1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii [(SEU)] ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie [(Listina)], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že jsou rozhodující pro přípustnost takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost, který slouží k napadení pravomocného soudního rozhodnutí v případě, že je třeba „zajistit soulad se zásadou demokratického právního státu, který naplňuje zásady společenské spravedlnosti“, je-li použití tohoto opravného prostředku nezbytné k zajištění účinnosti unijního práva?

2)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s článkem 47 [Listiny], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že za situace, kdy ustanovení vnitrostátního práva umožňují změnu nebo zrušení pravomocného soudního rozhodnutí v případě, že dojde k porušení zásad stanovených v ústavě členského státu za použití takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost[,] tato ustanovení mohou být právním základem pro zrušení nebo změnu pravomocného soudního rozhodnutí také v případě porušení unijního práva?

3)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU] ve spojení s článkem 47 [Listiny], jakož i s čl. 4 odst. 3 a článkem 2 [SEU] vykládány v tom smyslu, že za situace, kdy vnitrostátní soud porušil unijní právo způsobem, který z hlediska tohoto práva vedl k vadnému rozhodnutí ve věci, může být pravomocné soudní rozhodnutí zrušeno nebo změněno na základě použití takového opravného prostředku, jako je mimořádná stížnost, jenž podmiňuje takové rozhodnutí „zjevným“ porušením práva?