12.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 80/32

—

zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že se žalobkyně účastnila protiprávního jednání týkajícího se provize z přirážky, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—

zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že počátek protiprávního jednání spadal na 22. leden 2001, a nahradit toto datum dnem 1. října 2001, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—

zrušit rozhodnutí v rozsahu, v němž konstatuje, že záležitosti týkající se Hong Kongu, Japonska, Indie, Thajska, Singapuru, Koreje a Brazílie porušily článek 101 SFEU, článek 53 EHP a článek 8 dohody se Švýcarskem, nebo vrátit věc Komisi k novému rozhodnutí v dané věci;

—

zrušit nebo podstatně snížit pokutu uloženou žalobkyni rozhodnutím z hlediska všech bodů uvedených výše či každého z nich, či na základě neomezené pravomoci Tribunálu;

—

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

1)

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a nedostatečného odůvodnění v rozsahu, v němž Komise nepředložila dostatečně konkrétní důkazy ohledně účasti žalobkyně na koordinaci plateb provize z přirážek, když nezohlednila významné důkazy, které měla k dispozici, jež prokazovaly opak.

2)

Ve druhém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila nesprávného posouzení a porušení povinnosti dostatečně právně prokázat datum počátku protiprávního jednání žalobkyně. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že:

3)

Třetí žalobní důvod se týká nesprávného právního a skutkového posouzení, a rovněž zjevně nesprávného posouzení z toho důvodu, že Komise neměla pravomoc použít článek 101 SFEU nebo článek 53 EHP na situaci ohledně právního a správního režimu v oblasti letectví v Hong Kongu, Japonsku, Indii, Thajsku, Singapuru, Koreji a Brazílii, nebo nevykonala své pravomoci v souladu se zásadou mezinárodní zdvořilosti, nebo že při výkonu svých pravomocí nezohlednila zásadu mezinárodní zdvořilosti nebo ji nezohlednila řádně.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality, jež určuje, že tresty za trestný čin musí být přiměřené, a z porušení zásady rovného zacházení, jelikož pokuta uložená žalobkyni je nepřiměřená závažnosti protiprávního jednání. V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že:

5)

Pátý žalobní důvod se týká porušení povinnosti uvést přiměřené odůvodnění a zásady proporcionality, když za účelem odradit od pokračování v protiprávní jednání zvýšila základní částku pokuty o dalších 16 %.

6)

V šestém žalobním důvodu je vytýkáno nesprávné právní a skutkové posouzení, jakož i zjevně nesprávné posouzení a porušení zásad legitimního očekávání nebo rovného zacházení a oznámení o shovívavosti, a to v rozsahu, v němž Komise žalobkyni přiznala nejnižší míru snížení pokuty v souvislosti se shovívavostí, i přesto, že žalobkyně byla prvním podnikem, který o snížení pokuty podle oznámení o shovívavosti požádal.

7)

Sedmý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení a porušení zásady rovného zacházení a zásady proporcionality tím, že žalobkyni nebylo přiznáno snížení pokuty prostřednictvím zmírnění v rozsahu, v němž Komise přiměřeně nezohlednila skutečnost, že žalobkyně měla pouze omezenou účast na protiprávním jednání a neúčastnila se celého protiprávního jednání.