Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006Q0025

2006/25/ES,Euratom: Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2005 , kterým se mění jednací řád Komise

Úř. věst. L 19, 24.1.2006, p. 20–22 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. L 118M, 8.5.2007, p. 76–78 (MT)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (BG, RO, HR)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/25(1)/oj

24.1.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/20


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. prosince 2005,

kterým se mění jednací řád Komise

(2006/25/ES, Euratom)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 218 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 131 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 této smlouvy,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Ustanovení Komise, kterými se zřizuje obecný systém včasného varování s názvem „ARGUS“, a jejichž znění tvoří přílohu tohoto rozhodnutí, se tímto připojují k jednacímu řádu Komise (1) formou přílohy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2006.

V Bruselu dne 23. prosince 2005.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26. Jednací řád naposledy pozměněný rozhodnutím Komise 2005/960/ES, Euratom (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 83).


PŘÍLOHA

USTANOVENÍ KOMISE, KTERÝMI SE ZŘIZUJE OBECNÝ SYSTÉM VČASNÉHO VAROVÁNÍ S NÁZVEM „ARGUS“

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je vhodné, aby Komise zřídila všeobecný systém včasného varování s názvem ARGUS, aby posílila svou schopnost reagovat v rámci své působnosti rychle, účinně a v koordinaci s ostatními na krize zasahující více odvětví v různých oblastech politiky, a které vyžadují akce na úrovni Společenství, a to bez ohledu na příčinu těchto krizí.

(2)

Základem systému by měla být především síť pro vnitřní komunikaci, která umožní, aby generální ředitelství a útvary Komise mohly v případě krize sdílet klíčové informace.

(3)

Za účelem zajištění propojení a koordinace mezi stávajícími specializovanými sítěmi bude systém posouzen s ohledem na získané zkušenosti a technologický pokrok.

(4)

Je nezbytné stanovit vhodný postup koordinace pro přijímání rozhodnutí a řízení včasné, koordinované a jednotné reakce Společenství na závažné krize zasahující více odvětví a zároveň udržet tento postup dostatečně pružný a přizpůsobivý vůči konkrétním potřebám a okolnostem určitých krizí s ohledem na stávající nástroje politiky, které tyto krize řeší.

(5)

V systému musí zohledněny specifické vlastnosti, odbornost, uspořádání a oblast působnosti stávajících systémů Komise pro včasné varování v jednotlivých odvětvích. Tyto systémy umožňují útvarům Komise reagovat na krize v různých oblastech činnosti Společenství. Stejně tak musí být respektována obecná zásada subsidiarity.

(6)

Vzhledem k tomu, že komunikace představuje klíčový prvek řízení krizí, je třeba věnovat zvláštní pozornost informování veřejnosti a účelné komunikaci s občany prostřednictvím tisku a různých komunikačních prostředků a poboček Komise, ať už z Bruselu a/nebo jiných příhodných míst.

Článek 1

Systém ARGUS

1.   Za účelem zlepšení schopnosti Komise zajistit včasnou, účinnou a jednotnou reakci v případě závažných krizí zasahujících více odvětví v různých oblastech politiky, a které vyžadují akci na úrovni Společenství bez ohledu na příčinu těchto krizí, se zřizuje všeobecný systém včasného varování a reakce s názvem ARGUS.

2.   Systém ARGUS je tvořen:

a)

sítí pro vnitřní komunikaci;

b)

zvláštním postupem pro koordinaci, který se spustí v případě závažných krizí zasahujících více odvětví.

3.   Těmito ustanoveními není dotčeno rozhodnutí Komise 2003/246/ES o operačních postupech pro krizové řízení.

Článek 2

Informační síť ARGUS

1.   Síť pro vnitřní komunikaci představuje stálou platformu, která generálním ředitelstvím a útvarům Komise umožňuje v reálném čase sdílet důležité informace o vznikajících krizích zasahujících více odvětví či o předpokládané nebo bezprostřední hrozbě takových krizí, a dále koordinovat v rámci pravomoci Komise vhodnou reakci.

2.   Základními členy sítě jsou: generální sekretariát, GŘ pro tisk a komunikaci včetně útvaru mluvčího, GŘ pro životní prostředí, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele, GŘ pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, GŘ pro vnější vztahy, GŘ pro humanitární pomoc, GŘ pro personál a administrativu, GŘ pro obchod, GŘ pro informatiku, GŘ pro daně a celní unii a společné výzkumné středisko a právní služba.

3.   Všechny ostatní generální ředitelství a útvary Komise mohou být do sítě zařazeny na základě vlastní žádosti, a to za předpokladu, že provedou minimální požadavky uvedené v odstavci 4.

4.   Generální ředitelství a útvary, které jsou členy sítě, jmenují pro systém ARGUS zpravodaje a zajistí stálou pohotovost, což umožní, aby útvary mohly být kontaktovány a v případě krizí vyžadujících jejich zásah co nejrychleji reagovat. Systém bude vytvořen tak, aby bylo možné učinit tyto kroky v rámci stávajícího rozdělení lidských zdrojů.

Článek 3

Koordinační postup v případě závažných krizí

1.   V případě závažných krizí zasahujících více odvětví či v případě předpokládaných nebo bezprostředně hrozících krizí tohoto charakteru, se předseda může z vlastní iniciativy po té, co je varován nebo na základě žádosti člena Komise, rozhodnout uvést do chodu zvláštní koordinační postup. Předseda zároveň rozhodne, kdo ponese politickou odpovědnost za reakci Komise na krizi. Předseda si buď odpovědnost ponechá nebo ji postoupí některému členovi Komise.

2.   Tato odpovědnost v sobě obsahuje vedení a koordinaci reakce na krizi, zastupování Komise vůči dalším orgánům a odpovědnost za komunikaci s veřejností. Tato skutečnost nemá vliv na stávající pravomoci a mandát v rámci sboru členů Komise.

3.   Generální sekretariát na základě pověření předsedy nebo člena Komise, kterému byla postoupena odpovědnost, uvede do chodu zvláštní operační strukturu krizového řízení s názvem Krizový koordinační výbor podle článku 4.

Článek 4

Krizový koordinační výbor

1.   Krizový koordinační výbor je zvláštní operační struktura krizového řízení zřízená za účelem vedení a koordinace reakce na krizi. Tato struktura sdružuje představitele všech významných generálních ředitelství a útvarů Komise. Obecně platí, že v Krizovém koordinačním výboru budou zastoupeny generální ředitelství a útvary uvedené v čl. 2 odst. 2, a dále generální ředitelství a útvary, kterých se konkrétní krize týká. Krizový koordinační výbor bude využívat stávající zdroje a prostředky útvarů.

2.   Krizovému koordinačnímu výboru předsedá zástupce generálního tajemníka, který má zvláštní odpovědnost za koordinaci politiky.

3.   Krizový koordinační výbor bude zejména hodnotit a monitorovat vývoj situace, identifikovat problémy, alternativní řešení těchto problémů a akcí a dále zajišťovat realizaci přijatých rozhodnutí a akcí, jakož i jejich jednotnost a soudržnost.

4.   Rozhodnutí, na nichž se dohodne Krizový koordinační výbor, bude schvalovat Komise v rámci běžných rozhodovacích postupů a provádět je budou generální ředitelství a systémy včasného varování.

5.   Útvary Komise náležitým způsobem zajistí řízení úkolů v souvislosti s reakcí, a to v rámci svých pravomocí.

Článek 5

Příručka pro operační postupy

Příručka pro operační postupy vymezí podrobná ustanovení pro provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Komise přezkoumá toto rozhodnutí s ohledem na získané zkušenosti a technologický pokrok, a to nejpozději jeden rok ode dne vstupu v platnost tohoto rozhodnutí, popřípadě přijme další dodatečná opatření týkající se fungování systému ARGUS.


Top