22.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 68/11

1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, nebrání takovému vnitrostátnímu opatření, jaké je dotčeno ve věci v původním řízení a které pro maloobchodní prodej vína zavádí minimální cenu za jednotku alkoholu, pokud toto opatření je skutečně způsobilé k dosažení cíle ochrany zdraví a života lidí a pokud při zohlednění cílů společné zemědělské politiky, jakož i řádného fungování společné organizace zemědělských trhů nepřekračuje meze toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle ochrany zdraví a života lidí.

2)

Články 34 SFEU a 36 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát při plnění cíle ochrany zdraví a života lidí prostřednictvím zvýšení ceny konzumace alkoholu přijal takovou právní úpravu, jaká je dotčena ve věci v původním řízení a která zavádí minimální cenu za jednotku alkoholu pro maloobchodní prodej alkoholických nápojů, namísto opatření méně omezujícího obchod a hospodářskou soutěž uvnitř Evropské unie, například zvýšení spotřebních daní. Předkládajícímu soudu přísluší, aby na základě podrobné analýzy veškerých relevantních poznatků ve věci, o níž rozhoduje, ověřil, zda je tomu skutečně tak. Pouhá okolnost, že posledně uvedené opatření může přinést dodatečné výhody a více přispět k dosažení cíle boje proti nadměrné konzumaci alkoholu, nemůže představovat důvod pro jeho odmítnutí.

3)

Článek 36 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že při posuzování vnitrostátní právní úpravy z pohledu jejího odůvodnění týkajícího se ochrany zdraví a života lidí ve smyslu uvedeného článku musí vnitrostátní soud provést objektivní posouzení, zda důkazy předložené dotyčným členským státem umožňují se rozumně domnívat, že zvolené prostředky jsou způsobilé dosáhnout sledovaných cílů, a zda by bylo možné uvedených cílů dosáhnout pomocí opatření méně omezujících volný pohyb zboží a společnou organizaci zemědělských trhů.

4)

Článek 36 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že přezkum proporcionality takového vnitrostátního opatření, jakým je opatření dotčené ve věci v původním řízení, není omezen pouze na informace, důkazy a jiné písemnosti, které měl vnitrostátní zákonodárce k dispozici při přijetí daného opatření. Za okolností, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, musí k přezkumu slučitelnosti uvedeného opatření s unijním právem dojít na základě informací, důkazů nebo jiných relevantních písemností, jež má vnitrostátní soud k dispozici v okamžiku, k němuž rozhoduje, a to za podmínek stanovených jeho vnitrostátním právem.