28.1.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/63

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

KOM(2011) 121 v konečném znění – 2011/0058 (CNS)

2012/C 24/12

Zpravodaj: pan WUERMELING

Dne 6. dubna 2011 se Rada, v souladu s článkem 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

KOM(2011) 121 v konečném znění – 2011/0058 (CNS).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. října 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. října 2011 (jednání dne 26. října 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 137 hlasy pro, 22 hlasů bylo proti a 15 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV podporuje záměr zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), neboť je to značný a významný pokrok na evropském vnitřním trhu. Dokončení vnitřního trhu vyžaduje větší přizpůsobení základů daně z příjmu právnických osob.

1.1.1   Návrh směrnice předložený Komisí je zdařilý, neboť CCCTB vytváří . Navrhovaná pravidla obecně umožňují stanovit výši daně z příjmu právnických osob v závislosti na hospodářském výkonu, zamezit narušením a předcházet obcházení předpisů. Návrh směrnice si nicméně žádá další podrobné upřesnění, včetně několika změn.

1.1.2   Většina v EU, jako je omezení přeshraničního započítávání ztrát, složitý výpočet převodních cen či dvojí zdanění a nerovný přístup k provozovnám a dceřiným společnostem v EU a v závislosti na jejich umístění uvnitř jednoho státu nebo za jeho hranicemi, by mohla být zavedením CCCTB zmírněna či dokonce odstraněna.

1.1.3   EHSV očekává, že návrh směrnice již ve střednědobém horizontu přinese společnostem značný a členským státům snížení administrativních nákladů.

1.1.4   CCCTB povede k . Zavedením CCCTB již podnikatelská rozhodnutí na vnitřním trhu nebudou záviset na daňových hlediscích. CCCTB tak podpoří spravedlivou a udržitelnou hospodářskou soutěž a bude mít pozitivní dopad na růst a .

1.2   EHSV uznává, že panují , že v důsledku CCCTB dojde k , k omezení různých možností v oblasti daní, k poklesu daňových příjmů nebo k jiným neúmyslným dopadům. Zejména hrozí, že v rychle se měnící a nelítostně konkurenční globalizované ekonomice by Evropská unie při uplatňování systému CCCTB ve všech 27 členských státech neměla odpovídající struktury pro rychlou reakci na globální daňové změny nebo balíčky pobídek (například pro výzkum a vývoj), což by mohlo způsobit ztrátu přímých zahraničních investic.

1.2.1   Starost o omezenou daňovou suverenitu a o nižší daňové příjmy je nutné odpovídajícím způsobem zohlednit i v rámci CCCTB. V době, kdy jsou veřejné finance v celé EU pod značným tlakem, je zásadní, aby členské státy nepocítily negativní dopady na své příjmy a mohly předvídat důsledky pro své národní účty. uplatněné na podíl daňového základu, který na ně připadá. Opatření hospodářské politiky však lze v daňovém právu týkajícím se CCCTB přijímat již jen na evropské úrovni. Existují obavy, že to učiní Evropu méně flexibilní a konkurenceschopnou v soutěži o přímé zahraniční investice, což by mohlo způsobit ztrátu investic ve prospěch zemí jako Švýcarsko či Singapur.

1.2.2   Zda a do jaké míry bude mít CCCTB negativní v souvislosti s rozhodnutím o umístění společnosti, lze jen těžko odhadnout, zvláště když je daň z příjmu právnických osob při tomto rozhodování jen jedním z více důležitých faktorů. , aby bylo za tímto účelem .

1.2.3   Základ pro výpočet daně je pojat šířeji, než je stávající průměr členských států. To vede v prvé řadě k vyšším daňovým příjmům. Naproti tomu může přeshraniční kompenzace ztrát vést k nižšímu daňovému zatížení. Podle EHSV by se přesuny měly v průběhu let vyrovnat a nejsou důvodem k v jednotlivých členských státech.

1.2.4   Z pohledu EHSV by CCCTB měl být koncipován tak, aby byl . EHSV proto vítá, že směrnice stanoví možnost přizpůsobit sazby daně v členských státech tak, aby nevzniklo ani větší, ani menší daňové zatížení.

1.2.5   V současné době se přirozeně nejčastěji hovoří o otázkách daňové politiky a daňových systémů. EHSV však Evropskému parlamentu a členským státům doporučuje, aby se při celkovém posuzování záměru nechaly vést i , které CCCTB skýtá vytvořením volné a spravedlivé hospodářské soutěže pro všechny členské státy.

1.2.6    by zavedením CCCTB byly . Podle EHSV by CCCTB nesnížil význam vnitrostátních sazeb daně pro rozhodování o umístění podniku, protože sazby daně se budou v jednotlivých členských státech lišit i po zavedení CCCTB. V současné hospodářské soutěži v oblasti daní jde v zásadě o přesunutí zisků a ztrát do členských států, které mají relativně nízké resp. vysoké daně. Při uplatňování CCCTB by se hospodářská soutěž v oblasti daní soustředila na faktory, jež jsou zohledněny ve vzorci pro rozdělení základu daně.

1.3   EHSV v různých členských státech (tzv. konsolidaci) jako jádro pravidel CCCTB. Pouze díky konsolidaci se podaří odstranit stávající problémy s převodními cenami, provést daňově neutrální restrukturalizaci po celé EU a zamezit dvojímu zdanění. Jelikož je konsolidace hlavní ekonomickou výhodou CCCTB, měl by být tento prvek do společného základu daně zahrnut již od počátku.

1.4   Vzhledem k oblasti působnosti CCCTB již Výbor netrvá na tom, aby zavedení CCCTB bylo s okamžitou platností povinné, ale zaváděcí fází. Z dlouhodobého hlediska by však CCCTB povinný být měl, zpočátku při překročení určité prahové hodnoty. Stálé nepovinné uplatňování CCCTB by totiž členským státům dlouhodobě působilo značnou administrativní zátěž, protože by kromě nového systému CCCTB musely i nadále používat dosavadní vnitrostátní systém vyměřování daně z příjmů právnických osob.

1.5   EHSV vítá, že v souladu s návrhem směrnice mohou CCCTB využívat nejrůznější i nezávisle na tom, zda vykonávají přeshraniční činnost nebo jsou činné jen v rámci jednoho státu. přináší možnost využívat CCCTB , neboť se podstatným způsobem omezí zvýšení nákladů na dodržování daňových předpisů, vyplývající z přeshraniční činnosti. To však neplatí pro množství těch malých a středních podniků, na něž se jakožto na osobní společnosti a podniky jednotlivců daň z příjmu právnických osob nevztahuje.

1.6   Zamezení dvojímu zdanění příjmů ze zemí mimo EU prostřednictvím obecného uplatňování zásady osvobození je vítáno a je třeba ho dále rozvíjet. .

1.7   Některá jednotlivá ustanovení je částečně . Toto je nezbytné, aby se . Zejména chybějí definice a právní pojmy nejsou dostatečně upřesněné. To ohrožuje jednotné uplatňování.

1.8   EHSV považuje za vhodné pro určování základu daně, aby se zejména malým a středním podnikům usnadnily daňové postupy a aby bylo zaručeno jednotné uplatňování pravidel vůči plátcům daně, což však znamená posílit administrativní spolupráci členských států, jež v této fázi neexistuje, obzvláště pokud jde o automatické předávání informací týkajících se konsolidovaných skupin. EHSV však konstatuje, že existují značné důvody ke sporům mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států a hlavním daňovým orgánem ohledně žádostí o stanovisko příslušného orgánu, otázek auditů výnosů a vzorců pro rozdělení.

1.9   EHSV se domnívá, že Evropská komise by se ještě měla zamyslet nad navrhovaným systémem rozdělení. Stávající návrh přiznává stejnou váhu faktoru tržeb podle místa určení jako faktorům aktiv a práce, čímž by mohl zvýhodnit členské státy s větší spotřebou, a to jenom díky jejich velikosti, a to, že se do vzorce téměř vůbec nepromítá duševní vlastnictví, by způsobilo, že by systém vycházel ze zastaralé vize moderního evropského hospodářství, která by nebyla stimulem ani hybatelem rozvoje inteligentní ekonomiky.

1.10   EHSV se domnívá, že záměr dvou či více členských států přizpůsobit základ daně z příjmů právnických osob v rámci spolupráce mezi jednotlivými státy podporuje sbližování daňových předpisů. Tyto iniciativy však musejí být koncipovány tak, aby nevytvářely nové překážky bránící evropské harmonizaci a aby předem neovlivňovaly celounijní projekt.

2.   Předmět návrhu a souvislosti

2.1   Komise dne 16. března 2011 schválila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2011) 121 v konečném znění, tisková zpráva IP/11/319). . Doposud musely společnosti počítat základ daně podle předpisů až 27 různých systémů jednotlivých členských států. To způsobuje značnou administrativní zátěž zejména malým a středním podnikům a narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

2.2   Prostřednictvím CCCTB mají být odstraněny nebo alespoň zmírněny existující v EU, které brání dokončení vnitřního trhu:

—	podstatným způsobem se sníží administrativní náklady na určování výše daně („náklady na dodržování daňových předpisů“),

—	odpadne složitá otázka určování převodních cen v rámci skupiny, neboť daňové režimy budou všude stejné,

—	bude možné započítávat přeshraniční ztráty,

—	v celé Evropě bude jednotným způsobem vyřešen problém dvojího zdanění.

2.3   Komise odhaduje, že CCCTB umožní společnostem v EU uspořit ročně 700 mil. eur na nákladech na dodržování předpisů, další 1,3 miliardu eur díky konsolidaci a až 1 miliardu eur při přeshraniční činnosti. CCCTB má navíc učinit EU atraktivnější pro zahraniční investory.

2.4   V souladu se směrnicí v konečném důsledku závisí na rozhodnutí členských států o výši sazby daně, zda bude mít zavedení CCCTB negativní dopad na výši daňových příjmů. Podle vzorového výpočtu Evropské komise se po několik let neočekávají žádné negativní dopady na příjmy, zejména protože společný konsolidovaný základ pro výpočet daně z příjmů právnických osob je v průměru pojat šířeji než podle vnitrostátních předpisů.

2.5   V případě přeshraniční kompenzace ztrát by měl ovšem tendenci se ztenčovat. To by měl alespoň částečně vyrovnat pokles nákladů na dodržování předpisů a větší atraktivita pro investory ze třetích zemí.

2.6    jsou pravidla o oblasti působnosti CCCTB, o určování daňového základu, o přeshraničním započítávání zisku („konsolidace“), o rozdělení odváděných daní mezi členské státy a o jednotném kontaktním místě pro společnosti.

2.7    je omezena na právnické osoby podléhající dani z příjmu právnických osob v EU. CCCTB se tak nevztahuje na osobní společnosti, fyzické osoby a investiční fondy.

2.8   Subjekty, na něž se CCCTB vztahuje, mají právo se rozhodnout pro zdanění podle CCCTB (článek 6 návrhu směrnice), který budou muset zpočátku používat po dobu pěti let, poté po dobu tří let (článek 105 návrhu směrnice).

2.9   Návrh směrnice obsahuje veškerá ustanovení o určení vyměřovacího základu . Nebere žádný zřetel na určitý konkrétní soubor pravidel účetnictví, přestože se v jednotlivých ustanoveních objevují zásady obchodně právních Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Stanovení zdanitelného příjmu se řídí výsledovkou a odpovídá běžné mezinárodní praxi.

2.10   , které se rozhodnou pro , To je v současné době možné jen zčásti nebo vůbec, což má za následek značné daňové znevýhodnění těch částí společnosti, které se nacházejí mimo vnitrostátní lokalitu.

2.11   Osobní oblast působnosti zahrnuje v zásadě všechny společnosti skupiny se sídlem v EU a provozovny nacházející se v EU. Dceřiné společnosti jsou zahrnuty v případě, že v nich mateřská společnost vlastní více než 50 % hlasovacích práv a více než 75 % kapitálu. Do věcné oblasti působnosti patří veškeré příjmy dosažené členy skupiny. Územní oblast působnosti je omezena na Evropskou unii.

2.12   Zisk, který se určí podle jednotných pravidel, se pak rozdělí mezi jednotlivé členské státy, v nichž podnik působí, v závislosti na rozsahu (hospodářské) činnosti (měřeném na základě práce, majetku a tržeb). Přidělení se provede na základě vzorce založeného na třech hodnotových faktorech: práci, tržbách, majetku. Specifika (ve finančním sektoru např. finanční instituce a pojišťovny) se zohlední uzpůsobením faktorů. Konkrétní výše daně v každém členském státě vyplyne z použití vnitrostátní daňové sazby pro přidělený podíl na zisku.

3.   Obecné připomínky

3.1   EHSV zavést CCCTB jakožto významné opatření na odstranění daňových překážek na vnitřním trhu. Odpadne dvojí zdanění, zamezí se nerovnému přístupu k provozovnám na vnitřním trhu, bude možné započítávat přeshraniční ztráty a zmizí problém převodních cen.

3.2   EHSV se již dříve vyslovil pro vytvoření volné a spravedlivé hospodářské soutěže, která by podporovala přeshraniční činnost i v oblasti daňového práva (1). K tématu Vytvoření společného konsolidovaného základu pro daň z příjmu právnických osob v EU se Výbor naposledy podrobně vyjádřil ve stanovisku (2) ze dne 11. února 2006. .

3.3   Důkazy předložené Komisí jsou však rozporuplné. Zatímco se v posouzení dopadů na jedné straně uvádí jako příklad studie Deloitte, jež ukazuje, že výdaje na dodržení předpisů ve specifickém případě nadnárodní společnosti zřizující novou dceřinou společnost v jiném členském státě by mohly klesnout o více než 60 %, studie PricewaterhouseCoopers analyzující vzorek vytvořených nadnárodních skupin odhaduje, že výdaje na dodržení předpisů by klesly pouze o 1 %. Jiná studie Ernst & Young odhaduje, že výdaje na dodržení předpisů by vzrostly o 13 %, neboť dodatečné náklady na přípravu a podání daňového přiznání a na související daňovou administrativu by vyvážily očekávané úspory nákladů dosažené díky menší potřebě převodních cen. Administrativní náklady daňových správ se zvýší, protože paralelně se systémem CCCTB bude třeba provozovat ještě vnitrostátní systém.

3.4   Návrh směrnice přinese společnostem a členským státům snížení administrativních nákladů, přestože nejprve vzniknou náklady na restrukturalizaci.

3.5   . V současné době společnosti v EU nestaví svá rozhodnutí jen na kritériích hospodářské soutěže. Směrodatné jsou pro ně často spíše úvahy o „daňové optimalizaci“. Do výzkumu se například investuje tam, kde lze náklady odečíst, nebo se riziková činnost přesouvá tam, kde lze ztráty uplatnit jako odpočitatelné položky. Skutečnost, že se společnosti musí rozhodovat v závislosti na daňových hlediscích, je v rozporu se základní myšlenkou vnitřního trhu a má negativní dopad na růst a tvorbu pracovních míst.

3.6   EHSV při tom nepodceňuje , které vyjádřily četné strany, zejména národní parlamenty devíti členských států (3), které se domnívají, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity a že dojde k omezení suverenity jednotlivých států, k omezení různých možností v oblasti daní, k poklesu daňových příjmů nebo k jiným neúmyslným dopadům.

3.6.1   Je správné, že členské státy již nemohou vůči společnostem, které se rozhodnou pro CCCTB, uplatňovat hospodářsko politické povahy, protože vyměřovací základ se stanoví na evropské úrovni. Na druhou stranu mohou mít nyní tato opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst přijímaná na evropské úrovni pozitivní dopad na celý vnitřní trh, aniž by to způsobilo vznik různých rámcových podmínek pro jednotlivé společnosti.

3.6.2   Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska může zavedením CCCTB dojít k , která se nacházela v určitých lokalitách v důsledku vnitrostátních daňových pobídek. CCCTB má ve skutečnosti právě takovému narušení hospodářské soutěže způsobenému daňovými výhodami zamezit. Výbor se domnívá, že by Komise přesto měla tyto aspekty důkladněji prozkoumat v rámci , aby instituce EU a další zainteresované strany mohly tyto dopady lépe odhadnout.

3.7    členských států zůstává u CCCTB v zachována, neboť členské státy mají volnost v rozhodování o výši zdanění podílu, který na ně připadá. Zavedením CCCTB se harmonizuje základ daně, ne sazba daně. Členské státy mohou i nadále určovat své vnitrostátní sazby daně podle svých rozpočtových preferencí. Přechodně však může dojít k poklesu příjmů, který lze vyrovnat pouze zvýšením sazby daně do budoucnosti.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Komisi se díky jejímu návrhu směrnice podařil velký úspěch, který si však žádá další . Navrhovaná pravidla obecně skutečně umožňují stanovit výši daně z příjmu právnických osob v závislosti na hospodářském výkonu, zamezit narušením a předcházet obcházení předpisů.

4.2   EHSV vítá, že v souladu s návrhem směrnice mohou CCCTB využívat nejrůznější i nezávisle na tom, zda vykonávají přeshraniční činnost nebo jsou činné jen v rámci jednoho státu, přestože je návrh směrnice určen převážně přeshraničně činným společnostem resp. skupinám. Usnadní však zahájení přeshraniční činnosti i malým a středním podnikům, neboť ze zavedení CCCTB plynou značné finanční výhody oproti zdanění podle několika vnitrostátních systémů. Malým a středním podnikům, které byly založeny jako kapitálové společnosti, přináší možnost využívat CCCTB výhody. To však neplatí pro množství těch malých a středních podniků jednotlivců a osobních společností, na něž se daň z příjmu právnických osob nevztahuje.

4.3   Vzhledem k tomu již Výbor netrvá na tom, aby zavedení CCCTB bylo s okamžitou platností povinné, ale vyslovuje se pro . Z dlouhodobého hlediska by CCCTB povinný být měl, zpočátku při překročení určité prahové hodnoty u přeshraničně činných společností. Stálé nepovinné uplatňování CCCTB by totiž členským státům způsobilo neustálou značnou administrativní zátěž, protože by kromě nového systému CCCTB musely i nadále používat dosavadní systém vyměřování daně z příjmů právnických osob.

4.4   Sečtení veškerých zisků a ztrát zahrnovaných členů skupiny („“) je podstatou odstranění daňových překážek na vnitřním trhu a . Pouze konsolidace může zaručit následující výhody: přeshraniční započítávání ztrát, předcházení problémům s převodními cenami, možnost daňově neutrální struktury podniků po celé EU, vyloučení dvojího zdanění a rovný přístup k dceřiným kapitálovým společnostem v EU a provozovnám v EU. S konsolidací je proto třeba plně souhlasit. Je třeba ji jakožto „velké“ řešení upřednostnit před „malým“ řešením společného základu daně z příjmů právnických osob bez konsolidace.

4.5   Definováním odpovídajícím způsobem stanoví oblasti použití CCCTB. Vymezení osobní oblasti působnosti na základě formálních kritérií má tu výhodu, že tato kritéria jsou snadno uplatnitelná, ověřitelná a méně náchylná ke změnám. Přitom jsou z pohledu společností proveditelná a právně jistá. Pro pravidla o vstupu do skupiny a vystoupení ze skupiny to platí jen částečně. Široká definice věcné oblasti působnosti, podle níž se musí zahrnout veškeré dosažené příjmy, je žádoucí kvůli vyloučení problémů s vymezením. Přiměřená je i územní oblast působnosti v rámci Evropské unie. Širší zahrnutí celosvětově dosažených příjmů by si pro nedostatek globálních předpisů o zjišťování výše zisku žádalo velmi nákladné propočty převodů.

4.6    mezi členské státy podle hodnotových faktorů práce, aktiv a tržeb považuje EHSV kvůli konkrétní ekonomické vazbě za účelnější než výpočty na základě makroekonomických ukazatelů.

4.6.1   . Možnost plátců daně přiřadit faktory členskému státu s co nejnižší sazbou daně je značně omezena nutností zohledňovat více faktorů. Využití alternativních metod pro rozdělení vyžaduje jednoznačnější pravidla vymezení a zvláštní opodstatnění. Nezbytné jsou například ve finančnictví (v bankách a pojišťovnách), a to z důvodu specifických obchodních modelů.

4.6.2   Existuje však , že jednotlivé členské státy budou vzorec a že součet všech přidělených podílů tak bude vyšší nebo nižší než veškeré skutečné příjmy, které mají být rozděleny. Došlo by tak k vícenásobnému nebo nedostatečnému zdanění všech příjmů, které mají být rozděleny. Tomu musí Evropská komise zabránit co nejdřívějším vydáním prováděcích předpisů.

4.6.3   Co se týče , je zapotřebí přesnější vymezení s ohledem na hospodářský majetek a jeho skutečné využití a bylo by třeba zvážit, jakým způsobem zahrnout duševní vlastnictví. U , rozděleného na dvě části, je rozdělení podle počtu zaměstnanců jednoduché a proveditelné, může však být i problematické, zejména pokud je činnost vykonávána „pod kontrolou a v rámci odpovědnosti“ jiného člena skupiny. Rozdělení zisku podle faktoru práce může mít podle studií negativní ekonomický dopad na trh práce. Zahrnutí sociálních dávek a starobních důchodů však vzhledem k rozdílným systémům sociálního zabezpečení v EU skrývá dodatečné riziko sporů mezi členskými státy. je zaměřený na trh a mohl by příliš zvýhodnit velké členské státy, a to jenom díky jejich velikosti. Mělo by se posoudit jeho vyškrtnutí nebo změna váhy v rámci vzorce pro rozdělení.

4.7   Základ pro výpočet daně je pojat šířeji, než je stávající průměr členských států. To vede v prvé řadě k vyšším daňovým příjmům. Naproti tomu může přeshraniční kompenzace ztrát vést k nižšímu daňovému zatížení. Z pohledu EHSV by měl být koncipován tak, aby byl . EHSV proto vítá, že směrnice stanoví možnost přizpůsobit sazby daně v členských státech tak, aby nevzniklo ani větší, ani menší daňové zatížení.

4.8   Zvolený se řídí mezinárodními standardy, zejména standardy ve 25 členských státech z 27. EHSV to považuje za přiměřené. V návrhu směrnice se nepřihlíží k obchodně právním Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (IFRS), protože CCCTB je souborem pravidel pro svébytné zjišťování daňového zisku. Jednotlivá ustanovení však odrážejí zásady IFRS, které byly od počátku dlouholetého záměru CCCTB dále rozpracovány.

4.9   Některá jednotlivá ustanovení je částečně . To je nezbytné, aby se předešlo roztříštěnosti z důvodu použití na úrovni členských států. Zejména a právní pojmy nejsou dostatečně upřesněné (např. aktiva nebo pořizovací a výrobní náklady). Chybějící přesná pravidla pro jednotlivé sektory, např. co se týče nakládání s finančními aktivy, či nedostatečně přesná pravidla, např. co se týče definice ekonomického vlastníka, ohrožují .

4.10   Zahrnutí obecného je ve zvolené formě sporné. Podle návrhu směrnice se umělé transakce, jejichž jediným účelem je vyhýbání se daňovým povinnostem, pro účely výpočtu základu daně nevezmou v potaz (článek 80 návrhu směrnice). Použití resp. výklad takového obecného pravidla o zneužívání způsobí značné problémy, neboť zneužívání musí být v konkrétních případech doloženo judikaturou Soudního dvora.

4.11   EHSV vítá zamezení prostřednictvím obecného osvobození těchto příjmů od daně. Společnosti z EU tedy podléhají dani jen na zahraničním trhu. Z pohledu EHSV je nepochopitelné, proč by podle návrhu Komise v případě nízké daně v zahraničí toto pravidlo nemělo platit. EHSV zastává názor, že při příliš nízkém daňovém zatížení v zahraničí je problematický, protože se to nemá týkat jen praktik zneužívání, ale i běžných obchodních aktivit.

4.12   Možnost tvorby rezerv je podle EHSV příliš omezena.

4.12.1   Tvorba rezerv je omezena na situace, kdy existuje výlučně právní závazek. To vylučuje . Z pohledu EHSV je to z ekonomického hlediska nepodložené, neboť hospodářská výkonnost, a tím i zdanitelný zisk, jsou totiž omezovány i hospodářsky zapříčiněným zatížením majetku.

4.12.2   Co se týče rezerv na krytí právních závazků, musí být vyjasněny . Dostatečně definována nejsou ani kritéria spolehlivého ocenění. Kvůli nedostatečné konkretizaci jsou nejasné podrobnosti zacházení s účetními rezervami na hrozící ztráty. Právní předpis se nezmiňuje ani o rezervách na důchody, které je však třeba zohlednit, jinak by totiž pravidlo o samostatném oceňování bylo neplatné.

4.12.3   V souvislosti se , která právo EU uznává, neobsahuje návrh směrnice žádné bližší upřesnění ani přenesení prováděcích pravomocí na Komisi. Je zde uveden pouze zvláštní předpis o odpočitatelných technických rezervách pojišťoven, v němž se v souvislosti s vyrovnávacími rezervami členským státům přiznává právo volby na jejich odpočtení.

4.12.4   Další podrobná úprava je nutná zejména pro , aby byla odpovídajícím způsobem zohledněna specifika spojená s určitými riziky (vzhledem k finanční krizi). Přesná úprava chybí zejména pro nakládání s deriváty i pro leasing. Kromě toho se zdá být nezbytné zahrnout ustanovení o zohledňování odpočitatelnosti bankovních rezerv (u všeobecných bankovních rizik) nebo poklesu hodnoty finančních aktiv. Směrnice by v souladu se zvláštním předpisem o pojištění měla sama obsahovat podrobná pravidla pro finanční sektor.

4.13   Je správné, že samotnou daň z příjmů právnických osob a jí podobné daně nelze odečítat. Seznam neodečitatelných vnitrostátních daní podle článku 14 návrhu směrnice o CCCTB, který je uveden v příloze III, je však třeba znovu kriticky přezkoumat. Pojišťovací daň, která má být neodečitatelná jen z hlediska daní vybíraných v tuzemsku, nelze s daní z příjmu právnických osob srovnávat. Dokud se z pojistného platí pojišťovací daň a pojišťovny ji berou jako příjem, mělo by být také možné ji odečítat jako provozní výdaj.

4.14   Stanovení se z hlediska rovnoměrnosti zdanění zdá přiměřené, vzhledem k tomu, že při svobodném rozhodování by vznikl příliš široký manipulační prostor. Proto je problematické, že se ve výjimečných případech lze uchýlit ke sjednané úrokové míře.

4.15   Návrh umožňuje . To se zdá být rozumné. Metoda hromadných odpisů podnikům dává možnost vnitřního financování. U odpisové sazby ve výši pouhých 25 % by převážná část odpisů byla započítána teprve v okamžiku obnovovací investice. Proto by u hromadných odpisů měla být odpisová sazba odpovídajícím způsobem zvýšena.

4.16   Omezení mimořádných odpisů na neodpisovaný hmotný investiční majetek s doloženým trvalým snížením hodnoty příliš omezuje zohlednění ztrát. Navíc chybí potřebné upřesnění pro případy „trvalého snížení hodnoty“. Z mimořádných odpisů jsou vyloučena aktiva, u nichž jsou výnosy z jejich zcizení osvobozeny od daně, např. podíly na kapitálových společnostech. To by mohlo mít negativní dopad na holdingové společnosti a společnosti rizikového kapitálu.

4.17   EHSV považuje za vhodné zřídit pro určování základu daně, aby se zejména malým a středním podnikům usnadnily daňové postupy a aby bylo zaručeno jednotné uplatňování pravidel vůči plátcům daně, což však znamená posílit administrativní spolupráci členských států, jež v této fázi neexistuje, a to obzvláště pokud jde o účinnou kontrolu konsolidovaných skupin (společnosti, pobočky, stálé provozovny), jež se budou každý rok měnit. Automatické předávání informací se musí stát standardem stejně jako v případě DPH v rámci EU.

4.18   Je třeba zdůraznit, že veškerá komunikace s finanční správou má probíhat již jen mezi tzv. hlavním plátcem daně ve skupině a příslušným hlavním daňovým orgánem. Odpadne tak koordinace s různými vnitrostátními daňovými úřady. EHSV vítá související odbourání byrokracie pro plátce daně a finanční správu.

---

(1)  Stanovisko EHSV k tématu Daňová politika v Evropské unii – priority pro budoucí léta, Úř. věst. C 48, 21.2.2002, s. 73 [není k dispozici v češtině].

(2)  Průzkumné stanovisko na žádost Komise, Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 48.

(3)  V souladu s článkem 6 Protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality zaslaly národní parlamenty Bulharska, Irska, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Spojeného království a Švédska odůvodněná stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Evropské komisi.

---

---