Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020IP0323

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o zvýšení účinnosti rozvoje a efektivnosti pomoci (2019/2184(INI))

Úř. věst. C 425, 20.10.2021, p. 73–86 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

20.10.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 425/73


P9_TA(2020)0323

Zvýšení účinnosti rozvoje a efektivnosti pomoci

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o zvýšení účinnosti rozvoje a efektivnosti pomoci (2019/2184(INI))

(2021/C 425/08)

Evropský parlament,

s ohledem na summit OSN o udržitelném rozvoji, který se konal ve dnech 25.–27. září 2015, a na výsledný dokument přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvaný „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a zejména s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 17, v němž je formulován závazek členských států OSN posilovat prostředky pro provádění agendy a oživit globální partnerství pro účely udržitelného rozvoje (1),

s ohledem na akční program z Addis Abeby, výsledný dokument, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, jež se konala v etiopské Addis Abebě ve dnech 13.–16. července 2015, a schválen Valným shromážděním OSN prostřednictvím rezoluce č. 69/313 ze dne 27. července 2015,

s ohledem na zprávu o financování udržitelného rozvoje z roku 2019, kterou vypracovala meziagenturní pracovní skupina OSN pro financování rozvoje (2),

s ohledem na Pařížskou dohodu, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci přijatou roku 2005 na druhém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, na Akční program z Akkry přijatý v roce 2008 v Akkře (Ghana) na třetím fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci a na výsledek čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které bylo uspořádáno v prosinci roku 2011 v Pusanu (Korejská republika) a na němž bylo zahájeno globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (Global Partnership for Effective Development Cooperation, GPEDC),

s ohledem na výsledný dokument z Nairobi přijatý na druhém zasedání GPEDC na vysoké úrovni, které se konalo v Nairobi (Keňa) v listopadu a prosinci 2016 (3),

s ohledem na zasedání GPEDC na úrovni vyšších představitelů, které se konalo ve dnech 13.–14. července 2019 v New Yorku v rámci politického fóra OSN na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji,

s ohledem na 17. schůzi řídícího výboru pro zasedání globálního partnerství 2019 na úrovni vyšších představitelů, která se uskutečnila ve dnech 26.–27. března 2019 v Kampale (Uganda);

s ohledem na zprávu GPEDC z roku 2019 nazvanou „Posilování účinnosti rozvojové spolupráce“ (4),

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je snížení a vymýcení chudoby definováno jako hlavní cíl rozvojové politiky EU a ve kterém je stanoven požadavek, aby Unie a její členské státy dodržovaly závazky, které přijaly v rámci OSN a ostatních příslušných organizací, a aby v politikách, které provádějí, přihlížely k cílům rozvojové spolupráce, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji ze dne 30. června 2017 (5),

s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, která byla přijata na druhém summitu EU-Afrika, který se konal v prosinci 2007 v Lisabonu,

s ohledem na pátý summit Africké unie a EU, který se konal ve dnech 29.–30. listopadu 2017, a na prohlášení ze summitu nazvané „Investice do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“ (6),

s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, kterou v červnu 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o posílení společného plánování,

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. května 2019 ohledně výroční zprávy pro Evropskou radu o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci vypracované v roce 2019 (7),

s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni z října 2019 nazvanou „Europe in the World – the future of European financial architecture for development“ (Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro financování rozvoje) (8),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. března 2015 nazvaný „Launching the EU International Cooperation and Development Results Framework“ (Zahájení rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje) (SWD(2015)0080) a na závěry Rady ze dne 26. května 2015 týkající se rámce pro výsledky,

s ohledem na strategický plán Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj na období 2016–2020,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2018 o nové alianci mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost (COM(2018)0643),

s ohledem na závěrečnou zprávu z března 2019, kterou připravila pracovní skupina Komise pro africký venkov, nazvanou „An Africa-Europe Agenda for Rural Transformation“ (Africko-evropská agenda pro transformaci venkova) (9),

s ohledem na studii z července 2019 o uplatňování zásad účinnosti nazvanou „Effectiveness to Impact“ (Účinnost, která má dopad) (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 (11),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí (12),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci (13),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce (14),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (15),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji (16),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (17),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o svěřenském fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc (18),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce (19),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji (20),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 ke strategii EU-Afrika: urychlení rozvoje (21),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu (22),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2018 o nadcházejících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (23),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (24),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (25),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (26),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25) (27),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (28),

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. října 2015 týkající se akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 (29),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Gender equality and Women through EU External Relations 2016-2020“ (Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen prostřednictvím vnějších vztahů EU 2016–2020) (SWD(2015)0182),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2012 nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: Spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492);

s ohledem na studii nazvanou „Effective Development Cooperation – Does the EU deliver?: Detailed Analysis of EU Performance“ (Účinná rozvojová spolupráce – dosahuje EU požadovaných výsledků?: podrobná analýza výsledků činnosti EU), kterou zadala Komise a byla zveřejněna v květnu 2020 (30);

s ohledem na studii z května 2020 o účinnosti kombinovaného financování nazvanou „The use of development funds for de-risking private investment: how effective is it in delivering development results?“ (Používání rozvojových fondů ke snížení rizik soukromých investic: jak efektivní je dosažení výsledků v oblasti rozvoje?),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2013 nazvané „Posilování místních orgánů v partnerských zemích za účelem zlepšení správy věcí veřejných a účinnějšího dosahování výsledků v oblasti rozvoje“ (COM(2013)0280),

s ohledem na společné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“,

s ohledem na zprávu o vzájemném hodnocení rozvojové spolupráce, kterou vydala OECD dne 10. prosince 2018, o Evropské unii,

s ohledem na doporučení výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) ze dne 22. února 2019 o vazbách mezi humanitární oblastí, rozvoje a mírem,

s ohledem na zprávu OECD ze dne 24. června 2020 nazvanou „The impact of the coronavirus (COVID-19) crisis on development finance“ (31) (Dopad koronavirové krize na financování rozvoje),

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o oceánech, kryosféře a změně klimatu ze dne 25. září 2019,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0212/2020),

A.

vzhledem k tomu, že se rámec pro rozvojovou spolupráci v poslední době mění v souvislosti s nově se objevujícími globálními výzvami, jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti, migrace, nedostatek potravin, vnitřní konflikty, terorismus a násilný extremismus, šíření infekčních onemocnění i časté a závažné přírodní katastrofy, zejména v rozvojových zemích, které mají dopad na ty nejzranitelnější; vzhledem k tomu, že globální prostředí je stále složitější a nejistější, přičemž dochází k nárůstu konfliktů a geopolitického soupeření; vzhledem k tomu, že výše uvedené poukazuje na to, že je nutné posílit multilateralismus a nepřetržitě usilovat o zvýšení účinnosti a dopadu evropské pomoci;

B.

vzhledem k tomu, že svět byl zasažen pandemií Covid-19; vzhledem k tomu, že dopad této pandemie na rozvojové země a na země přijímající pomoc je dosud nejasný a představuje významný tlak na kapacity dárcovských zemí i soukromých investorů v oblasti pomoci;

C.

vzhledem k tomu, že pandemie Covid-19, která negativně zasahuje všechny země bez ohledu na jejich úroveň rozvoje, má nejen zdravotní, ale také hospodářské a sociální důsledky; vzhledem k tomu, že tato pandemie má dopad na rozvojovou spolupráci a vyžaduje, aby byla zajištěna větší účinnost;

D.

vzhledem k tomu, že stávající pandemie výrazně narušuje cestovní ruch, námořní dopravu a další odvětví spojená s oceány a mohla by mít pro tato odvětví dlouhotrvající důsledky, což by mělo negativní dopad na hospodářství mnoha rozvojových zemí, včetně těch nejzranitelnějších, malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí;

E.

vzhledem k tomu, že účinnost pomoci závisí na tom, jakým způsobem je uplatňována zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vzhledem k tomu, že je zapotřebí další úsilí k naplnění zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a to zejména v rámci unijních politik v oblasti migrace, obchodu, klimatu a zemědělství;

F.

vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější politiky EU a členských států by podle zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje neměly mít negativní dopad na rozvojové země; vzhledem k tomu, že je kladen stále větší důraz na prosazování zájmů vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že vnější pomoc EU by měla být i nadále zaměřena zejména na účinnost a účelnost rozvoje a na potřeby partnerských zemí, v souladu s článkem 208 SFEU, který stanoví, že základním cílem politiky v oblasti rozvojové spolupráce je snížení a vymýcení chudoby;

G.

vzhledem k tomu, že zásady účinnosti rozvoje i všechny zdroje rozvojového financování by měly být formulovány tak, aby vedly ke splnění cílů stanovených v Pařížské dohodě o klimatu;

H.

vzhledem k tomu, že počet obyvatel světa roste rychleji než hrubý národní důchod (HND), zejména v subsaharské Africe, jejíž populace se má podle prognóz v příštích 30 letech zdvojnásobit na 2,1 miliardy osob v roce 2050 a dosáhnout 3,8 miliardy na konci století; vzhledem k tomu, že tento vývoj povede navzdory silnému hospodářskému růstu ke zvýšení počtu lidí žijících v chudobě a bez zaměstnání a že je tedy naléhavě zapotřebí účinně podporovat rozvojové země v jejich úsilí o naplňování cílů udržitelného rozvoje;

I.

vzhledem k tomu, že součástí strategie EU-Afrika založené na rovnocenném partnerství je zohledňování specifických problémů afrických zemí, jako je hospodářská diverzifikace, industrializace, ztráta veřejných příjmů a regionální integrace;

J.

vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi zeměmi jsou stále velmi vysoké a že nerovnost má negativní dopad na účinnost a účelnost pomoci;

K.

vzhledem k tomu, že je důležité zavést opatření, jejichž cílem je budovat a zvyšovat odolnost komunit, zejména v nestabilních partnerských zemích, v zemích postižených konflikty nebo přírodními katastrofami a v zemích přijímajících uprchlíky;

L.

vzhledem k tomu, že klíčovým cílem politik rozvojové spolupráce je zdraví a kvalitní život dětí;

M.

vzhledem k tomu, že EU, která je společně se svými členskými státy největším světovým poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci, jež v roce 2018 činila 74,4 miliardy EUR a představuje téměř 57 % veškeré oficiální rozvojové pomoci v celosvětovém měřítku, se zavázala k podpoře účinné rozvojové spolupráce, jejímž cílem je ukončit všechny formy chudoby a nerovnosti, jakož i k podpoře svých rozvojových partnerů při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vzhledem k tomu, že členové Výboru pro rozvojovou pomoc OECD společně v roce 2019 vynaložili na oficiální rozvojovou pomoc pouze 0,3 % HND, přičemž pouze pět členů splnilo nebo překročilo cílovou částku těchto výdajů (Spojené království, Švédsko, Dánsko, Lucembursko a Norsko);

N.

vzhledem k tomu, že mají-li být prostředky určené na rozvoj využívány účinně a účelně v zájmu řádného plnění cílů udržitelného rozvoje, pak by se všechny formy rozvojové spolupráce měly opírat o zásady odpovědnosti dotčené země, demokratické odpovědnosti a harmonizace s důrazem na výsledky, včetně partnerství, transparentnosti a odpovědnosti;

O.

vzhledem k tomu, že úlohou globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (GPEDC) je prosazovat zásady účinnosti pomoci; vzhledem k tomu, že toto partnerství má tři strategické priority, z nichž bude vycházet jeho přínos k zahájení „desetiletí opatření“, totiž: prosazování účinné rozvojové spolupráce za účelem urychlení provádění Agendy 2030; vytváření lepších partnerství a posílení monitorování v zájmu jednotlivých opatření;

P.

vzhledem k tomu, že studie nazvaná „Effective Development Cooperation – Does the EU deliver?: Detailed Analysis of EU Performance“ (Účinná rozvojová spolupráce – dosahuje EU požadovaných výsledků?: podrobná analýza výsledků činnosti EU) poukazuje na to, že členské státy a orgány EU se méně řídí zásadami účinnosti a souvisejícími ukazateli, jako jsou zejména předvídatelnost, ukazatele odvozené z rámců výsledků partnerských zemí, systémy řízení veřejných financí partnerských zemí, závazek zapojit partnerské vlády do hodnocení projektů a transparentní podávání zpráv;

Q.

vzhledem k tomu, že rozvojové politiky a partnerství EU se musí zakládat na udržitelné politické a hospodářské spolupráci s partnery, jež bude probíhat za rovných podmínek a jejímž klíčovým prvkem bude dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že její rozvojové politiky musí brát v potaz situaci nuceně vysídlených osob, zranitelných skupin obyvatelstva a migrantů a žadatelů o azyl;

R.

vzhledem k tomu, že se zřetelem k nárůstu vleklých krizí by EU měla pokračovat ve svém úsilí o rozvíjení vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí s cílem dosáhnout dlouhodobých výsledků;

S.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost pomoci je i nadále přetrvávající výzvou z důvodu narůstajícího počtu dárců a agentur pro pomoc, jakož i nedostatku koordinace jejich činností a projektů;

T.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit, aby během procesu programování probíhaly rozsáhlé konzultace se všemi příslušnými aktéry v partnerských zemích: s místními orgány, vnitrostátními parlamenty, občanskou společností, místními neziskovými organizacemi, sdruženími žen, s marginalizovanými skupinami, OSN a jejími agenturami, MSP a soukromým sektorem;

U.

vzhledem k tomu, že výsledky rozvoje není možné maximalizovat, nebude-li přístup k rozvoji vycházet zdola; vzhledem k tomu, že budou-li přímo na místě v partnerských zemích lépe sdíleny konkrétní příklady a rady týkající se úspěšných projektů, pomůže to k účinnému uplatňování zásad a k dosažení kýžených výsledků;

V.

vzhledem k tomu, že účinné zapojení soukromého sektoru by mělo vycházet z pěti zásad, jež byly definovány v Kampale, konkrétně z: inkluzivní odpovědnosti země; výsledků a cílového dopadu; inkluzivního partnerství; transparentnosti a odpovědnosti a ze zásady „nikoho neopomenout“;

W.

vzhledem k tomu, že v partnerských zemích je několik dalších aktérů a dárců, kteří poskytují humanitární a rozvojovou pomoc;

X.

vzhledem k tomu, že ačkoli orgány EU a její členské státy, místní i regionální orgány, mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti mají k dispozici velké soubory údajů a odborných znalostí, nejsou tyto údaje ani znalosti v dostatečné míře sdíleny; vzhledem k tomu, že tyto údaje by měly být dostupnější a měly by být využívány při tvorbě politik;

Y.

vzhledem k tomu, že třístranná spolupráce je obzvláště účinná při zlepšování spolupráce na zvládání společných problémů, jako je prevence, řešení a zotavení z přírodních katastrof, které zpomalují a přerušují rozvoj, bezpečnostní výzvy v širokém regionu nebo přizpůsobování modelů malých podniků novým hospodářským výzvám, které vyvstaly během koronavirové krize;

Z.

vzhledem k tomu, že navržení a provádění účinné politiky pomoci vyžaduje hlubší pochopení dopadu pomoci a celkového prostředí, v němž rozvojová pomoc funguje;

AA.

vzhledem k tomu, že dostupné a spolehlivé údaje o pomoci zvyšují transparentnost toků pomoci a pomáhají všem rozvojovým partnerům při plánování a koordinaci; vzhledem k tomu, že mezinárodní standardy prosazované mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI) zajišťují srovnatelnost těchto údajů; vzhledem k tomu, že k úspěchu v oblasti rozvoje a k práci na plnění cílů udržitelného rozvoje jsou nutné podrobné údaje o místním kontextu, dohodnutý soubor kýžených výsledků, společné kroky zaměřené na jejich dosažení a rychlá zpětná vazba ze strany veřejnosti, která usnadní odpovědnost;

AB.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovou zásadou rozvojové pomoci EU; vzhledem k tomu, že rozvojové politiky mají jiný dopad na ženy a dívky; vzhledem k tomu, že v oblasti rozvojové pomoci chybí údaje roztříděné podle pohlaví;

AC.

vzhledem k tomu, že je prokázáno, že politiky podporující rovnost jsou při plnění cílů udržitelného rozvoje účinnější, zejména v potírání chudoby a prosazování vzdělávání;

AD.

vzhledem k tomu, že existuje skutečné riziko, že se politické a ekonomické elity mohou zmocnit výhod plynoucích z rozvojové pomoci a přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je nezbytné navázat takovou rozvojovou spolupráci, která usiluje o vyvolání transformačních změn v politické ekonomii, zejména pak změn v souvislosti se správou věcí veřejných, dělbou pravomocí, sociálním vyloučením, sociální ochranou a přístupem ke zdrojům, jakožto i interakcí s globální ekonomikou; vzhledem k tomu, z tohoto důvodu je také nutné podporovat a prosazovat prostřednictvím rozvojové spolupráce zásady řádné správy věcí veřejných, právní stát, oddělení pravomocí a prosazování lidských práv;

AE.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) budou rozvojové země po pandemii Covid-19 potřebovat odpuštění dluhu ve výši jednoho bilionu UDS; vzhledem k tomu, že Světová banka, MMF, G20 a G7 přijaly ve prospěch nejchudších zemí světa opatření ke zmírnění dluhového břemene; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být doplněna, aby tak rozvojová pomoc mohla v rozvojových zemích účinně plnit cíle udržitelného rozvoje v oblastech, jako je přístup k základním službám, řádná správa věcí veřejných a základní lidská práva;

AF.

vzhledem k tomu, že EU je prostřednictvím svých zámořských území (jak nejvzdálenějších regionů, tak zámořských zemí a území) přítomna ve všech oceánech a že tedy jejím klíčovým úkolem je rozvíjet regionální strategie, do nichž se co nejvíce promítají potřeby vyjádřené na místní úrovni;

AG.

vzhledem k tomu, že místní orgány hrají ústřední úlohu v plnění cílů udržitelného rozvoje a že středobodem rozvojové strategie EU musí být decentralizovaná spolupráce;

AH.

vzhledem k tomu, že v zájmu vymýcení chudoby musí rozvojové politiky zohledňovat přizpůsobování se dopadům změny klimatu, pokud jde o vysídlování zranitelných skupin obyvatelstva a prohlubování sociálních rozdílů;

AI.

vzhledem k tomu, že příjmy, o něž rozvojové země přicházejí v důsledku nezákonných finančních toků, včetně daňových úniků, představují více než dvojnásobek částky, kterou získávají z oficiálních vnějších zdrojů, včetně rozvojové pomoci;

AJ.

vzhledem k tomu, že orgány EU používají stále méně rámce výsledků zemí a plánovací nástroje (řízení veřejných financí) k plnění cílů udržitelného rozvoje ve snaze o zajištění rovnosti žen a mužů, ačkoliv tyto rámce a nástroje mají významnou úlohu v účinné rozvojové spolupráci, neboť mají pozitivní vliv na zohledňování otázky rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu zapotřebí větší angažovanosti;

1.

zdůrazňuje, že účinností se rozumí větší množství lepších výsledků, splnění cílů udržitelného rozvoje a toho, aby nikdo nebyl opomíjen; domnívá se, že pokud je evropská rozvojová spolupráce sladěna se snahami partnerských zemí a jejich místními potřebami, koordinována s úsilím ostatních dárců a poskytována prostřednictvím partnerských institucí a systémů, ale i místních aktérů a občanské společnosti, a že pokud podporuje priority, jež byly dojednány v rámci spravedlivých politických postupů podporujících začlenění, a je zajištěna demokratická odpovědnost dané země a začlenění všech dotčených stran, je dopad této spolupráce větší, rychlejší a udržitelnější;

2.

zdůrazňuje, že EU by jakožto největší světový poskytovatel pomoci a nejvýznamnější mezinárodní aktér multilateralismu a demokracie založených na pravidlech měla koordinovaně používat svůj efektivní soubor nástrojů a forem pomoci, aby tak umožnila rozdělení úkolů, zabránila roztříštěnosti pomoci a určila prioritní oblasti, v nichž může skutečně dosáhnout dopadu s největší přidanou hodnotou;

3.

zdůrazňuje, že EU by se měla ujmout vůdčí úlohy, pokud jde o používání zásad účinnosti a účelnosti pomoci, chce-li v partnerských zemích dosáhnout skutečných výsledků a cílů udržitelného rozvoje a zajistit, aby přitom nikdo nezůstal opomenut; v tomto ohledu zdůrazňuje, jaký dopad by mohlo mít využívání rozvojové pomoci EU a jejích přímých zahraničních investic na řešení základních příčin migrace a nuceného vysídlování;

4.

podtrhuje, že v novém Evropském konsensu o rozvoji je nutné naplňovat politické cíle v každé partnerské zemi strategičtějším a cílenějším způsobem, a uplatňovat tak přístup spojující humanitární oblast s rozvojem a současně dodržovat zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že programy pomoci by měly být kombinovány s analýzou udržitelnosti dluhu a měly by zohledňovat nutnost posílit parlamentní dohled v partnerské zemi;

5.

zdůrazňuje, že EU musí i nadále bedlivě sledovat využívání finančních prostředků a přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zabránila jakémukoli zneužití prostředků určených na pomoc a zajistila soulad se svými politickými cíli a hodnotami v oblasti rozvojové spolupráce; žádá, aby byly zavedeny účinné mechanismy, které umožní důkladnou kontrolu konečného určení prostředků a posuzování projektů, které získaly finanční podporu;

6.

zdůrazňuje, že řádná správa věcí veřejných je rozhodujícím faktorem pro spravedlivé a náležité rozdělování pomoci, a poukazuje na to, že dosažení cílů udržitelného rozvoje, a tedy i účinnost fondů, závisí do značné míry na schopnosti partnerských zemí využívat finanční prostředky spravedlivým a transparentním způsobem;

7.

vzývá EU, aby, přímo spolupracovala se zeměmi původu migrantů a se zeměmi na tranzitních trasách a budovala s nimi udržitelná partnerství, která budou podporovat začlenění a vycházet ze specifických potřeb každé země a z individuální situace migrantů;

8.

zdůrazňuje, že zásady globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (GPEDC) vycházejí z významných a trvalých ponaučení z minulých rozvojových strategií a postupů, mezi něž se řadí úspěchy i selhání, a že tyto zásady jsou i nadále důležitým projevem mnohostranné spolupráce a koordinace, k jejichž prosazování se EU zavázala; vyzývá Komisi, aby využila svého členství v GPEDC a ve Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a svého hlasu na mezinárodních fórech a v řídicích strukturách mezinárodních finančních institucí k tomu, aby posílila zásady účinnosti a vybídla všechny zúčastněné aktéry k jejich dodržování a uplatňování ve všech formách rozvojové spolupráce;

9.

uznává, že účinná rozvojová spolupráce nemůže probíhat pouze prostřednictvím spolupráce s EU a že může být skutečně efektivní jen tehdy, pokud spolupracují všichni aktéři rozvoje; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud ostatní aktéři ve svých programech spolupráce nedodržují a neuplatňují zásady účinnosti, vedlejším nepříznivým důsledkem výsledné roztříštěnosti a obcházení systémů partnerských zemí je snížení účinnosti a dopadu pomoci, včetně pomoci EU;

10.

vyzývá Komisi, aby alespoň dvakrát ročně zveřejňovala zprávu o pokroku v účinnosti pomoci, která popíše společné plánování, společné provádění, společné rámce pro výsledky a kroky orgánů EU, členských států a místních a regionálních orgánů; zdůrazňuje, že tato zpráva by měla vycházet ze společně dohodnutých cílů a politických cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje a konsensu; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání této zprávy konzultovala zúčastněné strany a zprávu předložila Parlamentu;

11.

vyzývá Komisi a Radu, aby zintenzivnily společné programování EU a jejích členských států; poukazuje na to, že na úrovni jednotlivých zemí musí EU a členské státy jít nad rámec pouhé konsolidace stávajících dvoustranných rozvojových priorit a opatření a zaujmout ke strategickým otázkám v politickém dialogu s partnerskými zeměmi jednotný a společný evropský postoj, který by měl rovněž případně zohlednit regionální integrační orgány jako protějšky EU a inovativní způsoby financování, jako je kombinování zdrojů financování a záruky, jsou-li účinné; vyzývá k přijímání jasných a splnitelných závazků na základě posouzení předchozích strategií a postupů;

12.

vyzývá Komisi, aby přímo na místě, v příslušných partnerských zemích zajistila pravidelná setkání EU se zástupci členských států, prováděcími agenturami, mezinárodními organizacemi, místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti, která umožní zjistit, jaké jsou výzvy a jaké příležitosti, a zajistit, aby následná společná reakce a její realizace odpovídaly zjištěným potřebám; poukazuje na to, že společné programování pod vedením vedoucích misí se osvědčilo, pokud jde o soudržnost politik v politických, obchodních, rozvojových a bezpečnostních strategiích; rovněž EU a její členské státy vyzývá, aby se zapojily do společného provádění a hodnocení a aby byly zavedeny mechanismy sdílené odpovědnosti vůči občanům; vyzývá EU, aby spolupracovala s netradičními dárci, kteří mohou prokázat, že dodržují zásady účinnosti pomoci;

13.

vítá závěry Rady ze dne 8. června 2020, v nichž se zdůrazňuje, že „je důležité, aby všichni aktéři zapojení do týmu Evropa koordinovali svá opatření a navzájem si poskytovali informace a komunikovali na úrovni jednotlivých zemí, v rámci EU, v partnerských zemích i na globálních i mnohostranných fórech“; žádá Komisi a členské státy, aby tento přístup v budoucnu uplatňovaly v kontextu všech opatření a veškerého programování a provádění souvisejícího s rozvojem; připomíná své požadavky z let 2013 (32) a 2017 (33) a žádá Komisi, aby na základě článků 209 a 210 SFEU předložila návrh aktu týkajícího se regulačních aspektů koordinace dárců EU v oblasti rozvojové pomoci;

14.

zdůrazňuje, že s ohledem na budoucí provádění nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) by se společné programování a provádění ze strany EU, jejích členských států a partnerů EU v oblasti financování rozvoje mělo zakládat na zásadách účinnosti pomoci; poukazuje na to, že je důležité společně stanovit ve fázi před programováním strategické priority a určit investiční potřeby/mezery a následně zkoumat možnosti, jak optimalizovat různé varianty souboru nástrojů orgánů EU, včetně grantů, rozpočtové podpory a půjček EIB, jakož i financování ze strany členských států; v této souvislosti je znepokojen tím, že v nejméně rozvinutých zemích narůstá vázaná pomoc a uvolněním pomoci by se mohlo dosáhnout 15 až 30 % snížení nákladů;

15.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby programování a provádění těchto variant pomoci bylo koordinováno, strategicky sladěno s prioritami partnerských zemí a s procesy v těchto zemích a zaměřeno na výsledky a dopady, jež povedou k transformaci v zájmu plnění cílů udržitelného rozvoje ve specifickém kontextu každé partnerské země; zdůrazňuje, že je třeba umožňovat vytváření trhů, které jsou soběstačné, a zajistit, aby byly ve fázi před programováním zohledněny osvědčené výstupní postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily snahy o uvolnění své oficiální rozvojové pomoci v souladu se závazky přijatými v rámci konsensu a aby k témuž vybízely všechny poskytovatele zapojené do rozvojové spolupráce, včetně rozvíjejících se ekonomik; vybízí k zadávání zakázek a k odpovědnosti na místní úrovni;

16.

zdůrazňuje, že podle mandátu Parlamentu v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci je nutné přijímat ustanovení, jejichž cílem je zlepšit dodržování lidských práv a environmentálních a sociálních předpisů finančními subjekty při využívání mechanismů založených na kombinování zdrojů a zárukách prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruky pro vnější činnost; připomíná, že – jak uvedl Parlament ve svém postoji – 45 % financování poskytovaného z EFSD+ a záruky pro vnější činnost musí být vyhrazeno na investice přispívající k naplňování cílů v oblasti klimatu, environmentálního řízení, ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci s tím, že 30 % celkového finančního krytí bude přiděleno na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně;

17.

upozorňuje, že si EU stanovila ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, a vyzývá ji, aby prostřednictvím úzké spolupráce podporovala partnerské země ve snaze pomoci jim realizovat jejich vlastní cíle a strategie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to jak ty, které jsou stanoveny ve Smlouvě, tak ty, které si samy stanoví, neboť udržitelné využívání jejich vlastních zdrojů je základem hospodářství mnoha partnerských zemí a je nezbytné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje;

18.

vyzývá orgány EU, členské státy a další veřejné a nevládní subjekty, které se aktivně podílejí na rozvojové spolupráci, aby sdílely podklady a zkušenosti týkající se různých typů rozvojových intervencí, které bývají úspěšné, i těch, které úspěšné nebyly, u nichž se ukázalo, že jsou obtížně proveditelné, či neměly zamýšlený dopad;

19.

vítá zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni ohledně evropské struktury pro financování rozvoje a vyzývá k vytvoření evropské banky pro investice a udržitelný rozvoj;

20.

zdůrazňuje, že odpovědnost za veškeré veřejné výdaje, včetně oficiální rozvojové pomoci, má stěžejní význam v Evropě i v partnerských zemích; domnívá se, že odpovědnost vyžaduje silné instituce a pro zajištění stálé podpory veřejnosti pro snahy EU v oblasti rozvojové spolupráce jsou klíčové jasné a dohodnuté cíle evropské oficiální rozvojové pomoci; připomíná, že partnerství a spolupráce s občanskou společností a nevládními organizacemi může vést ke zvýšení odpovědnosti za veřejné výdaje v souvislosti s oficiální rozvojovou pomocí; poukazuje na úlohu organizací občanské společnosti při mobilizaci finančních prostředků, kterých je zapotřebí k dosažení cílů udržitelného rozvoje;

21.

zdůrazňuje, že odpovědnost vyžaduje transparentní a spolehlivé postupy, zaměření na účinnost a dosažení prokazatelných výsledků, důkladné hodnocení ex anteex post, kritickou analýzu selhání, přičemž je také nutné naučit se, jak dosahovat účinných a udržitelných výsledků; vyzývá proto Komisi, aby koordinovala celoevropskou standardizaci ukazatelů dopadu, aby bylo možné porovnat efektivnost a účelnost projektů mezi členskými státy;

22.

vybízí parlamenty přijímacích zemí, aby přijaly vnitrostátní politiky rozvojové pomoci, a zlepšily tak odpovědnost dárců i přijímacích vlád, včetně odpovědnosti místních orgánů, vymýtily korupci a všechny formy plýtvání pomocí a zlepšily podmínky pro získání rozpočtové podpory a v dlouhodobém horizontu i pro snižování závislosti na pomoci;

23.

zdůrazňuje, že je důležité, aby se oficiální rozvojová pomoc EU ještě více zaměřila na snižování nerovností, vymýcení chudoby a na to, aby nebyl nikdo opomenut;

24.

zdůrazňuje, že účinná a účelná podpora strategií jednotlivých zemí a budování kapacit vede ke snížení dětské úmrtnosti a že investice do dobrých životních podmínek dětí jsou zásadní pro prolomení kruhu chudoby, včetně boje proti nucené a dětské práci;

25.

domnívá se, že uplatňování přístupů založených na výsledcích má pro partnerské země EU rozhodující význam a je základním prvkem jejich schopnosti plnit cíle udržitelného rozvoje ve prospěch občanů; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit různorodost zvláštních situací v partnerských zemích, zejména v nejméně rozvinutých a nestabilních zemích, a výzev, jimž tyto země čelí; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly a používaly vnitrostátní rámce partnerských zemí pro měření výsledků i jejich monitorovací a statistické systémy a aby do všech fází zapojily všechny příslušné subjekty: místní orgány, vnitrostátní parlamenty, občanská společnost, včetně sdružení žen a marginalizovaných skupin, a soukromý sektor se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že investice do budování kapacit místních organizací občanské společnosti jsou základním předpokladem účinné pomoci;

26.

konstatuje, že v některých oblastech je obtížné měřit účinnost a účelnost rozvojové pomoci, vyzývá však Komisi, aby přezkoumala příslušné hodnotící ukazatele a pomocí výsledků připravila informace o účinnosti a účelnosti rozvojové pomoci pro jednotlivé země a vyvinula přístup založený na osvědčených postupech;

27.

vyzývá EU a její členské státy, aby posílily svůj závazek k zajištění transparentního toku údajů prostřednictvím pokračujících investicí do vizualizace údajů, statistického vykazování a zveřejňování veřejně přístupných dat, uplatňování mezinárodních standardů, jako jsou standardy mezinárodní iniciativy na podporu transparentnosti rozvojové pomoci (IATI), a pravidelnou aktualizací a rozvojem internetové platformy „EU Aid Explorer“; vyzývá k tomu, aby na úrovni EU bylo zintenzivněno úsilí o zajištění přístupu veřejnosti k údajům o výdajích EU na rozvojovou pomoc, jejich šíření a podávání příslušných zpráv; v této souvislosti připomíná, že před zahájením postupu udělování absolutoria za daný rok by Komise měla zveřejnit výroční zprávu o provádění nástrojů Evropské unie k financování vnější činnosti;

28.

zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů má zásadní význam pro udržitelný rozvoj a že pokrok dosažený v boji proti diskriminaci a násilí na ženách a dívkách v partnerských zemích by měl být považován za zásadní aspekt účinnosti pomoci; připomíná, že rozvojová spolupráce může mít různé dopady na dívky a chlapce a na ženy a muže;

29.

naléhavě žádá Komisi, členské státy a všechny rozvojové partnery, aby upřednostnili rovnost žen a mužů prostřednictvím většího zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů, genderového rozpočtování a zaměření na pohlaví; dále zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat srovnatelné údaje roztříděné podle pohlaví s cílem prosazovat komplexní a soudržný přístup k podávání zpráv EU o genderových cílech a podporovat ženy, aby se staly schopnými aktéry rozvoje ve svých komunitách i mimo ně;

30.

vyzývá EU a její členské státy, aby zlepšily soulad své pomoci se zásadami účinnosti a souvisejícími ukazateli, zejména s předvídatelností, využíváním ukazatelů odvozených z rámců výsledků partnerských zemí, používáním systémů řízení veřejných financí partnerských zemí a se závazkem zapojit vlády partnerských zemí do hodnocení projektů a transparentního podávání zpráv;

31.

vyzývá členské státy, aby svou pomoc více zaměřily na společné cíle evropské pomoci s cílem zlepšit účinnost rozvojové politiky EU jako celku;

32.

podporuje stimulující a průřezový přístup vycházející z decentralizovaného posouzení potřeb postupem zdola nahoru a programování, který podporuje místní odpovědnost a je založený na důkladné analýze situace a konzultacích s občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami v každé partnerské zemi v úzké spolupráci s místními komunitami a organizacemi;

33.

vybízí k posílení spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce, a to i v projektech zaměřených na účinnější regionální spolupráci a integraci, jakož i účinnější zapojení nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území do provádění evropské rozvojové spolupráce v příslušných zeměpisných oblastech na všech úrovních správy s cílem podpořit dosažení cílů udržitelného rozvoje a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19; zdůrazňuje, že v případech, kdy je to relevantní, by se měly využít kapacity zemí se středními příjmy, včetně zemí, které byly nedávno vyňaty ze seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaného Výborem pro rozvojovou pomoc OECD;

34.

zdůrazňuje, že za účelem zvýšení účinnosti rozvojové pomoci, dosažení dlouhodobých výsledků a řešení místních potřeb, zejména v případě vleklých krizí a situací po krizi, je nutné zlepšit koordinaci humanitární a rozvojové pomoci a posílit propojení humanitární a rozvojové pomoci a její propojení s opatřeními v oblasti míru a bezpečnosti v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby tento přístup nadále rozvíjela;

35.

uznává význam předvídatelného a pružného financování, včetně víceletého financování humanitární pomoci v případě vleklých krizí a programů rozvojové pomoci, které lze přizpůsobit nepředvídaným humanitárním krizím;

36.

zdůrazňuje význam posílení úlohy organizací občanské společnosti coby nezávislých aktérů rozvoje; zdůrazňuje, že příznivé a otevřené prostředí pro organizace občanské společnosti je v souladu s mezinárodně uznávanými právy a umožňuje jejich maximální příspěvek k rozvoji; vyjadřuje obavy z toho, že prostor pro organizace občanské společnosti se v mnoha zemích zmenšuje; vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup organizací občanské společnosti k financování, a to i v partnerských zemích;

37.

zdůrazňuje význam provádění výměny osvědčených postupů a koordinace politik a opatření, jakož i spolupráce EU s dalšími subjekty, např. OSN a jejími agenturami, které poskytují pomoc partnerským zemím; zdůrazňuje, že to je ještě důležitější v nestabilních partnerských zemích, v zemích zasažených konflikty nebo přírodními katastrofami a v zemích, které poskytují útočiště uprchlíkům; v této souvislosti se domnívá, že je nezbytné zaměřit se na odolnost komunity a podpořit opatření zaměřená na rozvoj programů založených na riziku a programů odborné přípravy na mimořádné události, zapojení komunity a podporu partnerství;

38.

žádá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci s místními orgány v partnerských zemích, ale také v EU; požaduje, aby rozpočtová podpora jako forma pomoci byla využívána i na nižší než vnitrostátní úrovni a aby byly vytvořeny mechanismy přerozdělování mezi jednotlivými úrovněmi správy a mezi regiony, a to s prvořadým cílem snížit rozdíly a nerovnosti v jednotlivých zemích a zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut;

39.

zdůrazňuje úlohu církevních a misijních organizací v oblasti humanitární a rozvojové pomoci a jejich význam na daném místě, jelikož patří mezi největší nevládní organizace působící v oblasti rozvoje a pomoci; zdůrazňuje, že spolupráce s náboženskými vůdci v mnoha místních komunitách v rozvojových zemích je často nejúčinnějším způsobem, jak oslovit místní obyvatele v nouzi;

40.

uznává klíčovou úlohu občanské společnosti jako partnera, a to jak během procesu konzultací, tak při poskytování služeb; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby uznaly a posílily tyto úlohy s cílem dosáhnout inkluzivních rozvojových partnerství;

41.

žádá, aby byl větší důraz kladen na místní MSP, drobné zemědělce a posílení postavení žen, neboť tento přístup se ukázal jako obzvláště účinný při snižování chudoby a nerovnosti a při posilování občanské společnosti a komunit;

42.

uznává, že zapojení soukromého sektoru na místní, vnitrostátní, dvoustranné a mezinárodní úrovni je rozhodující pro naplňování cílů udržitelného rozvoje, uvolnění dodatečných finančních prostředků na rozvoj a pro přechod k udržitelnému hospodářskému rozvoji, růstu a prosperitě;

43.

vyzývá k úsilí o to, aby byl zajištěn soulad soukromého sektoru s rozvojovými prioritami vlád členských států a občanské společnosti v rozvojových zemích a s potřebami místního obyvatelstva, zejména marginalizovaných a zranitelných skupin, a aby bylo zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce v souladu se zásadami účinnosti a zásadami z Kampaly a zároveň se zlepšila transparentnost, monitorování a hodnocení přímých zahraničních investic a globálních hodnotových řetězců i příslušná odpovědnost, jakož i dodržování lidských práv a zásad náležité péče;

44.

vyzývá evropské instituce a orgány, aby vytvořily jednoznačný, strukturovaný transparentní rámce s jasnou zodpovědností upravující partnerství a spolupráci se soukromým sektorem v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí úlohou soukromého sektoru je nutné vytvořit institucionální kapacitu;

45.

zdůrazňuje, že všichni aktéři, včetně soukromého sektoru, musí přispívat k programu účinnosti prostřednictvím aktivního zapojení, plánování a provádění, vzájemné odpovědnosti a transparentnosti, monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že dárci by měli jednat s větší předvídatelností a rychlostí při práci s těmito subjekty jako partnery a partnery poskytujícími základní služby, aby se skutečně dostali k nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že aktéři soukromého sektoru zapojení do rozvojových partnerství se řídí zásadami odpovědnosti podniků v oblasti lidských práv a životního prostředí po celou dobu životního cyklu projektů, a to v souladu s Mezinárodním paktem OSN o lidských právech, s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, základními pracovními normami MOP a s Úmluvou OSN proti korupci; opakuje svou výzvu k vytvoření právního rámce EU na podporu povinné náležité péče podniků s cílem zajistit, aby investoři EU jednali zodpovědně na mezinárodní i místní úrovni a přispívali k místnímu rozvoji v rozvojových zemích;

47.

připomíná, že soukromá rozvojová pomoc musí být v souladu s hlavními zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, normami MOP a pokyny OECD pro nadnárodní podniky; zdůrazňuje také nutnost přijmout závazek k zajištění řádné správy věcí veřejných, snižování chudoby a vytváření bohatství prostřednictvím udržitelných investic, jakož i ke snižování nerovností, prosazování lidských práv a norem v oblasti životního prostředí a posilování postavení místních ekonomik;

48.

zdůrazňuje, že rámec EU pro strategii rozvojové pomoci EU musí zahrnovat konkrétní opatření na podporu větší mobilizace domácích zdrojů v partnerských zemích, jako je podpora boje proti korupci a rozvoj progresivních daňových systémů, jakož i boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, aby bylo možné odklonit se od dynamiky dárce-příjemce a posílit odpovědnost partnerských zemí za rozvojové priority, a dosáhnout tak udržitelného rozvoje;

49.

vítá, že EU využívá k vymýcení chudoby a dosažení cílů udržitelného rozvoje různé nástroje financování rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali financování založené na grantech, zejména pro nejméně rozvinuté země, v situaci, kdy chudší země již před vypuknutím pandemie COVID-19 vynaložily více peněz na platby dluhové služby než na zdravotnické služby;

50.

konstatuje, že Komise předpokládá stále důležitější úlohu mechanismů kombinovaných záruk v rozvojové politice EU na úkor jiných forem pomoci; zdůrazňuje, že ačkoli došlo k rychlému nárůstu kombinovaného financování, nic nenasvědčuje jeho dopadu na rozvoj, protože jeho velká část v současnosti směřuje do zemí se středními příjmy a jen malá část do nejméně rozvinutých zemí; zdůrazňuje kritické stanovisko Evropského účetního dvora k řízení a účinnosti provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ze strany Komise; vyzývá proto EU a její členské státy, aby ke kombinovanému financování přistupovaly obezřetně a zajistily, aby veškeré finanční prostředky mobilizované prostřednictvím kombinovaného financování byly v souladu se zásadami účinnosti rozvoje;

51.

vybízí EU, aby pokračovala ve svém úsilí o podporu partnerských zemí při zavádění inteligentních, cílených a přizpůsobitelných politik, které mohou pomoci dosáhnout cílů udržitelného rozvoje co nejúčinnějším způsobem; v této souvislosti připomíná klíčovou úlohu výzkumu a vývoje při podpoře inovací a podnikání s pozitivními vedlejšími účinky na všechna odvětví místní ekonomiky; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a zvýšily investice do strategické místní výrobní kapacity, zejména v oblasti zdraví, včetně nejnovějších biofarmaceutických výrobků, s cílem zvýšit nezávislost na globálních dodavatelských řetězcích;

52.

zdůrazňuje významnou úlohu organizací občanské společnosti při určování potřeb a poskytování přímé rozvojové pomoci chudým, znevýhodněným a zranitelným osobám; vyzývá však k lepší koordinaci pomoci rozdělované mezi nevládní organizace a další dárce, aby byla zajištěna předvídatelnost pomoci a zamezeno její fragmentaci a překrývání opatření a aby ze strany dárců nebyly opomenuty žádné země;

53.

vyzývá Komisi, aby znovu posoudila, zda jsou administrativní povinnosti týkající se přístupu k finančním prostředkům EU přiměřené; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že granty EU jsou pro nevládní organizace stále nedostačující a neatraktivní kvůli požadavkům na snížení nákladů na podporu a rostoucí administrativní zátěž a zátěž spojenou s auditem;

54.

vyzývá Komisi, aby vytvořila síť důvěryhodných nevládních partnerů, jako jsou místní organizace občanské společnosti, církev, náboženské organizace a specializované agentury členských států, a aby s nimi spolupracovala na menších projektech;

55.

znovu potvrzuje, že investice do místní a vnitrostátní infrastruktury různého rozsahu pro klíčové místní a národní projekty představují nejúčinnější způsob pomoci, jak podpořit a posílit hospodářský a sociální rozvoj celé populace;

56.

zdůrazňuje, že je třeba propojit opatření na odpuštění dluhu s další mobilizací oficiální rozvojové pomoci; požaduje, aby byl do iniciativy skupiny G20 na pozastavení nákladů na dluhovou službu (DSSI) zahrnut multilaterální a komerční dluh; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby všichni věřitelé, včetně Světové banky a dalších mnohostranných rozvojových bank, jakož i soukromí věřitelé, byli zapojeni do DSSI a dalších nabídek na oddlužení; vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad koronavirové krize a finanční požadavky Agendy 2030;

57.

zdůrazňuje obzvláště důležitou roli vzdělávacích programů pro místní zaměstnance a osoby působící přímo na místě při zajišťování kontinuity projektů podporovaných EU v partnerských zemích, čímž se zvyšuje odpovědnost;

58.

zdůrazňuje klíčovou úlohu oficiální rozvojové pomoci při provádění programu účinnosti rozvoje; zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc je flexibilnější, předvídatelnější a vzájemně odpovědnější než jiné finanční toky, které mohou přispívat k rozvoji; varuje před rozdrobením kritérií oficiální rozvojové pomoci s cílem pokrýt jiné výdaje než ty, které jsou přímo spojené s podporou udržitelného rozvoje v rozvojových zemích;

59.

znovu žádá, aby Rada a členské státy stanovily jasnou lhůtu pro dosažení cíle, jímž je navýšení rozpočtu oficiální rozpočtové podpory na 0,7 % HND, včetně mezinárodního závazku vynaložit 0,15 až 0,2 % HND na oficiální rozvojovou pomoc v nejméně rozvinutých zemích, a aby Komise navrhla konkrétní akční plán, v němž určí, jakým způsobem budou získávány další zdroje v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že účinnost pomoci nenahrazuje přiměřený objem pomoci a že zachování nebo překročení cíle 0,7 % týkajícího se oficiální rozvojové pomoci má velký význam; připomíná, že rozpočet EU by měl výrazně přispět k celkovému zvýšení oficiální rozvojové pomoci EU;

60.

znovu potvrzuje svoji podporu, aby se do NDICI zahrnuly tyto cíle: 20 % na sociální začleňování a lidský rozvoj, a aby v případě alespoň 85 % projektů financovaných z oficiální rozvojové pomoci byly hlavním nebo významným cílem rovnost žen a mužů a práva žen a dívek a posílení jejich postavení, jak stanovil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD;

61.

vyzývá k větší soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je zajistit, aby žádné politiky EU nebo členských států neměly negativní dopad na rozvojové země ani protichůdné cíle;

62.

domnívá se, že evropská rozvojová pomoc a veřejné investice by měly prosazovat společné priority a politické cíle, včetně vymýcení chudoby, opatření týkající se klimatu a životního prostředí, hospodářské a obchodní politiky a řízení migrace, a měly by být také v plném souladu se zásadami v oblasti základních lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných;

63.

zdůrazňuje, že podmínění přidělování humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech spoluprací s EU v otázkách migrace nebo bezpečnosti není v souladu s dohodnutými zásadami účinnosti rozvoje;

64.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států OECD, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské investiční bance, Evropské bance pro obnovu a rozvoj, Skupině Světové banky, Africké unii, spolupředsedům Globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci, Rozvojovému programu OSN, odboru OSN pro ekonomické a sociální otázky, OECD a Meziparlamentní unii.

(1)  Rezoluce OSN byla přijata Valným shromážděním dne 25. září 2015: https://www.unfpa.org/sites/default/files/resource-pdf/Resolution_A_RES_70_1_EN.pdf

(2)  Zpráva o financování udržitelného rozvoje z roku 2019: https://developmentfinance.un.org/sites/developmentfinance.un.org/files/FSDR2019.pdf

(3)  Výsledný dokument z Nairobi přijatý na zasedání GPEDC na vysoké úrovni v roce 2016: http://effectivecooperation.org/wp-content/uploads/2016/12/OutcomeDocumentEnglish.pdf

(4)  Zpráva globálního partnerství o pokroku, 17. června 2019: http://effectivecooperation.org/blogs-news-resources/resource-library/

(5)  Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.

(6)  https://www.africa-eu-partnership.org/sites/default/files/33454-pr-final_declaration_au_eu_summit1.pdf

(7)  Výroční zpráva o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci vypracovaná v roce 2019: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9201-2019-INIT/cs/pdf

(8)  Zpráva Rady o evropské struktuře pro financování rozvoje vypracovaná v roce 2019: https://www.consilium.europa.eu/media/40967/efad-report_final.pdf

(9)  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/food-farming-fisheries/farming/documents/report-tfra_mar2019_en.pdf

(10)  Benfield a Como pro AECOM International Development Europe (2019), studie o uplatňování zásad účinnosti zadaná Evropskou komisí (projekt č. 2018/403300/1): https://knowledge.effectivecooperation.org/system/files/2019-07/2019_07_Impact_study_final.pdf

(11)  Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 100.

(12)  Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 38.

(13)  Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 80.

(14)  Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 11.

(15)  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 2.

(16)  Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 209.

(17)  Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 2.

(18)  Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 68.

(19)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 36.

(20)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 62.

(21)  Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 66.

(22)  Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 33.

(23)  Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 101.

(24)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0220.

(25)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0298.

(26)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0084.

(27)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.

(28)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(29)  https://www.consilium.europa.eu/media/24467/st13201-en15.pdf

(30)  https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/eu-development-effectiveness-monitoring-report-2020_en.pdf

(31)  http://www.oecd.org/coronavirus/policy-responses/the-impact-of-the-coronavirus-covid-19-crisis-on-development-finance-9de00b3b/

(32)  Usnesení ze dne 11. prosince 2013 obsahující doporučení Komisi o koordinaci dárců EU v oblasti rozvojové pomoci, Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 73.

(33)  Usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji, Úř. věst C 252, 18.7.2018, s. 62.


Top