Kasační opravný prostředek podaný dne 18. listopadu 2008 Pilar Angé Serranem, Jean-Marie Brasem, Adolfo Orcajo Teresou, Dominiekem Decouterem, Arminem Hauem a Francisco Javier Solana Ramosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 18. září 2008 ve věci T-47/05, Angé Serrano a další v. Parlament

(Věc C-496/08 P)

(2009/C 44/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Pilar Angé Serrano, Jean-Marie Bras, Adolfo Orcajo Teresa, Dominiek Decoutere, Armin Hau, Francisco Javier Solana Ramos (zástupce: E. Boigelot, advokát)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

V napadeném rozsudku Soud prvního stupně rozhodl o žalobách podaných šesti žalobci, kteří jsou všichni úředníky Evropského parlamentu, kteří uspěli ve vnitřních výběrových řízeních konaných podle starého služebního řádu, kteří však byli ode dne vstupu nového služebního řádu v platnost přeřazeni do jiných platových tříd.

První tři navrhovatelé uvádějí na podporu svých kasačních opravných prostředků dva důvody.

Prvním důvodem tvrdí, že Soud prvního stupně se tím, že nevydal rozhodnutí ve věci samé, dopustil nesprávného právního posouzení a nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění. Navrhovatelé si totiž zachovali právní zájem na zahájení řízení na neplatnost rozhodnutí o napadených rozhodnutí o zařazení do platových tříd bez ohledu na pozdější individuální rozhodnutí o jejich přeřazení ze dne 20. března 2006, vzhledem k tomu že i Soud prvního stupně konstatoval, že tato nová rozhodnutí zcela nevyhověla výhradám navrhovatelů vzhledem k tomu, že nově neupravila zařazení do vyšší třídy. Kromě toho jsou napadená rozhodnutí založená na článcích 2 a 8 přílohy XIII nového služebního řádu, jejichž zákonnost je podle jejich názoru sporná.

Ve druhém důvodu ti stejní navrhovatelé tvrdí, že Soud prvního stupně nesplnil svou povinnost uvést odůvodnění tím, že zamítl jejich žádost o náhradu škody, i když je zařazení do platové třídy staví na roveň s kolegy, kteří ve výběrovém řízení na postup do vyšší kategorie neuspěli, čímž jim vznikla vážná újma.

Poslední tři navrhovatelé na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádějí jediný důvod vycházející z nezákonnosti článků 2 a 8 přílohy XIII nového služebního řádu.

V této souvislosti navrhovatelé především tvrdí, že Soud prvního stupně porušil zásadu nedotknutelnosti nabytých práv a zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání tím, že konstatoval, že zařazení do vyšší platové třídy v souvislosti s úspěchem ve výběrových řízeních konaných podle starého služebního řádu není nabytým právem a tudíž nemůže vyvolat žádné legitimní očekávání.

Na podporu tohoto kasačního důvodu navrhovatelé za druhé uvádějí, že Soud prvního stupně porušil zásadu rovného zacházení tím, že v souvislosti s přeřazením do jiné platové třídy podle nového služebního řádu se s nimi zacházelo stejně jako s jejich kolegy, kteří ve stejných výběrových řízeních neuspěli. Dále Soud prvního stupně použil rozdílné zacházení ve stejných situacích, jestliže došel k závěru, že úspěšní uchazeči ze stejného výběrového řízení nepatří do stejné kategorie a vzhledem k tomu, že pravidla týkající se zařazování do platových tříd jsou podle něj rozdílná v závislosti na datu tohoto zařazení. Uplatnění rozdílných ustanovení na úspěšné uchazeče ze stejného výběrového řízení, a to čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 přílohy XIII nového služebního řádu je tak v rozporu se zásadou rovného zacházení.