22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/10

(1)

Nařízením (ES) č. 1312/98 ze dne 24. června 1998 (2) uložila Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) konečná antidumpingová cla (dále jen „původní opatření“) na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie. Uložená výše cla činila pro jednoho indického vyvážejícího výrobce 53 % a pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie (dále jen „dotčená země“) 82 %.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Rada nařízením (ES) č. 1736/2004 ze dne 4. října 2004 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie (3) tato opatření zachovala.

(3)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení podal dne 4. května 2009 styčný výbor motouzového, lanařského a síťařského výrobního odvětví Evropské unie (Eurocord) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, výroby lan ze syntetických vláken v Unii.

(4)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Poněvadž Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, oznámila dne 7. října 2009 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2008 do 30. září 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti úředně vyrozuměla známé výrobce v Unii, vývozce a vyvážející výrobce v dotčené zemi, zástupce dotčené země, dovozce, jakož i sdružení uživatelů, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu výrobců v Unii a vyvážejících výrobců v Indii se v souladu s článkem 17 základního nařízení považovalo za vhodné zvážit, zda by se měl provést výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se přihlásily do 15 dnů ode dne zahájení přezkumu a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Ve stanovené lhůtě se přihlásilo a požadované informace poskytlo celkem pět indických výrobců (přičemž dva z nich patří do stejné skupiny), kteří projevili zájem o zařazení do vzorku. Čtyři z těchto pěti společností v období přezkumného šetření vyráběly a dovážely dotčený výrobek na trh Unie. Pátá společnost v průběhu období přezkumného šetření dotčený výrobek na trh Unie nedovážela. Všech pět společností se považovalo za spolupracující společnosti a počítalo se s nimi pro výběr vzorku. Úroveň spolupráce ze strany Indie, tj. procentní podíl vývozu do Unie uskutečněného indickými spolupracujícími společnostmi v porovnání s celkovým indickým vývozem do Unie, nebylo možné vypočítat, jelikož celkový vývoz do Unie v průběhu období přezkumného šetření, který uvedlo zmíněných pět spolupracujících společností, byl podstatně vyšší než objem evidovaný Eurostatem pro veškerý vývoz z Indie, a to z důvodů objasněných podrobně ve 21. až 23. bodě odůvodnění.

(11)

Vzorek byl vybrán po dohodě s indickými orgány a zahrnoval zmíněné čtyři společnosti, které uvedly vývoz do Unie. Dvě z těchto čtyř společností zařazených do vzorku byly ve spojení. Je třeba připomenout, že v původním šetření spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce a že se na tohoto výrobce v současnosti vztahuje individuální sazba antidumpingového cla. Rovněž je třeba připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti žádný z indických vyvážejících výrobců nespolupracoval, a proto v souladu s ustanoveními čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela zjištění z dostupných údajů.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osmnáct výrobců v Unii (všech patnáct žadatelů a další tři výrobci, kteří společně představovali 78 % celkové výroby v Unii). Na základě informací získaných od spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii představujících přibližně 40 % výrobního odvětví Unie, tak jak je vymezeno ve 40. bodě odůvodnění, a přibližně polovinu prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii nezávislým odběratelům v Unii. Vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a zeměpisného rozložení výrobců v Unii, které mohly být přiměřeně přezkoumány v době, která byla k dispozici. Jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku zahájil činnost v průběhu posuzovaného období, a jeho údaje proto nebyly použity při analýze trendů, které vykazovaly ukazatele újmy, aby se zamezilo zkreslení, pokud jde o tyto trendy. Údaje ostatních čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly použity pro analýzu těchto trendů, však byly i přesto reprezentativní.

(13)

Komise zaslala dotazníky všem pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku i všem čtyřem indickým vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku.

(14)

Odpovědi na dotazník přišly od všech pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ze čtyř indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jeden přestal spolupracovat, zatímco zbývající tři výrobci, z nichž dva jsou navzájem ve spojení, odpověděli na dotazník ve stanovených lhůtách. Z tohoto důvodu se vzorek indických vyvážejících výrobců nakonec skládal z uvedených tří indických společností, které odpověděly na dotazník.

(15)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné, aby mohla určit, zda je pravděpodobné přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, a vymezit zájem Unie. V prostorách následujících společností se uskutečnily inspekce na místě:

—

Axiom Imex International Ltd., Boisar,

—

Tufropes Private Limited, Silvassa,

—

India Nets, Indore.

—

Cordoaria Oliveira SÁ (Portugalsko),

—

Eurorope SA (Řecko),

—

Lanex A.S. (Česká republika),

—

Lankhorst Euronete Ropes (Portugalsko),

—

Teufelberger Ges.m.b.H. (Rakousko).

(16)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření a je vymezen takto: motouzy, šňůry, provazy a lana, též splétané nebo oplétané, též impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty, z polyethylenu nebo polypropylenu, jiné než vázací nebo balicí motouzy, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m), jakož i z jiných syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m). V současnosti je tento výrobek zařazen do kódů KN 5607 49 11, 5607 49 19, 5607 50 11 a 5607 50 19. Dotčený výrobek se používá v široké škále námořních a průmyslových aplikací, především v lodní dopravě (zejména k uvazování) a v odvětví rybolovu.

(17)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že zmíněná lana používaná k uvazování nespadají do definice dotčeného výrobku, nýbrž by měla být kvůli smyčkám, jež jsou k nim připevněny, deklarována jako „výrobky z lanoví“, které spadají do jiného kódu KN (viz též 23. bod odůvodnění). Je však třeba poznamenat, že lana k uvazování se zmiňují pouze v kontextu možných použití různých druhů dotčeného výrobku, které jsou všechny definovány jako lana ze syntetických vláken, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění.

(18)

Jak bylo prokázáno v původním šetření a potvrzeno v tomto šetření, dotčený výrobek a lana ze syntetických vláken vyráběná a prodávaná indickými vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a lana vyráběná a prodávaná výrobci v Unii na trhu Unie jsou ve všech ohledech totožná a mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti. Považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie není srovnatelný s dotčeným výrobkem vzhledem k tomu, že výrobci v Unii začali používat nový typ suroviny s názvem Dyneema, která je mnohem dražší než ostatní suroviny, jelikož výrobky, v nichž je tato surovina použita, mají mnohem větší pevnost. Indičtí výrobci zařazení do vzorku tento druh suroviny skutečně nepoužívají. Za prvé je však nutno uvést, že dotyčné výrobky představují pouze malou část výrobků prodávaných výrobci v Unii. I když je skutečně pravda, že někteří výrobci v Unii tento druh vláken používají stále více, tvoří lana z Dyneema pouze malý zlomek výroby v Unii. Proto ačkoli významný rozdíl v ceně suroviny (až přibližně 25–30krát dražší) může mít určitý dopad zejména na ukazatel újmy týkající se průměrné ceny prodeje u výrobního odvětví Unie, je dopad lan z Dyneema na celkový výsledek posouzení omezený vzhledem k nesmírnému množství „běžných“ lan vyráběných v Unii. Za druhé, veškeré výpočty provedené v tomto přezkumu před pozbytím platnosti vycházely ze srovnání odpovídajících druhů výrobků, přičemž se braly v potaz různé suroviny. Tyto výpočty proto nemohou být zkresleny rozdílem v sortimentní skladbě. Výrobek, v němž byly použity suroviny jako Dyneema, má každopádně stejné základní fyzické a chemické vlastnosti jako dotčený výrobek. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zjišťovalo, zda je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu poté, co by platná opatření uložená vůči Indii případně pozbyla platnosti.

(21)

Podle údajů Eurostatu byl objem dovozu dotčeného výrobku z Indie v celém posuzovaném období zanedbatelný. V průběhu období přezkumného šetření činil objem dovozu z Indie 31 tun, tj. méně než 0,1 % spotřeby Unie v období přezkumného šetření:

(22)

Podle ověřených údajů však tři společnosti zařazené do vzorku zaslaly v období přezkumného šetření do Unie podstatně vyšší objemy dotčeného výrobku, než jsou objemy uvedené v Eurostatu. V tomto ohledu se připomíná, že v původním šetření poskytli dovozci informace prokazující, že určité množství dotčeného výrobku pořízeného v Indii nebylo na trhu Unie propuštěno do volného oběhu, nýbrž bylo uloženo v celních skladech a prodáno zaoceánským plavidlům nebo námořním plovoucím plošinám. Jeden z výrobců, kteří předložili žádost, toto tvrzení zopakoval v současném šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci přístavních obchodníků při šetření nebylo možno toto tvrzení ověřit. Podle seznamu odběratelů, který poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, však bylo zřejmé, že odběrateli jsou skutečně většinou dodavatelé pro obchodní a námořní plavidla a námořní plovoucí plošiny v přístavech Unie. Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že rozdíl mezi statistickými daty a nahlášenými údaji je zapříčiněn tímto prodejem.

(23)

Je třeba rovněž uvést, že žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala tvrzení o obcházení opatření. V tomto ohledu žadatel tvrdil, že určité objemy lan ze syntetických vláken z Indie vstoupily na území Unie pod číslem KN 5609 (Výrobky z […] motouzů, šňůr, provazů nebo lan), na něž se opatření nevztahují. V tomto šetření však nebyly na podporu tohoto názoru zjištěny žádné informace.

(24)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že v období přezkumného šetření bylo z Indie na celní území Unie skutečně dovezeno 31 tun dotčeného výrobku. Pokud jde o ověřený vývoz do přístavů Unie uskutečněný třemi indickými výrobci zařazenými do vzorku, který nebyl propuštěn do volného oběhu na trhu Unie, tento prodej se považuje za součást indického vývozu do ostatních třetích zemí.

(25)

Jelikož neexistoval významný objem dovozu z Indie do Unie, nemohl být takový objem základem pro reprezentativní analýzu pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu nebo újmy. Vzhledem k takto omezenému skutečnému objemu dovozu skutečně nelze vyvodit závěr, že v průběhu období přezkumného šetření docházelo k dumpingovému dovozu z Indie působícímu újmu. Analýza se proto zaměřila na pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(26)

Zkoumalo se, zda v dotčené zemi existuje nevyužitá výrobní kapacita, která by vytvářela potenciál k obnovení dumpingového vývozu v případě zrušení opatření.

(27)

Bylo zjištěno, že výrobní kapacita tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření prudce vzrostla, zatímco využití kapacity se v téže době snížilo. V období přezkumného šetření činily volné kapacity uvedených tří společností přibližně 75 % spotřeby Unie. To naznačuje pravděpodobný nárůst objemu dovozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(28)

Co se týká ostatních výrobců lan ze syntetických vláken v Indii, je známo, že společnost Garware, která po fázi výběru vzorku přestala spolupracovat, je významným výrobcem a podle jejích oficiálních internetových stránek má značnou výrobní kapacitu. V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti jsou mimoto uvedeni další čtyři velcí indičtí výrobci. V Indii existuje rovněž řada středních a malých výrobců, kteří prodávají především na domácím trhu. Jelikož tito indičtí výrobci nespolupracovali při šetření, není jejich výrobní kapacita známa, lze však předpokládat, že trend u těchto výrobců je srovnatelný s trendem zjištěným u spolupracujících společností, a že tito výrobci tudíž mají další volnou kapacitu.

(29)

Poté, co jim byla sdělena uvedená zjištění, zpochybnili všichni indičtí výrobci zařazení do vzorku údaje týkající se jejich celkové volné kapacity. Všechny tyto údaje však uvedly samotné společnosti a byly ověřeny při šetření, které se uskutečnilo v prostorách každé z nich. Tato tvrzení proto byla odmítnuta.

(30)

Objem vývozu tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do jiných třetích zemí, včetně prodeje přístavům Unie, který nevstupuje na celní území Unie, je značný a v průběhu posuzovaného období se zvýšil přibližně o 80 %, což představuje téměř polovinu celkového prodeje vyvážejících výrobců v průběhu období přezkumného šetření.

(31)

Skutečný dovoz do Unie se po uložení původních opatření prakticky zastavil. Je však nutno podotknout, že objem vývozu výrobců zařazených do vzorku do přístavů v Unii se v posuzovaném období značně zvýšil, a to z 61 na 785 tun. Vzhledem k tomu, že se skutečný dovoz do Unie uskutečňuje částečně prostřednictvím stejných prodejních kanálů jako v případě výrobků prodávaných v přístavech Unie, tato zvýšená přítomnost v blízkosti trhu Unie může naznačovat, že v případě neexistence opatření by indičtí výrobci zařazení do vzorku (a případně i další výrobci) mohli začít v krátkém čase prodávat značná množství dotčeného výrobku na trhu Unie.

(32)

Vzhledem k výše zmíněné orientaci indických výrobců na vývoz, jakož i k jejich rostoucí přítomnosti v přístavech Unie lze učinit závěr, že je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, množství indického vývozu do Unie by se významně zvýšilo.

(33)

Poté, co jim byla sdělena zjištění přezkumu, jeden z indických výrobců poznamenal, že indický vývoz je po celém světě velmi diverzifikovaný mezi trhy s růstovým potenciálem, a proto by v případě neexistence opatření nedošlo k obnovení vývozu do Unie ve značném objemu. Uznává se, že někteří indičtí výrobci mohli diverzifikovat svůj vývoz mezi různé trhy, to však nelze pokládat za dostatečné, aby to mohlo změnit závěry, které byly učiněny na základě výše uvedených zjištění.

(34)

Orientační výpočet dumpingu byl proveden na základě ověřeného prodeje do přístavů Unie uskutečněného třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, který se sice považuje za součást vývozu do jiných třetích zemí, poskytuje však vhodný údaj o možných cenách indických lan ze syntetických vláken v případě neexistence cel. Běžné hodnoty vycházely z cen na domácím trhu v Indii. Na základě těchto údajů byl u dvou ze tří indických výrobců zařazených do vzorku zjištěn dumping. Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí činí průměrně 10 %, což lze považovat za významné rozpětí, ačkoliv je mnohem nižší než rozpětí zjištěná v původním šetření.

(35)

Ze srovnání cen dosažených třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku na trzích jiných třetích zemí (vyjma prodeje do přístavů Unie) s jejich cenami na domácím trhu byl zjištěn podobný výsledek, ačkoliv takto zjištěná dumpingová rozpětí byla nižší.

(36)

Poté, co jim byla sdělena zjištění přezkumu, jeden z indických výrobců uvedl, že v souvislosti s indickým dovozem do Unie nebyl zjištěn dumping. Ve skutečnosti se však prakticky téměř žádný dovoz neuskutečnil. Kromě toho byl dumping konstatován jak u prodeje do přístavů Unie, tak u prodejů do dalších třetích zemí. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(37)

Jiná ze zúčastněných stran uvedla, že dumpingová rozpětí zjištěná v tomto přezkumu nelze považovat za významná v porovnání se stávající úrovní cel, vzhledem k rozdílným nákladům na pracovní sílu v Unii a v Asii. Je však třeba poznamenat, že náklady na pracovní sílu v Unii nejsou pro výpočet dumpingového rozpětí relevantní.

(38)

Na základě výše uvedené analýzy se konstatuje, že vyvážející výrobci mají značný výrobní potenciál k obnovení vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Co se týká cen, bylo zjištěno, že dva výrobci zařazení do vzorku uskutečňovali prodej do jiných třetích zemí za dumpingové ceny. Vezme-li se navíc v potaz rovněž společnost Garware, která přestala spolupracovat, existuje dalších pět velkých vyvážejících výrobců uvedených v podnětu, u nichž lze na základě dostupných informací předpokládat, že vykazují stejný trend jako společnosti, u nichž byl zjištěn prodej do jiných třetích zemí za dumpingové ceny.

(39)

Vzhledem k náznakům, že indičtí vyvážející výrobci mají i nadále strategický zájem o trh Unie, což prokazují jejich rostoucí objemy vývozu do přístavů Unie a obrovská dostupná volná kapacita, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovili by tito výrobci vývoz do Unie ve značném množství. Vzhledem k cenovému chování indických výrobců na trzích ve třetích zemích je vysoce pravděpodobné, že by došlo k obnovení vývozu za dumpingové ceny. Konstatuje se proto, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to k obnovení dumpingu.

(40)

Výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují výrobci v Unii, na něž připadá celková výroba v Unii. Počet výrobců v Unii lze odhadnout na přibližně čtyřicet.

(41)

Informace pro výběr vzorku požadované v oznámení o zahájení přezkumu poskytlo patnáct výrobců v Unii, jejichž jménem byla žádajícím sdružením podána žádost o přezkum před pozbytím platnosti, a další tři výrobci v Unii. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, podrobně byl šetřen vzorek pěti výrobců představujících přibližně 40 % výrobního odvětví Unie. Vzorek se skládal z těchto společností:

(42)

Jak již bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, osmnáct spolupracujících výrobců v Unii představovalo 78 % celkové výroby v Unii v průběhu období přezkumného šetření.

(43)

Spotřeba lan ze syntetických vláken v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie (včetně prodeje uskutečněného nespolupracujícími výrobci v Unii na základě odhadu žádajícího sdružení) s připočtením veškerého dovozu do Unie podle údajů Eurostatu.

(44)

Na základě výše uvedených skutečností lze stanovit, že se v průběhu posuzovaného období spotřeba Unie snížila o 7 %. Poté, co se mezi roky 2006 a 2007 spotřeba zvýšila o 16 %, mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření poklesla o 20 %.

(45)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, skutečný indický dovoz do Unie byl v celém posuzovaném období v důsledku platných účinných antidumpingových opatření zanedbatelný.

(46)

Jak však bylo objasněno ve 22. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou v rostoucí míře přítomni v blízkosti trhu Unie, a to prostřednictvím vývozu do přístavů EU, který nepodléhá celnímu odbavení, a je tudíž od zmíněných antidumpingových cel osvobozen.

(47)

Jelikož byl skutečný indický dovoz do Unie zanedbatelný, bylo srovnání cen provedeno mezi cenami indického vývozu do jiných třetích zemí (včetně vývozu do přístavů v Unii, na nějž se antidumpingová cla nevztahují) a cenami prodeje v Unii, který uskutečnili výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(48)

Na tomto základě bylo zjištěno, že se indický vývoz do jiných třetích zemí uskutečnil za prodejní ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Takto zjištěný cenový rozdíl dosáhl až 46 % a v průměru činil 18 %.

(49)

Hodnota indického vývozu do jiných třetích zemí během posuzovaného období vzrostla o více než 30 %. Tento prodej představoval téměř polovinu celkového obratu indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v průběhu období přezkumného šetření.

(50)

Navzdory poklesu spotřeby na trhu Unie o 7 % se objem dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období zvýšil o 18 %. Podíl tohoto dovozu na trhu tak vzrostl ze 17 % na 22 %.

(51)

Je nutno zmínit, že dovoz z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) v posuzovaném období vzrostl o 46 % a dosáhl podílu na trhu ve výši 8,6 % (v porovnání s 5,5 % v roce 2006). Ačkoliv kvůli obecné povaze údajů Eurostatu, které nejsou rozděleny podle druhů výrobků, nebylo možno provést přesné srovnání cen, zdá se, že průměrná cena čínského dovozu do Unie je podstatně vyšší než průměrná cena indického vývozu. Mimoto se zdá, že průměrná cena čínského dovozu odpovídá cenám výrobního odvětví Unie.

(52)

Dovoz z Korejské republiky (dále jen „Korea“) do Unie měl v posuzovaném období stálý podíl na trhu ve výši přibližně 3 %. Objem tohoto dovozu klesl souběžně se snižující se spotřebou o 6 %.

(53)

Dovoz z jakékoli jiné třetí země měl v průběhu období přezkumného šetření podíl na trhu Unie pro lana ze syntetických vláken nižší než 2 %.

(54)

Byly analyzovány všechny ukazatele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Pokud jde o ukazatele objemu prodeje a podílu výrobců v Unii na trhu, tyto ukazatele byly analyzovány na základě údajů získaných pro všechny výrobce v Unii, tj. výrobní odvětví Unie. Co se týká všech ostatních ukazatelů újmy, jejich zkoumání vycházelo z informací poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku, které byly ověřeny v prostorách jednotlivých společností, jak bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění. Jak již bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, jeden z výrobců v Unii zahájil činnost v průběhu posuzovaného období, jeho údaje proto nebyly v analýze trendů týkajících se ukazatelů újmy použity, aby se zamezilo zkreslení těchto trendů.

(55)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období významně snížil, a to o 12 %. Jak již bylo uvedeno ve 44. bodě odůvodnění, spotřeba Unie v posuzovaném období klesla o 7 %, přičemž obzvláště prudký pokles začal od roku 2007. Je třeba zdůraznit, že se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie snižoval rychlejším tempem než pokles spotřeby:

(56)

Vývoj popsaný v předchozím bodě odůvodnění a výše uvedené tabulce měl mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření za následek úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Snižování podílu výrobního odvětví Unie na trhu bylo trvalé, přičemž celkový úbytek činil 4,6 procentního bodu:

(57)

Je nutno podotknout, že výše uvedený úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu byl do značné míry zapříčiněn rostoucím podílem čínského dovozu na trhu (viz 50. bod odůvodnění).

(58)

Souběžně s vývojem objemu prodeje se objem výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku snižoval srovnatelným tempem, a to o 17 % v průběhu posuzovaného období. Výrobní kapacita v témže období vzrostla o 5 %. To mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vedlo ke snížení využití kapacity o 20 %:

(59)

Co se týká zásob, výrobci lan ze syntetických vláken udržovali obecně své zásoby na poměrně nízké úrovni, jelikož se většina výroby uskutečňuje na základě poptávky. Bylo možno zaznamenat, že v průběhu posuzovaného období, a zejména v období přezkumného šetření, vykazovaly průměrné zásoby pokles, který byl velkou měrou zapříčiněn snížením výroby lan ze syntetických vláken.

(60)

Průměrné ceny obdobného výrobku prodávaného v Unii výrobci v Unii zařazenými do vzorku se v posuzovaném období do určité míry zvýšily, zejména mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření:

(61)

Je však třeba poznamenat, že výše uvedená průměrná prodejní cena je vypočtena na základě všech druhů výrobku, včetně lan ze syntetických vláken nejvyšší hodnoty, například lan ze syntetických vláken vyrobených ze suroviny s názvem Dyneema. Cenový rozdíl mezi jednotlivými druhy výrobku je skutečně obrovský (viz 19. bod odůvodnění). V minulých letech zvýšilo výrobní odvětví Unie výrobu výrobků vyšší hodnoty. Tato lana ze syntetických vláken mají v jejich sortimentní skladbě tudíž rostoucí podíl. Tyto nedávné změny v sortimentní skladbě jsou jedním z důvodů zvýšení průměrných jednotkových prodejních cen výrobního odvětví Unie.

(62)

Částečně v důsledku platných účinných opatření a částečně díky diverzifikaci sortimentní skladby se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo v celém posuzovaném období zachovat stálou a dobrou úroveň ziskovosti:

(63)

Investice byly v letech 2006 a 2007 na poměrně vysoké úrovni, načež poklesly na polovinu předchozí částky. V průběhu období přezkumného šetření se neuskutečnily prakticky žádné investice.

(64)

Souběžně s konstantním vývojem ziskovosti se v posuzovaném období zvýšila i návratnost investic.

(65)

Peněžní tok výrobců v Unii zařazených do vzorku byl v průběhu posuzovaného období na poměrně stálé úrovni:

(66)

Situace výrobců v Unii zařazených do vzorku, co se týče zaměstnanosti, se mezi roky 2006 a 2008 vyvíjela příznivě. Od roku 2008 do období přezkumného šetření však v důsledku klesající poptávky na trhu došlo ke snížení zaměstnanosti. Pokles poptávky mající za následek snížení výroby vedl mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření rovněž k snížení produktivity. Pokud jde o roční mzdové náklady na zaměstnance, ty se až do roku 2008 zvyšovaly, načež v období přezkumného šetření následoval mírný pokles.

(67)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba Unie snížila o 7 % (viz 44. bod odůvodnění), objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie však poklesl o 12 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 6 procentních bodů (viz 55. a 56. bod odůvodnění). Na druhou stranu, objem skutečného indického dovozu byl kvůli platným opatřením i nadále zanedbatelný, objem dovozu z ostatních zemí však vzrostl o 18 % (především kvůli dovozu z ČLR) a získal dalších 5 procentních bodů podílu na trhu (viz 50. bod odůvodnění). Konstatuje se tudíž, že výrobní odvětví Unie bylo poklesem spotřeby dotčeno více, a zaznamenalo proto významnější úbytek objemu prodeje než ostatní účastníci na trhu.

(68)

Kvůli skutečnosti, že dovoz dotčeného výrobku z Indie byl během období přezkumného šetření zanedbatelný, nebylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro skutečný indický dovoz. Je však nutno podotknout, že indický vývoz do přístavů Unie, který nepodléhá celnímu odbavení, významně vzrostl a bylo zjištěno, že se část tohoto prodeje uskutečňovala za dumpingové ceny.

(69)

Bylo analyzováno, zda výrobní odvětví Unie stále ještě překonává účinky minulého dumpingu. Dospělo se k závěru, že se výrobnímu odvětví Unie již do značné míry podařilo tyto účinky překonat vzhledem ke skutečnosti, že byla po dlouhou dobu v platnosti účinná antidumpingová opatření.

(70)

Vzhledem ke skutečnosti, že pokud jde o dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie, byla v platnosti účinná antidumpingová opatření, se zdá, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo do značné míry překonat účinky minulého dumpingu působícího újmu.

(71)

Nelze však vyvodit závěr, že je situace výrobního odvětví Unie jistá. Ačkoliv se zdá, že určité ukazatele újmy týkající se finančních výsledků výrobců v Unii (zejména ziskovost, návratnost investic a peněžní tok) vykazují poměrně stálou tendenci, ostatní ukazatele újmy (zejména objem prodeje a podíl na trhu, výroba a využití kapacity, jakož i investice) jasně ukazují, že situace výrobního odvětví Unie byla na konci období přezkumného šetření stále poměrně nejistá. Poté, co jim byla sdělena zjištění tohoto šetření, jeden z indických výrobců uvedl, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo žádnou újmu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nebylo konstatováno, že výrobní odvětví Unie utrpělo v průběhu období přezkumného šetření hmotnou újmu. Avšak závěr učiněný na základě zjištění přezkumu byl ten, že některé ukazatele vykazovaly stálé hodnoty, zatímco ostatní vykazovaly známky újmy.

(72)

Některé strany tvrdily, že nepříznivý vývoj některých ukazatelů újmy nebyl způsoben indickým dovozem, nýbrž celosvětovou hospodářskou krizí a rostoucím tržním podílem čínského dovozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nepříznivý vývoj některých ukazatelů nebyl připisován téměř neexistujícímu dovozu z Indie. Navíc nárůst dovozu z Číny byl zkoumán a neměl žádný dopad na analýzu pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu.

(73)

Co se týká životaschopnosti výrobního odvětví Unie obecně, je třeba uvést, že postupné uvádění různých výrobků vyšší hodnoty na trh – jak v rámci Unie, tak i na trzích třetích zemí – znamená, jak se zdá, kladné vyhlídky, pokud jde o dlouhodobou konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož počet výrobců vyrábějících tato vysoce kvalitní lana ze syntetických vláken je v současnosti na světovém trhu omezený.

(74)

Jak bylo uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie během období přezkumného šetření se analýza zaměřila na pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy.

(75)

Jak je podrobně rozvedeno ve 26. až 28. bodě odůvodnění, indičtí vyvážející výrobci mají k dispozici obrovské volné kapacity. Jak bylo objasněno ve 30. až 32. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou mimoto silně orientováni na vývoz a mají pobídku k prodeji svých výrobků ve velkém objemu na vývozních trzích. Jak bylo navíc uvedeno ve 31. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou silně a ve stále větší míře přítomni v přístavech Unie. Na základě těchto důvodů lze vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že by dovoz z Indie do Unie dosáhl v krátkém čase značného objemu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(76)

Jak je uvedeno v 34. a 35. bodě odůvodnění, v případě neexistence opatření je pravděpodobné, že dojde k obnovení indického dovozu za dumpingové ceny. Jak je zmíněno ve 47. a 48 bodě odůvodnění, bylo mimoto rovněž zjištěno, že skutečnost, že prodejní ceny indických výrobců jsou v průměru o 18 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie (a tento cenový rozdíl může dosáhnout až 46 %), zřejmě naznačuje, že v případě neexistence opatření budou indičtí výrobci pravděpodobně vyvážet dotčený výrobek na trh Unie za ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, tj. je pravděpodobné, že jejich ceny budou představovat podbízení vůči prodejním cenám výrobců v Unii.

(77)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že v případě neexistence opatření je velmi pravděpodobné, že se indický dovoz dotčeného výrobku obnoví ve značném množství a s cenami podstatně nižšími, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(78)

Vzhledem k poměrně nejisté situaci výrobního odvětví Unie (jak je vysvětleno v 71. a 72. bodě odůvodnění) je pravděpodobné, že případné obnovení indického dumpingového dovozu ve velkém za ceny nižší než ceny v Unii bude znamenat újmu pro výrobní odvětví Unie. Je zejména pravděpodobné, že rozsáhlé obnovení dumpingového dovozu bude mít za následek další úbytky podílu na trhu a objemu prodeje výrobního odvětví Unie, což povede k snížení výroby a poklesu zaměstnanosti. To bude mít spolu se značným cenovým tlakem v důsledku dovozu s nižšími cenami, než jsou prodejní ceny výrobců v Unii, za následek rychlé a vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(79)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení újmy způsobené obnoveným dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z Indie.

(80)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo ověřeno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie.

(81)

Určení zájmu Unie bylo založeno na posouzení všech jednotlivých dotčených zájmů, tj. zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků, velkoobchodníků a průmyslových uživatelů dotčeného výrobku.

(82)

Je třeba připomenout, že se v předchozích šetřeních nemělo za to, že by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Toto šetření je mimoto přezkumem před pozbytím platnosti, analyzuje tudíž situaci, v níž jsou zavedena antidumpingová opatření.

(83)

Na tomto základě se zkoumalo, zda navzdory závěru o pravděpodobnosti obnovení dumpingu a pravděpodobném obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování opatření v zájmu Unie.

(84)

Jak již bylo uvedeno v 56. a 73. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie se podařilo zachovat významný, i když snižující se podíl na trhu a současně diverzifikovat sortimentní skladbu zavedením vysoce kvalitních lan ze syntetických vláken. Lze proto usuzovat, že výrobní odvětví Unie zůstalo ze strukturálního hlediska životaschopné.

(85)

Vzhledem k závěrům ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v 70. až 72. bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo objasněno v 74. až 79. bodě odůvodnění) lze mít rovněž za to, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení finanční situace, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, a to by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(86)

Vzhledem k předpokládaným objemům a cenám dovozu dotčeného výrobku z Indie by bylo výrobní odvětví Unie skutečně vystaveno vážnému riziku. Jak je objasněno v 78. bodě odůvodnění, tento dovoz by měl za následek další snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, objemu prodeje a zaměstnanosti a rovněž by stlačil jeho ceny, což by nakonec vedlo k zhoršení jeho ziskovosti na podobné negativní úrovně, jaké byly zjištěny v původním šetření.

(87)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na neexistenci údajů prokazujících opak se vyvozuje závěr, že by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem výrobního odvětví Unie.

(88)

Komise zaslala dotazníky deseti dovozcům/obchodníkům, kteří nejsou ve spojení. Pouze jedna z těchto společností zaslala odpověď a vyslovila své námitky. Jelikož je však tato společnost ve spojení s jedním indickým výrobcem lan ze syntetických vláken, nelze ji považovat za dovozce, který není ve spojení. Poněvadž je společnost dovozcem ve spojení, její zájem je neoddělitelně spojen se zájmem indického výrobce.

(89)

Za této situace se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody, které by naznačovaly, že by zachování opatření do značné míry nepříznivě ovlivnilo dotčené dovozce/obchodníky, kteří nejsou ve spojení.

(90)

Komise zaslala dopis jednomu průmyslovému sdružení uživatelů dotčeného výrobku. Žádný uživatel neposkytl úplnou odpověď na dotazník a od sdružení nebyla obdržena žádná písemná podání.

(91)

Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany uživatelů a s ohledem na skutečnost, že dopad antidumpingových opatření bude ve srovnání s ostatními náklady hlavních uživatelských výrobních odvětví, jako je stavba lodí, projektování a provozování námořních plovoucích plošin, pravděpodobně zanedbatelný, se vyvozuje závěr, že zachování opatření nebude mít na tyto uživatele v zásadě nepříznivý dopad.

(92)

Lze předpokládat, že zachování opatření zajistí, aby během krátké doby nedošlo k obnovení indického dumpingového dovozu na trh Unie ve značném množství. Výrobní odvětví Unie bude mít proto i nadále prospěch z podmínek hospodářské soutěže na trhu Unie a snížení hrozby uzavírání podniků a poklesu zaměstnanosti. Očekává se rovněž, že tyto příznivé účinky zaručí podmínky pro rozvoj inovačních, technicky zdokonalených výrobků pro nová a specializovaná použití ze strany výrobního odvětví Unie.

(93)

Je nutno rovněž zmínit, že na základě zvážení zájmu dovozců/obchodníků a rovněž uživatelů v Unii se zdá, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že by zachování opatření mělo značný nepříznivý dopad.

(94)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dopadu zachování opatření na jednotlivé účastníky na trhu Unie se vyvozuje závěr, že zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(95)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, mimo jiné obrovské volné kapacity indických výrobců, jejich silnou orientaci na vývoz a rostoucí přítomnost v blízkosti trhu Unie, ceny jejich vývozu na trhy ostatních třetích zemí, u nichž bylo zjištěno, že jsou nižší než běžná hodnota a rovněž podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření, jakož i poměrně nejistou situaci výrobního odvětví Unie je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingového dovozu z Indie působícího újmu.

(96)

Všechny dotčené strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit zachování stávajících opatření v současné podobě. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky, nebyly však předloženy žádné námitky, které by odůvodňovaly změnu výše uvedených zjištění. Tvrzeními souvisejícími se sdělením zjištění přezkumu příslušným stranám se zabývají příslušné body odůvodnění tohoto nařízení.

(97)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by (jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení) antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 1736/2004 měla být zachována.

(98)

Aniž by se opomíjela skutečnost, že byla zjištěna pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu, vyznačuje se toto řízení zvláštními okolnostmi, zejména dlouhou dobou trvání platných opatření, jejichž platnost již byla jednou prodloužena, a velmi omezeným množstvím skutečného dovozu z Indie, jak je uvedeno v 21. až 24. bodě odůvodnění. Tyto skutečnosti by se měly přiměřeně zohlednit v době prodloužené platnosti antidumpingových opatření, která by měla činit tři roky. Poté, co mu byla sdělena zjištění přezkumu, žadatel uvedl, že by opatření měla být prodloužena o pět let a že výše uvedené úvahy neodůvodňují prodloužení na kratší dobu.

(99)

Obvykle prodloužení opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení platí na pět let. Šetření dospělo k závěru, že situace výrobního odvětví Unie byla na konci období přezkumného šetření stále velmi nejistá a že se dlouhou dobu potýkalo s finančními těžkostmi, jak bylo konstatováno v původním šetření. Ještě se proto zcela nezotavilo z dumpingu působícího újmu. Řada klíčových ukazatelů však naznačila, že uložení opatření již přineslo určitá podstatná zlepšení. Z analýzy této komplexní situace vyplývá, že k úplnému a důkladnému zotavení z jakýchkoli minulých účinků dumpingu působícího újmu pravděpodobně dojde v době kratší, než je obvyklých pět let. Usuzuje se, že s ohledem na analýzu celkové újmy a pravděpodobný vývoj na trhu během platnosti opatření by období tří let mělo být dostačující k tomu, aby došlo k úplnému hospodářskému a finančnímu zotavení výrobního odvětví Unie. Z těchto důvodů se nejeví jako nutné zachovat opatření po delší dobu.

(100)

Usuzuje se proto, že by prodloužení opatření o celé pětileté období nebylo plně doloženo skutečnostmi zjištěnými při šetření, a že by doba platnosti opatření měla být proto omezena na tři roky.

(101)

Individuální sazba antidumpingového cla uvedená v článku 2 tohoto nařízení byla stanovena na základě zjištění původního šetření. Odráží proto situaci dotčené společnosti zjištěnou v průběhu šetření. Tato celní sazba (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) je proto použitelná výhradně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných dotyčnou společností, tedy konkrétně uvedenou právnickou osobou. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v článku 1, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenou společností, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celostátnímu clu.

(102)

S veškerými žádostmi o použití individuální antidumpingové celní sazby (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak informace o jakýchkoli změnách v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které jsou spojeny například se změnou názvu nebo změnou výrobních či prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby,