This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32022D2320
Council Decision (CFSP) 2022/2320 of 25 November 2022 on Union support for the implementation of a project ‘Unlocking Innovation: Enabling Technologies and International Security’
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2320 ze dne 25. listopadu 2022 o podpoře Unie při provádění projektu „Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2320 ze dne 25. listopadu 2022 o podpoře Unie při provádění projektu „Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“
ST/14543/2022/INIT
Úř. věst. L 307, 28.11.2022, pp. 142–148
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
|
28.11.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 307/142 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2320
ze dne 25. listopadu 2022
o podpoře Unie při provádění projektu „Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z roku 2016 zdůrazňuje, že Unie zvýší svůj příspěvek ke kolektivní bezpečnosti. |
|
(2) |
Ve strategii Unie proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně z roku 2018 nazvané „Zajištění zbraní, ochrana občanů“, se uvádí, že Unie použije příslušné nástroje k podpoře výzkumu a vývoje v oblasti spolehlivých a nákladově efektivních technologií k zabezpečení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a k omezení rizika odklonu. Rada dále ve svých závěrech o přijetí strategie vzala na vědomí vývoj bezpečnostní situace, včetně hrozby terorismu v Unii a vývoje v oblasti konstrukce a technologií ručních palných a lehkých zbraní, který má dopad na schopnost vlád tuto hrozbu řešit. |
|
(3) |
Sdělení Komise z roku 2018 nazvané „Umělá inteligence pro Evropu“ uvádí, že hlavní zásadou veškeré podpory výzkumu v souvislosti s umělou inteligencí bude vývoj „odpovědné umělé inteligence“. Dále konstatuje, že jelikož s umělou inteligencí lze snadno obchodovat v mezinárodním měřítku, budou v této oblasti udržitelná pouze globální řešení, a že Unie bude podporovat využívání umělé inteligence a souvisejících technologií obecně s cílem napomoci řešení globálních výzev, podpořit provádění Pařížské dohody a dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN. |
|
(4) |
Generální tajemník OSN ve zprávě z roku 2021 nazvané „Aktuální vývoj vědy a technologií a jeho potenciální dopad na úsilí v oblasti mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení“ upozornil na rostoucí obavy z toho, že vývoj ve vědě a technologiích s významem pro bezpečnost a odzbrojení je rychlejší než normativní a správní rámce pro pochopení a řízení rizik. |
|
(5) |
Unie si přeje přispět ke kolektivní bezpečnosti i k potenciálu pro využití příležitostí, které nové technologie nabízejí, jakož i k řešení výzev s nimi spojených, zejména pokud jde o mnohostranný systém odzbrojení a kontroly zbraní, |
|
(6) |
Unie by měla podporovat provádění projektu „Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. S ohledem na provádění globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU a s přihlédnutím ke strategii Unie proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně nazvané „Zajistit bezpečnost zbraní a chránit občany“, jakož i ke sdělení Komise nazvanému „Umělá inteligence pro Evropou“ podporuje Unie provádění projektu „Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“.
2. Projektové činnosti, jež mají obdržet podporu Unie, mají tyto specifické cíle: Podporovat práci, kterou provádí Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (dále jen „UNIDIR“) v rámci svého programu pro bezpečnost a technologie (SECTEC) s cílem zlepšit znalosti a porozumění, pokud jde o nové a nově vznikající technologie, které mají význam pro mezinárodní bezpečnost.
3. Činnosti v rámci projektu budou zejména:
|
a) |
monitorovat, identifikovat a zlepšovat pochopení nových a nově vznikajících technologií, jakož i nové aplikace etablovaných technologií a umožňovat porozumění těmto technologiím, a to s cílem poskytovat tvůrcům politik a osobám s rozhodovací pravomocí dostupné znalosti o posuzovaných technologických oblastech na základě technicky a vědecky podložených důkazů; |
|
b) |
usilovat o lepší pochopení toho, jak by bylo možné využívat nové základní technologie a jakého účinku by mohly dosáhnout v souvislosti s bezpečností. Práce prováděná v rámci tohoto pilíře se zaměří rovněž na rostoucí míru sbližování různých technologií a jejich mezioborových aplikací a zaměří se zejména na to, jaký bude mít pokrok v základních technologiích vliv na budoucnost konfliktů a bojišť; |
|
c) |
zkoumat, zda nové základní technologie představují nové výzvy v oblasti správy a řízení, a pokud ano, jak lze tradiční soubor nástrojů pro kontrolu zbraní modernizovat tak, aby tyto výzvy řešil. Kromě toho bude projekt rovněž zkoumat doplňkovost tradičních opatření pro kontrolu zbraní s širšími opatřeními v oblasti správy a řízení technologií, která mohou přispět k dosažení stejných cílů, pokud jde o bezpečnost, stabilitu, bezpečnost, snižování rizik a nešíření. |
4. Podrobný popis projektu je uveden v příloze.
Článek 2
1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věcí a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
2. Projekt uvedený v článku 1 po technické stránce provádí UNIDIR.
3. UNIDIR plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s UNIDIR nezbytná ujednání.
Článek 3
1. Finanční referenční částka na provádění projektu financovaného Unií uvedeného v článku 1 činí 1 234 011 EUR.
2. Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na rozpočet Unie.
3. Na řádnou správu výdajů financovaných částkou uvedenou v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s UNIDIR dohodu o přiznání příspěvku. Dohoda o přiznání příspěvku musí obsahovat ustanovení o tom, že UNIDIR zajistí odpovídající zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.
4. Komise usiluje o uzavření dohody o přiznání příspěvku uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích tohoto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.
Článek 4
1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí, vycházející z čtvrtletních zpráv vypracovaných institutem UNIDIR. Na základě těchto zpráv provádí Rada hodnocení.
2. Komise informuje o finančních aspektech provádění projektu uvedeného v článku 1.
Článek 5
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Pozbývá platnosti 24 měsíců od uzavření dohody o přiznání příspěvků podle čl. 3 odst. 3. Toto rozhodnutí však pozbývá platnosti šest měsíců ode dne vstupu v platnost, nebude-li uvedená dohoda v této lhůtě uzavřena.
V Bruselu dne 25. listopadu 2022.
Za Radu
předseda
J. SÍKELA
PŘÍLOHA
PROJEKTOVÝ DOKUMENT
„Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“
Úvod
Pokrok ve vědě a technice je klíčovým faktorem umožňujícím hospodářský a sociální rozvoj a prosperitu. Jak však uvedl generální tajemník OSN ve zprávě z roku 2021 nazvané „ Aktuální vývoj vědy a technologie a jeho potenciální dopad na úsilí v oblasti mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení “, vzrůstají obavy, že „vývoj ve vědě a technologiích s významem pro bezpečnost a odzbrojení je rychlejší než normativní a správní rámce pro pochopení a řízení rizik“.
Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) je autonomní institucí v rámci OSN, která provádí nezávislý výzkum v oblasti odzbrojení a souvisejících problémů, zejména otázek mezinárodní bezpečnosti. V minulosti hrál UNIDIR vedoucí úlohu při podpoře úsilí o pochopení a reakci na bezpečnostní důsledky rychlého a transformačního technologického pokroku. Tuto práci dnes vede specializovaný víceletý program pro bezpečnost a technologie (SECTEC), který je klíčovým poskytovatelem znalostí a prostředníkem mezi mezinárodní diplomatickou komunitou, soukromým sektorem a občanskou společností (pouze za poslední dva roky více než 13 000 stažených publikací a více než 6 500 účastníků akcí). Práce v rámci programu SECTEC má rovněž významný politický dopad, včetně konkrétních zmínek ve dvou konsensuálních zprávách o mezinárodní kybernetické bezpečnosti přijatých Valným shromážděním OSN.
Navrhovaný dvouletý projekt s názvem „ Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“ se zaměří na vybrané klíčové základní technologie a jejich možný dopad na mezinárodní bezpečnost. Činnosti v rámci tohoto projektu budou uspořádány do tří oblastí, jak je podrobně popsáno v následujícím oddílu.
Projekt bude plně začleněn do širšího pracovního programu SECTEC, využije znalostních aktiv a sítí, které již byly vytvořeny v rámci širšího programu, a přispěje k dosažení jeho celkových cílů, které jsou úzce v souladu s hlavním mandátem institutu UNIDIR:
|
— |
Formovat politiku a rozhodování. Technologické inovace vnášejí do globálního bezpečnostního prostředí nové úrovně nejistoty a zpochybňují tradiční chápání konfliktů, jakož i koncepce kontroly zbraní a reakce. Nástroje a procesy v rámci mnohostranných mechanismů odzbrojování, jakož i regionálních a vnitrostátních mechanismů bude třeba přizpůsobit tak, aby rozvíjely účinné politické reakce na nové technologie. Program SECTEC se bude snažit přispět k navrhování takových politických reakcí a formovat je, a to vytvářením znalostí, poskytováním poradenství a přípravou návrhů. |
|
— |
Zmenšit mezeru ve znalostech o technologických aspektech mezinárodní bezpečnosti. Mnoho výzev a příležitostí, které přinášejí nové technologie, vychází z jejich technických vlastností, což ztěžuje provádění politik nebo regulačních opatření bez náležitého pochopení dané technologie, včetně souvisejících rizik a příležitostí. Další komplikace přináší duální (nebo univerzální) využití mnoha takových inovací, což vyžaduje širší pochopení možných mezioblastních účinků a provázanosti jakýchkoli politických nebo regulačních opatření. |
|
— |
Propojovat komunity. V době rostoucí globální nestability a nedůvěry a rozmachu různých aktérů, většího šíření znalostí a odborných znalostí, kdy jsou možnosti tradičních forem regulace omezenější, je naléhavě nutné, aby se různé komunity spojily a sdílely poznatky, které budou podkladem pro příslušné programy. Týká se to komunit působících v různých odvětvích (např. vlád, průmyslu, občanské společnosti), jakož i komunit v rámci mnohostranného mechanismu, které tradičně působí izolovaně v různých oblastech (např. mezinárodní bezpečnost, rozvoj, digitální spolupráce, trestná činnost). Program SECTEC využije jedinečného postavení institutu UNIDIR k činnosti napříč tradičními oblastmi ve snaze propojit diskurzy, které spolu vzájemně stále více souvisejí, propojit komunity a upevňovat znalosti. |
PROJEKT
Reakce na výzvy a využití příležitostí, které nabízí technologický pokrok v kontextu míru a bezpečnosti, je složitým úkolem. Obecně to vyžaduje schopnost pochopit, o jakou technologii se jedná, jak by mohla být použita a za jakým účelem a jaké nástroje správy jsou k dispozici pro řízení nebo kontrolu jejího vývoje a používání. Navrhovaný projekt s názvem „ Odblokování inovací: základní technologie a mezinárodní bezpečnost“ si klade za cíl prozkoumat vývoj, uplatňování a správu vybraných klíčových základních technologií a jejich význam pro mezinárodní mír a bezpečnost prostřednictvím tří pracovních oblastí popsaných níže.
Pro účely tohoto projektu jsou základní technologie definovány jako technologie, které umožňují nebo podporují inovace, rozvoj schopností a větší vliv v dalších oblastech využití v rámci činnosti programu SECTEC institutu UNIDIR, konkrétně v oblasti kybernetiky, umělé inteligence a autonomie a systémové integrace. To je v souladu s politikou EU v oblasti klíčových základních technologií, která uznává zásadní úlohu, kterou tyto průřezové technologie hrají jako hnací síla inovací napříč odvětvími a aplikacemi.
Projekt se zaměří na příležitosti a výzvy souvisejícími se čtyřmi základními technologiemi, které jsou považovány za zvláště důležité z hlediska bezpečnosti: pokročilé materiály (např. polovodiče, mikrotechnologie a nanotechnologie), části a součásti (např. mikročipy, senzory), infrastruktura (např. infrastruktura pro připojení příští generace – 5G a 6G, internet věcí, cloud, svrchovaný internet) a zpracování dat a výpočetní technika (např. cloud, edge a kvantová výpočetní technika).
1. Pracovní oblast č. 1: Sledování trendů a zvyšování povědomí o vývoji vědy a techniky
1.1. Účel
Účelem této pracovní oblasti je identifikovat a pochopit nové a vznikající technologie, jakož i nové využití zavedených technologií. Činnost v rámci této pracovní oblasti se zaměří především na poskytování dostupných znalostí o posuzovaných technologických oblastech tvůrcům politik a osobám s rozhodovací pravomocí, a to na základě technicky a vědecky podložených důkazů.
1.2. Očekávané výsledky:
|
a) |
Lepší připravenost tvůrců politik a osob s rozhodovací pravomocí na výzvy a příležitosti, které představují nové a vznikající technologie. |
|
b) |
Lepší pochopení vazeb a konvergence mezi různými technologiemi. |
|
c) |
Větší povědomí o možných rizicích a přínosech nových technologií a zajištění kapacit včasného varování pro státy s omezenou schopností provádět mapování situace. |
1.3. Popis pracovní oblasti
Tato pracovní oblast bude zahrnovat dvě hlavní činnosti. Za prvé umožní vytvoření funkce průběžného mapování situace v oblasti technologického vývoje, aby bylo zajištěno, že nejrelevantnější vědecký a technologický pokrok bude zjištěn, prověřen a analyzován v raných fázích vývoje nebo použití. Výsledkem této činnosti budou dva výroční přehledy nejvýznamnějších trendů v oblasti technologických inovací, které se týkají mezinárodního míru a bezpečnosti. Výsledky budou doplňovat, nikoli však zdvojovat práci prováděnou v rámci oficiálních multilaterálních procesů, jako je skupina vládních odborníků na vznikající technologie v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních a otevřená pracovní skupina pro bezpečnost informací a komunikačních technologií a jejich využívání a přispějí k širšímu souboru příslušných multilaterálních činností, jako jsou například výroční zpráva generálního tajemníka OSN o úloze vědy a technologie v kontextu mezinárodního míru a bezpečnosti, společná agenda včetně nového programu pro mír a summitu o budoucnosti, který se uskuteční v roce 2023.
V rámci druhé činnosti v této pracovní oblasti bude uspořádáno osm technologických snídaní, které mají diplomatickým komunitám v Ženevě a New Yorku čtvrtletně nabídnout příležitost učit se a diskutovat v neformálním prostředí a prostřednictvím přímé spolupráce s odborníky o konkrétních základních technologiích, které jsou důležité pro mezinárodní mír a bezpečnost. Každá akce se bude konat dvakrát: poprvé fyzicky v Ženevě a podruhé virtuálně pro komunitu v New Yorku.
2. Pracovní oblast č. 2: Pochopení dopadu vědy a techniky na mezinárodní mír a bezpečnost
2.1. Účel
Účelem této pracovní oblasti je pochopit, jak by bylo možné využívat nové základní technologie a jakého účinku by mohly dosáhnout v bezpečnostních kontextech. Práce v rámci tohoto pilíře se zaměří rovněž na rostoucí sbližování různých technologií a jejich mezioborového využití. Tato pracovní oblast se zejména soustředí na to, jak pokrok v základních technologiích utváří budoucnost konfliktů a bojišť.
2.2. Očekávané výsledky:
|
a) |
Lepší pochopení dopadu nových a vznikajících základních technologií na mír a bezpečnost ze strany osob, které určují politiku. |
|
b) |
Větší schopnost vytvářet vazby a propojení mezi oblastmi použití různých technologií, což povede k informovanějším politickým diskusím napříč oblastmi a procesy. |
|
c) |
Větší schopnost určit způsoby politických zásahů zaměřených na snížení rizik, která představují nové technologie, aniž by se tím bránilo pokroku a inovacím. |
2.3. Popis pracovní oblasti
Tato pracovní oblast bude zahrnovat provedení čtyř výzkumných studií, pro každou podkategorii zvažovaných základních technologií jednu. Každá výzkumná studie se zaměří jak na úvod do samotné technologie, tak na analýzu pozitivních a negativních dopadů, které by tato technologie mohla mít na mezinárodní mír a bezpečnost. Metodika výzkumu použitá k provedení takových posouzení dopadů zohlední nejen vojenské schopnosti, ale případně i politické, hospodářské, sociální, technologické, právní a environmentální faktory (analýza PESTLE). Výsledkem těchto výzkumných studií budou písemné zprávy se shrnutími, která budou k dispozici ve všech úředních jazycích OSN s cílem podpořit větší dosah a přístupnost (překlad úplných zpráv bude proveden v závislosti časových možnostech a dostupnosti zdrojů).
S ohledem na složitý politický, vojenský, právní a technický ekosystém, v němž jsou tyto technologie vyvíjeny a zaváděny, budou kromě toho v rámci této pracovní oblasti uspořádány čtyři mnohostranné dialogy, které doplní výzkumné činnosti a podpoří výměnu názorů a předávání znalostí mezi různými komunitami zúčastněných stran. Formát těchto dialogů bude hybridní a načasovaný tak, aby byl přístupný publiku z celého světa.
3. Pracovní oblast č. 3: Modernizace kontroly zbraní a koncipování správy pro 21. století
3.1. Účel
Účelem této pracovní oblasti je prozkoumat, zda nové základní technologie přinášejí nové výzvy v oblasti správy, a pokud ano, jak lze tradiční soubor nástrojů pro kontrolu zbraní modernizovat tak, aby tyto výzvy řešil. Kromě toho bude tato oblast činnosti rovněž zkoumat doplňkovost tradičních opatření pro kontrolu zbraní s širšími opatřeními v oblasti správy technologií, která mohou přispět k dosažení stejných cílů v oblasti zabezpečení, stability, bezpečnosti, snižování rizik a nešíření.
3.2. Očekávané výsledky
|
a) |
Lepší pochopení možných silných stránek a omezení stávajícího souboru nástrojů pro kontrolu zbraní s cílem reagovat na nové a vznikající technologie. |
|
b) |
Lepší porozumění širšímu souboru nástrojů pro správu technologií (např. průmyslovým normám, samoregulačním mechanismům) a tomu, jak může mezinárodní bezpečnostní komunita využít tyto nástroje v zájmu posílení míru, stability a bezpečnosti ve světě. |
|
c) |
Vzájemné obohacování znalostí napříč odvětvími prostřednictvím neformální výměny otevřené všem členským státům OSN, průmyslu a občanské společnosti obecně. |
3.3. Popis pracovní oblasti
Tato pracovní oblast bude vycházet ze zjištění vyplývajících z pracovní oblasti č. 2 s cílem dále rozšířit analýzu vybraných základních technologií prostřednictvím čtyř dalších výzkumných studií zaměřených na konkrétní výzvy v oblasti správy a potenciální politické reakce. Podobně jako v pracovní oblasti č. 2 bude každá výzkumná studie doplněna specializovaným dialogem mnoha zúčastněných stran vedeným v hybridním formátu s cílem získat poznatky napříč odvětvími, které lze využít ke zlepšení reakcí v oblasti mezinárodní bezpečnostní politiky.
Kromě toho bude tato oblast činnosti zahrnovat konceptualizace a včasné navržení interaktivní infografiky, která umožní určit a zmapovat příslušné nástroje pro kontrolu zbraní a širší nástroje pro správu technologií na regionální a mezinárodní úrovni pro vybrané základní technologie. Tato činnost bude sloužit k testování metodiky pro identifikaci a stanovení priorit použitelných a relevantních nástrojů, jakož i různých možností vizualizace údajů. Infografika bude zveřejněna na zvláštní internetové stránce UNIDIR.