This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62018TN0758
Case T-758/18: Action brought on 21 December 2018 — ABLV Bank v SRB
Věc T-758/18: Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – ABLV Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí
Věc T-758/18: Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – ABLV Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí
Úř. věst. C 82, 4.3.2019, pp. 59–60
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
4.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 82/59 |
Žaloba podaná dne 21. prosince 2018 – ABLV Bank v. Jednotný výbor pro řešení krizí
(Věc T-758/18)
(2019/C 82/71)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: ABLV Bank AS (Riga, Lotyšsko) (zástupci: O. Behrends, M. Kirchner a L. Feddern, advokáti)
Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 17. října 2018 ve vztahu k ABLV Bank, jímž Jednotný výbor pro řešení krizí odmítl přepočtení a vrácení příspěvku předem, který byl uvedenou bankou poskytnut do Jednotného fondu pro řešení krizí; |
|
— |
uložil žalovanému náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nepřikládal dostatečnou váhu poměrnému charakteru příspěvků do fondu. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil skutečnost, že sám výslovně uznal možnost, aby byly příspěvky vyplacené do fondu vráceny na poměrném základě. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil výslovné uznání, obsažené v čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/63 (1), že při splnění podmínek pouze za část příslušného roku jsou dlužné jen dílčí platby. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí mylně vycházel z čl. 70 odst. 4 nařízení č. 806/2014. (2) |
|
5. |
Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí vycházel z nesprávného výkladu čl. 12 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/63. |
|
6. |
Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásady právní jistoty a legitimního očekávání. |
|
7. |
Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásadu proporcionality. |
|
8. |
Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil zásadu nemo auditur. |
|
9. |
Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí nezohlednil relevantnost svých předchozích jednání. |
|
10. |
Desátý žalobní důvod vycházející z toho, že Jednotný výbor pro řešení krizí porušil články 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie. |
(1) Nařízení Komise v přenesení pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).