—

zrušil rozhodnutí žalované C(2019) 2526 final ze dne 2. dubna 2019 o státní podpoře SA.44896 poskytnuté Spojeným královstvím v souvislosti s daňovým osvobozením pro financování ovládaných zahraničních společností v rámci skupiny, a to v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobkyně nebo na některou z nich;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nesprávně použila čl. 107 odst. 1 SFEU nebo se dopustila zjevně nesprávného posouzení při volbě referenčního rámce pro analýzu daňového režimu. Komise měla použít jako referenční rámec režim korporátní daně Spojeného království, a nikoli pouze samotný režim pro ovládané zahraniční společnosti.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU nebo zjevně nesprávného posouzení, když zaujala nesprávný postoj k analýze režimu ovládaných zahraničních společností. Komise v bodech 124 až 126 napadeného rozhodnutí nesprávně považovala ustanovení kapitoly 9 části 9A Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 [zákon o daních z roku 2010 (mezinárodní a jiná ustanovení)] za formu výjimky z obecné daňové povinnosti stanovené v jeho kapitole 5.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při uplatnění čl. 107 odst. 1 SFEU, když v bodech 127 až 151 napadeného rozhodnutí shledala, že kritérium selektivnosti bylo naplněno tím, že s podniky nacházejícími se ve fakticky a právně srovnatelném postavení bylo zacházeno odlišně.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že „plné“ osvobození podle článku 371IB Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 je odůvodněno povahou a celkovou strukturou daňového systému.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že 75 % osvobození podle článku 371ID Taxation (International and Other Provisions) Act 2010 je odůvodněno povahou a celkovou strukturou daňového systému.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že plošné zdanění ovládaných zahraničních společností splňujících podmínky osvobození stanovené v uvedené kapitole 9 by porušilo svobodu usazování žalobkyň v rozporu s článkem 49 SFEU.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení v souvislosti se 75 % osvobozením a s problematikou pevného poměru.

8.

Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že rozhodnutí Komise porušuje obecné zásady unijního práva, jimiž jsou zásada zákazu diskriminace či zásada rovnosti.

9.

Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když směrnici Rady (EU) 2016/1164 (1), která nebyla použitelná ratione temporis, použila per analogiam nebo se o ni neoprávněně opírala.

10.

Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení při použití čl. 107 odst. 1 SFEU, když v bodě 176 napadeného rozhodnutí shledala, že existuje kategorie příjemců (která zahrnuje žalobkyně) a že tito (žalobkyně) obdrželi jakoukoli podporu, jakou potřebovali, jejíž vrácení má být zajištěno podle čl. 2 odst. 1 napadeného rozhodnutí.