1)

Musí být čl. 6 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a odst. 7 a článek 18 ve spojení s body 25, 26 a 27 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (1), vykládány v tom smyslu, že jakmile je podezřelá osoba mladší 18 let obviněna, jsou orgány činné v trestním řízení povinny zajistit, aby byl dítěti nápomocen obhájce ex offo, pokud nemá zvoleného obhájce (z důvodu, že si dítě nebo osoba vykonávající rodičovskou odpovědnost takovou pomoc nezajistili sami), a aby byl obhájce přítomen při provádění úkonů přípravného řízení, jako je výslech nezletilého jako podezřelého, a že brání provedení úkonu výslechu nezletilého bez účasti obhájce?

2)

Musí být čl. 6 odst. 6 a 8 ve spojení s body 16, 30, 31 a 32 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, vykládány v tom smyslu, že odchýlení se od práva na pomoc obhájce bez zbytečného odkladu není v žádném případě přípustné ve věcech trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody, a že dočasná odchylka od uplatňování práva na pomoc obhájce ve smyslu čl. 6 odst. 8 směrnice je možná pouze v přípravném řízení a pouze za okolností striktně vyjmenovaných v čl. 6 odst. 8 písm. a) a b), které musí být výslovně uvedeny v rozhodnutí, které je v zásadě napadnutelné, přistoupit k výslechu v nepřítomnosti advokáta?

3)

V případě kladné odpovědi alespoň na jednu z otázek uvedených v bodech 1 a 2 – je tedy třeba výše uvedená ustanovení směrnice vykládat v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním ustanovením, jako jsou:

4)

Musí být ustanovení uvedená v otázkách č. 1 a 2, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku směrnic vykládány v tom smyslu, že opravňují (nebo zavazují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a všechny státní orgány, aby nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou neslučitelná se směrnicí, jako jsou ustanovení uvedená v otázce č. 3, a aby v důsledku toho – vzhledem k uplynutí lhůty pro provedení směrnice – nahradily výše uvedenou vnitrostátní normu přímo účinnými normami směrnice?

5)

Musí být čl. 6 odst. 1, 2, 3 a 7 a článek 18 spolu s čl. 2 odst. 1 a 2 a body 11, 25 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, ve spojení s článkem 13 a bodem 50 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (2), vykládány v tom smyslu, že členský stát zaručuje právní pomoc z úřední povinnosti podezřelým nebo obviněným v trestním řízení, kteří byli v době řízení dětmi, ale následně dosáhli věku 18 let, a že tato pomoc je povinná až do pravomocného skončení řízení?

6)

V případě kladné odpovědi na otázku č. 5 – musí být tedy výše uvedená ustanovení směrnice vykládána v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 79 § 1 bod 1 trestního řádu, podle kterého musí mít obviněný v trestním řízení obhájce pouze do dovršení 18 let?

7)

Musí být ustanovení uvedená v otázce č. 5, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku směrnic vykládány v tom smyslu, že opravňují (nebo zavazují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a všechny státní orgány, aby nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou neslučitelná se směrnicí, jako jsou ustanovení uvedená v otázce č. 5, a aby použily ustanovení vnitrostátního práva, jako je čl. 79 § 2 trestního řádu vykládaná v souladu se směrnicí (prounijní výklad), tj. ponechaly obhájce ex offo obviněnému, který v době obvinění nedosáhl věku 18 let, ale následně v průběhu řízení dosáhl věku 18 let, a vůči němuž trestní řízení probíhá, až do pravomocného skončení řízení, za předpokladu, že je to nezbytné s ohledem na okolnosti bránící obhajobě, nebo také, aby – vzhledem k uplynutí lhůty pro provedení směrnice – nahradily výše uvedenou vnitrostátní normu přímo účinnými normami směrnice?

8)

Musí být čl. 4 odst. 1 až 3 ve spojení s body 18, 19 a 22 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a čl. 3 odst. 2 ve spojení s body 19 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (3) vykládány v tom smyslu, že příslušné orgány (státní zastupitelství, policie) by měly nejpozději před prvním úředním výslechem podezřelého policií nebo jiným příslušným orgánem neprodleně informovat jak podezřelého, tak subjekt rodičovské odpovědnosti, o těch právech, která jsou nezbytná pro zajištění řádného řízení, a o procesních úkonech v řízení, včetně zejména povinnosti ustanovit nezletilému podezřelému obhájce, a o důsledcích neustanovení zvoleného obhájce nezletilému obviněnému (ustanovení obhájce ex offo), a pokud jde o děti, které jsou podezřelými, měly by být tyto informace podány jednoduchým a přístupným jazykem odpovídajícím věku nezletilého?

9)

Musí čl. 7 odst. 1 a 2 ve spojení s bodem 31 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (4), ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. e) a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení, vykládány v tom smyslu, že orgány členského státu, které vedou trestní řízení s podezřelým/obviněným dítětem, jsou povinny poučit podezřelé dítě o právu odepřít výpověď a o právu nevypovídat ve vlastní neprospěch, a to způsobem, který je srozumitelný a přiměřený věku podezřelého?

10)

Musí být čl. 4 odst. 1 až 3 ve spojení s body 18, 19 a 22 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, a čl. 3 odst. 2 ve spojení s body 19 a 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení vykládány v tom smyslu, že požadavky stanovené ve výše uvedených ustanoveních nejsou splněny předáním obecného poučení krátce před výslechem nezletilého podezřelého bez zohlednění zvláštních práv vyplývajících z působnosti směrnice 2016/800, a navíc předáním tohoto poučení pouze podezřelému jednajícímu bez obhájce, aniž by toto poučení bylo předáno subjektu rodičovské odpovědnosti, a v situaci, kdy je toto poučení formulováno v jazyce nepřiměřeném věku podezřelého?

11)

Musí být články 18 a 19 ve spojení s bodem 26 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, a čl. 12 odst. 2 ve spojení s bodem 50 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody spolu s čl. 7 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 10 odst. 2 a bodem 44 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, jakož i zásada řádného soudního řízení vykládány v tom smyslu, že – pokud jde o vysvětlení podezřelého podaná během policejního výslechu provedeného bez přístupu k obhájci a bez toho, aby byl podezřelý řádně informován o svých právech, aniž by byl subjekt rodičovské odpovědnosti informován o právech a obecných aspektech průběhu řízení, na což má dítě nárok podle článku 4 směrnice 2016/800 – zavazují (nebo opravňují) vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti výše uvedených směrnic, a všechny státní orgány k tomu, aby zajistily účinek spočívající v tom, že se podezřelí/obvinění budou nacházet ve stejné situaci, v jaké by se nacházeli, kdyby k dotyčným porušením nedošlo, a aby se tedy k takovým důkazům nepřihlíželo, zejména pokud by informace získané při takovém výslechu v neprospěch takových osob měly být použity k jejich odsouzení?

12)

Musí být tedy ustanovení uvedená v otázce č. 11, jakož i zásada přednosti a zásada přímého účinku vykládány v tom smyslu, že vyžadují, aby vnitrostátní soud, který projednává trestní věc spadající do působnosti výše uvedených směrnic, a jakýkoli jiný státní orgán nepřihlížely k ustanovením vnitrostátního práva, která jsou s uvedenými směrnicemi neslučitelná, jako je článek 168a trestního řádu, podle něhož nelze prohlásit důkaz za nepřípustný pouze z toho důvodu, že byl získán v rozporu s procesními předpisy nebo trestným činem uvedeným v čl. 1 § 1 trestního zákoníku, ledaže byl důkaz získán v souvislosti s výkonem úředních povinností veřejného činitele v důsledku: vraždy, úmyslného ublížení na zdraví nebo zbavení svobody?

13)

Musí být čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, ve spojení s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU a zásadou efektivity v unijním právu, vykládán v tom smyslu, že státní zástupce, jakožto orgán podílející se na výkonu spravedlnosti, který dohlíží na dodržování zásad právního státu a zároveň zajišťuje přípravné řízení, má povinnost zajistit v přípravném řízení účinnou právní ochranu v rozsahu působnosti výše uvedené směrnice a že při účinném uplatňování unijního práva musí zaručit svou nezávislost a nestrannost[?]

14)

V případě kladné odpovědi na některou z otázek uvedených v bodech 1-4, 5-8, 9-12, a zejména v případě kladné odpovědi na otázku č. 13 – musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU (zásada účinné právní ochrany) ve spojení s článkem 2 SEU, zejména v souvislosti se zásadou dodržování zásad právního státu, jak je vykládána v judikatuře Soudního dvora (rozsudek ze dne 21. prosince 2021 ve spojených věcech C-357/19, C-379/19, C-547/19, C-811/19 a C-840/19, Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie a Tribunalul Bihor, EU:C:2021:1034), a zásada nezávislosti soudů stanovená v čl. 19 odst. 1 druhém pododstavci SEU a článku 47 Listiny základních práv, jak je vykládána v judikatuře Soudního dvora (rozsudek ze dne 27. února 2018, Associação Sindical dos Juízes Portugueses, C-64/16, EU:C:2018:117), vykládány v tom smyslu, že tyto zásady z důvodu možnosti nepřímého nátlaku na soudce a možnosti nejvyššího státního zástupce dávat v tomto ohledu závazné pokyny státním zástupcům nižšího stupně brání vnitrostátní právní úpravě, která vyjadřuje závislost státního zastupitelství na výkonném orgánu, jako je ministr spravedlnosti, a brání rovněž existenci vnitrostátní právní úpravy, která omezuje nezávislost soudu a nezávislost státního zástupce při uplatňování unijního práva, zejména: