Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017CA0607

    Věc C-607/17: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. června 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta förvaltningsdomstolen- Švédsko) — Skatteverket v. Memira Holding AB („Řízení o předběžné otázce — Korporační daň — Skupina společností — Svoboda usazování — Odpočet ztrát vzniklých dceřiné společnosti-nerezidentovi — Pojem takzvaných „konečných ztrát“ — Převzetí dceřiné společnosti mateřskou společností prostřednictvím fúze — Právní úprava státu sídla dceřiné společnosti, která umožňuje odpočet ztrát prostřednictvím fúze pouze subjektu, kterému vznikly“)

    Úř. věst. C 270, 12.8.2019, p. 5–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    12.8.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 270/5


    Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. června 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta förvaltningsdomstolen- Švédsko) — Skatteverket v. Memira Holding AB

    (Věc C-607/17) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Korporační daň - Skupina společností - Svoboda usazování - Odpočet ztrát vzniklých dceřiné společnosti-nerezidentovi - Pojem takzvaných „konečných ztrát“ - Převzetí dceřiné společnosti mateřskou společností prostřednictvím fúze - Právní úprava státu sídla dceřiné společnosti, která umožňuje odpočet ztrát prostřednictvím fúze pouze subjektu, kterému vznikly“)

    (2019/C 270/05)

    Jednací jazyk: švédština

    Předkládající soud

    Högsta förvaltningsdomstolen

    Účastníci původního řízení

    Žalobce: Skatteverket

    Žalovaný: Memira Holding AB

    Výrok

    1)

    Pro účely posouzení konečné povahy ztrát dceřiné společnosti-nerezidenta ve smyslu bodu 55 rozsudku ze dne 13. prosince 2005, Marks & Spencer (C 446/03, EU:C:2005:763) není relevantní okolnost, že členský stát sídla dceřiné společnosti neumožňuje převést v případě fúze ztráty z jedné společnosti na jinou osobu povinnou k dani, přestože je takový převod upraven členským státem sídla mateřské společnosti v případě fúze mezi společnostmi-rezidenty, ledaže mateřská společnost prokáže, že nemůže využít tyto ztráty tak, aby byly zejména prostřednictvím převodu dceřiné společnosti daňově zohledněny třetí osobou v budoucích zdaňovacích obdobích.

    2)

    V případě, že by byla okolnost uvedená v první otázce relevantní, není třeba zohlednit skutečnost, že ve státě sídla dceřiné společnosti neexistuje žádný jiný subjekt, který by mohl odečíst tyto ztráty v případě fúze, kdyby byl takový odpočet povolen.


    (1)  Úř. věst. C 5, 8.1.2018.


    Top