9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/85

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá znění návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program pro zlepšování kvality vysokoškolského vzdělávání a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (program Erasmus Mundus 2009–2013) a který rozšiřuje a zlepšuje současný akční program Erasmus Mundus, schválený EHSV již v minulosti.

1.2

Výbor má za to, že cíl vysoce zatraktivnit evropské univerzity pro studenty z celého světa má zásadní význam a měl by pomoci upozornit na vynikající úroveň evropského vysokého školství a výzkumu. Domnívá se nicméně, že tento program nesmí přispět k odlivu mozků ze třetích zemí. V tomto smyslu vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány a univerzitami třetích zemí provedla analýzu strategií, jež by vedly studenty, studentky a akademické pracovníky k využívání programu Erasmus Mundus a následně k návratu do zemí původu, aby přispívali k udržitelnému rozvoji těchto zemí. Výbor zdůrazňuje, že pro splnění tohoto cíle je nezbytné úzké propojení politik rozvojové spolupráce EU a programů jako Erasmus Mundus.

1.3

Výbor zaznamenal, že v novém akčním programu byly vyvinuty snahy o dosažení větší mobility akademických pracovníků, vzhledem k tomu, že se jim vyhrazuje 40 % z celkového počtu stipendií, oproti 16,6 %, jež měli k dispozici v současném programu. Tato spolupráce by měla být vnímána jako zdroj obohacení, a to nejen na vědecké úrovni, ale rovněž na úrovni kultury a vzdělání. V tomto smyslu Výbor zdůrazňuje, že by mobilita studentů a akademických pracovníků měla přestat být záležitostí individuální odpovědnosti, jak tomu často bývá, a že by tuto odpovědnost v čím dál tím větší míře měly přebírat instituce.

1.4

Výbor vybízí členské státy a Komisi, aby co nejrychleji a nejefektivněji odstranily překážky mobilitě akademických pracovníků a studentů způsobené vnitrostátními právními předpisy, a to jak ty související s přístupem do různých členských států, tak ty, které se týkají uznávání a ověřování získaných kvalifikací tak, aby tyto překážky neznemožňovaly přemístění těm, kdo mají zájem o zapojení do tohoto programu, nebo jim v něm jinak nebránily.

1.5

Výbor se domnívá, že postupy výběru musí zavést kompenzační mechanismy na celoevropské úrovni, aby se předešlo výrazné nevyváženosti mezi studijními obory a oblastmi původu studentů a akademických pracovníků a cílovými členskými státy. Tímto se Výbor výslovně připojuje ke znění přílohy rozhodnutí č. 2317/2003, kterým se zavedl program Erasmus Mundus, a doporučuje Evropskému parlamentu a Radě, aby jej zahrnuly do uvažovaného návrhu.

2.1

Obecným záměrem programu je zlepšit kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání a podpořit dialog a porozumění mezi národy a kulturami prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi a podpořit cíle vnější politiky EU a udržitelný rozvoj třetích zemí v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Program zahrnuje období 2009–2013.

2.2

Návrh sleduje tyto specifické cíle:

2.3

Soubory opatření, jež umožní uskutečnit iniciativu:

2.4

Záměrem tohoto programu je pokračovat v činnostech prvního programu (2004–2008), ale klade si vyšší cíle – přímějším způsobem zahrnout část pro vnější spolupráci, rozšířit svou oblast působnosti na všechny úrovně vysokoškolského vzdělávání, zlepšit příležitosti financování pro evropské studenty a nabídnout lepší možnosti pro spolupráci s vysokoškolskými institucemi z třetích zemí.

3.1

Stejně jako ve stanovisku k programu Erasmus World (2004–2008) (1) Výbor vítá návrh rozhodnutí Parlamentu a Rady a rovněž iniciativy, které byly nebo budou přijaty s cílem přispět k rozvoji kvality vzdělávání v Evropské unii a podpořit spolupráci se třetími zeměmi, tak jak je stanoveno v čl. 149 Smlouvy o založení ES.

3.2

V tomto dřívějším stanovisku Výbor vyjádřil plnou podporu iniciativám, které měly umožnit podporu kvalitního vysokoškolského vzdělávání, jež se mělo opírat o součinnost se třetími zeměmi prostřednictvím spolupráce mezi nejlepšími vysokoškolskými institucemi, význačnými akademickými pracovníky a nejlépe připravenými studenty z daných zemí. Tyto synergie měly být prospěšné pro obě strany a měly pomoci navázat kontakty a položit základ pro budoucí vztahy s větším porozuměním a užší spoluprací mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (2).

3.3

Vzhledem k tomu, že se jedná o stejný typ programu, s drobnými, ale důležitými změnami, odvolává se EHSV na tehdy vypracovaný komentář a připojuje k nim následující připomínky:

3.3.1

Program Erasmus Mundus se časově kryje s hlavním cílem Boloňského procesu vytvořit do roku 2010 evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a výzkumu prostřednictvím reforem, které sblíží národní systémy vysokoškolského vzdělávání.

3.3.2

Ale shoduje se rovněž v dalším vnějším cíli: upozornit svět na vysokou kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Proto pokud se má podařit zatraktivnit pro mladé studenty ze třetích zemí všechny, a nikoliv jen některé evropské univerzity, bude mít zásadní význam úspěch Boloňského procesu.

3.3.3

To také potvrdila Komise tím, že Boloňský proces učinila nedílnou součástí své politiky vzdělávání a odborné přípravy a přiznala mu stejný status, jako má výzkum v Evropské unii.

3.3.4

Tento cíl vytvořit evropský prostor vysokoškolského vzdělávání implikuje další cíl, totiž přilákat studenty a akademické pracovníky ze třetích zemí. Vzhledem k tomu, že má tento cíl velký a možná zásadní význam pro upevnění pozice Evropy ve světě, EHSV opakovaně a důrazně upozorňuje na to, že je nutné předejít odlivu mozků z rozvojových zemí (3).

3.3.5

V tomto smyslu je vhodným příkladem akce 2 (partnerství Erasmus Mundus), jelikož tato akce nejenže bere v úvahu specifické potřeby rozvoje třetí(-ch) země(-í), ale stanoví také omezené a krátkodobé výměny. Podle EHSV musí všechny navrhované akce pomoci v tom, aby bylo období výuky či studia strávené na evropských univerzitách přínosné jak pro akademické pracovníky/pracovnice, tak i pro studenty/studentky ze třetích zemí, ale tito musí být pobízeni k návratu do zemí původu, aby zde přispívali k udržitelnému rozvoji a sociální soudržnosti; zároveň by tyto pobyty mohly být výjimečným nástrojem zahraniční propagace našich univerzit.

3.3.6

Riziko zvýšení odlivu mozků z míst, kde jich je právě nejvíce zapotřebí, způsobené zejména nedostatkem tržních příležitostí nebo jednoduše špatnými podmínkami pro pokračování ve vědecké práci, lze ve třetích zemích snížit zavedením magisterských a doktorských programů, jejichž součástí by byly studijní pobyty nebo stáže v evropských zemích na taková období, aby neztratili kontakt se svými zeměmi původu.

3.3.7

Toto riziko lze také snížit prostřednictvím opatření, jež by se týkaly samotných univerzit – součástí dohod, které by podepsaly, by byly strategie pro návrat s případným zahrnutím kompenzačních opatření.

3.3.8

Program Erasmus Mundus, který odpovídá globální perspektivě politik Evropské unie a který je rozvíjen v rámci Lisabonské strategie, jejímž cílem je učinit z evropské ekonomiky znalostní a nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, – a to ať už pokud uvažujeme spolupráci se zeměmi, s nimiž již EU dohody podepsala, nebo ze širšího hlediska strategické spolupráce se třetími zeměmi – musí otázku odlivu mozků považovat za vážný problém pro vyvážený rozvoj zemí, se kterými spolupracuje (4).

3.3.9

Na druhou stranu je důležité upozornit na to, že tento program má další cíl, a sice podporovat kulturní výměnu v rámci zvyšování kvality vzdělávání a vědecké náročnosti (5). Proto by tento program neměl být záminkou pro zavedení komerčního pojetí vysokoškolského vzdělávání, ale měl by pomoci zvýšit kvalitu výuky, nezávislý výzkum, úctu k akademické svobodě a, jak stojí v návrhu, posílit boj proti sociálnímu vyloučení ve všech jeho formách.

3.4

Podobně jako tomu je v případě Boloňského procesu, je zapotřebí, aby se interní i externí systém hodnocení univerzit opíral o kritéria, jež by zohledňovala akademickou realitu, a aby univerzity vedl k dosahování vynikající úrovně, bezpodmínečně nutné k přilákání studentů a akademických pracovníků ze třetích zemí, za současného zachování vlastní identity.

4.1

Jeden ze základních prvků programu Erasmus Mundus se týká mobility studentů a akademických pracovníků. Boloňská praxe ukázala, že mobilitě studentů se věnovalo více pozornosti než mobilitě akademických pracovníků, a to přesto, že v prohlášeních se zdůrazňoval význam mobility akademických pracovníků pro zaručení zdaru Boloňské strategie. Na to také upozornila Rada Evropy v roce 2006, když ji označila za „neúplnou a roztříštěnou“.

4.1.1

Z tohoto faktu je třeba se poučit a zajistit, aby Erasmus Mundus tuto mobilitu akademických pracovníků podpořil a, jak je stanoveno v jednom ze šesti hlavních cílů Boloňského procesu týkajícím se akademických a výzkumných pracovníků, i zde je zapotřebí překonat překážky skutečné mobility akademických pracovníků a klást zvláštní důraz na náležité uznání a ohodnocení výzkumu, výuky či sebevzdělávání prováděných během pobytu mimo obvyklé pracoviště.

4.1.2

Je velmi důležité vzít v úvahu různé faktory, jejichž význam by se neměl podcenit:

4.1.3

V tomto smyslu je zapotřebí zajistit, aby byla výměna akademických pracovníků přínosná jak pro země přijímající, tak pro země vysílající, pro studenty a také pro samotné univerzity. Umožnit občanům třetích zemí získat kvalifikaci a znalosti formou studijního pobytu v Evropě může být způsob, jak podpořit mobilitu inteligence, která je prospěšná jako pro země vysílající, tak pro ty přijímající. Mezi nejznámější formy výměny patří krátkodobé návštěvy nebo stáže, vědecké dovolené nebo specifické výzkumné programy, ale není to vyčerpávající seznam možností existujících na této úrovni.

4.2

Sdělení obsahuje některé aspekty, s nimiž EHSV bez výhrady souhlasí a jež by pro svůj význam měly být zdůrazněny:

4.2.1

Otázka jazykové a kulturní rozmanitosti, které se tato záležitost týká a kterou by ti, co si Evropu zvolí jako svou destinaci, měli považovat za další příležitost. Uznat, že jeden určitý jazyk se stává „jazykem vědy“, neznamená přehlížet hodnotu, kterou vzdělání a výzkumu v globalizovaném světě přináší studium jiných jazyků, které zaručí větší jazykovou bohatost a příležitosti pro všechny, včetně občanů Evropské unie a lidí pobývajících na jejím území, kteří mluví pouze svým rodným jazykem.

4.2.2

Další problémy související s tématem akademických pracovníků a studentů ze třetích zemí jsou složité a neustále se měnící (a stále méně pružné) předpisy z oblasti migrace. V žádném případě nesmějí být překážkou mobilitě akademických a výzkumných pracovníků a studentů. Zejména je zapotřebí naplnit usnesení Evropské rady týkající se udělování víz studentům a akademickým pracovníkům zapojeným do tohoto typu programů.

4.2.3

Program Erasmus Mundus musí v plné míře splnit další stanovený cíl: má být nástrojem boje proti sociálnímu vyloučení ve všech jeho formách včetně rasismu a xenofobie a přispět k odstranění nerovností mezi muži a ženami.

4.3

Výsledky studie, kterou v letech 2004 až 2005 na žádost Komise vypracovalo sdružení Academic Cooperation Association, ukazují, že je nezbytné vypracovat evropskou strategii na upevnění evropského prostoru vyššího vzdělávání, a vyvrátit tak myšlenku, že v Evropě existují kvalitní univerzity pouze v těch nejrozvinutějších zemích nebo v zemích s nejsilnější univerzitní tradicí.

4.3.1

Tato strategie koresponduje s požadavkem (uskutečněným ve stávajícím programu Erasmus Mundus) na povinné zakládání partnerství mezi nejméně třemi univerzitami z nejméně tří zemí, nezbytným předpokladem pro podání žádosti. Program pro období 2009–2013 tuto podmínku zachoval, s čímž ESHV plně souhlasí (6).

4.3.2

Nicméně nejdůležitějšími kritérii pro zvýšení atraktivity evropských univerzit, související s jejich mezinárodní prestiží, jsou kvalita sboru akademických pracovníků, výše nákladů na studium, výše udělovaných stipendií, prestiž jednotlivých titulů, možnosti uplatnění na pracovních trzích, povědomí o jednotlivých univerzitách ze zemí EU ve třetích zemích, ale také výše životních nákladů v dané zemi či obtíže se získáváním vstupních víz. Při udělování stipendií musí být zohledněny všechny tyto faktory, a zejména výše životních nákladů a školného.

4.3.3

Tato nová fáze programu Erasmus Mundus by proto měla být příležitostí k tomu, aby se se zástupci univerzit, s akademickými pracovníky a se studenty projednala opatření na rozšíření povědomí o hodnotách dalších univerzit z dalších zemí Evropské unie s cílem zvýšit zájem studentů a akademických pracovníků ze třetích zemí.

4.3.4

Jeden ze způsobů, jak realizovat tento cíl, je po vzoru Boloňského procesu zvýšit povědomí o evropském univerzitním prostoru jako celku v rámci stávajících informačních zdrojů, které jsou konzultovány zájemci o studium mimo zemi původu (internet, webové stránky, zastoupení EU).

4.3.5

Mohl by se tak na základě institucionální spolupráce mezi členskými státy, Komisí a univerzitními orgány vytvořit a pečlivě připravit snadno přístupný evropský univerzitní portál, který by se pravidelně aktualizoval, byl obsahově atraktivní a měl širokou publicitu a přes který by bylo možné vstoupit do portálů různých evropských univerzit; také by se mohly vytvořit speciální útvary při zastoupeních Evropské unie, které by se zabývaly zvyšováním povědomí o evropském univerzitním prostoru.

4.4

Zásadní význam pro atraktivitu evropského univerzitního prostoru má vysoce kvalifikovaný, dobře finančně ohodnocený a z profesionálního hlediska uznávaný sbor akademických pracovníků.

4.5

EHSV znovu potvrzuje své přesvědčení, že program Erasmus Mundus je vynikající příležitost k identifikaci těch nejnadějnějších mladých studentů, akademických a výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří budou jistě velmi přínosní pro rozvoj samotného evropského prostoru. Nicméně je třeba zdůrazňovat skutečnost, že mnozí vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé z Evropy mají ve svých zemích velké potíže při hledání důstojného a vhodného zaměstnání. Tento postřeh by spíše než výtkou vůči programu Erasmus Mundus měl být podnětem k zahájení reflexe o tomto problému.

4.6

Je důležité podtrhnout fakt, že v mnoha rozvojových zemích jsou pouze veřejné univerzity schopny demokratizovat vysokoškolské vzdělání a odstranit diskriminaci a nerovnosti (jeden z cílů stanovených v programu Erasmus Mundus). V tomto směru a v těchto případech by se tedy program měl (nezávisle na tom, že nesmí přistupovat rozdílně k veřejnému a soukromému sektoru) podílet na konsolidaci a upevňování postavení veřejných univerzit ve třetích zemích a pomáhat jim tak v plnění cílů poskytovat kvalitní vzdělání a provádět kvalitní výzkum v akademické svobodě.

4.7

V čl. 5 písm. f) návrhu by bylo vhodné zmínit také sociální partnery (zástupce zaměstnanců a podnikatelů), kteří znají reálnou situaci a potřeby, které má trh práce v oblasti kvalifikací. Potřeby hospodářského a sociálního rozvoje třetích zemí by měly být zohledněny také při přípravě osnov magisterských a doktorských studijních programů.

4.8

V příloze rozhodnutí č. 2317/2003 (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 1), které zavádí program současný Erasmus Mundus, stojí (postupy výběru, písm. b) ): „[…] K postupům výběru náleží clearingový mechanismus na evropské úrovni, aby se zabránilo velké nerovnováze mezi jednotlivými studijními obory a rovněž regiony, odkud pocházejí studenti a akademičtí pracovníci vysokých škol, a členskými státy určení; […]“. Tato zmínka byla v příloze k návrhu nového programu Erasmus Mundus odstraněna. Jestliže je jednou z priorit programu zviditelnit evropské univerzity a umožnit univerzitám z členských států se ho účastnit, je logické upřednostnit používání této zásady výběru účastnických univerzit, aby se předešlo tomu, že se v rámci programu bude udělovat podpora vždy stejným státům a stejným univerzitám.