EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012XX0209(01)

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k právním návrhům týkajícím se společné zemědělské politiky po roce 2013

Úř. věst. C 35, 9.2.2012, p. 1–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

9.2.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/1


Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k právním návrhům týkajícím se společné zemědělské politiky po roce 2013

2012/C 35/01

EVROPSKÝ INSPEKTOR OCHRANY ÚDAJŮ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2),

s ohledem na žádost o stanovisko podle čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001,

PŘIJAL TOTO STANOVISKO:

1.   ÚVOD

1.1   Konzultace evropského inspektora ochrany údajů

1.

Dne 12. října 2011 přijala Komise tyto návrhy (dále jen „návrhy“) týkající se společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) po roce 2013, které byly evropskému inspektorovi ochrany údajů zaslány ke konzultaci tentýž den:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „nařízení o přímých platbách“) (3),

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (dále jen „nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (4),

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“) (5),

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (dále jen „horizontální nařízení“) (6),

návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (7),

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013 (8),

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy (9).

2.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že je Komisí formálně konzultován a že v navrhovaných preambulích nařízení o přímých platbách, nařízení o jednotné společné organizaci trhů a nařízení o rozvoji venkova se na toto stanovisko odkazuje.

1.2   Cíle návrhů a zpracování osobních údajů

3.

Cílem návrhů je poskytnout rámec pro 1) životaschopnou produkci potravin; 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu; a 3) vyvážený územní rozvoj. Za tímto účelem stanoví několik režimů podpory pro zemědělce a rovněž další opatření pro stimulaci rozvoje zemědělství a venkova.

4.

V různých fázích realizace těchto programů se zpracovávají osobní údaje, zejména údaje týkající se příjemců podpory, ale také třetích stran (zpracování žádostí o podporu, zajištění transparentnosti plateb, kontrola a boj proti podvodům atd.). Podstatnou část údajů sice zpracovávají členské státy na svou vlastní odpovědnost, ale Komise má k většině z nich přístup. Příjemci a v některých případech třetí strany, např. pro účely kontrol v souvislosti s podvody, musí poskytovat informace určeným příslušným orgánům.

1.3   Cíl stanoviska evropského inspektora ochrany údajů

5.

Na důležitost ochrany údajů v souvislosti se SZP poukázal Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci Schecke, kterým se právní předpisy EU týkající se zveřejňování jmen příjemců finančních prostředků ze zemědělských fondů prohlašují za neplatné (10). Evropský inspektor ochrany údajů si je vědom toho, že v tomto případě nejsou aspekty ochrany údajů stěžejním bodem návrhů. Jelikož se však návrhy týkají zpracování osobních údajů, je zapotřebí vznést relevantní připomínky.

6.

Cílem tohoto stanoviska není analyzovat celý soubor návrhů, ale nabídnout základní informace a pokyny pro nastavení zpracování osobních údajů nezbytných pro řízení SZP způsobem, který respektuje základní práva na soukromí a na ochranu údajů a zároveň zajišťuje účinnou správu podpory, předcházení podvodům a jejich vyšetřování a transparentnost a kontrolovatelnost výdajů.

7.

Toto stanovisko je proto strukturováno do dvou částí: první, obecnější část zahrnuje analýzu a doporučení vztahující se k většině návrhů. Většinou se týká připomínek k přenesené a prováděcí pravomoci Komise. Druhá část se pak zabývá zvláštními ustanoveními obsaženými v několika návrzích (11) a poskytuje doporučení k řešení zjištěných problémů.

2.   ANALÝZA NÁVRHŮ

2.1   Obecné připomínky

8.

Jak již bylo uvedeno, většinu operací zpracování údajů provádí členské státy. Komise však má v mnoha případech k osobním údajům přístup. Evropský inspektor ochrany údajů proto vítá, že se v preambulích příslušných návrhů (12) odkazuje na použitelnost směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

9.

Obecně lze konstatovat, že mnoho otázek, které mají ústřední význam pro ochranu údajů, není v těchto návrzích zahrnuto, ale bude upraveno prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci. Týká se to například opatření, která mají být přijata v souvislosti se sledováním podpory, zřizováním informačních systémů, předáváním informací třetím zemím a kontrolami na místě (13).

10.

Článek 290 SFEU stanoví podmínky pro výkon přenesených pravomocí Komisí. Komise může získat pravomoc „doplňovat nebo měnit některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“. Dále pak se výslovně vymezují „cíle, obsah, rozsah a doba trvání přenesení pravomoci“. Pokud jde o prováděcí pravomoci, článek 291 SFEU stanoví, že tyto mohou být Komisi svěřeny, jsou-li „pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky“. Zajistí se náležitá kontrola členskými státy.

11.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že ústřední aspekty zpracování údajů uvedené v návrzích a nezbytná opatření na ochranu údajů nelze považovat za „nepodstatné prvky“. Alespoň následující prvky by tedy měly být upraveny již v hlavních legislativních textech, aby se zvýšila právní jistota (14):

měl by být výslovně uveden konkrétní účel každé operace zpracování údajů. Toto je zvláště důležité, pokud jde o zveřejňování osobních údajů a jejich předávání třetím zemím,

měly by být určeny a přesně stanoveny kategorie údajů, které mají být zpracovávány, protože v mnoha případech není rozsah zpracování údajů v současné době jasný (15),

měla by být objasněna práva na přístup, zejména pokud jde o přístup k údajům ze strany Komise. V tomto ohledu by mělo být upřesněno, že Komise může osobní údaje zpracovávat pouze v nezbytných případech, např. pro účely kontroly,

měly by být stanoveny maximální lhůty pro uchovávání údajů, protože v některých případech jsou v návrzích zmíněny pouze lhůty minimální (16),

měla by být přesně stanovena práva subjektů údajů, zejména pokud jde o právo na informace. Přestože příjemci si mohou být vědomi, že jsou jejich údaje zpracovávány, měly by být odpovídajícím způsobem informovány také třetí strany, aby si byly vědomy, že by jejich údaje mohly být použity pro účely kontroly,

měl by být rovněž přesně stanoven rozsah a účel předávání údajů třetím zemím a v této souvislosti by se měly respektovat požadavky stanovené článkem 25 směrnice 95/46/ES a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 45/2001.

12.

Jakmile budou tyto prvky přesně stanoveny v hlavních legislativních návrzích, bude možné k detailnějšímu provádění těchto zvláštních ochranných opatření použít akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Evropský inspektor ochrany údajů očekává, že bude konzultován ohledně prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které budou řešit otázky důležité pro ochranu údajů.

13.

V některých případech mohou být zpracovávány údaje týkající se (podezření ze spáchání) trestného činu (např. v souvislosti s podvodem). Jelikož příslušné právní předpisy týkající se ochrany údajů stanoví zvláštní ochranu takovýchto údajů (17), může být zapotřebí předchozí kontrola příslušnými vnitrostátními orgány pro ochranu údajů nebo evropským inspektorem ochrany údajů (18).

14.

A konečně by měla být stanovena bezpečnostní opatření, zejména pokud jde o počítačové databáze a systémy. Rovněž je zapotřebí přihlédnout k zásadám odpovědnosti a ochrany soukromí již od návrhu.

2.2   Konkrétní připomínky

Omezení účelu a rozsahu zpracování údajů

15.

Článek 157 nařízení o jednotné společné organizaci trhů zmocňuje Komisi k zavedení prováděcích aktů týkajících se oznamovacích povinností pro různé účely (jako např. zajištění transparentnosti trhu, kontroly opatření v oblasti SZP nebo provádění mezinárodních dohod) (19)„při zohlednění potřeb týkajících se údajů a možných synergií mezi zdroji údajů“ (20). Evropský inspektor ochrany údajů doporučuje, aby bylo v tomto ustanovení přesně určeno, které zdroje údajů mají být použity pro které konkrétní účely. V tomto ohledu by evropský inspektor ochrany údajů rád připomněl, že propojení databází může být v rozporu se zásadou omezení účelu (21), podle níž nesmějí být osobní údaje dále zpracovávány způsobem neslučitelným s původním účelem jejich shromažďování (22).

16.

Články 74 a 77 nařízení o rozvoji venkova zavádí systém sledování a hodnocení (včetně elektronického informačního systému), který se „vypracuje ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy“ pro účely sledování a hodnocení. Systém umožní zpracovávání údajů o „hlavních charakteristikách příjemce a projektu“ poskytnutých samotnými příjemci (článek 78). Vzhledem k tomu, že tyto „hlavní informace“ zahrnují osobní údaje, měly by být tyto údaje v ustanovení přesně určeny. Dále by měly být definovány kategorie údajů, které se mají zpracovávat, a evropský inspektor ochrany údajů by měl být konzultován ohledně prováděcích aktů předpokládaných v článku 74.

17.

Navíc článek 92 téhož návrhu stanoví zavedení nového informačního systému „Komisí ve spolupráci s členskými státy“ pro bezpečnou výměnu „údajů společného zájmu“. Definice kategorií údajů, které mají být vyměňovány, je příliš široká a měla by být zúžena pro případ, že se budou pomocí tohoto systému předávat osobní údaje. Kromě toho by měl být objasněn také vztah mezi článkem 77 a článkem 92, neboť není jasné, zda mají stejný účel a oblast působnosti.

18.

40. bod odůvodnění horizontálního nařízení stanoví, že členské státy by měly spravovat integrovaný administrativní a kontrolní systém (23) pro některé platby a „být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní režimy podpory Unie“ s cílem „zlepšit účinnost a sledování podpory Unie“. Toto ustanovení by mělo být objasněno, zejména pokud se nevztahuje pouze na využívání synergií z hlediska infrastruktury, ale také na využívání informací v systému uložených pro účely sledování jiných režimů podpory.

19.

Podle čl. 73 odst. 1 písm. c) horizontálního nařízení musí žádosti o podporu kromě pozemků a platebních nároků zahrnovat také „veškeré další informace stanovené v tomto nařízení nebo vyžadované pro účely provádění příslušných právních předpisů v odvětví zemědělství nebo vyžadované dotyčným členským státem“ (24). Očekává-li se, že tyto informace obsahují osobní údaje, měly by být přesně stanoveny požadované kategorie údajů.

Práva přístupu

20.

Horizontální nařízení zavádí řadu orgánů pro praktické provádění SZP a přiděluje jim úkoly (články 7 až 15). Pro Komisi jsou stanoveny tyto pravomoci (hlavy IV–VII):

má přístup k údajům zpracovávaným těmito orgány pro účely kontroly (konkrétních plateb a příjemců) (25),

má také přístup k většině těchto údajů pro obecné hodnocení opatření (26).

21.

První úkol zmíněný v předcházejícím odstavci bude zahrnovat zpracovávání osobních údajů, zatímco v případě druhého úkolu na první pohled žádná potřeba zpracovávání osobních údajů nevyvstává: obecné hodnocení opatření lze rovněž provádět na základě souhrnných nebo anonymizovaných údajů. Pokud Komise odpovídajícím způsobem neodůvodní potřebu v této souvislosti zpracovávat osobní údaje, mělo by být objasněno, že by pro účely obecného hodnocení opatření neměly být Komisi žádné osobní údaje poskytovány.

22.

Články 49 až 52 a 61 až 63 horizontálního nařízení stanoví pravidla pro kontroly na místě (27). Návrh uvádí, že tyto kontroly provádějí převážně příslušné orgány v členských státech, zejména pokud jde o domovní prohlídky nebo úřední výslechy osob, ale že má Komise k takto získaným informacím přístup. Zákonodárce by zde měl upřesnit, že Komise má k těmto údajům přístup, pouze je-li to nutné pro účely kontroly. Měly by také být přesně stanoveny kategorie osobních údajů, k nimž má Komise přístup.

23.

Pro účely sledování podpory zavádí horizontální nařízení administrativní a kontrolní systém (28) (články 68–78) sestávající z řady databází:

počítačová databáze (článek 70),

systém identifikace zemědělských pozemků (článek 71),

systém identifikace a evidence platebních nároků (článek 72),

žádosti o podporu (článek 73).

24.

Počítačovou databázi tvoří jedna databáze pro každý členský stát (a volitelně decentralizované databáze v rámci nich). Zaznamenává údaje získané od každého z příjemců prostřednictvím žádostí o podporu a žádostí o platbu. Vzhledem k tomu, že ne všechny údaje shromažďované prostřednictvím žádostí o podporu mohou být pro účely kontroly nezbytné, je v tomto ohledu zapotřebí zohlednit možnosti minimalizace zpracování osobních údajů.

25.

Přístup k administrativnímu a kontrolnímu systému není výslovně upraven. Obdobně, jak bylo uvedeno v souvislosti s kontrolami na místě, doporučuje evropský inspektor ochrany údajů zákonodárci, aby stanovil jasně vymezená pravidla pro přístup k tomuto systému.

26.

Pokud jde o kontroly, horizontální nařízení stanoví kontrolu obchodní dokumentace, včetně dokumentace třetích osob (články 79–88) (29). Tato dokumentace může zahrnovat osobní údaje o třetích osobách. Podmínky, za kterých musí třetí osoby poskytnout svou obchodní dokumentaci, by měly být v nástroji přesně stanoveny (30).

27.

Článek 87 téhož návrhu stanoví, že zástupci Komise mají přístup ke všem dokumentům „vypracovaným v souvislosti s prováděnými kontrolami nebo v jejich důsledku“„v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy“. To se vztahuje jak na případy, kdy se mohou kontroly účastnit (odstavec 2), tak na případy, kdy jsou některé úkony vyhrazeny úředníkům určeným právními předpisy členského státu, v němž kontrola probíhá (odstavec 4). V obou případech by mělo být zajištěno, aby zástupci Komise měli k těmto údajům přístup pouze v případě potřeby (tj. pro účely kontroly), a to i v případech, kdy by vnitrostátní právní předpisy mohly přístup umožňovat i pro jiné účely. Evropský inspektor ochrany údajů vyzývá zákonodárce, aby text v tomto smyslu zpřesnil.

28.

Podle článku 102 horizontálního nařízení poskytují členské státy Komisi některé kategorie údajů, výkazů a dokladů. Zahrnuje to také „shrnutí výsledků všech dostupných prováděných auditů a kontrol“ (čl. 102 odst. 1 písm. c) bod v)). Pro tento případ by buď mělo být stanoveno, že v těchto shrnutích nebudou žádné osobní údaje uvedeny, nebo jsou-li osobní údaje nezbytné, měl by být přesně stanoven účel, pro který musí být poskytnuty.

Lhůty pro uchovávání údajů

29.

Čl. 70 odst. 1 horizontálního nařízení uvádí, že počítačová databáze umožní přístup „prostřednictvím příslušného orgánu členského státu“ k údajům od roku 2000 a umožní „přímý a bezprostřední přístup“ k údajům za „alespoň“ pět předchozích po sobě následujících kalendářních roků (31).

30.

Systém identifikace a evidence platebních nároků umožňuje „ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků“. Čl. 72 odst. 2 horizontálního nařízení stanoví, že údaje musí být k dispozici po dobu „přinejmenším“ čtyř let (32).

31.

V souvislosti s těmito dvěma systémy se evropský inspektor ochrany údajů odvolává na čl. 6 odst. 1 písm. e) směrnice 95/46/ES a čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 45/2001, které stanoví, že údaje nesmějí být uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány. Znamená to, že musí být definovány také maximální lhůty pro uchovávání údajů, nikoli pouze lhůty minimální.

Mezinárodní předávání údajů

32.

Čl. 157 odst. 1 druhý pododstavec nařízení o jednotné společné organizaci trhů uvádí, že údaje mohou být předávány třetím zemím a mezinárodním organizacím. Evropský inspektor ochrany údajů by rád připomněl, že předávání osobních údajů do zemí, které neposkytují odpovídající ochranu, by mohlo být odůvodněné v jednotlivých případech, pokud se uplatní některá z výjimek podle článku 26 směrnice 95/46/ES nebo čl. 9 odst. 6 nařízení (ES) č. 45/2001 (například je-li předání nezbytné nebo se stává právně závazným z důvodů důležitého veřejného zájmu).

33.

V takovém případě by měl být přesně stanoven zvláštní důvod předání (např. související s prováděním mezinárodních dohod) (33). Příslušné mezinárodní dohody by měly zahrnovat zvláštní ochranná opatření, pokud jde o ochranu soukromí a osobních údajů a výkon těchto práv subjekty údajů. Navíc v případě, že údaje mají být předávány Komisí, mělo by jejich předání podléhat schválení evropským inspektorem ochrany údajů (34).

Zveřejňování informací

34.

70. bod odůvodnění horizontálního nařízení a důvodové zprávy návrhů uvádí, že se připravují nová pravidla pro zveřejňování informací o příjemcích „zohledňující námitky, které vyslovil Soudní dvůr“ ve věci Schecke  (35).

35.

Evropský inspektor ochrany údajů by rád připomněl, že pravidla pro zveřejňování informací o příjemcích by měla respektovat zásadu proporcionality. Jak potvrdil Soudní dvůr (36), je zapotřebí provést vyvážené poměření základních práv příjemců na ochranu soukromí a údajů a zájmů Evropské unie při zajišťování transparentnosti a řádné správy veřejných prostředků.

36.

Je to také důležité, pokud jde o čl. 157 odst. 1 druhý pododstavec nařízení o jednotné společné organizaci trhů, podle kterého mohou být údaje „zveřejněny pod podmínkou ochrany osobních dat a legitimních zájmů podniků při ochraně jejich obchodních tajemství“. Čl. 157 odst. 2 písm. d) a čl. 157 odst. 3 písm. c) zmocňují Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se „podmínek a způsobu zveřejňování informací“ a prováděcích aktů týkajících se režimů pro zpřístupnění informací a dokladů veřejnosti.

37.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá skutečnost, že zveřejňování informací a dokladů bude podléhat ochraně osobních údajů. Základní prvky, jako je účel zveřejňování a rovněž kategorie údajů, které mají být zveřejňovány, by však měly být přesně stanoveny spíše v návrzích než v prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci.

Práva subjektů údajů

38.

Práva subjektů údajů by měla být přesně stanovena, zejména pokud jde o právo na informace a právo přístupu. Je to zvláště důležité, pokud jde o článek 81 horizontálního nařízení, podle kterého lze kontrolovat obchodní dokumentaci nejen příjemců, ale také dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob. Přestože příjemci si mohou být vědomi, že jsou jejich údaje zpracovávány, měly by být odpovídajícím způsobem informovány také třetí strany, aby si byly vědomy, že by jejich údaje mohly být použity pro účely kontroly (např. prostřednictvím oznámení o ochraně osobních údajů zaslaného v okamžiku shromažďování a informací poskytovaných na všech relevantních internetových stránkách a ve všech relevantních dokumentech). Povinnost informovat subjekty údajů, včetně třetích osob, by měla být v návrzích zahrnuta.

Bezpečnostní opatření

39.

Měla by být stanovena bezpečnostní opatření, zejména pokud jde o počítačové databáze a systémy. Je zapotřebí přihlédnout k zásadám odpovědnosti a ochrany soukromí již od návrhu. Seznam bezpečnostních opatření, která mají být přijata v souvislosti s těmito počítačovými databázemi a systémy, by měl být zaveden alespoň akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty. Je to tím důležitější, že osobní údaje zpracovávané v rámci kontrol mohou obsahovat údaje o podezření ze spáchání trestného činu.

40.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá požadavky stanovené článkem 103 horizontálního nařízení, který se týká důvěrnosti a služebního tajemství, v souvislosti s kontrolami ve smyslu článků 79–88 téhož nařízení.

3.   ZÁVĚRY

41.

Evropský inspektor ochrany údajů se domnívá, že ústřední aspekty operací zpracování údajů obsažené v návrzích a nezbytná opatření na ochranu údajů by měly být upraveny spíše v hlavních legislativních textech než v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech, aby se zvýšila právní jistota:

zvláštní účel každé operace zpracování údajů by měl být v návrzích výslovně uveden, zejména pokud jde o zveřejňování osobních údajů a jejich mezinárodní předávání,

měly být přesně stanoveny kategorie údajů, které mají být zpracovávány,

osobní údaje by měly být zpracovávány, pouze je-li to nezbytné,

měla by být objasněna práva přístupu, zejména by mělo být upřesněno, že Komise by měla zpracovávat osobní údaje pouze v případech, kdy je to nezbytné, například pro účely kontroly,

v návrzích by měly být stanoveny maximální lhůty pro uchovávání údajů,

měla by být přesně stanovena práva subjektů údajů, zejména pokud jde o právo na informace. Mělo by být zajištěno, že nejen příjemci, ale také třetí osoby jsou informovány o tom, že jejich údaje se zpracovávají,

zvláštní účel(y) a rozsah jejich mezinárodního předávání by měly být omezeny na nezbytné případy a měly by být v návrzích odpovídajícím způsobem stanoveny.

42.

Tyto prvky mohou být dále rozpracovány v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech. Evropský inspektor ochrany údajů očekává, že bude v tomto ohledu konzultován.

43.

Dále by měla být stanovena bezpečnostní opatření, alespoň v prováděcích aktech nebo aktech v přenesené pravomoci, zejména pokud jde o počítačové databáze a systémy. Rovněž je zapotřebí přihlédnout k zásadám odpovědnosti a ochrany soukromí již od návrhu.

44.

Konečně s ohledem na skutečnost, že v některých případech mohou být zpracovávány údaje týkající se (podezření ze spáchání) trestného činu (např. v souvislosti s podvodem), může být nezbytná předchozí kontrola příslušnými vnitrostátními orgány pro ochranu údajů nebo evropským inspektorem ochrany údajů.

V Bruselu dne 14. prosince 2011.

Giovanni BUTTARELLI

zástupce evropského inspektora ochrany údajů


(1)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3)  KOM(2011) 625 v konečném znění.

(4)  KOM(2011) 626 v konečném znění.

(5)  KOM(2011) 627 v konečném znění.

(6)  KOM(2011) 628 v konečném znění.

(7)  KOM(2011) 629 v konečném znění.

(8)  KOM(2011) 630 v konečném znění.

(9)  KOM(2011) 631 v konečném znění.

(10)  ESD, 9. listopadu 2010, Volker und Markus Schecke, C-92/09 a C-93/09.

(11)  Mnohá z těchto ustanovení jsou již zahrnuta ve stávajícím legislativním rámci.

(12)  KOM(2011) 625 v konečném znění: 42. bod odůvodnění; KOM(2011) 626 v konečném znění: 137. bod odůvodnění; KOM(2011) 627 v konečném znění: 67. bod odůvodnění; KOM(2011) 628 v konečném znění: 69. bod odůvodnění.

(13)  Mimo jiné viz článek 157 nařízení o jednotné společné organizaci trhů; hlava VII (Sledování a hodnocení) a články 78 a 92 nařízení o rozvoji venkova a rovněž články 21–23, 49–52 a hlava V kapitoly II a III horizontálního nařízení.

(14)  Viz také stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. C 220, 26.7.2011, s. 1), oddíl 3.2; stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. C 216, 22.7.2011, s. 9), body 13, 28 a 30; stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení, body 7, 12 a 13; vše k dispozici na http://www.edps.europa.eu

(15)  Mimo jiné viz články 77 a 92 nařízení o rozvoji venkova.

(16)  Viz čl. 70 odst. 1 a čl. 72 odst. 2 horizontálního nařízení.

(17)  Čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001 a čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES.

(18)  Čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a článek 20 směrnice 95/46/ES.

(19)  Účelem těchto oznamovacích povinností je: „uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýza a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu, řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a auditování opatření SZP, provádění mezinárodních dohod, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod“ (viz čl. 157 odst. 1 první pododstavec).

(20)  Výměna informací pro obdobné účely je již předpokládána ve stávajících právních předpisech (viz například článek 36 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (dále jen „nařízení o financování SZP“) (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1), a článek 192 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1)).

(21)  Viz také stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu rozhodnutí Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2005) 230 v konečném znění), k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (KOM(2005) 236 v konečném znění) a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II) (KOM(2005) 237 v konečném znění) (Úř. věst. C 91, 19.4.2006, s. 38), zejména bod 10; stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – „Přehled o správě informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva“, zejména body 47–48, a připomínky evropského inspektora ochrany údajů ke sdělení Komise o interoperabilitě evropských databází ze dne 10. března 2006; vše k dispozici na http://www.edps.europa.eu

(22)  Viz čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 45/2001 a rovněž vnitrostátní předpisy provádějící čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 95/46/ES.

(23)  Již zavedený článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16) (dále jen „nařízení o přímých platbách“).

(24)  Čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení o přímých platbách obsahuje obdobné znění.

(25)  Článek 36 nařízení o financování SZP již předpokládá výměnu údajů pro obdobné účely.

(26)  Viz článek 110.

(27)  Kontroly na místě jsou již zavedeny stávajícími právními předpisy (viz články 36 a 37 nařízení o financování SZP).

(28)  Obdobný jako systém již zavedený článkem 14 nařízení o přímých platbách.

(29)  Kontrola obchodní dokumentace, včetně dokumentace třetích osob, a přístup Komise k ní jsou již ve stávajících právních předpisech stanoveny (viz například článek 15 nařízení Rady (ES) č. 485/2008 ze dne 26. května 2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy (kodifikované znění) (Úř. věst. L 143, 3.6.2008, s. 1)).

(30)  Viz také stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 19. dubna 2011 k nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. C 216, 22.7.2011, s. 9), zejména odstavec 32, k dispozici na http://www.edps.europa.eu

(31)  Jak je již stanoveno v článku 16 nařízení o přímých platbách.

(32)  Článek 18 nařízení o přímých platbách obsahuje velmi podobné znění.

(33)  Čl. 157 odst. 1 první pododstavec nařízení o jednotné společné organizaci trhů uvádí seznam účelů pro poskytování údajů Komisi, ale nestanoví, pro který z těchto účelů mohou být údaje předávány třetím zemím nebo mezinárodním organizacím.

(34)  Čl. 9 odst. 7 nařízení (ES) č. 45/2001.

(35)  ESD, 9. listopadu 2010, Volker und Markus Schecke a Eifert, spojené věci C-92/09 a C-93/09.

(36)  ESD, Schecke, body 77–88.


Top