Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017TN0286

Věc T-286/17: Žaloba podaná dne 12. května 2017 – Yanukovych v. Rada

Úř. věst. C 231, 17.7.2017, pp. 38–39 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

17.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 231/38


Žaloba podaná dne 12. května 2017 – Yanukovych v. Rada

(Věc T-286/17)

(2017/C 231/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Oleksandr Viktorovyč Janukovyč (Doněck, Ukrajina) (zástupce: T. Beazley, QC)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/381 ze dne 3. března 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 34), a to v rozsahu, v němž se týká žalobce;

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/374 ze dne 3. března 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2017, L 58, s. 1), a to v rozsahu, v němž se týká žalobce;

uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že Rada neměla řádný právní základ pro napadené akty.

Napadené rozhodnutí nesplňuje podmínky umožňující Radě vycházet při jeho přijímání z článku 29 SEU.

Podmínky použití článku 215 SFEU nebyly splněny, jelikož neexistovalo žádné platné rozhodnutí podle hlavy V kapitoly 2 SEU.

Neexistuje dostatečná souvislost k tomu, aby mohl být vůči žalobci uplatněn článek 215 SFEU.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že se Rada dopustila zneužití pravomoci.

Skutečným cílem sledovaným Radou při provádění napadených aktů bylo především podbízet se současnému režimu na Ukrajině (tak aby si Ukrajina vytvořila užší vazby s EU), a nebyl jím účel či odůvodnění uvedené v napadených aktech.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z tvrzení, že Rada neuvedla odůvodnění.

„Odůvodnění“ uvedené v napadených aktech k zařazení žalobce je (mimo to, že je chybné) formalistické, nepřiměřené a nedostatečně konkrétní.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalobce v rozhodném období nesplňuje uvedená kritéria pro zařazení osoby na seznam.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Rada se dopustila zjevně nesprávného posouzení tím, že zahrnula žalobce do sporných opatření. Bez ohledu na jasné oddělení „odůvodnění“ a příslušných určovacích kritérií se Rada znovuoznačením žalobce dopustila zjevně nesprávného posouzení.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z tvrzení, že bylo porušeno právo žalobce na obhajobu, respektive že mu byla odepřena účinná soudní ochrana. Rada mimo jiné věc s žalobcem před jeho znovuoznačením náležitě neprojednala a žalobci nebyla poskytnuta náležitá a spravedlivá příležitost ani k opravení chyb, ani k předložení informací týkajících se jeho osobní situace.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z tvrzení, že bylo porušeno právo žalobce na vlastnictví podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, a to mimo jiné tím, že omezující opatření představují neodůvodněné a nepřiměřené omezení tohoto práva.


Top