Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. září 2008 ve věci F-44/05, Strack v. Komise

(Věc T-526/08 P)

(2009/C 44/93)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer a B. Eggers)

Další účastník řízení: Guido Strack (Köln, Německo)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. září 2008 ve věci F-44/05, Strack v. Komise. Tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o pracovní místo vedoucího oddělení „Veřejné zakázky a smlouvy“ a Komisi bylo uloženo zaplacení 2000 eur jako náhrady za nemajetkovou újmu.

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku se v odůvodnění svého kasačního opravného prostředku dovolává dvou důvodů kasačního opravného prostředku.

1.   Porušení práva Společenství potvrzením potřeby právní ochrany v souvislosti s žalobou na neplatnost

Komise nejprve namítá, že návrh na zrušení zamítavého rozhodnutí byl i přes neexistenci potřeby právní ochrany žalobce v souvislosti s napadením jmenovacího rozhodnutí prohlášen přípustným, protože současně byla podána žaloba na náhradu škody. Toto je právně chybné a může vést k nejistotě týkající se prováděcích opatření podle článku 233 ES. Pravidlo, podle nějž nepřípustnost žaloby na neplatnost automaticky vyvolává nepřípustnost s ní bezprostředně spojené žaloby na náhradu škody, není použitelné v případě, pokud neexistuje žádné nebezpečí, že by žalobou na náhradu škody bylo obejito nezbytné předchozí řízení nebo jiné podmínky přípustnosti, a proto konkrétní žaloba na náhradu škody může být přípustná, i když je žaloba na neplatnost kvůli neexistenci potřeby právní ochrany nepřípustná.

2.   Nedostatek odůvodnění při výkladu použití pojmového znaku skutkové podstaty nemajetkové újmy

Zadruhé se Soud pro veřejnou službu v bodě 219 napadeného rozsudku dopustil chyby když konstatoval, že žalobce skutečně utrpěl nemajetkovou újmu, protože mu bylo odňato právo na přezkum jeho žádosti o pracovní místo, který by byl proveden za okolností, které jsou v souladu s právem. Tento závěr nutně implikuje, že protiprávnost rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost o pracovní místo, jako taková představuje nemateriální újmu. Takový výklad pomíjí, že mimosmluvní odpovědnost Společenství předpokládá kumulativní existenci tří podmínek, a to zaprvé protiprávnost orgánům vytýkaného jednání, zadruhé skutečnou existenci tvrzené škody a zatřetí příčinnou souvislost mezi první a druhou podmínkou.