—

s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 25.–27. září 2015, a na výsledný dokument přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvaný „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a zejména s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 17, v němž je formulován závazek členských států OSN posilovat prostředky pro provádění agendy a oživit globální partnerství pro účely udržitelného rozvoje (1),

—

s ohledem na akční program z Addis Abeby, výsledný dokument, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, jež se konala v etiopské Addis Abebě ve dnech 13.–16. července 2015, a schválen Valným shromážděním OSN prostřednictvím rezoluce č. 69/313 ze dne 27. července 2015,

—

s ohledem na zprávu o financování udržitelného rozvoje z roku 2019, kterou vypracovala meziagenturní pracovní skupina OSN pro financování rozvoje (2),

—

s ohledem na Pařížskou dohodu, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

—

s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci přijatou roku 2005 na druhém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, na Akční program z Akkry přijatý v roce 2008 v Akkře (Ghana) na třetím fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci a na výsledek čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které bylo uspořádáno v prosinci roku 2011 v Pusanu (Korejská republika) a na němž bylo zahájeno globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (Global Partnership for Effective Development Cooperation, GPEDC),

—

s ohledem na výsledný dokument z Nairobi přijatý na druhém zasedání GPEDC na vysoké úrovni, které se konalo v Nairobi (Keňa) v listopadu a prosinci 2016 (3),

—

s ohledem na zasedání GPEDC na úrovni vyšších představitelů, které se konalo ve dnech 13.–14. července 2019 v New Yorku v rámci politického fóra OSN na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji,

—

s ohledem na 17. schůzi řídícího výboru pro zasedání globálního partnerství 2019 na úrovni vyšších představitelů, která se uskutečnila ve dnech 26.–27. března 2019 v Kampale (Uganda);

—

s ohledem na zprávu GPEDC z roku 2019 nazvanou „Posilování účinnosti rozvojové spolupráce“ (4),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je snížení a vymýcení chudoby definováno jako hlavní cíl rozvojové politiky EU a ve kterém je stanoven požadavek, aby Unie a její členské státy dodržovaly závazky, které přijaly v rámci OSN a ostatních příslušných organizací, a aby v politikách, které provádějí, přihlížely k cílům rozvojové spolupráce, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

—

s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji ze dne 30. června 2017 (5),

—

s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, která byla přijata na druhém summitu EU-Afrika, který se konal v prosinci 2007 v Lisabonu,

—

s ohledem na pátý summit Africké unie a EU, který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2017, a na prohlášení ze summitu nazvané „Investice do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“ (6),

—

s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, kterou v červnu 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o posílení společného plánování,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. května 2019 ohledně výroční zprávy pro Evropskou radu o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci vypracované v roce 2019 (7),

—

s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni z října 2019 nazvanou „Europe in the World – the future of European financial architecture for development“ (Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro financování rozvoje) (8),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. března 2015 nazvaný „Launching the EU International Cooperation and Development Results Framework“ (Zahájení rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje) (SWD(2015)0080) a na závěry Rady ze dne 26. května 2015 týkající se rámce pro výsledky,

—

s ohledem na strategický plán Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj na období 2016–2020,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost (COM(2018)0643),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu z března 2019, kterou připravila pracovní skupina Komise pro africký venkov, nazvanou „An Africa-Europe Agenda for Rural Transformation“ (Africko-evropská agenda pro transformaci venkova) (9),

—

s ohledem na studii z července 2019 o uplatňování zásad účinnosti nazvanou „Effectiveness to Impact“ (Účinnost, která má dopad) (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o svěřenském fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 ke strategii EU-Afrika: urychlení rozvoje (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2018 o nadcházejících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (24),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25) (27),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (28),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. října 2015 týkající se akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 (29),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Gender equality and Women through EU External Relations 2016-2020“ (Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen prostřednictvím vnějších vztahů EU 2016–2020) (SWD(2015)0182),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: Spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492);

—

s ohledem na studii nazvanou „Effective Development Cooperation – Does the EU deliver?: Detailed Analysis of EU Performance“ (Účinná rozvojová spolupráce – dosahuje EU požadovaných výsledků?: podrobná analýza výsledků činnosti EU), kterou zadala Komise a byla zveřejněna v květnu 2020 (30);

—

s ohledem na studii z května 2020 o účinnosti kombinovaného financování nazvanou „The use of development funds for de-risking private investment: how effective is it in delivering development results?“ (Používání rozvojových fondů ke snížení rizik soukromých investic: jak efektivní je dosažení výsledků v oblasti rozvoje?),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2013 nazvané „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“ (COM(2013)0280),

—

s ohledem na společné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“,

—

s ohledem na zprávu o vzájemném hodnocení rozvojové spolupráce, kterou vydala OECD dne 10. prosince 2018, o Evropské unii,

—

s ohledem na doporučení výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) ze dne 22. února 2019 o vazbách mezi humanitární oblastí, rozvoje a mírem,

—

s ohledem na zprávu OECD ze dne 24. června 2020 nazvanou „The impact of the coronavirus (COVID-19) crisis on development finance“ (31) (Dopad koronavirové krize na financování rozvoje),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o oceánech, kryosféře a změně klimatu ze dne 25. září 2019,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0212/2020),

A.

vzhledem k tomu, že se rámec pro rozvojovou spolupráci v poslední době mění v souvislosti s nově se objevujícími globálními výzvami, jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti, migrace, nedostatek potravin, vnitřní konflikty, terorismus a násilný extremismus, šíření infekčních onemocnění i časté a závažné přírodní katastrofy, zejména v rozvojových zemích, které mají dopad na ty nejzranitelnější; vzhledem k tomu, že globální prostředí je stále složitější a nejistější, přičemž dochází k nárůstu konfliktů a geopolitického soupeření; vzhledem k tomu, že výše uvedené poukazuje na to, že je nutné posílit multilateralismus a nepřetržitě usilovat o zvýšení účinnosti a dopadu evropské pomoci;

B.

vzhledem k tomu, že svět byl zasažen pandemií Covid-19; vzhledem k tomu, že dopad této pandemie na rozvojové země a na země přijímající pomoc je dosud nejasný a představuje významný tlak na kapacity dárcovských zemí i soukromých investorů v oblasti pomoci;

C.

vzhledem k tomu, že pandemie Covid-19, která negativně zasahuje všechny země bez ohledu na jejich úroveň rozvoje, má nejen zdravotní, ale také hospodářské a sociální důsledky; vzhledem k tomu, že tato pandemie má dopad na rozvojovou spolupráci a vyžaduje, aby byla zajištěna větší účinnost;

D.

vzhledem k tomu, že stávající pandemie výrazně narušuje cestovní ruch, námořní dopravu a další odvětví spojená s oceány a mohla by mít pro tato odvětví dlouhotrvající důsledky, což by mělo negativní dopad na hospodářství mnoha rozvojových zemí, včetně těch nejzranitelnějších, malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí;

E.

vzhledem k tomu, že účinnost pomoci závisí na tom, jakým způsobem je uplatňována zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vzhledem k tomu, že je zapotřebí další úsilí k naplnění zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a to zejména v rámci unijních politik v oblasti migrace, obchodu, klimatu a zemědělství;

F.

vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější politiky EU a členských států by podle zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje neměly mít negativní dopad na rozvojové země; vzhledem k tomu, že je kladen stále větší důraz na prosazování zájmů vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že vnější pomoc EU by měla být i nadále zaměřena zejména na účinnost a účelnost rozvoje a na potřeby partnerských zemí, v souladu s článkem 208 SFEU, který stanoví, že základním cílem politiky v oblasti rozvojové spolupráce je snížení a vymýcení chudoby;

G.

vzhledem k tomu, že zásady účinnosti rozvoje i všechny zdroje rozvojového financování by měly být formulovány tak, aby vedly ke splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě o klimatu;

H.

vzhledem k tomu, že počet obyvatel světa roste rychleji než hrubý národní důchod (HND), zejména v subsaharské Africe, jejíž populace se má podle prognóz v příštích 30 letech zdvojnásobit na 2,1 miliardy osob v roce 2050 a dosáhnout 3,8 miliardy na konci století; vzhledem k tomu, že tento vývoj povede navzdory silnému hospodářskému růstu ke zvýšení počtu lidí žijících v chudobě a bez zaměstnání a že je tedy naléhavě zapotřebí účinně podporovat rozvojové země v jejich úsilí o naplňování cílů udržitelného rozvoje;

I.

vzhledem k tomu, že součástí strategie EU-Afrika založené na rovnocenném partnerství je zohledňování specifických problémů afrických zemí, jako je hospodářská diverzifikace, industrializace, ztráta veřejných příjmů a regionální integrace;

J.

vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi zeměmi jsou stále velmi vysoké a že nerovnost má negativní dopad na účinnost a účelnost pomoci;

K.

vzhledem k tomu, že je důležité zavést opatření, jejichž cílem je budovat a zvyšovat odolnost komunit, zejména v nestabilních partnerských zemích, v zemích postižených konflikty nebo přírodními katastrofami a v zemích přijímajících uprchlíky;

L.

vzhledem k tomu, že klíčovým cílem politik rozvojové spolupráce je zdraví a kvalitní život dětí;

M.

vzhledem k tomu, že EU, která je společně se svými členskými státy největším světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci, jež v roce 2018 činila 74,4 miliardy EUR a představuje téměř 57 % veškeré oficiální rozvojové pomoci v celosvětovém měřítku, se zavázala k podpoře účinné rozvojové spolupráce, jejímž cílem je ukončit všechny formy chudoby a nerovnosti, jakož i k podpoře svých rozvojových partnerů při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vzhledem k tomu, že členové Výboru pro rozvojovou pomoc OECD společně v roce 2019 vynaložili na oficiální rozvojovou pomoc pouze 0,3 % HND, přičemž pouze pět členů splnilo nebo překročilo cílovou částku těchto výdajů (Spojené království, Švédsko, Dánsko, Lucembursko a Norsko);

N.

vzhledem k tomu, že mají-li být prostředky určené na rozvoj využívány účinně a účelně v zájmu řádného plnění cílů udržitelného rozvoje, pak by se všechny formy rozvojové spolupráce měly opírat o zásady odpovědnosti dotčené země, demokratické odpovědnosti a harmonizace s důrazem na výsledky, včetně partnerství, transparentnosti a odpovědnosti;

O.

vzhledem k tomu, že úlohou globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (GPEDC) je prosazovat zásady účinnosti pomoci; vzhledem k tomu, že toto partnerství má tři strategické priority, z nichž bude vycházet jeho přínos k zahájení „desetiletí opatření“, totiž: prosazování účinné rozvojové spolupráce za účelem urychlení provádění Agendy 2030; vytváření lepších partnerství a posílení monitorování v zájmu jednotlivých opatření;

P.

vzhledem k tomu, že studie nazvaná „Effective Development Cooperation – Does the EU deliver?: Detailed Analysis of EU Performance“ (Účinná rozvojová spolupráce – dosahuje EU požadovaných výsledků?: podrobná analýza výsledků činnosti EU) poukazuje na to, že členské státy a orgány EU se méně řídí zásadami účinnosti a souvisejícími ukazateli, jako jsou zejména předvídatelnost, ukazatele odvozené z rámců výsledků partnerských zemí, systémy řízení veřejných financí partnerských zemí, závazek zapojit partnerské vlády do hodnocení projektů a transparentní podávání zpráv;

Q.

vzhledem k tomu, že rozvojové politiky a partnerství EU se musí zakládat na udržitelné politické a hospodářské spolupráci s partnery, jež bude probíhat za rovných podmínek a jejímž klíčovým prvkem bude dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že její rozvojové politiky musí brát v potaz situaci nuceně vysídlených osob, zranitelných skupin obyvatelstva a migrantů a žadatelů o azyl;

R.

vzhledem k tomu, že se zřetelem k nárůstu vleklých krizí by EU měla pokračovat ve svém úsilí o rozvíjení vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí s cílem dosáhnout dlouhodobých výsledků;

S.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost pomoci je i nadále přetrvávající výzvou z důvodu narůstajícího počtu dárců a agentur pro pomoc, jakož i nedostatku koordinace jejich činností a projektů;

T.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit, aby během procesu programování probíhaly rozsáhlé konzultace se všemi příslušnými aktéry v partnerských zemích: s místními orgány, vnitrostátními parlamenty, občanskou společností, místními neziskovými organizacemi, sdruženími žen, s marginalizovanými skupinami, OSN a jejími agenturami, MSP a soukromým sektorem;

U.

vzhledem k tomu, že výsledky rozvoje není možné maximalizovat, nebude-li přístup k rozvoji vycházet zdola; vzhledem k tomu, že budou-li přímo na místě v partnerských zemích lépe sdíleny konkrétní příklady a rady týkající se úspěšných projektů, pomůže to k účinnému uplatňování zásad a k dosažení kýžených výsledků;

V.

vzhledem k tomu, že účinné zapojení soukromého sektoru by mělo vycházet z pěti zásad, jež byly definovány v Kampale, konkrétně z: inkluzivní odpovědnosti země; výsledků a cílového dopadu; inkluzivního partnerství; transparentnosti a odpovědnosti a ze zásady „nikoho neopomenout“;

W.

vzhledem k tomu, že v partnerských zemích je několik dalších aktérů a dárců, kteří poskytují humanitární a rozvojovou pomoc;

X.

vzhledem k tomu, že ačkoli orgány EU a její členské státy, místní i regionální orgány, mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti mají k dispozici velké soubory údajů a odborných znalostí, nejsou tyto údaje ani znalosti v dostatečné míře sdíleny; vzhledem k tomu, že tyto údaje by měly být dostupnější a měly by být využívány při tvorbě politik;

Y.

vzhledem k tomu, že třístranná spolupráce je obzvláště účinná při zlepšování spolupráce na zvládání společných problémů, jako je prevence, řešení a zotavení z přírodních katastrof, které zpomalují a přerušují rozvoj, bezpečnostní výzvy v širokém regionu nebo přizpůsobování modelů malých podniků novým hospodářským výzvám, které vyvstaly během koronavirové krize;

Z.

vzhledem k tomu, že navržení a provádění účinné politiky pomoci vyžaduje hlubší pochopení dopadu pomoci a celkového prostředí, v němž rozvojová pomoc funguje;

AA.

vzhledem k tomu, že dostupné a spolehlivé údaje o pomoci zvyšují transparentnost toků pomoci a pomáhají všem rozvojovým partnerům při plánování a koordinaci; vzhledem k tomu, že mezinárodní standardy prosazované mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI) zajišťují srovnatelnost těchto údajů; vzhledem k tomu, že k úspěchu v oblasti rozvoje a k práci na plnění cílů udržitelného rozvoje jsou nutné podrobné údaje o místním kontextu, dohodnutý soubor kýžených výsledků, společné kroky zaměřené na jejich dosažení a rychlá zpětná vazba ze strany veřejnosti, která usnadní odpovědnost;

AB.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovou zásadou rozvojové pomoci EU; vzhledem k tomu, že rozvojové politiky mají jiný dopad na ženy a dívky; vzhledem k tomu, že v oblasti rozvojové pomoci chybí údaje roztříděné podle pohlaví;

AC.

vzhledem k tomu, že je prokázáno, že politiky podporující rovnost jsou při plnění cílů udržitelného rozvoje účinnější, zejména v potírání chudoby a prosazování vzdělávání;

AD.

vzhledem k tomu, že existuje skutečné riziko, že se politické a ekonomické elity mohou zmocnit výhod plynoucích z rozvojové pomoci a přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je nezbytné navázat takovou rozvojovou spolupráci, která usiluje o vyvolání transformačních změn v politické ekonomii, zejména pak změn v souvislosti se správou věcí veřejných, dělbou pravomocí, sociálním vyloučením, sociální ochranou a přístupem ke zdrojům, jakožto i interakcí s globální ekonomikou; vzhledem k tomu, z tohoto důvodu je také nutné podporovat a prosazovat prostřednictvím rozvojové spolupráce zásady řádné správy věcí veřejných, právní stát, oddělení pravomocí a prosazování lidských práv;

AE.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) budou rozvojové země po pandemii Covid-19 potřebovat odpuštění dluhu ve výši jednoho bilionu UDS; vzhledem k tomu, že Světová banka, MMF, G20 a G7 přijaly ve prospěch nejchudších zemí světa opatření ke zmírnění dluhového břemene; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být doplněna, aby tak rozvojová pomoc mohla v rozvojových zemích účinně plnit cíle udržitelného rozvoje v oblastech, jako je přístup k základním službám, řádná správa věcí veřejných a základní lidská práva;

AF.

vzhledem k tomu, že EU je prostřednictvím svých zámořských území (jak nejvzdálenějších regionů, tak zámořských zemí a území) přítomna ve všech oceánech a že tedy jejím klíčovým úkolem je rozvíjet regionální strategie, do nichž se co nejvíce promítají potřeby vyjádřené na místní úrovni;

AG.

vzhledem k tomu, že místní orgány hrají ústřední úlohu v plnění cílů udržitelného rozvoje a že středobodem rozvojové strategie EU musí být decentralizovaná spolupráce;

AH.

vzhledem k tomu, že v zájmu vymýcení chudoby musí rozvojové politiky zohledňovat přizpůsobování se dopadům změny klimatu, pokud jde o vysídlování zranitelných skupin obyvatelstva a prohlubování sociálních rozdílů;

AI.

vzhledem k tomu, že příjmy, o něž rozvojové země přicházejí v důsledku nezákonných finančních toků, včetně daňových úniků, představují více než dvojnásobek částky, kterou získávají z oficiálních vnějších zdrojů, včetně rozvojové pomoci;

AJ.

vzhledem k tomu, že orgány EU používají stále méně rámce výsledků zemí a plánovací nástroje (řízení veřejných financí) k plnění cílů udržitelného rozvoje ve snaze o zajištění rovnosti žen a mužů, ačkoliv tyto rámce a nástroje mají významnou úlohu v účinné rozvojové spolupráci, neboť mají pozitivní vliv na zohledňování otázky rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu zapotřebí větší angažovanosti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.