a)

kladná (tedy, že uchazeči musí v každém případě informovat veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích), postačuje okolnost, že taková povinnost nebyla splněna nebo nebyla splněna řádně, k tomu, aby měl veřejný zadavatel za to, či přezkumný orgán (soud) rozhodl, že mezi propojenými uchazeči, kteří předložili samostatné nabídky ve stejném veřejném zadávacím řízení, neexistuje skutečná hospodářská soutěž (a taková soutěž je pouze předstírána)?

b)

záporná (tedy, že uchazeči nemají další povinnost – která není stanovena právními předpisy ani v podmínkách zadávacího řízení – informovat veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích), musí nebezpečí vyplývající z účasti propojených hospodářských subjektů a nebezpečí spojené s důsledky této skutečnosti nést veřejný zadavatel, pokud v zadávací dokumentaci neuložil uchazečům takovou informační povinnost?

a)

pokud se veřejný zadavatel v rámci veřejného zadávacího řízení jakkoli dozví, že mezi některými uchazeči existují podstatné vzájemné vztahy, musí takový veřejný zadavatel, bez ohledu na vlastní vyhodnocení takové skutečnosti nebo jiných okolností (například formálních a věcných rozdílů mezi nabídkami předloženými danými uchazeči, veřejného závazku uchazeče dodržovat pravidla korektní hospodářské soutěže vůči jiným uchazečům, a podobně), vyzvat propojené uchazeče, aby objasnili, zda a jakým způsobem je jejich osobní situace slučitelná s volnou a korektní hospodářskou soutěží mezi uchazeči?

b)

má-li veřejný zadavatel takovou povinnost a nesplní ji, může soud odůvodněně prohlásit jednání takového veřejného zadavatele za protiprávní, neboť nezajistil transparentnost a objektivitu řízení a nevyžádal si od žalobce důkazy či nerozhodl ze svého podnětu o existenci možného vlivu osobní situace propojených osob na výsledek zadávacího řízení?

a)

pokud se uchazeč (žalobce) dozví o odmítnutí nabídky s nejnižší nabídkovou cenou, kterou předložil jeden ze dvou propojených uchazečů ve veřejném zadávacím řízení (uchazeč A), a o tom, že druhý uchazeč (uchazeč B) byl vybrán jako úspěšný uchazeč, a rovněž s přihlédnutím k jiným okolnostem souvisejícím s danými uchazeči a jejich účastí v zadávacím řízení [skutečnost, že uchazeči A a B mají stejné složení představenstva; skutečnost, že mají stejnou mateřskou společnost, která se neúčastnila daného zadávacího řízení; skutečnost, že uchazeči A a B neinformovali veřejného zadavatele o svých vzájemných vztazích a neposkytli dodatečné informace o těchto vztazích, mimo jiné proto, že k tomu nebyli vyzváni; skutečnost, že uchazeč A ve své nabídce uvedl rozporuplné informace o splnění podmínky zadávacího řízení spočívající v souladu s normou EURO V u navrhovaných dopravních prostředků (nákladních automobilů určených ke svozu odpadu); skutečnost, že daný uchazeč, který předložil nejnižší nabídkovou cenu, ale jehož nabídka byla odmítnuta z důvodu formálních nedostatků, nenapadl rozhodnutí veřejného zadavatele, ale později podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž mimo jiné [napadl] odmítnutí jeho nabídky jako protiprávní, a podobně], a pokud veřejný zadavatel neučinil ve vztahu ke všem těmto okolnostem žádné opatření, postačuje taková informace sama o sobě k odůvodnění návrhu, aby přezkumný orgán prohlásil postup veřejného zadavatele, který nezajistil transparentnost a objektivitu řízení a zároveň si nevyžádal od žalobce konkrétní důkazy o tom, že uchazeči A a B jednali nekorektně, za protiprávní?

b)

uchazeči A a B neprokázali veřejnému zadavateli, že se skutečně a korektně účastní veřejného zadávacího řízení, jen tím, že uchazeč B dobrovolně předložil prohlášení o skutečné účasti, uchazeč B použil pro svou účast v zadávacím řízení normy řízení jakosti a nabídky předložené uvedenými uchazeči nebyly formálně a věcně totožné?