9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/113

1.1

Vzhledem k radikálním změnám, ke kterým došlo v průběhu posledních desetiletí, zahajuje Evropská unie politickou agendu, mezi jejímiž prioritami jsou klimatické změny, energie a přistěhovalectví. Jsou to problémy, na které je nutné neodkladně reagovat. EHSV se proto domnívá, že se musí zúčastnit otevřené diskuse o rozpočtových politikách, již zahájila Komise, jelikož tyto politiky jsou základním nástrojem řešení uvedených výzev.

1.2

Přezkum rozpočtu Evropské unie je třeba zasadit do ožehavého kontextu přijímání Lisabonské smlouvy a přímo ho spojit s diskusí o politice soudržnosti, výzkumné politice a o stavu SZP. Brzy proběhnou volby do Evropského parlamentu a bude sestavena nová Komise. Z tohoto důvodu EHSV zdůrazňuje, jak je obtížné zabývat se tak důležitou diskusí v období, ve kterém dochází k výměně ve dvou významných institucích. EHSV si mimo jiné přeje, aby vlády všech 27 členských států Unie byly bez zdráhání ochotné přistoupit na strategická rozhodnutí. Vyzývá dále Komisi, aby vyjasnila, s jakými nástroji hodlá pokračovat v konzultacích.

1.3

Koncepce rozpočtové politiky musí přihlédnout k jedné základní volbě: federalismu či mezivládnímu systému. Je zřejmé, že stupeň pokroku evropské integrace je měřen také podle způsobu financování rozpočtu.

1.4

Ještě před výběrem finančních prostředků a způsobů jejich získávání bude nezbytné prověřit aktuálnost politik Společenství, především těch, které existují již dlouhou dobu a, přestože z určitých hledisek přispěly k hospodářskému rozvoji a růstu, bude nutné je změnit a posílit, aby mohly reagovat na nové výzvy. Bude nezbytné znovu odvážně provést podrobnou analýzu strukturálních fondů, fondu soudržnosti, regionálních politik atp., aby se především zjistil jejich dopad a účinnost v nových členských státech, a brát při ní v úvahu Čtvrtou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti (KOM(2007) 273 v konečném znění), ke které EHSV nedávno předložil stanovisko (1).

1.5

Přezkum by se měl řídit zásadami, na kterých je založena evropská integrace, počínaje myšlenkou udržitelného rozvoje a dále solidaritou, proporcionalitou, mírem, prosperitou, svobodou, bezpečností, obecně dobrými životními podmínkami pro všechny, spravedlivostí a přerozdělováním. Jako účinná reakce na rizika spojená s klimatickými změnami musí být vypracován referenční rámec každého návrhu týkajícího se budoucích finančních výhledů. S cílem bojovat proti euroskepticismu je však zároveň nutné vyvinout velké úsilí o nezbytnou vyšší informovanost o způsobech, jakými jsou vybírány a utráceny příspěvky evropských občanů, a jejich vyšší transparentnost a srozumitelnost.

1.6

Je vhodné zvážit možnost s konečnou platností vyloučit všechny srážky, výsady a osvobození, kterými se vyznačuje současný rozpočet. Přezkum by měl znamenat velký krok kupředu co se týče těchto opatření, která nejsou v souladu se solidárním charakterem evropské integrace.

1.7

EHSV se domnívá, že přezkum financování rozpočtu Společenství by měl proběhnout v souladu s článkem 269 Smlouvy (2). Výbor si uvědomuje, že existuje více možností reformy, zdůrazňuje však, že ať bude upřednostněna jakákoliv z nich, bude třeba ji provádět postupně. Bude nutné snažit se o dosažení konsensu s národními parlamenty a místními a regionálními správními orgány a především podporovat zásadu daňové přiměřenosti jednotlivých členských států. Přitom je také třeba brát v úvahu zvýšený počet účelů výdajů. V tomto ohledu EHSV připomíná svůj postoj, který již zaujal v nedávném stanovisku ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Budování naší společné budoucnosti: politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007–2013 (3).

1.8

V důsledku rozšířeného fenoménu opětovného zestátnění politik se fáze plnění rozpočtu stává ještě ožehavější pokud jde o vztah mezi institucemi Společenství a občany a o způsob, jakým občané kroky Společenství vnímají. Větší sdílení odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy při plnění rozpočtu je důležitým prvkem také z hlediska zapojení všech hospodářských a sociálních subjektů (jak stanoví nový článek 274 Lisabonské smlouvy). EHSV se domnívá, že musí být zaručena finanční kontinuita dlouhodobých strategií, ale je třeba zachovat určitou flexibilitu, která se může ukázat jako nezbytná při nutnosti rychle jednat nebo při změně okolností.

1.9

Zdá se, že jako nejúčinnější a nejvhodnější se ukázal princip zapojení a přispívání založený na spravedlivosti a přerozdělování, který je základem daňových systémů mnoha států Evropské unie.

1.10

Všechny zapojené subjekty na všech úrovních, od národních vlád po jednotlivé občany, jsou zodpovědné za fondy Společenství a zároveň i příjemci těchto fondů.

1.11

Aby bylo možné cíleně zaměřit nové i staré politiky na mezinárodní výzvy, a tak lépe prozkoumat objem nezbytných prostředků, bude třeba posílit celý systém hodnocení ex ante a ex post. Je nutné zajistit nezávislost a transparentnost orgánu provádějícího tato hodnocení.

1.12

Při hodnocení bude nutné vzít v úvahu efektivitu a integraci různých systémů veřejných výdajů (systém Společenství, národní a regionální systémy) a také možnost toho, že do procesu zasáhne více subjektů (Evropská investiční banka, partnerství veřejného a soukromého sektoru atd.).

1.13

Bude třeba zajistit soulad s nástroji makroekonomické politiky – Pakt stability a růstu například stanoví přísná kritéria stability, ale neposkytuje nic z hlediska růstu a tedy veřejných investic. Mimo jiné bude také potřeba zlepšit koordinaci národních rozpočtových politik.

1.14

V průběhu posledních let vstoupily do hry nové globální ekonomické a finanční jevy: konkurence trhů je vyšší a zaměstnanost v Evropské unii je více ohrožena. Příkladem nezbytných nástrojů na řešení tohoto typu jevů jsou různé fondy, např. fond pro přizpůsobení se globalizaci. V současné době však stále ještě nejsou postačující.

2.1

Sdělením SEK(2007) 1188 zahájila Evropská komise veřejnou konzultaci všech zainteresovaných subjektů v souvislosti s přezkumem rozpočtu na období 2008/2009. Na základě výsledků této první konzultace, která bude zakončena 15. dubna 2008, předloží Komise pravděpodobně na konci roku 2008 nebo na začátku roku 2009 text (zatím nebylo ujasněno, zda se bude jednat o bílou knihu), který bude představovat návrh jak posoudit, revidovat a změnit režim vlastních zdrojů Unie a způsoby financování činnosti Společenství a výdaje s touto činností spojené.

2.2

Po ukončení konzultace plánovaném na 15. dubna 2008 předloží Komise její závěry na konferenci dne 27. května 2008. Na přelomu roku 2008 a 2009 předloží Komise nový dokument o přezkumu. Konkrétní návrh bude předložen ve třetí, závěrečné fázi (2010/2011).

2.3

EHSV má úkol a příležitost odpovědět na otázky kladené Komisí v konzultaci a také se vyjádřit ke konkrétním návrhům, které předkládají jiní institucionální aktéři v souvislosti s reformou rozpočtového systému EU.

2.4

Potřeba zásadní reformy rozpočtu EU má podstatný a prvotní význam nejen pro zajištění spravedlivého a transparentního fungování a financování Unie a jejích politik, ale také pro překonání nedávno vzniklé institucionální krize a co nejlepší využití výsledku dosaženého Lisabonskou smlouvou.

3.1

Rozpočet Evropské unie je třeba považovat za jeden ze základních nástrojů pro dosažení politických cílů Unie. I když z hlediska absolutních čísel je rozpočet EU mohutný, z procentuálního hlediska je spíše skrovný a v posledních letech neustále klesá, a to i přes rozšíření na 27 členských států (4).

3.2

Některé politiky Evropské unie, např. politika soudržnosti, potřebují ke svému provádění finanční podporu, zatímco jiné politiky, např. politika hospodářské soutěže, využívají k dosažení svých cílů různých nástrojů. Financování a fungování rozpočtu tedy musí umožnit dosažení cílů těch politik, jejichž neodmyslitelným základem je právě rozpočet.

3.3

Rozpočet EU prošel od svého počátku změnami a transformacemi, které odrážely jednotlivé etapy evropské integrace, tj. jednotný trh, rozšíření a především rozšíření spektra politik Evropské unie. Významná část rozpočtu byla tradičně vyčleňována na relativně malý počet politik. Sledované politické cíle však také prošly změnami a vývojem, které jsou důvodem k přezkumu rozpočtu.

3.4

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) založené v roce 1952 bylo financováno z opravdového systému vlastních zdrojů pocházejících z pevné sazby z každé tuny vyrobené oceli, kterou podniky uhelného a hutního průmyslu odváděly přímo do rozpočtu Společenství. Podle zásady solidarity a s cílem zajistit nezávislost na národních požadavcích Smlouva o ES zdůrazňovala, že „rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“ (článek 269).

3.5

Původní systém financování z vlastních zdrojů vstoupil v platnost rozhodnutím Evropské rady v Lucemburku ze dne 21. dubna 1970. Vlastní zdroje byly definovány jako položky přímo přidělené Společenství na financování rozpočtu, které Společenství právem náleží bez dalšího rozhodnutí členských států. V současnosti tvoří finanční rámec vlastní zdroje, tj. zemědělské dávky, cla z dováženého zboží vybíraná na vnějších hranicích, platby odváděné z daně z přidané hodnoty (DPH) na základě harmonizovaného vyměřovacího základu a platby odváděné z hrubého národního důchodu (HND), pokud předcházející tři zdroje nejsou dostatečné pro pokrytí finančních závazků, které Společenství přijalo.

3.6

Výpočet zdroje příjmů z DPH založený na uplatnění vážené průměrné sazby na celkový čistý výnos (tzv. „výnosová metoda“) způsobil, že se tento zdroj změnil z „vlastního“ na statistický nástroj pro stanovení příspěvku každého členského státu, a tím se vzdálil od původního záměru, se kterým byl zaveden.

3.7

V průběhu let prošel původ vlastních zdrojů skutečně revolučními změnami. Podle samotných údajů, které uvádí Komise v dokumentu o konzultaci (5), představoval v roce 1988 zdroj založený na HND méně než 11 % podíl, cla a zemědělské dávky 28 % a 57 % pocházelo z DPH. Naproti tomu v roce 2013 se očekává, že zdroj z HND dosáhne 74 %, cla a zemědělské dávky budou představovat 13 % a zdroj založený na odvodech z DPH 12 %.

3.8

To znamená, že většina zdrojů přidělených Evropské unii již dnes prochází přes rozpočty jednotlivých členských států a v budoucnosti k tomu bude docházet ještě více. Tyto zdroje jsou někdy označovány za „výdajové položky“. Stačí si jen uvědomit to, že v roce 2013 budou vlastní zdroje jako takové sníženy na 12 %, čímž se způsob financování rozpočtu zcela vzdaluje znění a povaze Smlouvy.

3.9

Kromě zdrojů financování rozpočtu časem prošla řadou změn i struktura jeho výdajů. Například platby určené na společnou zemědělskou politiku (SZP) dosáhly svého vrcholu (70,8 %) v roce 1985 a v roce 1988 stále tvořily 60 % celkových výdajů. V roce 2013 budou výdaje na SZP sníženy na 32 %, tj. téměř na polovinu. Na druhé straně politika soudržnosti zaznamenala opačný trend: v roce 1965 na ni bylo vyčleněno pouze 6 % výdajů, v roce 1985 to bylo 10,8 %, v roce 1988 17,2 % a v roce 2013 to bude 35,7 % rozpočtu EU. V předpokládaném přezkumu SZP bude třeba vzít v úvahu nejen podporu zemědělství, ale také výhody (především co do kvality a kontroly), které tato politika občanům Unie přinesla.

3.10

Především po podpisu Maastrichtské smlouvy se objevil problém koherence: Evropské unii byly uděleny nové pravomoci a postupně byly stanoveny nové cíle (nedávno např. angažovanost v otázkách ochrany životního prostředí), to se však neprojevilo v objemu rozpočtu EU, jenž zůstal v zásadě stejný.

3.11

Existuje řada nástrojů, které nejsou do rozpočtu zahrnuty, např. nedávno zřízený Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Tyto nástroje nemají konkrétní finanční krytí, ale jejich fungování a následné využívání závisí na přebytcích rozpočtu, které vznikají nedosažením výdajových stropů a uvolněním prostředků z jiných fondů Společenství. V praxi to znamená, že v důsledku tohoto mechanismu mají takové nástroje menší význam a jejich financování a fungování je v podstatě vedlejší.

3.12

Naprostá nutnost revidovat rozpočet a způsoby jeho fungování a financování se stává ještě naléhavější a zásadnější vzhledem k dalším aspektům, např. rozpočtové „úlevě“ přiznané v roce 1985 Spojenému království a poté i dalším členským státům a četným osvobozením a nerovnováhám, které jsou původem nesrozumitelnosti a malé transparentnosti rozpočtu.

4.1

EHSV se domnívá, že východiska rozpočtu tak jedinečného celku na světě, jakým je Unie, by měla odpovídat základním zásadám evropské integrace, ze kterých vycházejí Smlouvy, především ty zakládající. Mír, prosperita, svoboda, bezpečnost, obecně dobré životní podmínky pro všechny, spravedlivost a přerozdělování jsou cíle, které se musejí stát hlavními východisky v okamžiku přijímání rozhodnutí. S ohledem na výzvy, jako jsou klimatická změna či zhoršování životního prostředí, by mezi pevné hlavní zásady pro celou oblast výdajů budoucího rozpočtu měla být zařazena také udržitelnost.

4.2

Řešení, která budou přijata, budou muset být ve znamení transparentnosti a srozumitelnosti celkového rámce pro řízení rozpočtu, čímž přispějí k vytvoření bezprostřednějšího pouta mezi evropskými občany a institucemi Unie.

4.3

Přezkum rozpočtu bude muset zajistit respektování zásady spravedlivosti mezi různými členskými státy a odstranění veškerých osvobození, úlev a výsad. Při stanovení výše financování rozpočtu od jednotlivých členských států bude třeba přihlédnout k obecné úrovni prosperity a k zásadám solidarity.

4.4

V přezkumu rozpočtu budou muset být stanoveny zvláštní opatření v zájmu upuštění od systému osvobození, výhod a výjimek pro jednotlivé členské státy, které ho využívají, a to v souladu se zásadou nediskriminace a rovnosti všech evropských občanů.

5.1

Dokument o konzultaci, který předložila Komise, má být příležitostí pro zahájení vážné diskuse mezi všemi subjekty (institucionálními, politickými a sociálními) za účelem překlenutí rozporů v evropském rozpočtu a jeho financování.

5.2

EHSV zdůrazňuje, že vzhledem k ožehavosti této záležitosti bude třeba se snažit o dosažení širokého konsensu všech zainteresovaných subjektů, od národních parlamentů po sociální partnery a občanskou společnost, a že dohodnuté změny bude třeba provádět postupně, aby si projekt reformy získal širokou podporu a zamezilo se upřednostňování jednoho členského státu před druhým.

5.3

Na základě nové Lisabonské smlouvy se EHSV domnívá, že přezkum rozpočtu by měl vyústit v systém financování rozpočtu z nových druhů vlastních zdrojů. Je tedy třeba vyřešit dva rozpory, kterými se stávající situace vyznačuje, tj. to, že 70 % prostředků pochází z hrubého národního důchodu, který je alespoň formálně zbytkovým zdrojem, a skutečnost, že okolo 85 % celkového objemu zdrojů pochází ze zdrojů, které ve skutečnosti nejsou „vlastní“ a tedy přímo přidělené Unii.

5.4

Je tedy žádoucí vrátit se ke znění a povaze článku 269 Smlouvy, který jednoznačně stanoví převahu vlastních zdrojů pro financování rozpočtu. Zdá se nám zajímavá debata, kterou otevřela zpráva Lamassoure Evropského parlamentu (6), ve které se připomínají mimo jiné návrhy na přezkum systému vlastních zdrojů:

5.5

Evropské občany bude nutné lépe informovat o systému, který by pro ně měl být transparentnější a účinnější. Dále jim musí být umožněno kontrolovat a posuzovat místo určení příspěvků, které EU odvádějí na její fungování a politiky, a s co největším vědomím se účastnit rozhodování o něm. Taková opatření jsou jedny z nejzákladnějších opatření každé demokratické vlády.

5.6

Je zřejmé, že stupeň pokroku evropské integrace je měřen také podle způsobu financování rozpočtu. Ve federálnějším systému by evropská daň představovala spravedlivé a transparentnější řešení. Je nicméně chybné domnívat se, že evropští ekonomové za současné situace nenajdou řešení, a ukazuje to na chybějící politickou vůli.

6.1

Evropská komise ve sdělení SEK(2007) 1188 vyjmenovává řadu faktorů (7), které přímo či nepřímo ovlivňují strategická rozhodnutí a politickou agendu Unie. Tyto faktory se pohybují od stárnutí populace po vědecký a technologický pokrok, od konkurenceschopnosti globálních trhů po klimatické změny, od solidarity jako závazku Evropy po politiky rozvoje venkova.

6.2

Vzhledem k tomu, že je rozpočet jedním ze základních nástrojů dosažení cílů, které jsou základem pro pokrok EU, bude třeba provést jeho přezkum po širokém a důkladném zamyšlení o úloze a účelech Unie o 27 členech.

6.3

EHSV se domnívá, že v této fázi konzultace bude tedy třeba v institucích i mimo ně dosáhnout konsensu ohledně politik, jejichž význam je považován za zásadní pro evropskou budoucnost. Dále bude třeba zjistit, jak Evropská unie posílila svoji úlohu a zvýšila rozsah opatření v těchto oblastech. Toto všechno bude nutné provést tím spíše, že se připravuje nová Smlouva.

6.4

Při přijímání rozhodnutí ohledně politik, které budou opěrným pilířem činnosti Unie v nadcházejících letech, bude třeba provést podrobnou analýzu všech nesrovnalostí a zpoždění, ke kterým v minulosti došlo především v systému financování, aby se předešlo opakování stejných chyb.

6.5

V řadě oblastí opatření a specifických politik, které dokument ke konzultaci popisuje jako budoucí výzvy Komise, bude nutné patřičným způsobem (i z ekonomického hlediska) využít opatření ve prospěch hospodářské a sociální soudržnosti. Především po nedávném rozšíření Unie vzrostly rozdíly a přezkum rozpočtu má být také příležitostí k další podpoře rozvoje méně rozvinutých regionů, jejímž zřejmým důvodem je to, že i hospodářský a sociální pokrok méně bohatých regionů Unie má příznivý dopad na všechny členské státy a jejich ekonomiky.

6.6

Jak již bylo uvedeno, solidarita a sociální spravedlnost by navíc měly být hodnotami, kterými by se i nadále měla EU inspirovat. Tváří tvář výzvám, jakými je např. přistěhovalectví, musí být EU schopná šířit svoji úlohu a svůj sociální model i za své hranice, a to pomocí nástrojů (i finančních) určených k odstranění příčin přistěhovalectví v zemích původu.

6.7

Stále významnější prioritou pro Evropu se stává řešení problému klimatické změny a mělo by se v budoucnosti odrazit ve výdajových prioritách. Je třeba vyčlenit dodatečné finanční prostředky na výzkum a vývoj v průlomových technologiích v oblasti energetiky a dopravy a vyvíjet metody zachycování a ukládání uhlíku. Významné prostředky by také měly být přiděleny na podporu opatření pro zmírňování a přizpůsobování v nejméně rozvinutých zemích a na podporu nízkouhlíkových investic v nově se rozvíjejících ekonomikách.

7.1

K institucionální krizi Evropské unie přispěla samotná struktura rozpočtu, v níž je třeba provést nutné změny. Neprozíravá diskuse, která v posledních letech vypukla v souvislosti s vlastním zdroji, za současné situace poskytuje i nadále negativní obraz o Unii. Složitost, nejasnost a existence osvobození a výjimek jsou všechno prvky vzdálené zásadám evropské integrace a přispívající k přetrvávání euroskepticismu.

7.2

Také vzhledem k potížím v průběhu vytváření Ústavní smlouvy a poté Lisabonské smlouvy by rozpočet a jeho nutný přezkum neměly být dalším prvkem přispívajícím k dojmu, že peníze evropských občanů slouží k financování „bezedné studny“. Právě z tohoto důvodu je nezbytné jednoznačněji ukázat spojení mezi výdaji a dosaženými výsledky.

8.1

Debata o způsobech financování Unie je jedním z nejkontroverznějších bodů diskuse o přezkumu rozpočtu. Stávající rámec financování rozpočtu (uvedený v odstavci 3.7) je zjevně odlišný od financování založeného v podstatné míře na vlastních zdrojích. Možnosti přezkumu jdou od zavedení nového vlastního zdroje, který by nahradil předcházející formy financování, k řešením upřednostňujícím HND členských států.

8.2

Evropský parlament ve své Zprávě o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (zpravodaj: Alain Lamassoure) (8), která byla schválena v březnu minulého roku, kritizuje stávající rozvržení rozpočtu a jeho financování a navrhuje jeho reformu ve dvou fázích, které však budou součástí jednoho rozhodnutí. Cílem první, přechodné fáze by mělo být zlepšení stávajícího systému národních příspěvků, ve druhé fázi by podle EP měl být vytvořen vlastní zdroj, který by nahradil stávající mechanismy.

8.3

Evropský parlament zdůrazňuje, že zavedení evropské daně by nebylo nic revolučního, jelikož by se nezměnilo nic v „kapsách“ poplatníků, a vyjmenovává kritéria, kterými by se nový systém mohl řídit: soběstačnost, stabilita, viditelnost a jednoduchost, nízké provozní náklady, účinné rozdělování zdrojů, vertikální spravedlivost (přerozdělování), horizontální spravedlivost (stejný dopad na všechny daňové poplatníky v Evropě) a spravedlivé příspěvky (v souladu s bohatstvím a blahobytem jednotlivých členských států).

8.4

EHSV již několikrát upozornil na to, že evropský rozpočet není postačující vzhledem k cílům, kterých se EU snaží dosáhnout, a výzvám, kterým musí čelit, a přeje si proto, aby se začalo uvažovat o zavedení „evropské daně“. Po zhodnocení stupně důležitosti právních předpisů Společenství by jednou z možností mohlo být použití případných finančních postihů zemí, které nedodržují provedení některých směrnic zásadního významu, na financování projektů evropského zájmu.

8.5

EHSV oceňuje promyšlenost a hojnost návrhů ve zprávě Parlamentu a souhlasí s analýzou současného „zdravotního“ stavu rozpočtu a s nutností jeho reformy. Zároveň si přeje upozornit na potíže, které by způsobilo zavedení popsaného systému. Zavedení financování založeného na „evropské dani“ by bez pochyb narazilo na značný odpor, především kvůli problémům komunikace s veřejností.

8.6

Evropská unie bude muset být v tomto ohledu důraznější a kromě podpory konkurenceschopnosti plně rozvinout zachování a podporu soudržnosti, životního prostředí, zaměstnanosti a evropského sociálního modelu.

8.7

EHSV doufá, že rozhodnutí přijatá za účelem reformy financování rozpočtu EU budou obsahovat řešení, která vyloučí osvobození a výjimky a upřednostní zásadu daňové přiměřenosti jednotlivých členských států, v souladu se zásadou spravedlivosti, rovnosti a solidarity. Dále zdůrazňuje, že debata o zdrojích by i přes svůj prvořadý význam neměla zastínit či odsunout na druhou kolej diskusi o strategických rozhodnutích Unie, její úloze a jejích politikách.

9.1

Plnění rozpočtu je dalším z důležitých témat podrobených přezkumu. Transparentnost, spolehlivost a srozumitelnost jsou kritéria, která je třeba uplatnit především v této fázi. Evropští občané se totiž dostávají do styku s činností EU a posuzují její konkrétní výsledky obzvláště při plnění rozpočtu. Mimo jiné bude třeba zaručit synchronizaci rozpočtového cyklu s funkčními obdobími Evropského parlamentu, Komise a Evropské rady.

9.2

EHSV se domnívá, že je třeba vyvinout další úsilí v oblasti informování evropských občanů o výsledcích dosažených pomocí politik a evropských fondů, a to především ze dvou důvodů: 1) kvůli transparentnosti a 2) s cílem potírat euroskepticismus a bojovat proti informacím, které mají sklony často zaujatým způsobem upřednostňovat méně početné neúspěchy před úspěchy.

9.3

EHSV se domnívá, že za účelem stability finančních rámců a jejich vnitřní flexibility musí být zaručena určitá kontinuita dlouhodobých strategií Evropské unie (např. zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, životního prostředí, energetiky). Naopak u krátkodobých priorit by měla být vyhrazena určitá flexibilita, aby bylo možné přizpůsobit se měnícím se okolnostem a zaručit rychlé jednání. V těchto případech by měl být především ponechán prostor pro činnost členských států.

9.4

Diskuse o plnění rozpočtu se musí nevyhnutelně týkat také jeho spravování a z něho vyplývající zodpovědnosti. Za současného stavu spravují 80 % rozpočtu přímo členské státy, zbývajících 20 % spravuje Evropská komise, která je však zodpovědná za celkové plnění rozpočtu. EHSV zdůrazňuje, že také toto rozdělení by mělo být předmětem diskuse, která by posoudila jeho aktuálnost.

9.5

Z tohoto hlediska je třeba mít vážně na paměti novou Smlouvu, která mění článek 274 následovně: v prvním pododstavci se za slova „Komise plní rozpočet“ vkládají slova „ve spolupráci s členskými státy“, druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Uvedené nařízení stanoví pro členské státy povinnost kontroly a auditu při plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnosti. Stanoví rovněž odpovědnosti a podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.“