15.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 434/36

Zpravodaj:

Ulrich SAMM

Spoluzpravodajka:

Indrė VAREIKYTĖ

1.1

Digitalizace dramaticky změní náš pracovní život. Musíme jednat nyní, abychom zajistili, že v budoucnosti budou k dispozici vhodné dovednosti, aby Evropa zůstala konkurenceschopná a byla schopna vytvářet nové podniky a nová pracovní místa, aby mohli lidé po celou dobu své pracovní kariéry setrvat na trhu práce a aby bylo možné zajistit všem blahobyt. Rychlost, jakou probíhá digitalizace a automatizace, skrývá také sociální rizika, jimiž se musíme zabývat prostřednictvím koordinovaného úsilí všech zainteresovaných stran z řad činitelů s rozhodovací pravomocí, sociálních partnerů a občanské společnosti.

1.2

Díky dostupnosti širokopásmových sítí s velmi vysokou kapacitou se bude v budoucnosti v oblasti práce objevovat stále vyšší počet atypických forem práce, jako jsou (mnohonásobné) částečné pracovní úvazky, práce s více dodavateli a tzv. „crowdworking“ s pracovníky nabízejícími své dovednosti na internetových platformách v rámci sítě vysoce kvalifikovaných a specializovaných odborníků. EHSV zdůrazňuje, že s ohledem na tento nárůst atypické práce musí být významnou prioritou zajištění sociálního zabezpečení a zabránění chudobě (také u starších osob).

1.3

EHSV vítá určité vnitrostátní iniciativy odborů a občanské společnosti poskytující pokyny pro pracovníky crowdworkingu, které již v některých případech vedly k vytvoření kodexu chování pro platformy crowdworkingu. EHSV by uvítal, kdyby se tímto vývojem začala zabývat Komise a kdyby byl uplatněn v evropském měřítku. Zvyšující se rozdíly v informovanosti spotřebitelů a podniků bude nutné řešit s pomocí takových metod, jako jsou např. etické kodexy pro svobodná povolání.

1.4

Práce se mění i v tradičních společnostech. Konkrétně jde o to, že práce vyžadující vysokou úroveň znalostí může být vykonávána za stále více neomezených podmínek, které na jedné straně odrážejí kýženou flexibilitu, již chce hodně zaměstnanců, na druhé straně ale mohou vést k větší intenzifikaci a větším překážkám. To, že se práce stále častěji vykonává na různých místech, vyžaduje nové sociální dovednosti.

1.5

Na budoucnost práce budou mít významný vliv automatizace a roboti. Mohou nahradit monotónní, těžkou nebo nebezpečnou práci a nová generace tzv. „kolaborativních robotů“ se může stát fyzickým partnerem pracovníků a může být obzvláštním přínosem pro osoby s tělesným postižením. I když současní roboti nahrazují zejména manuální práci, povolání „bílých límečků“ budou využitím umělé inteligence též ovlivněna. Automatizace a roboti mohou stabilizovat hospodářství ve stárnoucí společnosti.

1.6

Značný počet pracovních míst bude ovlivněn zaváděním více robotů na pracoviště. Můžeme očekávat, že stejně jako v minulosti povede větší blahobyt společnosti k růstu a novým pracovním místům v určitých odvětvích, jako je kultura, umění, cestovní ruch, sociální práce, vzdělávání, komunikace, zábava nebo zdravotní péče. Tento vývoj se však může projevit rychleji než v minulosti, což může vést k narušením, a proto bude v rané fázi nutný sociální dialog.

1.7

Pro všechny bude nutností celoživotní učení, zejména to, které souvisí s digitálními dovednostmi, přičemž bude od jednotlivců, podniků a všech systémů vzdělávání a odborné přípravy vyžadována stále větší flexibilita. Kromě formálního vzdělávání se bude muset mnohem více času věnovat odborné přípravě a informálnímu učení, které by měly být co nejvíce podpořeny harmonizovaným systémem diplomů a norem platným v rámci celé EU. EHSV navíc v této souvislosti již navrhoval, aby se zvážilo přijetí evropských opatření týkajících se studijního volna.

1.8

Základní vzdělávání by mělo zahrnovat více interaktivního digitálního učení. Digitální dovednosti však mohou přesáhnout programování a zahrnovat informovanost o tom, co se skrývá za „kliknutím myší“: pochopení systému, vzájemná propojení, sociální dopad a otázky týkající se soukromí a bezpečnosti.

1.9

Budoucí dovednosti by měly být sladěny s potřebami společnosti a s požadavky trhu práce. Toho lze dosáhnout pouze pomocí úzké spolupráce mezi sociálními partnery a veřejnými a soukromými systémy vzdělávání. Proměnlivější trhy povedou k výzvám, neboť podniky a pracovníci se budou muset dostatečně rychle přizpůsobovat. To je výzvou zejména pro systémy odborného vzdělávání.

1.10

Veřejné a soukromé organizace (školy, vysoké školy, obchodní komory, odborové svazy, střediska pro vzdělávání) musí poskytovat odborné vzdělávání v oblasti nových technologií, zejména pro ty, kteří nejsou schopni toto vzdělávání sami zajistit, jako jsou malé a střední podniky, svobodná povolání a osoby samostatně výdělečně činné.

1.11

Dlouhodobý vývoj, který může vést k novým a nepředvídatelným výzvám, kdy současné dovednosti mohou rychle zastarat, lze nejlépe vyřešit prostřednictvím všeobecného vzdělávání. Čím lepší všeobecné vzdělání, tím lepší příprava na neznámé. Široké všeobecné vzdělání je také nejlepším základem pro zajištění toho, jak se naučit rozpoznat spolehlivé informace na internetu a nebýt tak zranitelný vůči falešným zprávám (fake news).

1.12

EHSV vítá různé příslušné iniciativy Komise týkající se celoživotního učení, digitálních dovedností a pracovních míst, nové agendy dovedností a programu Erasmus+. Databáze osvědčených postupů vytvořená Komisí by mohla sloužit ke zprostředkování debaty v rámci celé EU, jež by měla vést k přijetí pokynů a norem založených na osvědčených postupech. V této souvislosti může a bude hrát důležitou úlohu organizovaná občanská společnost.

2.1

Digitální technologie hrají v našem hospodářství a společenském životě stále významnější úlohu. Budou klíčem k vývoji nových hospodářských modelů (model spolupráce, funkční model, model oběhového hospodářství a model sdílení). Kromě toho budou mít globalizace, migrace, stárnoucí společnost, změna klimatu a potřeba udržitelných řešení značný dopad na sociální prostředí obecně a zejména na náš pracovní život. Nové formy práce, které se nacházejí ve fázi vývoje, jsou v tomto průzkumném stanovisku zkoumány z hlediska potřebných dovedností, včetně digitálních dovedností, a nových politik a měnících se úloh a úkolů, zatímco paralelně vypracovávané průzkumné stanovisko EHSV pojednává o nových formách práce a úlohách a příležitostech sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti (1).

2.2

Aby Evropa zůstala konkurenceschopná, byla schopna vytvářet nové podniky a nová pracovní místa a zajistit blahobyt pro všechny, musí být upřednostněn rozvoj náležitých dovedností. Rychlost, jakou probíhá digitalizace a automatizace, vytváří rovněž obavy u obyvatelstva – zejména u pracovníků – a nejistotu v podnicích s ohledem na velké výzvy, které obnáší. Naše společnost se musí těmito výzvami s naléhavostí zabývat a přizpůsobit se změnám pomocí koordinovaného úsilí všech zainteresovaných stran z veřejné politiky a občanské společnosti. Evropa může mít vedoucí postavení ve světě, a to s moderním vývojem založeným na jejích vlastních hodnotách.

2.3

EHSV je přesvědčen, že budoucnost práce by měla být hlavní prioritou diskusí o Evropském pilíři sociálních práv  (2). Specifickými otázkami se již zabývala stanoviska EHSV k jednotnému digitálnímu trhu a malým a středním podnikům (3), stanovisko Nová agenda dovedností pro Evropu (4), stanovisko k evropské gigabitové společnosti (5), stanovisko Posílení digitální gramotnosti, elektronických dovedností a začlenění do informační společnosti (6), stanovisko Průmysl 4.0 a digitální transformace: další postup (7) a informační zpráva EHSV Hodnocení programu Erasmus+ v polovině období (8).

3.1

Širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou otevřou dveře využití široké škály nových aplikací a prostředí, jako je internet věcí, automatizace, cloud computing, využívání dat velkého objemu nebo nové obchodní modely spočívající v prioritním zaměření na služby. Právě tento trend přinese tu výhodu, že bude možné přenášet do odlehlých nebo kvůli terénnímu charakteru těžko dostupných oblastí určité odborné služby, které jsou v současné době výhradní doménou velkých městských aglomerací. Nástroje jako lékařské konzultace na dálku, sledování na dálku a vyhodnocování lékařských nálezů na dálku umožní sledovat zranitelné osoby přímo v jejich domovech. Dokonce i malé obce budou mít přístup ke službám v úzce specializované oblasti. Je důležité si uvědomit, že se změní způsob práce téměř všech skupin a profesí a že předpovědi vývoje v příštích desetiletích jsou značně nejisté. Musíme si být vědomi toho, že je třeba se připravit na neznámé.

3.2

V budoucnosti se bude zvyšovat diferenciace v organizaci podniků. Na jedné straně existují tradiční společnosti se stálými zaměstnanci, v nichž musí jít i to to, aby nabízely atraktivní pracovní prostředí – tzv. „starostlivé společnosti“ (9). Na druhé straně máme rostoucí počet podniků s „proměnlivou“ organizací, která je stále častěji založena i na pracovnících tzv. „crowdworkingu“. To jim umožňuje velmi flexibilně reagovat na změny na trzích. Pracovníci crowdworkingu jsou sítí vysoce kvalifikovaných a specializovaných odborníků, i když do určité míry mohou existovat i méně kvalifikovaní spolupracovníci, kteří nabízejí své dovednosti na internetových platformách. Očekává se též, že dojde k rozvoji škály smíšených forem organizace podniků. Například starostlivé podniky mohou část své činnosti zajišťovat externě pomocí pracovníků crowdworkingu. Zvyšující se rozdíly v informovanosti spotřebitelů a podniků bude nutné řešit s pomocí takových metod, jako jsou např. etické kodexy pro svobodná povolání.

3.3

Pracovníci crowdworkingu se těší svobodě s flexibilní pracovní dobou a místem práce. Nabízejí své dovednosti na trhu – někdy pro mikro úkoly – za nejlepší cenu. Nedostatečné sociální zabezpečení v tomto druhu samostatné výdělečné činnosti („digitální nomádi“) však s sebou nese značná rizika. Tendence v naší společnosti posunout se od „běžného“ zaměstnání k „atypické“ práci – která kromě crowdworkingu zahrnuje (mnohonásobnou) práci na částečný pracovní úvazek a práci s více dodavateli – je vážnou výzvou pro naše systémy sociálního zabezpečení  (10). I u tohoto nového druhu práce musí být uplatňovány čtyři složky flexikurity (11): 1) flexibilní a spolehlivá smluvní ujednání, 2) komplexní strategie celoživotního učení, 3) aktivní politiky na trhu práce a 4) moderní systémy sociálního zabezpečení.

3.4

Práce se mění i v tradičních společnostech se stálými zaměstnanci. V současné době příliš nezáleží na tom, kde se provádí úkoly a práce vyžadující vysokou úroveň znalostí – jako jsou inženýrské úkoly nebo projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Tento typ práce může být vykonáván za stále více neomezených podmínek, které na jedné straně odrážejí kýženou flexibilitu, již chce hodně zaměstnanců, na druhé straně ale mohou vést k větší intenzifikaci a větším překážkám. Při volbě zaměstnavatele se jedním ze zásadních kritérií stalo dosahování vytoužené rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Naše společnost směřuje k tomu, že se práce bude vykonávat na různých místech, což vyžaduje nové sociální dovednosti u všech, kteří v ní pracují. Nepřetržité připojení 24 hodin denně může pomoci sloučit soukromý život a práci, ale může být také zátěží a vést ke zdravotním rizikům.

3.5

Na budoucnost práce mají významný vliv automatizace a roboti. Přínosy jsou zřejmé: vyšší produktivita a spolehlivost a nahrazení monotónní, těžké a nebezpečné práce. Nová generace tzv. „kolaborativních robotů“ se může stát fyzickým partnerem pracovníků a být obzvláštním přínosem pro osoby s tělesným postižením. Umělá inteligence umožní automatizaci složité práce, což ovlivní nejen manuální práci, ale také povolání „bílých límečků“ (odvětví pojištění, finanční služby, překladatelé, právní poradenství atd.) (12). Automatizace a roboti mohou stabilizovat hospodářství ve stárnoucí společnosti.

3.6

Roboti zpočátku nahrazují lidské pracovníky, následně však mohou vzniknout nová pracovní místa. Mezi veřejností se často diskutuje o tom, kolik pracovních míst je zasaženo a kolik nových pracovních míst může být současně vytvořeno. Tendence je jasná, ale čísla se značně liší. Například Světové hospodářské fórum předpovědělo, že v letech 2015–2020 zanikne v 15 hlavních rozvinutých a rozvíjejících se ekonomikách více než 5,1 milionu pracovních míst v důsledku změn narušujících trh práce, neboť umělá inteligence, robotika, nanotechnologie a další sociálně-ekonomické faktory nahradí potřebu lidských pracovníků, zatímco na druhé straně by tentýž technologický pokrok též vytvořil 2 miliony nových pracovních míst (13). Není pochyb o tom, že produktivita práce se díky robotům zvýší, což je pro hospodářství a pro naši společnost dobré, neboť to vede k vyššímu HDP. Je téměř nemožné předpovědět, jak bude přebytek HDP využit k vytvoření nových pracovních míst (14). Můžeme se poučit z minulosti, kdy automatizace vedla k většímu blahobytu společnosti a současně k růstu a novým pracovním místům v určitých oblastech, jako je kultura, umění, cestovní ruch, sociální práce, vzdělávání, komunikace, zábava nebo zdravotní péče. Lze očekávat, že tato tendence bude pokračovat, může však být rychlejší než v minulosti. To může vést k narušením, a proto může být v rané fázi nutný sociální dialog.

3.7

Digitalizace a robotizace dopravy navíc přivodí zásadní změny v charakteru práce a poptávce po dovednostech. EHSV zdůrazňuje, že s těmito strukturálními změnami je důležité se vyrovnat posílením spravedlivého a hladkého přechodu a reagováním na nedostatek v oblasti dovedností (15).

4.1

Kompetence jsou nezbytnou podmínkou pro přeměnu znalostí ve výsledky, které zvýší náš blahobyt – neboť digitální věk přináší nové výzvy. Očekáváme, že poroste počet pracovníků s nestandardními pracovními smlouvami, kteří často nemají přístup k tradičním vnitropodnikovým vzdělávacím programům. Technické a sociální kompetence, které zahrnují schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi v různých souvislostech a pomocí různých technických nástrojů, a podnikatelské kompetence a zaměření se na odpovědnost vůči společnosti jsou již podmínkou, ale většina vzdělávacích systémů stále není schopna je poskytnout, neboť byly navrženy pro jinou dobu. Výbor opětovně vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s orgány, institucemi a agenturami EU a s evropskými podniky rozšířily své kapacity a zavedly v oblasti vzdělávání a rozvoje dovedností inovativnější řešení, včetně další profesní přípravy a rekvalifikace, jelikož Evropa potřebuje skutečnou změnu paradigmatu, pokud jde o cíle a fungování odvětví vzdělávání a chápání jeho místa a úlohy ve společnosti (16).

4.2

Digitalizace vytváří potenciál pro přístupné a individuálně přizpůsobené technologie, které mohou nabídnout vzdělávací dráhy více zaměřené na studenty a vytvořit nepřetržitý sled učení mezi formálním, neformálním a informálním učením. Digitální řešení mohou být začleněna do strategií celoživotního učení a mohou být mocným nástrojem ke zmenšení mezer v oblasti dosažených úspěchů a příležitostí. To však silně závisí na tom, jak je digitální technologie zaváděna a využívána ve vzdělávacím prostředí.

4.3

Aby se dosáhlo lepších studijních zkušeností a lepších výsledků učení, musí být středem pozornosti systému vzdělávání student: ten je tím, kdo by měl regulovat své vzdělávání, odbornou přípravu a zvyšování kvalifikace. Studenti by tak byli připraveni na to být aktivními, digitálními občany schopnými využít znalostí, jež získali, pomocí řízení povahy, místa, tempa a načasování svého studia v souladu se svými názory a hodnotami a v souladu s hodnotami, jako je solidarita a respektování rozdílů, jež jsou součástí evropské identity. Budoucí investice do technologií musí být tedy úzce spojeny s investicemi do lidí a s větším přístupem k příležitostem v oblasti celoživotního učení.

4.4

Budoucí dovednosti by měly být rovněž sladěny s potřebami společnosti a s požadavky trhu práce. Toho lze dosáhnout pouze pomocí úzké spolupráce mezi veřejnými a soukromými vzdělávacími institucemi a všemi dalšími relevantními zájmovými skupinami, k nimž patří i sociální partneři a podniky. Proměnlivější trhy práce povedou k výzvám, neboť podniky a pracovníci se budou muset dostatečně rychle přizpůsobovat. EHSV v roce 2010 uvedl (17), že podporuje zavádění odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni. Doposud byly odvětvové rady zřízeny pouze ve dvou odvětvích, plánované odvětvové rady ve zbylých 14 odvětvích jsou stále ještě v plenkách. EHSV by rád požádal Evropskou komisi, aby vysvětlila, proč je tento postup tak pomalý a nedostává se mu potřebné podpory ze strany odvětví a vnitrostátních orgánů.

4.5

Studenti musí být směrováni k inovativním postupům vytváření znalostí, což s sebou nese spojení sociálního, fyzického, digitálního, virtuálního a mobilního prostoru pro učení a pochopení toho, jak se učit. Učení založené na dotazování a projektech, na jevech, činnosti zaměřené na aktivaci studentů, učení založené na spolupráci a převrácené učení například vedou k přemýšlivějším a participativnějším procesům učení. Jedním možným způsobem, jak zmenšit nebo odstranit mezery mezi inovacemi v technologiích a v pedagogice, je účinněji propojit formální, neformální a informální struktury učení.

4.6

Celoživotní učení je nutností pro společnost i všechny relevantní subjekty. Začíná solidním všeobecným vzděláváním, které je klíčovou součástí osobního rozvoje, jenž jednotlivce pomáhá připravit na nové a nepředvídatelné výzvy, a pokračuje mnohem déle odborným vzděláváním a informálním učením, které by mělo být podpořeno harmonizovaným systémem diplomů a norem platným v rámci celé EU a také náležitými společnými nástroji k určení srovnatelnosti a rovnocennosti výsledků učení. Požadavky týkající se učení budou důležitější, přičemž se budou zvyšovat nároky na flexibilitu jednotlivců, podniků a všech systémů vzdělávání a odborné přípravy. Stále důležitější úlohu tudíž bude hrát mezioborový přístup.

4.7

EHSV opakuje svůj návrh (18), aby bylo prozkoumáno, zda je nutné přijmout na evropské úrovni opatření s cílem zajistit šíření pozitivních zkušeností členských států se studijním volnem po celé EU.

4.8

Stávající systémy všeobecně nejsou přizpůsobeny struktuře digitálních trhů práce, na nichž budou hrát významnější úlohu nestandardní formy zaměstnání. Pracovníci v tradičních zaměstnaneckých vztazích se ke stávajícím systémům dostávají – pokud vůbec – prostřednictvím školení organizovaných na pracovišti. Systémy je třeba modernizovat, aby všichni na trhu práce měli přístup k odborné přípravě. EU bude muset na investice do odborné přípravy uvolnit podstatně více finančních prostředků, jinak se adekvátní odborná příprava stane výsadou několika málo lidí. To představuje problém, neboť jedině osoby s nejnovějšími dovednostmi mají šanci, že najdou důstojnou a spravedlivě platově ohodnocenou práci.

4.9

Digitální dovednosti by měly být nabývány od útlého školního věku (19) a základní vzdělávání by mělo zahrnovat také více interaktivního digitálního učení (20). Digitální dovednosti však mohou přesáhnout programování a zahrnovat informovanost o tom, co se skrývá za „kliknutím myší“: pochopení systému, vzájemná propojení, sociální dopad a otázky týkající se soukromí a bezpečnosti.

4.10

Digitální nástroje hrají významnou úlohu v přeměně a podpoře výuky, což může vést k většímu zapojení studentů a lepším výsledkům (21). Stále důležitější úlohu budou hrát pedagogové a učitelé, a jejich schopnosti se tedy budou muset přizpůsobit novým přístupům, technologiím a znalostem v novém vzdělávacím prostředí. Kvalitativní příprava pedagogů se proto stane klíčovou, stejně jako jejich status z hlediska profesní flexibility, odměny, sociálních záruk atd. Aby došlo ke změně v kvalitě evropského systému vzdělávání, doporučuje EHSV následovat současné úspěšné příklady v rámci EU (22) a požaduje více investic do výchozího a pokračujícího profesního rozvoje učitelů a dalších pedagogů.

4.11

Kromě pomoci subjektům formálního vzdělávání v jejich snahách stát se poskytovateli celoživotního vzdělávání je třeba poskytnout další podporu poskytovatelům neformálního vzdělávání. Mohou oslovovat znevýhodněné a zranitelné skupiny a zajistit jim přístup k příležitostem v oblasti celoživotního učení, včetně možnosti uznat znalosti získané pomocí digitálních, online a otevřených studijních zdrojů a nástrojů a pomocí různých metod hodnocení a sebehodnocení, formativních a souhrnných metod.

4.12

Kromě potenciálu zlepšit procesy výuky a učení mohou digitální technologie rovněž podpořit nové metody hodnocení, včetně sebehodnocení, které mohou doplnit tradiční souhrnné přístupy. Konkrétně jde o metody, jež zajistí, že hodnocení bude nedílnou součástí učení, a to prostřednictvím umělé inteligence, strojové inteligence, analýzy učení a nových způsobů propojování hodnocení s výukovými materiály. Využití analytických technologií umožňuje rychlou cyklickou zpětnou vazbu, díky níž je možné provádět hodnocení v reálném čase, a přispět tak k individuálně přizpůsobenému učení.

4.13

V oblasti vědy a výzkumu na úrovni vysokých škol je v důsledku digitalizace všech oblastí výzkumu nezbytné čelit obrovskému množství vědeckých údajů. Vhodná datová infrastruktura (na vnitrostátní a mezinárodní úrovni) umožní přístup k těmto údajům a jejich analýzu na dálku. Zatímco Evropa má v plánu zajistit infrastrukturu potřebnou ke zrychlení vědy a inovací, odhaduje se, že v Evropě bude do roku 2025 zapotřebí půl milionu odborníků v oblasti dat  (23). Evropa musí vyvinout intenzivní úsilí, aby vytvořila takové odborné znalosti týkající se základních údajů. V tomto ohledu hraje významnou úlohu špičkové vnitrostátní vzdělávání, které musí být doplněno evropskými programy, jako je Erasmus+ a akce „Marie Curie-Skłodowská“.

5.1

Evropa může nabídnout mnoho dobrých příkladů toho, jak řešit požadavky na nové dovednosti v digitálním věku. EHSV vítá různé iniciativy Komise týkající se celoživotního učení, digitálních dovedností a pracovních míst, nové agendy dovedností a programu Erasmus+. Databáze osvědčených postupů vytvořená Komisí by mohla sloužit ke zprostředkování debaty v rámci celé EU, jež by měla určit pokyny a normy založené na osvědčených postupech. V této souvislosti může a bude hrát důležitou úlohu organizovaná občanská společnost.

5.2

EHSV by rád zdůraznil vysoce uznávanou práci, kterou odvedly agentury EU, jako je Eurofound a Cedefop. Lepší spolupráce mezi agenturami by mohla vést k vyššímu dopadu a zajistila by větší pozornost našich členských států a orgánů EU.

5.3

Nyní je třeba vytvořit systém pro zajištění dovedností a kompetencí pro budoucí činnost. Tento systém by měl být pokud možno založen na posouzení dovedností a předjímání, jež určí dlouhodobé potřeby v oblasti dovedností na všech úrovních, zatímco na evropské úrovni by se mělo zvýšit zakládání odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti, aby se zabránilo nedostatku v oblasti dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Jde o naléhavý úkol pro všechny zainteresované strany, včetně zapojených veřejných a soukromých institucí.

5.4

Je třeba stanovit jasné role pro různé úrovně formálního vzdělávání a jejich propojení. Například podpora tvořivosti a představivosti – na předškolní úrovni; kombinace tvořivosti se spolehlivými základními znalostmi a podpora kritického myšlení a přizpůsobení znalostí – na školní úrovni; doplnění specializovaných mezioborových dovedností – na úrovni odborného vzdělávání a přípravy; a rozšíření odborných mezioborových znalostí a myšlení – na vysokoškolské úrovni.

5.5

Hlavní je odborné vzdělávání a příprava, které poskytují společnosti svým zaměstnancům. Spolupráce mezi podniky, vysokými školami a odbornými institucemi bude v tomto případě zásadní. Bude existovat stále více organizací poskytujících neformální vzdělávání, tj. organizované vzdělávací aktivity mimo zavedený formální systém. Občanská společnost by mohla ve spolupráci s různými jednotlivci, institucemi a zájmovými skupinami vytvořit nová vzdělávací fóra pro rozvoj dovedností.

5.6

Malé a střední podniky potřebují zvláštní podporu z vnějšku, neboť zpravidla mívají omezené zdroje na odbornou přípravu, zejména pokud se objeví nové technologie a v daném podniku dosud není k dispozici konkrétní know-how. Instituce, jako jsou obchodní komory, nebo svazy svobodných povolání by ve spojení se školami, vysokými školami a soukromými středisky pro vzdělávání, ale i s institucemi založenými na partnerství veřejného a soukromého sektoru mohly pomoci zajistit poskytování vzdělávacích programů.

5.7

Stále významnější úlohu bude hrát informální učení coby skutečně celoživotní proces, pomocí něhož všichni jednotlivci získají dovednosti a znalosti na základě denní zkušenosti. Toto odvětví by mohlo být kvalitativně zlepšeno díky veřejně financovaným programům poskytovaným prostřednictvím televize, internetových platforem nebo jiných médií. Pro zajištění měřitelnosti a srovnatelnosti těchto dosažených úspěchů v oblasti učení by byly užitečné normy a diplomy, zejména v případě změny zaměstnání.

5.8

Pokud jde o všechny možné formy vzdělávání, je třeba zlepšit stávající nástroje pro určení srovnatelnosti a rovnocennosti informálního učení. Stávající systémy uznávání předchozího vzdělávání, výsledků učení a dovedností musí být přepracovány, aby se staly spolehlivou normou přístupnou všem a mohly studentům pomoci uvědomit si své vlastní zkušenosti, dovednosti a znalosti.

5.9

Problémem je sociální zabezpečení a kolektivní vyjednávání, zejména pro pracovníky crowdworkingu a osoby v atypickém zaměstnání. Stále více těchto „digitálních nomádů“ je ohroženo chudobou ve stáří. Veřejná politika musí vypracovat pravidla, která budou tento problém upravovat. Existují již určité iniciativy v oblasti sociálního dialogu řešící tyto problémy. Dobrým příkladem je odborový svaz IG Metall v Německu, který zřídil internetovou platformu faircrowdwork.org poskytující pokyny pro pracovníky crowdworkingu, která spolu s dalšími zainteresovanými stranami vypracovala kodex chování pro platformy v oblasti crowdworkingu. EHSV by uvítal, pokud by určené osvědčené postupy byly zavedeny v celé Evropě.