15.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 448/30

—

nařídil vypracování znaleckého posudku, aby byl přezkoumán údajný závěr v auditní zprávě auditorské společnosti KPMG AG, který Evropská komise chybně a protiprávně přijala a podle něhož „neexistují alternativní důkazy, které by potvrdily skutečné vykázané náklady na zaměstnance“. Tato skutečnost je pro rozhodnutí v projednávané věci zásadní, neboť na nákladech na zaměstnance závisí i nepřímé náklady. Žalobkyně mimoto zdůrazňuje, že auditní zpráva auditorské společností KPMG AG, k níž společnost DABNET AEBE předložila písemné připomínky, jakož i žádost o přezkum se všemi potřebnými důkazy, byla Evropskou komisí přijata bez dostatečného odůvodnění a bez jakékoli reakce ve vztahu k předloženým důkazům; a

—

určil, že výzva k úhradě č. 3241409008, zaslaná žalobkyni dne 31. července 2014, kterou byla od žalobkyně požadována úhrada 64  574,73 eur z důvodu smlouvy týkající se projektu FP7-SME-2007-222303 „FIREBOB“, na základě závěrů auditu 12-BAI176-003, je v rozporu se smluvními závazky Komise a je neopodstatněná, a dále že náklady vynaložené žalobkyní v rámci sporné smlouvy jsou uznatelnými náklady, a tudíž uložil Komisi povinnost vystavit dobropis na částku de 64  574,73 eur.

1.

První žalobní důvod vychází z rozhodčí doložky. Žalobkyně zaprvé tvrdí, že předložené důkazy plně prokazují zapojení zaměstnanců žalobkyně do projektu „FIREROB“, zadruhé že se v žádném bodě auditní zprávy neuvádí, že zaměstnanci žalobkyně nedokončili dílo vykonávané v rámci smlouvy „FIREROB“, nebo že žalobkyně předložila nepravdivé informace, a zatřetí že se žalobkyně zavázala poskytnout zaměstnance v počtu 12,2 osob za měsíc a celkově poskytla 21,92 osob za měsíc, aniž požadovala změnu již schváleného rozpočtu.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze zneužití práva. Žalobkyně tvrdí, že žádost Komise o vrácení částky 64  574,73 eur, jinými slovy částky odpovídající přibližně pětinásobků přímé dotace poskytnuté žalobkyni (13  474,00 eur) za dílo, které žalobkyně řádně vykonala, je nepřiměřená a je v rozporu se zásadou plnění smluv v dobré víře.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady legitimního očekávání. Žalobkyně tvrdí, že jí bylo upřeno zákonné právo předložit své důvodné připomínky přímo auditorovi pověřenému Evropskou komisí a poskytnout vysvětlení k nepodloženým tvrzením autora návrhu auditní zprávy.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze zásady proporcionality. Žalobkyně tvrdí, že článek II.24 odst. 1 přílohy smlouvy „FIREROB“ přiznává Komisi možnost nepožadovat náhradu škody, jelikož žalobkyně vykonala dílo, které bylo ohodnoceno velmi kladně a které podle technické zprávy Evropské komise vedlo k dosažení vědeckých výsledků na velmi vysoké úrovni.