4.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 214/29

(1)

Směrnice 2005/60/ES stanoví, aby instituce a osoby, na které se směrnice vztahuje, na základě posouzení rizika uplatnily zesílená opatření hloubkové kontroly klienta u transakcí nebo obchodních vztahů s politicky exponovanými osobami, které mají bydliště v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. V souvislosti s touto analýzou rizik je vhodné, aby se zdroje institucí a osob, na které se směrnice vztahuje, zaměřily zejména na produkty a transakce, které se vyznačují vysokým rizikem praní peněz. Za politicky exponované osoby se považují osoby, kterým jsou svěřeny významné veřejné funkce, jejich nejbližší rodinní příslušníci nebo osoby známé jako blízcí společníci takových osob. S cílem zajistit jednotné užívání pojmu „politicky exponovaná osoba“ při určování skupin osob, na které se směrnice vztahuje, je nezbytné zohlednit sociální, politické a hospodářské rozdíly mezi příslušnými zeměmi.

(2)

Instituce a osoby, na které se vztahuje směrnice 2005/60/ES, mohou při identifikaci přehlédnout skutečnost, že se jedná o klienta, který spadá do jedné z kategorií politicky exponovaných osob, přestože v tomto ohledu přijaly přiměřená a vhodná opatření. V těchto případech by členské státy v rámci svých pravomocí spojených s prováděním směrnice měly náležitě zvážit nutnost zajistit, aby tyto osoby nenesly automaticky odpovědnost za neplnění této povinnosti. Členské státy by také měly zvážit, zda v této souvislosti neposkytnou institucím a osobám nezbytná vodítka s cílem usnadnit provedení uvedené směrnice.

(3)

Veřejné funkce vykonávané na nižší než vnitrostátní úrovni by se obvykle neměly považovat za významné. Je-li však jejich politické působení srovnatelné s podobnými pozicemi na vnitrostátní úrovni, měly by instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, na základě posouzení rizik zvážit, zda by osoby vykonávající tyto veřejné funkce neměly být považovány za politicky exponované osoby.

(4)

V případech, kdy směrnice 2005/60/ES stanoví institucím a osobám, na které se vztahuje, povinnost identifikovat nejbližší společníky fyzických osob, kterým jsou svěřeny významné veřejné funkce, uplatní se tato povinnost tehdy, kdy je vztah s tímto nejbližším společníkem veřejně známý anebo instituce nebo osoba mají důvod se domnívat, že takový vztah existuje. Proto se nepředpokládá aktivní pátrání ze strany institucí a osob, na které se uvedená směrnice vztahuje.

(5)

Osoby, které naplňují znaky pojmu politicky exponované osoby, by se za takové neměly považovat poté, co přestanou vykonávat významné veřejné funkce, s výhradou minimálního období.

(6)

Jelikož přizpůsobení běžných postupů hloubkové kontroly klienta nízce rizikovým situacím na základě posouzení rizik představuje podle směrnice 2005/60/ES běžný nástroj a vzhledem k tomu, že zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta vyžadují přiměřené kontroly jinde v systému zaměřené na předcházení praní peněz a financování terorismu, mělo by se používání zjednodušených postupů kontroly omezit na omezený počet případů. V těchto případech povinnosti institucí a osob, na které se vztahuje uvedená směrnice, nezanikají, očekává se od nich, mimo jiné, že budou dále sledovat obchodní vztahy s cílem odhalit složité či neobvykle rozsáhlé transakce, které zjevně nemají žádný hospodářský nebo právní účel.

(7)

Vnitrostátní veřejné orgány jsou obecně ve svých členských státech považovány za klienty s nízkým rizikem a v souladu se směrnicí 2005/60/ES mohou podléhat zjednodušeným postupům hloubkové kontroly klienta. Žádný orgán, instituce, úřad ani agentura Společenství včetně Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) však přímo nepodléhá zjednodušenému postupu hloubkové kontroly klienta v rámci kategorie „vnitrostátního veřejného orgánu“ nebo v případě ECB v rámci kategorie „úvěrové a finanční“ instituce. Jelikož se však zdá, že tyto subjekty nepředstavují vysoké riziko praní peněz nebo financování terorismu, měly by být uznány jako klienti s nízkým rizikem a využívat zjednodušených postupů hloubkové kontroly klienta, a to za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria.

(8)

Dále by mělo být možné použít zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta u právních subjektů provozujících finanční činnosti, které nespadají pod definici finanční instituce podle směrnice 2005/60/ES, ale podléhají vnitrostátním právním předpisům přijatým podle uvedené směrnice a splňují povinnosti týkající se transparentnosti ohledně své totožnosti a přiměřených kontrolních mechanismů, zejména zesíleného dohledu. Takovými subjekty by mohly být podniky poskytující všeobecné pojišťovací služby.

(9)

Mělo by být možné použít zjednodušené postupy hloubkové kontroly klientů na produkty a s nimi související transakce v omezených případech, např. když plnění z příslušného finančního produktu nemohou být obecně provedena ve prospěch třetích stran a tato plnění jsou možná pouze v dlouhodobém horizontu, jako např. určité investiční pojistné smlouvy nebo spořící produkty nebo pokud cílem finančního produktu je financování hmotného majetku formou leasingových smluv, ve kterých právní titul a vlastnické právo k předmětnému majetku zůstává u leasingové společnosti, nebo formou nízkého spotřebitelského úvěru, za předpokladu, že transakce jsou prováděny přes bankovní účty a nedosahují určitého prahu. Státem kontrolované produkty, které jsou obvykle určeny konkrétním kategoriím klientů, jako např. spořící produkty ve prospěch dětí, by měly využít zjednodušené postupy hloubkové kontroly klientů i v případě, že nejsou splněna všechna kritéria. Státní kontrolou by se měla rozumět činnost mimo běžný dohled na finančních trzích a neměla by se vztahovat pouze na produkty, jako jsou dluhové cenné papíry, vydávané přímo státem.

(10)

Před tím, než umožní užívání zjednodušených postupů hloubkové kontroly klienta, by měly členské státy posoudit, zda klienti, produkty nebo příslušné transakce představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu, zejména by měly věnovat zvláštní pozornost veškerým činnostem těchto klientů nebo druhu jejich produktů nebo transakcí, u nichž by se dalo s velkou pravděpodobností předpokládat, že by díky své povaze mohly být použity či zneužity k praní peněz nebo financování terorismu. Zejména každý pokus klientů vystupovat anonymně či skrývat svou totožnost v souvislosti s produkty s nízkým rizikem by měl být považován za rizikový faktor a za potenciálně podezřelý.

(11)

Za určitých podmínek mohou fyzické a právnické osoby provádět finanční činnosti příležitostně nebo ve velmi omezené míře jako doplněk k jiným činnostem, které nemají finanční povahu, jako například hotely, které svým klientům poskytují směnárenské služby. Směrnice 2005/60/ES dává členským státům možnost, aby rozhodly o tom, že takové finanční činnosti mohou z její působnosti vyjmout. Posouzení toho, zda se jedná o činnost příležitostnou nebo činnost vykonávanou ve velmi omezené míře, by mělo být provedeno na základě prahů stanovených pro transakce a obrat v příslušném podnikání. O prazích by se mělo rozhodnout na vnitrostátní úrovni podle druhu finanční činnosti za účelem zohlednění rozdílů mezi jednotlivými zeměmi.

(12)

Osoba vykonávající finanční činnost příležitostně nebo ve velmi omezené míře by navíc neměla poskytovat celý rozsah finančních služeb veřejnosti, ale pouze služby nezbytné ke zlepšení výkonu svého hlavního předmětu podnikání. V případě, že se hlavní předmět podnikání této osoby týká činnosti, na níž se vztahuje směrnice 2005/60/ES, výjimka pro příležitostné finanční činnosti nebo činnosti vykonávané ve velmi omezené míře, by neměla být udělena, s výjimkou obchodníků se zbožím.

(13)

U některých finančních činností, jako například převodu peněz nebo poukazování finančních prostředků, existuje velká pravděpodobnost, že budou použity či zneužity k praní peněz či pro financování terorismu. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto nebo podobné finanční činnosti nebyly vyňaty z působnosti směrnice 2005/60/ES.

(14)

U rozhodnutí podle čl. 2 odst. 2 směrnice 2005/60/ES by měla být pro případ nutnosti stanovena možnost jejich okamžitého zpětvzetí.

(15)

Členské státy by měly zajistit, aby rozhodnutí o výjimkách nebyla zneužívána pro praní peněz nebo financování terorismu. Měly by se především vyhnout přijímání rozhodnutí podle čl. 2 odst. 2 směrnice 2005/60/ES v případech, kdy dohledové nebo donucovací činnosti vnitrostátních orgánů působí zvláštní problémy v důsledku vzájemně se překrývajících pravomocí mezi více než jedním členským státem, jako např. poskytování finančních služeb na palubě plavidel poskytujících dopravní služby mezi přístavy umístěnými v různých členských státech.

(16)

Použitím této směrnice není dotčeno nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (2), a nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (3).

(17)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro předcházení praní peněz a financování terorismu,

1.

technické aspekty definice politicky exponovaných osob stanovené v čl. 3 odst. 8 uvedené směrnice;

2.

technická kritéria za účelem posouzení, zda situace představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2 a 5 uvedené směrnice;

3.

technická kritéria za účelem posouzení, zda je podle čl. 2 odst. 2 směrnice 2005/60/ES odůvodněné nepoužít uvedenou směrnici na určité právnické nebo fyzické osoby provádějící finanční činnosti příležitostně nebo ve velmi omezené míře.

a)

hlavy států, předsedové vlád, ministři a náměstci ministrů nebo státní tajemníci;

b)

členové parlamentů;

c)

členové nejvyšších soudů, ústavních soudů nebo dalších vyšších soudních orgánů, proti jejichž rozhodnutí se s výhradou výjimečných okolností nelze odvolat;

d)

členové účetních dvorů nebo správních rad centrálních bank;

e)

velvyslanci, chargés d'affaires a vysocí důstojníci v ozbrojených silách;

f)

členové správních, řídících nebo kontrolních orgánů podniků ve vlastnictví státu.

a)

manžel či manželka;

b)

každý partner považovaný podle vnitrostátních právních předpisů za osobu rovnocennou manželovi či manželce;

c)

děti a jejich manželé či manželky nebo partneři;

d)

rodiče.

a)

každá fyzická osoba, o níž je známo, že je spoluvlastníkem právnických osob nebo právních uspořádání nebo má jakýkoli jiný blízký obchodní vztah s osobou uvedenou v odstavci 1;

b)

každá fyzická osoba, která je skutečným jediným vlastníkem právnické osoby nebo právního uspořádání, o které či o kterém je známo, že ve skutečnosti byla vytvořena či bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v odstavci 1.

a)

klientovi byly svěřeny významné veřejné funkce podle Smlouvy o Evropské unii, podle smluv o Společenstvích nebo podle sekundárních právních předpisů Společenství;

b)

totožnost klienta je veřejně dostupná, transparentní a jistá;

c)

činnosti klienta i jeho účetnictví jsou transparentní;

d)

klient je odpovědný buď orgánu Společenství nebo orgánům členského státu nebo existují jiné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti.

a)

klient je subjekt, který provozuje finanční činnosti mimo rozsah působnosti článku 2 směrnice 2005/60/ES, ale na kterého byly vnitrostátními právními předpisy rozšířeny povinnosti podle uvedené směrnice na základě článku 4 uvedené směrnice;

b)

totožnost klienta je veřejně dostupná, transparentní a jistá;

c)

klient podle vnitrostátních právních předpisů podléhá vydání povinné licence na podnikání v oblasti finančních činností a vydání licence může být zamítnuto, pokud příslušné orgány nejsou přesvědčeny, že osoby, které ve skutečnosti řídí nebo budou řídit podnikání takového subjektu, nebo jeho skutečný vlastník jsou způsobilé a řádné osoby;

d)

klient podléhá dohledu příslušných orgánů ve smyslu čl. 37 odst. 3 směrnice 2005/60/ES, pokud jde o soulad s vnitrostátními právními předpisy provádějícími uvedenou směrnici, případně dalšími závazky vyplývajícími z vnitrostátních právních předpisů;

e)

nedodržení závazků podle písmena a) ze strany klienta podléhá účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím včetně možnosti vhodných správních opatření nebo uložení správních sankcí.

a)

produkt je založen na písemné smlouvě;

b)

příslušné transakce se provádějí prostřednictvím účtu klienta u úvěrové instituce, na niž se vztahuje směrnice 2005/60/ES, nebo u úvěrové instituce nacházející se ve třetí zemi, která ukládá požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným uvedenou směrnicí;

c)

produkt nebo příslušná transakce nejsou anonymní a jejich povaha je taková, že umožňuje včasné použití čl. 7 písm. c) směrnice 2005/60/ES;

d)

produkt je omezen předem stanoveným prahem;

e)

plnění z produktu nebo příslušné transakce nelze provést ve prospěch třetích stran, kromě případů smrti, invalidity, překročení předem určeného pokročilého věku nebo podobných událostí;

f)

u produktů nebo příslušných transakcí umožňujících investování prostředků do finančních aktiv nebo pohledávek, včetně pojištění nebo jiného druhu podmíněných pohledávek:

a)

finanční činnost je omezena v absolutních hodnotách;

b)

jednotlivé transakce v dané finanční činnosti jsou omezeny;

c)

finanční činnost není hlavní činností;

d)

finanční činnost je doplňková a přímo souvisí s hlavní činností;

e)

s výjimkou činnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. e) směrnice 2005/60/ES není hlavní činnost činností uvedenou v čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice;

f)

finanční činnost se poskytuje pouze klientům hlavní činnosti a není všeobecně nabízena veřejnosti.