20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/1

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (2) prohlašuje, že určité kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem a jsou vyňaty z povinnosti být před svým poskytnutím oznámeny Komisi. V nařízení (EU) č. 651/2014 bylo oznámeno, že Komise má v úmyslu přezkoumat oblast působnosti uvedeného nařízení s cílem zahrnout do této oblasti další kategorie podpory, zejména podporu na letištní a přístavní infrastrukturu, jakmile budou shromážděny dostatečné zkušenosti z praxe.

(2)

Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala, a aby se zjednodušila a vyjasnila pravidla státní podpory a také snížila administrativní zátěž v souvislosti s oznamováním nekomplikovaných opatření státní podpory a Komise se mohla zaměřit na případy, které potenciálně nejvíce narušují hospodářskou soutěž, měla by být podpora na přístavní a letištní infrastrukturu zahrnuta do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014.

(3)

Investiční podpora na regionální letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících může v závislosti na specifikách každého letiště jak zlepšit dostupnost určitých regionů, tak posílit místní rozvoj. Tato investiční podpora tudíž podporuje priority strategie Evropa 2020, jež přispívá k dalšímu hospodářskému růstu a plnění cílů, které jsou ve společném zájmu Unie. Ze zkušeností získaných při uplatňování Pokynů ke státní podpoře letišť a leteckých společností (3) se ukazuje, že jsou-li splněny určité podmínky, nevede investiční podpora na regionální letiště k nepřiměřenému narušení obchodu a hospodářské soutěže. Měla by se tedy na ni vztahovat bloková výjimka z nařízení (EU) č. 651/2014, jsou-li uvedené podmínky splněny. Nebylo by vhodné stanovit prahovou hodnotu oznamovací povinnosti z hlediska výše podpory, jelikož dopad opatření podpory na hospodářskou soutěž závisí hlavně na velikosti letiště, a nikoli na výši investice.

(4)

Podmínky vynětí investiční podpory z oznamovací povinnosti by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla investiční podpora přiměřená, měly by být splněny dvě podmínky. Intenzita podpory by neměla překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se liší podle velikosti letiště. Kromě toho by výše podpory neměla přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. U velmi malých letišť do 200 000 cestujících ročně by u investiční podpory mělo být požadováno splnění pouze jedné z uvedených podmínek. Podmínky slučitelnosti by měly zajišťovat otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře. Vynětí by se nemělo vztahovat na investiční podporu poskytovanou letištím umístěným v blízkosti stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby, jelikož podpora takovým letištím znamená vyšší riziko narušení hospodářské soutěže, a měla by být tudíž oznámena Komisi; výjimkou jsou případy, kdy je podpora poskytnuta velmi malým letištím do 200 000 cestujících ročně, u nichž je nepravděpodobné, že by podpora měla za následek výrazné narušení hospodářské soutěže.

(5)

Provozní podpora velmi malým letištím do 200 000 cestujících ročně nevede k nepřiměřenému narušení obchodu a hospodářské soutěže, jsou-li splněny určité podmínky. Podmínky slučitelnosti by měly zejména zajišťovat, aby výše podpory nepřesáhla provozní ztráty a přiměřený zisk a aby existoval otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře. Kromě toho by podpora neměla být poskytnuta za podmínky, že provozovatel letiště uzavře dohody s jednou nebo více leteckými společnostmi týkající se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností této letecké společnosti na uvedeném letišti. Dohody mezi letištěm, které má k dispozici veřejné zdroje, a leteckou společností mohou za určitých okolností představovat státní podporu dotčené letecké společnosti (4), a na takovou podporu by se měla i nadále plně vztahovat oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Námořní přístavy mají strategický význam pro řádné fungování vnitřního trhu a upevnění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak se uvádí mimo jiné ve strategii Evropa 2020 a v bílé knize Komise nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (5). Jak je zdůrazněno ve sdělení „Přístavy jako motor růstu“ (6), účinné fungování přístavů ve všech přímořských regionech Unie si žádá efektivní veřejné a soukromé investice. Investice jsou nezbytné zejména k přizpůsobení přístupové infrastruktury k přístavům a přístavní infrastruktury většímu objemu a složitosti loďstva, použití infrastruktury pro alternativní paliva a přísnějším požadavkům na environmentální profil. Nedostatek kvalitní přístavní infrastruktury vede k dopravní přetíženosti a dodatečným nákladům pro zasílatele, dopravce i spotřebitele.

(7)

Důležitým cílem dopravní politiky Unie je rozvoj vnitrozemských přístavů a jejich začlenění do multimodální dopravy. Předpisy Unie se výslovně zaměřují na posílení intermodality v dopravě a přechod k oborům dopravy, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí, např. k železniční a námořní/vnitrozemské vodní dopravě.

(8)

Podmínky vynětí podpory na přístavy z oznamovací povinnosti by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla podpora přiměřená, měly by být splněny dvě podmínky. Intenzita podpory by neměla překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se u námořních přístavů liší podle velikosti investičního projektu. Kromě toho by výše podpory neměla přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice, s výjimkou velmi nízkých částek podpory, u nichž je v zájmu snížení administrativní zátěže vhodný zjednodušený přístup. Podmínky slučitelnosti by měly také zajišťovat, aby jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozu nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury byly udělovány podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti, aniž by v příslušných případech byly dotčeny předpisy Unie o zadávání veřejných zakázek a koncesí. Zajištěn by měl být rovněž rovný a nediskriminační přístup k infrastruktuře.

(9)

Investice zahrnuté do pracovních plánů koridorů hlavní sítě stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (7) jsou projekty společného zájmu se zvláštním strategickým zájmem pro Unii. Námořní přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, představují místa vstupu a výstupu zboží přepravovaného do a z Unie. Vnitrozemské přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, jsou klíčovými faktory, které umožňují multimodalitu sítě. Pro investice zaměřené na zlepšení výkonnosti těchto přístavů by proto měla platit vyšší prahová hodnota oznamovací povinnosti.

(10)

Na základě zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (8) je rovněž vhodné upravit některá ustanovení uvedených nařízení.

(11)

Zejména v případě režimů regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony se ukázalo, že uplatňovat různá pravidla pro náhradu dodatečných nákladů na dopravu a náhradu dalších dodatečných nákladů je v praxi obtížné a nevhodné pro řešení strukturálních znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, tj. odlehlosti, ostrovní povahy, malé rozlohy, složitého povrchu a podnebí a hospodářské závislosti na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje rozvoj těchto regionů, a že uvedená ustanovení by tudíž měla být nahrazena metodou, která se bude vztahovat na všechny dodatečné náklady. Provádění opatření regionální investiční a provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, z kterých mají mimo jiné prospěch podniky činné v odvětví rybolovu, by mělo být v souladu se závazky Unie vyplývajícími z mezinárodních dohod, jichž je smluvní stranou. Z těchto opatření regionální investiční a provozní podpory by proto neměla těžit plavidla, která provádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, nebo se podílejí na nadměrném rybolovu, nebo na zvyšování rybolovné kapacity plavidel.

(12)

Vzhledem k omezeným negativním účinkům podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví a podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu na hospodářskou soutěž by se měly zvýšit prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu v uvedených oblastech.

(13)

Pro zjednodušení výpočtu způsobilých nákladů podle nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 na operace, které jsou alespoň částečně financovány z fondu Unie, u něhož je možné použít zjednodušené vykazování nákladů, by měla být přizpůsobena ustanovení týkající se způsobilých nákladů.

(14)

V rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, uvedeného v čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (9) může být projektům udělena značka kvality – pečeť excelence Evropské komise. Takové projekty mohou být vzhledem k omezené výši podpory, která činí nejvýše 2,5 milionu EUR na projekt, a ke skutečnosti, že jsou zaměřeny výhradně na malé a střední podniky, vyňaty z oznamovací povinnosti v souladu s pravidly nařízení (EU) č. 651/2014.

(15)

Nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

4)

V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno k), které zní:

5)

V článku 6 se odstavec 5 mění takto:

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7.   Odchylně od odstavců 1 až 6 se při určování toho, zda jsou dodrženy limity pro regionální provozní podporu v nejvzdálenějších regionech stanovené v čl. 15 odst. 4, přihlíží pouze k regionální provozní podpoře v nejvzdálenějších regionech realizované podle tohoto nařízení.“;

8)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Kontrola

1.   Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

2.   V případě režimů, v jejichž rámci je daňová podpora poskytována automaticky, např. u režimů na základě daňových přiznání příjemců, a před poskytnutím podpory se neprovádí ověření, zda jsou u každého příjemce splněny všechny podmínky slučitelnosti, členské státy pravidelně alespoň následně a na základě vzorku ověřují, zda jsou splněny všechny podmínky slučitelnosti, a vyvozují nezbytné závěry. Členské státy uchovávají podrobné záznamy o ověřování alespoň po dobu deseti let ode dne provedení kontroly.

3.   Komise si může od každého členského státu vyžádat veškeré informace a podklady, které považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení, včetně informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Dotčený členský stát poskytne Komisi požadované informace a podklady ve lhůtě dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti, nebo ve lhůtě delší, která může být stanovena v žádosti.“;

9)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Rozsah regionální podpory

Tento oddíl se nepoužije na:

10)

Článek 14 se mění takto:

11)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Regionální provozní podpora

1.   Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, řídce osídlených oblastech a velmi řídce osídlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.

3.   Ve velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:

4.   V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jakýkoli z následujících procentních podílů:

12)

V článku 21 se odstavec 16 mění takto:

13)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto podmínky:

Pokud jde o způsobilé podniky, které nepodléhají registraci, lze za počátek pětiletého období způsobilosti považovat buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo kdy mu vznikla daňová povinnost z hospodářské činnosti.

Odchylně od písmene c) prvního pododstavce jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího podniku, který se spojení účastnil.“;

14)

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, včetně projektů, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.“;

15)

V čl. 31 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

16)

V článku 52 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Namísto stanovení způsobilých nákladů podle odstavce 2 lze maximální výši podpory na projekt stanovit na základě výběrového řízení ve smyslu odstavce 4.“;

17)

Článek 53 se mění takto:

18)

V čl. 54 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.

Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.“;

19)

V článku 55 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.   U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 10 a 11 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.“;

20)

Za článek 56 se vkládají nové oddíly 14 a 15, které znějí:

„ODDÍL 14

Podpora na regionální letiště

Článek 56a

Podpora na regionální letiště

1.   Investiční podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 14 tohoto článku a v kapitole I.

2.   Provozní podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3, 4, 10 a 15 až 18 tohoto článku a v kapitole I.

3.   Letiště musí být otevřené všem potenciálním uživatelům. V případě fyzického omezení kapacity se přidělování provádí podle relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

4.   Podpora se neposkytne na přemístění stávajících letišť či na vytvoření nového letiště pro přepravu cestujících, včetně přeměny stávajícího malého letiště na letiště pro přepravu cestujících.

5.   Dotčená investice nesmí přesáhnout rámec toho, co je na základě přiměřených odhadů objemu provozu nutné pro splnění střednědobého očekávaného objemu provozu.

6.   Investiční podpora se neposkytne letišti, jež se nachází ve vzdálenosti do 100 km nebo 60 minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo vysokorychlostním vlakem od stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008.

7.   Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na letiště s průměrným ročním pohybem do 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta, pokud se nepředpokládá, že investiční podpora do uplynutí dvou účetních období po poskytnutí podpory povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu nad 200 000 cestujících. Investiční podpora poskytovaná těmto letištím musí být buď v souladu s odstavcem 11, nebo s odstavci 13 a 14.

8.   Odstavec 6 se nepoužije v případě, že investiční podpora je poskytnuta letišti vzdálenému méně než 100 km od stávajících letišť, z nichž jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008, za podmínky, že cesta mezi každým z těchto jiných stávajících letišť a letištěm, kterému je poskytována podpora, nevyhnutelně vyžaduje buď celkovou dobu na cestu prostředky námořní dopravy nejméně 90 minut, nebo použití letecké dopravy.

9.   Investiční podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od investiční podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu na letišti nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

10.   Podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním objemem nákladní dopravy větším než 200 000 tun během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního objemu nákladní dopravy na letišti nad 200 000 tun během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

11.   Výše investiční podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

12.   Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do letištní infrastruktury, včetně nákladů na plánování.

13.   Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:

14.   Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 13 se mohou v případě letišť nacházejících se v odlehlých regionech zvýšit o 20 procentních bodů.

15.   Provozní podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem větším než 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.

16.   Výše provozní podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Podpora se poskytne buď ve formě předem stanovených pravidelných splátek, které se během období, pro které je podpora poskytována, nesmí zvyšovat, nebo ve formě následně stanovených částek vycházejících ze zjištěných provozních ztrát.

17.   Provozní podpora nesmí být vyplacena za žádný kalendářní rok, během něhož roční pohyb letiště přesáhne 200 000 cestujících.

18.   Poskytnutí provozní podpory nesmí být podmíněno uzavřením dohod s konkrétními leteckými společnostmi týkajících se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností těchto leteckých společností na uvedeném letišti.

ODDÍL 15

Podpora na přístavy

Článek 56b

Podpora na námořní přístavy

1.   Podpora na námořní přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

3.   Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.   Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí překročit:

Intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

6.   V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzity podpory stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b) a c) navýšit o 10 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

7.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

8.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

9.   U podpory, která nepřesahuje 5 milionů EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

Článek 56c

Podpora na vnitrozemské přístavy

1.   Podpora na vnitrozemské přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

3.   Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.   Maximální intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. ff).

6.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

7.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

8.   U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4 a 5 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.“;

21)

Článek 58 se mění takto:

22)

V příloze II se část II nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení;

23)

Příloha III se mění takto: