1)

Musí být čl. 6 odst. 2 směrnice 2003/86/ES ( 1 ) vykládán v tom smyslu, že při odnětí povolení k pobytu rodinného příslušníka nebo zamítnutí prodloužení jeho doby platnosti z důvodů veřejného pořádku musí být odůvodněno, že osobní chování dotčeného rodinného příslušníka představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení, které se dotýká základního zájmu společnosti?

2)

Pokud je třeba na první otázku odpovědět záporně: jaké požadavky na odůvodnění platí podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2003/86/ES pro odnětí povolení k pobytu rodinného příslušníka nebo zamítnutí prodloužení jeho doby platnosti z důvodů veřejného pořádku?

Musí být čl. 6 odst. 2 směrnice 2003/86/ES vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle které může být povolení k pobytu odňato nebo zamítnuto prodloužení doby jeho platnosti z důvodů veřejného pořádku, jestliže trest nebo opatření spojené s odnětím osobní svobody, uložený dotyčnému rodinnému příslušníkovi, je s ohledem na dobu trvání řádného pobytu v Nizozemsku dostatečně vysoký („pohyblivá stupnice“), přičemž se na základě kritérií vypracovaných v rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 2. srpna 2001, Boultif v. Švýcarsko, ECLI:CE:ECHR:2001:0802JUD005427300, a ze dne 18. října 2006, Üner v. Nizozemsko, ECLI:CE:ECHR:2006:1018JUD004641099, provádí vyvážení zájmů mezi zájmem dotčeného rodinného příslušníka na výkonu práva na sloučení rodiny v Nizozemsku a zájmem nizozemského státu na ochraně veřejného pořádku?