11.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 177/15

1.1

EHSV vyzývá instituce EU, aby uznaly, že článek 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zakládá lidské právo, a jeho plné provedení musí tudíž pomocí právních a politických opatření vést k vytvoření podmínek nezbytných k zajištění přístupu ke všem typům prostředí a aspektům života pro osoby se zdravotním postižením. Je zásadním předpokladem neomezeného výkonu jejich občanských a politických práv, stejně jako jejich práv sociálních, hospodářských a kulturních. Přístupnost je prospěšná pro společnost jako celek.

1.2

EHSV vyzývá všechny instituce EU, politické orgány a agentury včetně EHSV, aby ve spolupráci s Evropským hnutím pro zdravotně postižené připravily konkrétní plán zajištění přístupnosti, mimo jiné, vlastních budov, internetových stránek a dokumentů.

1.3

EHSV považuje přístupnost za základní předpoklad udržitelnosti a jejího sociálního rozměru v boji proti chudobě a vyloučení a podpoře sociální soudržnosti.

1.4

EHSV uznává, že byly učiněny pozitivní kroky v oblastech, jako jsou doprava a telekomunikace (např. Digitální agenda), jsou však zapotřebí další, a to i na vnitřním trhu.

1.5

EHSV uznává, že nedostatečná přístupnost je sama o sobě diskriminací, a proto poukazuje na nutnost přijetí antidiskriminačních předpisů EU; vyzývá dále Radu k odblokování jednání o návrhu směrnice o rovném zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, COM(2008) 426 final (článek 19 SFEU).

1.6

EHSV vyzývá Evropskou komisi (EK), aby splnila svůj dlouholetý závazek a předložila právně závazný Evropský akt přístupnosti.

1.7

EHSV vyzývá Evropský parlament a Radu EU, aby dokončily jednání o návrhu směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru v souladu se stanoviskem EHSV k tomuto tématu (1) a Evropským fórem zdravotně postižených.

1.8

EHSV vyzývá instituce EU, aby se dohodly na zařazení povinných předběžných podmínek přístupnosti a zdravotního postižení do stávajícího nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy, do nástrojů vnější pomoci a dalších finančních nástrojů.

1.9

EHSV se domnívá, že EU ani členské státy by neměly zneužívat krize a úsporných opatření jako výmluvy k omezení dodržování přístupnosti jako lidského práva.

1.10

EHSV konstatuje, že při prosazování přístupnosti jako lidského práva by měly být vzaty v potaz následující základní principy: svoboda volby a pohybu, nezávislý život, přiměřené úpravy, účast, univerzální design a povinnost včasné přípravy.

1.11

EHSV vyzývá EU a její členské státy k zavedení monitorovacích a prosazovacích nástrojů se zapojením organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením.

1.12

EHSV poukazuje na politické oblasti v pravomoci EU, jež by měly zahrnovat rozměr přístupnosti: způsobilost k právům a právním úkonům, účast na politickém životě, zaměstnanost, státní podpora, doprava, vzdělávání, přístup ke zboží a službám, výzkum, zahraniční politika a bydlení.

1.13

EHSV se domnívá, že instituce EU by při provádění úmluvy měly zahrnout přístupnost do následujících nástrojů: standardizace, harmonizace, technické požadavky, pobídky pro podniky, odborové politiky a kolektivní smlouvy.

1.14

EHSV konstatuje, že strategie zaměřené na zvyšování povědomí jsou klíčovým prostředkem budování společenského uznání přístupnosti jako lidského práva, a to i u jednotlivých občanů a hlavních zainteresovaných subjektů, jako jsou školy a hromadné sdělovací prostředky, jak se uvádí v článku 8 úmluvy.

1.15

EHSV se domnívá, že přístupnost by měla být zařazena do učebních osnov vědeckých oborů (např. architektura, strojírenství, informatika atd.).

1.16

EHSV se domnívá, že nejsou k dispozici dostatečné statistické nástroje k podpoře prosazení přístupnosti jako lidského práva, a vyzývá proto Eurostat, aby zajistil vytvoření takových nástrojů.

1.17

EHSV se stejně jako v předcházejících stanoviscích zasazuje za vytvoření řídicího výboru pro monitorování provádění úmluvy.

2.1

Přístup ke zdravotním postižením z hlediska lidských práv znamená, že EU jako signatář Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a všichni její občané se zavazují k vybudování společnosti, v níž všichni mohou využívat svá občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva, a to včetně osob se zdravotním postižením.

2.2

Definice osoby se zdravotním postižením uvedená v úmluvě podporuje a posiluje přístup ke zdravotním postižením z hlediska lidských práv: Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

2.3

EU doplnila svůj podpis pod úmluvou seznamem pravomocí, jichž je přístupnost nedílnou součástí. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je dosud jedinou smlouvou o lidských právech ratifikovanou Evropskou unií.

2.4

Zpráva Světové zdravotnické organizace a Světové banky o zdravotních postiženích ve světě (World Disability Report, 2011) zdůrazňuje, že zástavba, doprava, informace a komunikace jsou často pro zdravotně postižené osoby nepřístupné (2).

2.5

Přístup k fyzickému prostředí a veřejné dopravě je předpokladem svobody pohybu osob se zdravotním postižením, zakotveným v článku 13 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Podobně je přístup k informacím a komunikaci považován za předpoklad svobody přesvědčení a projevu, zakotvené v článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv a v čl. 19 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (3).

2.6

Kontaktní orgán pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (se sídlem v Evropské komisi) má zásadní roli při provádění úmluvy a je třeba zde postupovat velice aktivně.

2.7

Rada EU schválila dne 29. října 2012 zřízení rámce k ochraně, propagaci a monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, složeného z evropského veřejného ochránce práv, petičního výboru Evropského parlamentu, Agentury Evropské unie pro základní práva, Evropského fóra zdravotně postižených a EK.

2.8

EHSV vítá plné zapojení Evropského fóra zdravotně postižených do tohoto rámce a poukazuje na nutnost velmi těsného zapojení občanské společnosti do jeho působení.

2.9

Úmluva OSN uznává přístupnost jako právo v článcích 9, 3 a 21.

2.10

Články úmluvy o přístupnosti zavádí důležitou právní či politickou agendu, kterou nelze pojímat izolovaně, a proto musí být přístupnost chápána jako faktor umožňující a usnadňující výkon všech ostatních občanských, hospodářských, sociálních a kulturních práv.

2.11

V posledních letech se přístupnosti dostalo zvýšené pozornosti evropského zákonodárce a byla mj. zařazena mezi politické oblasti, jako jsou veřejné zakázky, strukturální fondy a další finanční nástroje, práva cestujících, oblast technických norem (TSI-PRM). To je zvlášť důležité s ohledem na stárnutí evropské populace.

2.12

Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením jako hlavní specifický politický nástroj pro oblast zdravotních postižení zavádí konkrétní cíle EU. Prostřednictvím této strategie se EK zavazuje k předložení specifických právně závazných opatření k zajištění přístupnosti, včetně přístupnosti internetových stránek a Evropského aktu přístupnosti (4).

2.13

Vhodným modelem pro zavedení obecných politických strategií a současné zařazení specifických opatření k zajištění přístupu pro osoby se zdravotním postižením je Digitální agenda pro Evropu. Pokrok dosažený v přístupnosti se následně projeví ve společnosti i v hospodářství obecně a napomůže tvorbě pracovních míst a přidané hodnoty. Plné provedení této agendy by mělo přinést bezbariérovou digitální Evropu pro zdravotně postižené osoby.

2.14

Je třeba využít potenciál přístupnosti na vnitřním trhu, jelikož posílí mezinárodní mobilitu v Evropě a současně usnadní mobilitu pracovníků a osob se zdravotním postižením. Měl by také být zajištěn přístup k programům celoživotního učení. Evropské strategie zaměstnanosti by měly zahrnovat též nutnost uchování pracovních míst pro ty, kteří utrpí zdravotní postižení v průběhu pracovního života.

2.15

Strategie Evropa 2020 mohla ke zdravotním postižením přistoupit komplexněji, včetně přístupnosti a zapojení osob se zdravotním postižením a organizací zastupujících tyto osoby. Nedostatek komplexních ukazatelů zdravotních postižení v této strategii způsobil, že zdravotním postižením nebyla věnována dostatečná pozornost, neinformovalo se o nich, ani na ně nebyly vyčleněny dostatečné prostředky. Základní strategií, jak zajistit sociální začleňování, je vytváření pracovních míst.

2.16

EHSV zdůrazňuje, že je ještě třeba mnohé učinit, a proto Výbor vítá návrh Komise v podobě směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru.

2.17

EHSV vyzývá EK, aby splnila svůj závazek a bez dalších odkladů předložila právně závazný Evropský akt přístupnosti.

2.18

Dramatický dopad na výkon lidských práv osob se zdravotním postižením má hospodářská krize, a týká se to i přístupnosti. Dochází ke snižování míry přístupnosti a v důsledku toho vznikají v různých zemích stále nepřístupnější společnosti. Je třeba poznamenat, že hospodářská krize zasáhla všechny rodiny, dopady jsou však neúměrně vyšší na rodiny se zdravotně postiženými dětmi (5).

2.19

EU musí přijmout specifický program k zajištění přístupu dětí se zdravotním postižením ke všem prostředím a aspektům života.

2.20

Evropa potřebuje růst podporující začlenění a přístupnost jako základní předpoklad dosažení udržitelnosti, zejména pak při provádění jejího sociálního rozměru, v boji proti chudobě a vyloučení a podpoře sociální soudržnosti začleňováním osob se zdravotním postižením.

3.1

EHSV se domnívá, že „přístupnost jako lidské právo“ je třeba transformovat v politický a operační koncept. Jde o koncept týkající se celé společnosti, nikoli pouze osob se zdravotním postižením.

3.2

EHSV zdůrazňuje, že právo přístupnosti je lidským právem a ve vztahu k politickému programu je třeba jej chápat dvěma způsoby:

3.3

EHSV uznává pokyny k úmluvě OSN týkající se rozvíjení konceptu přístupnosti a vyslovuje se pro zařazení následujících prvků do tvorby politiky pro tuto oblast:

3.4

EHSV potvrzuje nutnost zajistit nezávislý způsob života (v podobě komunitního života a života ve společnosti) dle článku 19 úmluvy OSN prostřednictvím tří hlavních opatření:

3.5

EHSV konstatuje, že zdravotně postižené osoby musejí mít zajištěnu svobodu nezávislé a autonomní volby na rovnoprávném základě s ostatními.

3.6

EHSV bere na vědomí „Celosvětovou zprávu o životě a zapojení do společnosti“ (Global Report on living and being included in the community) (6) organizace Inclusion International, kde se poukazuje na skutečnost, že osobám s duševním postižením jsou upírána základní práva přístupnosti, jako je možnost mít klíče od vlastního domova, přístup ke komerčním službám, právo vyjít si na vycházku nebo právo jít na hřiště se spolužáky.

3.7

EHSV uznává, že ústavní péče je mimořádným porušením lidských práv a neblahým důsledkem vývoje sociálních služeb v Evropě ve srovnání s jinými částmi světa, jenž postihuje všechny země Evropské unie bez ohledu na životní standard. Po deinstitucionalizačních strategiích musí následovat rozvoj alternativních komunitních služeb, neboť bez služeb nelze dosáhnout zlepšení; zdravotně postižení se stávají bezdomovci.

3.8

EHSV se domnívá, že „překážky“ je třeba chápat nejen ve fyzickém smyslu, ale také jako překážky názorové, legislativní a politické, chování a zvyky, nedostatečnou informovanost a kulturní diskriminaci. EHSV připomíná, že odstranění těchto překážek je přínosem pro celou společnost.

3.9

EHSV konstatuje, že by měla být věnována větší pozornost znakové řeči a dalším formám komunikace pro neslyšící, stejně jako formátům převádějícím řeč na text pro osoby s poruchami sluchu. Měla by být k dispozici zařízení poskytující dokumenty v Braillově písmu a odečítače obrazovky pro nevidomé a snadno čitelné informace pro osoby s duševním či behaviorálním postižením.

3.10

EHSV poukazuje na skutečnost, že pro řadu osob se zdravotním postižením, zejména osob trpících kognitivní únavou, jsou zásadně důležitým faktorem značení, přístupné informace a komunikace, podpůrné služby, orientace a pohyb v budovách.

3.11

EHSV připomíná dva základní nástroje, jež je nutno zařadit do posouzení přístupnosti jako lidského práva:

3.12

EHSV se domnívá, že univerzální design by měl být hlavní zásadou pro zajištění plného přístupu pro společnost, a tuto zásadu je nutno formulovat jako požadavek operační politiky v rozhodovacím procesu, např. jeho začleněním do normativní části určitého nařízení (7). Je zapotřebí doplnit všeobecný design vývojem doplňujících pomocných zařízení a technologií.

3.13

Dodržení povinnosti včasné přípravy přístupnosti může být mimořádně přínosné pro osoby se zdravotním postižením tím, že předjímá jejich potřeby ještě před tím, než skutečně vyvstanou. U výrobků a služeb bude nutné, aby tyto potenciální potřeby byly vzaty v úvahu již v projektové fázi.

3.14

Mělo by se rozlišovat mezi povinností zajistit na jedné straně přístup ke všem nově navrženým, postaveným a vyrobeným objektům, infrastruktuře, zboží, výrobkům a službám, a na straně druhé přístup ke stávajícímu fyzickému prostředí, dopravě, informacím, komunikaci a službám nabízeným široké veřejnosti, spolu s povinností odstraňovat překážky. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, jsou povinny zajistit obojí; jelikož však první skupina bude realizována postupně, měly by tyto státy stanovit určité a pevné časové rámce a vyčlenit odpovídající prostředky na odstranění existujících překážek (8).

3.15

EHSV konstatuje, že osobní asistence (včetně „osobní asistence“ zmíněné v úmluvě OSN) je zásadním cíleným opatřením k zajištění řady práv pro osoby se zdravotním postižením.

3.16

EHSV uznává, že nediskriminace je zásadním nástrojem k zajištění dodržování lidských práv, nepostačí však bez doplnění o další nástroje, jako je pozitivní diskriminace či standardizace, stejně jako odborná příprava a propagace práv zdravotně postižených osob mezi zaměstnavateli, stavebními inženýry, architekty, právníky, ekonomy a dalšími. Tato odborná příprava by měla být zařazena do jejich vzdělávacích programů. EHSV se domnívá, že je nutno pokročit s aktuálně odloženým návrhem směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, COM(2008) 426 final (dle článku 19 SFEU).

3.17

Přístupnost jako lidské právo nebude skutečně prosazena, dokud nedojde k podstatnému a smysluplnému zapojení organizací zdravotně postižených osob do řešení otázek přístupnosti dle čl. 4 odst. 3 a článku 33. Účast lze zajistit, pokud organizace zastupující zdravotně postižené osoby obdrží finanční prostředky potřebné k obhajobě jejich postojů. EHSV vyzývá k vytvoření programu základních práv, jenž by nahradil program PROGRESS, aby byla zajištěna tatáž míra finanční podpory zastřešujících i specifických organizací osob se zdravotním postižením.

3.18

EHSV zdůrazňuje, že panují rozdíly mezi možnostmi osob se zdravotním postižením uplatňovat svá lidská práva ve venkovských a městských oblastech, a tato nerovnováha by se měla stát předmětem zájmu účinných politik na vnitrostátní i regionální úrovni.

3.19

Podniky a zaměstnavatelé v EU by měli zařadit přístupnost do svých politik rozmanitosti a měly by usilovat o sestavení plánu rozmanitosti.

3.20

EHSV je si vědom, že přístupnost ovlivňuje sociální soudržnost; strategie udržitelnosti připravované na úrovni EU by tedy měly zahrnovat přístupnost jako prostředek plnění jejich cílů.

3.21

EHSV konstatuje, že ženy se zdravotním postižením mají omezený přístup ke svým právům včetně práv v oblasti zdraví, sociálního začleňování, vzdělávání a zaměstnanosti. Tato omezení zhoršují životní podmínky, zdravotní problémy, nezaměstnanost a chudobu. Totéž platí pro ohrožené osoby se zdravotním postižením, jako jsou děti, starší lidé a lidé vyžadující náročnou péči, kteří čelí vážným omezením ve výkonu svých práv.

3.22

EHSV poukazuje na skutečnost, že dnešní mladí lidé jsou naší budoucností a že je třeba vytvořit přístupné podmínky k tomu, aby lidé se zdravotním postižením mohli plně využívat svých práv. EHSV vyzývá EU, aby vědomě do svých politik zaměřených na mladé lidi zařadila specifický rozměr podpory mladých lidí se zdravotním postižením.

4.1

EHSV konstatuje, že po podpisu úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU by měly všechny přiměřené politické a právní iniciativy v EU být posouzeny z hlediska zajištění nezávislého života pro zdravotně postižené osoby, jejich plné účasti a odstranění překážek. Tato koncepce by se měla projevit ve stávajících právních předpisech EU; některé z nich jsou uvedeny v prohlášení o pravomocích.

4.2

EHSV se domnívá, že vnitřní trh by mohl být modernizován tak, aby zahrnoval hledisko zdravotního postižení, standardizace a harmonizace přístupnosti, čímž by získal také na konkurenceschopnosti a schopnosti začleňování v globální ekonomice. Existuje ekonomika související se zdravotním postižením.

4.3

EHSV vyzývá k vytvoření programu EU založeného na dvou faktorech, jimiž jsou:

4.4

EHSV se domnívá, že přístupnost je základní právo, jež vyžaduje specifický politický program, a vyzývá EK, aby předložila návrh programu zaměřeného na práva přístupnosti ve vztahu k její tvorbě politik.

4.5

EHSV požaduje analýzu následujících oblastí z hlediska přístupnosti jako lidského práva:

4.6

EHSV vyzývá k přijetí opatření v následujících oblastech z hlediska přístupnosti jako lidského práva: prevence dopadů hospodářské krize na standardy přístupnosti a nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením; poskytování přístupu ke vzdělání (9); program pro přístup k sociálním a kulturním (10) právům (společenské vztahy, rekreace, cestovní ruch); mezinárodní spolupráce, finančně-obchodní dohody a postoje EU k tématům, jako jsou přírodní pohromy a rozvojová spolupráce, rozvojové cíle tisíciletí, žadatelé o azyl, OSN a MMF; ve výzkumu by měl být využit program Horizont 2020; přístup k bydlení, včetně státního bydlení; sport jako prostředek sociálního začleňování včetně přístupu do budov, zařízení, programů atd.

4.7

Začleňování lze dosáhnout mimo jiné společným úsilím všech zainteresovaných stran v řadě oblastí základních práv:

4.8

EHSV žádá, aby byla připravena a posílena strategie standardizace a přístupnosti, která by byla zařazena do technického rozvoje.

4.9

EHSV konstatuje, že přístupnost umožní rozvoj v nových odvětvích, jež vyžadují nové dovednosti, zejména v odvětví IKT. Osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost překonat digitální propast za pomoci cílených politik EU.

4.10

EHSV se domnívá, že je zapotřebí budování kapacit u všech zainteresovaných subjektů: veřejných orgánů, soukromých podniků, občanské společnosti i organizací osob se zdravotním postižením. Zvláštní pozornost je třeba věnovat malým a středním podnikům.

4.11

EHSV vyzývá EK, aby splnila svůj dlouholetý závazek a předložila právně závazný Evropský akt přístupnosti.

4.12

EHSV vítá předložení návrhu o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru a připomíná svá doporučení uvedená ve stanovisku k tomuto tématu (11).

4.13

EHSV vítá zařazení kritérií přístupnosti a zdravotního postižení do předpisů o strukturálních fondech a dalších oblastí, jako je doprava a práva cestujících.

4.14

EHSV se domnívá, že by měla pravidelně probíhat setkání předsedů EU k tématu zdravotního postižení a generálních ředitelství EK k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jak bylo oznámeno, za účasti zástupců Evropského hnutí pro zdravotně postižené a s cílem politického monitorování a podpory provádění úmluvy OSN včetně jejích ustanovení o přístupnosti.

4.15

EHSV konstatuje, že byť prostředky poskytované k financování přístupnosti zjevně nedostačují, znamenalo by již zařazení přístupnosti jako kritéria pro současné systémy financování zlepšení v této oblasti: strukturální fondy, balíček týkající se sociálních investic, budoucí obecné blokové výjimky ze státní podpory zaměstnanosti, hlavní směry pro TEN-T.

4.16

EHSV se též domnívá, že je zapotřebí zlepšit přístup k hromadným sdělovacím prostředkům a viditelnost potřeb osob se zdravotním postižením v tomto typu médií.

5.1

EHSV vyzývá k formulaci strategie zaměřené na posílení postavení občanů coby hlavní cesty k plné realizaci přístupnosti. Jsou zapotřebí osvětové kampaně a odborná příprava zdravotně postižených osob na téma jejich práv přístupnosti.

5.2

EHSV vyjadřuje politování nad absencí ukazatelů a vyzývá Eurostat, aby přijal strategii pro přípravu specifických ukazatelů na základě ukazatelů Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a návrhu obecného komentáře Výboru pro přístupnost při úmluvě OSN k článku 9.

5.3

EHSV vyzývá k tomu, aby do standardů byla zařazena jasná kritéria přístupnosti a monitorovací nástroje (zástavba, infrastruktura, moderní IKT, mj. operační systémy pro tablety a smartphony a pověření M/376 o funkčních požadavcích na přístupnost pro produkty a služby informačních a komunikačních technologií). Přípravy standardů by se ve všech fázích měly plně účastnit osoby se zdravotním postižením.

5.4

EHSV se domnívá, že je třeba vytvořit silné prosazovací systémy, které v Evropě v současnosti selhávají.

5.5

EHSV zdůrazňuje potřebu využívat monitorovací nástroje zařazené ve společném nařízení o budoucích strukturálních fondech, a zajistit tak dodržování předběžných podmínek v oblasti zdravotního postižení spolu s plnou účastí sociálních partnerů a organizací zdravotně postižených osob na tomto monitorování.

5.6

EHSV se domnívá, že evropské a vnitrostátní strategie osvěty by měly obsahovat přístupnost pro postižené osoby v osnovách pro vzdělávání ve školách a na univerzitách.

5.7

EHSV připomíná svůj požadavek z předcházejících stanovisek na vytvoření řídicího výboru pro monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který by fungoval jako politický orgán v rámci činnosti EHSV.

5.8

Je třeba prosazovat evropský systém nástrojů k certifikaci přístupnosti. Měla by být zajištěna účast organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením.

5.9

Rozměr přístupnosti by měl být přítomen v právních a politických posouzeních dopadu EU. Je třeba zavést nástroje, s jejichž pomocí by toto zapojení proběhlo jednotně ve všech členských státech.

5.10

EHSV vyzývá k monitorování provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením ve všech institucích EU (včetně EHSV), a připomíná nutnost zajistit přístupnost budov, náborových politik a informací (fyzických i elektronických). Zvláštní pozornost by této oblasti měla být věnována v přezkumu strategie v roce 2015.

(a)

měly přístup ke kulturním materiálům v přístupných formátech;

(b)

měly přístup k televizním programům, filmům, divadelním a jiným kulturním činnostem v přístupných formátech;

(c)

měly přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty a, v co největší možné míře, přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví.