12.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 80/33

—

prohlásit přípustnost žaloby na neplatnost,

—

zrušit napadené rozhodnutí na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

uložit Evropské komisi náhradu nákladů vynaložených společností Castelnou Energía S.L. v projednávané věci

—

první žalobní důvod vychází z porušení čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení Rady č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339) tím, že přijetí rozhodnutí nepředcházelo zahájení formálního vyšetřovacího řízení, přestože existovaly vážné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření;

—

druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, článku 107 SFEU ve spojení s čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 tím, že Komise provedla neúplnou analýzu opatření, neboť neanalyzovala slučitelnost celého dotčeného opatření, zatímco toto opatření se skládá ze tří odlišných částí (a sice finanční vyrovnání výrobcům elektřiny, mechanismus přednostního vstupu a povinnost nakupovat tuzemské uhlí);

—

třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, která je stanovena v článku 296 SFEU, z důvodu, že Komise nevysvětlila důvody, které ji vedly k tomu, že neprovedla analýzu všech částí opatření;

—

čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení obecných zásad, a sice práva na obhajobu a zásady řádné správy, kterými se musí řídit správní řízení, vzhledem k tomu, že Castelnou byla zbavena možnosti předložit své argumenty v rámci formálního vyšetřovacího řízení, které měla podle ní Komise zahájit;

—

pátý žalobní důvod vychází z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU, Rámce společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4), jakož i čl. 11 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211; oprava v Úř. věst. L 320, 24.8.2006, s. 12), jelikož i) opatření není odůvodněno nebezpečím týkajícím se dodávky elektřiny, které by vedlo k nutnosti služby poskytované v obecném hospodářském zájmu, jak tvrdí Komise a ii) i kdyby existovalo nebezpečí týkající se dodávky elektřiny (což tak není), opatření by bylo v každém případě nepřiměřené s ohledem na cíl spočívající v zajištění dodávky elektřiny, a proto protiprávní;

—

šestý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci Komise vzhledem k tomu, že přestože existovaly objektivní, relevantní a shodující se indicie prokazující, že opatření není určeno k zajištění dodávky elektřiny, ale je určeno k podpoře důlního průmyslu, založila Komise své rozhodnutí o slučitelnosti opatření na důvodu, o němž věděla, že není pravdivý, a přijala tak rozhodnutí z jiných důvodů, než jsou důvody v něm uvedené;

—

sedmý žalobní důvod vychází z protiprávnosti rozhodnutí vzhledem k tomu, že jeho přijetí znamená, že Komise porušila ustanovení SFEU, které zaručují volný pohyb zboží (články 28 a 34 SFEU), jakož i svobodu usazování (článek 49 SFEU);

—

osmý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení Komise, neboť povolení opatření porušuje ustanovení sekundárního práva Unie, a sice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631), která byla pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63), jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 22) a nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 170).