Този документ е извадка от уебсайта EUR-Lex.
Документ 62009TN0159R(01)
Corrigendum to the notice to the Official Journal in Case T-159/09 ( OJ C 153, 4.7.2009, p. 44 )
Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09 ( Úř. věst. C 153 ze dne 4.7.2009, s. 44 )
Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09 ( Úř. věst. C 153 ze dne 4.7.2009, s. 44 )
Úř. věst. C 205, 29.8.2009г., стр. 52—52
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
- Дата на документа:
- 29/08/2009
- Автор:
- Soud prvního stupně
- Вид:
- Soudní informace Oprava
- Връзка
- Избор на всички документи, в които се споменава този документ
- Дело, засягащо:
-
- Поправка 62009TN0159
- Връзка
|
29.8.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 205/52 |
Oprava sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09
( Úřední věstník Evropské unie C 153 ze dne 4. července 2009, s. 44 )
2009/C 205/95
Sdělení v Úředním věstníku ve věci T-159/09, Biofrescos/Komise, je třeba chápat takto:
„Žaloba podaná dne 21. dubna 2009 — Biofrescos — Comércio de Produtos Alimentares, Lda v. Komise Evropských společenství
(Věc T-159/09)
2009/C 193/67
Jednací jazyk: portugalština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Biofrescos — Comércio de Produtos Alimentares, Lda (Linda-a-Velha, Portugalsko) (zástupce: A. Magalhães e Menezes, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhové žádání žalobkyně
|
— |
zrušit rozhodnutí Komise ze dne 16. ledna 2009, kterým se zamítá žádost žalobkyně o osvobození od dovozního cla ve výši 41 271,09 eur a nařizuje žalobkyni, aby dodatečně toto clo zaplatila. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně dovezla v období od září 2003 do února 2005 různé částí zmražených krevet z Indonésie, pro které požadovala osvobození od dovozního cla podle čl. 220 odst. 2 písm. b), článku 236 a čl. 239 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (1).
Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila přinejmenším uvedená ustanovení, jelikož: zaprvé se nevyjádřila ke všem argumentům dovolávaným žalobkyní ve své žádosti o osvobození od dovozního cla; zadruhé uvedla nedostatečné, nepravdivé a nesrozumitelné odůvodnění; zatřetí nesprávně si vyložila chybu indonéských orgánů; a konečně začtvrté považovala za prokázané skutečnosti, které nebyly ve skutečnosti důvěryhodné a ohledně kterých důkazní břemeno náleželo příslušným orgánům, které vedly řízení a nikdy žalobkyni.
(1) Úř. věst. L 97, s. 38; Zvl. vyd. 02/04 s. 307.“
