Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013CN0612

Věc C-612/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2013 ClientEarth proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 13. září 2013 ve věci T-111/11: ClientEarth v. Komise

Úř. věst. C 71, 8.3.2014, p. 5–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

8.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/5


Kasační opravný prostředek podaný dne 26. listopadu 2013 ClientEarth proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 13. září 2013 ve věci T-111/11: ClientEarth v. Komise

(Věc C-612/13 P)

(2014/C 71/08)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): ClientEarth (zástupce: P. Kirch, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2013 ve věci T-111/11;

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody kasačního opravného prostředku:

1)

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nesprávně vyložil výrazy „vyšetřování“ a „vedlo k porušení ochrany […] cílů […] vyšetřování“, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení č. 1049/2001 (1).

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že „sporné studie spadají do rámce vyšetřování Komise ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001“.

Podle první části tohoto důvodu kasačního opravného prostředku Tribunál nesprávně vyložil pojem „vyšetřování“.

Druhá část: i kdyby byl učiněn závěr, že bylo provedeno vyšetřování, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když nesprávně vyložil pojem „porušení“. Tribunál spojil pojem „zpřístupnění“ a pojem „porušení“, aniž konkrétně prokázal, jak přesně by zpřístupnění vedlo k porušení „cíle“ vyšetřování.

2)

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když porušil čl. 4 odst. 1, 2 a 4 Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, která byla podepsána v Aarhusu, Dánsko, dne 25. června 1998 a schválena rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 (2).

Tento důvod kasačního opravného prostředku tvoří pět argumentů. Zaprvé se Tribunál dopustil pochybení, když povinnost vyložit čl. 4 odst. 4 písm. c) uplatnil restriktivně. Zadruhé Tribunál nesprávně použil dotčené opatření ve světle Aarhuské úmluvy. Zatřetí Tribunál nesplnil svoji povinnost vyložit Aarhuskou úmluvu v souladu s mezinárodním obyčejovým právem. Začtvrté se Tribunál dopustil pochybení, když odmítl přímou použitelnost článku 4 a čl. 4 odst. 4 písm. c) Aarhuské úmluvy. Konečně se Tribunál dopustil pochybení při použití práva, jelikož připustil výjimku z použití Aarhuské úmluvy na základě „zvláštností“ Evropské unie.

3)

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál porušil čl. 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 (3) a čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1049/2001.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když své odmítnutí uznat existenci převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění založil pouze na analýze argumentů předložených navrhovatelkou. Tento přístup je v rozporu s ustanoveními nařízení č. 1049/2001 a s příslušnou judikaturou. Argumenty předložené navrhovatelkou v této souvislosti nemohou být ve skutečnosti samy o sobě důvodem, proč je existence převažujícího veřejného zájmu popřena, protože právo neukládá navrhovatelce důkazní břemeno ohledně převažujících okolností. Rovnováhu mezi dotčenými zájmy na zveřejnění musí zajistit dotyčný orgán.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  2005/370/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, s. 13).


Top