—

nařídil založení dokumentů ze správního řízení, které vedlo k vydání napadeného rozhodnutí, do spisu, jak se požaduje v této žalobě;

—

zrušil článek 1, jakož i články 4 až 6 rozhodnutí Komise C(2020) 8550 final ze dne 4. prosince 2020, „o režimu podpor SA.21259 (2018/C) (ex 2018/NN), který zavedlo Portugalsko ve prospěch svobodného pásma Madeiry (Zona Franca de Madeira; ZFM) – Režim III“, a

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

1)

První žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení, neboť sporné opatření má obecnou povahu a není selektivní, takže nepředstavuje veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

2)

Druh žalobní důvod, vycházející z tvrzení, že Komise v každém případě neprokázala splnění kritérií narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

3)

Třetí žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení při uplatnění článku 108 SFEU a článků 21 až 23 nařízení (EU) 2015/1589, protože se jedná o existující podpory.

4)

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení v rozhodnutí, neboť Režim III svobodného pásma Madeiry (ZFM) byl prováděn v souladu s rozhodnutími Komise z let 2007 a 2013 a s články 107 a 108 SFEU.

5)

Pátý žalobní důvod, vycházející z nesprávných skutkových zjištění uvedených v rozhodnutí, resp. z jeho nedostatečného odůvodnění, neboť požadavky daňového režimu a jejich kontrola ze strany vnitrostátních orgánů jsou vhodné pro účely kontroly Režimu III ZFM.

6)

Šestý žalobní důvod, vycházející z nesprávných skutkových zjištění uvedených v rozhodnutí, resp. z nedostatku odůvodnění, protože Portugalská republika prováděla kontroly ve vztahu k požadavku na vytváření či udržení pracovních míst.

7)

Sedmý žalobní důvod, vycházející z porušení obecných zásad unijního práva. Žalobkyně namítá konkrétně porušení práva na obhajobu, porušení zásady právní jistoty a zásady řádné správy, jakož i nedostatek odůvodnění.