27.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 353/12

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (1),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence (3),

—

s ohledem na zprávy Komise ze dne 13. listopadu 2012 a ze dne 19. června 2014 vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, které zaslala Radě (COM(2012)0658 a COM(2014)0371),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (4), kterou zaslala Radě,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách,

—

s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometr 411 nazvaný „Bezpečnost pacientů a kvalita péče“,

—

s ohledem na zprávu o pokroku týkající se akčního plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (SANTE/10251/2015),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. září 2014 o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)),

—

s ohledem na Koncepční rámec pro mezinárodní klasifikaci v oblasti bezpečnosti pacientů, který vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO),

—

s ohledem na úsilí lotyšského předsednictví, které se zabývalo problematikou rezistence na antimikrobiální látky, zejména pokud jde o tuberkulózu a multirezistentní tuberkulózu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 o bezpečnosti pacientů a kvalitě péče, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a mikrobiální rezistence,

—

s ohledem na první společnou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o celkové analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u humánních bakterií a bakterií ze zvířat určených k produkci potravin – společná meziagenturní analýza spotřeby antimikrobiálních látek a rezistence (JIACRA),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0142/2015),

A.

vzhledem k tomu, že hlavní dimenzí kvality péče o zdraví je bezpečnost pacientů, jejímiž hlavními aspekty jsou kultura bezpečné péče a řešení výskytu nežádoucích příhod;

B.

vzhledem k tomu, že objem dostupných údajů o prevalenci a incidenci nežádoucích příhod ve zdravotnických systémech členských států EU je v současné době omezený, ale stabilně roste, a vzhledem k tomu, že poslední dostupné údaje jsou z roku 2008;

C.

vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 8 až 12 % pacientů přijímaných do nemocnic v EU je v rámci poskytované zdravotní péči postiženo nežádoucími příhodami, a vzhledem k tomu, že téměř k polovině těchto příhod by nemuselo dojít;

D.

vzhledem k tomu, že mezi nejčastější nežádoucí příhody patří infekce spojené se zdravotní péčí, problémy spojené s medikací a komplikace během chirurgických zákroků nebo po nich;

E.

vzhledem k tomu, že pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče mají zásadní význam důstojné pracovní podmínky a bezpečnost při práci zdravotnických pracovníků, a vzhledem k tomu, že zajistit zejména bezpečnost pacientů, prevenci a léčbu infekcí spojených se zdravotní péčí a prevenci šíření multirezistentních bakterií je v přeplněných zdravotnických zařízeních s nedostatkem personálu velmi obtížné;

F.

vzhledem k tomu, že v důsledku nynější hospodářské krize je rozpočet členských států pod vyšším tlakem, a proto má dopad na bezpečnost pacientů, neboť mnoho členských států dost radikálním způsobem snížilo rozpočet a počet zaměstnanců ve svých zdravotnických systémech, aniž by věnovaly náležitou pozornost účinnosti; poskytované péče

G.

vzhledem k tomu, že hospodářská krize ještě více prohloubila stávající nerovnosti v přístupu ke zdravotnickým službám;

H.

vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nežádoucím příhodám, včetně nežádoucích příhod souvisejících s léky, u nichž se výdaje systémů zdravotnictví EU na péči, která je s nimi spojena, odhadují přibližně na 2,7 miliard EUR ročně a představují 1,1 % všech hospitalizací v Unii, je velmi důležité zajistit neustálé vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků;

I.

vzhledem k tomu, že elektronické zdravotnictví (eHealth) zaměřené na pacienta a domácí zdravotní péče má vysoký potenciál, pokud jde o zlepšení kvality a účinnosti lékařské péče, a může zároveň přispět k lepší výkonnosti zdravotnictví;

J.

vzhledem k tomu, že multidisciplinární přístup zvyšuje pravděpodobnost, že lékařská péče bude mít pozitivní výsledky;

K.

vzhledem k tomu, že pacienti, rodiny a organizace pacientů hrají při prosazování bezpečnější péče zásadní úlohu a že jejich úlohu je třeba podporovat tak, že se posílí postavení pacienta i jeho zapojení do procesu a politiky poskytování zdravotní péče na všech úrovních;

L.

vzhledem k tomu, že domácí zdravotní péče může pacientům pomoci z psychologického hlediska a vést ve zdravotnictví k lepším výsledkům;

M.

vzhledem k tomu, že byla zaznamenána vyšší spotřeba antibiotik mezi méně informovanými osobami a že dobrá znalost problematiky antibiotik by mohla vést občany k jejich zodpovědnějšímu užívání;

N.

vzhledem k tomu, že 30 až 50 % pacientů neužívá léky předepsané lékaři, nebo je užívají, aniž by dodržovali lékařský předpis;

O.

vzhledem k tomu, že v nemocnicích a mezi všeobecnými i veterinárními lékaři dochází ve spojitosti s farmaceutickým průmyslem ke střetům zájmů;

P.

vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou v členských státech velkým zdravotnickým problémem (podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí postihne infekce spojená se zdravotní péčí každoročně v EU průměrně jednoho hospitalizovaného pacienta z dvaceti, což je 4,1 milionu pacientů, a 37 000 osob v důsledku toho zemře, přestože dvaceti až třiceti procentům by podle odhadů bylo možno předejít pomocí intenzivních hygienických programů a programů na potlačení infekcí) a neúměrně zatěžují omezené rozpočty ve zdravotnictví;

Q.

vzhledem k tomu, že zkušenosti a pocity pacientů se často liší od dojmů zdravotnických pracovníků a že tento úhel pohledu může být velmi důležitý při hledání nových způsobů, jak omezit výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí a tomuto výskytu předcházet;

R.

vzhledem k rostoucímu počtu případů infekcí spojených se zdravotní péčí způsobených multirezistentními bakteriemi;

S.

vzhledem k tomu, že celosvětově dochází k nárůstu antimikrobiální rezistence bakteriálních patogenů, což a vede k vyššímu výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí a k neúspěšné léčbě lidských a zvířecích infekčních nemocí na úrovni států i na evropské a mezinárodní úrovni;

T.

vzhledem k tomu, že se odhaduje, že z důvodu antimikrobiální rezistence zemře každoročně do roku 2050 na celém světě 10 milionů osob;

U.

vzhledem k tomu, že rezistence na antibiotika, která jsou běžně používána k léčbě kauzativních bakterií, dosahuje v několika členských státech nejméně 25 %; vzhledem k tomu, že mezi antimikrobiální rezistencí a vývojem nových antibiotik a jejich zavedením do klinické praxe existuje stále větší mezera, což se pojí s vědeckými, regulačními a hospodářskými problémy;

V.

vzhledem k tomu, že z posledních studií vyplývá, že v posledních letech došlo obecně k nárůstu antimikrobiální rezistence v nemocnicích v EU, přestože existuje několik výjimek;

W.

vzhledem k tomu, že podle odhadů EU každoročně zemře nejméně 25 000 lidí na infekce způsobené rezistentními bakteriemi, což podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rok 2011 způsobuje systémům veřejného zdravotnictví náklady v odhadované výši 1,5 miliardy EUR;

X.

vzhledem k tomu, že náklady způsobené infekcemi rezistentními na léky dosahují každoročně odhadem 1,5 miliardy EUR, a to z důvodu nárůstu výdajů na zdravotní péči a ztráty produktivity; vzhledem k tomu, že pacienty, kteří se nakazili rezistentními bakteriemi, je nutné při léčbě v rámci zdravotnického zařízení izolovat, což stojí 900 milionů EUR a vede každoročně k 2,5 milionu lůžkodní navíc;

Y.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů, proč se v nemocnicích šíří antimikrobiální rezistence, je to, že nejsou dodržovány všeobecně přijímané postupy pro prevenci a omezování infekcí;

Z.

vzhledem k tomu, že účinnost léků první linie vůči bakteriálním patogenům je v důsledku rezistence stále omezenější a léky druhé a třetí linie nejsou mnohdy dostupné a jsou často toxičtější, nákladnější a méně účinné než léky první linie;

AA.

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin antimikrobiální rezistence je nesprávné užívání antimikrobiálních látek, včetně antibiotik, zejména jejich systematické užívání a nadužívání;

AB.

vzhledem k tomu, že nynější vysoká míra mobility mezi evropskými zdravotnickými systémy a stále častější přeshraniční poskytování zdravotnických služeb v Evropě mohou přispívat k šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;

AC.

vzhledem k tomu, že očkovací programy jsou jedním z účinných nástrojů boje proti antimikrobiální rezistenci, protože mohou omezovat užívání antibiotik, a tím rozvoj antimikrobiální rezistence;

AD.

vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj antibakteriálních látek zahrnuje některé nezvyklé úkoly, což znamená, že získávání odborných znalostí a jejich používání v laboratořích je dlouhodobým procesem, a vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že celá řada výzkumných pracovníků s takovými odbornými znalostmi se z důvodu nedostatečného financování jak ze soukromých, tak i z veřejných zdrojů věnuje jiným oborům;

AE.

vzhledem k tomu, že nedodržování základních preventivních opatření v oblasti osobní hygieny, jak v nemocničním prostředí, tak i mimo nemocnice, může způsobit šíření patogenů, zejména takových, které jsou rezistentní na antimikrobiální látky;

AF.

vzhledem k tomu, že je k dispozici stále více vědeckých důkazů, které dokládají, že správná hygiena rukou ve zdravotnických zařízeních vyžaduje, aby k sušení rukou docházelo způsobem, jenž nepřispívá k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo v podobě aerosolu;

AG.

vzhledem k přítomnosti rezistentních bakterií na lékařských nástrojích a přístrojích i v případě, že jsou sterilizovány podle pokynů výrobce;

AH.

vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek v humánním i veterinárním lékařství přispívá k rozvoji rezistomu v prostředí, který může být zdrojem vzniku rezistence u lidí i zvířat; vzhledem k tomu, že ve veterinárním i v humánním lékařství jsou používány tytéž třídy antibiotik a v obou oblastech se vyskytují podobné mechanismy rezistence;

AI.

vzhledem k tomu, že intenzivní chov zvířat může vést k nesprávnému rutinnímu používání antibiotik u skotu, drůbeže a ryb na farmách s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a také k jejich častému používání z profylaktických důvodů k zabránění šíření chorob ve stresujících podmínkách, kdy jsou zvířata chována v přeplněných omezených prostorách, které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek, ve kterých jsou chována;

AJ.

vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a ekosystémy jsou vzájemně provázané; vzhledem k tomu, že přímým zdrojem rezistentních zoonotických patogenů mohou být zejména zvířata a potraviny vyráběné ze zvířat; vzhledem k tomu, že používání antibiotik u zvířat, zejména zvířat, která jsou určena ke spotřebě a chována v rámci intenzivního chovu, může proto ovlivnit rezistenci na antibiotika u lidí;

AK.

vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kdy zdravotničtí pracovníci v humánním i veterinárním lékařství vyvíjejí iniciativu s cílem předcházet rezistentním infekcím a omezovat používání antibiotik, může zamezit výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, a to jak v nemocnicích, tak i mimo ně;

AL.

vzhledem k tomu, že podle WHO se antimikrobiální přípravky u hospodářských zvířat používají v řadě zemí EU mnohem častěji, než u lidí (5);

AM.

vzhledem k tomu, že podle evropských spotřebitelských sdružení se ukázalo, že více než 70 % masných výrobků testovaných v šesti zemích EU je kontaminováno bakteriemi rezistentními na antibiotika, zatímco v dalších osmi zemích byly tyto bakterie přítomny v 50 % všech vzorků (6);

AN.

vzhledem k tomu, že byla pozorována vysoká míra rezistence Kampylobakteru na fluorochinolony a že nákaza Kampylobakterem u lidí vzniká z velké části v důsledku manipulace s kuřecím masem, jeho přípravy a konzumace; vzhledem k tomu, že tato vysoká míra rezistence snižuje možnosti účinné léčby nákazy Kampylobakterem u lidí;

AO.

vzhledem k tomu, že subterapeutické používání antibiotik, při němž se na podporu růstu hospodářských zvířat podávají nízké dávky antibiotik, je v EU od roku 2006 zakázáno;

AP.

vzhledem k tomu, že naprostá většina medikovaných krmiv pro hospodářská zvířata obsahuje antimikrobiální látky;

AQ.

vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu je doplňkovým rizikovým faktorem rozvoje a přenosu rezistence na antimikrobiální látky u lidí a že zvyšující se rezistence na antibiotika, kterou pozorují veterinární kliniky u zvířat v zájmových chovech, sleduje obdobný trend, který vidíme v nemocnicích;

AR.

vzhledem k tomu, že riziko přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi nelze plně kvantifikovat a že tato problematika vyžaduje další výzkum;

AS.

vzhledem k tomu, že se uznává, že platné právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků neposkytují dostatečné nástroje, které by zajistily náležité zvládání rizik, jež pro lidské zdraví představuje používání antimikrobiálních látek u zvířat;

AT.

vzhledem k tomu, že používání antibiotik mimo rozsah rozhodnutí o registraci působí starosti nejen ve veterinárním, ale i v humánním lékařství;

AU.

vzhledem k tomu, že farmaceutické společnosti zpravidla dávají přednost začleňování nových antibiotik do stávajících tříd antibiotik, místo aby prováděly výzkum a vývoj skutečně nových antibakteriálních látek, v důsledku čehož k rozvoji rezistence na tyto nové látky dojde rychleji než v případě léků se zcela novým mechanismem působení;

AV.

vzhledem k tomu, že je nezbytné podněcovat farmaceutické laboratoře, aby vyvíjely nová antibiotika, a zamýšlet se nad tvorbou pobídek a alternativních hospodářských modelů, které by odměňovaly inovace;

AW.

vzhledem k tomu, že je velmi důležité přesvědčit farmaceutické společnosti, aby pokračovaly v investicích a investovaly do vývoje nových antibiotických látek, které by působily zejména proti onemocněním, u nichž antimikrobiální rezistence představuje závažný problém, zejména

které by se obešly bez použití antibiotik;

AX.

vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout řešením některých ze základních vědeckých, regulačních a ekonomických otázek, které brání vývoji antimikrobiálních látek, a zejména poskytováním pobídek k investicím do výzkumu a vývoje, tak aby se zaměřoval na nejzávažnější problémy v oblasti veřejného zdraví, a zároveň zajištěním trvalé udržitelnosti systému zdravotnictví v jednotlivých členských státech;

AY.

vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/ES stanovuje lhůtu pro používání genů, v jejichž důsledku dochází u transgenních rostlin ke vzniku antimikrobiální rezistence;

AZ.

vzhledem k tomu, že odborníci na jednotlivé přípravky by nikdy neměli poskytovat léčebnou péči, ale pouze zajišťovat podporu pro zdravotnické pracovníky, například při kompletaci či rozebírání specifických nástrojů, jsou-li o to požádáni;

BA.

vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice 2011/24/EU o mobilitě pacientů jsou uplatňována v celé EU, přičemž je kladen větší důraz na to, aby evropští pacienti měli povědomí o bezpečnosti pacientů v různých členských státech;

BB.

vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit práva pacientů a důvěru veřejnosti ve zdravotnické služby na základě požadavku, aby členské státy zavedly systém pro poskytování spravedlivé finanční náhrady v případě nedbalosti, jež je důsledkem špatné medikace;

BC.

vzhledem k tomu, že internet představuje největší neregulovaný světový trh s farmaceutickými výrobky; vzhledem k tomu, že se ukazuje, že 62 % léčiv nakoupených přes internet jsou padělky nebo výrobky, které nesplňují normy; vzhledem k tomu, že značná část subjektů působících na internetu tak činí nezákonně a že roční celosvětový obrat z nezákonného prodeje léků vydávaných na předpis dosahuje podle odhadů přibližně 200 miliard USD;

BD.

vzhledem k tomu, že článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje, že činnost Evropské unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví;

1.

připomíná, že právní předpisy EU týkající se léčivých přípravků mají zajistit bezpečnost pacientů; připomíná ve svém výše zmíněném usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise Radě na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;

2.

vítá zlepšení systému dozoru nad výskytem infekcí spojených se zdravotní péčí v EU a nedávná další opatření zavedená některými členskými státy za účelem zlepšení obecné bezpečnosti pacientů a snížení výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, zejména pokrok, kterého dosáhly členské státy při vypracovávání strategií a programů, včetně právních předpisů v oblasti bezpečnosti pacientů při poskytování zdravotní péče, a při vypracovávání systémů hlášení nežádoucích příhod a vzdělávacích systémů;

3.

podotýká však, že druhá zpráva o provádění doporučení Rady stále poukazuje na nerovnoměrný pokrok jednotlivých členských států v oblasti bezpečnosti pacientů, a s politováním konstatuje, že některé členské státy, asi v důsledku finančních omezení vyplývajících z hospodářské krize, mimo jiné zjevně zdržují provádění doporučení Rady;

4.

lituje, že úsporná opatření vedla ke snížení počtu zaměstnanců provádějících úklid v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v celé Evropě, přestože tito zaměstnanci hrají zásadní úlohu při zajišťování vysoké úrovně hygieny;

5.

vyzývá členské státy, aby v době stávající hospodářské krize zajistily, aby úspornými opatřeními nebyla ovlivněna bezpečnost pacientů a aby byly systémy zdravotnictví i nadále přiměřeně financovány, a aby se zdržely zavádění nejškodlivějších opatření, např. krátkodobých úspor, jež by ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vedly k vysokým nákladům, a aby se naopak zaměřily na další rozvoj kvalitních a účinných zdravotnických systémů; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečný počet zdravotnických pracovníků specializovaných na prevenci a léčbu infekcí a na hygienu v nemocnicích nebo vyškolených v tomto oboru s cílem více se zaměřit na pacienty;

6.

žádá členské státy, aby stanovily konkrétní ambiciózní kvantitativní cíle, pokud jde o snižování spotřeby antibiotik;

7.

vítá činnost pracovní skupiny EU v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče, v jejímž rámci se setkávají zástupci všech 28 zemí EU, zemí ESVO, mezinárodních organizací a subjektů EU a jež poskytuje pomoc při rozvoji agendy EU pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče;

8.

vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala provádění opatření týkajících se bezpečnosti pacientů v členských státech a aby v případě nutnosti vypracovala příslušné nové pokyny;

9.

vítá činnost zaměřenou na vytvoření srovnatelných ukazatelů pro posuzování bezpečnosti pacientů, kterou spolufinancovala EU a vykonala OECD; vyzývá členské státy, aby zavedly tyto ukazatele za účelem posuzování bezpečnosti pacientů;

10.

konstatuje, že je důležité začlenit bezpečnost pacientů do vzdělávání, školení v zaměstnání a dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a zdravotnických pracovníků;

11.

zdůrazňuje možné výhody systému eHealth spočívající v tom, že snižuje výskyt nežádoucích příhod, sleduje informační toky, zlepšuje chápání zdravotnických postupů, umožňuje digitální předepisování léčiv a upozorňuje na lékové interakce; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dále zabývaly možnostmi, jež nabízí systém eHealth v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně zavedení elektronických záznamů o pacientech, a aby zintenzivnily spolupráci, tak aby si vyměňovaly zkušenosti, poznatky a osvědčené postupy v této oblasti;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily potenciál mobilního zdravotnictví (mHealth) z hlediska účinnosti péče, počtu případů hospitalizace a snížení ročních nákladů na zdravotní péči na jednoho obyvatele;

13.

konstatuje, že používání antibiotik a rozšíření antimikrobiální rezistence se v jednotlivých členských státech velmi liší, a vybízí členské státy, aby uplatňovaly osvědčené postupy;

14.

zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podporovat výzkum a inovace v oblasti veterinárního lékařství na úrovni EU i členských států;

15.

naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

16.

vyzývá členské státy, aby prošetřily případná pochybení, k nimž dochází při úpravě a opakovaném používání zdravotnických prostředků, jež byly původně určeny a označeny pro jednorázové použití;

17.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily programy zvyšování informovanosti určené pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky ve zdravotnictví, veterinární lékaře a širokou veřejnost, které by se zaměřovaly na používání antibiotik a prevenci infekcí;

18.

vyzývá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby vypracovala pokyny týkající se používání léčiv mimo rozsah rozhodnutí o registraci a používání bezlicenčních léčiv na základě léčebných potřeb a aby sestavila seznam léčiv používaných mimo rozsah rozhodnutí o registraci navzdory licencovaným alternativním léčivům;

19.

vyzývá Evropskou komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby vypracovaly pokyny pro zdravotnické pracovníky, pacienty a jejich rodiny týkající se účinného umývání a sušení rukou a vybízející k takovým způsobům sušení rukou, které nepřispívají k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo aerosolem;

20.

zdůrazňuje, že je nezbytné podstatně zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu veterinárních lékařů a zemědělců a komunikaci mezi nimi;

21.

naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu předložila legislativní návrh na povinné začlenění tabulky souhrnných údajů o léčivém přípravku do příbalové informace; informace obsažené v tabulce by měly být uvedeny v jasně srozumitelné podobě, zřetelně a měly by být jednoznačně odlišeny od zbytku textu; tato tabulka by měla obsahovat krátký popis nezbytných údajů o léčivém přípravku s cílem umožnit pacientovi pochopit prospěšnost a možná rizika léčivého přípravku a užívat léčivý přípravek bezpečně a správně; součástí popisu je mimo jiné i doporučení týkající se správného a vhodného způsobu užívání antibiotik;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zavedení evropského loga stanoveného prováděcím nařízením (EU) č. 699/2014 za účelem řádné identifikace internetových lékáren, které prodávají veřejnosti léky na dálku, a ochrany spotřebitelů před nákupem padělaných léků, které jsou často zdraví nebezpečné;

23.

připomíná, že na základě rozhodnutí č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách musí členské státy předkládat Komisi aktualizaci plánů přípravy a plánů reakce na úrovni států, a naléhavě žádá členské státy, aby předkládaly příslušné informace ve lhůtách stanovených v rozhodnutí;

24.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zdravotnické pracovníky vybízeli k pravidelnému poskytování informací pacientům o tom, jak mohou v rámci kontaktů se zdravotnickým systémem minimalizovat rizika ohrožující jejich bezpečnost;

25.

doporučuje členským státům, aby vytvořily nezávislé orgány, které by spolupracovaly s odborníky s cílem zvyšovat povědomí o dané problematice a upozorňovat na to, co ohrožuje bezpečnost pacientů;

26.

vyzývá členské státy, aby zkvalitnily svůj systém hlášení nežádoucích příhod a lékařských pochybení na základě opatření, která by zdravotnické pracovníky a pacienty přiměla k tomu, aby podávali přesné a anonymní informace, které by nikoho neobviňovaly, a aby zvážily zavedení elektronického systému, jenž by usnadnil a zlepšil podávání těchto informací ze strany pacientů;

27.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jež by zvýšila nejen množství, ale i kvalitu hlášení o výskytu nežádoucích příhod, aby tato hlášení obsahovala spolehlivé informace, které by skutečně zvýšily bezpečnost pacientů, a aby zavedly systém, z něhož lze snadno získat údaje a jenž by zajišťoval možnost komplexního a systematického hodnocení;

28.

vyzývá Komisi, aby vypracovala standardizované přehledy pro shromažďování údajů o infekcích spojených se zdravotní péčí;

29.

vyzývá členské státy, aby přísněji kontrolovaly a prosazovaly zákaz poskytování léčebné péče ze strany nelékařských externích pracovníků;

30.

vyzývá členské státy, aby informovaly pacienty o rizicích a preventivních opatřeních týkajících se nežádoucích příhod ve zdravotnictví a o postupech podávání stížností a dostupných právních možnostech pro případ, že k nežádoucí příhodě dojde, např. prostřednictvím zástupce hájícího práva pacientů;

31.

vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jež u lékařů a veterinárních lékařů zamezí jakémukoli střetu zájmů v souvislosti s předepisováním a prodejem léčivých přípravků;

32.

vyzývá členské státy, aby zajistily snadnou dostupnost veškerých informací o stávajících mechanismech podávání stížností a o odškodnění pro pacienty, u nichž došlo k rozvoji infekce spojené se zdravotní péčí nebo k lékařskému pochybení;

33.

vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o postupech členských států v oblasti kolektivního odškodňování v případech souvisejících s infekcemi spojenými se zdravotní péčí;

34.

je si vědom významu občanských iniciativ, jako je Evropská charta práv pacientů založená na Listině základních práv Evropské unie a Evropský den práv pacientů, který se od roku 2007 každoročně pořádá 18. dubna; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily Evropský den práv pacientů na místní úrovni i na úrovni členských států a EU;

35.

vítá činnost Komise v oblasti antimikrobiální rezistence a prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a také koordinaci a dohled ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zejména v rámci Evropského systému sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net), Evropského systému sledování spotřeby antibiotik (ESAC-Net) a Systému sledování infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI-Net);

36.

vítá společnou činnost ECDC, EMA a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), pokud jde o koordinaci a sledování v oblasti antimikrobiální rezistence;

37.

s obavami konstatuje, že v letech 2010 až 2013 došlo v mnoha členských státech a na úrovni EU k výraznému zvýšení procenta bakterií K. pneumoniae rezistentních na fluorochinolony, cefalosporiny třetí generace a aminoglykosidy a ke zvýšení kombinované rezistence na všechny tři skupiny antibiotik a také rezistence na karbapenemy, skupinu antibiotik poslední linie; dále konstatuje, že ve stejném období se v mnoha členských státech a na úrovni EU výrazně zvýšila rovněž rezistence E. coli na cefalosporiny třetí generace; podotýká dále, že v některých evropských regionech tvoří multirezistentní tuberkulóza až 20 % všech nových případů této nákazy a výsledky jejího léčení jsou znepokojivě slabé;

38.

se znepokojením konstatuje, že v zemích s vysokou mírou multirezistence, včetně rezistence na karbapenemy, je k dispozici pouze několik léčebných možností, mimo jiné polymyxiny; zdůrazňuje, že výskyt bakterie rezistentní na polymyxiny v těchto zemích představuje významné varování, že možnosti léčby infikovaných pacientů jsou čím dále omezenější;

39.

konstatuje, že infekce vyvolané bakteriemi s antimikrobiální rezistencí velmi pravděpodobně povedou k delším a nákladným pobytům v nemocnici a také k používání alternativních a nákladnějších způsobů léčby, jež ještě více zatíží zdravotnické systémy členských států;

40.

s politováním konstatuje, že v posledních 25 letech jsme byli svědky nedostatečné informovanosti o významu rozumného užívání antimikrobiálních látek, zejména antibiotik, a stagnace ve vývoji antimikrobiálních léčiv způsobené především v důsledku toho, že se objevily vědecké, ekonomické a regulatorní překážky;

41.

konstatuje, že program Horizont 2020 a třetí evropský program veřejného zdraví kladou důraz na infekce spojené se zdravotní péčí a na antimikrobiální rezistenci;

42.

konstatuje, že některá současná účinná antibiotika nejsou v některých členských státech dostupná, což při léčbě vede k volbě nevhodných léčivých přípravků, a proto vyzývá členské státy a Komisi, aby hledaly možnosti, jak zajistit, aby účinná antibiotika byla na trhu k dispozici;

43.

upozorňuje na to, že rezistence na antibiotika často vede k opožděnému předepsání vhodného antibiotika a že podání nevhodné nebo opožděné antibiotické léčby způsobuje pacientům trpícím vážnými infekčními onemocněními závažné komplikace a může přivodit i smrt;

44.

se značným znepokojením bere na vědomí vysoký počet zvířat nakažených bakteriemi rezistentními na antibiotika a riziko přenosu těchto bakterií z infikovaného masa na spotřebitele;

45.

je značně znepokojen souvislostí mezi používáním antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství a rozvojem antimikrobiální rezistence u zemědělců a také rizikem šíření této rezistence v rámci nemocniční péče;

46.

vítá iniciativy a kroky členských států, odborníků zabývajících se zdravím zvířat a majitelů zvířat, jejichž cílem je zodpovědné podávání antibiotik zvířatům a omezené používání antibiotik při chovu zvířat;

47.

považuje výzkum nových antimikrobiálních léčiv za mimořádně významný a vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) stimulovala výzkum například podporou stávajících struktur, jako je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);

48.

požaduje, aby byla větší pozornost věnována zavádění nových antibakteriálních látek, které by se zaměřovaly na nové cíle;

49.

vítá a podporuje další výzkum skutečně nových antibiotických látek, zejména antibiotik proti rozšířeným multirezistentním gram-negativním bakteriím a proti chorobám, které jsou mimořádně náchylné k vypěstování mikrobiální rezistence, jako jsou K. pneumoniae, Acinetobacter, E. coli, HIV, Staphylococcus aureus, tuberkulóza a malárie; trvá však na tom, že nejdůležitější je zajistit především odpovědné a citlivé užívání antibiotik; vítá a podporuje další výzkum alternativních metod zaměřených na boj proti infekcím spojeným se zdravotní péčí bez použití antibiotik a proti multirezistentním kmenům způsobujícím tuberkulózu;

50.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily činnost v oblasti výzkumu a vývoje, aby bylo možné nabídnout nové nástroje pro boj proti bakteriálním infekcím, které jsou v Evropě stále rozšířenější;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby veřejný a soukromý sektor více motivovaly ke spolupráci, a obnovily tak výzkum a vývoj v oblasti antibiotik;

52.

vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a boje proti antimikrobiální rezistenci za účelem omezení šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;

53.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program „adaptive pathways“ a další regulační nástroje k zajištění včasnějšího přístupu pacientů ke zcela novým antibakteriálním látkám za účelem léčby rezistentních infekcí;

54.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program Evropské agentury pro léčivé přípravky „adaptive pathways“ a aby použily veškeré dostupné nástroje v podobě předpisů, a zaručily tak pacientům rychlejší dostupnost inovativní antibakteriální léčby;

55.

zdůrazňuje, že pacienti musí být středobodem zájmu zdravotní politiky, a vybízí k začlenění zdravotní gramotnosti a k zapojení pacientů do procesu rozhodování o léčbě;

56.

považuje za velmi důležité, aby Komise zajistila pokračování akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci i po roce 2016 a aby kladla důraz na vyřešení problémů ve vědecké, právní a ekonomické oblasti souvisejících s antimikrobiální rezistencí, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí;

57.

připomíná, že samoléčba antibiotiky musí být přísně zakázána, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby příslušné orgány členských států prosazovaly u antibakteriálních látek politiku „pouze na předpis“;

58.

vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, která by zajistila odpovědné a citlivé používání všech antimikrobiálních látek v humánní medicíně, zejména antibiotik, která se považují v případě bakteriálních infekcí ve zdravotnických zařízeních za léčbu poslední linie, s přihlédnutím k tomu, že jednou z hlavních příčin rezistence na antibiotika je nesprávné užívání antibiotik (mj. v nemocnicích);

59.

vyzývá členské státy, aby s cílem zabránit vzniku rezistence prosazovaly přístup všech pacientů ke kvalitním léčivým přípravkům, jakož i dodržování úplného léčebného cyklu, s tím, že je třeba podporovat především nejohroženější osoby;

60.

naléhavě žádá členské státy, aby se zaměřily i na tzv. „zapomenutá“ antibiotika, a rozšířily tak možnosti volby farmaceutických prostředků;

61.

vyzývá Komisi, aby se zapojila do úsilí WHO o vytvoření nového hospodářského modelu, aby byly zohledněny obavy a potřeby veřejného zdraví;

62.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zahájily diskuse s cílem vytvořit nový hospodářský model, v němž nebude existovat vazba mezi objemem prodejů a odměnou za nová antibiotika, což by odráželo společenskou hodnotu nových antibiotik a zajistilo podniku dostatečnou návratnost investic a kupující by získal právo používat produkt a mít nad zakoupeným objemem naprostou kontrolu;

63.

naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

64.

vyzývá Komisi, aby se zabývala důsledky zvýšené mobility stanovené ve směrnici 2011/24/EU z hlediska rostoucí antimikrobiální rezistence, jež by mohla být výsledkem cestování pacientů po Evropě za léčbou;

65.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že ze společné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o antimikrobiální rezistenci vyplývá, že bakterie, které nejčastěji způsobují nákazy z potravin, jako je salmonela a Kampylobacter, vykazují značnou rezistenci na běžné antimikrobiální látky;

66.

opakuje svou výzvu, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví (7), aby bylo postupně ukončeno profylaktické používání antibiotik při chovu dobytka, přičemž zdůrazňuje, že místo profylaktického používání antibiotik by se chov hospodářských zvířat a intenzivní chov ryb měl zaměřit na prevenci chorob prostřednictvím dodržování hygienických norem a správného ustájení a chovu zvířat a dodržováním přísných opatření v oblasti biologické bezpečnosti;

67.

vyzývá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

68.

naléhavě žádá členské státy, aby regulovaly střety zájmů a finanční pobídky týkající se těch veterinářů, kteří zároveň prodávají a předepisují antibiotika;

69.

žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovala seznam antibiotik používaných u zvířat, v jejichž případě bylo zjištěno významné riziko z hlediska veřejného zdraví;

70.

naléhavě vyzývá orgány členských států a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovaly následující opatření:

71.

vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)) postupoval tímto směrem, jenž je v souladu se zásadou „jedno zdraví“, konkrétně aby:

72.

vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o výrobě, uvádění medikovaných krmiv na trh a jejich používání a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (2014/0255(COD)) zajistil, aby nařízení obsahovalo ustanovení, jejichž cílem je podstatně omezit používání medikovaných krmiv obsahujících antimikrobiální látky u zvířat určených k produkci potravin a zejména přísně zakázat používání antimikrobiálních látek v medikovaných krmivech pro účely prevence;

73.

žádá Komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby provedly průzkum případných přímých i nepřímých škod, které by mohlo mít používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu, a aby vypracovaly omezující opatření na zmírnění případného rizika přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi;

74.

upozorňuje na to, že některé členské státy EU již úspěšně postupně ukončily profylaktické používání antibiotik na úrovni zemědělských podniků; vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh na postupné ukončení profylaktického používání antibiotik;

75.

vyzývá členské státy, aby po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací pacientů, společně stanovily minimální normy v oblasti bezpečnosti pacientů a ukazatele bezpečnosti a kvality zdravotní péče na úrovni EU;

76.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále zapojovaly do dialogu se všemi zúčastněnými subjekty, aby rozvíjely koordinovanou, komplexní a udržitelnou strategii EU v zájmu bezpečnosti pacientů a aby navrhly konkrétní řešení na úrovni EU a členských států a také na regionální a místní úrovni, příp. na úrovni primární péče;

77.

vyzývá členské státy a Komisi, aby společně s WHO zahájily diskuse, jejichž cílem by bylo vytvořit nový hospodářský model, v němž by neexistovala vazba mezi objemem prodeje antibiotik a odměnou za nové antibiotikum a jenž by zajistil podnikům spravedlivou návratnost investic a současně i udržitelnost zdravotnických systémů členských států;

78.

79 vyzývá Komisi, členské státy a farmaceutický průmysl, aby optimalizovaly partnerství akademické obce a farmaceutického průmyslu v EU, jejichž příkladem je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);

79.

vyzývá farmaceutické společnosti, vlády a akademickou obec, aby podle svých nejlepších možností (pomocí infrastruktury, sloučenin, nových myšlenek a finančních prostředků) přispívali k průlomovému základnímu výzkumu a ke společným předkonkurenčním projektům; je přesvědčen, že by mělo být možné, aby v rámci iniciativy pro inovativní léčiva byly prozkoumány veškeré nové poznatky, které vyplynou z těchto projektů;

80.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření legislativního rámce, který by podpořil vývoj nových antibiotik, např. formou nástroje, kterým by se řídilo používání antibiotik u lidí, podobně jako je tomu v případě navrženého rámce pro používání antibiotik u zvířat;

81.

vybízí k další spolupráci veřejného a soukromého sektoru, jejímž příkladem jsou programy v rámci iniciativy pro inovativní léčiva „New Drugs for Bad Bugs“ (Nové léky na zlé bacily), COMBACTE, TRANSLOCATION, Drive AB či ENABLE, s cílem využít potenciálu spolupráce;

82.

vítá společnou programovou iniciativu v oblasti antimikrobiální rezistence, která umožňuje členským státům, aby se dohodly na potřebách výzkumu, a vyhnuly se tak zdvojování, a požaduje zvýšení objemu finančních prostředků určených na vývoj nových léčiv a dalších alternativních metod k antibiotikům s cílem bojovat proti antimikrobiální rezistenci;

83.

vyzývá EU, aby se připojila k celosvětovému fondu pro inovace, jehož návrh byl předložen v rámci „přezkumu rezistence na antibiotika“ provedeného ve Velké Británii, s cílem podpořit základní výzkumu;

84.

žádá Komisi a členské státy, aby prosazovaly snadno použitelné diagnostické nástroje, a zajistily tak, aby bylo před předepsáním nebo podáním antibiotika možné snadněji provést náležitou diagnostiku, především v oblasti ambulantní péče;

85.

vyzývá EU, aby prosazovala veškeré globální iniciativy, jež umožňují zlepšit možnosti boje proti rezistenci na antibiotika, a podílela se na nich a aby podpořila výzkum v této oblasti;

86.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala doporučení týkající se norem bezpečnosti potravin, jež by měly být uplatňovány s ohledem na přítomnost (multi)rezistentních patogenů nebo konkrétních determinantů rezistence;

87.

zdůrazňuje, že antimikrobiální rezistence se stala závažným problémem, který musí být naléhavě řešen; vyzývá Komisi, aby v případě, že do pěti let od zveřejnění těchto doporučení nezaznamenají členské státy žádný nebo jen velmi malý pokrok, zvážila, zda není nutné předložit legislativní návrh týkající se uvážlivého používání antimikrobiálních látek;

88.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.