—

prohlásil tuto žalobu za přípustnou a důvodnou;

a v důsledku toho

—

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 5. května 2021, oznámená dne 10. května 2021, týkající se vrácení (i) 4 241 507 eur (zakázka TACIS/2006/101-510) (jistina) nebo 4 674 256,92 eura (jistina navýšená o úroky z prodlení plynoucí ode dne 30. dubna 2021) a (ii) 1 197 055,86 eura (zakázka CARDS/2008/166-429) (jistina) nebo 1 298 608,85 eura (jistina navýšená o úroky z prodlení plynoucí ode dne 30. dubna 2021), od nichž musí být odečteno 399 825 eur;

—

uložil povinnost navrátit všechny částky, které Komise případně vybrala na základě tohoto rozhodnutí, navýšené o úroky z prodlení v sazbě uplatňované Evropskou centrální bankou navýšené o 7 procentních bodů;

—

uložil povinnost nahradit škodu předběžné vyčíslenou na symbolické 1 euro;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci Komise k přijetí napadených rozhodnutí, nedostatku právního základu a porušení zásady ochrany legitimního očekávání. Žalobkyně má za to, že Komise neměla pravomoc k přijetí napadených rozhodnutí, jež tvořila exekuční titul k vymáhání pohledávky, kterou údajně má vůči ní, jelikož smlouva mezi těmito dvěma stranami neobsahuje rozhodčí doložku, která by přiznávala pravomoc unijním soudům ve sporech mezi stranami v oblasti smluv.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení finančního nařízení tím, že Komise nemá vůči žalobkyni žádnou pohledávku a v každém případě žádnou jistou pohledávku.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, povinnosti náležité péče a zásady nestrannosti, jež jsou zakotveny v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie. Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí pro odůvodnění zahájení řízení o vymáhání uvádí, že nereagovala na oznámení o dluhu, upomínku ani výzvu dopisem. Tímto však žalovaná podle ní opomněla upřesnit, že žalobkyně tyto akty zpochybnila, a dále zmínit, že se belgický soud prohlásil příslušným k rozhodování o žalobě, která k němu byla podána na základě dvou smluv. Žalobkyně dodává, že žalovaná též nesplnila povinnost uvést odůvodnění, neboť nevysvětlila důvody, které ji v projednávané věci vedly k jejímu rozhodnutí. Konečně má žalobkyně za to, že Komise neposoudila s náležitou péčí a nestranně všechny relevantní skutečnosti v projednávané věci.