(1)

Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2) nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně.

(2)

Ustanovení čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852 vyžadují, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, které stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a dále aby pro každý příslušný environmentální cíl uvedený v článku 9 daného nařízení stanovila technická screeningová kritéria pro určení toho, zda daná hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více z těchto environmentálních cílů.

(3)

Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 mají technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost přechodnou hospodářskou činností ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, nebo podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavky článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, jako relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či jako přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět ke zmírňování změny klimatu.

(4)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, že hospodářská činnost bude mít pozitivní dopad na klimatický cíl nebo bude snižovat negativní dopad na něj. Technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající k jednomu z daných klimatických cílů. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, že hospodářská činnost nemá významný negativní dopad na životní prostředí. Technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná.

(5)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud pro určitou oblast politiky objektivně neexistují žádné vhodné alternativy, technická screeningová kritéria mohou rovněž vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.

(6)

Aby byly zajištěny rovné podmínky, měly by stejné kategorie hospodářských činností v rámci každého klimatického cíle podléhat stejným technickým screeningovým kritériím. Je proto nezbytné, aby se technická screeningová kritéria pokud možno řídila klasifikací ekonomických činností stanovenou v klasifikačním systému ekonomických činností NACE Revize 2, zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (3). Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace příslušných hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti zahrnovat také odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí činnosti uvedené v jejím popisu.

(7)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, by měla odrážet potřebu zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku. Je proto vhodné zaměřit se nejprve na ty hospodářské činnosti a odvětví, které mají největší potenciál těchto cílů dosáhnout. Výběr těchto hospodářských činností a odvětví by měl být založen na jejich podílu na celkových emisích skleníkových plynů a na důkazech týkajících se jejich potenciálu přispět k zamezení produkce emisí skleníkových plynů a k jejich snížení nebo jejich potenciálu přispět k pohlcování skleníkových plynů nebo toto zamezování, snižování, pohlcování či dlouhodobé ukládání umožnit pro jiné činnosti.

(8)

Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu by měla být spolehlivá a obecně použitelná, a tím podporovat srovnatelnost výpočtů emisí skleníkových plynů v rámci jednoho odvětví i v různých odvětvích. Je proto vhodné požadovat použití stejné metodiky výpočtu napříč různými činnostmi, u nichž je tento výpočet nezbytný, a zároveň subjektům uplatňujícím nařízení (EU) 2020/852 poskytnout dostatečnou flexibilitu. Proto je vhodné pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu použít doporučení Komise 2013/179/EU, přičemž lze jako alternativu lze použít normy ISO 14067 nebo ISO 14064-1. Pokud jsou osvědčené alternativní nástroje nebo normy pro zjištění přesných a srovnatelných informací o výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu v konkrétním odvětví obzvláště vhodné, jako např. nástroj G-res v odvětví hydroelektrické energie nebo norma ETSI ES 203 199 v odvětví informací a komunikace, je vhodné takový nástroj nebo normu použít jako další alternativu pro dané odvětví.

(9)

Metodika výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví hydroelektrické energie by měla odrážet specifika daného odvětví, včetně nových metod modelování, vědeckých poznatků a empirických měření z nádrží po celém světě. Aby tedy bylo možné podávat přesné zprávy o čistém dopadu odvětví hydroelektrické energie na emise skleníkových plynů, je vhodné umožnit použití nástroje G-res, který je veřejně dostupný zdarma a byl vypracován Mezinárodním hydroenergetickým sdružením ve spolupráci s týmem UNESCO pro celosvětové změny životního prostředí.

(10)

Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví informací a komunikace by měla odrážet specifika daného odvětví, a to zejména specializovanou činnost a pokyny Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) týkající se používání posouzení životního cyklu v odvětví informací a komunikace. Proto je vhodné umožnit použití normy ETSI ES 203 199 jako metodiky pro přesný výpočet emisí skleníkových plynů v daném odvětví.

(11)

Technická screeningová kritéria pro určité činnosti vycházejí z prvků značné technické složitosti a posouzení toho, zda tato kritéria byla splněna, může vyžadovat odborné znalosti a nemusí být pro investory proveditelné. Pro usnadnění tohoto posouzení by splnění technických screeningových kritérií pro tyto činnosti mělo být ověřeno nezávislou třetí stranou.

(12)

Podpůrné hospodářské činnosti ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 nepřispívají významně ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím vlastních výsledků. Tyto činnosti hrají klíčovou úlohu v dekarbonizaci hospodářství tím, že přímo podporují jiné činnosti tak, aby mohly být prováděny na nízkouhlíkové úrovni environmentální výkonnosti. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, jejichž zásadní úloha spočívá v tom, že umožňují, aby se cílové činnosti staly nízkouhlíkovými nebo vedly ke snížení emisí skleníkových plynů. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, dodržovala záruky stanovené v článku 16 nařízení (EU) 2020/852, zejména aby tato činnost nevedla k tomu, že dojde k zakonzervování aktiv, a aby měla významný pozitivní dopad na životní prostředí.

(13)

Přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 zatím nemůžou být nahrazeny technologicky ani ekonomicky dostupnými nízkouhlíkovými alternativami, ale podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Tyto činnosti mohou hrát klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu tak, že významně sníží svou stávající vysokou uhlíkovou stopu mimo jiné tím, že přispějí k postupnému snižování závislosti na fosilních palivech. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, které mají nejvyšší potenciál významně snížit emise skleníkových plynů, ale pro něž dosud nejsou dostupná řešení s téměř nulovými emisemi uhlíku, nebo pokud tyto činnosti s téměř nulovými emisemi uhlíku existují, ale zatím nejsou proveditelné ve větším rozsahu. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, splňovala také záruky uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, a to zejména aby tato činnost vykazovala emise skleníkových plynů, které odpovídají nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu, nebránila rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedla k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována.

(14)

S ohledem na aktuálně probíhající jednání o společné zemědělské politice (SZP) a v zájmu zajištění větší soudržnosti mezi různými nástroji k dosažení cílů Zelené dohody v oblasti životního prostředí a klimatu by stanovení technických screeningových kritérií pro zemědělství mělo být odloženo.

(15)

V důsledku změny klimatu se pod rostoucím tlakem ocitají i lesy, což zhoršuje další klíčové faktory tlaku, jako jsou škůdci, choroby, extrémní povětrnostní události a lesní požáry. Tlak pramení též z opouštění venkova, nedostatku obhospodařování a fragmentace z důvodu změn ve využívání půdy, ze vzrůstající intenzity obhospodařování kvůli rostoucí poptávce po dřevě, lesních produktech a energii, z rozvoje infrastruktury, urbanizace a záboru půdy. Lesy zároveň hrají důležitou roli při dosahování cílů Unie v oblasti boje proti úbytku biologické rozmanitosti a zvyšování ambicí při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se, v oblasti snižování a kontroly rizika katastrof způsobených zejména povodněmi, suchem nebo lesními požáry a v oblasti podpory oběhového biohospodářství. K dosažení klimatické neutrality a zdravého životního prostředí je nutné zlepšit kvalitu i kvantitu lesních ploch, které jsou největším propadem uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Činnosti související s lesy mohou přispět ke zmírňování změny klimatu tím, že zvýší čisté pohlcování oxidu uhličitého, ochrání zásoby uhlíku, zajistí materiál a obnovitelné energie a přinesou další užitek z hlediska přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů a prevence a omezování znečištění. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro zalesňování, obnovu, obhospodařování a ochranu lesů. Tato technická screeningová kritéria by měla být plně v souladu s cíli Unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti a oběhového hospodářství.

(16)

Za účelem měření vývoje úspor emisí skleníkových plynů a zásoby uhlíku v lesních ekosystémech je vhodné, aby vlastníci lesů prováděli analýzu přínosů pro klima. Aby se zohlednila proporcionalita a minimalizovala administrativní zátěž zejména pro malé vlastníky lesů, tak by povinnost provádět analýzu přínosů pro klima neměly mít lesnické podniky, které nepřesahují 13 hektarů. V zájmu dalšího snížení administrativních nákladů by menší vlastníci lesů měli mít možnost provést jednou za 10 let skupinové posouzení s dalšími podniky, aby si ověřili vlastní výpočty. K dispozici jsou vhodné bezplatné nástroje, například ty, jež poskytuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na základě údajů od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (4), pomocí nichž lze odhadnout výši nákladů a minimalizovat náklady a zátěž pro menší vlastníky lesů. Nástroj lze zejména přizpůsobit pro různé úrovně analýzy, například pro konkrétní hodnoty a podrobný výpočet v případě velkých podniků a pro výchozí hodnoty a zjednodušený výpočet v případě menších vlastníků.

(17)

V návaznosti na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (5), ze dne 20. května 2020„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ (6) a ze dne 17. září 2020„Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (7) a v souladu s širšími cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality, se sdělením Komise ze dne 24. února 2021„Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (8) a s novou strategií v oblasti lesů plánovanou na rok 2021 by měla být technická screeningová kritéria pro činnosti související s lesy doplněna, přezkoumána a případně revidována v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Tato technická screeningová kritéria by měla být přezkoumána, aby lépe zohledňovala postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jež jsou ve fázi vývoje, jako např. lesnictví blízké přírodě.

(18)

Potenciál výrazně přispět ke zmírňování změny klimatu má vzhledem ke svému významu pro snižování emisí skleníkových plynů a pro posilování propadů uhlíku v půdě i obnova mokřadů. Obnova mokřadů může také přinést výhody pro přizpůsobování se změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím tlumení dopadů změny klimatu, a může pomoci zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zachovat množství a kvalitu vody. Aby byla zajištěna soudržnost se Zelenou dohodou pro Evropu, se sdělením Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 a se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, měla by se technická screeningová kritéria vztahovat také na obnovu mokřadů.

(19)

Odvětví výroby vykazuje přibližně 21 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii (9). Jedná se o třetí největší zdroj těchto emisí v Unii, a tak může mít při zmírňování změny klimatu stěžejní úlohu. Výroba může být zároveň klíčovým odvětvím, které umožní snížení emisí skleníkových plynů a jejich zamezení v jiných hospodářských odvětvích tím, že bude vyrábět výrobky a technologie, které tato odvětví potřebují, aby se stala nízkouhlíkovými nebo aby nízkouhlíkovými zůstala. Technická screeningová kritéria pro výrobní odvětví by tak měla být stanovena jak pro výrobní činnosti, které jsou spojeny s nejvyšším množstvím emisí skleníkových plynů, tak pro výrobu nízkouhlíkových výrobků a technologií.

(20)

Výrobní činnosti, pro něž neexistují žádné technologicky ani ekonomicky dostupné nízkouhlíkové alternativy, ale které podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství, by se měly považovat za přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů, měly by být prahové hodnoty technických screeningových kritérií pro tyto činnosti stanoveny na úrovni, které dosáhnou pouze ti, kdo v každém odvětví dosahují nejlepších výsledků – ve většině případů podle emisí skleníkových plynů na jednotku vyrobeného výstupu.

(21)

Aby bylo zajištěno, že přechodné výrobní činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 nadále důvěryhodným způsobem směřují k dekarbonizaci, a v souladu s čl. 19 odst. 5 uvedeného nařízení by technická screeningová kritéria pro tyto hospodářské činnosti měla být alespoň jednou za tři roky přezkoumána. Tento přezkum by měl zahrnovat analýzu toho, zda se technická screeningová kritéria opírají o nejdůležitější normy a zda jsou dostatečně zohledněny emise z těchto činností vznikající během životního cyklu. V rámci tohoto přezkumu by rovněž mělo být posouzeno možné využití zachyceného uhlíku, a to s ohledem na technologický vývoj. Pokud jde o výrobu železa a oceli, měly by být důkladněji zváženy nové údaje a důkazy týkající se procesů pilotní nízkouhlíkové výroby oceli s využitím vodíku a mělo by být podrobněji posouzeno použití systému EU pro obchodování s emisemi a jiných možných referenčních hodnot pro technická screeningová kritéria.

(22)

U výrobních činností, které jsou považovány za podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, by měla být technická screeningová kritéria založena převážně na povaze vyráběných výrobků, případně by měla být spojena s dalšími kvantitativními prahovými hodnotami, aby se zajistilo, že tyto výrobky mohou opravdu významně přispět ke snížení nebo zamezení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích. Aby byla zohledněna skutečnost, že prioritní jsou ty činnosti, které mají největší potenciál zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku, měly by být podpůrné výrobní činnosti zaměřeny na výrobu výrobků, které jsou pro realizaci těchto hospodářských činností nezbytné.

(23)

Výroba elektrických zařízení pro elektřinu hraje významnou úlohu v souvislosti s modernizací, využíváním a vyrovnáváním výkyvů v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v unijních elektrizačních soustavách, s dobíjením vozidel s nulovými emisemi a zaváděním inteligentních a ekologických aplikací pro domácnosti. Výroba elektrických zařízení pro elektřinu může zároveň umožnit rozvoj koncepce inteligentního bydlení s cílem dále podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie a řádnou správu vybavení domácností. Může tedy být nezbytné technická screeningová kritéria v odvětví výroby doplnit a posoudit potenciál výroby elektrického zařízení významně přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

(24)

Opatření v oblasti energetické účinnosti a jiná opatření ke zmírňování změny klimatu, jako např. zavádění technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, mohou spolu s již existujícími nejmodernějšími technologiemi vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů v odvětví výroby. Tato opatření tedy mohou hrát důležitou úlohu a pomoci hospodářským činnostem v odvětví výroby, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, dosáhnout příslušných výkonnostních norem a prahových hodnot pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu.

(25)

Odvětví energetiky vytváří přibližně 22 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii a přibližně 75 % těchto emisí při zohlednění využívání energie v jiných odvětvích. Hraje tedy při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Odvětví energetiky má značný potenciál snižovat emise skleníkových plynů a několik činností v tomto odvětví působí jako podpůrné činnosti, které usnadňují přechod odvětví energetiky na nízkouhlíkovou elektřinu nebo teplo či elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů. Je proto vhodné stanovit technická screeningová kritéria pro širokou škálu činností souvisejících s energetickým dodavatelským řetězcem, a to od výroby elektřiny nebo tepla z různých zdrojů přes přenosové a distribuční sítě až po skladování, jakož i pro tepelná čerpadla a výrobu bioplynu a biopaliv.

(26)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla, včetně kombinované výroby, významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, by měla zajistit snižování emisí skleníkových plynů nebo jejich zamezení. Technická screeningová kritéria založená na emisích skleníkových plynů by měla ukazovat cestu k dekarbonizaci těchto činností. Technická screeningová kritéria pro podpůrné činnosti, které usnadňují dlouhodobou dekarbonizaci, by měla být převážně založena na povaze činnosti nebo na nejlépe dostupných technologiích.

(27)

Nařízení (EU) 2020/852 uznává význam „klimaticky neutrální energie“ a požaduje, aby Komise posoudila potenciální přínos a proveditelnost všech stávajících relevantních technologií. Pokud jde o jadernou energii, toto posuzování stále probíhá, a jakmile bude tento zvláštní proces dokončen, Komise na něj podle výsledků v kontextu tohoto nařízení naváže.

(28)

Právní rámec přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 představuje omezení, co se týče činností s vysokými emisemi skleníkových plynů s velkým potenciálem pro snížení emisí. Tyto přechodné činnosti by měly významně přispět ke zmírňování změny klimatu v případech, kdy neexistuje žádná technologicky ani ekonomicky dostupná nízkouhlíková alternativa, pokud jsou v souladu se scénářem umožňujícím omezit nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, odrážejí nejlepší výsledky v daném odvětví, nebrání rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedou k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována. Kromě toho článek 19 uvedeného nařízení zejména požaduje, aby byla technická screeningová kritéria založena na přesvědčivých vědeckých důkazech. Pokud činnosti v oblasti zemního plynu tyto požadavky splní, budou zahrnuty v budoucím aktu v přenesené pravomoci. V tomto budoucím aktu v přenesené pravomoci budou pro tyto činnosti upřesněna technická screeningová kritéria pro posouzení významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ jiné environmentální cíle. Činnosti, jež tyto požadavky nesplňují, nemohou být v rámci nařízení (EU) 2020/852 uznány. Aby byla uznána úloha zemního plynu jakožto významné technologie při snižování emisí skleníkových plynů, zváží Komise vypracování zvláštního právního předpisu s cílem zajistit, aby činnosti přispívající ke snížení emisí nebyly připraveny o odpovídající financování.

(29)

Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla a pro přenosové a distribuční sítě by měla zajistit soudržnost se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí metanu (10). Může proto být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, doplnit a případně zrevidovat tak, aby odrážela veškeré budoucí parametry a požadavky stanovené v návaznosti na uvedenou strategii.

(30)

Technická screeningová kritéria pro výrobu tepla, chladu a elektřiny z bioenergie a pro výrobu biopaliv a bioplynu pro dopravu by měla být v souladu s komplexním rámcem udržitelnosti pro tato odvětví zavedeným směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (11), kterou se stanoví požadavky na udržitelnou těžbu, započítávání uhlíku a úsporu emisí skleníkových plynů.

(31)

V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu, návrh evropského právního rámce pro klima (12), strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality by technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti bioenergie měla být v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 a při zohlednění příslušných unijních právních předpisů, včetně směrnice (EU) 2018/2001 a jejích budoucích revizí, doplněna, přezkoumána a případně zrevidována, aby zohledňovala nejnovější empirickou základnu a vývoj politiky.

(32)

Emise skleníkových plynů v Unii pocházející z odvětví vodohospodářství, kanalizace, nakládání s odpady a z činností souvisejících se sanacemi jsou relativně malé. Toto odvětví má nicméně velký potenciál přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích, a to zejména poskytnutím druhotných surovin náhradou za suroviny primární, dále nahrazením výrobků, hnojiv a energie na fosilní bázi a také prostřednictvím dopravy a trvalého ukládání zachyceného oxidu uhličitého. Pro snížení emisí metanu jsou kromě toho obzvláště důležité činnosti zahrnující anaerobní digesci a kompostování odděleně sbíraného biologického odpadu, které zabraňují jeho skládkování. Pokud tedy tyto činnosti uplatňují určité osvědčené postupy pro dané odvětví, měla by je technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti odpadů uznávat jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria by měla rovněž zajistit, že možnosti zpracování odpadu jsou v souladu s vyššími úrovněmi hierarchie způsobů nakládání s odpady. Technická screeningová kritéria by měla jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu uznávat ty činnosti, v rámci nichž se zpracovává jednotně stanovený minimální podíl tříděného, odděleně sbíraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny. V této fázi ovšem není možné, aby technická screeningová kritéria vycházející z jednotně stanoveného cíle v oblasti přepracování odpadu plně řešila potenciál jednotlivých toků materiálů zmírnit změnu klimatu. Proto může být nutné tato technická screeningová kritéria dále posoudit a přezkoumat. Jednotně stanovený cíl by se neměl dotknout cílů v oblasti nakládání s odpady určených členským státům v unijních právních předpisech týkajících se odpadu. Pokud jde o činnosti týkající se shromažďování, úpravy a rozvodu vody a centralizovaných systémů na čištění odpadních vod, měla by tato technická screeningová kritéria zohledňovat cíle týkající se zlepšení absolutní a relativní výkonnosti, a to ve vztahu ke spotřebě energie a případným alternativním parametrům, jako jsou úrovně úniků ve vodovodních systémech.

(33)

Jednu třetinu veškeré energie v Unii spotřebují dopravní činnosti, které jsou zároveň odpovědné přibližně za 23 % celkových přímých emisí skleníkových plynů v Unii. Dekarbonizace vozových parků a infrastruktury proto může při zmírňování změny klimatu hrát ústřední roli. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se měla zaměřit na omezení hlavních zdrojů emisí tohoto odvětví, přičemž by měla zohlednit také potřebu přejít v rámci přepravy osob a zboží na druhy dopravy s nižšími emisemi a vytvořit infrastrukturu umožňující čistou mobilitu. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se proto měla zaměřit na výkonnost v rámci jednoho druhu dopravy a zároveň zohlednit jeho výkonnost ve srovnání s ostatními druhy dopravy.

(34)

Vzhledem ke svému potenciálu snížit emise skleníkových plynů a tím podpořit dopravu, která je šetrnější k životnímu prostředí, jsou důležitými druhy dopravy pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství námořní doprava a letectví. Podle sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020„Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (13) se předpokládá, že lodě s nulovými emisemi budou připraveny na trh do roku 2030. Podle uvedené strategie se předpokládá, že velká letadla s nulovými emisemi budou připravena na trh do roku 2035 pro dopravu na krátké vzdálenosti, zatímco v případě dopravy na delší vzdálenosti bude dekarbonizace záviset na obnovitelných a nízkouhlíkových palivech. Byly rovněž provedeny samostatné studie o kritériích udržitelného financování pro tato odvětví. Námořní doprava by tedy měla být považována za přechodnou hospodářskou činnost podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Lodní doprava je jedním ze způsobů přepravy zboží s nejnižšími emisemi uhlíku. Aby bylo zajištěno rovné zacházení s lodní dopravou ve srovnání s ostatními druhy dopravy, měla by být stanovena technická screeningová kritéria pro námořní dopravu a měla by být použitelná do konce roku 2025. Bude však nezbytné námořní dopravu dále posoudit a případně stanovit technická screeningová kritéria pro námořní dopravu použitelná od roku 2026. Kromě toho bude nezbytné dále posoudit letectví a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria. Dále by technická screeningová kritéria měla být stanovena pro nízkouhlíkovou dopravní infrastrukturu pro určité druhy dopravy. S ohledem na potenciál dopravní infrastruktury přispět k přechodu na jiný druh dopravy však bude nezbytné provést posouzení a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria pro celkovou infrastrukturu, která je nezbytná pro druhy dopravy s nízkými emisemi uhlíku, zejména vnitrozemské vodní cesty. V závislosti na výsledku technického posouzení by rovněž měla být stanovena příslušná technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti uvedené v tomto bodě odůvodnění v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852.

(35)

Aby bylo zajištěno, že dopravní činnosti považované za udržitelné nenapomáhají využívání fosilních paliv, měla by technická screeningová kritéria pro příslušné činnosti vyloučit aktiva, operace a infrastrukturu týkající se přepravy fosilních paliv. Při uplatňování tohoto kritéria je nutné uznat víceúčelové použití, různé vlastnictví, uspořádání uživatelů a kvóty pro mísení paliv, a to v souladu s příslušnými stávajícími tržními postupy. Platforma pro udržitelné financování by v rámci plnění svého mandátu měla posoudit použitelnost tohoto kritéria.

(36)

Budovy napříč všemi odvětvími v Unii jsou odpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí uhlíku. Budovy proto mohou hrát při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Měla by proto být stanovena technická screeningová kritéria pro stavbu nových budov, renovaci budov, instalaci různých energeticky účinných zařízení, obnovitelné zdroje na místě, poskytování energetických služeb a pro pořizování a vlastnictví budov. Technická screeningová kritéria by měla být založena na potenciálním dopadu těchto činností, na energetické náročnosti budov a na souvisejících emisích skleníkových plynů a „skrytém“ uhlíku. V případě nových budov může být nutné technická screeningová kritéria přezkoumat, aby bylo zajištěno, že zůstanou v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.

(37)

Důležitou podmínkou pro provádění hospodářské činnosti, pro kterou by měla být stanovena technická screeningová kritéria určující, za jakých podmínek se tato činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, může být výstavba aktiva nebo zařízení, které je nedílnou součástí této činnosti. Je proto vhodné zahrnout výstavbu těchto aktiv nebo zařízení jako součást činnosti, pro kterou je tato výstavba důležitá, zejména tedy pro činnosti v odvětví energetiky, vodohospodářství, kanalizace, odpadů a sanací, jakož i v odvětví dopravy.

(38)

Stále rostoucím odvětvím je odvětví informací a komunikace, jehož podíl na emisích skleníkových plynů taktéž narůstá. Informační a komunikační technologie mají však zároveň potenciál přispívat ke zmírňování změny klimatu a snižovat emise skleníkových plynů v ostatních odvětvích, například poskytováním řešení, která mohou pomoci při rozhodování, jež umožní snižování emisí skleníkových plynů. Technická screeningová kritéria by proto měla být stanovena pro činnosti v oblasti zpracování dat a hostingu, které produkují velké množství skleníkových plynů, a pro řešení založená na datech, která umožňují snížení emisí skleníkových plynů v ostatních odvětvích. Technická screeningová kritéria pro tyto činnosti by měla být založena na osvědčených postupech a normách v daném odvětví. V budoucnu je možná bude nutné přezkoumat a aktualizovat, aby byl zohledněn potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů vyplývající ze zvýšené odolnosti hardwarových řešení informačních a komunikačních technologií a potenciál digitálních technologií, které budou v každém odvětví zaváděny přímo, aby umožnily snížení emisí skleníkových plynů. Kromě toho zavádění a provoz elektronických komunikačních sítí spotřebovávají značné množství energie a mají potenciál přinést významné snížení emisí skleníkových plynů. Proto může být nutné tyto činnosti posoudit a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria.

(39)

Řešení informačních a komunikačních technologií, která jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležitá, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(40)

Výzkum, vývoj a inovace mají potenciál umožnit ostatním odvětvím splnit příslušné cíle v oblasti zmírňování změny klimatu. Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by se proto měla zaměřit na potenciál řešení, procesů, technologií a dalších produktů ke snižování emisí skleníkových plynů. Výzkum zaměřený na podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 může rovněž hrát důležitou roli, která spočívá v tom, že těmto hospodářským činnostem a jejich cílovým činnostem umožní významně snížit emise skleníkových plynů nebo zlepšit jejich technickou a ekonomickou proveditelnost a v konečném důsledku usnadnit jejich rozvoj. Výzkum může hrát důležitou roli také v další dekarbonizaci přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 tím, že umožní provádění těchto činností s podstatně nižší úrovní emisí skleníkových plynů ve srovnání s prahovými hodnotami uvedenými v technických screeningových kritériích pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovených pro tyto činnosti.

(41)

Výzkum, vývoj a inovace, které jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležité, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(42)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, by měla odrážet skutečnost, že změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. V důsledku toho bude nutné, aby se všechna odvětví nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu přizpůsobila. Je však třeba zajistit, aby hospodářská činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, zároveň významně nepoškozovala některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Je proto vhodné nejprve stanovit technická screeningová kritéria pro přizpůsobování se změně klimatu pro ty odvětví a hospodářské činnosti, na které se již vztahují technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu, včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ environmentální cíle. Popis hospodářských činností považovaných za významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu by měl odpovídat rozsahu, pro nějž by mohla být stanovena vhodná kritéria „významně nepoškozovat“. S ohledem na nutnost zvýšit celkovou odolnost hospodářství vůči klimatu by v budoucnu měla být vypracována technická screeningová kritéria včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ i pro další hospodářské činnosti.

(43)

Technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby se co nejširší možná škála kritické infrastruktury, mimo jiné zejména infrastruktury pro přenos nebo skladování energie, nebo dopravní infrastruktura přizpůsobily nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, a zamezily tak vážným negativním dopadům na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů nebo účinné fungování vlád v členských státech. Může však být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, aby lépe zohledňovala specifika infrastruktury pro ochranu proti záplavám.

(44)

Dále by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti vzdělávání, lidského zdraví, sociální práce, umění, zábavy a rekreace. Tyto činnosti poskytují základní služby a řešení směřující ke zvýšení kolektivní odolnosti celé společnosti a mohou zvýšit klimatickou gramotnost a povědomí o klimatu.

(45)

Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že zahrnuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2020/852, by mělo být zvýšení odolnosti hospodářských činností proti zjištěným klimatickým rizikům, která jsou pro tyto činnosti podstatná. Technická screeningová kritéria by měla vyžadovat, aby dotčené hospodářské subjekty provedly posouzení rizik změny klimatu a zavedly řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která sníží největší rizika, jež se při posouzení zjistí. Technická screeningová kritéria by měla rovněž zohledňovat povahu potřeb a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která je specifická pro dané místo a kontext. Technická screeningová kritéria by navíc měla zajistit integritu environmentálních a klimatických cílů, a pokud jde o typ prováděných řešení, neměla by být nepřiměřeně normativní. Tato technická screeningová kritéria by měla zohledňovat potřebu předcházet katastrofám spojeným s klimatem a počasím a řídit rizika těchto katastrof a dále by v souladu s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se posuzování rizik a zmírňování účinků těchto katastrof měla zajistit odolnost kritické infrastruktury.

(46)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, by měla být stanovena pro inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu, výzkum, vývoj a inovace, neživotní pojištění vztahující se na rizika související s klimatem a zajištění. Tyto činnosti mají potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku nepříznivého dopadu stávajícího klimatu a očekávaného budoucího klimatu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika, aniž by riziko nepříznivého dopadu zvyšovala.

(47)

Technická screeningová kritéria by měla uznat, že určité hospodářské činnosti mohou významně přispívat k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, nebo tím, že zahrnují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Tuto možnost by měla uznat technická screeningová kritéria pro lesnické činnosti, obnovu mokřadů, tvorbu programů a vysílání, jakož i pro vzdělávací, tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti. Zatímco by tyto činnosti měly být přizpůsobeny nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, mají také potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku tohoto nepříznivého dopadu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika.

(48)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, aby se tato hospodářská činnost stala odolnou vůči dopadům změny klimatu nebo aby poskytovala řešení pro jiné činnosti, aby se staly odolnými vůči dopadům změny klimatu. Pokud se hospodářská činnost stane odolnou vůči dopadům změny klimatu, představuje významný přínos dané činnosti k přizpůsobování se změně klimatu zavádění fyzických a nefyzických řešení, která významně snižují nejvýznamnější fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná. Je tedy vhodné, aby za podíl kapitálových a provozních výdajů týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, byly považovány jen kapitálové výdaje vynaložené na všechny kroky nezbytné pro zajištění odolnosti činnosti vůči změně klimatu a aby obrat z dané hospodářské činnosti, která se stala odolnou vůči změně klimatu, nebyl považován za obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Pokud však hlavním smyslem hospodářských činností umožňujících přizpůsobení se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852 je poskytovat technologie, výrobky, služby, informace či postupy s cílem zvýšit úroveň odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv nebo jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům, pak se kromě kapitálových výdajů obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s danými hospodářskými činnostmi považuje za podíl obratu plynoucího z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

(49)

Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů, by mělo být zajištění toho, aby přínos v rámci jednoho environmentálního cíle nebyl realizován na úkor ostatních environmentálních cílů. Kritéria „významně nepoškozovat“ proto hrají zásadní roli při zajišťování environmentální integrity klasifikace environmentálně udržitelných činností. Kritéria „významně nepoškozovat“ pro daný environmentální cíl by měla být stanovena pro ty činnosti, u nichž existuje riziko, že tento cíl významně poškodí. Kritéria „významně nepoškozovat“ by měla zohledňovat příslušné požadavky stávajících právních předpisů Unie a vycházet z nich.

(50)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že činnosti, které významně přispívají k přizpůsobování se změně klimatu, závažně nepoškodí zmírňování změny klimatu, by měla být stanovena pro ty činnosti, u kterých hrozí vysoká produkce emisí skleníkových plynů a přitom mají potenciál významně přispět k přizpůsobování se změně klimatu.

(51)

Změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, významně nepoškodí přizpůsobování se změně klimatu, by se proto měla vztahovat na všechny tyto hospodářské činnosti. Tato kritéria by měla zajistit, že budou určena stávající i budoucí rizika, která jsou podstatná pro danou činnost, a že budou prováděna řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, aby se minimalizovaly možné ztráty nebo dopady na kontinuitu podnikání nebo se jim zamezilo.

(52)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů mohou představovat riziko. Cílem těchto kritérií by mělo být zamezit tomu, aby činnosti poškozovaly dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod, a to tak, že v souladu s plánem řízení využívání a ochrany vody budou vyžadovat určení a řešení rizik zhoršování stavu životního prostředí.

(53)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ přechod na oběhové hospodářství, by měla být přizpůsobena konkrétním odvětvím, aby se zajistilo, že hospodářské činnosti nepovedou k nehospodárnosti ve využívání zdrojů nebo k ustrnutí lineárních výrobních modelů, že se bude snižovat množství odpadu nebo předcházet jeho vytváření, a pokud to bude nevyhnutelné, že s ním bude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Kritéria by měla rovněž zajistit, že hospodářské činnosti nebudou ohrožovat cíl přechodu na oběhové hospodářství.

(54)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ prevenci a omezování znečištění, by měla odrážet zvláštnosti daného odvětví a reagovat na příslušné zdroje a druhy znečištění ovzduší, vody nebo půdy a v relevantních případech odkazovat na závěry o nejlepších dostupných technikách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (14).

(55)

Kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které mohou představovat riziko pro stav stanovišť, druhů nebo ekosystémů, a případně by měla vyžadovat vypracování posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiných příslušných posouzení a provedení jejich závěrů. Tato kritéria by měla zajistit, že i když nebude existovat požadavek na provedení posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiného příslušného posouzení, činnosti nepovedou k vyrušování, odchytu nebo usmrcení zákonem chráněných druhů nebo k poškozování zákonem chráněných stanovišť.

(56)

Technickými screeningovými kritérii by neměla být dotčena povinnost dodržovat ustanovení týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti a sociální udržitelnosti stanovená v unijních a vnitrostátních právních předpisech ani případné přijímání souvisejících příslušných zmírňujících opatření.

(57)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají kritérii pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více ostatních environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Aby byla zajištěna soudržnost mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, aby byl usnadněn komplexní pohled na právní rámec pro zúčastněné strany a aby bylo usnadněno uplatňování nařízení (EU) 2020/852, je nutné zahrnout tato ustanovení do jediného nařízení.

(58)

Aby bylo zajištěno, že se uplatňování nařízení (EU) 2020/852 bude vyvíjet současně s technologickým, tržním a politickým vývojem, mělo by být toto nařízení pravidelně přezkoumáváno a případně pozměňováno, pokud jde o činnosti považované za významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a o odpovídající technická screeningová kritéria.

(59)

Aby byly splněny požadavky čl. 10 odst. 6 a čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2020/852, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2022,