Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CN0531

    Věc C-531/16: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 18. října 2016 – Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras v. „Specializuotas transportas“ UAB

    Úř. věst. C 6, 9.1.2017, p. 27–28 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    9.1.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 6/27


    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) dne 18. října 2016 – Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras v. „Specializuotas transportas“ UAB

    (Věc C-531/16)

    (2017/C 006/34)

    Jednací jazyk: litevština

    Předkládající soud

    Lietuvos Aukščiausiasis Teismas

    Účastníci původního řízení

    Navrhovatelé v řízení o kasačním opravném prostředku: Šiaulių regiono atliekų tvarkymo centras, „Specializuotas transportas“ UAB

    Další účastníci řízení:„VSA Vilnius“ UAB, „Švarinta“ UAB, „Specialus autotransportas“ UAB, „Ecoservice“ UAB

    Předběžné otázky

    1.

    Je třeba volnému pohybu osob a služeb podle článků 45 a 56 SFEU, zásadám rovnosti uchazečů a transparentnosti stanoveným v článku 2 směrnice 2004/18 (1) a zásadě volné a korektní hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty, která vyplývá z uvedených zásad (ve vzájemném spojení či samostatně, ale bez omezení na výše uvedená ustanovení), rozumět a vykládat je v tom smyslu, že:

    pokud se propojení uchazeči, jejichž vzájemné hospodářské, personální, finanční či jiné vztahy mohou být důvodem ke zpochybnění jejich nezávislosti a ochrany důvěrných informací nebo je mohou zvýhodňovat oproti jiným uchazečům, rozhodli předložit samostatné nabídky ve stejném veřejném zadávacím řízení, mají takoví uchazeči v každém případě povinnost informovat veřejného zadavatele o takových vzájemných vztazích, i pokud si veřejný zadavatel jejich sdělení sám nevyžádal, bez ohledu na to, zda takovou povinnost stanoví vnitrostátní právní předpisy upravující zadávání veřejných zakázek, či nikoli?

    2.

    Je-li odpověď na první otázku:

    a)

    kladná (tedy, že uchazeči musí v každém případě informovat veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích), postačuje okolnost, že taková povinnost nebyla splněna nebo nebyla splněna řádně, k tomu, aby měl veřejný zadavatel za to, či přezkumný orgán (soud) rozhodl, že mezi propojenými uchazeči, kteří předložili samostatné nabídky ve stejném veřejném zadávacím řízení, neexistuje skutečná hospodářská soutěž (a taková soutěž je pouze předstírána)?

    b)

    záporná (tedy, že uchazeči nemají další povinnost – která není stanovena právními předpisy ani v podmínkách zadávacího řízení – informovat veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích), musí nebezpečí vyplývající z účasti propojených hospodářských subjektů a nebezpečí spojené s důsledky této skutečnosti nést veřejný zadavatel, pokud v zadávací dokumentaci neuložil uchazečům takovou informační povinnost?

    3.

    Bez ohledu na odpověď na první otázku a s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora eVigilo (C-538/13), je třeba ustanovením uvedeným v první otázce a v čl. 1 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 89/665 (2) a čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice (ve vzájemném spojení či samostatně, ale bez omezení na výše uvedená ustanovení) rozumět a vykládat je v tom smyslu, že:

    a)

    pokud se veřejný zadavatel v rámci veřejného zadávacího řízení jakkoli dozví, že mezi některými uchazeči existují podstatné vzájemné vztahy, musí takový veřejný zadavatel, bez ohledu na vlastní vyhodnocení takové skutečnosti nebo jiných okolností (například formálních a věcných rozdílů mezi nabídkami předloženými danými uchazeči, veřejného závazku uchazeče dodržovat pravidla korektní hospodářské soutěže vůči jiným uchazečům, a podobně), vyzvat propojené uchazeče, aby objasnili, zda a jakým způsobem je jejich osobní situace slučitelná s volnou a korektní hospodářskou soutěží mezi uchazeči?

    b)

    má-li veřejný zadavatel takovou povinnost a nesplní ji, může soud odůvodněně prohlásit jednání takového veřejného zadavatele za protiprávní, neboť nezajistil transparentnost a objektivitu řízení a nevyžádal si od žalobce důkazy či nerozhodl ze svého podnětu o existenci možného vlivu osobní situace propojených osob na výsledek zadávacího řízení?

    4.

    Je třeba ustanovením zmíněným ve třetí otázce a v čl. 101 odst. 1 SFEU (ve vzájemném spojení či samostatně, ale bez omezení na výše uvedená ustanovení) rozumět a vykládat je ve světle rozsudků Soudního dvora eVigilo (C-538/13), Eturas a další (C-74/14) a VM Remonts (C-542/14) v tom smyslu, že:

    a)

    pokud se uchazeč (žalobce) dozví o odmítnutí nabídky s nejnižší nabídkovou cenou, kterou předložil jeden ze dvou propojených uchazečů ve veřejném zadávacím řízení (uchazeč A), a o tom, že druhý uchazeč (uchazeč B) byl vybrán jako úspěšný uchazeč, a rovněž s přihlédnutím k jiným okolnostem souvisejícím s danými uchazeči a jejich účastí v zadávacím řízení [skutečnost, že uchazeči A a B mají stejné složení představenstva; skutečnost, že mají stejnou mateřskou společnost, která se neúčastnila daného zadávacího řízení; skutečnost, že uchazeči A a B neinformovali veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích a neposkytli dodatečné informace o těchto vztazích, mimo jiné proto, že k tomu nebyli vyzváni; skutečnost, že uchazeč A ve své nabídce uvedl rozporuplné informace o splnění podmínky zadávacího řízení spočívající v souladu s normou EURO V u navrhovaných dopravních prostředků (nákladních automobilů určených ke svozu odpadu); skutečnost, že daný uchazeč, který předložil nejnižší nabídkovou cenu, ale jehož nabídka byla odmítnuta z důvodu formálních nedostatků, nenapadl rozhodnutí veřejného zadavatele, ale později podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž mimo jiné [napadl] odmítnutí jeho nabídky jako protiprávní, a podobně], a pokud veřejný zadavatel neučinil ve vztahu ke všem těmto okolnostem žádné opatření, postačuje taková informace sama o sobě k odůvodnění návrhu, aby přezkumný orgán prohlásil postup veřejného zadavatele, který nezajistil transparentnost a objektivitu řízení a zároveň si nevyžádal od žalobce konkrétní důkazy o tom, že uchazeči A a B jednali nekorektně, za protiprávní?

    b)

    uchazeči A a B neprokázali veřejnému zadavateli, že se skutečně a korektně účastní veřejného zadávacího řízení, jen tím, že uchazeč B dobrovolně předložil prohlášení o skutečné účasti, uchazeč B použil pro svou účast v zadávacím řízení normy řízení jakosti a nabídky předložené uvedenými uchazeči nebyly formálně a věcně totožné?

    5.

    Lze jednání propojených hospodářských subjektů (jež mají stejnou mateřskou společnost), které se samostatně účastní stejného zadávacího řízení, kde hodnota zakázky dosahuje hranice pro použití mezinárodní veřejné soutěže, v případě, kdy se sídlo veřejného zadavatele, který vyhlásil předmětné zadávací řízení, a místo, kde mají být poskytovány dotčené služby, nacházejí v blízkosti jiného členského státu (Lotyšské republiky), v zásadě posuzovat – mimo jiné s ohledem na dobrovolné prohlášení jednoho z dotčených hospodářských subjektů, že bude dodržovat pravidla korektní hospodářské soutěže – podle ustanovení článku 101 SFEU a judikatury, ve které Soudní dvůr poskytl výklad uvedených ustanovení?


    (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132).

    (2)  Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246).


    Top