Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE2235

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost COM(2012) 299 final

    Úř. věst. C 44, 15.2.2013, p. 153–156 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    15.2.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 44/153


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost

    COM(2012) 299 final

    2013/C 44/27

    Hlavní zpravodaj: pan Xavier VERBOVEN

    Dne 14. srpna 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

    sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost

    COM(2012) 299 final.

    Dne 10. července 2012 předsednictvo Výboru pověřilo Řídící výbor pro strategii Evropa 2020 přípravou podkladů Výboru na toto téma.

    Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana VERBOVENA hlavním zpravodajem na 485. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2012 (jednání dne 13. prosince), a přijal následující stanovisko 114 hlasy pro, 40 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Doporučení

    Na žádost Evropské komise se Evropský hospodářský a sociální výbor rozhodl vypracovat stanovisko ke sdělení na téma Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost. EHSV poukazuje na úzké vzájemné propojení mezi těmito třemi oblastmi, jež vyžadují specifické zodpovědnosti zapojených stran. Toto stanovisko se zaměřuje zejména na společnou zodpovědnost sociálních partnerů a organizované občanské společnosti a na jejich možný přínos, a to zejména zaměstnavatelů a zaměstnanců. Stanovisko vyzdvihuje úlohu, již mohou mít při tvorbě a uplatňování politik, jež mají znovu nastartovat hospodářský růst, vytvořit více lepších pracovních míst a obnovit finanční stabilitu.

    1.1

    Výbor zdůrazňuje skutečnost, že účast a zapojení jsou základním předpokladem pro to, aby reformy politik a strukturální změny proběhly řádným způsobem, měly správnou formu a byly dovedeny k dobrému konci.

    Výbor zdůrazňuje, že:

    strukturální změny v sociální a hospodářské politice mohou ovlivnit stávající a budoucí pracovní příležitosti různých skupin a mají velmi často zásadní dopady na rozdělení příjmů;

    sociální vyjednávání a občanský dialog posilují důvěryhodnost a občanskou podporu plánovaných socioekonomických opatření;

    účast je rovněž důležitá pro důsledné monitorování skutečně prováděné politiky a jejích výsledků, přičemž organizace občanské společnosti a sociální partneři mohou poskytnout vyhodnocení a signály včasného varování v případech, kdy je to vhodné;

    sociální organizace – a to platí zejména o sociálních partnerech – jsou rovněž těmi, kdo v mnoha případech musí návrhy politiky provádět v praxi.

    1.2

    Výbor souhlasí s nutností posílené evropské správy ekonomických záležitostí za účelem lepšího fungování měnové unie pro všechny účastníky. Současně je však třeba se naléhavě poučit ze stávajících okolností. V této souvislosti je sociální vyjednávání nezbytné, a to jak v hospodářské oblasti, tak i ve veřejných financích a sociální soudržnosti.

    1.3

    Výbor vítá návrh Komise vypracovat přehled obsahující ukazatele zaměstnanosti a strukturální provádění vnitrostátních plánů zaměstnanosti. Evropští sociální partneři by měli být úzce zapojeni do vypracování tohoto přehledu obsahujícího ukazatele a kritéria k posuzování národních plánů zaměstnanosti.

    1.4

    Co se stanovování mezd týče by Výbor Komisi rád upozornil na to, že mzdy a vyjednávání o mzdách patří do pravomoci sociálních partnerů, jak to také potvrzuje evropská smlouva.

    1.5

    Výbor vyzývá evropské politické činitele, aby myšlenku sociálního dialogu a občanské účasti strukturálně zakotvili do různých politických procesů v rámci procesu Evropa 2020. Zkušenosti z praxe ukazují, že těžiště je posunuto z národní na evropskou úroveň, což oslabilo úlohu a kvalitu sociálního vyjednávání a občanské účasti na národní úrovni.

    1.6

    Výbor navrhuje, aby v rámci evropského semestru byli evropští sociální partneři prostřednictvím evropského sociálního dialogu a organizovaná občanská společnost včas zapojeni do příprav roční analýzy růstu, a podobné zapojení je rovněž naléhavě žádoucí při stanovování priorit směrnic týkajících se politiky zaměstnanosti a hlavních ekonomických směrů.

    2.   Úvod

    2.1

    Dne 30. května zveřejnila Evropská komise sdělení Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost (COM(2012) 299). Toto sdělení je stěžejním momentem evropského semestru. Sdělení začíná ročním přehledem růstu, jenž vypracovala Komise, a končí konkrétními doporučeními pro jednotlivé země, jež jsou schvalována Evropskou radou.

    2.2

    Evropský hospodářský a sociální výbor se rozhodl, že na žádost Komise vypracuje k tomuto sdělení na téma Akce pro stabilitu, růst a zaměstnanost stanovisko. Toto stanovisko se zaměřuje na specifický aspekt, zejména na společnou zodpovědnost sociálních partnerů a organizované občanské společnosti a na jejich možný přínos. EHSV zdůrazňuje úlohu, již mohou mít při tvorbě a uplatňování politik, jež má znovu nastartovat hospodářský růst, vytvořit více lepších pracovních míst a obnovit finanční stabilitu.

    Výbor chce v tomto stanovisku po analýze určitých politických oblastí formulovat doporučení, jak mohou mít sociální partneři a zástupci organizované občanské společnosti v členských státech větší, lepší a rozhodující úlohu v rámci evropského semestru. Kromě toho Výbor jako další krok vypracuje stanovisko na téma roční analýzy růstu 2013, které projedná všechny oblasti politiky, jimž se Komise v analýze věnuje.

    2.3

    Výbor v prvé řadě konstatuje, že sdělení Komise poukazuje na roli sociálních partnerů a organizované občanské společnosti pouze v souvislosti se třemi tématy, k nimž patří lidský kapitál, mzdy a „změna“ jako obecné téma (viz dále odstavec 4.1). Výbor by v tomto ohledu rád bezprostředně zdůraznil, že sociální vyjednávání a občanský dialog se týkají podstatně více oblastí a témat, k nimž patří např. inovace, hospodářské reformy, průmyslová politika, udržitelný rozvoj, podnikání, více kvalitních pracovních míst, boj proti chudobě a sociální ochrana. Výbor chce proto v tomto stanovisku nejprve zdůraznit význam vyjednávání se sociálními partnery a občanského dialogu (viz kapitola 3) a následně se podrobně zabývat třemi specifickými oblastmi, u nichž sdělení Komise konkrétně poukazuje na úlohu vyjednávání a dialogu (kapitola 4). V poslední části předkládá Výbor další návrhy ke strukturálnímu zakotvení vyjednávání a zapojení do agendy strategie Evropa 2020.

    3.   Vyjednávání se sociálními partnery a občanský dialog jsou klíčová pro úspěšnou politiku

    3.1

    Výbor zdůrazňuje skutečnost, že účast a zapojení nejsou žádným luxusem, ale naopak základním předpokladem pro to, aby reformy politik a strukturální změny proběhly řádným způsobem, měly správnou formu a byly dovedeny do konce:

    Strukturální změny v sociální a hospodářské politice mohou ovlivnit stávající a budoucí pracovní příležitosti různých skupin a mají velmi často zásadní dopady na rozdělení příjmů. Zde mohou vyjednávání se sociálními partnery a organizovaný dialog zajistit, že úsilí vrátit ekonomiku zpět na správnou cestu bude spravedlivě rozděleno. Dialog a účast na jedné straně a sociální spravedlnost na druhé straně jsou vzájemně úzce propojeny.

    To také znamená, že sociální vyjednávání a občanský dialog, pokud se zohlední, posilují důvěryhodnost a občanskou podporu přijatých socioekonomických opatření, a mohou proto zaručit úspěch politiky. Politika, od níž se očekává, že bude dlouhodobě důsledně uplatňována, neboť je s ní spojen široký sociální a občanský konsenzus, vytvoří podstatně lepší klima důvěry, jež povede k účinným inovacím a investicím. Naopak politika, jež vyvolá šok, ale bude muset ve svých rozhodnutích rychle ustoupit zpět, neboť rozhodnutí nejsou podporována zúčastněnými stranami, způsobí pochyby a nepochopení, čímž tato politika nakonec ztratí na síle a účinnosti. Jinak řečeno je investice do sociálního vyjednávání a dialogu dobrá investice do sociálního kapitálu společnosti.

    Účast je rovněž důležitá pro podrobné monitorování skutečně prováděné politiky a jejích výsledků. V této souvislosti plní organizace občanské společnosti a sociální partneři funkci předčasného varování: mají schopnost včas zjistit nové trendy a také neočekávané a nežádoucí dopady politiky a vyložit je u diskusního stolu zodpovědným politickým činitelům.

    Sociální organizace – a to platí zejména o sociálních partnerech – jsou rovněž těmi, kdo v mnoha případech musí návrhy politiky provádět v praxi. Pro zaručení dobrého provádění politiky je zásadní, aby aktéři zodpovědní za její provádění s touto politikou také souhlasili.

    3.2

    Výbor důrazně upozorňuje Komisi, Evropskou radu a další tvůrce politik na evropské a vnitrostátní úrovni na nutnost přísného dodržování sociálního vyjednávání a občanského dialogu. Nejde o to vést zvučné proslovy o významu zapojení a pak se vrátit k původním politickým zájmům a provádět je bez zohlednění příspěvků a návrhů sociálních aktérů z praxe. Takový postoj vede ke ztrátě sociálního kapitálu a důvěry ve společnosti a končí sociálními a ekonomickými zkraty.

    3.3

    V této souvislosti je vhodné připomenout také tzv. horizontální doložku (článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie). Tato doložka ukládá Evropské unii povinnost zohlednit určitá sociální kritéria a cíle při definici a provádění politik a akcí. To se týká zejména podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, dostatečné sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení, vysoké úrovně vzdělávání a odborné přípravy a ochrany zdraví. Zapojení sociálních aktérů do politiky z této doložky logicky a nezadatelně vyplývá.

    4.   Specifické oblasti politiky, v nichž Komise odkazuje na sociální vyjednávání a občanský dialog

    4.1

    Výbor konstatuje, že příslušné sdělení Komise odkazuje na třech místech na význam a roli sociálních partnerů a organizované občanské společnosti. Výbor cituje zejména následující pasáže ze sdělení:

    COM(2012) 299 Správa, strana 3, druhý odstavec - „V souvislosti s nezbytností změn a rozhodnutími, která je třeba učinit, potřebujeme nastolit ovzduší všeobecné shody a důvěry. V tomto dialogu budou důležitou úlohu zastávat sociální partneři.

    COM(2012) 299 Využití potenciálu lidského kapitálu, strana 5, čtvrtý odstavec - „V nedávném balíčku předpisů týkajícím se zaměstnanosti Komise navrhla soubor konkrétních opatření pro hospodářskou obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst napříč EU. K provedení specifických opatření navržených s cílem využít potenciál klíčových sektorů (např. informační a komunikační technologie, zdravotní péče a zelená ekonomika) vytvářet pracovní místa je nezbytná spolupráce mezi Komisí, členskými státy, sociálními partnery a také zástupci veřejného a soukromého sektoru . Posílené monitorování národních plánů zaměstnanosti prostřednictvím referenčního srovnávání a srovnávacího přehledu, které navrhla Komise, ještě více podnítí reformy vedoucí k vytváření pracovních míst […].“

    COM(2012) 299 Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize, strana 14, šestý odstavec - Některé členské státy zavedly rozsáhlé reformy svých systému stanovování mezd a jejich indexace s cílem zajistit, aby vývoj mezd lépe průběžně odrážel vývoj produktivity. Omezeného pokroku bylo dosaženo v ostatních zemích, kde bylo fungování některých systémů indexace mezd označeno za možné riziko pro konkurenceschopnost. Tyto země budou muset prostřednictvím konzultací se sociálními partnery najít způsoby, jak v budoucnu tuto nevýhodu zmírnit. V zemích s aktuálním přebytkem běžného účtu lze pozorovat určité vyvážení ve prospěch domácí poptávky, též prostřednictvím zvyšování mezd, a tento vývoj by měl pokračovat.

    4.2

    Výbor v prvé řadě vítá volbu Komise zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti alespoň v těchto třech výše uvedených oblastech. Zároveň by však Výbor rád uvedl následující připomínky.

    4.3

    Výbor souhlasí s nutností posílené evropské správy ekonomických záležitostí za účelem lepšího fungování měnové unie pro všechny účastníky. Současně je však třeba se naléhavě poučit ze stávajících okolností. Pokud určitá hospodářská politika vede ke snížení růstu a různé evropské ekonomiky se dostanou do nové recese, která ohrožuje jak stabilitu (deficity a míry zadlužení zůstávají i nadále vysoké), tak sociální soudržnost (vysoká a stále rostoucí nezaměstnanost), pak to musejí brát tvůrci politik vážně a změnit směr této politiky. Sociální vyjednávání má sloužit k tvorbě lepší politiky, již bude podporovat široká veřejnost, a ne k urputnému setrvání na politice, jež má prokazatelně negativní důsledky jak pro ekonomiku, tak i pro veřejné finance a sociální soudržnost.

    4.4

    Výbor vítá návrh Komise vypracovat přehled obsahující ukazatele zaměstnanosti a strukturální provádění vnitrostátních plánů zaměstnanosti. Evropští sociální partneři musejí být úzce zapojeni do vypracování těchto přehledů obsahujících ukazatele a kritéria na posuzování národních plánů zaměstnanosti.

    4.5

    Třetí oblastí, v níž Komise specificky odkazuje na úlohu sociálních aktérů a sociálních partnerů, je oblast mezd. V této oblasti musejí být sociální partneři – řečeno slovy Komise – při reformě systémů stanovování mezd konzultováni. Výbor by v této souvislosti Komisi rád upozornil na to, že mzdy, vyjednávání o mzdách a rovněž systémy stanovování mezd samé patří v mnoha státech do autonomní pravomoci sociálních partnerů, kteří za tímto účelem vyjednávají a uzavírají kolektivní smlouvy. Tato úloha sociálních partnerů autonomně vyjednávat nesmí být snížena na pouhou konzultaci. Pravomoc vyjednávat nesmí být omezena na pouhou poradní úlohu. Autonomii sociálních partnerů a sociálního dialogu potvrzuje v článcích 152 a 153 až 155 evropská smlouva, v nichž je mj. stanovena zásada, že EU musí respektovat vnitrostátní systémy průmyslových vztahů. V tomto kontextu je konzultace sociálních partnerů např. při reformě indexačních mechanizmů naprosto nedostatečná a dokonce mylná, zejména když v rámci zmíněných vnitrostátních modelů sociálního vyjednávání sami sociální partneři v kolektivních smlouvách tyto mechanizmy vyjednávají a stanovují.

    Co se podstaty věci týče, Výbor si klade otázku, zda Komise nepřipisuje příliš velký význam poklesu mezd. Při podrobné analýze doporučení pro jednotlivé členské státy, jež jsou součástí sdělení Komise, je zřejmé, že se u 16 členských států ze 17, na něž se vztahuje doporučení Komise týkající se mezd, jedná o to, aby snížily dynamičnost mezd, a to buď reformou indexace, omezením minimálních mezd, decentralizací vyjednávání o mzdách nebo zvýšením flexibility nejnižších mezd. Nerovnováha charakterizující evropskou měnovou unii je však ve skutečnosti strukturálního původu a souvisí zejména s tím, že globalizace má různorodé dopady na různé členy této unie (poznámka: odkaz na MMF. Vnější nerovnováha v zóně eura (External Imbalances in the Euro Area), pracovní dokument 12/136,2012). I nadále zůstává skutečností, že konkurenční boj se zeměmi s nízkými příjmy nemůžeme vyhrát snižováním mezd.

    5.   Strukturální zakotvení sociálního vyjednávání a procesů účasti

    5.1

    Výbor závěrem vyzývá zodpovědné evropské politické činitele, aby myšlenku občanské účasti strukturálně zakotvili do různých politických procesů. Zkušenosti z oblasti ukazují, že z řady důvodů a zejména z důvodu institucionálních reforem, jež Komise v rámci těchto politických procesů průběžně provádí, má evropské rozhodování stále silnější dopad na vyjednávání a občanské zapojení na národní úrovni. V této souvislosti je pro Výbor zcela nepřijatelné degradovat vyjednávání a občanské zapojení na národní úrovni na jakési pseudovyjednávání tím, že budou narušeny vnitrostátní tradice vyjednávání nebo dokonce nebudou dodržovány jako celek (zohlednit problémy načasování při vyjednávání a centralizace příprav plánů reforem národními subjekty, které neprovádí žádné sociální vyjednávání či pouze ve velmi omezené míře).

    5.2

    V souladu s kalendářem evropského semestru navrhuje Výbor následující:

    evropští sociální partneři prostřednictvím evropského sociálního dialogu a organizovaná občanská společnost musejí být včas zapojeni do příprav roční analýzy růstu;

    podobné zapojení je rovněž naléhavě žádoucí při stanovování priorit směrnic týkajících se politiky zaměstnanosti a hlavních ekonomických směrů;

    při tvorbě národních plánů reforem je třeba zorganizovat široký dialog se sociálními partnery a občanskou společností, jež umožní rozsáhleji účast. To předpokládá revizi časového plánu tak, aby poskytoval dostatečný časový prostor pro rozsáhlé debaty, jež umožní předložit dobře odůvodněné alternativní návrhy a přístupy. Výbor dále navrhuje vypracování závěrečné zprávy o dialogu na národní úrovni, jež by popisovala různé postoje a návrhy, a její připojení ke zprávám o jednotlivých zemích vypracovávaných Komisí. Tímto způsobem bude možné zjistit, kde hraje sociální účast důležitou roli;

    dalším krokem v rámci evropského semestru je zveřejnění doporučení pro jednotlivé země ze strany Komise. Sociální partneři a organizovaná občanská společnost musejí být včas informováni a konzultováni;

    co se sociálního zapojení týče, je třeba harmonizovat doporučení pro jednotlivé země ohledně strategie Evropa 2020 na jedné straně a analýzy a doporučení týkající se procedury nadměrné makroekonomické nerovnováhy na straně druhé. Sociální partneři a organizovaná občanská společnost musejí i zde dostat možnost být vyslyšeni a předložit své vize.

    V Bruselu dne 13. prosince 2012.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Staffan NILSSON


    Top