Atlasiet eksperimentālās funkcijas, kuras vēlaties izmēģināt!

Šis dokuments ir izvilkums no tīmekļa vietnes EUR-Lex.

Dokuments 32011R1258

    Nařízení Komise (EU) č. 1258/2011 ze dne 2. prosince 2011 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity dusičnanů v potravinách Text s významem pro EHP

    Úř. věst. L 320, 3.12.2011., 15./17. lpp. (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Dokumenta juridiskais statuss Vairs nav spēkā, Datums, līdz kuram ir spēkā: 24/05/2023; Implicitně zrušeno 32023R0915

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1258/oj

    3.12.2011   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 320/15


    NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1258/2011

    ze dne 2. prosince 2011,

    kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity dusičnanů v potravinách

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÁ KOMISE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

    s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity dusičnanů v některé listové zelenině.

    (2)

    Navzdory pokroku ve správné zemědělské praxi jsou v některých případech maximální limity překračovány, a tudíž byla některým členským státům přiznána dočasná odchylka pro uvádění na trh některé listové zeleniny vypěstované a určené ke spotřebě na jejich území, která obsahuje množství dusičnanů přesahující stanovené maximální limity.

    (3)

    Od zavedení maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu bylo provedeno mnoho šetření týkajících se faktorů, které ovlivňují přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu, a opatření, která mají být přijata za účelem maximálního možného omezení přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu. Navzdory pokroku dosaženému ve správné zemědělské praxi v oblasti omezování přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu a přísnému uplatňování této správné zemědělské praxe nelze v některých regionech Unie soustavně dosahovat nižšího množství dusičnanů v hlávkovém salátu a čerstvém špenátu, než jsou stávající maximální limity. Důvodem je, že hlavním faktorem ovlivňujícím přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu jsou klimatické, a zejména světelné podmínky. Tyto klimatické podmínky nemohou producenti řídit ani změnit.

    (4)

    Aby mohl být vytvořen aktuální vědecký základ pro dlouhodobější strategii řízení rizika vyplývajícího z přítomnosti dusičnanů v zelenině, bylo zapotřebí vědeckého posouzení rizika Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), které by zohledňovalo nové informace. Toto posouzení muselo vzít v úvahu všechny příslušné úvahy o rizicích a přínosech, například zvážení možných negativních dopadů dusičnanů oproti možným pozitivním účinkům konzumace zeleniny, jako jsou antioxidační účinky nebo jiné vlastnosti, které by mohly určitým způsobem působit proti rizikům plynoucím z dusičnanů a výsledných nitrososloučenin nebo tato rizika vyrovnávat.

    (5)

    Na žádost Komise vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „vědecká komise“) přijala dne 10. dubna 2008 vědecké stanovisko týkající se dusičnanů v zelenině (3). Vědecká komise porovnala rizika a přínosy související s expozicí dusičnanům ze zeleniny. Ve výsledku odhadovaná expozice dusičnanům ze zeleniny pravděpodobně nepřináší významné zdravotní riziko, a uznávané pozitivní vlivy konzumace zeleniny tudíž převládají. Vědecká komise uznala, že u zeleniny, která má ve stravě velký podíl, nebo v případě osob, v jejichž stravě je vysoký podíl zeleniny, jako například rukoly, se příležitostně vyskytují situace (např. nepříznivé podmínky pro místní/domácí produkci), kdy je třeba posuzovat případ od případu.

    (6)

    V návaznosti na diskusi o vhodných opatřeních a obavách vyjádřených v souvislosti s možnými riziky pro kojence a malé děti v případě expozice při akutním příjmu z potravy, požádala Komise úřad EFSA o doplňující vědecké prohlášení týkající se dusičnanů v zelenině, které by podrobněji posoudilo možná rizika pro kojence a malé děti spojená s přítomností dusičnanů v čerstvé zelenině a také zvážilo akutní příjem z potravy s přihlédnutím k aktuálním údajům o přítomnosti dusičnanů v zelenině, podrobnějším údajům o spotřebě zeleniny u kojenců a malých dětí a možnosti stanovení maximálních limitů dusičnanů v listové zelenině, které by mírně převyšovaly limity současné. Vědecká komise přijala dne 1. prosince 2010 prohlášení o možných rizicích pro veřejné zdraví u kojenců a malých dětí plynoucích z přítomnosti dusičnanů v listové zelenině (4).

    (7)

    V uvedeném prohlášení dospěla vědecká komise k závěru, že expozice dusičnanům ve vařeném špenátu připravovaném z čerstvého špenátu na úrovni stávajících nebo zamýšlených maximálních limitů pravděpodobně nepředstavuje zdravotní riziko, ačkoliv u některých kojenců nelze při konzumaci přesahující jedno špenátové jídlo za den určité riziko vyloučit. EFSA uvedl, že nebral v úvahu případné změny množství dusičnanů způsobené zpracováním potravin, jako např. mytím, loupáním a/nebo vařením, jelikož to nedostatek reprezentativních údajů neumožňoval. Nezohlednění kvantitativního dopadu zpracování potravin na množství dusičnanů může vést k nadhodnocení expozice. Dále se uvádí, že limity dusičnanů v hlávkovém salátu nepředstavují pro děti zdravotní riziko. Prosazování stávajících maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu nebo zamýšlených maximálních limitů o 500 mg/kg vyšších než současné maximální hodnoty by mělo pouze malý dopad.

    (8)

    V zájmu zajištění právní jistoty producentů ve všech regionech Evropské unie, kteří přísně uplatňují správnou zemědělskou praxi za účelem maximálního možného snížení přítomnosti dusičnanů ve špenátu a hlávkovém salátu, je tedy vhodné mírně zvýšit maximální limity dusičnanů v čerstvém špenátu a hlávkovém salátu, aniž by došlo k ohrožení veřejného zdraví.

    (9)

    Vzhledem k tomu, že rukola někdy vykazuje velmi velké množství dusičnanů, je vhodné stanovit maximální limit pro rukolu. Maximální limit pro rukolu by měl být za dva roky přezkoumán s ohledem na snížení limitů poté, co budou určeny faktory, které se podílejí na přítomnosti dusičnanů v rukole, a poté, co dojde u rukoly k plnému uplatňování správné zemědělské praxe, která by množství dusičnanů omezila.

    (10)

    Vzhledem k tomu, že EFSA byl Komisí pověřen shromažďováním všech údajů o výskytu kontaminujících látek v potravinách, včetně dusičnanů, do jedné databáze, je vhodné, aby byly výsledky sdělovány přímo úřadu EFSA.

    (11)

    Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Nařízení (ES) č. 1881/2006 se mění takto:

    1)

    V článku 7 se zrušují odstavce 1, 2 a 3.

    2)

    V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1.   Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která je může obsahovat ve významném množství, zejména v zelené listové zelenině, a výsledky pravidelně sdělují úřadu EFSA.“

    3)

    V příloze se oddíl 1: Dusičnany nahrazuje oddílem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne vstupu v platnost. Maximální limity pro rukolu stanovené v bodě 1.5 přílohy se však použijí ode dne 1. dubna 2012.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 2. prosince 2011.

    Za Komisi

    José Manuel BARROSO

    předseda


    (1)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.

    (3)  Opinion of the Scientific Panel on Contaminants in the Food chain on a request from the European Commission to perform a scientific risk assessment on nitrate in vegetables, The EFSA Journal (2008), číslo 689, s. 1. http://www.efsa.europa.eu/en/scdocs/doc/689.pdf

    (4)  EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM); Scientific Opinion on possible health risks for infants and young children from the presence of nitrates in leafy vegetables. EFSA Journal 2010;8(12):1935.doi:10.2903/j.efsa.2010.1935. http://www.efsa.europa.eu/en/scdocs/doc/1935.pdf


    PŘÍLOHA

    „Oddíl 1:   Dusičnany

    Potraviny (1)

    Maximální limity (mg NO3/kg)

    1.1

    Čerstvý špenát (Spinacia oleracea) (2)

     

    3 500

    1.2

    Konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát

     

    2 000

    1.3

    Čerstvý hlávkový salát (Lactuca sativa L.) (skleníkový a polní salát) kromě salátu uvedeného v bodě 1.4

    Sklizeň od 1. října do 31. března:

     

    hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

    5 000

    hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

    4 000

    Sklizeň od 1. dubna do 30. září:

     

    hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

    4 000

    hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

    3 000

    1.4

    Salát typu ‚Iceberg‘

    hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

    2 500

    hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

    2 000

    1.5

    Rukola (Eruca sativa, Diplotaxis sp., Brassica tenuifolia, Sisymbrium tenuifolium)

    Sklizeň od 1. října do 31. března:

    7 000

    Sklizeň od 1. dubna do 30. září:

    6 000

    1.6

    Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3) (4)

     

    200“


    Augša