30.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 30/50

—

na základě článku 263 SFEU a pro účely článku 264 SFEU určil, že žaloba na neplatnost byla podána v souladu s příslušnými předpisy a je přípustná;

—

na základě článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí C(2016) 5054 ze dne 9. srpna 2016 v rozsahu závěru v něm vyjádřeného, že opatření popsané v podnětu nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU;

—

na základě článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí C(2016) 5054 ze dne 9. srpna 2016 v rozsahu závěru v něm vyjádřeného, že i kdyby opatření popsané v podnětu představovalo státní podporu, je slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení a nákladů vynaložených žalobkyní.

1.

První žalobní důvod vycházející z nepodloženosti. Žalobkyně se domnívá, že rozhodnutí není dostatečně podloženo, neboť je v něm vyjádřen závěr, že i kdyby opatření popsané v podnětu představovalo podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, bylo by slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, přičemž tento závěr není podložen.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení. Žalobkyně má za to, že rozhodnutí není v souvislosti s účinky opatření podpory na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy dostatečně podloženo, jelikož důvody, které Komisi vedly k tvrzení, že účinky předmětného opatření podpory na obchod mezi členskými státy jsou ryze hypotetické či domnělé a že i kdyby nějaké účinky byly, byly by naprosto marginální, jsou nepodložené a de facto podporují šíření obdobných izolovaných opatření podpory, a to nejen v regionu Tomar, ale v celostátním měřítku, a to se všemi z toho plynoucími důsledky spočívajícími v odrazování vnitrostátních investic i investic z jiných členských států.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, spočívajícího podle žalobkyně v tom, že Komise i) neposoudila s nezbytnou péčí a objektivně, zda dotčená podpora nemohla ovlivnit obchod mezi členskými státy, ii) nezohlednila skutečnost, že neexistuje žádný práh či minimální procentuální podíl, při jehož nedosažení by bylo možné a priori mít za to, že obchod mezi členskými státy není ovlivněn, iii) nevzala v potaz, že poškození obchodu mezi členskými státy nezávisí na tom, zda poskytované služby mají místní či regionální povahu, ani na rozsahu dotčené činnosti, iv) nezdůraznila dostatečně, že když je prostřednictvím podpory poskytnuté ze strany státu posíleno postavení určitého podniku vzhledem k ostatním konkurenčním podnikům, je třeba mít za to, že na podniky, které soutěží s příjemcem podpory, se vztahují méně výhodné podmínky financování nových investic v daném státě.