15.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/153

1.1

Výbor zdůrazňuje skutečnost, že účast a zapojení jsou základním předpokladem pro to, aby reformy politik a strukturální změny proběhly řádným způsobem, měly správnou formu a byly dovedeny k dobrému konci.

Výbor zdůrazňuje, že:

1.2

Výbor souhlasí s nutností posílené evropské správy ekonomických záležitostí za účelem lepšího fungování měnové unie pro všechny účastníky. Současně je však třeba se naléhavě poučit ze stávajících okolností. V této souvislosti je sociální vyjednávání nezbytné, a to jak v hospodářské oblasti, tak i ve veřejných financích a sociální soudržnosti.

1.3

Výbor vítá návrh Komise vypracovat přehled obsahující ukazatele zaměstnanosti a strukturální provádění vnitrostátních plánů zaměstnanosti. Evropští sociální partneři by měli být úzce zapojeni do vypracování tohoto přehledu obsahujícího ukazatele a kritéria k posuzování národních plánů zaměstnanosti.

1.4

Co se stanovování mezd týče by Výbor Komisi rád upozornil na to, že mzdy a vyjednávání o mzdách patří do pravomoci sociálních partnerů, jak to také potvrzuje evropská smlouva.

1.5

Výbor vyzývá evropské politické činitele, aby myšlenku sociálního dialogu a občanské účasti strukturálně zakotvili do různých politických procesů v rámci procesu Evropa 2020. Zkušenosti z praxe ukazují, že těžiště je posunuto z národní na evropskou úroveň, což oslabilo úlohu a kvalitu sociálního vyjednávání a občanské účasti na národní úrovni.

1.6

Výbor navrhuje, aby v rámci evropského semestru byli evropští sociální partneři prostřednictvím evropského sociálního dialogu a organizovaná občanská společnost včas zapojeni do příprav roční analýzy růstu, a podobné zapojení je rovněž naléhavě žádoucí při stanovování priorit směrnic týkajících se politiky zaměstnanosti a hlavních ekonomických směrů.

2.1

Dne 30. května zveřejnila Evropská komise sdělení Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost (COM(2012) 299). Toto sdělení je stěžejním momentem evropského semestru. Sdělení začíná ročním přehledem růstu, jenž vypracovala Komise, a končí konkrétními doporučeními pro jednotlivé země, jež jsou schvalována Evropskou radou.

2.2

Evropský hospodářský a sociální výbor se rozhodl, že na žádost Komise vypracuje k tomuto sdělení na téma Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost stanovisko. Toto stanovisko se zaměřuje na specifický aspekt, zejména na společnou zodpovědnost sociálních partnerů a organizované občanské společnosti a na jejich možný přínos. EHSV zdůrazňuje úlohu, již mohou mít při tvorbě a uplatňování politik, jež má znovu nastartovat hospodářský růst, vytvořit více lepších pracovních míst a obnovit finanční stabilitu.

Výbor chce v tomto stanovisku po analýze určitých politických oblastí formulovat doporučení, jak mohou mít sociální partneři a zástupci organizované občanské společnosti v členských státech větší, lepší a rozhodující úlohu v rámci evropského semestru. Kromě toho Výbor jako další krok vypracuje stanovisko na téma roční analýzy růstu 2013, které projedná všechny oblasti politiky, jimž se Komise v analýze věnuje.

2.3

Výbor v prvé řadě konstatuje, že sdělení Komise poukazuje na roli sociálních partnerů a organizované občanské společnosti pouze v souvislosti se třemi tématy, k nimž patří lidský kapitál, mzdy a „změna“ jako obecné téma (viz dále odstavec 4.1). Výbor by v tomto ohledu rád bezprostředně zdůraznil, že sociální vyjednávání a občanský dialog se týkají podstatně více oblastí a témat, k nimž patří např. inovace, hospodářské reformy, průmyslová politika, udržitelný rozvoj, podnikání, více kvalitních pracovních míst, boj proti chudobě a sociální ochrana. Výbor chce proto v tomto stanovisku nejprve zdůraznit význam vyjednávání se sociálními partnery a občanského dialogu (viz kapitola 3) a následně se podrobně zabývat třemi specifickými oblastmi, u nichž sdělení Komise konkrétně poukazuje na úlohu vyjednávání a dialogu (kapitola 4). V poslední části předkládá Výbor další návrhy ke strukturálnímu zakotvení vyjednávání a zapojení do agendy strategie Evropa 2020.

3.1

Výbor zdůrazňuje skutečnost, že účast a zapojení nejsou žádným luxusem, ale naopak základním předpokladem pro to, aby reformy politik a strukturální změny proběhly řádným způsobem, měly správnou formu a byly dovedeny do konce:

3.2

Výbor důrazně upozorňuje Komisi, Evropskou radu a další tvůrce politik na evropské a vnitrostátní úrovni na nutnost přísného dodržování sociálního vyjednávání a občanského dialogu. Nejde o to vést zvučné proslovy o významu zapojení a pak se vrátit k původním politickým zájmům a provádět je bez zohlednění příspěvků a návrhů sociálních aktérů z praxe. Takový postoj vede ke ztrátě sociálního kapitálu a důvěry ve společnosti a končí sociálními a ekonomickými zkraty.

3.3

V této souvislosti je vhodné připomenout také tzv. horizontální doložku (článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie). Tato doložka ukládá Evropské unii povinnost zohlednit určitá sociální kritéria a cíle při definici a provádění politik a akcí. To se týká zejména podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, dostatečné sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení, vysoké úrovně vzdělávání a odborné přípravy a ochrany zdraví. Zapojení sociálních aktérů do politiky z této doložky logicky a nezadatelně vyplývá.

4.1

Výbor konstatuje, že příslušné sdělení Komise odkazuje na třech místech na význam a roli sociálních partnerů a organizované občanské společnosti. Výbor cituje zejména následující pasáže ze sdělení:

4.2

Výbor v prvé řadě vítá volbu Komise zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti alespoň v těchto třech výše uvedených oblastech. Zároveň by však Výbor rád uvedl následující připomínky.

4.3

Výbor souhlasí s nutností posílené evropské správy ekonomických záležitostí za účelem lepšího fungování měnové unie pro všechny účastníky. Současně je však třeba se naléhavě poučit ze stávajících okolností. Pokud určitá hospodářská politika vede ke snížení růstu a různé evropské ekonomiky se dostanou do nové recese, která ohrožuje jak stabilitu (deficity a míry zadlužení zůstávají i nadále vysoké), tak sociální soudržnost (vysoká a stále rostoucí nezaměstnanost), pak to musejí brát tvůrci politik vážně a změnit směr této politiky. Sociální vyjednávání má sloužit k tvorbě lepší politiky, již bude podporovat široká veřejnost, a ne k urputnému setrvání na politice, jež má prokazatelně negativní důsledky jak pro ekonomiku, tak i pro veřejné finance a sociální soudržnost.

4.4

Výbor vítá návrh Komise vypracovat přehled obsahující ukazatele zaměstnanosti a strukturální provádění vnitrostátních plánů zaměstnanosti. Evropští sociální partneři musejí být úzce zapojeni do vypracování těchto přehledů obsahujících ukazatele a kritéria na posuzování národních plánů zaměstnanosti.

4.5

Třetí oblastí, v níž Komise specificky odkazuje na úlohu sociálních aktérů a sociálních partnerů, je oblast mezd. V této oblasti musejí být sociální partneři – řečeno slovy Komise – při reformě systémů stanovování mezd konzultováni. Výbor by v této souvislosti Komisi rád upozornil na to, že mzdy, vyjednávání o mzdách a rovněž systémy stanovování mezd samé patří v mnoha státech do autonomní pravomoci sociálních partnerů, kteří za tímto účelem vyjednávají a uzavírají kolektivní smlouvy. Tato úloha sociálních partnerů autonomně vyjednávat nesmí být snížena na pouhou konzultaci. Pravomoc vyjednávat nesmí být omezena na pouhou poradní úlohu. Autonomii sociálních partnerů a sociálního dialogu potvrzuje v článcích 152 a 153 až 155 evropská smlouva, v nichž je mj. stanovena zásada, že EU musí respektovat vnitrostátní systémy průmyslových vztahů. V tomto kontextu je konzultace sociálních partnerů např. při reformě indexačních mechanizmů naprosto nedostatečná a dokonce mylná, zejména když v rámci zmíněných vnitrostátních modelů sociálního vyjednávání sami sociální partneři v kolektivních smlouvách tyto mechanizmy vyjednávají a stanovují.

Co se podstaty věci týče, Výbor si klade otázku, zda Komise nepřipisuje příliš velký význam poklesu mezd. Při podrobné analýze doporučení pro jednotlivé členské státy, jež jsou součástí sdělení Komise, je zřejmé, že se u 16 členských států ze 17, na něž se vztahuje doporučení Komise týkající se mezd, jedná o to, aby snížily dynamičnost mezd, a to buď reformou indexace, omezením minimálních mezd, decentralizací vyjednávání o mzdách nebo zvýšením flexibility nejnižších mezd. Nerovnováha charakterizující evropskou měnovou unii je však ve skutečnosti strukturálního původu a souvisí zejména s tím, že globalizace má různorodé dopady na různé členy této unie (poznámka: odkaz na MMF. Vnější nerovnováha v zóně eura (External Imbalances in the Euro Area), pracovní dokument 12/136,2012). I nadále zůstává skutečností, že konkurenční boj se zeměmi s nízkými příjmy nemůžeme vyhrát snižováním mezd.

5.1

Výbor závěrem vyzývá zodpovědné evropské politické činitele, aby myšlenku občanské účasti strukturálně zakotvili do různých politických procesů. Zkušenosti z oblasti ukazují, že z řady důvodů a zejména z důvodu institucionálních reforem, jež Komise v rámci těchto politických procesů průběžně provádí, má evropské rozhodování stále silnější dopad na vyjednávání a občanské zapojení na národní úrovni. V této souvislosti je pro Výbor zcela nepřijatelné degradovat vyjednávání a občanské zapojení na národní úrovni na jakési pseudovyjednávání tím, že budou narušeny vnitrostátní tradice vyjednávání nebo dokonce nebudou dodržovány jako celek (zohlednit problémy načasování při vyjednávání a centralizace příprav plánů reforem národními subjekty, které neprovádí žádné sociální vyjednávání či pouze ve velmi omezené míře).

5.2

V souladu s kalendářem evropského semestru navrhuje Výbor následující: