Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad

(2022/C 290/01)

Právní základ	Článek 35 jednacího řádu
	usnesení
Přijato na plenárním zasedání	24/03/2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	176/1/1

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR (EHSV)

1.

ostře odsuzuje jednostrannou agresi vůči Ukrajině nařízenou prezidentem Ruské federace a zapojení běloruského režimu do této agrese. Zdůrazňuje, že invaze ruských vojenských sil na Ukrajinu porušuje platná mezinárodní pravidla a dohody a ohrožuje evropskou a celosvětovou bezpečnost. Invaze také přímo ohrožuje naplnění hlavního cíle EU „podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“;

2.

zastává názor, že by EU měla poskytnout svou plnou podporu k zaručení toho, že budou všechny válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zdokumentovány a že se jimi bude zabývat Mezinárodní trestní soud;

3.

vzdává hold obrovské odvaze, kterou prokazuje ukrajinský lid bránící svou zemi před útočníky z Ruska. Vyzývá svobodný svět, aby všemi dostupnými prostředky podpořil jeho boj za mír a svobodu;

4.

vyzývá EU a její podobně smýšlející mezinárodní partnery, aby zůstali jednotní a aby i nadále prokazovali plnou solidaritu v reakci na tuto bezdůvodnou a nevyprovokovanou válku a aby našli diplomatickou cestu k zastavení bojů. Zdůrazňuje, že je nezbytné diplomatickým jednáním dosáhnout okamžitého příměří a zahájení skutečného mírového procesu, a to s aktivním zapojením orgánů EU. Tyto subjekty by rovněž měly neprodleným uvalením dalších sankcí zesílit tlak na ruský režim a použít všechny další dostupné nástroje za účelem okamžitého zastavení vojenských operací prováděných Ruskem na ukrajinském území a úplného stažení ruských ozbrojených sil, a to v zájmu znovunastolení míru, bezpečnosti a stability v oblastech východního sousedství EU a na podporu společností, které vyznávají stejné hodnoty;

5.

upozorňuje na skutečnost, že pro EU a mezinárodní společenství je nanejvýš důležité, aby nedošlo k pozměnění hranic vojenskými prostředky a aby agresor nezískal žádné výhody. Musí být dodržována zásada právního státu, nikoli právo silnějšího. Ukrajina musí být v plné míře odškodněna;

6.

podporuje a schvaluje hlavní sdělení Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině, včetně opatření na okamžitou podporu Ukrajiny a jejích občanů v boji za nezávislost a svobodu, jež toto usnesení navrhuje;

7.

vítá kroky evropských podniků, které se rozhodly stáhnout z ruského trhu, a vybízí další podniky, aby stejným způsobem upřednostnily lidskost a solidaritu před krátkodobými ekonomickými zájmy;

8.

opakuje, že jednoznačně podporuje svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, dalších zemí Východního partnerství, zejména Moldavska a Gruzie, a rovněž všech členských států EU v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic;

9.

vyjadřuje hluboký zármutek nad oběťmi útoků – dětmi, ženami a muži –, nad zničenými městy a infrastrukturou, nad nevyčíslitelným lidským utrpením a škodami na životním prostředí. Je zarmoucen také tím, že miliony lidí byly donuceny opustit své domovy a hledat útočiště na bezpečnějších místech v rámci Ukrajiny nebo v sousedních zemích. Požaduje, aby byli agresoři za spáchané zločiny hnáni k odpovědnosti;

10.

naléhavě vyzývá, aby byla zintenzivněna opatření zaměřená na posílení pozice a svrchovanosti Ukrajiny a humanitárních aktivit, jež mohou ukrajinskému lidu pomoci získat přístup ke zboží a službám základní potřeby, zejména k vodě, potravinám, lékům a elektřině. Vyzývá všechny vlády, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro zajištění dodávek a bezpečnosti potravin, a aby válečné zóny zásobovaly potravinami a čistou vodou. Naléhavě vyzývá Rusko, aby obyvatelům Ukrajiny umožnilo přístup k humanitární pomoci. Upozorňuje, že řada pracovníků neobdrží mzdy a že se lidé nedostanou ke svým úsporám. V této souvislosti vyzývá k provedení odpovídajících ekonomických opatření s cílem předejít hospodářskému kolapsu;

11.

vítá aktivní přístup všech vlád EU, a zejména vlád Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a Slovenska, a rovněž vlády Moldavska, které ponechaly otevřené své hranice a poskytují lidem prchajícím před válkou na Ukrajině – a to jak lidem ukrajinské státní příslušnosti, tak i lidem s jinou státní příslušností – prostředky k evakuaci, přístřeší, pomoc v nouzi, lékařskou péči a azyl. Vyzývá Radu a Komisi, aby těmto zemím, přes něž se ukrajinští uprchlíci primárně dostávají na území EU a v nichž také budou v nadcházejících měsících nejvíce pobývat, poskytly doplňující finanční prostředky;

12.

znovu vyzývá k vypracování přistěhovalecké politiky, která zajistí, že žádná země neponese nepřiměřenou zátěž a že bude tato zátěž rovnoměrně rozložena mezi členské státy;

13.

podporuje závazek EU pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině (1), a zdůrazňuje, že finanční prostředky z Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě a programu REACT-EU (2) by měly mít flexibilní povahu a měly by být poskytnuty urychleně. Vítá skutečnost, že EU již zaktivovala mechanismus civilní ochrany Unie a vytvořila logistická centra v sousedních zemích, z nichž bude dodávána pomoc Ukrajině;

14.

vítá potěšující solidaritu, kterou prokazují organizace občanské společnosti v EU a v sousedních zemích, a jejich neutuchající aktivitu trvající již od prvního dne ruské agrese a zdůrazňuje, že je třeba přidělit unijní finanční podporu jak vládám, tak organizacím občanské společnosti působícím v terénu;

15.

vyzývá k plnému provedení směrnice o dočasné ochraně (kterou Evropská rada na návrh Evropské komise poprvé aktivovala dne 4. března 2022). To je třeba učinit na základě solidarity a odpovědnosti sdílené mezi členskými státy EU, pokud jde o zaručení celé sady práv poskytnutých směrnicí, mezi něž patří: přístup na trh práce, ubytování, lékařská péče, vzdělávání a sociální podpora pro všechny, kdo mají na tuto ochranu nárok. Vyzývá rovněž k tomu, aby byly náležitě zohledněny potřeby zranitelných skupin, zejména dětí, žen, starších osob a osob se zdravotním postižením. Vybízí přijímající země, aby podpořily vytvoření a dodržování stejných humanitárních koridorů pro všechny běžence prchající před válkou na Ukrajině, bez ohledu na jejich státní příslušnost;

16.

je si vědom potíží, jež mohou nastat v přijímajících zemích v souvislosti s rychlým začleněním uprchlíků na pracovní trhy. Podtrhuje, že ekonomiky zemí EU mají kapacitu absorbovat osoby přicházející z Ukrajiny, za předpokladu, že bude přesídlení řádně řízeno. Vyzývá k tomu, aby mechanismy začleňování zohledňovaly genderové aspekty a aspekty týkající se věku. Vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby v souladu se svými pravomocemi monitoroval začleňování uprchlíků na trh práce a pravidelně o tom podával zprávy. V této souvislosti připomíná potenciál sociální a solidární ekonomiky – v rámci služeb sociálního státu – z hlediska zachování pracovních míst a vytváření nových, a to i v dobách krize, a žádá členské státy, aby hledaly řešení pro lepší začlenění ukrajinských uprchlíků na své trhy práce. Je si vědom specifické situace, v níž se nacházejí ženy a děti v oblastech zasažených konfliktem i po příchodu do hostitelských zemí, včetně hrozby vykořisťování a genderově podmíněného násilí, a zejména hrozby sexuálního násilí a obchodování s lidmi. Konstatuje, že Evropské fórum pro migraci bude i nadále monitorovat a posuzovat situaci ukrajinských občanů, kterým byla v Evropské unii poskytnuta dočasná ochrana nebo kteří mají právo o tento status požádat;

17.

požaduje, aby byla posílena podpora ukrajinské občanské společnosti, a to jak na Ukrajině, tak mimo ni. Je toho názoru, že by EU měla zvážit zapojení ukrajinské občanské společnosti do všech diskusí týkajících se Ukrajiny. Ukrajinská občanská společnost se totiž bude přímo podílet na zmírňování dopadu tohoto válečného konfliktu a na obnově sociální a hospodářské struktury země. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly sloučeny a posíleny stávající programy financování zaměřené na podporu občanské společnosti na Ukrajině;

18.

v návaznosti na nedávná prohlášení předsedkyně Evropské komise vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby plně spolupracovaly s Ukrajinou a zpřístupnily jí všechny příslušné fondy a programy EU;

19.

vyzývá orgány EU, aby s Ukrajinou co nejdříve zahájily konkrétní dialog ohledně procesu přistoupení této země k Evropské unii, v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě dosažených výsledků a aby poskytly okamžitou finanční pomoc v zájmu zajištění humanitární pomoci pro Ukrajinu. Naléhavě vyzývá k zahájení stejného dialogu s ostatními zeměmi, které s EU uzavřely dohodu o přidružení, jako je Gruzie a Moldavsko, s cílem zajistit těmto zemím stabilitu a rovné zacházení. To by se nemělo dít na úkor procesu přistoupení probíhajícího se zeměmi západního Balkánu. Vyzývá k tomu, aby se v mezidobí pokračovalo v úsilí o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU, v souladu s dohodou o přidružení;

20.

vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s masivním využíváním propagandy a dezinformací ze strany ruské vlády, která se tak snaží ospravedlnit a zastřít svou agresi vůči Ukrajině. V tomto kontextu vyzdvihuje, že je nutné posílit odolnost EU vůči kybernetickým útokům a připravit globální strategii pro boj proti dezinformacím. EU musí v tomto směru zaujmout vůdčí pozici ve světě;

21.

podtrhuje, že je nezbytné podporovat nezávislou ruskou a běloruskou občanskou společnost a novináře a zachovat komunikační kanály pro spojení s nimi. Důrazně odsuzuje vlnu represí v Rusku a zatýkání pokojných demonstrantů a umlčování médií a občanské společnosti;

22.

vyzývá k jednotnému solidárnímu bojkotu zboží a služeb z Ruska. Zdůrazňuje, že je třeba ukončit spolupráci s ruskými podniky a organizacemi, které podporují Putinovu politiku. Odsuzuje obcházení kolektivního bojkotu za účelem získání výhod jakéhokoliv druhu;

23.

konstatuje, že válka a všechna související opatření, zejména sankce, budou mít socioekonomický dopad na členské státy a sousední země a že EU musí být připravena jej nést. Poukazuje na to, že krize podtrhuje potřebu posílit vnitřní trh a jeho fungování. Zdůrazňuje, že je důležité vykompenzovat ztráty, které evropským podnikům způsobí sankce, a že je třeba provést důkladnou analýzu dopadu sankcí, abychom byli schopni zmírňovat jejich hospodářské a sociální důsledky;

24.

zdůrazňuje, že bude vážně zasažena řada průmyslových odvětví. Poukazuje na to, že kromě energií mají Rusko a Ukrajina významný podíl v rámci unijního dovozu kovů, jako je například nikl, měď či železo, a základních surovin, jako je neon, paládium, titan a platina, které mají klíčový význam pro některá strategická odvětví včetně obrany a výroby mikročipů;

25.

podtrhuje, že je třeba urychlit dosažení strategické a technologické autonomie Evropy, a vyzývá vedoucí představitele EU, aby potvrdili svou jednotu a odhodlání, pokud jde o to, učinit z Evropské unie nezávislou a svrchovanou mocnost prostřednictvím zlepšení obranných schopností a snížení závislosti v oblasti energie, kritických surovin a potravin;

26.

zdůrazňuje, že je důležité snížit energetickou závislost EU na třetích stranách, zejména na Rusku. Vyzývá k vypracování realistického plánu diverzifikace energetických zdrojů v rámci energetického mixu členských států a vítá související návrhy předložené ve Versailleském prohlášení (3). Konstatuje, že z dlouhodobého hlediska lze bezpečnosti a udržitelnosti zásobování energií v plné míře dosáhnout jedině tím, že se podpoří využívání nízkouhlíkových či bezuhlíkových zdrojů energie a že budou více využívány místní a obnovitelné zdroje energie. Zasazuje se o urychlení investic do výzkumu zaměřených na vývoj nových čistých technologií s cílem zajistit odolnou a udržitelnou budoucnost energetického systému EU;

27.

zdůrazňuje, že je třeba diferencovat fiskální strategie mezi jednotlivými členskými státy s cílem zachovat udržitelnost dluhu, zejména v členských státech s vysokým veřejným dluhem. Pro členské státy s nízkou a střední mírou zadlužení by prioritou mělo být navýšení veřejných investic, což je – jak zdůrazňuje – důležité v zájmu posílení odolnosti unijní ekonomiky;

28.

vyjadřuje znepokojení ohledně naléhavé situace, v níž se nachází velká část odvětví dopravy, a vyzývá Komisi, aby krizi v dopravním odvětví způsobené extrémně vysokými náklady na pohonné hmoty a elektřinu věnovala náležitou pozornost v rámci přípravy dočasného krizového rámce, o němž se zmiňuje dokument REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (4). Vyzývá k tomu, aby byla při uvolňování regulace zachována obezřetnost, aby nedošlo k oslabení sociálních a environmentálních norem;

29.

zdůrazňuje, že konflikt bude mít nevyhnutelné dalekosáhlé důsledky pro potravinářsko-zemědělské odvětví EU, které bude třeba ještě více podpořit. Zdůrazňuje, že z tohoto důvodu musí EU zintenzivnit své úsilí o zajištění udržitelných potravinových systémů a současně všem zaručit cenovou dostupnost kvalitních potravin. Zejména musí EU zlepšit své potravinové zabezpečení tím, že sníží závislost na klíčových dovážených zemědělských produktech a vstupech. Navíc budou spotřebitelé ve všech členských státech EU čelit značnému růstu cen potravin a energie, v důsledku čehož by se v EU mohla zvýšit míra chudoby;

30.

zdůrazňuje, že Ukrajina a Rusko jsou významnými vývozci různých zemědělských produktů, jako jsou obiloviny a olejnatá semena. Konstatuje, že narušení vývozu z těchto zemí již způsobilo obrovský globální nárůst cen zemědělských komodit a že důsledky jsou pociťovány především v nejchudších zemích světa a že právě ti nejchudší jimi budou postiženi nejvíce;

31.

zdůrazňuje, že důsledky války by neměly ohrozit opatření v oblasti klimatu a udržitelnost, jak jsou stanoveny v Agendě OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, jejímž cílem je především zajistit mír a bezpečnost a snížit chudobu. Podtrhuje, že je třeba učinit pokrok směrem k provádění této agendy a ke spravedlivé transformaci prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, přičemž klade důraz na to, že lze udělovat jen mimořádné výjimky na omezenou dobu;

32.

domnívá se, že dopady konfliktu na životní prostředí – v důsledku bombardování, úniků plynu a ropy a incidentů v chemických závodech či v jaderných elektrárnách – představují závažný problém pro obyvatele Ukrajiny i EU. Zdůrazňuje, že EU musí pomáhat s ochranou a nápravou škod na životním prostředí způsobených válkou a trestat zločiny proti životnímu prostředí, neboť ty budou mít dozajista dlouhodobé následky;

33.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zachovat solidaritu a dále rozvíjet společnou evropskou reakci, aby bylo možné se podělit o zátěž v podobě hospodářského dopadu, a navrhuje, aby byl vypracován flexibilní evropský nástroj. Konstatuje, že v případě těch nejvíce zasažených zemí možná bude nutné znovu zpracovat a zrevidovat národní plány pro oživení a odolnost, zejména s ohledem na příslušnou hrozbu stagflace. Uznává, že invaze na Ukrajinu bude mít přímé důsledky pro všechny členské státy a jejich občany a že dopady z hlediska lidských životů a následky pro Ukrajince budou nevyčíslitelné. Právě proto je zapotřebí solidarita v rámci EU a dlouhodobá solidarita vůči Ukrajině;

34.

vítá závazek přijatý v rámci Versailleského prohlášení (5) k intenzivnějšímu využívání Evropského mírového nástroje. Zdůrazňuje, že EU by měla učinit kroky směrem k silnější politické integraci, což by mohlo podpořit společnou zahraniční politiku, a vyzývá členské státy, aby okamžitě začaly pracovat na zavedení skutečného společného a účinného obranného systému, jenž by významně posílil obranyschopnost Evropy;

35.

konstatuje, že obsazení jaderných elektráren vzbuzuje obavy o jadernou bezpečnost místních obyvatel a celé Evropy, a vyzývá k plné spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii s cílem monitorovat situaci a zabránit jakémukoliv případnému úniku radioaktivity;

36.

zdůrazňuje, že je třeba, aby političtí představitelé jasně komunikovali s občany EU a vysvětlili jim, jaké náklady tato válka přinese. Vyzdvihuje skutečnost, že mír není zadarmo a že my všichni za něj musíme zaplatit cenu, která musí být rozložena mezi všechny členské státy;

37.

vyzývá EU a její členské státy, aby pro Ukrajinu vypracovaly odpovídající plán pomoci a obnovy s cílem podpořit její hospodářství a znovuvybudování její zničené infrastruktury. Zdůrazňuje, že Ruská federace musí nést odpovědnost za zničení ukrajinské infrastruktury, včetně civilních a obytných budov, a za obrovské ekonomické ztráty a že po ní bude požadována náhrada škod způsobených jejími agresivními kroky;

38.

zavazuje se, že bude pozorně monitorovat situaci a stimulovat výměnu informací o podpoře evropských organizací občanské společnosti na místě a rovněž skutečný dialog s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti – včetně organizací zaměstnavatelů a odborů – prostřednictvím jejich stálých mechanismů pro dialog. Zavazuje se k tomu, že bude na místě i v sousedních zemích monitorovat situaci týkající se uprchlíků a poskytovat plnou podporu ukrajinskému lidu.

---

(1)  COM(2022) 107 final – Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině.

(2)  COM(2022) 109 final – Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE).

(3)  Versailleské prohlášení přijaté na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád ve dnech 10. a 11. března 2022 https://www.consilium.europa.eu/media/54804/20220311-versailles-declaration-cs.pdf

(4)  COM(2022) 108 final – REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

(5)  Versailleské prohlášení přijaté na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád ve dnech 10. a 11. března 2022 https://www.consilium.europa.eu/media/54804/20220311-versailles-declaration-cs.pdf.