které stanoví pravomoci, povinnosti a odpovědnost velitele letadla.

1.5.

Povinnosti a odpovědnost členů posádky kromě velitele letadla.

2.   PROVOZNÍ ŘÍZENÍ A DOZOR

2.1.

Dozor nad provozem prováděný provozovatelem. Popis systému pro provádění dozoru nad provozem ze strany provozovatele (viz OPS 1.175 g)). Popis musí udávat, jak se provádí dozor nad bezpečností letového provozu a kvalifikací pracovníků. Popsány musí být zejména postupy týkající se těchto bodů:

a)

platnost průkazů způsobilosti a kvalifikace;

b)

způsobilost provozních pracovníků a

c)

řízení, rozbor a uložení záznamů, dokladů letů, doplňkových informací a údajů.

2.2.

Systém vyhlašování dodatečných provozních pokynů a informací. Popis všech systémů vyhlašování informací, které mohou mít provozní povahu, ale doplňují informace v provozní příručce. Musí být uvedena použitelnost těchto informací a odpovědnost za jejich vyhlášení.

2.3.

Program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů. Popis hlavních aspektů programu bezpečnosti letů.

2.4.

Provozní řízení. Popis postupů a povinností nezbytných k výkonu provozního řízení se zřetelem k bezpečnosti letů.

2.5.

Pravomoci úřadu. Popis pravomocí úřadu a vodítko pro personál, jak usnadnit inspekce prováděné zaměstnanci úřadu.

3.   SYSTÉM JAKOSTI

Popis přijatého systému jakosti, který zahrnuje alespoň:

a)

politiku jakosti;

b)

popis organizace systému jakosti a

c)

přidělení povinností a odpovědnosti.

4.   SLOŽENÍ POSÁDKY

4.1.

Složení posádky. Vysvětlení způsobu, kterým se určuje složení posádek s přihlédnutím k:

a)

typu používaného letounu;

b)

oblasti a druhu prováděného provozu;

c)

fázi letu;

d)

minimálnímu předepsanému počtu členů posádky a plánované době letové služby;

e)

praxi (celkové a na daném typu), rozlétanosti a kvalifikaci členů posádky a

f)

určení velitele letadla a postupy pro střídání velitele letadla nebo ostatních členů posádky, vyžaduje-li to délka doby letu (viz dodatek 1 k OPS 1.940);

g)

určení vedoucího palubního průvodčího, vyžaduje-li to doba letu, postupy pro střídání vedoucího palubního průvodčího a kteréhokoli palubního průvodčího.

4.2.

Určení velitele letadla. Pravidla použitelná k určení velitele letadla.

4.3.

Ztráta pracovní schopnosti členů letové posádky. Pokyny pro posloupnost velení v případě ztráty pracovní schopnosti letové posádky.

4.4.

Létání na více než jednom typu. Prohlášení, v němž se uvádí, které letouny se pokládají za jeden typ pro účely:

a)

plánování letových posádek a

b)

plánování palubních průvodčích.

5.   POŽADAVKY NA KVALIFIKACI

5.1.

Popis požadovaného průkazu způsobilosti, kvalifikace(í), způsobilosti/schopnosti (např. traťové a letištní), praxe, výcviku, přezkoušení a rozlétanosti k výkonu povinností provozního personálu. Je nutno přihlédnout k typu letounu, k druhu provozu a ke složení posádky.

5.2.

Letová posádka

a)

velitel letadla

b)

pilot střídající velitele letadla

c)

druhý pilot

d)

pilot pod dohledem

e)

palubní technik

f)

provoz na více než jednom typu nebo variantě.

5.3.

Palubní průvodčí

a)

vedoucí palubní průvodčí

b)

palubní průvodčí

i)

předepsaný palubní průvodčí

ii)

dodatečný palubní průvodčí a palubní průvodčí při seznamovacích letech

c)

provoz na více než jednom typu nebo variantě.

5.4.

Personál provádějící výcvik, přezkušování a dozor

a)

pro letové posádky

b)

pro palubní průvodčí.

5.

Ostatní provozní personál

6.   OCHRANA ZDRAVÍ POSÁDKY

6.1.

Ochrana zdraví posádky. Příslušné předpisy a pokyny pro členy posádky týkající se zdraví včetně:

a)

alkoholu a jiných opojných nápojů;

b)

narkotik;

c)

drog;

d)

tablet na spaní;

e)

farmaceutických přípravků;

f)

imunizace;

g)

hloubkového potápění;

h)

darování krve;

i)

opatrnosti při jídle před letem a během letu;

j)

spánku a odpočinku a

k)

chirurgických operací.

7.   OMEZENÍ DOBY LETOVÉ SLUŽBY

7.1.

Omezení doby letové služby, služby a požadavky na odpočinek. Plán vypracovaný provozovatelem v souladu s příslušnými požadavky.

7.2.

Překročení omezení doby letové služby, služby nebo zkrácení doby odpočinku. Podmínky, za nichž lze překročit omezení doby letové služby nebo služby nebo zkrátit dobu odpočinku, a postupy používané k hlášení těchto úprav.

8.   PROVOZNÍ POSTUPY

8.1.   Pokyny pro přípravu letu. Podle použitelnosti pro daný provoz:

8.1.1.

Minimální výšky letu. Popis způsobu určování a používání minimálních výšek zahrnující:

a)

postup určení minimálních výšek/letových hladin pro lety VFR a

b)

postup určení minimálních výšek/letových hladin pro lety IFR.

8.1.2.

Kritéria a odpovědnost za schválení použití letišť s přihlédnutím k použitelným požadavkům hlav D, E, F, G, H, I a J.

8.1.3.

Způsoby určování provozních minim letišť. Způsob určování provozních minim letiště pro lety IFR v souladu s hlavou E OPS 1. Musí být uveden odkaz na postupy určování dohlednosti nebo dráhové dohlednosti, na použitelnost skutečné dohlednosti pozorované piloty, na hlášenou dohlednost a hlášené dráhové dohlednosti.

8.1.4.

Provozní minima na trati pro lety VFR nebo pro úseky letů podle VFR a pokyny pro volbu trati se zřetelem k dostupnosti ploch dovolujících provést bezpečné vynucené přistání, používají-li se jednomotorové letouny.

8.1.5.

Uvádění a používání letištních a traťových provozních minim

8.1.6.

Výklad meteorologických informací. Vysvětlující materiály o dekódování MET předpovědí a MET zpráv týkajících se oblastí letů, včetně výkladu podmiňovacích výrazů.

8.1.7.

Určování množství paliva, oleje a vody s methylalkoholem na palubě. Způsoby určování množství paliva, oleje a vody s methylalkoholem, která mají být na palubě, a jejich monitorování za letu. Tato část musí obsahovat rovněž pokyny k měření a rozložení kapaliny na palubě. Tyto pokyny musí brát v úvahu všechny okolnosti, které mohou za letu nastat, včetně možnosti přeplánování za letu a selhání jedné nebo více pohonných jednotek letounu. Musí být popsán rovněž systém vedení záznamů o palivu a oleji.

8.1.8.

Hmotnost a těžiště. Obecné zásady týkající se hmotnosti a těžiště včetně:

a)

definic;

b)

způsobů, postupů a odpovědností za zpracování a převzetí výpočtů hmotnosti a těžiště;

c)

zásady pro používání normalizovaných nebo skutečných hmotností;

d)

způsob určování použitelné hmotnosti cestujících, zavazadel a nákladu;

e)

použitelné hmotnosti cestujících a zavazadel pro různé druhy provozu a typ letounu;

f)

obecné pokyny a informace nezbytné k ověření různých druhů používané dokumentace o hmotnosti a vyvážení;

g)

postupy pro změny na poslední chvíli;

h)

měrná hmotnost paliva, oleje a vody s methylalkoholem a

i)

zásady/postupy přidělování sedadel.

8.1.9.

Letový plán letových provozních služeb. Postupy a odpovědnost za zpracování a předkládání letového plánu letových provozních služeb. K faktorům, které je třeba vzít v úvahu, patří způsoby předkládání jednotlivých i stálých letových plánů.

8.1.10.

Provozní letový plán. Postupy a odpovědnost za zpracování a převzetí provozního letového plánu. Musí být popsáno používání provozního letového plánu včetně vzorů používaných formátů provozního letového plánu.

8.1.11.

Technický deník letounu provozovatele. Musí být popsána odpovědnost a používání technického deníku letounu provozovatele včetně vzorů používaného formátu.

8.1.12.

Seznam dokumentů, formulářů a doplňkových informací, které mají být na palubě

8.2.   Pokyny pro pozemní obsluhu

8.2.1.

Postupy plnění paliva. Popis postupů plnění paliva včetně:

a)

bezpečnostních opatření při plnění a odčerpávání paliva včetně případu, kdy je v činnosti APU nebo kdy je v chodu turbína a vrtule jsou zabrzděny;

b)

plnění a odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě, a

c)

opatření přijímaná s cílem zabránit smíchání paliv.

8.2.2.

Postupy odbavení letounu, cestujících a nákladu týkající se bezpečnosti. Popis postupů, které se použijí k přidělování sedadel, nastupování a vystupování cestujících a při nakládání a vykládání letounu. Musí být uvedeny rovněž další postupy zaměřené na bezpečnost v době, kdy je letoun na odbavovací ploše. Postupy odbavení musí zahrnovat:

a)

děti/malé děti, nemocné cestující a osoby se sníženou pohyblivostí;

b)

přepravu nežádoucích cestujících, deportovaných osob nebo osob ve vazbě;

c)

přípustnou velikost a hmotnost příručních zavazadel;

d)

nakládání a zajištění jednotlivých předmětů v letounu;

e)

zvláštní náklady a třídění nákladových prostor;

f)

rozmisťování pozemního vybavení;

g)

obsluhu dveří letounu;

h)

bezpečnost na odbavovací ploše, včetně požární ochrany, prostorů prudkého proudění a sání;

i)

spouštění motorů, postupy odjezdu z odbavovací plochy a příjezdu na ni, včetně postupů vytlačování a vlečení;

j)

ošetřování letounů a

k)

doklady a formuláře pro odbavení letounu;

l)

vícenásobné obsazení sedadel letounu.

8.2.3.

Postupy zabránění vstupu do letounu. Postupy, kterými se zajistí, aby se zabránilo vstupu do letounu osobám, které se zdají být pod vlivem alkoholu, nebo prokazujícím svým chováním nebo fyzickými příznaky, že jsou pod vlivem drog, kromě pacientů v řádné lékařské péči.

8.2.4.

Odmrazování a ochrana proti námraze na zemi. Popis zásad a postupů odmrazování a ochrany proti námraze letounů na zemi. Musí být zahrnuty popisy druhů a účinků námrazy a jiných znečištění letounů stojících na zemi, pohybujících se po zemi a při vzletu. Kromě toho musí být uveden popis použitých druhů kapalin včetně:

a)

chráněných nebo obchodních názvů;

b)

charakteristik;

c)

účinků na výkonnost letounu;

d)

doby trvání ochrany a

e)

bezpečnostních opatření při používání.

8.3.   Letové postupy

8.3.1.

Zásady VFR/IFR. Popis zásad umožňujících provést lety podle pravidel VFR nebo vyžadujících lety provést podle pravidel IFR a pro přechod z jednoho druhu letu na jiný.

8.3.2.

Navigační postupy. Popis všech navigačních postupů důležitých pro druh(y) a oblast(i) provozu. V úvahu je nutno vzít:

a)

standardní navigační postupy, včetně zásad provádění nezávislých křížových kontrol vstupů zadávaných klávesnicí, pokud mají vliv na dráhu letu, po níž se má letoun pohybovat;

b)

navigace v prostorech MNPS a polárních a navigace v ostatních označených prostorech;

c)

prostorová navigace (RNAV);

d)

přeplánování za letu a

e)

postupy v případě zhoršení vlastností systému a

f)

snížená minima vertikálních rozstupů (RVSM).

8.3.3.

Postupy nastavování výškoměrů případně včetně použití

metrického měření výšek a převodních tabulek, a

provozních postupů QFE.

8.3.4.

Postupy pro systém signalizace výšky

8.3.5.

Systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi (GPWS)/systém výstrahy nebezpečné blízkosti terénu (TAWS). Postupy a pokyny požadované pro vyhnutí se řízenému letu do terénu, včetně omezení na klesání velkou rychlostí blízko povrchu (příslušné požadavky na výcvik jsou uvedeny v D.2.1).

8.3.6.

Zásady a postupy pro používání protisrážkových systémů TCAS/ACAS

8.3.7.

Zásady a postupy pro řízení palivového systému za letu

8.3.8.

Nepříznivé a potenciálně nebezpečné atmosférické podmínky. Postupy pro provoz v nepříznivých a potenciálně nebezpečných atmosférických podmínkách nebo vyhýbání se těmto podmínkám včetně:

a)

bouřek;

b)

podmínek tvorby námrazy;

c)

turbulence;

d)

střihu větru;

e)

jetstream;

f)

oblak vulkanického popele;

g)

silných srážek;

h)

písečných bouří;

i)

horských vln a

j)

významných teplotních inverzí.

8.3.9.

Turbulence v úplavu. Kritéria rozstupů pro turbulenci v úplavu se zřetelem k typům letounů, podmínkám větru a poloze dráhy.

8.3.10.

Členové posádky na svých pracovních místech. Požadavky, aby členové posádky seděli na jim určených pracovních místech nebo sedadlech v průběhů různých fází letu, nebo kdykoli je to pokládáno za nezbytné v zájmu bezpečnosti, zahrnují rovněž postupy pro řízený odpočinek v pilotním prostoru.

8.3.11.

Používání bezpečnostních pásů pro posádku a cestující. Požadavky, aby členové posádky a cestující používali dvoubodové nebo vícebodové bezpečnostní pásy během různých fází letu, nebo kdykoli je to pokládáno za nezbytné v zájmu bezpečnosti.

8.3.12.

Přístup do pilotního prostoru. Podmínky pro přístup jiných osob než členů letové posádky do pilotního prostoru. Musí být uvedeny rovněž zásady týkající se přístupu inspektorů úřadu.

8.3.13.

Používání neobsazených sedadel posádky. Podmínky a postupy pro používání neobsazených sedadel posádky.

8.3.14.

Ztráta pracovní schopnosti členů posádky. Postupy, které je nutno dodržet v případě ztráty pracovní schopnosti členů posádky za letu. Musí být zahrnuty příklady druhů ztráty pracovní schopnosti a způsoby jejich rozpoznávání.

8.3.15.

Požadavky na bezpečnost v kabině. Postupy zahrnující:

a)

přípravu kabiny k letu, požadavky za letu a přípravu k přistání, včetně postupů pro zabezpečení kabiny a palubních bufetů;

b)

postupy, kterými se zajistí, aby cestující seděli tam, kde by mohli být nápomocni a nepřekáželi evakuaci z letounu, je-li požadována nouzová evakuace;

c)

postupy, které se mají dodržovat při nastupování a vystupování cestujících, a

d)

postupy pro případ plnění paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě.

e)

kouření na palubě.

8.3.16.

Postupy instruktáže cestujících. Obsah, způsob a časování instruktáže cestujících v souladu s OPS 1.285.

8.3.17.

Postupy pro letouny provozované za podmínek, kdy je na palubě předepsáno vybavení pro zjišťování kosmického nebo slunečního záření. Postupy pro používání vybavení k zjišťování kosmického nebo slunečního záření a zapisování udávaných hodnot, včetně činností, které mají být provedeny v případě překročení mezních hodnot uvedených v provozní příručce. Dále postupy, včetně postupů letových provozních služeb, které se použijí v případě rozhodnutí klesat nebo změnit trať.

8.3.18.

Zásady používání systému autopilota a automatického tahu.

8.4.

Provoz za každého počasí. Popis provozních postupů souvisejících s provozem za každého počasí (viz také hlava D a E OPS).

8.5.

ETOPS. Popis provozních postupů ETOPS.

8.6.

Používání seznamu minimálního vybavení (MEL) a seznamu povolených odchylek na draku (CDL)

8.7.   Neobchodní lety. Postupy a omezení pro:

a)

cvičné lety;

b)

zkušební lety;

c)

předávací lety;

d)

technické přelety;

e)

předváděcí lety a

f)

přistavovací lety, včetně druhu osob, které smí být na palubě při takových letech.

8.8.   Požadavky na kyslík

8.8.1.

Vysvětlení podmínek, za nichž musí být poskytován a používán kyslík.

8.8.2.

Stanovené požadavky na kyslík pro:

a)

letovou posádku;

b)

palubní průvodčí a

c)

cestující.

9.   NEBEZPEČNÉ ZBOŽÍ A ZBRANĚ

9.1.

Informace, pokyny a obecné návody pro přepravu nebezpečného zboží včetně:

a)

zásad provozovatele pro přepravu nebezpečného zboží;

b)

pokyny k požadavkům na přijímání, označování štítky, manipulaci, ukládání a separaci nebezpečného zboží;

c)

postupy pro reagování na nouzové situace zahrnující nebezpečné zboží;

d)

povinností všech pracovníků zapojených podle OPS 1.1215 a

e)

pokynů pro přepravu pracovníků zaměstnavatele.

9.2.

Podmínky, za nichž mohou být přepravovány válečné zbraně, válečné střelivo a sportovní zbraně.

10.   BEZPEČNOST

10.1.

Bezpečnostní pokyny a poučení, které nemají důvěrnou povahu a které obsahují pravomoci a odpovědnost provozního personálu. Zahrnuty musí být rovněž zásady a postupy pro jednání a hlášení trestných činů na palubě, např. protiprávního vměšování, sabotáže, vyhrožování bombou a únosu.

10.2.

Popis preventivních bezpečnostních opatření a výcviku.

Pozn. Části bezpečnostních pokynů a poučení mohou být vedeny jako důvěrné.

11.   JEDNÁNÍ, OZNAMOVÁNÍ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ

Postupy pro jednání, oznamování a hlášení událostí. Tato část musí zahrnovat:

a)

definice událostí a definice příslušných povinností všech dotčených osob;

b)

vzory používaných formulářů pro hlášení událostí (nebo kopie těchto formulářů), návod k vyplnění těchto formulářů, adresy, kam mají být formuláře zaslány, a lhůty, v kterých je nutno tak učinit;

c)

popis, které útvary společnosti, úřady a další organizace je nutno informovat v případě letecké nehody, a návod, jak tak učinit a v jakém pořadí;

d)

postupy pro ústní oznamování incidentů, které zahrnují ACAS RA, nebezpečí srážky s ptáky, nebezpečné zboží a nebezpečné podmínky, stanovištím letové provozní služby;

e)

postupy pro předkládání písemných hlášení o incidentech v letovém provozu, ACAS RA, srážkách s ptáky, incidentech nebo leteckých nehodách s nebezpečným zbožím a nezákonném vměšování;

f)

postupy hlášení k zajištění souladu s OPS 1.085 b) a 1.420. Tyto postupy musí zahrnovat vnitřní postupy hlášení vztahující se k bezpečnosti, které mají být dodržovány členy posádky a které jsou navrženy tak, aby velitel letadla byl neprodleně informován o jakémkoli incidentu, který ohrozil nebo může ohrozit bezpečnost v průběhu letu, a aby velitel letadla obdržel příslušné informace.

12.   PRAVIDLA LÉTÁNÍ

Pravidla létání obsahující:

a)

pravidla letu za viditelnosti a podle přístrojů;

b)

územní použití pravidel létání;

c)

komunikační postupy, včetně postupů při ztrátě spojení;

d)

informace a pokyny týkající se zakročování proti civilním letounům;

e)

okolnosti, za nichž musí být udržována bdělost na příjmu;

f)

signály;

g)

soustavu času používanou v provozu;

h)

provozní povolení služeb řízení letového provozu, dodržování letového plánu a hlášení polohy;

i)

vizuální signály používané k varování neoprávněného letounu letícího v omezeném, zakázaném nebo nebezpečném prostoru nebo hodlajícího do uvedeného prostoru vstoupit;

j)

postupy pro piloty pozorující leteckou nehodu nebo přijímající tísňové volání;

k)

vizuální kódy země/vzduch pro použití trosečníky, popis a použití signalizačních prostředků a

l)

tísňové a pilnostní signály.

13.   NÁJEM/PRONÁJEM

Popis provozních dohod pro nájem/pronájem, souvisejících postupů a odpovědnosti za řízení.

B.   PROVOZ LETOUNU S OHLEDEM NA KONKRÉTNÍ TYP

Přihlédnutí k rozdílům mezi typy a variantami typů pod těmito nadpisy:

0.   OBECNÉ INFORMACE A MĚŘÍCÍ JEDNOTKY

0.1.

Obecné informace (např. rozměry letounu), včetně popisu měřících jednotek používaných v provozu daného typu letounu a převodní tabulky.

1.   OMEZENÍ

1.1.

Popis omezení daných osvědčením a popis použitelných provozních omezení obsahující:

a)

právní základ osvědčení (např. CS-23, CS-25, příloha XVI ICAO (CS-36 a CS-34) atd.);

b)

konfigurace sedadel pro cestující každého typu letounu včetně vyobrazení;

c)

schválené druhy provozu (např. lety VFR/IFR, kategorie II/III, druh předepsané navigační výkonnosti (RNP), lety ve známých podmínkách tvoření námrazy atd.);

d)

složení posádky;

e)

hmotnost a těžiště;

f)

omezení rychlosti;

g)

letová(é) obálka(y);

h)

omezení větru včetně provozu na znečištěných drahách;

i)

omezení výkonnosti pro použitelné konfigurace;

j)

sklon dráhy;

k)

omezení na mokrých a znečištěných drahách;

l)

znečištění draku a

m)

omezení systémů.

2.   NORMÁLNÍ POSTUPY

2.1.

Normální postupy a povinnosti přidělené posádce, příslušné kontrolní seznamy, systém používání kontrolních seznamů a vyhlášení nezbytných koordinačních postupů mezi letovou posádkou a palubními průvodčími. Je nutno zahrnout tyto normální postupy a povinnosti:

a)

předletové;

b)

vzletové;

c)

nastavování a přezkušování výškoměru;

d)

pojíždění, vzlet a stoupání;

e)

omezování hluku;

f)

cestovní let a sestup;

g)

přiblížení, příprava a instruktáž na přistání;

h)

přiblížení podle pravidel letu za viditelnosti;

i)

přiblížení podle přístrojů;

j)

vizuální přiblížení a přiblížení okruhem;

k)

nezdařené přiblížení;

l)

normální přistání;

m)

po přistání a

n)

provoz na mokrých a znečištěných drahách.

3.   MIMOŘÁDNÉ A NOUZOVÉ POSTUPY

3.1.

Mimořádné a nouzové postupy a povinnosti přidělené posádce, příslušné kontrolní seznamy, systém používání kontrolních seznamů a vyhlášení nezbytných koordinačních postupů mezi letovou posádkou a palubními průvodčími. Je nutno zahrnout tyto mimořádné a nouzové postupy a povinnosti:

a)

ztráta pracovní schopnosti členů posádky;

b)

nacvičené úkony při požáru a kouři;

c)

let se ztrátou nebo částečnou ztrátou přetlaku v kabině;

d)

překročení omezení konstrukce, např. přistání s překročením maximálních mezních hodnot přistávací hmotnosti;

e)

překročení mezních hodnot kosmického záření;

f)

zásahy blesku;

g)

tísňová komunikace a upozornění složek řízení letového provozu na nouzové události;

h)

porucha motoru;

i)

porucha systémů;

j)

pokyny pro let na náhradní letiště v případě vážné technické poruchy;

k)

signalizace nebezpečného přiblížení k zemi;

l)

signalizace protisrážkového systému TCAS;

m)

střih větru a

n)

nouzové přistání/nouzové přistání na vodě a

o)

postupy pro nenadálé situace při odletu.

4.   VÝKONNOST

4.0.

Údaje o výkonnosti musí být poskytovány formou, v níž mohou být bez potíží použity.

4.1.

Údaje o výkonnosti. Je nutno zahrnout materiály týkající se výkonnosti s uvedením nezbytných údajů ke splnění požadavků výkonnosti podle hlav F, G, H a I OPS 1, které umožňují určit:

a)

limity hmotnosti, výšky a teploty pro vzlet a počáteční stoupání;

b)

délku dráhy pro vzlet (suché, mokré, znečištěné);

c)

údaje o čisté dráze letu pro výpočet bezpečné výšky nad překážkami, případně dráze vzletu;

d)

úbytky gradientu pro stoupání s náklonem;

e)

limity stoupání na trati;

f)

limity stoupání v konfiguraci přiblížení;

g)

limity stoupání v konfiguraci přistání;

h)

délku přistávací dráhy (suché, mokré, znečištěné), včetně účinku selhání za letu takového systému nebo zařízení, které ovlivňuje délku přistání;

i)

energetické limity brzd a

j)

rychlosti použitelné v různých fázích letu (rovněž s přihlédnutím k mokrým a znečištěným dráhám).

4.1.1.

Doplňující údaje zahrnující lety v podmínkách námrazy. Je nutno zahrnout každou výkonnost podle osvědčení vztahující se k přípustné konfiguraci nebo odchylce konfigurace, např. protiblokovací systém brzd neschopný provozu.

4.1.2.

Nejsou-li ve schválené letové příručce k dispozici údaje požadované pro příslušnou třídu výkonnosti, musí být zařazeny jiné údaje přijatelné pro úřad. Alternativně může provozní příručka obsahovat křížový odkaz na schválené údaje obsažené v letové příručce, pokud používání takových údajů často nebo v nouzovém případě není pravděpodobné.

4.2.

Doplňkové údaje o výkonnosti. Doplňkové údaje o výkonnosti, jsou-li použitelné, obsahující:

a)

gradienty stoupání se všemi pracujícími motory;

b)

údaje o ztrácení výšky;

c)

účinek kapalin pro odmrazování/ochranu proti tvorbě námrazy;

d)

let s vysunutým přistávacím zařízením;

e)

technické přelety s jedním nepracujícím motorem pro letouny se 3 a více motory a

f)

lety prováděné podle ustanovení seznamu povolených odchylek na draku (CDL).

5.   PLÁNOVÁNÍ LETU

5.1.

Je nutno uvést údaje a pokyny nezbytné pro plánování před letem a za letu zahrnující okolnosti, jako jsou rozvrhy rychlosti a nastavení výkonu. Postupy pro lety s motorem(y) mimo provoz, pro ETOPS (zejména cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem a maximální vzdálenost k přiměřenému letišti stanovenému podle OPS 1.245) a lety na osamocená letiště.

5.2.

Způsob výpočtu množství paliva potřebného pro různé fáze letu v souladu s OPS 1.255.

6.   HMOTNOST A VYVÁŽENÍ

Pokyny a údaje pro výpočet hmotnosti a vyvážení obsahující:

a)

systém výpočtu (např. indexový systém);

b)

informace a údaje pro zpracování dokumentace o hmotnosti a vyvážení, včetně druhů zpracovávaných ručně a s pomocí počítače;

c)

mezní hmotnosti a polohy těžiště pro typy, varianty nebo jednotlivé letouny používané provozovatelem a

d)

provozní hmotnost bez paliva a odpovídající těžiště nebo index.

7.   NAKLÁDÁNÍ

Postupy a ustanovení pro nakládání a zajištění nákladu v letounu.

8.   SEZNAM POVOLENÝCH ODCHYLEK NA DRAKU

Seznam(y) povolených odchylek na draku (CDL), pokud jej výrobce poskytuje, s přihlédnutím k provozovaným typům a variantám letounu a s uvedením postupů, které mají být dodrženy, je-li letoun odbaven podle podmínek svého seznamu povolených odchylek na draku.

9.   SEZNAM MINIMÁLNÍHO VYBAVENÍ

Seznam minimálního vybavení (MEL) s přihlédnutím k provozovaným typům a variantám letounu a k druhu(ům)/oblasti(em) provozu. MEL musí zahrnovat navigační vybavení a brát v úvahu předepsanou navigační výkonnost pro danou trať a oblast provozu.

10.   ZÁCHRANNÉ A NOUZOVÉ VYBAVENÍ VČETNĚ KYSLÍKU

10.1.

Seznam vybavení pro přežití, které má být na palubě na prolétávaných tratích a postupy kontroly použitelnosti tohoto vybavení před vzletem. Uvedeny musí být rovněž pokyny týkající se umístění, přístupu a použití nouzového vybavení a vybavení pro přežití a příslušné kontrolní seznamy.

10.2.

Postup určování požadovaného množství kyslíku a množství, které je k dispozici. Je nutno zvážit profil letu, počet osob a možnost dekomprese kabiny. Poskytnuté informace musí být ve formě, v níž je lze použít bez potíží.

11.   POSTUPY NOUZOVÉ EVAKUACE

11.1.

Pokyny pro přípravu k nouzové evakuaci, včetně určení koordinace a nouzových pracovních míst posádky.

11.2.

Postupy nouzové evakuace. Popis povinností všech členů posádky pro rychlou evakuaci letounu, zacházení s cestujícími v případě vynuceného přistání, nouzového přistání na vodě či při jiné nenadálé události.

12.   SYSTÉMY LETOUNU

Popis systémů letounu, jejich ovládacích prvků, signálů a návodu k obsluze.

C.   TRAŤOVÉ A LETIŠTNÍ POKYNY A INFORMACE

1.

Pokyny a informace týkající se komunikace, navigace a letišť a zahrnující minimální letové hladiny a výšky pro každou trať, která má být létána, a provozní minima každého letiště, které se má používat, obsahující:

a)

minimální letovou hladinu/výšku;

b)

provozní minima pro odletová, cílová a náhradní letiště;

c)

komunikační zařízení a navigační prostředky;

d)

údaje o drahách a zařízeních letišť;

e)

postupy přiblížení, nezdařeného přiblížení a odletu, včetně postupů pro omezení hluku;

f)

postupy při ztrátě spojení;

g)

zařízení pro pátrání a záchranu v prostoru, nad nímž má letoun letět;

h)

popis leteckých map, které musí být na palubě s ohledem na druh letu a prolétávanou trať, včetně způsobu prověření jejich platnosti;

i)

dostupnost leteckých informací a meteorologických služeb;

j)

postupy komunikace a navigace na trati;

k)

kategorizace letišť pro schválení kvalifikace letové posádky;

l)

zvláštní letištní omezení (omezení výkonností a provozními postupy).

D.   VÝCVIK

1.

Osnovy výcviku a programy přezkušování pro veškerý provozní personál s přidělenými provozními povinnostmi ve spojení s přípravou nebo provedením letu.

2.

Osnovy výcviku a programu přezkušování musí obsahovat:

2.1.

pro letovou posádku: všechny příslušné body podle hlavy E a N;

2.2.

pro palubní průvodčí: všechny příslušné body podle hlavy O;

2.3.

pro dotčený provozní personál, včetně členů posádky:

a)

všechny příslušné body podle hlavy R (letecká přeprava nebezpečného zboží) a

b)

všechny příslušné body podle hlavy S (bezpečnost);

2.4.

pro provozní personál jiný než členové posádky (např. dispečeři, obsluhující personál atd.): všechny ostatní body podle OPS vztahující se k jejich povinnostem.

3.

Postupy

3.1.

Postupy pro výcvik a přezkušování.

3.2.

Postupy, které se použijí v případě, že pracovníci nedosáhnou nebo si neudrží požadovanou úroveň způsobilosti.

3.3.

Postupy, kterými se zajistí, aby mimořádné nebo nouzové situace vyžadující použití části případně všech mimořádných nebo nouzových postupů a simulace IMC nebyly v průběhu obchodních dopravních letů simulovány umělými prostředky.

4.

Popis dokumentace, která se má uchovávat, a lhůty pro její uložení (viz dodatek 1 k OPS 1.1065).

Dodatek 1 k OPS 1.1065

Lhůty uložení dokumentů

Provozovatel zajistí, aby níže uvedené informace/dokumenty byly uloženy v přijatelné podobě a byly dostupné úřadu po dobu uvedenou v následujících tabulkách.

Pozn. Doplňkové informace týkající se záznamů o údržbě jsou uvedeny v části M.

Tabulka 1

Informace používané k přípravě a provedení letu

Informace používané k přípravě a provedení letu popsané v OPS 1.135

Provozní letový plán

3 měsíce

Technický deník letounu

36 měsíců od data posledního zápisu v souladu s částí M M.A.306 c)

Instruující dokumentace NOTAM/AIS specifická pro danou trať, pokud ji upravil provozovatel

3 měsíce

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení

3 měsíce

Ohlášení zvláštních nákladů, včetně nebezpečného zboží

3 měsíce

Tabulka 2

Hlášení

Hlášení

Palubní deník

3 měsíce

Hlášení z letu pro záznam podrobných informací o každé události podle OPS 1.420, nebo událostí, které velitel letadla pokládá za nezbytné hlásit/zapsat

3 měsíce

Hlášení o překročení doby služby nebo zkrácení doby odpočinku

3 měsíce

Tabulka 3

Záznamy o letové posádce

Záznamy o letové posádce

Doba letové služby, služby a odpočinku

15 měsíců

Průkaz způsobilosti

Dokud člen letové posádky využívá pro provozovatele práva daná průkazem

Přeškolovací výcvik a přezkoušení

3 roky

Kurz velení (včetně přezkoušení)

3 roky

Opakovací výcvik a přezkoušení

3 roky

Výcvik a přezkoušení pilotování z kteréhokoli sedadla

3 roky

Nedávná praxe (viz OPS 1.970)

15 měsíců

Traťové a letištní kvalifikace (viz OPS 1.975)

3 roky

Výcvik a kvalifikace pro specifické druhy provozu, vyžaduje-li se podle OPS (např. ETOPS za provozních podmínek kategorie II/III)

3 roky

Popř. výcvik v zacházení s nebezpečným zbožím

3 roky

Tabulka 4

Záznamy o palubních průvodčích

Záznamy o palubních průvodčích

Doba letové služby, služby a odpočinku

15 měsíců

Počáteční výcvik, přeškolovací a rozdílový výcvik (včetně přezkoušení)

Po dobu zaměstnání palubního průvodčího u provozovatele

Opakovací a udržovací výcvik (včetně přezkoušení)

12 měsíců od skončení pracovního poměru palubního průvodčího u provozovatele

Popř. výcvik v zacházení s nebezpečným zbožím

3 roky

Tabulka 5

Záznamy o ostatním provozním personálu

Záznamy o ostatním provozním personálu

Záznamy o výcviku/kvalifikaci ostatního personálu, pro nějž se podle OPS požaduje schválený program výcviku

Poslední 2 záznamy o výcviku

Tabulka 6

Jiné záznamy

Jiné záznamy

Záznamy o dávkách kosmického a slunečního záření

12 měsíců od skončení pracovního poměru člena posádky u provozovatele

Záznamy o systému jakosti

5 let

Doklad o dopravě nebezpečného zboží

3 měsíce po dokončení letu

Kontrolní seznam pro přejímku nebezpečného zboží

3 měsíce po dokončení letu

HLAVA Q

OMEZENÍ DOBY LETOVÉ SLUŽBY A SLUŽBY A POŽADAVKY NA DOBU ODPOČINKU

OPS 1.1090

Cíl a oblast působnosti

1.

Provozovatel stanoví omezení doby letové služby a služby a doby odpočinku pro členy posádky.

2.

Provozovatel zajistí, aby u všech jeho letů:

2.1

Omezení doby letové služby a služby a doby odpočinku byla v souladu s:

a)

ustanoveními této hlavy a

b)

případnými dalšími ustanoveními, která úřad uplatňuje k zajištění bezpečnosti v souladu s ustanoveními této hlavy.

2.2

Lety se plánují tak, aby skončily v přípustné době letové služby s přihlédnutím k času potřebnému k předletové přípravě, době letu a průletového odbavení letadla.

2.3

Rozpisy služeb je nutno připravit a oznámit dostatečně včas, aby členové posádky měli možnost naplánovat si přiměřený odpočinek.

3.

Odpovědnost provozovatelů

3.1

Provozovatel určí pro každého člena posádky mateřské letiště.

3.2

Od provozovatelů se očekává, že uváží vztah mezi četností a organizací doby letové služby a dobou odpočinku a patřičně přihlédnou ke kumulativním účinkům dlouhých dob služby přerušovaných pouze minimální dobou odpočinku.

3.3

Provozovatelé musí služby naplánovat tak, aby se zamezilo nežádoucím praktikám jako střídání denních a nočních služeb nebo přemístění členů posádky, které vede k vážnému narušení spánkového a pracovního rytmu.

3.4

Provozovatele musí naplánovat místní dny volna a předem je oznámit členům posádky.

3.5

Provozovatelé zajistí, aby doby odpočinku zajišťovaly dostatek času, aby se posádka mohla zotavit z účinků předchozí služby a dostatečně si odpočinout před začátkem další doby letové služby.

3.6

Provozovatelé zajistí, aby doby letové služby byly naplánovány tak, aby členové posádky nebyli unaveni a mohli za všech okolností vykonávat službu na uspokojivé úrovni bezpečnosti.

4.

Odpovědnost členů posádky

4.1

Člen posádky nesmí vykonávat službu na palubě letadla, jestliže ví, že je unaven či existuje riziko únavy, nebo se natolik necítí dobře, že by let mohl být ohrožen.

4.2

Členové posádky by měli pokud možno co nejlépe využívat poskytnutých příležitostí a zařízení k odpočinku a řádně plánovat a využívat doby svého odpočinku.

5.

Odpovědnost úřadů pro civilní letectví

5.1

Odchylky

5.1.1

S výhradou ustanovení článku 8 může úřad povolit odchylky od požadavků této hlavy v souladu s použitelnými právními předpisy a postupy v dotčených členských státech a po konzultaci se zúčastněnými stranami.

5.1.2

Každý provozovatel musí na základě provozních zkušeností a s přihlédnutím k dalším relevantním faktorům, např. současným vědeckým poznatkům, úřadu prokázat, že jeho žádost o odchylku zajistí rovnocennou úroveň bezpečnosti.

Tyto odchylky jsou případně spojeny s vhodnými opatřeními ke zmírnění.

OPS 1.1095

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

1.1

Zesílená letová posádka:

Letová posádka, která se skládá z většího než minimálního počtu členů posádky potřebného pro provoz letounu, v níž každý člen letové posádky může opustit své místo a být nahrazen jiným členem letové posádky s vhodnou kvalifikací.

1.2

Doba letu:

Doba mezi prvním pohybem letounu při opouštění parkovacího stání s cílem vzletět až k zastavení na určeném parkovacím stání a po zastavení všech motorů nebo vrtulí.

1.3

Částečný odpočinek:

Doba bez jakýchkoli služebních povinností, která se započítává jako služba a která je kratší než doba odpočinku.

1.4

Služba:

Veškeré úkoly, které musí člen posádky vykonávat v souvislosti s podnikáním držitele AOC. Neobsahuje-li toto nařízení v tomto ohledu žádná zvláštní pravidla, stanoví úřad, zda a v jakém rozsahu se doba letové zálohy započítává jako služba.

1.5

Doba služby:

Doba, která začíná okamžikem, ke kterému provozovatel od člena posádky požaduje, aby nastoupil do služby, a končí, jakmile člen posádky nemá žádné další povinnosti.

1.6

Doba letové služby:

Dobou letové služby je jakákoli doba, během níž osoba pracuje v letadle jako člen jeho posádky. Doba letové služby začíná okamžikem, ke kterému provozovatel od člena posádky požaduje, aby se přihlásil k letu nebo sérii letů; končí v okamžiku skončení posledního letu, během něhož dotyčná osoba pracuje jako člen posádky.

1.7

Mateřské letiště:

Místo, které provozovatel určí členu posádky, v němž člen posádky obvykle začíná a končí dobu služby nebo sérii dob služby a v němž provozovatel za normálních okolností není odpovědný za ubytování dotyčného člena posádky.

1.8

Místní den:

Doba v délce 24 hodin začínající ve 00:00 h místního času.

1.9

Místní noc:

Doba v délce 8 hodin mezi 22:00 h a 8:00 h místního času.

1.10

Jednotlivý den volna:

Jednotlivý den volna zahrnuje dvě místní noci. Doba odpočinku může být zahrnuta jako část volného dne.

1.11

Člen posádky vykonávající službu:

Člen posádky, který vykonává své povinnosti v letadle během letu nebo části letu.

1.12

Přemístění:

Přesun člena posádky, který nevykonává službu, z jednoho místa na druhé na příkaz provozovatele vyjma doby přepravy. Doba přepravy je definována jako:

doba cesty tam a zpět mezi bydlištěm a určeným místem, kde se má hlásit do služby;

doba místního přesunu z místa odpočinku do místa nástupu do služby a zpět.

1.13

Doba odpočinku:

Stanovená nepřerušovaná doba, během níž nemá člen posádky žádné povinnosti a není v letové záloze na letišti.

1.14

Letová záloha:

Stanovená doba, během níž provozovatel od člena posádky požaduje, aby byl k dispozici pro přidělení na let, umístění nebo jinou službu bez předchozí doby odpočinku.

1.15

Útlumová fáze cirkadiáního rytmu (Window of Circadian Low (WOCL)):

Doba mezi 2:00 h a 5:59 h. V rámci tří časových pásem se WOCL vztahuje k času mateřského letiště. Při více než třech časových pásmech se WOCL vztahuje po dobu prvních 48 hodin po opuštění mateřského letiště k času mateřského letiště a poté k místnímu času.

OPS 1.1100

Omezení doby letové služby a služby

1.1

Kumulativní hodiny služby

Provozovatel zajistí, aby celkové doby služby přidělené členu posádky nepřekračovaly:

a)

190 hodin služby během 28 po sobě následujících dnů, rozložených na toto období pokud možno rovnoměrně, a

b)

60 hodin služby během 7 po sobě následujících dnů.

1.2

Omezení celkových dob letu

Provozovatel zajistí, aby celkové doby letů, na něž je jednotlivý člen posádky přidělen, nepřekračovaly

a)

900 hodin doby letu v kalendářním roce;

b)

100 hodin doby letu během 28 po sobě následujících dnů.

OPS 1.1105

Maximální denní doba letové služby

1.1

OPS se nevztahuje na jednopilotní provoz a provoz letecké záchranné služby.

1.2

Provozovatel stanoví doby hlášení do služby, které realisticky zohledňují dobu potřebnou pro splnění povinností na zemi souvisejících s bezpečností, jež byly schváleny úřadem.

1.3

Maximální základní denní doba letové služby činí 13 hodin.

1.4

Těchto 13 hodin se sníží o 30 minut za každý úsek letu počínaje třetím úsekem, nejvýše však celkem o dvě hodiny.

1.5

Začíná-li doba letové služby ve WOCL, sníží se maximální počet uvedený v bodě 1.3 a 1.4 o 100 % času zasahujícího do této doby, nejvýše však o dvě hodiny. Pokud doba letové služby končí ve WOCL nebo zcela zahrnuje tuto dobu, zkrátí se doba letové služby uvedená v bodě 1.3 a 1.4 o 50 % času zasahujícího do této doby.

2.

Prodloužení

2.1

Maximální denní dobu letové služby je možno prodloužit o jednu hodinu.

2.2

Prodloužení není povoleno u základní doby letové služby zahrnující 6 nebo více úseků letu.

2.3

Pokud doba letové služby zasahuje do WOCL dobou do 2 hodin, prodloužení je omezeno na nejvýše čtyři úseky letu.

2.4

Pokud doba letové služby zasahuje do WOCL dobou delší než 2 hodiny, prodloužení je omezeno na nejvýše dva úseky letu.

2.5

Během 7 po sobě následujících dnů jsou přípustná nejvýše dvě prodloužení.

2.6

Předpokládá-li se prodloužení doby letové služby, prodlužuje se minimální doba odpočinku před letem a po něm vždy o dvě hodiny nebo se doba odpočinku po letu prodlouží o čtyři hodiny. Dojde-li k prodloužení u po sobě následujících dob letové služby, musí doby odpočinku před letem a po něm mezi dvěma nasazeními na sebe navazovat.

2.7

Začíná-li prodloužená doba letové služby v době mezi 22:00 h a 4:59 h, provozovatel omezí dobu letové služby na 11 h 45 min.

3.

Palubní průvodčí

3.1

U palubních průvodčích přidělených na let nebo sérii letů je možno prodloužit dobu jejich letové služby o rozdíl mezi dobou hlášení do služby palubních průvodčích a letové posádky, nepřekračuje-li tento rozdíl jednu hodinu.

4.

Velikost provozu

4.1

Posádky na lety musí být naplánovány tak, aby lety mohly být dokončeny v maximálně přípustné době letové služby. K dosažení tohoto cíle přijme provozovatel opatření ke změně v plánování posádek nebo složení posádky nejpozději tehdy, když skutečný provoz překračuje maximální dobu letové služby u více než 33 % letů během naplánovaného sezónního období.

5.

Přemístění

5.1

Veškerý čas vynaložený na přemístění se započítává jako služba.

5.2

Přemístění po hlášení do služby, ale před samotnou službou na palubě se započítává jako součást doby letové služby, ne však jako úsek letu.

5.3

Úsek přemístění v bezprostřední návaznosti na službu na palubě se bere v úvahu pro výpočet minimální doby odpočinku podle OPS 1.1110 bodů 1.1 a 1.2.

6.

Prodloužená doba letové služby (dělená letová služba)

6.1

Úřad může povolit provoz na základě prodloužené doby letové služby zahrnující částečný odpočinek s výhradou ustanovení článku 8.

6.2

Každý provozovatel musí na základě provozních zkušenosti a s přihlédnutím k dalším relevantním faktorům, např. současným vědeckým poznatkům, úřadu prokázat, že žádost o prodlouženou dobu letové služby zajistí rovnocennou úroveň bezpečnosti.

OPS 1.1110

Doba odpočinku

1.

Minimální doba odpočinku

1.1

Minimální doba odpočinku, kterou je nutno poskytnout před zahájením doby letové služby začínající na mateřském letišti, musí být nejméně stejně dlouhá jako předchozí doba služby nebo 12 hodin podle toho, která doba je delší.

1.2

Minimální doba odpočinku, kterou je nutno poskytnout před zahájením doby letové služby začínající mimo mateřské letiště, musí být nejméně stejně dlouhá jako předchozí doba služby nebo 10 hodin podle toho, která doba je delší. Při minimální době odpočinku mimo mateřské letiště musí provozovatel zajistit možnost 8hodinového spánku s patřičným přihlédnutím k cestě a jiným fyziologickým potřebám.

1.3

Provozovatel zajistí, aby účinky rozdílů časových pásem na členy posádky byly kompenzovány dodatečnou dobou odpočinku upravenou úřadem s výhradou ustanovení článku 8.

1.4.1

Bez ohledu na body 1.1 a 1.2 a s výhradou ustanovení článku 8 může úřad schválit úpravy se zkrácenou dobou odpočinku.

1.4.2

Každý provozovatel musí na základě provozních zkušeností a s přihlédnutím k dalším relevantním faktorům, např. současným vědeckým poznatkům, úřadu prokázat, že jeho žádost o úpravu se zkrácenou dobou odpočinku zajistí rovnocennou úroveň bezpečnosti.

2.

Doby odpočinku

2.1.

Provozovatel zajistí, aby se minimální doba odpočinku v souladu s výše uvedenou úpravou pravidelně prodlužovala na dobu odpočinku v týdnu v délce 36 hodin včetně dvou místních nocí, aby mezi koncem jedné doby odpočinku v týdnu a začátkem další doby odpočinku v týdnu nebylo nikdy více než 168 hodin. Odchylně od OPS 1.1095 bodu 1.9 může úřad rozhodnout, že druhá z těchto místních nocí může začínat od 20:00 h, pokud doba odpočinku v týdnu trvá nejméně 40 hodin.

OPS 1.1115

Prodloužení doby letové služby na základě doby odpočinku během letu

1.

S výhradou ustanovení článku 8 a za předpokladu, že provozovatel na základě provozních zkušeností a s přihlédnutím k dalším relevantním faktorům, např. současným vědeckým poznatkům, úřadu prokáže, že jeho žádost zajistí rovnocennou úroveň bezpečnosti:

1.1.

Zesílená letová posádka

Úřad stanoví požadavky v souvislosti se zesílením základní letové posádky za účelem prodloužení doby letové služby překračující omezení stanovená v OPS 1.1105.

1.2.

Palubní průvodčí

Úřad stanoví požadavky v souvislosti s minimální dobou odpočinku během letu u palubních průvodčích, pokud doba letové služby překračuje omezení stanovená v OPS 1.1105.

OPS 1.1120

Nepředvídané okolnosti ve skutečném letovém provozu – pravomoc velitele letadla

1.

S přihlédnutím k nutnosti obezřetného zvládnutí níže uvedených situací během skutečného letového provozu, který začíná dobou hlášení do služby, je možno v případě nepředvídaných okolností upravit omezení doby letové služby, služby a odpočinku stanovená v této hlavě. Tyto úpravy musí být přijatelné pro velitele letadla po konzultaci se všemi ostatními členy posádky a za všech okolností musí splňovat tyto podmínky:

1.1.

Maximální dobu letové služby uvedenou v OPS 1.1105 bodu 1.3 nelze prodloužit o více než dvě hodiny, nebyla-li letová posádka zesílena. V tomto případě je možno prodloužit maximální dobu letové služby nejvýše o 3 hodiny.

1.1.2.

Nastanou-li v posledním úseku letu v rámci doby letové služby po startu nepředvídané okolnosti, které vedou k překročení přípustného prodloužení, může let pokračovat na plánované cílové letiště nebo náhradní letiště.

1.1.3.

V případě uvedených okolností je možno zkrátit dobu odpočinku po době letové služby, v žádném případě však ne na dobu kratší, než je minimální doba odpočinku stanovená v OPS 1.1110 bodu 1.2 této hlavy.

1.2.

V případě zvláštních okolností, jež by mohly vést k velké únavě, zkrátí velitel letadla po konzultaci s dotčenými členy posádky skutečnou dobu letové služby nebo prodlouží dobu odpočinku s cílem zamezit škodlivým účinkům na bezpečnost letu.

1.3.

Provozovatel zajistí, aby:

1.3.1.

velitel letadla předložil provozovateli zprávu, došlo-li během skutečného provozu na základě jeho pravomoci k prodloužení doby letové služby nebo ke zkrácení doby odpočinku a

1.3.2.

překračuje-li prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku jednu hodinu, byla kopie zprávy, k níž provozovatel musí připojit svůj komentář, zaslána úřadu nejpozději do 28 dnů po události.

OPS 1.1125

Letová záloha

1.

Letová záloha na letišti

1.1

Člen posádky vykonává letovou zálohu na letišti od okamžiku hlášení do služby na obvyklém místě hlášení do skončení oznámené letové zálohy.

1.2

Letová záloha na letišti se plně započítává pro účely výpočtu kumulativních hodin služby.

1.3

Následuje-li bezprostředně po letové záloze na letišti letová služba, stanoví úřad vztah mezi letovou zálohou na letišti a přidělenou letovou službou. V tomto případě se letová záloha na letišti připočítává k době služby uvedené v OPS 1.1110 v bodech 1.1 a 1.2 pro účely výpočtu minimální doby odpočinku.

1.4

Nedojde-li během letové zálohy na letišti k přidělení letové služby, následuje po skončení letové zálohy nejméně doba odpočinku podle příslušné úpravy úřadu.

1.5

Během letové zálohy na letišti poskytne provozovatel členu posádky klidné a pohodlné místo, které není přístupné veřejnosti.

2.

Jiné formy letové zálohy (včetně letové zálohy v hotelu)

2.1

S výhradou ustanovení článku 8 upravuje všechny ostatní formy letové zálohy úřad, a to s přihlédnutím k těmto aspektům:

2.1.1

Všechny činnosti musí být uvedeny v rozpisu služeb nebo předem oznámeny.

2.1.2

Začátek a konec doby letové zálohy je nutno určit a oznámit předem.

2.1.3

Je nutno určit maximální dobu letové zálohy na jiném místě, než je stanovené místo hlášení do služby.

2.1.4

S přihlédnutím k zařízením, která mají členové posádky k dispozici pro odpočinek, a ostatním relevantním faktorům se stanoví vztah mezi letovou zálohou a přidělenou letovou službou plynoucí z letové zálohy.

2.1.5

Stanoví se započítávání dob letové zálohy pro účely kumulativních hodin služby.

OPS 1.1130

Strava

Členové posádky musí mít příležitost k jídlu a pití, aby se zamezilo zhoršení výkonnosti členů posádky, zejména trvá-li doba letové služby déle než 6 hodin.

OPS 1.1135

Záznamy o době letové služby, služby a odpočinku

1.

Provozovatel zajistí, aby záznamy člena posádky obsahovaly tyto údaje:

a)

celkové doby letu;

b)

začátek, doba trvání a konec každé doby služby nebo doby letové služby;

c)

doby odpočinku a dny volna;

a aby tyto záznamy byly uchovávány k zajištění shody s požadavky této hlavy. Kopie těchto záznamů jsou na požádání poskytnuty členu posádky.

2.

Pokud záznamy vedené provozovatelem podle bodu 1 nezahrnují všechny doby letové služby, doby služby a doby odpočinku, vede dotyčný člen posádky individuální záznamy o svých

a)

celkových dobách letu;

b)

začátku, době trvání a konci každé doby služby nebo doby letové služby a

c)

dobách odpočinku a dnech volna.

3.

Člen posádky předloží na požádání své záznamy provozovateli, který využívá jeho služeb, před zahájením doby letové služby.

4.

Záznamy se uchovávají po dobu nejméně patnácti kalendářních měsíců ode dne posledního příslušného záznamu nebo déle, je-li tak vyžadováno v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

5.

Kromě toho uchovávají provozovatelé odděleně všechny hlášení velitele letadla o prodloužené době letové služby, prodloužených hodinách letu a o zkrácených dobách odpočinku po dobu nejméně šesti měsíců od události.

HLAVA R

LETECKÁ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ

OPS 1.1150

Terminologie

a)

Pojmy použité v této hlavě mají tento význam:

1)

Kontrolní seznam pro přejímku. Doklad používaný k tomu, aby usnadnil provádění kontroly vnějšího vzhledu balení nebezpečného zboží a s ním souvisejících dokladů k určení, zda byly splněny všechny příslušné požadavky.

2)

Nákladní letadlo. Letadlo přepravující zboží nebo majetek, ne však cestující. V této souvislosti se za cestující nepovažují:

i)

člen posádky;

ii)

zaměstnanec provozovatele, kterému pokyny uvedené v provozní příručce dovolují, aby byl na palubě;

iii)

oprávněný zástupce úřadu; nebo

iv)

osoba s povinnostmi týkajícími se konkrétní zásilky na palubě.

3)

Letecká nehoda s nebezpečným zbožím. Událost spojená s přepravou nebezpečného zboží a vztahující se k této přepravě, která má za následek smrtelné nebo těžké zranění osoby nebo velké škody na majetku.

4)

Incident s nebezpečným zbožím. Událost jiná než letecká nehoda s nebezpečným zbožím spojená s přepravou nebezpečného zboží a vztahující se k této přepravě, k níž nemusí nutně dojít na palubě letadla a která má za následek zranění osoby, škodu na majetku, požár, rozbití, rozlití, únik kapaliny nebo záření či jiný důkaz, že nebyla zachována neporušenost obalu. Každá událost vztahující se k letecké přepravě nebezpečného zboží, která vážně ohrozí letadlo nebo jeho osazenstvo, se rovněž pokládá za incident s nebezpečným zbožím.

5)

Doklad o přepravě nebezpečného zboží. Doklad, který je stanoven v technických pokynech. Je vyplněn osobou, která předkládá nebezpečné zboží k letecké přepravě, a obsahuje informace o tomto zboží. Doklad obsahuje podepsané prohlášení, že nebezpečné zboží je zcela a přesně popsáno správnými přepravními názvy a UN/ID čísly a že je správně klasifikováno, zabaleno, označeno, opatřeno štítky a v patřičném stavu pro přepravu.

6)

Nákladní kontejner. Nákladní kontejner je předmětem vybavení pro přepravu radioaktivních materiálů, který má usnadnit přepravu tohoto materiálu, baleného či nebaleného, jedním nebo více způsoby dopravy. (Pozn.: viz jednotkové nákladové vybavení, nejedná-li se o radioaktivní materiál.)

7)

Přepravní jednatel. Firma, která jménem provozovatele vykonává některé nebo všechny jeho činnosti, včetně přijímání, nakládání, vykládání, překládání či jiného zacházení s cestujícími nebo nákladem.

8)

ID číslo. Dočasné identifikační číslo pro nebezpečné zboží, kterému nebylo přiděleno UN číslo.

9)

Přebal. Pouzdro použité jedním odesílatelem, které obsahuje jedno nebo více balíků a tvoří manipulační celek usnadňující manipulaci a uložení. (Pozn.: Do této definice není zahrnuto jednotkové nákladové zařízení.)

10)

Balík. Kompletní produkt balící operace obsahující obal a jeho obsah připravený k přepravě.

11)

Obaly. Schránky a všechny ostatní součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby schránka mohla plnit svou funkci obalu a splňovala požadavky na obaly.

12)

Správný přepravní název. Název, který se má používat k popsání určitého předmětu nebo látky ve všech přepravních dokladech a oznámeních a případně i na obalech.

13)

Těžké zranění. Zranění, které utrpěla osoba při letecké nehodě a které:

i)

vyžaduje hospitalizaci po dobu delší než 48 hodin započatou do sedmi dnů od vzniku zranění; nebo

ii)

mělo za následek zlomeninu jakékoliv kosti (vyjma jednoduchých zlomenin prstů na ruce, prstců na noze nebo zlomení nosu); nebo

iii)

způsobilo tržnou ránu mající za následek silné krvácení, poškození nervů, svalů nebo šlach; nebo

iv)

způsobilo vnitřní zranění některého orgánu; nebo

v)

způsobilo popáleniny druhého nebo třetího stupně nebo jakékoliv popáleny zahrnující více než 5 % povrchu těla; nebo

vi)

způsobilo prokazatelné vystavení se infekčním látkám nebo nebezpečné radiaci.

14)

Stát původu. Úřad, na jehož území bylo nebezpečné zboží poprvé naloženo do letadla.

15)

Technické pokyny. Poslední platné vydání Technických pokynů pro bezpečnou leteckou přepravu nebezpečného zboží (dokument 9284-AN/905), včetně doplňků a dodatků schválených a vydaných z rozhodnutí Rady Mezinárodní organizace civilního letectví.

16)

UN číslo. Čtyřmístné číslo přidělené k označení látky nebo zvláštní skupiny látek Výborem expertů Organizace spojených národů pro přepravu nebezpečného zboží.

17)

Jednotkové nákladové zařízení. Druh letadlového kontejneru, letadlové palety se sítí nebo letadlové palety se sítí přes iglú. (Pozn.: Do této definice není zahrnutý přebal; pokud jde o kontejner obsahující radioaktivní materiál, viz nákladní kontejner.)

OPS 1.1155

Oprávnění k přepravě nebezpečného zboží

Provozovatel nesmí přepravovat nebezpečné zboží, nemá-li k tomu oprávnění úřadu.

OPS 1.1160

Oblast působnosti

a)

Provozovatel musí dodržet ustanovení uvedená v technických pokynech ve všech případech, přepravuje-li se nebezpečné zboží bez ohledu na to, zda je let zcela nebo zčásti na území státu nebo zcela mimo jeho území.

b)

Předměty a látky, které by jinak byly klasifikovány jako nebezpečné zboží, jsou vyňaty z této hlavy v rozsahu uvedeném v technických pokynech, pokud:

1)

se požaduje, aby byly na palubě v souladu s příslušnými použitelnými předpisy nebo z provozních důvodů;

2)

se přepravují jako zásoby pro pohoštění nebo pro palubní služby;

3)

se přepravují pro použití za letu jako veterinární prostředek nebo prostředek k humánnímu utracení zvířete;

4)

se přepravují pro použití za letu jako zdravotnický prostředek pro pacienta za předpokladu, že:

i)

tlakové nádoby byly vyrobeny výhradně za účelem přepravy daného plynu;

ii)

drogy, léky a jiné léčebné látky jsou v době, kdy se používají v letounu, pod dozorem školeného personálu;

iii)

zařízení s bateriemi článků obsahujících elektrolyt jsou uložena, a je-li to nezbytné, zajištěna ve svislé poloze, aby se zabránilo vylití elektrolytu, a

iv)

jsou provedena patřičná opatření k uložení a zabezpečení veškerého vybavení během vzletu a přistání a ve všech případech, kdy to velitel považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti; nebo

5)

jsou přepravovány cestujícími nebo členy posádky.

c)

Předměty a látky určené jako náhrady za předměty a látky uvedené v bodech b) 1) a b) 2) se přepravují v letounu podle ustanovení technických pokynů.

OPS 1.1165

Omezení přepravy nebezpečného zboží

a)

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, aby předměty a látky, které jsou v technických pokynech přesně označeny názvem nebo popisem druhu jako předměty nebo látky, jejichž přeprava je zakázána, nebyly za žádných okolností přepravovány v jakémkoli letounu.

b)

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, aby předměty a látky nebo jiné zboží, které jsou v technických pokynech označené jako zakázané pro pčepravu za normálních okolností, byly přepravovány pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

1)

dotčené státy jim udělily výjimku podle ustanovení technických pokynů; nebo

2)

v technických pokynech je uvedeno, že je lze přepravovat podle oprávnění vydaného státem původu.

OPS 1.1170

Klasifikace

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí označení předmětů a látek jako nebezpečného zboží tak, jak je stanoveno v technických pokynech.

OPS 1.1175

Obaly

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, aby nebezpečné zboží bylo zabaleno tak, jak je stanoveno v technických pokynech.

OPS 1.1180

Opatření štítky a označení

a)

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, aby balíky, přebaly a nákladní kontejnery byly opatřeny štítky a označením tak, jak je stanoveno v technických pokynech.

b)

Přepravuje-li se nebezpečné zboží linkou vedoucí zcela nebo zčásti mimo území státu, musí být štítky a označení v angličtině kromě případných dalších jazykových požadavků.

OPS 1.1185

Doklad o přepravě nebezpečného zboží

a)

Provozovatel zajistí, aby k nebezpečnému zboží byl připojen průvodní doklad o přepravě nebezpečného zboží, není-li v technických pokynech stanoveno jinak.

b)

Přepravuje-li se nebezpečné zboží linkou vedoucí zcela nebo zčásti mimo území státu, musí být doklad o přepravě nebezpečného zboží v angličtině kromě případných dalších jazykových požadavků.

OPS 1.1195

Přejímka nebezpečného zboží

a)

Provozovatel nesmí převzít k přepravě nebezpečné zboží, pokud balík, přebal nebo nákladní kontejner nebyl prohlédnut v souladu s postupy přejímky uvedenými v technických pokynech.

b)

Provozovatel nebo jeho přepravní jednatel jsou povinni používat kontrolní seznam pro přejímku. Kontrolní seznam pro přejímku umožňuje zkontrolovat veškeré důležité podrobnosti a musí mít podobu, která umožňuje zaznamenávat výsledky kontroly při přejímce ručně, mechanicky nebo pomocí počítače.

OPS 1.1200

Kontrola ke zjištění poškození, netěsnosti nebo kontaminace

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

balíky, přebaly a nákladní kontejnery byly kontrolovány, pokud jde o jejich poškození, netěsnost či kontaminaci, bezprostředně před jejich naložením do letounu nebo jednotkového nákladového zařízení tak, jak je stanoveno v technických pokynech;

2)

jednotkové nákladové zařízení nebylo naloženo do letounu, pokud nebylo zkontrolováno, zda je prosto známek úniku nebo poškození nebezpečného zboží, které obsahuje, podle požadavků technických pokynů;

3)

netěsné nebo poškozené balíky, přebaly a nákladní kontejnery nebyly naloženy do letounu;

4)

balík s nebezpečným zbožím nacházející se v letounu, který jeví známky poškození nebo netěsnosti, byl vyložen nebo byla přijata opatření k jeho vyložení příslušným úřadem nebo organizací. V tomto případě musí být zbytek zásilky zkontrolován, zda je ve stavu způsobilém pro přepravu a zda nedošlo k poškození nebo kontaminaci letounu nebo jeho nákladu, a

5)

balíky, přebaly a nákladní kontejnery byly při vykládání z letounu nebo jednotkového nákladového zařízení zkontrolovány, zda nevykazují známky poškození nebo netěsnosti, a v případě, že bylo zjištěno poškození nebo netěsnost, byl zkontrolován prostor, v němž bylo nebezpečné zboží uloženo, zda není poškozen nebo kontaminován.

OPS 1.1205

Odstranění kontaminace

a)

Provozovatel zajistí, aby:

1)

byla neprodleně odstraněna kontaminace, k níž došlo v důsledku netěsnosti nebo poškození nebezpečného zboží, a

2)

letoun, který byl kontaminován radioaktivním materiálem, byl neprodleně stažen z provozu a aby nebyl provozován, dokud úroveň záření na jakémkoli dostupném povrchu a úroveň nelokalizované kontaminace nepoklesne pod hodnoty uvedené v technických pokynech.

OPS 1.1210

Omezení nakládání

a)

Kabina cestujících a pilotní prostor. Provozovatel zajistí, aby nebezpečné zboží nebylo přepravováno v kabině obsazené cestujícími nebo v pilotním prostoru, pokud technické pokyny nestanoví jinak.

b)

Nákladové prostory. Provozovatel zajistí, aby se nebezpečné zboží nakládalo, oddělovalo, ukládalo a zajišťovalo v letounu tak, jak je stanoveno v technických pokynech.

c)

Nebezpečné zboží určené k přepravě pouze v nákladním letadle. Provozovatel zajistí, aby balíky nebezpečného zboží opatřené štítkem ‚Pouze nákladní letadlo‘, byly přepravovány v nákladním letadle a nakládány tak, jak je stanoveno v technických pokynech.

OPS 1.1215

Poskytování informací

a)

Informace pro pozemní personál.

Provozovatel zajistí, aby:

1)

pozemnímu personálu byly poskytnuty informace, které mu umožní plnit povinnosti s ohledem na přepravu nebezpečného zboží, včetně povinností, které se provádějí v případě incidentů a leteckých nehod, v nichž se vyskytuje nebezpečné zboží, a

2)

případně informace uvedené v bodě a) 1) byly poskytnuty rovněž přepravnímu jednateli.

b)

Informace pro cestující a ostatní osoby

1)

Provozovatel zajistí, aby byly zveřejněny informace požadované technickými pokyny, které obsahují druhy zboží, které cestující nesmí přepravovat na palubě letounu, a

2)

provozovatel a případně jeho přepravní jednatel zajistí, aby na místech přejímky nákladu byly vyhlášky poskytující informace o přepravě nebezpečného zboží.

c)

Informace pro členy posádky.

Provozovatel zajistí, aby v provozní příručce byly uvedeny informace, které členům letové posádky umožňují plnit jejich povinnosti s ohledem na přepravu nebezpečného zboží, včetně opatření, která je nutno přijmout v případě nouzových situací souvisejících s přepravou nebezpečného zboží.

d)

Informace pro velitele letadla. Provozovatel zajistí, aby velitel letadla obdržel písemné informace uvedené v technických pokynech. (Pokud jde o dobu uložení dokumentů, viz tabulka 1 dodatku 1 k OPS 1.1065).

e)

Informace v případě incidentu nebo letecké nehody letounu

1)

Provozovatel letounu podílejícího se na incidentu poskytne na požádání jakékoli informace požadované ke snížení nebezpečí vzniklého v souvislosti s přepravou nebezpečného zboží.

2)

Provozovatel letounu podílejícího se na letecké nehodě informuje co nejdříve úřad státu, v němž k letecké nehodě došlo, o nebezpečném zboží na palubě.

OPS 1.1220

Výcvikové programy

a)

Provozovatel zavede a udržuje výcvikové programy pracovníků požadované technickými pokyny, které musí být schváleny úřadem.

b)

Provozovatelé, kteří nemají trvalé oprávnění k přepravě nebezpečného zboží.

Provozovatel zajistí, aby:

1)

pracovníci podílející se na obecné manipulaci s nákladem a zavazadly absolvovali výcvik ve výkonu jejich povinností s ohledem na nebezpečné zboží. Tento výcvik musí pokrývat nejméně oblasti uvedené ve sloupci 1 tabulky 1 a být dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím a dovedli tato rizika rozpoznat a aby znali požadavky vztahující se na přepravu takového zboží cestujícími, a

2)

níže uvedení pracovníci:

i)

členové posádky;

ii)

pracovníci odbavující cestující a

iii)

bezpečnostní pracovníci provozovatele, kteří provádějí kontroly cestujících a jejich zavazadel,byli vyškoleni alespoň tak,

aby výcvik obsahoval oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky 1 a byl dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím, dovedli je rozpoznat a znali požadavky vztahující se pro přepravu takového zboží cestujícími.

Tabulka 1

OBLASTI VÝCVIKU

1

2

Obecné zásady

X

X

Omezení týkající se nebezpečného zboží v letecké dopravě

 

X

Označování balíků a jejich opatřování štítky

X

X

Nebezpečné zboží v zavazadlech cestujících

X

X

Nouzové postupy

X

X

Pozn.:

‚X‘ označuje oblast výcviku, která má být pokryta.

c)

Provozovatelé, kteří mají trvalé oprávnění k přepravě nebezpečného zboží.

Provozovatel zajistí, aby:

1)

pracovníci podílející se na přejímání nebezpečného zboží absolvovali výcvik a byli způsobilí vykonávat své povinnosti. Tento výcvik musí pokrývat alespoň oblasti uvedené ve sloupci 1 tabulky 2 a být dostatečně podrobný, aby pracovníci dokázali rozhodnout, zda převzít či nepřevzít nebezpečné zboží předkládané k letecké přepravě;

2)

pracovníci podílející se na pozemní manipulaci s nebezpečným zbožím, jeho uskladněním a nakládáním absolvovali výcvik, který jim umožní plnit jejich povinnosti s ohledem na nebezpečné zboží. Tento výcvik musí pokrývat nejméně oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky 2 a být dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím, dovedli takové zboží rozpoznat, manipulovat s ním a nakládat je;

3)

pracovníci podílející se na obecné manipulaci s nákladem a zavazadly absolvovali výcvik ve výkonu jejich povinností s ohledem na nebezpečné zboží. Tento výcvik musí pokrývat alespoň oblasti uvedené ve sloupci 3 tabulky 2 a být dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím, byli schopni rozpoznat nebezpečné zboží, dovedli s ním manipulovat a nakládat je a znali požadavky vztahující se na přepravu uvedeného zboží cestujícími;

4)

členové letové posádky absolvovali výcvik, který pokrývá alespoň oblasti uvedené ve sloupci 4 tabulky 2. Tento výcvik musí být dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím a způsob, jak by se uvedené zboží mělo přepravovat v letounu, a

5)

níže uvedení pracovníci:

i)

pracovníci odbavující cestující;

ii)

bezpečnostní pracovníci provozovatele, kteří provádějí kontroly cestujících a jejich zavazadel, a

iii)

členové posádky jiní než členové letové posádky absolvovali výcvik, který pokrývá alespoň oblasti uvedené ve sloupci 5 tabulky 2. Tento výcvik musí být dostatečně podrobný, aby si účastníci uvědomovali rizika spojená s nebezpečným zbožím a znali požadavky vztahující se na přepravu uvedeného zboží cestujícími nebo obecněji pro jeho přepravu na palubě letounu.

d)

Provozovatel zajistí, aby všichni pracovníci, kteří absolvují výcvik, podstoupili test s cílem ověřit, zda porozuměli svým povinnostem.

e)

Provozovatel zajistí, aby všichni pracovníci, u nichž se požaduje výcvik týkající se nebezpečného zboží, absolvovali opakovací výcvik v časovém intervalu nejdéle 2 let.

f)

Provozovatel zajistí, aby záznamy o výcviku týkajícím se nebezpečného zboží byly vedeny pro všechny pracovníky v souladu s bodem d) výše a podle požadavků technických pokynů.

g)

Provozovatel zajistí, aby pracovníci jeho přepravního jednatele absolvovali výcvik v souladu s příslušným sloupcem tabulky 1 nebo 2.

Tabulka 2

OBLASTI VÝCVIKU

1

2

3

4

5

Obecné zásady

X

X

X

X

X

Omezení týkající se nebezpečného zboží v letecké dopravě

X

X

 

X

X

Klasifikace nebezpečného zboží

X

 

 

 

 

Seznam nebezpečného zboží

X

X

 

X

 

Obecné požadavky na obaly a pokyny k balení

X

 

 

 

 

Specifikace obalů a označení

X

 

 

 

 

Označování balíků a jejich opatřování štítky

X

X

X

X

X

Doklady odesílatele

X

 

 

 

 

Přejímka nebezpečného zboží, včetně použití kontrolního seznamu

X

 

 

 

 

Postupy pro skladování a nakládání

X

X

X

X

 

Kontroly ke zjištění poškození a netěsností a postupy dekontaminace

X

X

 

 

 

Poskytování informací veliteli letadla

X

X

 

X

 

Nebezpečné zboží v zavazadlech cestujících

X

X

X

X

X

Nouzové postupy

X

X

X

X

X

Pozn.:

‚X‘ označuje oblast výcviku, která má být pokryta.

OPS 1.1225

Hlášení incidentů a leteckých nehod s nebezpečným zbožím

a)

Provozovatel musí hlásit úřadu incidenty a letecké nehody s nebezpečným zbožím. První hlášení musí být odesláno do 72 hodin od události, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti.

b)

Provozovatel musí hlásit úřadu rovněž nedeklarované nebo nesprávně deklarované nebezpečné zboží, které bylo objeveno v nákladu nebo zavazadlech cestujících. První hlášení musí být odesláno do 72 hodin od odhalení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti.

HLAVA S

BEZPEČNOST

OPS 1.1235

Bezpečnostní požadavky

Provozovatel zajistí, aby všichni příslušní pracovníci byli obeznámeni s příslušnými požadavky národních bezpečnostních programů státu provozovatele a aby je dodržovali.

OPS 1.1240

Výcvikové programy

Provozovatel musí zavést, udržovat a provádět schválené výcvikové programy, které umožní členům posádek provozovatele přijímat vhodná opatření s cílem zabránit činům protiprávního vměšování, jako je sabotáž a protiprávní zmocnění se letounů, a minimalizovat důsledky těchto událostí, pokud by k nim došlo. Výcvikový program musí být slučitelný s Národním leteckým bezpečnostním programem. Jednotlivý člen posádky musí mít znalosti a způsobilost ve všech příslušných částech výcvikového programu.

OPS 1.1245

Hlášení činů protiprávního vměšování

Velitel letadla, nebo v jeho nepřítomnosti provozovatel, musí po činu protiprávního vměšování na palubě podat neprodleně hlášení o tomto činu určenému místnímu úřadu nebo úřadu ve státě provozovatele.

OPS1.1250

Kontrolní seznam postupů prohledávání letounu

Provozovatel zajistí, aby na palubě byl kontrolní seznam postupů, které mají být dodrženy při hledání bomby nebo improvizovaného výbušného zařízení (IED) v případě podezření na sabotáž a pro prohlídku letounů při hledání ukrytých zbraní, výbušnin nebo jiných nebezpečných zařízení, pokud existuje důvodné podezření, že letoun může být předmětem protiprávního vměšování. Kontrolní seznam musí být doplněn o pokyny popisujícími příslušné kroky, které by měly být učiněny v případě nálezu bomby nebo podezřelého předmětu, a informacemi o nejméně nebezpečném místě pro uložení bomby v daném letounu, pokud je držitel typového osvědčení poskytne.

OPS 1.1255

Zabezpečení pilotního prostoru

a)

Ve všech letounech vybavených dveřmi pilotního prostoru musí být tyto dveře uzamykatelné a musí být poskytnuty nebo stanoveny prostředky nebo postupy přijatelné pro úřad, kterými mohou palubní průvodčí v případě podezřelé činnosti nebo narušení bezpečnosti v kabině cestujících uvědomit letovou posádku.

b)

Všechny letouny s cestujícími na palubě s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 45 500 kg nebo s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 60 musí být vybaveny schválenými dveřmi pilotního prostoru s možností uzamykání a odemykání z obou pilotních míst a navrženými tak, aby splňovaly příslušné provozní požadavky na letovou způsobilost se zpětnou platností. Konstrukce těchto dveří nesmí bránit nouzovým opatřením, jak je požadováno v příslušných provozních požadavcích na letovou způsobilost se zpětnou platností.

c)

Ve všech letounech, které jsou vybaveny dveřmi pilotního prostoru podle požadavků bodu b):

1)

musí být tyto dveře uzavřeny před spouštěním motorů pro vzlet a zůstat uzamčeny podle požadavků bezpečnostních postupů nebo velitele letadla až do vypnutí motorů po přistání, vyjma případu, kdy se považuje za nezbytné umožnit vstup nebo odchod oprávněným osobám v souladu s Národním leteckým bezpečnostním programem;

2)

musí být poskytnuty prostředky pro monitorování prostoru mimo pilotní prostor z obou pilotních míst v míře nezbytné k určení totožnosti osob požadujících vstup do pilotního prostoru a ke zjištění podezřelého chování nebo možného ohrožení.“


(1)  Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 6.

P6_TA(2006)0300

Radioaktivní odpad a vyhořelé jaderné palivo *

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Rady o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva a o její kontrole (KOM(2005)0673 – C6-0031/2006 – 2005/0272(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0673) (1),

s ohledem na čl. 31 odst. 2 a článek 32 Smlouvy o Euroatomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0031/2006),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0174/2006);

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euroatomu změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby opět konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1a)

Rozhodnutím Rady 2005/84/Euratom ze dne 24. ledna 2005 (2) Evropské společenství pro atomovou energii přistoupilo ke Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady .

(6)

Vzhledem k neexistenci společné politiky Společenství v oblasti palivového cyklu jsou jednotlivé členské státy nadále odpovědné za výběr své vlastní politiky v oblasti nakládání s jaderným odpadem a vyhořelým palivem spadajícím pod jejich pravomoc; touto směrnicí by tedy nemělo být dotčeno právo členských států vyvážet vyhořelé palivo k přepracování a právo odmítnout, aby na jejich území vstupoval radioaktivní odpad ke konečnému zpracování nebo ke zneškodnění , s výjimkou zpětné přepravy.

(6)

Jednotlivé členské státy jsou nadále odpovědné za výběr své vlastní politiky v oblasti nakládání s jaderným odpadem a vyhořelým palivem spadajícím pod jejich pravomoc , přičemž některé státy pokládají vyhořelé palivo za využitelný zdroj, který lze přepracovat, jiné volí jeho zneškodnění ; touto směrnicí by tedy nemělo být dotčeno právo členských států původu vyvážet vyhořelé palivo k přepracování a právo členských států určení odmítnout, aby na jejich území vstupoval i) radioaktivní odpad ke konečnému zpracování nebo ke zneškodnění, s výjimkou zpětné přepravy , a ii) vyhořelé palivo ke konečnému zneškodnění .

(8)

Zjednodušení stávajícího postupu by nemělo omezit stávající práva členských států vznést námitky proti přepravě radioaktivního odpadu, ke které je vyžadován jejich souhlas , nebo stanovit podmínky takové přepravy. Námitky by neměly být svévolné a měly by být založeny na příslušných vnitrostátních nebo mezinárodních předpisech , které jsou snadno identifikovatelné . Příslušné právní předpisy se neomezují jen na odvětvové předpisy v oblasti dopravy. Touto směrnicí by neměla být dotčena práva a povinnosti členských států podle mezinárodního práva, zejména pokud jde o využívání práv a svobod námořní, říční a letecké navigace plavidly a letadly v souladu s mezinárodním právem.

(8)

Zjednodušení stávajícího postupu by nemělo omezit stávající práva členských států vznést námitky proti přepravě radioaktivního odpadu, ke které je vyžadováno jejich svolení , nebo stanovit podmínky takové přepravy. Námitky by neměly být svévolné a měly by být založeny na příslušných vnitrostátních nebo mezinárodních předpisech nebo na předpisech Společenství, jak stanoví tato směrnice . Příslušné právní předpisy se neomezují jen na odvětvové předpisy v oblasti dopravy. Touto směrnicí by neměla být dotčena práva a povinnosti členských států podle mezinárodního práva, zejména pokud jde o využívání práv a svobod námořní, říční a letecké navigace plavidly a letadly v souladu s mezinárodním právem.

(8a)

Nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zůstává nadále plně v pravomoci každého členského státu; tato směrnice v žádném případě neukládá členskému státu určení povinnost přijmout zásilku radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva ke konečnému zpracování nebo zneškodnění s výjimkou případů, kdy je tento odpad nebo palivo určeno k další přepravě. Každé zamítnutí takové přepravy by mělo být odůvodněno na základě kritérií stanovených v této směrnici.

3a.     Tato směrnice se nedotýká práv a povinností vyplývajících z mezinárodního práva, mimo jiné práva na pokojné proplutí a práva tranzitního proplutí či přeletu, které zaručuje Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS).

(1)

tranzitu

(1)

(2)

(2)

vyhořelé palivo lze buď pokládat za využitelný zdroj, který je možno přepracovat, nebo může být určeno ke konečnému zneškodnění, pokud se u něj nepředpokládá další využití, a je s ním nakládáno jako s radioaktivním odpadem;

Odpovědné úřady dotyčných členských států přijmou nezbytná opatření a zajistí, aby se všemi informacemi o přepravě, na něž se vztahuje tato směrnice, bylo nakládáno s patřičnou opatrností a aby byly chráněny před jakýmkoli zneužitím.

Článek 5a

Potvrzení o přijetí žádosti příslušnými úřady

Nejpozději do 15 kalendářních dnů od data přijetí žádosti příslušnými úřady členského státu určení a jakéhokoli členského státu tranzitu tyto úřady:

a)

zašlou příslušným úřadům členského státu původu potvrzení o přijetí žádosti, pokud je žádost náležitě vyplněna v souladu s ustanoveními článku 14; nebo

b)

není-li žádost řádně vyplněna, jak je stanoveno v písmenu a), požádají příslušné úřady členského státu původu o chybějící údaje a budou o této žádosti informovat příslušné úřady členského státu určení a případně členských států tranzitu a kopii této žádosti zašlou držiteli. V případě zaslání takové žádosti bude přerušena lhůta pro vydání potvrzení o přijetí. Příslušné úřady členského státu původu zašlou neodkladně chybějící údaje příslušným úřadům daného členského státu. Nejpozději do sedmi kalendářních dnů od data přijetí požadovaných chybějících údajů příslušné úřady členského státu určení nebo tranzitu, které o ně požádaly, zašlou potvrzení o přijetí takto řádně vyplněné žádosti příslušným úřadům členského státu původu.

1.    Nejpozději do jednoho měsíce od data přijetí náležitě vyplněné žádosti vystaví příslušné orgány členského státu určení a příslušné orgány případných členských států tranzitu potvrzení o přijetí žádosti.

Nejpozději do tří měsíců od data přijetí náležitě vyplněné žádosti sdělí příslušné orgány členského státu určení a příslušné orgány případných členských států tranzitu příslušným orgánům země původu, že s přepravou souhlasí, nebo sdělí podmínky, jejichž splnění považují za nebytné, nebo sdělí, že udělení souhlasu odmítají.

Příslušné orgány členského státu určení a příslušné orgány kteréhokoli členského státu tranzitu si však mohou k vyjádření svého stanoviska vyžádat ke lhůtě uvedené v druhém pododstavci dodatečnou lhůtu, která však nesmí být delší než jeden měsíc.

1.   Nejpozději do dvou měsíců od data potvrzení o přijetí žádosti sdělí příslušné orgány členského státu určení a příslušné orgány případných členských států tranzitu příslušným orgánům členského státu původu, že s přepravou souhlasí, nebo sdělí podmínky, jejichž splnění považují za nebytné, nebo sdělí, že udělení souhlasu odmítají.

Příslušné orgány členského státu určení a příslušné orgány kteréhokoli členského státu tranzitu si však mohou k vyjádření svého stanoviska vyžádat ke lhůtě uvedené v prvním pododstavci dodatečnou lhůtu, která však nesmí být delší než jeden měsíc.

2.   Jestliže do uplynutí lhůt uvedených v odst. 1 druhém a třetím pododstavci nezašlou příslušné orgány členského státu určení a/nebo příslušné orgány zamýšlených členských států tranzitu žádnou odpověď, má se za to, že tyto země s požadovanou přepravou souhlasí , pokud tyto země zaslaly potvrzení o přijetí žádosti uvedené v odstavci 1 .

2.   Jestliže do uplynutí lhůt uvedených v odst. 1 prvním nebo druhém pododstavci nezašlou příslušné orgány členského státu určení a/nebo příslušné orgány zamýšlených členských států tranzitu žádnou odpověď, má se za to, že tyto země s požadovanou přepravou souhlasí.

b)

v případě členského státu určení z příslušných právních předpisů použitelných na nakládání s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým palivem a  z příslušných vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Společenství nebo mezinárodních právních předpisů použitelných na přepravu radioaktivního materiálu.

b)

v případě členského státu určení z příslušných právních předpisů použitelných na nakládání s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým palivem nebo z příslušných vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Společenství nebo mezinárodních právních předpisů použitelných na přepravu radioaktivního materiálu.

Pro udělení nebo odmítnutí souhlasu s přepravou radioaktivního odpadu a přepravou vyhořelého paliva určeného ke zneškodnění bude použit stejný postup.

2.   Nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky pro přepravu v souladu s ustanoveními této směrnice, příslušné orgány členského státu původu jsou povinny zajistit, aby si dotyčný radioaktivní odpad nebo vyhořelé palivo převzal zpět jeho držitel, ledaže lze nalézt jiné bezpečné řešení. Zajistí, aby osoba odpovědná za přepravu podnikla potřebná bezpečnostní opatření k nápravě.

2.   Nelze-li přepravu dokončit nebo nejsou-li podmínky pro přepravu v souladu s ustanoveními této směrnice, příslušné orgány členského státu původu jsou povinny zajistit, aby si dotyčný radioaktivní odpad nebo vyhořelé palivo převzal zpět jeho držitel, ledaže lze nalézt jiné bezpečné řešení na základě právních předpisů pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem . Zajistí, aby osoba odpovědná za přepravu podnikla potřebná bezpečnostní opatření k nápravě.

3.    V případech, kdy přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena, nese náklady držitel.

3.    Pokud přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena z důvodů uvedených v odstavci 1, nese náklady zejména držitel , není-li stanoveno jinak v příslušných právních předpisech nebo ve smluvním ujednání mezi držitelem a jakoukoli jinou osobou zapojenou do přepravy .

V případě, kdy přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena, nese náklady příjemce.

vypouští se

5.   Členský stát určení nebo kterýkoli členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát je povinen o svém rozhodnutí bezodkladně informovat příslušné orgány země původu. V případě, kdy přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena, nese náklady příjemce.

5.   Členský stát určení nebo kterýkoli členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát je povinen o svém rozhodnutí bezodkladně informovat příslušné orgány země původu.

Pokud přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena z důvodů uvedených v prvním pododstavci , nese náklady zejména příjemce , není-li stanoveno jinak v příslušných právních předpisech nebo ve smluvním ujednání mezi příjemcem a jakoukoli jinou osobou zapojenou do přepravy .

5.   Členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát je povinen o svém rozhodnutím bezodkladně informovat příslušné orgány země původu. V případě, kdy přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena, nese náklady odpovědná osoba uvedená v odstavci 1.

5.   Členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát je povinen o svém rozhodnutím bezodkladně informovat příslušné orgány země původu.

Pokud přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena z důvodů uvedených v prvním pododstavci , nese náklady zejména odpovědná osoba uvedená v odstavci 1 , není-li stanoveno jinak v příslušných právních předpisech nebo ve smluvním ujednání uzavřeném mezi touto odpovědnou osobou a jakoukoli jinou osobou zapojenou do přepravy .

5.   Členský stát původu nebo kterýkoli členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát tranzitu o svém rozhodnutí bezodkladně informuje příslušné orgány členského státu původu. Použije se čl. 9 odst. 2. V případě, že přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena, nese náklady držitel.

5.   Členský stát původu nebo kterýkoli členský stát tranzitu může rozhodnout, že přeprava nemůže být dokončena, nejsou-li podmínky přepravy nadále plněny v souladu s ustanoveními této směrnice nebo nejsou-li v souladu s povoleními nebo se souhlasy vydanými podle této směrnice. Dotyčný členský stát tranzitu o svém rozhodnutí bezodkladně informuje příslušné orgány členského státu původu. Použije se čl. 9 odst. 2.

Pokud přeprava nemůže nebo nesmí být dokončena z důvodů uvedených v prvním pododstavci , nese náklady držitel , není-li stanoveno jinak v příslušných právních předpisech nebo ve smluvním ujednání uzavřeném mezi držitelem a jakoukoli jinou osobou zapojenou do přepravy .

1.   Členské státy podporují uzavírání smluv usnadňujících bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem, včetně konečného zneškodnění, který pochází ze zemí, jež jej produkují v malém množství a v nichž by nebylo zakládání odpovídajících zařízení odůvodněno z radiologického hlediska.

1.   Členské státy podporují uzavírání smluv usnadňujících bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem, včetně konečného zneškodnění, který pochází ze zemí, jež jej produkují v malém množství a v nichž by nebylo zakládání odpovídajících zařízení odůvodněno z radiologického , hospodářského, ekologického a bezpečnostního hlediska. Tyto smlouvy budou uzavřeny jen za předpokladu, že každému členskému státu bude ponecháno právo zamítnout, aby na jejich území vstupovalo vyhořelé palivo a radioaktivní odpad ke konečnému zpracování nebo zneškodnění, s výjimkou zpětné přepravy.


(1)  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(2)   Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 10.

P6_TA(2006)0301

Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti

Usnesení Evropského parlamentu o provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (2006/2005(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“ (KOM(2005)0488) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SEK(2005)1253 a SEK(2005)1289),

s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, podle nichž se má Evropa do deseti let stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech,

s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006,

s ohledem na doporučení Rady 2005/601/ES ze dne 12. července 2005 týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (2005-2008) (1),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ (KOM(2003)0226),

s ohledem na sdělení Komise u příležitosti jarního zasedání Evropské rady nazvané „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství“ (KOM(2005)0330),

s ohledem na výroční zprávu Komise o činnostech v oblasti výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii v roce 2004 (KOM(2005)0517),

s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), předložený Komisí (KOM(2005)0119), ve znění postoje Evropského parlamentu ze dne 15. června 2006 (2),

s ohledem na návrh Komise ohledně rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007-2013) (KOM(2005)0121), ve znění postoje Evropského parlamentu ze dne 1. června 2006 (3),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost – Vlajková loď znalostí: Evropský technologický institut“ (KOM(2006)0077),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy 2004“ (SEK(2004)1397),

s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Hodnocení podnikové politiky: Výsledky komise z roku 2004“ (SEK(2004)1427),

s ohledem na tzv. Fakta o inovacích v Evropě (European Innovation Scoreboard) za rok 2005 – Srovnávací analýza inovační činnosti, která jasně ukazují, že v inovacích jsou na předních místech USA a Japonsko,

s ohledem na zprávu odborné skupiny z července 2004 nazvanou „Zlepšování institucí pro převod technologií z vědy na podniky“,

s ohledem na zprávu odborné skupiny z roku 2004 nazvanou „Správa duševního vlastnictví ve veřejných výzkumných organizacích: Vytváření evropských pravidel“,

s ohledem na zprávu Komise ze září 2005 nazvanou „Zaměstnanost v Evropě v roce 2005 – současné trendy a vyhlídky“,

s ohledem na zprávu, kterou v lednu 2006 vypracovala nezávislá odborná skupina pro výzkum, vývoj a inovace ustavená po vrcholné schůzce v Hampton Courtu a která nese název „Vytváření inovativní Evropy“ (Ahova zpráva),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii – směry politiky Evropské unie na podporu výzkumu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o provádění Evropské charty pro malé podniky (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost (6),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0204/2006),

A.

vzhledem k tomu, že pokud jde o růst, výzkum a produktivitu, Evropa zaostává za Spojenými státy a Japonskem a nedokáže využívat výhod informačních a komunikačních technologií a přilákat do Evropy investice v oblasti výzkumu a vývoje,

B.

vzhledem k tomu, že podmínkou úspěšných inovací, které jsou nezbytné pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst, je zvýšení výdajů na výzkum a vývoj,

C.

vzhledem k tomu, že ze zpráv Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že granty určené na výzkum a vývoj pomáhají firmám provádět strategické změny a uplatňovat organizační postupy a zlepšují postoje vůči technice,

D.

vzhledem k tomu, že ačkoli nejlepší evropské podniky investují na světové úrovni, soukromý sektor musí zvýšit své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje,

E.

vzhledem k tomu, že to, jak budou moci malé a střední podniky (MSP) přispět k vývoji nových produktů a služeb a rozvoji trhů využívajících nové technologie, závisí na jejich schopnosti inovovat, zvyšovat své výzkumné úsilí, externalizovat výzkum, rozšiřovat své sítě spolupráce, lépe využívat výsledků výzkumu a získávat know-how v oblasti technologií,

F.

vzhledem k tomu, že tržní inovace mohou být prospěšné pro ty sektory evropského hospodářství, které se přímo týkají evropských občanů a které vytvářejí velkou část HDP,

G.

vzhledem k tomu, že podpůrné organizace, jako jsou vzdělávací a výzkumná střediska, finanční instituce, konzultanti v oblasti inovací a duševního vlastnictví a agentury pro místní a regionální rozvoj, mohou pomoci maximálně využívat kreativní obchodní potenciál podniků,

H.

vzhledem k tomu, že malý pokrok při plnění cílů z Lisabonu a Stockholmu lze do značné míry vysvětlit nedostatečnou výkonností evropského trhu práce, neefektivním využíváním lidských zdrojů, roztříštěností trhu a omezenou mobilitou pracovníků,

I.

vzhledem k tomu, že vyšší mobilitě etablovaných výzkumných pracovníků brání strukturální překážky a nedostatečné pobídky,

J.

vzhledem k tomu, že díky evropským institucím pro transfer technologií a inovačním kontaktním centrům (IRC) se zrychluje komerční využití a šíření nových technologií, zlepšuje se správa duševního vlastnictví, lépe se uplatňují vědecké výsledky a zlepšuje se koordinace se současnými státními a regionálními systémy,

K.

vzhledem k tomu, že kapacitu výzkumu a vývoje v EU by zvýšilo přijetí přístupu „otevřených inovací“,

L.

vzhledem k tomu, že rozpočet na výzkum navržený Komisí by neměl být ve finančním rámci znovu omezen,

M.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit kritické množství rozpočtových zdrojů EU pro finanční nástroje, jejichž cílem je zlepšovat finanční situaci MSP, napravovat selhání trhu a optimalizovat zdroje Společenství, přičemž bude využito veřejného i soukromého kapitálu,

N.

vzhledem k tomu, že výzkumní pracovníci potřebují na počátku činnosti nových podniků a pro komerční využití nových produktů v oblasti výzkumu finanční prostředky na přípravnou fázi projektů, aby mohli provádět průzkumy trhu, připravovat pilotní a demonstrační projekty a funkční prototypy, a vzhledem k tomu, že pro následný růst podniků je nutný rizikový kapitál,

O.

vzhledem k tomu, že ustanovení o státních podporách by měla být jednoduchá, transparentní a efektivní a měla by být používána pouze v krajním případě, pokud dojde k selhání trhu, a jen po omezenou dobu,

1.

vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikatelského ducha už od počátku vzdělávacího procesu a aby více podporovaly celoživotní vzdělávání aktivním podněcováním pracujících i nezaměstnaných k tomu, aby zvyšovali svou kvalifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií;

2.

připomíná, že při provádění Lisabonské strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy došlo ze strany Unie ke zpoždění; vyzývá členské státy, aby Lisabonskou strategii začaly opětovně prosazovat;

3.

konstatuje, že je třeba zvýšit prestiž kariéry vědce a rozvíjet současné pobídky a ceny, jako jsou Descartesova cena, Aristotelova cena a ceny pro mladé vědce;

4.

vyzývá k tomu, aby byla evropským vědcům, zejména na počátku jejich kariéry, poskytnuta větší podpora, ve formě atraktivních pracovních podmínek, omezení právních, administrativních a geografických překážek a rovného zacházení s evropskými a zahraničními vědci;

5.

rozhodně podporuje nezbytný cíl jednotného trhu výzkumných pracovníků, který Komise popsala ve svém výše uvedeném sdělení „Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“;

6.

uznává, že mají-li mít vědci a výzkumní pracovníci motivaci sdílet své vědecké poznatky, je nezbytné zlepšit jejich pracovní podmínky a zajistit průběžnou odbornou přípravu pracovních sil;

7.

věří, že v tomto ohledu mohou významně přispět vzdělávací zařízení, a je přesvědčen, že jednak by měl kontakt s vědou a výzkumem začít už ve škole a jednak je nutné podporovat tvůrčí spolupráci mezi výzkumnými pracovníky na vysokých školách a podnikatelským sektorem; dále se domnívá, že by překážky v mobilitě výzkumných pracovníků měly být odstraněny prostřednictvím zlepšování jejich postavení a kariérního růstu, což jsou cíle, kterých nemůže být dosaženo bez zlepšení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdanění a převodu určitých sociálních dávek;

8.

podporuje Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků, neboť tyto iniciativy mohou povzbudit více evropských studentů, aby se na vysoké škole věnovali výzkumu, a současně sloužit jako pobídka pro nejlepší zahraniční výzkumné pracovníky, aby svou vědeckou kariéru budovali v Evropě, ať již trvale, nebo dočasně v rámci dohody o spolupráci s využitím konkrétní politiky pro poskytnutí krátkodobých víz;

9.

žádá EU, aby účinně bojovala proti „úniku mozků“ a podnikla všechny vhodné kroky na přilákání nejlepších odborníků na svoji půdu, a za tím účelem podporovala zejména programy výměn se třetími zeměmi, jako je program „Erasmus Mundus“ pro studenty, vědce a učitele; domnívá se, že evropský rámec kvalifikací by byl důležitým prvkem pro vytvoření evropského trhu práce, který by byl otevřený výzkumným pracovníkům, a podporuje úsilí o snížení překážek pro jejich mobilitu;

10.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet kulturu příznivou pro inovace; vyzývá členské státy, aby umožnily rozšíření inovačních politik do všech oblastí výzkumu;

11.

zdůrazňuje hlavní úlohu univerzit při tvorbě a šíření poznatků a vřele doporučuje posílit jejich význam vytvářením součinnosti mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem, celoživotním vzděláváním a výrobním odvětvím hospodářství; se zájmem očekává zprávu Komise o vysokoškolském vzdělávání;

12.

naléhá na Komisi a členské státy, aby vytvářely a podporovaly Evropské ceny za inovace;

13.

zdůrazňuje význam podpory integrace výrobků, postupů a služeb založených na znalostech a zavádění různých podpůrných systémů v netechnických sektorech; v této souvislosti upozorňuje na to, že netechnologické inovace rovněž zahrnují sociální a institucionální inovace;

14.

navrhuje, aby se vybraným MSP, které mají zvláštní smysl pro inovace a vytváření podnikatelských příležitostí, nabídla omezená dodatečná podpora jejich aktivit, pokud jde o výzkum;

15.

doporučuje, aby byla formou vhodných opatření věnována zvláštní pozornost zajištění vhodné účasti MSP na výzkumu a vývoji, například vyhrazením části finančních prostředků na výzkum pro malé a střední podniky;

16.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky, pokud jde o jejich výzkumné kapacity;

17.

vyzývá členské státy, aby pro občany a podniky vytvořily trh, který by byl příznivý pro inovace, a aby zajistily zlepšení regulace, norem, veřejných zakázek a práv k duševnímu vlastnictví; vyzývá Komisi, aby poskytovala informace o ochraně práv k duševnímu vlastnictví;

18.

bere na vědomí názor Komise, že EU potřebuje systém ochrany duševního vlastnictví, který by byl efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, právně jednoznačný a uživatelsky příznivý, aby tak bylo možné přilákat podniky na vysoké technologické úrovni; domnívá se, že ochrana duševního vlastnictví nesmí být v rozporu s možností otevřeného přístupu k veřejným statkům a poznatkům; nabádá Komisi, aby podporovala sociálně inkluzívní společnost založenou na znalostech, např. pomocí svobodného a otevřeného softwaru či licencemi jako GPL (General Public License) a PDL (Public Documentation License);

19.

upozorňuje na to, že ke koordinaci důležitých informací, pokud jde o výzkum a inovace, jsou zapotřebí regionální informační místa;

20.

navrhuje, aby se přehodnotily pravomoci pro stanovování norem, aby byl požadován vysoký technický výkon a aby bylo možné rychle dosáhnout dohody o nových normách;

21.

navrhuje europeizaci národních svazků (clusterů), konglomerátů, sdružení a konsorcií v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a kritického množství, a to včetně multidisciplinárního výzkumu, rozvinutých odvětví a začínajících podniků;

22.

uznává význam vytváření oblastí a zón inovací na regionální úrovni a jejich vzájemného propojení a spolupráce s odpovídajícími strukturami v jiných regionech a členských státech či třetích zemích;

23.

vyzývá k jasnému stanovení cílů, pokud jde o vytváření středisek špičkového výzkumu, která by všechna měla mít své „laboratoře kreativity“;

24.

upozorňuje na to, že je třeba zavést patent a ochrannou známku Společenství a zlepšit reciprocitu mezi patentovými systémy v Evropě, Spojených státech a v Japonsku; zdůrazňuje, že součástí inovační strategie musí být integrovaný patentový systém Společenství založený na demokratických právních normách, ve kterém je nezbytné zajistit vyváženost ochrany průmyslového vlastnictví, šíření technických znalostí a svobodnou a neomezenou hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že účelem patentové ochrany je chránit vynálezy, nikoli ovládat jednotlivé oblasti trhu;

25.

žádá Radu, aby ukončila patovou situaci ohledně návrhu patentu Společenství, pokud jde o jazykový režim;

26.

upozorňuje Komisi a členské státy na nedávné změny týkající se ochrany a šíření vědeckého know-how, na úspěch vědeckých analýz zveřejňovaných bez omezení přístupu a na licenci „Science Commons“;

27.

vyzývá Komisi, aby vytvořila obecný informační systém, který by sledoval ukazatele jako příjmy ze smluvního výzkumu, podané žádosti o patenty a udělené patenty, licence a příjmy z jejich poskytování, počet aktivních smluv, počet klientských podniků (včetně MSP) a počet a rozvoj dceřiných společností, a to s kvalitativním vyjádřením;

28.

vyzývá členské státy, aby pomohly zlepšit kontakty mezi ústavy pro aplikovaný výzkum a průmyslem, tzv. inkubátory a nedalekými vědeckými nebo průmyslovými parky, což jim umožní dosáhnout kritického množství;

29.

upozorňuje na to, že hlavní evropská průmyslová odvětví nadále trpí špatnou koordinací a nedostatkem integrace, různými překážkami a špatnou správou vědomostí; poukazuje na to, že tyto problémy by pomohla vyřešit vyšší účast MSP v evropských technologických platformách;

30.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat přístup výzkumných pracovníků k financování přípravné fáze projektů, což jim umožní financovat aktivity, díky nimž přesvědčí investory, že určitá nová technologie je do jisté míry komerčně a technicky využitelná;

31.

vyjadřuje obavy, že ačkoli zásadní význam podpory technického rozvoje a inovací je na evropské úrovni uznáván, výsledky v oblasti financování, výkonnosti a využívání potenciálu v EU budou jen omezené;

32.

zdůrazňuje význam vytváření sesterských společností jako prostředku pro komerční využití výsledků výzkumu, a zejména význam poskytování úvěrových nástrojů pro tento účel;

33.

zdůrazňuje, že je nutný rozvinutější systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, což zajistí nejnovější vybavení, infrastrukturu a služby, a zlepší tak kvalitu výzkumu;

34.

vítá významnou úlohu „podnikatelských andělů“, kteří poskytují jinak nedostupné investice inovativním podnikům, zejména MSP;

35.

upozorňuje na to, že ekologické inovace, zejména metody zvyšování energetické účinnosti, nabízejí evropským podnikům konkurenční výhody;

36.

upozorňuje na to, že individuální půjčky a granty, u nichž je přesná forma finančního nástroje stanovena na základě bezprostředního kontaktu se zákazníky, povede k efektivnímu využívání finančních prostředků, pokud jde o jejich objem a o dobu nutnou pro uvedení produktu na trh, a k jejich zaměření na skutečné potřeby;

37.

upozorňuje na to, že pro vytváření, růst, rozvoj a sbližování výzkumu a inovací mezi novými a činorodými podniky je nutný rizikový kapitál;

38.

nabádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla MSP systém strukturální podpory s cílem zlepšit jejich správu znalostí a technologické zdroje, což jim umožní hrát aktivní roli na inovačním trhu řízeném poptávkou a aktivní účast v technologickém výzkumu a rozvoji;

39.

podotýká, že je nezbytné poskytnout MSP lepší přístup k finančním prostředkům;

40.

podporuje myšlenku schválenou na zasedání Evropské rady v Bruselu v březnu 2006 o snadnějším a širším přístupu k úvěrům Evropské investiční banky pro podniky, především pro MSP, které nejvíce potřebují povzbudit v oblasti inovací a výzkumu;

41.

navrhuje, aby strukturální fondy byly považovány za hlavní nástroj podpory výzkumu a inovací, zejména v rámci úsilí o vytváření soudržnosti; navrhuje, aby se objem prostředků strukturálních fondů určených výzkum a inovace ztrojnásobil;

42.

upozorňuje na to, že ačkoli je důležité využívat k podpoře výzkumu a inovací veřejné zakázky, nesmí tím dojít k narušení hospodářské soutěže ve prospěch velkých subjektů na trhu;

43.

domnívá se, že zadávání veřejných zakázek by nemělo být omezeno na zajištění podnětů soukromým investicím, ale mělo by mít strategickou úlohu a podněcovat podniky k podpoře inovací a získávání nových znalostí;

44.

uznává, že důležitou úlohu při posilování inovací může hrát propojení malých a středních podniků s velkými dodavateli ze soukromého i veřejného sektoru; zdůrazňuje, že veřejné zakázky na inovační produkty na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství mohou pomoci vyplnit mezery na trhu a podpořit inovační produkty a služby obecně;

45.

vítá celkovou reformu pravidel EU pro poskytování státní pomoci, v jejímž rámci se dotace přesunou od velkých, nevýkonných společností do malých a inovativních podniků;

46.

připomíná, že základními předpoklady inovaci jsou flexibilita a transparentnost;

47.

domnívá se, že je nutné nalézt více způsobů, jak zajistit investice do vybavení pro výzkum;

48.

navrhuje, aby byl zaveden systém daňových úlev, který povzbudí sektor služeb v zájmu o výsledky výzkumu a jejich uplatňování;

49.

navrhuje „jednotnou strukturu fondů“, která zamezí dvojímu zdanění investorů usazených v jednom členském státě a investujících prostřednictvím fondů v jiném;

50.

zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, zda současné struktury a mechanismy se zvláštními zkušenostmi a znalostmi v oblasti inovací jsou vhodné pro to, aby byly inovace pojímány dostatečně široce, a zda mohou napomoci inovacím pomocí lepší koordinace činností a politik;

51.

žádá Radu, aby každý rok předložila Evropskému parlamentu zprávu o trendech investic ze státních rozpočtů do veřejného výzkumu (cílem je 1 % HDP);

52.

shledává, že cíle investovat do roku 2010 3 % HDP Unie do výzkumu nebude pravděpodobně dosaženo; lituje, že na zasedání Evropské rady v březnu 2006 nepřijaly členské státy rozsáhlejší závazky na podporu výzkumu a inovací; lituje, že nestanovily minimální cíl zvýšit veřejné podpory do roku 2010;

53.

věří, že nástroje Společenství, jako například strategie i2010, sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, mohou přispět k překlenutí propasti mezi výsledky výzkumu a finančním ziskem;

54.

zdůrazňuje, že zlepšení politik výzkumu a inovací musí přispět k tvorbě nových pracovních příležitostí pomocí udržitelného rozvoje se zaměřením na ekologicky orientované inovace a udržitelnou výrobu (např. solárně-vodíkové technologie, větrná energie, palivové články, biomasa, chemický průmysl založený na zpracování rostlin), ekologicky účinné služby (úspora energie, služby mobility, opětovné použití a recyklace) a udržitelné metody inženýrství a řízení (např. bionika, integrovaná výrobková politika);

55.

vítá doporučení Komise, aby hodnocení dopadů v rámci iniciativy „za lepší právní předpisy“ obsahovalo hodnocení dopadů doporučení v oblasti výzkumu a inovací;

56.

vyzývá členské státy, aby lépe využívaly prostředků z evropského rozpočtu, které jim byly přiděleny, a upozorňuje na to, že některé členské státy učinily ústředním prvkem svých projektů vytváření pracovních míst a investují více než 35 % prostředků z Evropského sociálního fondu do modernizace svých vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy;

57.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.


(1)  Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 28.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0265.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0230.

(4)  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0022.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2006)0079.

P6_TA(2006)0302

Zpracovatelský průmysl EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice

Usnesení Evropského parlamentu o politickém rámci k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice (2006/2003(INI))

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice“ (KOM(2005)0474),

s ohledem na pracovní dokumenty Komise doplňující uvedené sdělení (SEK(2005)1215, SEK(2005)1216 a SEK(2005)1217),

s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 28. listopadu 2005,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k výše uvedenému sdělení Komise (INT/288 – CESE 595/2006),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0206/2006),

A.

vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise nastiňuje – na základě podrobného sledování konkurenceschopnosti ve 27 konkrétních odvětvích – pracovní program, kterého by se měla průmyslová politika ve zpracovatelském průmyslu v nadcházejících letech držet,

B.

vzhledem k tomu, že dynamický a vysoce konkurenceschopný průmysl a vysoká úroveň společenských a environmentálních norem jsou součástí evropského modelu hospodářského rozvoje,

C.

vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl EU představuje přibližně 20 % objemu produkce EU a zaměstnává zhruba 34 milionů lidí, z nichž více než polovina pracuje v malých a středních podnicích (MSP),

D.

vzhledem k tomu, že Rada uznává význam zpracovatelského průmyslu jako producenta nových a inovativních výrobků,

1.

vítá sdělení Komise, v němž je vymezen politický rámec a popsán zdokonalený pracovní program pro zpracovatelský průmysl v nadcházejících letech; považuje toto sdělení za podstatný nástroj pro formování stabilní a vyvážené průmyslové politiky, jelikož kombinuje konkrétní odvětvová opatření s politickými iniciativami, které jdou napříč odvětvími;

2.

uznává významnou roli zpracovatelského průmyslu v EU; poukazuje na to, že zpracovatelský průmysl a služby jsou v moderním podnikatelském prostředí silně a stále více propojeny; důrazně proto podporuje rozvoj soudržné průmyslové politiky na evropské úrovni, aby mohl průmysl čelit výzvám globalizace;

3.

připomíná, že EU se musí snažit o to, aby zůstala velkou průmyslovou mocností a neomezovala se pouze na rozvoj svého odvětví služeb;

4.

domnívá se, že EU musí dbát na společný rozvoj strategií konkurenceschopnosti v odvětvích průmyslu a služeb a na podporu osvědčených postupů v rámci podnikatelského prostředí a podnikání, včetně sociální odpovědnosti podniků a rovných příležitostí pro muže a ženy;

5.

připomíná, že cíle Lisabonské strategie jsou minimální a členské státy by se měly zavázat k jejich dodržování; poznamenává, že několik členských států nedávno přijalo národní politiky určené k posílení zpracovatelského průmyslu; domnívá se, že izolované národní politiky by mohly brzdit rozvoj evropské průmyslové politiky a že lepší koordinace opatření členských států a opatření Společenství by mohla posílit tuto činnost na obou stranách; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby navrhly mechanismy, které by opatření zaváděná v této oblasti účinně koordinovaly a týkaly by se i působení vládních orgánů, průmyslu a ostatních zainteresovaných stran na evropské, národní a regionální úrovni;

6.

připomíná, že činnost vlád je nenahraditelná, pokud jde o zřízení trvalého rámce přitažlivého pro průmysl a zaručujícího právní jistotu; zdůrazňuje, že moderní veřejný sektor má nesmírně důležitý úkol při zavádění infrastruktur a podpoře jak vzdělávání, tak inovací;

7.

domnívá se, že politika Společenství v oblasti podpory a pomoci národním průmyslovým politikám se musí zaměřit na rozvoj evropských výrobků vynikající kvality a vytvořit tak součinnost schopností místních pracovních trhů s výzkumnými středisky, aniž by se zanedbalo politické a makroekonomické prostředí orientované na rozvoj, a podporou vyšších investic a vytvářením bohatství a vysoce kvalitních pracovních míst zaručujících veškerá související práva; je potěšen, že sdělení Komise zavádí definici evropské průmyslové politiky; zdůrazňuje však, že tento přístup nesmí být pouze horizontální, ale že stejným způsobem je třeba uvažovat i v jednotlivých odvětvích;

8.

připomíná Komisi, že je třeba prosadit opatření na úsporu energie a v oblasti energetické účinnosti ve všech oblastech politiky; bere na vědomí, že náklady na energii jsou v mnoha průmyslových odvětvích hlavním faktorem, a proto vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu jako součást své průmyslové politiky navrhla konkrétní opatření a programy;

9.

podporuje iniciativy uvedené ve sdělení Komise; vítá podrobné analýzy všech 27 odvětví a jasně zaměřená doporučení; za aktuální výzvu nicméně pokládá konkrétní realizaci těchto iniciativ; domnívá se, že v zájmu dlouhodobého zajištění jednotného provádění je nezbytné, aby koordinaci navrhovaných iniciativ zajišťovalo jedno generální ředitelství, Generální ředitelství pro podniky a průmysl, a jedno složení Rady, Rada pro konkurenceschopnost; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby do konce letošního roku Evropský parlament informovala o pokroku dosaženém v souvislosti s těmito iniciativami do konce roku 2006; vyzývá rovněž Komisi, aby prozkoumala možnost systematického hodnocení a pravidelného přehledu výhod a přínosů některých iniciativ (např. skupin na vysoké úrovni, panelů pro inovace a pracovních skupin) v odvětvích, ve kterých působí;

10.

vyzývá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost všem odvětvím zpracovatelského průmyslu a aby v případě potřeby doplnila to, co dosud nebylo provedeno, a to jednak pokud jde o analýzy určitých odvětví, jednak o kroky, které je třeba podniknout, s přihlédnutím k větší koncentraci určitých průmyslů v regionech;

11.

uznává, že je nezbytné posílit konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu; je potěšen tím, že Komise klade důraz na sociální odpovědnost podniků a nezbytnost trvale udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby přikládala pracovnímu prostředí stejný význam jako zdraví a bezpečnosti pracovníků, aby se zaručilo vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst;

12.

uznává, že provádění evropské průmyslové politiky v odvětvích strategického zájmu pro hospodářství členských států vyžaduje posílit stávající průmysl, ponechat vnitřní trh otevřený a v případě potřeby regulovat a zohlednit faktory související s konkurenceschopností, které by mohly ovlivnit úroveň zaměstnanosti v mnoha členských zemích, a podporovat modernizaci celého evropského průmyslu, který už je konkurenceschopný nebo by se mohl stát konkurenceschopným;

13.

je přesvědčen, že budoucnost evropského zpracovatelského průmyslu leží ve větším přínosu a lepší kvalitě; je proto znepokojen skutečností, že téměř všechen obchod EU se stále soustřeďuje v odvětvích se středně vysokou úrovní technologií a nízkou až střední úrovní kvalifikovaných pracovních sil; domnívá se, že vzdělání a odborná příprava jsou klíčové prvky, nezbytné jak ke zvýšení kvalifikace pracovních sil tak i k usnadnění strukturálních změn; lituje skutečnosti, že ve sdělení Komise se nevěnuje dostatečná pozornost studiu, celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě; naléhavě žádá členské státy, aby se s větším úsilím zasazovaly o přilákání většího počtu mladých lidí ke studiu technických a vědeckých oborů;

14.

je potěšen, že Komise uznává, že dobře vyškolená a pružná pracovní síla je hlavním zdrojem a nejdůležitějším konkurenčním prvkem Evropské unie; vyzývá Evropskou unii, aby se soustředila na zlepšování odborných schopností pracovníků na všech úrovních, zejména nekvalifikovaných pracovníků;

15.

mimo to kladně hodnotí návrhy Komise, jejichž cílem je řešit nedostatek odborných schopností, s nímž se průmysl potýká, pomocí politik, které podporují průhlednost, přesun a uznávání kvalifikací a umožňují určit aktuální potřebu odborných schopností v jednotlivých odvětvích a tam, kde je jich nedostatek;

16.

upozorňuje na to, že je třeba rozhodněji investovat do zlepšení odborných schopností pracovní síly, například prostřednictvím operačních odborně-vzdělávacích programů v oblasti vědy a technologií, zaměřených na zaručení kvality a různorodosti nabídek odborného vzdělávání v různých členských státech;

17.

vyzývá podniky, aby svým zaměstnancům zaručily co nejlepší podmínky pro vzdělávání poskytováním nepřetržitých odborných školení zaměstnanců a aby vypracovaly plány rozvoje odborných schopností a obecně na sebe vzaly odpovědnost za celoživotní vzdělávání a neustálé odborné vzdělávání svých pracovníků;

18.

má za to, že přenos znalostí a aplikace výsledků výzkumu na nové produkty a procesy jsou ve zpracovatelském průmyslu stále nedostačující, zejména v případě MSP; v tomto ohledu chápe, že je evidentně nutné překonat propast, která v současnosti existuje mezi prostředím výzkumu a trhem; je přesvědčen, že společnému řešení tohoto problému je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost, a naléhavě Komisi a členské státy vyzývá, aby pohotově předložily konkrétní opatření směřující k takovému řešení; v této souvislosti připomíná, že by se možnosti rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace měly využít co nejefektivněji a co nejvíce racionálně;

19.

domnívá se, že je nezbytné přihlédnout ke zvláštnostem malých podniků a mikropodniků, protože jejich problémy se s problémy velkých společností nedají srovnat;

20.

uznává, že je nutné navrhnout mechanismy přímé podpory výzkumných činností v konsorciích, která zahrnují podniky a výzkumné jednotky nebo univerzitní skupiny, a tím se umožní rychlejší přesun odborných schopností a technologií;

21.

zdůrazňuje v souladu se zprávou skupiny nezávislých odborníků o výzkumu, vývoji a inovacích z roku 2006, že je třeba, aby státy podporovaly rovněž jiné podniky, než jsou MSP, neboť jejich cílem je podpořit spolupráci s jinými podniky, s MSP, univerzitními zařízeními v „otevřených seskupeních pro inovace“, s vynikajícími středisky a programy pro výzkum a vývoj prováděnými ve spolupráci;

22.

trvá na tom, aby prosperita Evropské unie závisela v první řadě na rozvoji inovativního evropského průmyslu na světové úrovni;

23.

vítá koncepci technologických platforem, které podpoří takové směry rozvoje výzkumu, jež budou odpovídat požadavkům trhu; domnívá se však, že je třeba více finančně podporovat aplikovaný výzkum vyvíjející inovativní výrobky; v tomto ohledu vítá záměr Evropské investiční banky (EIB) podstatně zvýšit objem finančních prostředků, které jsou k dispozici pro investice do projektů ve výzkumu a vývoji a v MSP, jež vedou ke zvýšení růstu; připomíná závěry výše zmíněného bruselského zasedání Evropské rady, podle nichž se očekává, že na podporu inovací a posílení činností ve výzkumu a vývoji bude k dispozici až 30 miliard EUR ve formě rizikového kapitálu a zajištěných bankovních úvěrů; vyzývá Komisi a EIB, aby ve spolupráci se soukromým sektorem přijaly náležitá praktická opatření navazující na tyto závěry;

24.

zdůrazňuje značný potenciál, který představují nanovědy a nanotechnologie, a naléhavě vyzývá průmyslové odvětví, aby se neustále informovalo o technologickém pokroku a o evropském akčním programu na léta 2005-2009 týkajícím se této oblasti, aby mohlo využívat příležitostí a nových obzorů, které se každému průmyslovému odvětví nabízejí;

25.

zdůrazňuje problematický přístup k finančním prostředkům a rizikovému kapitálu, kterým trpí zejména začínající podniky a MSP; žádá proto Komisi, aby zapojila EIB a Evropský investiční fond do úzké spolupráce na sektorových iniciativách;

26.

domnívá se, že by bylo velmi užitečné, kdyby byla vytvořena skupina na vysoké úrovni, která má dbát na souvislost legislativy v oblasti průmyslu, energetiky a životního prostředí, a jejímž cílem je zlepšit trvalost a konkurenceschopnost; upozorňuje na to, že je nezbytné analyzovat nejen trh s elektřinou, ale rovněž trh se zemním plynem, vzhledem k jeho značným dopadům na určitá zpracovatelská odvětví;

27.

poukazuje na to, že zpracovatelský průmysl se často vyznačuje koncentrací v určitých regionech; naléhavě proto žádá orgány regionální a státní správy, které úzce spolupracují s hospodářskými a společenskými subjekty, aby vypracovaly místní strategické plány pro oblasti, jež jsou nebo se mohou stát centry seskupení inovativního zpracovatelského průmyslu; v této souvislosti žádá, aby se místní strategie zaměřily na lepší využívání primárního odvětví výroby bohatství, výzkumného potenciálu, ale rovněž na všechny komparativní výhody, které každý region nabízí; vyzývá členské státy, aby plně využily možností, které v tomto ohledu nabízí strukturální fondy;

28.

upozorňuje, že v rámci budoucích opatření evropské průmyslové politiky je nutné přihlédnout nejen k problematice odvětví, ale rovněž k problematice území; konstatuje, že oblasti s vysokou koncentrací zpracovatelského průmyslu vyžadují takové průmyslové a obchodní politiky, jež reagují na jejich specifické potřeby; žádá proto Komisi, aby pokračovala v návrzích uvedených ve svém sdělení a aby následně prozkoumala možnost posílit spolupráci mezi regiony, které se potýkají se stejnými problémy a výzvami, a rovněž možnost podpořit vytvoření sítí mezi zpracovatelskými podniky sídlícími v těchto regionech za účelem podpory rozvoje a koordinace příslušných průmyslových a hospodářských politik;

29.

vítá návrh Komise na zapojení a koordinaci průmyslové politiky s ostatními politikami, včetně politiky soudržnosti, životního prostředí, výzkumu a vývoje a energetické politiky; bere na vědomí vzájemný vztah mezi politikou soudržnosti a průmyslovou politikou a má na zřeteli, že k úspěšnému provádění průmyslové politiky a k posílení významné úlohy evropských rad zaměstnanců je třeba infrastruktur a lidských zdrojů, z čehož vyplývá nutnost zajistit soudržnost mezi jednotlivými politikami a vyšší účast ve společnosti;

30.

domnívá se, že odvětví, která čelí dravé mezinárodní konkurenci, by měla společně přijmout opatření, která by usnadnila jejich restrukturalizaci a modernizaci; v tomto ohledu zmiňuje jako dobrý příklad celou řadu iniciativ, jako je například LeaderSHIP 2015, CARS21 a skupina na vysoké úrovni pro látky a oděvy; z důvodu uskutečnění naléhavých opatření v těchto odvětvích vyzývá Komisi, aby do podzimu 2006 předložila konkrétní návrhy, které má přijmout Rada po přijetí stanoviska Evropským parlamentem do konce roku 2006; vítá záměr Komise vypracovat podobné iniciativy, tedy iniciativy specifické pro určitá odvětví, jako je farmaceutický, chemický, obranný, kosmický a strojírenský průmysl;

31.

domnívá se, že pokud jde o jednotlivá odvětví, musí se debaty účastnit zaměstnanecké odbory, organizace spotřebitelů a sdružení podnikatelů, má-li být zajištěno, aby řešení otázek průmyslové politiky lépe vyhovovala jejich účelu a byla kompletnější;

32.

zdůrazňuje, že je důležité zahájit dialog se všemi zúčastněnými stranami, a je potěšen, že byla vytvořena skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí;

33.

vítá, že byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci; trvá na tom, aby se tento fond zaměřil na pracující propuštěné v důsledku globalizace a na pomoc, která se jim poskytuje při hledání nového zaměstnání, a to zejména tím, že jim pomůže zlepšit a změnit kvalifikaci;

34.

zastává názor, aby se podpora ze strany Společenství neposkytovala podnikům, které poté, co přijaly podporu v jednom členském státě, přemísťují své výrobní činnosti do jiné země, aniž by plně dodržely smlouvy, které s příslušným členským státem podepsaly;

35.

žádá, aby při restrukturalizacích průmyslových podniků byla chráněna práva zaměstnanců a tudíž plně zaručena informovanost zastupitelských orgánů pracovníků;

36.

poukazuje na to, že dialog mezi vedením a pracovníky má sehrávat klíčovou úlohu v otázkách souvisejících s modernizací a v navrhování způsobů, jak předvídat a zavádět změny nutné k tomu, aby odvětví zůstala nebo se stala konkurenceschopnými;

37.

vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala současný stav zpracovatelského průmyslu v nových členských státech a hlavní problémy, které ho čekají, a aby dohlédla na správné provádění legislativy Společenství; na základě takové analýzy by bylo možné získat souhrnné údaje o 25 členských státech a na jejich základě provést analýzu různých odvětví a vyslovit doporučení pro další průmyslovou politiku;

38.

žádá Komisi, aby přijala další opatření na podporu podniků, které vyvážejí a investují převážně do výzkumných a inovačních projektů;

39.

naléhavě Komisi žádá, aby se soustředila na dozor nad trhem a boj proti nekalé konkurenci a padělání; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2006 předložila konkrétní návrhy v oblasti ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví; v tomto ohledu pokládá za nezbytné zdvojnásobit úsilí v boji proti dovozu padělků pocházejících ze třetích zemí a využít výměny informací mezi členskými státy a použít nejpokročilejší technologie na místech vstupu zboží do Evropské unie, aby se proti těmto praktikám bojovalo;

40.

žádá Komisi, aby kontrolovala a zaznamenávala, v jaké míře jsou dovážené výrobky v souladu s evropskou legislativou na ochranu životního prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů, a aby vyhodnotila, jaký vliv mají na konkurenceschopnost evropských výrobků;

41.

zdůrazňuje, jak důležitý je pro zpracovatelský průmysl přístup na trh; naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s dotčenými odvětvími pokračovala ve svém úsilí o odhalení mezinárodních postupů, které by mohly mít negativní dopad na konkurenceschopnost evropských podniků, zejména na úpravu předpisy a na dotace, a překonání překážek, které brání obchodu a investicím a porušují mezinárodní pravidla; ve dvoustranných dohodách vidí vhodnou příležitost, jak tyto potíže čestně, transparentně a prozíravě zvládnout, tak aby se zásada reciprocity stala obecným pravidlem v obchodních vztazích Unie;

42.

zdůrazňuje, že legislativa, jejímž cílem je zahrnout otázky životního prostředí do hospodářských politik a strategií, by měla členským státům ponechat jistou flexibilitu ve výběru hospodářských a finančních nástrojů;

43.

je přesvědčen, že při přijímání opatření, zejména v rámci WTO, je třeba zohledňovat zvláštní situaci a ráz každého odvětví, příležitosti a problémy, jež se mohou objevit, a obtíže, kterým musí jednotlivé členské státy čelit;

44.

vyzývá členské státy a Komisi, aby i nadále sledovaly cíle trvalého rozvoje, a to vytvořením rovnováhy mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními aspekty;

45.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


Top