(1)

Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému . Stávající krize má obrovské důsledky pro daňové poplatníky, pro mnoho občanů Unie, kteří jsou v současné době bez zaměstnání, a pro mnoho malých a středních podniků (MSP). Členské státy si v případě další krize stejného rozsahu nemohou dovolit uvolnit finanční prostředky na záchranu finančních institucí, aniž by porušily pravidla Paktu o stabilitě a růstu .

(1a)

Již dlouho před vypuknutím finanční krize Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažné případy selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy (ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu (6), ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (7), ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (8), v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (9), v usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu (10), ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (11) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (12)).

(2)

V listopadu 2008 Komise pověřila skupinu na vysoké úrovni vedenou panem Jacquesem de Larosièrem (dále jen „de Larosièrova skupina“), aby vypracovala doporučení ohledně posílení evropských opatření týkajících se dohledu za účelem lepší ochrany svých občanů a opětovného vybudování důvěry ve finanční systém.

(3)

Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (tzv. „de Larosièrova zpráva“) de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie , pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku.

(4)

Ve svém sdělení nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ ze dne 4. března 2009 Komise uvítala a všestranně podpořila doporučení de Larosièrovy skupiny. Na svém zasedání konaném ve dnech 19. a 20. března 2009 se Evropská rada dohodla, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v EU a dohled nad nimi a že základem pro tuto činnost je zpráva de Larosièrovy skupiny.

(5)

Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie , zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly svěřenými a přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(5a)

S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni přesvědčivý závazek. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné znalosti u vědeckého výboru na vysoké úrovni a vzít na sebe veškeré nezbytné globální úkoly, které zajistí, aby byl vyslyšen hlas Unie ve věcech finanční stability, zejména pak prostřednictvím úzké spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Komisí pro finanční služby (FSB) a všemi partnery ze skupiny G20.

(5b)

Výbor ESRB by měl mimo jiné přispívat k provádění doporučení MMF, FSB a Banky pro mezinárodní platby (BIS) v rámci zemí G20 v počáteční fázi úvah o jejich zprávě týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí, trhů a nástrojů, který byl publikován v říjnu 2009 a v němž se uvádí, že systémová rizika musí být dynamická, aby mohla zohlednit vývoj finančního sektoru a celosvětové ekonomiky. Systémové riziko lze chápat jako riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno oslabením celého finančního systému nebo jeho částí a může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku.

(5c)

Zpráva týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí rovněž uvádí, že posouzení systémového rizika může být proměnlivé v závislosti na hospodářském prostředí. Je rovněž podmíněno finanční infrastrukturou, opatřeními v oblasti řešení krizí a schopností řešit selhání v okamžiku jejich vzniku. Instituce mohou mít systémový význam pro místní, celostátní či mezinárodní finanční systémy a hospodářství. Ke klíčovým kritériím pro určení systémového významu trhů a institucí patří velikost (objem finančních služeb poskytovaných jednotlivými segmenty finančního systému), nahraditelnost (rozsah, v jakém mohou v případě selhání ostatní segmenty systému poskytovat stejné služby) a propojenost (vazby s ostatními segmenty systému). Hodnocení založené na těchto třech kritériích by mělo být doplněno údaji o finančních slabinách a schopnosti institucionálního rámce řešit finanční selhání.

(5d)

Úkolem ESRB by mělo být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB plnit své úkoly, je třeba, aby analyzoval veškeré relevantní informace, zejména pak příslušné právní předpisy s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou např. předpisy v oblasti účetnictví, úpadku a pravidla pro poskytování finanční pomoci.

(6)

Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zmírnění hrozeb proto vyžaduje posílenou soudržnost mezi makro- a mikrodohledem. Zpráva lorda Turnera nazvaná „Regulační odpověď na celosvětovou bankovní krizi“ z března 2009 uvádí, že „důkladná opatření si žádají posílení vnitrostátních pravomocí, což povede k méně otevřenému jednotnému trhu, anebo větší míru evropské integrace“. Vzhledem k úloze, kterou plní zdravý finanční systém, pokud jde o jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti a růstu v Unii a jeho dopad na reálnou ekonomiku, zvolily orgány Unie v návaznosti na doporučení de Larosièrovy zprávy větší míru evropské integrace.

(6a)

Tento nově vytvořený systém makrodohledu si žádá věrohodné a vysoce uznávané vedení. Z tohoto důvodu by se vzhledem ke své klíčové roli a mezinárodní důvěryhodnosti a rovněž v duchu de Larosièrovy zprávy předsedou ESRB měl stát prezident Evropské centrální banky. Kromě toho by měly být požadavky na odpovědnost posíleny současně s rozšířením složení orgánů ESRB s cílem pojmout co nejširší okruh poznatků, zkušeností a názorů.

(6b)

De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni.

(6c)

Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (ESFS) sdružující subjekty finančního dohledu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které budou fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by subjekty zapojené do ESFS měly spolupracovat v duchu důvěry a navzájem se plně respektovat, a to především za účelem zajištění vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tato síť měla zahrnovat ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/2010, Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. …/2010 a Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. …/2010.

▐

(7a)

ESRB by se měl skládat z generální rady, řídícího výboru, sekretariátu a poradního technického výboru. Zřízení poradního technického výboru by mělo zohlednit stávající struktury s cílem nedopustit žádné zdvojení.

(8)

ESRB by měl v případě potřeby vydávat a zveřejňovat varování a doporučení obecné povahy týkající se Unie jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci. Pokud jsou tato varování a doporučení adresována jednomu členskému státu nebo skupině členských států, měl by ESRB mít rovněž možnost navrhnout vhodná podpůrná opatření. Komise by v případě potřeby měla z vlastního podnětu nebo na žádost ESRB, bankovního orgánu, Evropského parlamentu nebo Rady přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž rozhodne o existenci mimořádné situace.

(8a)

ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení.

(8b)

ESRB by měl vypracovat systém barevných kódů s cílem zajistit, aby zúčastněné strany mohly lépe posoudit povahu daného rizika.

(9)

Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Evropského parlamentu, Rady , Komise, jejich adresátů a v případě potřeby prostřednictvím orgánů ESA .

(10)

ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by měli případné nesplnění doporučení ESRB náležitě odůvodnit (zásada „konej, nebo vysvětli“) , a to především Evropskému parlamentu . ESRB by měl být oprávněn podat stížnost Evropskému parlamentu a Radě, pokud považuje reakci adresátů na jím vydaná doporučení za neuspokojivou .

▐

(12)

ESRB by měl podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji.

(13)

ECB a národní centrální banky by měly hrát vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem . V duchu otevřenosti by se členy generální rady mělo stát šest nezávislých osob, které by neměly být členy některého z evropských orgánů dohledu a které budou vybrány na základě své obecné způsobilosti a loajality vůči Unii i podle různé průpravy v akademické oblasti či v soukromém sektoru, zejména v malých a středních podnicích a odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či spotřebitelů finančních služeb, přičemž tyto osoby budou moci poskytnout veškeré záruky, pokud jde o nezávislost a důvěrnost. Jeden zástupce příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát by se měl účastnit zasedání generální rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva.

(14)

Účast člena Komise napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Unie , zatímco přítomnost předsedy Hospodářského a finančního výboru odráží úlohu ministerstev financí při ochraně finanční stability.

(14a)

Vzhledem k tomu, že banky a finanční instituce ze třetích zemí, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, mohou působit v Unii, mělo by být možné pozvat jednoho vysoce postaveného zástupce každé z těchto zemí k účasti na zasedáních generální rady, pokud k tomu jejich domovská země dá souhlas.

(15)

Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Evropské unie pouze jako celku. V případech, kdy nelze dosáhnout konsenzu, by hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB ▐ nemělo být vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů.

(16)

Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že monitorování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. Tato systémová rizika zahrnují riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno výrazným oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Systémový význam mohou mít všechny typy finančních institucí, zprostředkovatelských subjektů, trhů, infrastruktur a nástrojů. ESRB by proto měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto údajů.

(17)

Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měl konzultovat se zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru (zástupci finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupiny uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Unie …) a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření jejich stanovisek. Dále vzhledem k tomu, že neexistuje žádná pevně stanovená definice systémového rizika a že posouzení systémového rizika se může měnit v čase v závislosti na ekonomickém prostředí, by měl ESRB zajistit, aby jeho zaměstnanci a poradci disponovali širokou škálou zkušeností a dovedností.

▐

(19)

Zřízení ESRB by mělo přímo přispět k dosažení cílů vnitřního trhu. Makroobezřetnostní dohled Unie nad finančním systémem je nedílnou součástí celkového nového režimu dohledu v Unii , neboť makroobezřetnostní hledisko je úzce spjato s úkoly mikroobezřetnostního dohledu, které patří do pravomoci evropských orgánů dohledu. Pouze se zavedeným režimem, který správně chápe vzájemnou závislost mezi mikro- a makroobezřetnostními riziky, mohou mít všechny zúčastněné strany dostatečnou jistotu při zapojování se do přeshraničních finančních aktivit. ESRB by měl monitorovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu vyplývající z vývoje, která mohou mít dopad na odvětvové úrovni nebo na úrovni finančního systému jako celku. Řešením těchto rizik by měl ESRB přímo přispívat k integrované struktuře dohledu Unie nutné pro podporu včasných a jednotných politických reakcí členských států, čímž by se zabránilo rozdílným přístupům a zlepšilo fungování vnitřního trhu.

(20)

Protože z důvodu integrace evropských finančních trhů nelze v dostatečné míře dosáhnout účinného makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem Unie prostřednictvím členských států, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno ve zmíněném článku, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nutné pro dosažení uvedených cílů,

(20a)

Jak navrhuje de Larosièrova zpráva, je třeba jednat postupně po jednotlivých krocích a Evropský parlament a Rada by do … (13) měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a orgánů ESA,

a)

ESRB;

b)

Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [ESMA];

c)

Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA];

d)

Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [EBA];

e)

Evropského orgánu dohledu (Smíšený výbor) zřízeného podle článku 40 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA];

f)

orgánů členských států uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA];

g)

Komise pro provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA].

a)

„finanční institucí“ se rozumí jakýkoliv podnik, na který se vztahují právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA], a jakýkoli jiný podnik nebo subjekt působící v Unii, jehož finanční aktivity mohou vytvářet systémové riziko, ač nemají žádné přímé vztahy se širokou veřejností ;

b)

„finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy , produkty a tržní infrastruktury;

ba)

„systémovými riziky“ se rozumí narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou mít do určité míry systémový význam.

a)

určovat a/nebo podle potřeby shromažďovat a analyzovat veškeré informace , včetně právních předpisů s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou pravidla v oblasti účetnictví, reorganizace a likvidace , které jsou relevantní pro cíle popsané v odstavci 1;

b)

identifikovat systémová rizika a řadit je podle důležitosti;

c)

vydávat varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná , a ve vhodných případech je zveřejňovat ;

d)

▐ vydávat doporučení pro nápravná opatření reagující na zjištěná rizika a podle potřeby je zveřejňovat ;

da)

vydávat důvěrné varování adresované Komisi, dospěje-li ESRB k závěru, že může nastat mimořádná situace, jak je definována v článku 10 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]. ESRB poskytne posouzení situace, aby mohla Komise stanovit, zda je nezbytné přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu konstatující existenci mimořádné situace.

e)

sledovat reakce na varování a doporučení;

f)

úzce spolupracovat se všemi ostatními zúčastněnými stranami ESFS a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; ve spolupráci s evropskými orgány dohledu ESRB zejména vypracuje společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik), který bude sloužit jako základ pro hodnocení bonity přeshraničních institucí, které by případně mohly představovat systémové riziko.

fa)

zapojit se podle potřeby do činnosti Smíšeného výboru;

g)

provádět koordinaci s mezinárodními finančními institucemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu, jakož i s příslušnými orgány ve třetích zemích, pokud se jedná o záležitosti vztahující se k makroobezřetnostnímu dohledu;

h)

vykonávat související úkoly, jak je uvedeno v právních předpisech Unie .

a)

prezident a viceprezident ECB;

b)

guvernéři národních centrálních bank;

c)

člen Evropské komise;

d)

předseda Evropského orgánu pro bankovnictví;

e)

předseda Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;

f)

předseda Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ;

fa)

šest nezávislých osob jmenovaných členy generální rady s hlasovacím právem na návrh Smíšeného výboru; jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni podle celkové způsobilosti a podle různé průpravy v akademické oblasti či v jiných sektorech, zejména v malých a středních podnicích, odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb; při jejich jmenování musí Smíšený výbor oznámit, která z těchto osob je určena také pro práci v řídícím výboru; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů.

a)

jeden zástupce na vysoké úrovni příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát , v souladu s odstavcem 3 tohoto článku ;

b)

předseda Hospodářského a finančního výboru.

a)

předseda ESRB;

b)

první místopředseda ESRB;

ba)

viceprezident ECB;

c)

čtyři další členové generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB , s ohledem na nutnost zajistit vyvážené zastoupení členských států a států v eurozóně a mimo ni . Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu tří let;

d)

člen Evropské komise;

e)

předseda Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) ;

f)

předseda Evropského orgánu dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) ;

g)

předseda Evropského orgánu dohledu ( cenné papíry a trhy ) ;

▐

ha)

tři ze šesti nezávislých osob uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. fa) .

a)

devět řídícím výborem navržených uznávaných odborníků, u nichž je zaručena nezávislost a kteří zastupují širokou škálu zkušeností a dovedností, přičemž jejich čtyřletý, obnovitelný mandát musí schválit generální rada; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; jmenované osoby se zdrží jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů ;

▐

c)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) ;

d)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) ;

e)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( cenné papíry a trhy ) ;

f)

dva zástupci Komise;

g)

jeden zástupce Hospodářského a finančního výboru.

▐

a)

je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makro- a mikroúrovněmi a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu;

b)

je vhodné posílit regulační pravomoci evropských orgánů dohledu;

c)

je vývoj ESFS v souladu s globálním vývojem v této oblasti;

d)

se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

e)

odpovědnost a transparentnost ve vztahu k požadavkům na zveřejnění jsou odpovídající.