1)

Musí být čl. 4 odst. 3 a čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii s přihlédnutím k zásadě rovnocennosti, která vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie, vykládány v tom smyslu, že rozhodnutí Soudního dvora EU o výkladu unijního práva vydané na základě čl. 267 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii představuje důvod pro obnovu občanskoprávního řízení ukončeného dřívějším pravomocným rozhodnutím, pokud takové ustanovení vnitrostátního práva, jako je článek 4011 Kodeksu postępowania cywilnego (občanský soudní řád), umožňuje obnovu řízení v případě vydání pravomocného rozhodnutí na základě ustanovení, o kterém Trybunał Konstytucyjny (Ústavní soud, Polsko) nálezem rozhodl, že je v rozporu s právním aktem vyšší právní síly?

2)

Vyžaduje zásada konformního výkladu vnitrostátního práva vyplývající z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a z judikatury Soudního dvora Evropské unie, aby takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 401 bod 2 občanského soudního řádu, bylo vykládáno extenzivně, tak aby důvod pro obnovu řízení stanovený v tomto ustanovení bylo možné uplatnit na pravomocný rozsudek pro zmeškání, ve kterém soud – v rozporu s povinnostmi vyplývajícími z rozsudku [Soudního dvora Evropské unie] ve věci Profi Credit, C-176/17 – nezkoumal smlouvu uzavřenou mezi spotřebitelem a poskytovatelem půjčky z hlediska zneužívajících ujednání, ale se omezil jen na posouzení formální platnosti směnky?