Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010AP0271

Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika ***I Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD))

OJ C 351E , 2.12.2011, p. 321–337 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

2.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 351/321


Středa, 7. července 2010
Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika ***I

P7_TA(2010)0271

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD))

2011/C 351 E/37

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn dne 7. července 2010 takto (1):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU (2)

k návrhu Komise k přijetí

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Unie a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (4),

v souladu s řádným legislativním postupem (5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému . Stávající krize má obrovské důsledky pro daňové poplatníky, pro mnoho občanů Unie, kteří jsou v současné době bez zaměstnání, a pro mnoho malých a středních podniků (MSP). Členské státy si v případě další krize stejného rozsahu nemohou dovolit uvolnit finanční prostředky na záchranu finančních institucí, aniž by porušily pravidla Paktu o stabilitě a růstu .

(1a)

Již dlouho před vypuknutím finanční krize Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažné případy selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy (ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu (6), ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (7), ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (8), v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (9), v usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu (10), ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (11) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (12)).

(2)

V listopadu 2008 Komise pověřila skupinu na vysoké úrovni vedenou panem Jacquesem de Larosièrem (dále jen „de Larosièrova skupina“), aby vypracovala doporučení ohledně posílení evropských opatření týkajících se dohledu za účelem lepší ochrany svých občanů a opětovného vybudování důvěry ve finanční systém.

(3)

Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (tzv. „de Larosièrova zpráva“) de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie , pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku.

(4)

Ve svém sdělení nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ ze dne 4. března 2009 Komise uvítala a všestranně podpořila doporučení de Larosièrovy skupiny. Na svém zasedání konaném ve dnech 19. a 20. března 2009 se Evropská rada dohodla, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v EU a dohled nad nimi a že základem pro tuto činnost je zpráva de Larosièrovy skupiny.

(5)

Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie , zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly svěřenými a přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(5a)

S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni přesvědčivý závazek. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné znalosti u vědeckého výboru na vysoké úrovni a vzít na sebe veškeré nezbytné globální úkoly, které zajistí, aby byl vyslyšen hlas Unie ve věcech finanční stability, zejména pak prostřednictvím úzké spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Komisí pro finanční služby (FSB) a všemi partnery ze skupiny G20.

(5b)

Výbor ESRB by měl mimo jiné přispívat k provádění doporučení MMF, FSB a Banky pro mezinárodní platby (BIS) v rámci zemí G20 v počáteční fázi úvah o jejich zprávě týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí, trhů a nástrojů, který byl publikován v říjnu 2009 a v němž se uvádí, že systémová rizika musí být dynamická, aby mohla zohlednit vývoj finančního sektoru a celosvětové ekonomiky. Systémové riziko lze chápat jako riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno oslabením celého finančního systému nebo jeho částí a může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku.

(5c)

Zpráva týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí rovněž uvádí, že posouzení systémového rizika může být proměnlivé v závislosti na hospodářském prostředí. Je rovněž podmíněno finanční infrastrukturou, opatřeními v oblasti řešení krizí a schopností řešit selhání v okamžiku jejich vzniku. Instituce mohou mít systémový význam pro místní, celostátní či mezinárodní finanční systémy a hospodářství. Ke klíčovým kritériím pro určení systémového významu trhů a institucí patří velikost (objem finančních služeb poskytovaných jednotlivými segmenty finančního systému), nahraditelnost (rozsah, v jakém mohou v případě selhání ostatní segmenty systému poskytovat stejné služby) a propojenost (vazby s ostatními segmenty systému). Hodnocení založené na těchto třech kritériích by mělo být doplněno údaji o finančních slabinách a schopnosti institucionálního rámce řešit finanční selhání.

(5d)

Úkolem ESRB by mělo být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB plnit své úkoly, je třeba, aby analyzoval veškeré relevantní informace, zejména pak příslušné právní předpisy s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou např. předpisy v oblasti účetnictví, úpadku a pravidla pro poskytování finanční pomoci.

(6)

Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zmírnění hrozeb proto vyžaduje posílenou soudržnost mezi makro- a mikrodohledem. Zpráva lorda Turnera nazvaná „Regulační odpověď na celosvětovou bankovní krizi“ z března 2009 uvádí, že „důkladná opatření si žádají posílení vnitrostátních pravomocí, což povede k méně otevřenému jednotnému trhu, anebo větší míru evropské integrace“. Vzhledem k úloze, kterou plní zdravý finanční systém, pokud jde o jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti a růstu v Unii a jeho dopad na reálnou ekonomiku, zvolily orgány Unie v návaznosti na doporučení de Larosièrovy zprávy větší míru evropské integrace.

(6a)

Tento nově vytvořený systém makrodohledu si žádá věrohodné a vysoce uznávané vedení. Z tohoto důvodu by se vzhledem ke své klíčové roli a mezinárodní důvěryhodnosti a rovněž v duchu de Larosièrovy zprávy předsedou ESRB měl stát prezident Evropské centrální banky. Kromě toho by měly být požadavky na odpovědnost posíleny současně s rozšířením složení orgánů ESRB s cílem pojmout co nejširší okruh poznatků, zkušeností a názorů.

(6b)

De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni.

(6c)

Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (ESFS) sdružující subjekty finančního dohledu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které budou fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by subjekty zapojené do ESFS měly spolupracovat v duchu důvěry a navzájem se plně respektovat, a to především za účelem zajištění vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tato síť měla zahrnovat ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/2010, Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. …/2010 a Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. …/2010.

(7a)

ESRB by se měl skládat z generální rady, řídícího výboru, sekretariátu a poradního technického výboru. Zřízení poradního technického výboru by mělo zohlednit stávající struktury s cílem nedopustit žádné zdvojení.

(8)

ESRB by měl v případě potřeby vydávat a zveřejňovat varování a doporučení obecné povahy týkající se Unie jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci. Pokud jsou tato varování a doporučení adresována jednomu členskému státu nebo skupině členských států, měl by ESRB mít rovněž možnost navrhnout vhodná podpůrná opatření. Komise by v případě potřeby měla z vlastního podnětu nebo na žádost ESRB, bankovního orgánu, Evropského parlamentu nebo Rady přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž rozhodne o existenci mimořádné situace.

(8a)

ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení.

(8b)

ESRB by měl vypracovat systém barevných kódů s cílem zajistit, aby zúčastněné strany mohly lépe posoudit povahu daného rizika.

(9)

Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Evropského parlamentu, Rady , Komise, jejich adresátů a v případě potřeby prostřednictvím orgánů ESA .

(10)

ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by měli případné nesplnění doporučení ESRB náležitě odůvodnit (zásada „konej, nebo vysvětli“) , a to především Evropskému parlamentu . ESRB by měl být oprávněn podat stížnost Evropskému parlamentu a Radě, pokud považuje reakci adresátů na jím vydaná doporučení za neuspokojivou .

(12)

ESRB by měl podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji.

(13)

ECB a národní centrální banky by měly hrát vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem . V duchu otevřenosti by se členy generální rady mělo stát šest nezávislých osob, které by neměly být členy některého z evropských orgánů dohledu a které budou vybrány na základě své obecné způsobilosti a loajality vůči Unii i podle různé průpravy v akademické oblasti či v soukromém sektoru, zejména v malých a středních podnicích a odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či spotřebitelů finančních služeb, přičemž tyto osoby budou moci poskytnout veškeré záruky, pokud jde o nezávislost a důvěrnost. Jeden zástupce příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát by se měl účastnit zasedání generální rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva.

(14)

Účast člena Komise napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Unie , zatímco přítomnost předsedy Hospodářského a finančního výboru odráží úlohu ministerstev financí při ochraně finanční stability.

(14a)

Vzhledem k tomu, že banky a finanční instituce ze třetích zemí, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, mohou působit v Unii, mělo by být možné pozvat jednoho vysoce postaveného zástupce každé z těchto zemí k účasti na zasedáních generální rady, pokud k tomu jejich domovská země dá souhlas.

(15)

Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Evropské unie pouze jako celku. V případech, kdy nelze dosáhnout konsenzu, by hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB ▐ nemělo být vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů.

(16)

Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že monitorování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. Tato systémová rizika zahrnují riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno výrazným oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Systémový význam mohou mít všechny typy finančních institucí, zprostředkovatelských subjektů, trhů, infrastruktur a nástrojů. ESRB by proto měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto údajů.

(17)

Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měl konzultovat se zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru (zástupci finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupiny uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Unie …) a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření jejich stanovisek. Dále vzhledem k tomu, že neexistuje žádná pevně stanovená definice systémového rizika a že posouzení systémového rizika se může měnit v čase v závislosti na ekonomickém prostředí, by měl ESRB zajistit, aby jeho zaměstnanci a poradci disponovali širokou škálou zkušeností a dovedností.

(19)

Zřízení ESRB by mělo přímo přispět k dosažení cílů vnitřního trhu. Makroobezřetnostní dohled Unie nad finančním systémem je nedílnou součástí celkového nového režimu dohledu v Unii , neboť makroobezřetnostní hledisko je úzce spjato s úkoly mikroobezřetnostního dohledu, které patří do pravomoci evropských orgánů dohledu. Pouze se zavedeným režimem, který správně chápe vzájemnou závislost mezi mikro- a makroobezřetnostními riziky, mohou mít všechny zúčastněné strany dostatečnou jistotu při zapojování se do přeshraničních finančních aktivit. ESRB by měl monitorovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu vyplývající z vývoje, která mohou mít dopad na odvětvové úrovni nebo na úrovni finančního systému jako celku. Řešením těchto rizik by měl ESRB přímo přispívat k integrované struktuře dohledu Unie nutné pro podporu včasných a jednotných politických reakcí členských států, čímž by se zabránilo rozdílným přístupům a zlepšilo fungování vnitřního trhu.

(20)

Protože z důvodu integrace evropských finančních trhů nelze v dostatečné míře dosáhnout účinného makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem Unie prostřednictvím členských států, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno ve zmíněném článku, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nutné pro dosažení uvedených cílů,

(20a)

Jak navrhuje de Larosièrova zpráva, je třeba jednat postupně po jednotlivých krocích a Evropský parlament a Rada by do … (13) měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a orgánů ESA,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1.    Zřizuje se Evropský výbor pro systémová rizika, dále označovaný jen jako „ESRB“ („ESRB“). Má sídlo ve Frankfurtu.

1a.     ESRB tvoří součást Evropského systému finančního dohledu (ESFS), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie.

1b.     ESFS se skládá z:

a)

ESRB;

b)

Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [ESMA];

c)

Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA];

d)

Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) zřízeného nařízením (EU) č. …/2010 [EBA];

e)

Evropského orgánu dohledu (Smíšený výbor) zřízeného podle článku 40 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA];

f)

orgánů členských států uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA];

g)

Komise pro provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA].

Evropské orgány dohledu uvedené v bodech b), c) a d) mají sídlo ve Frankfurtu.

Mohou mít zastoupení v nejvýznamnějších finančních centrech Evropské unie.

1c.     V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty zapojené do ESFS v duchu důvěry a navzájem se plně respektují, zejména při zajišťování vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

a)

„finanční institucí“ se rozumí jakýkoliv podnik, na který se vztahují právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA], a jakýkoli jiný podnik nebo subjekt působící v Unii, jehož finanční aktivity mohou vytvářet systémové riziko, ač nemají žádné přímé vztahy se širokou veřejností ;

b)

„finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy , produkty a tržní infrastruktury;

ba)

„systémovými riziky“ se rozumí narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou mít do určité míry systémový význam.

Článek 3

Poslání, cíle a úkoly

1.   ESRB nese odpovědnost za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému , nebo k jejich zmírňování, při zohlednění makroekonomického vývoje , a vyvarovat se tak obdobím rozsáhlých finančních problémů, a přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a tím zajistit udržitelný příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu.

2.   Pro účely odstavce 1 plní ESRB následující úkoly:

a)

určovat a/nebo podle potřeby shromažďovat a analyzovat veškeré informace , včetně právních předpisů s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou pravidla v oblasti účetnictví, reorganizace a likvidace , které jsou relevantní pro cíle popsané v odstavci 1;

b)

identifikovat systémová rizika a řadit je podle důležitosti;

c)

vydávat varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná , a ve vhodných případech je zveřejňovat ;

d)

▐ vydávat doporučení pro nápravná opatření reagující na zjištěná rizika a podle potřeby je zveřejňovat ;

da)

vydávat důvěrné varování adresované Komisi, dospěje-li ESRB k závěru, že může nastat mimořádná situace, jak je definována v článku 10 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]. ESRB poskytne posouzení situace, aby mohla Komise stanovit, zda je nezbytné přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu konstatující existenci mimořádné situace.

e)

sledovat reakce na varování a doporučení;

f)

úzce spolupracovat se všemi ostatními zúčastněnými stranami ESFS a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; ve spolupráci s evropskými orgány dohledu ESRB zejména vypracuje společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik), který bude sloužit jako základ pro hodnocení bonity přeshraničních institucí, které by případně mohly představovat systémové riziko.

Hodnocení se pravidelně přezkoumávají, přičemž se zohledňují věcné změny rizikového profilu dané instituce. Tato hodnocení bonity budou klíčovým prvkem při rozhodování o tom, zda má být zahájen přímý dohled nebo zda zasahovat do chodu instituce, která se ocitla v nesnázích;

fa)

zapojit se podle potřeby do činnosti Smíšeného výboru;

g)

provádět koordinaci s mezinárodními finančními institucemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu, jakož i s příslušnými orgány ve třetích zemích, pokud se jedná o záležitosti vztahující se k makroobezřetnostnímu dohledu;

h)

vykonávat související úkoly, jak je uvedeno v právních předpisech Unie .

KAPITOLA II

ORGANIZACE

Článek 4

Struktura

1.   ESRB má generální radu, řídící výbor , sekretariát a poradní vědecký výbor .

2.   Generální rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění výkonu úkolů svěřených ESRB.

3.   Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhající práce ESRB.

4.   Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB a veškeré personální záležitosti. Poskytuje vysoce kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy generální rady v souladu s nařízením Rady (EU) č. …/2010 [ESRB] . Využívá také technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu.

5.    Poradní vědecký výbor podle článku 12 ▐ poskytuje poradenství a pomoc v otázkách vztahujících se k práci ESRB.

Článek 5

Předsednictví

1.    Předsedou ESRB je prezident ECB.

1a.     Prvního místopředsedu volí ze svých řad členové Generální rady ECB na období 5 let s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států a států, které patří do eurozóny, i států mimo ni. Předseda může být jednou opětovně zvolen.

1b.     Druhým místopředsedou je předseda Smíšeného výboru jmenovaný podle článku XX nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA].

1c.     Předseda a první místopředsedové sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.

3.    Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí generální radu a/nebo řídící výbor v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.

4.   Pokud funkční období členů Generální rady ECB, kteří byli zvoleni za prvního místopředsedu, skončí před uplynutím 5 letého období nebo pokud první místopředseda nemůže z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový první místopředseda v souladu s odstavcem 1a .

5.   Předseda zastupuje ESRB navenek.

Článek 6

Generální rada

1.   Členy generální rady s hlasovacím právem jsou následující osoby:

a)

prezident a viceprezident ECB;

b)

guvernéři národních centrálních bank;

c)

člen Evropské komise;

d)

předseda Evropského orgánu pro bankovnictví;

e)

předseda Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;

f)

předseda Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ;

fa)

šest nezávislých osob jmenovaných členy generální rady s hlasovacím právem na návrh Smíšeného výboru; jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni podle celkové způsobilosti a podle různé průpravy v akademické oblasti či v jiných sektorech, zejména v malých a středních podnicích, odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb; při jejich jmenování musí Smíšený výbor oznámit, která z těchto osob je určena také pro práci v řídícím výboru; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů.

2.   Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou následující osoby:

a)

jeden zástupce na vysoké úrovni příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát , v souladu s odstavcem 3 tohoto článku ;

b)

předseda Hospodářského a finančního výboru.

3.    Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu a pokud se tyto orgány nedohodnou na společném zástupci , zúčastní se příslušný zástupce na vysoké úrovni ▐ jednání na rotačním principu podle toho , který bod se právě projednává .

4.   Generální rada přijme jednací řád ESRB.

Článek 7

Nestrannost

1.   Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB vykonávají členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Evropské unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od členských států , orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu .

1a.     Členové generální rady, kteří jsou současně členy Generální rady ECB, jednají při výkonu svých povinností nezávisle.

2.   Členské státy , orgány Evropské unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy ESRB při výkonu jejich úkolů v rámci ESRB.

Článek 8

Služební tajemství

1.   Členové generální rady ESRB a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných pracovníků centrálních bank, poradního vědeckého výboru, ESA a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí poskytovat informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností.

2.   Informace, které členové ESRB získají, lze používat pouze během výkonu povinností a při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

3.   Aniž je dotčen článek 16 a použití ustanovení trestního práva, jakékoli důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 1 získají při plnění svých povinností, nesmějí být sděleny žádné osobě ani žádnému orgánu, s výjimkou souhrnné nebo obecné podoby, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4.   ESRB se spolu s evropskými orgány dohledu dohodne na konkrétních postupech týkajících se důvěrnosti s cílem ochrany informací , které se vztahují k jednotlivým finančním institucím nebo ▐ které umožňují identifikaci jednotlivých finančních institucí , a tyto postupy zavede .

Článek 9

Zasedání generální rady

1.   Řádná plenární zasedání generální rady svolává předseda generální rady a konají se nejméně čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolávána z iniciativy předsedy generální rady nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů s hlasovacím právem.

2.   Každý člen je na zasedáních generální rady přítomen osobně a nesmí být zastoupen.

3.   Odchylně od odstavce 2 smí člen, který se nemůže účastnit zasedání po delší dobu, jmenovat náhradníka. Takový člen smí být rovněž nahrazen osobou, která byla oficiálně jmenována podle pravidel pro dočasné zastupování zástupců, jimiž se řídí daná instituce.

3a.     Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních institucí, které se zabývají dalšími souvisejícími činnostmi.

3b.     Na zasedání generální rady může být případně ad hoc přizván – v závislosti na projednávané problematice – jeden zástupce na vysoké úrovni z třetí země, a to zejména z členské země Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu.

4.   Jednání na zasedáních jsou důvěrná.

Článek 10

Mechanismus hlasování generální rady

1.   Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas.

2.    Aniž jsou dotčeny hlasovací postupy uvedené v čl. 18 odst. 1, rozhoduje generální rada ▐ prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů má předseda rozhodující hlas.

3.   Při jakémkoliv hlasování generální rady je nutné kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li kvora dosaženo, může předseda svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být ▐ rozhodnutí přijímána při kvoru jedné třetiny členů s hlasovacím právem . Náležité oznámení, které se použije pro svolání mimořádného zasedání, stanoví jednací řád.

3a.     Odchylně od odstavce 2 je pro zveřejnění varování nebo doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů.

Článek 11

Řídící výbor

1.   Složení řídícího výboru je následující:

a)

předseda ESRB;

b)

první místopředseda ESRB;

ba)

viceprezident ECB;

c)

čtyři další členové generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB , s ohledem na nutnost zajistit vyvážené zastoupení členských států a států v eurozóně a mimo ni . Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu tří let;

d)

člen Evropské komise;

e)

předseda Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) ;

f)

předseda Evropského orgánu dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) ;

g)

předseda Evropského orgánu dohledu ( cenné papíry a trhy ) ;

ha)

tři ze šesti nezávislých osob uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. fa) .

Jakékoliv volné místo pro voleného člena řídícího výboru je obsazeno na základě volby nového člena generální radou.

2.   Zasedání řídícího výboru svolává předseda nejméně jednou za čtvrtletí před každým zasedáním generální rady. Předseda může také svolávat zasedání ad hoc.

Článek 12

Poradní vědecký výbor

1.   Složení poradního vědeckého výboru je následující:

a)

devět řídícím výborem navržených uznávaných odborníků, u nichž je zaručena nezávislost a kteří zastupují širokou škálu zkušeností a dovedností, přičemž jejich čtyřletý, obnovitelný mandát musí schválit generální rada; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; jmenované osoby se zdrží jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů ;

c)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) ;

d)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) ;

e)

jeden zástupce Evropského orgánu dohledu ( cenné papíry a trhy ) ;

f)

dva zástupci Komise;

g)

jeden zástupce Hospodářského a finančního výboru.

2.   Předseda poradního vědeckého výboru je jmenován generální radou na základě návrhu předsedy generální rady.

3.   Výbor vykonává úkoly uvedené v čl. 4 odst. 5 na žádost předsedy generální rady.

4.   Sekretariát ESRB podporuje práci poradního vědeckého výboru a vedoucí sekretariátu se účastní zasedání.

4a.     Poradní vědecký výbor případně vede otevřeným a transparentním způsobem včasné konzultace se zúčastněnými stranami, mezi něž patří např. účastníci trhu, spotřebitelské subjekty a akademičtí odborníci, přičemž dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti.

4b.     Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, především analytické nástroje a nástroje IKT, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

Článek 13

Jiné zdroje poradenství

Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá stanoviska příslušných zúčastněných stran ze soukromého nebo veřejného sektoru , zejména, avšak nikoli výhradně, členů evropských orgánů dohledu .

Článek 14

Přístup k dokumentům

1.   Na dokumenty v držení ESRB se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (14).

2.   Generální rada přijme praktická opatření pro provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Rozhodnutí přijatá ESRB podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv nebo žaloby k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie .

KAPITOLA III

ÚKOLY

Článek 15

Shromažďování a výměna informací

1.   ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

2.   Evropské orgány dohledu , ESCB, Komise, vnitrostátní orgány dohledu a národní statistické úřady úzce spolupracují s ESRB a poskytují mu veškeré informace, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, v souladu s právními předpisy Evropské unie .

3.    S výhradou čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení(EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] může ESRB vyžadovat informace od evropských orgánů dohledu , zpravidla v souhrnné nebo obecné podobě, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. ▐

3a.     Před vyžádáním informací podle tohoto článku ESRB nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a ESCB.

3b.     Pokud uvedené orgány nemají požadované údaje k dispozici nebo nejsou k dispozici včas, může ESRB tyto údaje požadovat od ESCB, vnitrostátních orgánů dohledu nebo národních statistických úřadů. Nemají-li tyto orgány údaje k dispozici, může si je ESRB vyžádat od dotyčných členských států.

3c.     Žádá-li ESRB o údaje, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě, obsahuje odůvodněná žádost vysvětlení, proč jsou údaje o dané jednotlivé finanční instituci považovány za systémově důležité a nezbytné, s ohledem na převažující situaci na trhu.

5.   Před podáním žádosti o informace které v souhrnné nebo obecné podobě, ESRB provede řádnou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že žádost je přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá jej o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované údaje ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným údajům umožňují.

Článek 16

Varování a doporučení

1.   Jestliže jsou identifikována významná rizika týkající se dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, pak ESRB poskytne varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření , včetně případných legislativních iniciativ .

2.   Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) mohou být buď obecné, nebo zvláštní povahy a jsou určena zejména Unii jako celku nebo jednomu či více členským státům nebo jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více orgánům dohledu, je o tom dotyčný členský stát informován. Doporučení zahrnují stanovené lhůty pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie .

3.   Varování či doporučení jsou rovněž předávána Evropskému parlamentu, Radě , Komisi, adresátům podle odstavce 2 a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu.

4.    V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v evropském hospodářství a v zájmu klasifikace těchto rizik podle závažnosti vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ESFS systém barevných kódů odpovídajících situacím s různou mírou závažnosti rizika.

Po vypracování kritérií pro tuto klasifikaci budou varování a doporučení v jednotlivých případech podle potřeby podávat informaci o tom, do které kategorie dané riziko spadá.

Článek 16a

Opatření v mimořádných situacích

V případě nepříznivého vývoje, který by mohl vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Evropské unii nebo jeho části, může ESRB vydat krizové varování.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost ESRB, bankovního orgánu, Evropského parlamentu nebo Rady přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž rozhodne o existenci mimořádné situace. Komise toto rozhodnutí v přiměřených intervalech, minimálně však jednou měsíčně, přezkoumá, a jakmile to bude vhodné, vyhlásí ukončení mimořádné situace.

Jestliže Komise rozhodne o tom, že nastala mimořádná situace, informuje o tom náležitě a bez prodlení Evropský parlament a Radu.

Článek 17

Reakce na doporučení ESRB

1.   Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Evropský parlament, Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány.

2.    Pokud ESRB rozhodne, že některý adresát jednoho z jeho doporučení toto doporučení nedodržel, nebo se jím řídil nevhodným způsobem, a že tento adresát své selhání nezdůvodnil , ▐ informuje Evropský parlament, Radu , Komisi a případně příslušné evropské orgány dohledu.

2a.     Pokud ESRB přijme rozhodnutí podle odstavce 2, může Evropský parlament adresáta případně přizvat k výměně názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu. Tato výměna názorů za přítomnosti ESRB je obzvláště důležitá v případě, že mají vnitrostátní rozhodnutí dopad na jeden či více členských států (efekt přelévání).

Článek 18

Veřejná varování a doporučení

1.   Generální rada ESRB v každém jednotlivém případě rozhodne, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Odchylně od čl. 10 odst. 2 se vyžaduje většina dvou třetin hlasů pro zveřejnění varování nebo doporučení. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se v souvislosti s rozhodnutími podle tohoto odstavce vždy použije kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem.

2.   Jestliže se generální rada ESRB rozhodne zveřejnit varování nebo doporučení, informuje adresáta/adresáty předem.

2a.     Adresáti varování a doporučení, která vydává ESRB, by rovněž měli mít právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na varování a doporučení zveřejněná ESRB.

3.   Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, adresát a případně Rada a evropské orgány dohledu přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrné povahy varování nebo doporučení. ▐

3a.     Veškeré údaje, jež generální rada ESRB používá pro vypracování analýzy před vydáním varování nebo doporučení, se zveřejňují vhodným způsobem v anonymní podobě. V případě důvěrných varování se informace zpřístupňují v přiměřené době, kterou stanoví jednací řád ESRB.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Odpovědnost a povinnosti podávat zprávy

1.   ▐ Nejméně jednou ročně , ale v případě rozsáhlých finančních problémů častěji, je předseda ESRB zván na každoroční slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána mimo rámec měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem Evropské centrální banky.

1a.     Zprávy uvedené v tomto článku obsahují informace, o nichž v souladu s článkem 18 generální rada ESRB rozhodne, zda by měly být zveřejněny. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.

2.   Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky.

2a.     Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB a ostatní členové řídícího výboru účastnili slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu.

Článek 20

Ustanovení o přezkumu

Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení do …  (15) a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda cíle a organizace ESRB vyžadují přezkum.

Tato zpráva zejména posoudí, zda:

a)

je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makro- a mikroúrovněmi a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu;

b)

je vhodné posílit regulační pravomoci evropských orgánů dohledu;

c)

je vývoj ESFS v souladu s globálním vývojem v této oblasti;

d)

se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

e)

odpovědnost a transparentnost ve vztahu k požadavkům na zveřejnění jsou odpovídající.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0168/2010).

(2)  Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou ; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.

(3)  Úř. věst. C 270, 11.11.2009, s. 1.

(4)  Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(5)  Postoj Evropského parlamentu ze dne … července 2010.

(6)   Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.

(7)   Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.

(8)   Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.

(9)   Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.

(10)   Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.

(11)   Přijaté texty, P6_TA(2009)0251.

(12)   Přijaté texty, P6_TA(2009)0279.

(13)   Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(14)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(15)   Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.


Top