52020IP0322

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020IP0322 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020IP0322

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19 (2020/2111(INI))

Úř. věst. C 425, 20.10.2021, p. 63–72 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

20.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 425/63

P9_TA(2020)0322

Zahraničně politické důsledky rozšíření onemocnění COVID-19

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19 (2020/2111(INI))

(2021/C 425/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na COVID-19 (JOIN(2020)0011),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. dubna 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s krizí způsobenou pandemií COVID-19, který předložila Komise (COM(2020)0163),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní. Příspěvek Komise před setkáním vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella jménem Evropské unie o lidských právech v době koronavirové pandemie ze dne 5. května 2020,

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2532 (2020) o zastavení projevů nepřátelství v souvislosti s pandemií způsobenou koronavirovým onemocněním (COVID-19) a o podpoře generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese,

—	s ohledem na výzvu vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, aby byl znovu posouzen dopad rozsáhlých režimů hospodářských sankcí v souvislosti s pandemií COVID-19,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

—	s ohledem na aktualizovanou zvláštní zprávu Evropské služby pro vnější činnost: Stručné posouzení příběhů a dezinformací v souvislosti s pandemií COVID-19 ze dne 1. dubna 2020 a 20. května 2020,

—	s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;

—	s ohledem na pokyny Komise na ochranu kritických evropských aktiv a technologií v současné krizi ze dne 25. března 2020,

—	s ohledem na konzultační sdělení Komise ze dne 16. června 2020 s názvem „Obnovená obchodní politika pro silnější Evropu“,

—	s ohledem na závěry Rady o globální reakci „týmu Evropa“ na COVID-19 ze dne 8. června 2020,

—	s ohledem na závěry Evropské rady o plánu obnovy a víceletém finančním rámci na období 2021–2027 ze dne 17.–21. července 2020,

—	s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie ze dne 28. června 2016,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v OSN a na 75. Valném shromáždění OSN v rámci tématu „Posilování multilateralismu a silné a účinné OSN, která pomáhá všem“,

—	s ohledem na prohlášení spolupředsedů Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika (EuroLat) ze dne 30. března 2020 o pandemii COVID-19,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (1),

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 obsahující doporučení Komisi o humanitárních vízech (2);

—	s ohledem na hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen ze dne 8. prosince 2008,

—	s ohledem na Kodex osvědčených postupů Benátské komise ve volebních záležitostech,

—	s ohledem na výroční zprávy Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0204/2020),

vzhledem k tomu, že COVID-19 způsobil globální pandemii, která postihuje miliony lidských životů a způsobuje bezprecedentní celosvětovou zdravotní, hospodářskou, sociální a humanitární krizi, která vyvolává systémové napětí v oblasti globální správy a má dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky pro mezinárodní vztahy, což má dopad na klíčové aspekty zahraniční politiky EU a bezpečnosti a obrany v Evropské unii i mimo ni; vzhledem k tomu, že EU je cílem dezinformací, kybernetických útoků a dalších nepřátelských zásahů třetích stran, které jsou zaměřeny na destabilizaci orgánů EU a členských států;

vzhledem k tomu, že pandemie neúměrně postihuje nejzranitelnější země, a vzhledem k tomu, že některé země po celém světě nereagovaly včas a nepřijaly rychlá a přiměřená bezpečnostní opatření k omezení epidemie; vzhledem k tomu, že čínská vláda zlehčovala význam rozšiřování onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že zdůrazňování zeměpisné polohy, a nikoli lékařskou terminologii, která souvisí s onemocněním COVID-19, působí jako stigmatizující; vzhledem k tomu, že tento virus způsobil na celém světě úmrtí přibližně milionu osob a prokázalo se, že ho lze kontrolovat a zmírňovat pouze koordinací a solidaritou mezi zeměmi;

vzhledem k tomu, že EU je povinna jednat jako globální hráč a přizpůsobit své priority a politiku, včetně své zahraniční politiky, v souladu s měnící se geopolitickou situací ve světě a globálnímu boji proti onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že EU musí sehrávat vedoucí úlohu jako součást mnohostranného a mezinárodního úsilí a v souladu se svou pozicí v rámci globálního hospodářství, a to předvídatelným způsobem a při respektování svého závazku dodržovat základní svobody a zásady právního státu pojeného s řízením strategie ukončení probíhající pandemie; vzhledem k tomu, že krize COVID 19 opětovně ukazuje, že je třeba posílit multilateralismus a systém založený na pravidlech, aby bylo možné lépe řešit globální výzvy;

vzhledem k tomu, že pandemie a její hospodářské a sociální dopady mohou dále přispět k politickým problémům vyplývajícím z vnímané nerovnosti a marginalizace; vzhledem k tomu, že globální hospodářský pokles měl obzvláště závažný dopad na nejzranitelnější ekonomiky; vzhledem k tomu, že šíření onemocnění COVID-19 zhoršilo přetrvávající problém nedostatku léčivých přípravků na celém světě, což má v rozvojových zemích závažné důsledky;

vzhledem k tomu, že pandemie zhoršila kritickou humanitární situaci zranitelných osob, zejména v konfliktních zónách, uprchlických táborech a nestabilních státech a společenstvích původních obyvatel; vzhledem k tomu, že EU zopakovala výzvu OSN k okamžitému celosvětovému příměří a zmírnění sankcí v souvislosti s pandemií s cílem zajistit poskytování základního vybavení a dodávek nezbytných pro boj proti koronaviru; vzhledem k tomu, že jsme svědky postupného omezování globálních svobod a demokracie, což dále zatěžuje mnohostranný řád, který je již v hluboké krizi;

vzhledem k tomu, že ženy na celém světě, které žijí ve vztazích plných násilí, byly nuceny zůstat v domácím prostředí, v němž byly vystaveny po delší dobu svým trýznitelům; vzhledem k tomu, že linky pomoci a azyly pro oběti domácího násilí na celém světě hlásí vzrůstající počet telefonátů z žádostí o poskytnutí pomoci, v řadě zemí se zvýšil počet hlášení domácího násilí a krizových telefonátů o 25 % od té doby, co byla zavedena opatření o omezení společenského kontaktu;

potvrzuje, že globální rozšíření pandemie COVID-19 zásadně mění mezinárodní prostředí, násobí riziko a urychluje změny celosvětového pořádku; zdůrazňuje zásadní význam posílení vnitřní odolnosti EU, rozvoje nových partnerství a posílení její mnohostranné vize v celosvětovém měřítku s asertivní a koordinovanou reakcí zahraniční politiky;

vítá podpůrné iniciativy skupiny Evropa a globální reakce na koronavirus, které pomáhají partnerským zemím řešit dopad koronaviru na přeshraniční koordinaci; vítá koordinaci EU s G7, G20, OSN, Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Světovým potravinovým programem a dalšími mezinárodními partnery, která slouží k podpoře soudržné a inkluzivní globální reakce na pandemii, ke zmírnění širšího dopadu na společnost a hospodářství a ke snížení rizika destabilizace;

vyjadřuje politování nad absencí schopnosti vést na celosvětové úrovni a koordinované mezinárodní reakce ze strany WHO během úvodních fází krize COVID-19; odsuzuje zadržování kritických informací; odmítá uplatňování izolacionistických strategií; důrazně protestuje proti vzestupu autoritářského nacionalismu, státem sponzorovaným dezinformačním kampaním a podpoře falešných vyprávění, které vyvolávají nedůvěru a podkopávají demokratické společnosti a mezinárodní spolupráci a vyvolávají otázky ohledně úlohy EU ve světě; zdůrazňuje, že celosvětová spolupráce, včetně globálního přístupu a koordinace má zásadní význam pro účinné řešení celosvětové zdravotní krize a dalších globálních hrozeb;

zdůrazňuje, že navzdory pandemii COVID-19 by se partnerské země EU během legislativního procesu neměly odchylovat od cesty reforem, měly by brát boj proti korupci vážně a zavázat se k dodržování a uplatňování základních lidských práv a práv menšin v souladu se svými mezinárodními povinnostmi a závazky;

vyjadřuje politování nad tím, že řada vlád a politických lídrů po celém světě využívají krizi jako příležitost k upevnění své moci a provádění svých vlastních politických programů tím, že omezují lidská práva, oslabují demokratické normy, oslabují právní stát, snižují úlohu parlamentů, omezují svobodu sdělovacích prostředků, podporují nenávistné kampaně zaměřené na menšiny, zahajují dezinformační kampaně zaměřené na proevropské reformy a hodnoty a poškozují mezinárodní spolupráci; trvá na tom, že stav nouze musí obsahovat ustanovení o ukončení; je znepokojen tím, že protesty proti omezením v souvislosti s koronavirem, k nimž dochází v různých městech na celém světě, často infiltrují extremistické skupiny a manipulují s nimi, přičemž demonstranti označují virus za hoax;

vyjadřuje politování nad skutečností, že důsledky pandemie COVID-19 prohloubily globální socioekonomické nerovnosti a neúměrně postihly nejchudší osoby a osoby v nejvíce znevýhodněných, marginalizovaných a nechráněných sociálních kategoriích, včetně migrantů; odsuzuje všechny formy vyloučení a diskriminace osob nakažených onemocněním COVID-19 a vyzývá třetí země a členské státy EU, aby zmírnily sociální dopady pandemie;

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „místopředseda Komise, vysoký představitel“), aby podrobil přezkumu globální strategii z roku 2016 s ohledem na globální dopad této krize, přičemž přihlédne k těmto geopolitickým změnám s cílem zajistit strategičtější opatření EU, aby EU hrála svou úlohu při obraně, podpoře a rozvoji multilaterálního světového pořádku založeného na pravidlech, jenž byl vytvořen po druhé světové válce, a zahrnul podporu demokracie a ochranu lidských práv mezi priority týmu Evropa a zapojil do tohoto úkolu Evropský parlament prostřednictvím svých stávajících nástrojů a mechanismů podpory demokracie a právního státu;

Změněná geopolitická rovnováha po onemocnění COVID-19

se znepokojením bere na vědomí, že se urychlilo geopolitické soupeření a napětí v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 a uznává, že Evropské unii se dosud nepodařilo nalézt svůj postoj v novém geopolitickém prostředí; souhlasí s tím, že svět po pandemii COVID-19 bude vypadat zásadně odlišným způsobem a bude mít dalekosáhlé důsledky pro vnější politiku EU, a domnívá se, že COVID-19 potvrdil potřebu silnější a účinnější zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

trvá na tom, že transatlantické partnerství by mělo být oživeno, aby bylo možné účinněji bojovat proti pandemii a dalším důležitým mezinárodním výzvám, jako je změna klimatu; uznává potřebu najít nový základ pro spolupráci mezi EU a USA s důrazem na vzájemný respekt a společnou agendu podporující multionalismus, mezinárodní spravedlnost, právní stát a lidská práva proti nacionalistickým, autoritářským a hegemonistickým ambicím;

10.

domnívá se, že v této měnící se situaci musí EU zintenzívnit své úsilí a jít příkladem, prosazovat multilaterální řešení, spolupracovat s mezinárodními organizacemi, zejména s OSN a jejími agenturami, Světovou zdravotnickou organizací, Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a mezinárodními regionálními organizacemi, jako je NATO, usilovat o užší spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, včetně zemí jižní polokoule, podporovat spolupráci mezi demokratickými režimy a posilovat demokratické hodnoty; připomíná, že pandemie zdůraznila potřebu spolupracovat na nalezení společných řešení problémů, které se týkají celého lidstva;

Spojené státy

11.

je znepokojen nedostatkem spolupráce za strany Spojených států, jejich neochotu převzít v boji proti COVID-19 vedoucí úlohu, a nedostatečným zapojením do společných iniciativ v oblasti očkovacích látek; je přesvědčen o tom, že ve společném boji proti viru jsou alternativní fakta a nepravdivé informace, které popírají závažnost pandemie, velmi zavádějící; vyzývá EU i USA, aby posílily spolupráci a solidaritu na základě vědecky orientovaného přístupu ve společném boji proti pandemii COVID-19, včetně včasné výměny informací, výzkumu a vývoje očkovacích látek a strategického zdravotnického vybavení, a aby společně řešily další globální výzvy;

12.

vybízí orgány, aby začlenily osvědčené postupy z Kodexu osvědčených postupů Benátské komise ve volebních záležitostech, který obsahuje rovněž pokyny pro organizaci voleb v období pandemie;

13.

připomíná, že transatlantická spolupráce zůstává základním pilířem zahraniční politiky EU a že má zásadní význam pro vzájemné bezpečnostní a obchodní zájmy EU a USA; vyjadřuje trvalou podporu transatlantické alianci a užší strategické transatlantické spolupráci; vyjadřuje politování nad jednostrannými opatřeními přijatými během krize COVID-19, jako jsou cestovní omezení ze schengenského prostoru EU do USA bez předchozí konzultace s EU;

14.

vyjadřuje politování nad globálním omezením angažovanosti USA a rozhodnutím vlády USA stáhnout financování Světové zdravotnické organizace (WHO) a odstoupit od Smlouvy o otevřeném nebi, jakož i nad všeobecnou tendencí současné vlády USA zůstat mimo multilaterální organizace, které byly zřízené s cílem vytvořit liberální světový pořádek založený na pravidlech, či oslabovat tyto organizace (např. v případě Mezinárodního trestního soudu);

15.

zdůrazňuje, že je třeba konsolidovat a posílit spolupráci mezi EU a USA, jež bude založena na vzájemném respektu a společném programu obrany multilateralismu, mezinárodním právu, sdílených demokratických hodnotách, právním státu a lidských právech; konstatuje, že ve světě vyznačujícím se konkurencí mezi velkými mocnostmi sdílí Evropská unie a Spojené státy společné hodnoty spojené se stávajícími mezinárodními strukturami a zůstávají nepostradatelnými partnery v současném nestabilním mezinárodním prostředí;

Čína

16.

bere na vědomí posílení asertivního diplomatického úsilí Čínské lidové republiky na celém světě v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jehož cílem je zaplnit politické vakuum v multilaterálním systému, které zanechaly izolacionistické Spojené státy, a snažit se získat postavení dominantního globálního hráče s alternativním modelem řízení; je znepokojen úsilím ČLR o upevnění moci v regionu, což vede ke sporům o hranice s mnoha sousedními zeměmi a k podpoře národních strategických zájmů prostřednictvím mnohostranných organizací; je znepokojen možnou změnou rozložení moci v rámci celosvětové politiky v souvislosti se změnou vedoucího postavení Číny; vyjadřuje nesouhlas se skutečností, že čínská vláda využila vypuknutí pandemie k přijetí zákona o národní bezpečnosti a zásahu proti prodemokratickému hnutí v Hongkongu, ke zvýšení hrozeb vůči Tchaj-wanu a k zintenzivnění své činnosti v Tibetu a v Jihočínském moři, jakož i k brutálnímu pronásledování Ujgurů v Sinyangu, a odsuzuje opakované útoky a tlak ze strany čínských zástupců na vlády členských států a demokraticky zvolené politiky v EU, jako je například prezident českého Senátu a švédského ministra kultury;

17.

konstatuje, že po propuknutí epidemie COVID-19 Čína následně poskytla mimořádné příspěvky k boji proti viru, a vyjadřuje politování nad tím, že některé z nich byly vadné nebo nižší kvality; uznává však také geopoliticky a geoekonomicky motivované úsilí, které posílily dezinformační kampaně v rámci „virusové diplomacie a diplomacie vlka-bojovníka“, a agresívní propaganda; odsuzuje pokusy Číny využít tuto „virovou diplomacii“ proti EU s cílem utvářet svou globální image jako velkorysé mocnosti; vyjadřuje politování nad izolací Tchaj-wanu ve WHO ze strany Číny; vyzývá členské státy, aby prosazovaly členství Tchaj-wanu jako pozorovatele ve Světové zdravotnické organizaci/Světovém zdravotnickém shromáždění a dalších mezinárodních organizacích s ohledem na to, že úspěšně zvládnul virus na vnitrostátní úrovni, přičemž však nemůže přispět svými odbornými znalostmi k mezinárodní reakci na současnou zdravotní krizi; chválí podporu poskytovanou tchajwanskými orgány;

18.

je znepokojen řadou chyb a nedostatečnou transparentností v souvislosti s počáteční reakcí Číny na globální propuknutí pandemie COVID-19, která zahrnovala zakrytí rozsahu problému, pokusů manipulovat s informacemi a jejich zadržováním, špatnou komunikací se Světovou zdravotnickou organizací, cenzurou, potlačováním, výhrůžkami, pronásledováním a násilným zmizením informátorů, aktivistů v oblasti lidských práv a občanských novinářů a vzbuzování pochybností o oficiálním počtu úmrtí obětí onemocnění COVID-19, přičemž všechny tyto problémy měly negativní dopad na schopnost EU předvídat, připravit se na krizi související s COVID-19 a čelit jí, a stálo to i lidské životy; naléhavě proto vyzývá čínskou vládu, aby plně spolupracovala při nezávislém mezinárodním vyšetřování původu onemocnění COVID-19, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní přístup k rostoucí Číně a chránily strategickou autonomii EU;

19.

vyzývá k tomu, aby Evropa reagovala na intenzivnější expanzi Číny vůči nejvíce exponovaným členským státům a sousedům EU; zdůrazňuje, že současný spěch na potlačení hospodářského propadu z důvodu pandemie bude příležitostí pro čínské strategické investice do klíčových odvětví, jako jsou telekomunikace, doprava a technologie;

20.

je znepokojen potenciální „dluhovou pastí“, jež by mohla v důsledku COVID-19 postihnout africké země, stejně jako rostoucí politickou a ekonomickou závislostí třetích zemí na Číně, neboť budou mít kvůli hospodářskému útlumu problémy se splácením čínských úvěrů, které jsou součástí iniciativy „Jeden pás, jedna cesta; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly hledání schůdných řešení týkajících se odpuštění dluhu třetích zemí v rámci mezinárodních fór; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že humanitární výjimky ze sankcí budou mít okamžitý a praktický účinek, pokud jde o rychlé dodávky zdravotnického vybavení, zásob a dalších forem pomoci postiženým zemím;

21.

vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tyto obavy uznal, přezkoumal vztahy mezi EU a Čínou a současně vytvořil atmosféru dialogu, angažovanosti a skutečné spolupráce a hospodářské soutěže na základě nové, soudržné a asertivnější strategie přizpůsobené změně geopolitické a geoekonomické situace a dlouhodobé strategie vůči Číně, v níž EU a členské státy spolupracují tam, kde je to možné, soutěží tam, kde je to zapotřebí, a v případě potřeby konfrontují s cílem hájit evropské hodnoty a zájmy; je toho názoru, že by EU měla v rámci této nové strategie usilovat o užší spolupráci se stejně smýšlejícími zeměmi v regionu a s dalšími demokraciemi, včetně Indie, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a Jižní Korey, a usilovat o vytvoření evropské vize indo-pacifické oblasti, k čemuž by měla v plné míře využít strategii EU pro propojení Evropy a Asie;

Indie

22.

se znepokojením konstatuje, že souběžně s opětovným vypuknutím epidemie COVID-19 v Indii, kde je dosud zaznamenáno více než 90 000 úmrtí, pokračuje politická represe proti obráncům lidských práv a individuálních svobod na pozadí napětí mezi jednotlivými komunitami, a považuje za zásadní, aby toto téma bylo zařazeno na program příštího dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Indií;

23.

zdůrazňuje význam strategického partnerství mezi EU a Indií, potřebu jeho posílení a spolupráce v oblasti stability a bezpečnosti, zejména v Indickém oceánu a Tichomoří;

Rusko

24.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad systematickými snahami Ruské federace o narušení jednoty EU a její reakce na krizi a o zasetí nedůvěry mezi EU a země západního Balkánu a Východního partnerství tím, že od začátku pandemie COVID-19 posiluje dezinformační kampaně a kybernetické útoky proti výzkumným organizacím a také politizuje humanitární pomoc; chválí ESVČ a pracovní skupinu East StratCom za jejich snahy o odhalení a potlačení dezinformačních kampaní proruských médií v několika členských státech a vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí a financování určené na boj proti ruským falešným zprávám;

25.

uznává jasný geopolitický a geoekonomický rozměr toho, co Rusko nabídlo, podpořeno „virovou diplomacií“ a soubojem tvrzení; se znepokojením konstatuje, že Rusko podniká na mezinárodní scéně určité důrazné kroky s cílem prosazovat svou vlastní geopolitickou agendu; vyzývá EU, aby to nepřehlížela a aby se dále zabývala konflikty, v nichž má Rusko zájem, jako je konflikt v Bělorusku, na Ukrajině, v Gruzii, na Krymu, v Sýrii a Libyi;

26.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad ruskými pokusy využít pandemie k dalšímu omezení prostoru v oblasti lidských práv v zemi, podpoře autoritářských režimů a pokračování své agresivní zahraniční politiky; zdůrazňuje, že nesmíme umožnit zemím, jako je Rusko, aby využívaly krizi k odvádění pozornosti od vlastních významných domácích problémů; je znepokojen ústavním referendem, v rámci nějž ruský prezident využil současnou krizi k přijetí zásadních ústavních změn, které v Rusku prodlužují a posilují jeho autoritářskou vládu;

27.

odsuzuje útok na život Alexeje Navalného a vyzývá k okamžitému nezávislému a transparentnímu vyšetření jeho otravy;

28.

vyzývá Rusko, aby smysluplně přispělo ke globální reakci na krizi v dobré víře a v rámci mezinárodního řádu založeného na pravidlech; má obavy ohledně účinnosti a bezpečnosti nové ruské vakcíny, která se nyní používá; připomíná, že kvalita léčivých přípravků dodaných Ruskem byla v některých případech velmi nízká, a tudíž byly neúčinné;

Asertivnější zahraniční politika EU na obranu zájmů Evropy, jejích hodnot a multilaterálního světového pořádku

29.

je si vědom celosvětových bezpečnostních, sociálně-ekonomických, environmentálních a politických rizik, jež jsou potenciálně spojena s důsledky pandemie COVID-19, a je znepokojen skutečností, že světové mocnosti jako Čína a Rusko jsou připraveny této krize umně využít k rozložení světového pořádku založeného na pravidlech a podporovaného multilaterálními organizacemi;

30.

zdůrazňuje, že multilaterální světový pořádek založený na pravidlech je klíčový pro celosvětový mír, právní stát a demokracii; je toho názoru, že geopolitická EU, spolu s podobně smýšlejícími partnery, musí hrát důraznější úlohu při jeho obraně a jeho opětovném vybudování; domnívá se, že EU musí hledat způsoby, jak zmírnit napětí mezi mocnostmi, zejména pokud toto napětí brání mnohostranným opatřením; konstatuje, že krize COVID-19 ukázala jak potřebu posílit mnohostrannou spolupráci, zejména v oblasti globální správy týkající se zdraví, tak potřebu reformovat mezinárodní instituce; vyzývá členské státy EU a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby vypracovali plán EU pro multilateralismus, a tak podpořili a iniciovali strukturální reformy multilaterálních organizací;

31.

požaduje, aby byla zvážena možnost vytvořit nové fórum pro multilaterální spolupráci mezi západními spojenci, tj. mezi EU, USA, Japonskem, Kanadou, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem, které by se opíralo o odkaz Koordinačního výboru pro mnohostrannou strategickou kontrolu vývozu; požaduje, aby se pravomoc takového nového výboru vztahovala i na sledování a kontrolu vývozu technologií, obchodních toků a citlivých investic do problematických zemí;

32.

konstatuje, že geopolitické ambice EU se musí opírat o odpovídající rozpočtové příděly prostřednictvím budoucího víceletého finančního rámce (VFR), a vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada navrhla škrty v rozpočtových položkách pro nástroje vnější politiky; vyzývá k posílení rozpočtu EU na vnější činnost ve VFR na období 2021–2027, aby byl dostatečný k zajištění potřebných zdrojů pro EU k řešení výzev v jejím sousedství, geopolitických důsledků pandemie COVID-19 a proto, aby EU mohla dostát své ambici stát se odpovědným geopolitickým aktérem;

33.

zdůrazňuje, že pouze silná a jednotnější EU s otevřenou strategickou autonomií, podpořená dostatečnými a přesvědčivými vojenskými kapacitami a nástroji a mechanismy na podporu partnerů, bude schopna hrát silnou roli v novém geopolitickém prostředí a vést silnou zahraniční politiku, a domnívá se, že členské státy by měly dát místopředsedovi Komise, vysokému představiteli silnější a jasně definovaný mandát, aby se mohl vyjadřovat jménem EU, například vytvořením evropského zástupce v mnohostranných orgánech; vítá závěr předsedy Charlese Michela, že „je nanejvýš důležité zvýšit strategickou autonomii Unie“;

34.

je přesvědčen, že by ukončení pravidla jednomyslnosti v určitých oblastech zahraniční politiky napomohlo EU vést zahraniční politiku, jež by byla účinnější, proaktivnější a vhodnější pro rychlé reakce na nenadálé situace; vyzývá Radu nebo Evropskou radu, aby se řídily výzvou Komise a Parlamentu k přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, alespoň pokud jde o lidská práva nebo sankce, a aby aktivovaly překlenovací ustanovení; zdůrazňuje, že EU má největší vyjednávací sílu, když její členské státy postupují jednotně;

35.

vyzdvihuje významnou úlohu ozbrojených sil během pandemie COVID-19; vítá vojenskou pomoc civilním podpůrným operacím, zejména při nasazení polních nemocnic, převozu pacientů a dodávkách a distribuci vybavení, a domnívá se, že hlubší společná operace a koordinace ozbrojených sil členských států ve stávajících rámcích, jako je projekt stálé strukturované spolupráce (PESCO) a evropské zdravotnické velení, nebo v nových rámcích, jako jsou vojenské nemocniční vlaky, by mohla vést k větší efektivitě a přispět k připravenosti EU na boj proti pandemii; uznává, že je třeba, aby vojenský personál byl dostatečně vyškolen, připraven a vybaven k tomu, aby se mohl vypořádat s těmito druhy základních úkolů na podporu svých spoluobčanů;

36.

uznává, že je zapotřebí přezkoumat bezpečnostní a obrannou strategii EU s cílem vytvořit strategickou autonomii, včetně zdravotnictví, která umožní získat větší odolnost vůči novým a hybridním hrozbám a technologiím, jež snižují konvenčnost vedení války a zpochybňují tradiční úlohu armády, a lépe se na ně připravit, stejně jako se lépe připravit na budoucnost s asertivnějším Ruskem a Čínou; zdůrazňuje, že je třeba posílit vojenskou mobilitu, aby mohly členské státy reagovat v situaci případného budoucího konfliktu rychleji a účinněji; zdůrazňuje, že budoucí strategický kompas pro bezpečnost a obranu by měl reflektovat tento vývoj, zohledňovat širší geopolitické důsledky pandemie COVID-19 a řešit celé spektrum hrozeb, jako je nová pandemie, chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a zahraniční vměšování, včetně dezinformací nebo kybernetických útoků; je přesvědčen, že vzhledem k nové politické rovnováze a potenciálnímu zhoršování se mezinárodní bezpečnostní situace v návaznosti na COVID-19 nesmí být prováděny škrty v rozpočtech EU na obranu obecně, a zejména v rozpočtu na vojenskou mobilitu;

37.

podporuje potřebu pokračování a posilování spolupráce a v případě potřeby koordinace mezi EU a NATO, včetně Euroatlantického koordinačního střediska pro řešení situace při katastrofách (EADRCC) nebo střediska NATO pro excelenci ve vojenském lékařství, jakož i boje proti dezinformacím a kybernetickým útokům souvisejícím s pandemií COVID-19; vyzývá v tomto ohledu k silné koordinaci s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a k její podpoře a ke spolupráci v oblasti plánování a rozvoje vojenských kapacit;

38.

vyzývá k novému institucionálnímu přístupu ke strategické komunikaci s cílem řešit výzvy a rizika, jimž čelí západní liberální demokracie, a také k rozšíření a modernizaci komunikačních strategií EU tak, aby opatření a hodnoty EU byly dostatečně viditelné jak v rámci EU, tak i mimo ni, zejména v sousedních oblastech; naléhavě vyzývá ESVČ, aby dále posilovala své kapacity pro boj proti nepřátelskému zahraničnímu vměšování a dezinformacím, hybridnímu vedení války, propagandě a špionáži, včetně vytvoření specializovaných pracovních skupin StratCom, jež se zaměřují na aktivity z a) Číny a b) Blízkého východu, zejména Íránu, a aby se zasadila o to, aby země a nestátní subjekty, které dezinformace záměrně šíří s cílem rozdělit a poškodit EU a její členské státy, nesly příslušné důsledky; znovu potvrzuje své odhodlání vytvářet legislativní a nelegislativní koordinované rámce a zlepšovat koordinační úsilí a sdílení informací mezi členskými státy na úrovni EU v boji proti dezinformacím;

39.

vítá činnost projektu EUvsDisinfo a roli, kterou sehrává občanská společnost, organizace na místní úrovni, nezávislí novináři a mediální organizace v boji proti dezinformacím; zdůrazňuje význam zásadového postoje EU v boji proti dezinformacím souvisejícím s šířením viru COVID-19 a kybernetickým útokům proti klíčové infrastruktuře; vyzývá platformy sociálních médií, aby jednaly proaktivně a přijaly opatření, která zabrání šíření dezinformací a nenávistných projevů, pokud jde o virus COVID-19, a aby investovaly do boje proti kybernetickým trestným činům a zvyšovaly povědomí o této rostoucí hrozbě;

40.

zdůrazňuje, že EU má díky tomu, že je s téměř 500 miliony obyvateli největším spotřebitelským trhem na světě, značnou vyjednávací sílu na světové scéně, a je přesvědčen, že by geopolitická Komise měla tuto sílu využívat, a to i prostřednictvím své obchodní politiky, na obranu zájmů EU, pokud jiné země nejsou připraveny respektovat lidská práva, zásady právního státu nebo mezinárodní smlouvy;

41.

konstatuje, že pandemie COVID-19 poukázala na nutnost zmírnit v některých strategických a zásadních odvětvích, jako je zdravotnictví, závislost EU na třetích zemích a důrazně podporuje diverzifikaci a přemístění nejdůležitějších dodavatelských řetězců; poukazuje na to, že onemocnění COVID-19 odhalilo zranitelnost v důsledku vzájemné propojenosti a závislosti a vedlo k rostoucímu protekcionismu; zdůrazňuje tudíž, že je důležité nalézt správnou rovnováhu mezi zvyšováním odolnosti našich hodnotových řetězců za účelem dosažení strategické autonomie, posílením globální konkurenceschopnosti EU a zachováním co nejotevřenějších obchodních vztahů;

42.

připomíná svůj naléhavý požadavek, aby byl do konce roku 2020 vytvořen rázný globální režim sankcí, který by řešil závažné případy porušování lidských práv a stal by se unijní obdobou tzv. „Magnitského zákona“; zdůrazňuje, že by měl zahrnovat korupci na vysoké úrovni jako jedno z kritérií pro sankce; vítá oznámení předsedkyně von der Leyenové, že Komise brzy předloží návrh, a vyzývá Evropskou radu, aby přijala globální mechanismus sankcí EU v oblasti lidských práv jako rozhodnutí týkající se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. 22 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;

43.

je hluboce znepokojen nepřiměřeným negativním dopadem pandemie COVID-19 na migranty a uprchlíky; naléhavě vyzývá vlády, aby se ve svých zahraničních politikách zapojily do reakcí založených na dodržování lidských práv a důstojnosti a řešení problému zranitelnosti migrantů a uprchlíků a jejich potřeby ochrany, a to v souladu se zásadami solidarity a partnerství a umožněním přiměřených a dostupných legálních cest pro migraci; zdůrazňuje, že je důležité zachovat právo na azyl na celém světě;

44.

vyzývá EU, aby se zapojila do celosvětové kampaně na podporu doporučení OSN týkajících se omezení počtu vězňů ve věznicích prostřednictvím zavádění systémů časného, prozatímního nebo dočasného propuštění pachatelů představujících nízké riziko; zejména naléhavě vyzývá k propuštění všech osob zadržovaných za vyjádření kritických nebo nesouhlasných názorů nebo za činnosti v oblasti lidských práv, a zasazuje se o omezení zadržování imigrantů a uzavřených uprchlických táborů;

45.

uznává rozhodující úlohu žen při řešení krize COVID-19 a genderový dopad pandemie; je i nadále hluboce znepokojen nebývalou daní, kterou si koronavirová krize vybírá, pokud jde o pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů na celém světě, v souvislosti s nerovnoměrným rozdělením práce v oblasti domácí i veřejné péče, kde ženy tvoří celosvětově přibližně 70 % zdravotnického personálu, a vyzývá k tomu, aby při globální reakci na pandemii byly zohledňovány potřeby žen a marginalizovaných skupin, neboť u jednacích stolů, kde se řeší reakce na krizi, jsou jen zřídka zastoupeny;

46.

je přesvědčen, že reakce na pandemii COVID-19 založená na lidských právech představuje nejúčinnější, nejinkluzívnější a nejudržitelnější přístup k řešení současné krize; připomíná, že reakce třetích zemí na krizi COVID-19 nesmí porušovat lidská práva nebo mezinárodní právo, musí být omezena na nezbytně nutná a přiměřená opatření a podléhat pravidelné kontrole a časovému omezení; vyzývá delegace EU, aby pozorně sledovaly globální situaci v oblasti lidských práv, identifikovaly trendy a podporovaly mezinárodní, regionální a místní organizace, občany a občanskou společnost v jejich úsilí zvrátit negativní dopad krize COVID-19 na lidská práva na celém světě, a vyzývá Komisi k zajištění toho, že důsledky COVID-19 nenaruší uplatňování hodnot a závazků EU v oblasti lidských práv stanovených v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024;

47.

zdůrazňuje, že je strategicky důležité, aby se EU ujala vedení a poskytovala podporu ve svém sousedství, a to jak na východě, tak na jihu i v arktické oblasti tím, že svým sousedům pomůže bojovat proti pandemii COVID-19; vyzývá k větší podpoře demokracie, právního státu, lidských práv a reforem v sousedství EU;

48.

zdůrazňuje, že EU musí dát zemím západního Balkánu, které dosud nejsou jejími členy, spravedlivou šanci na přistoupení a že musí konsolidovat své úsilí o investice v regionu; zdůrazňuje, že navzdory probíhající pandemii pokračuje proces rozšíření EU a zaměření EU na podporu reformních procesů na západním Balkáně; oceňuje iniciativu Komise v oblasti finanční pomoci na podporu západního Balkánu při řešení pandemie COVID-19 a začlenění zemí západního Balkánu do společného zadávání veřejných zakázek EU na zdravotnické vybavení; vyzývá k zařazení všech zemí západního Balkánu do Fondu solidarity EU a znovu opakuje, že pomoc našim partnerům musí být doprovázena důkladnou komunikační kampaní;

49.

zdůrazňuje, že krize COVID-19 by mohla destabilizovat země v Africe s často křehkou zdravotní infrastrukturou a vysokou zadlužeností a působit jako „multiplikátor konfliktů“; požaduje posílení spolupráce mezi EU a Afrikou a její efektivnější koordinaci, rozšíření soukromých investic, podporu plánů v oblasti finanční pomoci a oživení a poskytnutí alternativy k investicím z Číny; vyzývá EU, aby pokračovala v posíleném dialogu vedoucím ke konání summitu EU-Afrika a ve snaze vytvořit z Afriky dlouhodobého, spolehlivého a blízkého partnera EU;

50.

zdůrazňuje, že sankce by neměly bránit komplexní reakci na pandemii COVID-19; zdůrazňuje ve zvláštním případě Íránu, že je třeba rozšířit oblast působnosti nástroje na podporu obchodních výměn (INSTEX) a že tento mechanismus by měl být využíván k posílení naší humanitární reakce;

51.

zdůrazňuje, že partneři EU v oblasti Sahelu a Afrického rohu čelí kromě probíhajícího boje proti ozbrojeným teroristickým skupinám, včetně džihádistů, nebývalým následkům pandemie COVID-19;

52.

domnívá se, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem mají strategický a zásadní význam; zdůrazňuje, že Latinská Amerika je jedním z regionů nejvíce zasažených pandemií COVID-19; vyzývá Komisi, aby dále udržovala kontakty s latinskoamerickými zeměmi, navázala posílenou spolupráci v boji proti pandemii COVID-19, pomohla s plány oživení a podpořila tyto země politicky tak, aby zabránila jejich nadměrné závislosti na pomoci od jiných geopolitických hráčů; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby prováděly Agendu 2030 a cíle udržitelného rozvoje jako plán na podporu oživení;

53.

konstatuje, že současná pandemie COVID-19 má negativní dopad na stávající mise Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), zejména na výcvikové mise EU na místech, jako je Mali, Somálsko nebo Středoafrická republika; připomíná, že evropská přítomnost a věrohodný závazek mají zásadní význam pro zmírnění humanitárních a socioekonomických důsledků pandemie COVID-19; požaduje posílení misí v rámci SBOP, jejichž úkolem je předcházení konfliktům nebo jejich zmírňování, zejména misí v bezprostředním sousedství EU, s cílem přispět ke stabilizaci již křehkého prostředí a předcházet opětovnému propuknutí konfliktů a násilí kvůli dalšímu napětí vyvolanému onemocněním COVID-19; vyzývá členské státy, aby pro tyto mise a operace poskytly více civilních a vojenských pracovníků, a dále v této souvislosti vyzývá k urychlenému přijetí evropského mírového nástroje; naléhavě vyzývá ESVČ, aby pracovala na odolnosti a udržitelnosti misí a operací SBOP během krizí, jako je pandemie COVID-19; trvá na tom, že je důležité v této souvislosti zachovat kontinuitu misí a operací SBOP; vyzývá k úplnému přezkoumání dopadu pandemie COVID-19 na připravenost, ochotu, vytváření sil, bezpečnost personálu a kontinuitu operací a misí SBOP;

54.

vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby do zahraniční a bezpečnostní politiky EU začlenily rovnost žen a mužů, zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů a meziodvětvovou perspektivu, včetně rovného a rozmanitého zastoupení, a aby uznaly rozdílné zkušenosti žen a dalších marginalizovaných skupin, na něž má tato pandemie nepříznivý dopad;

55.

je pevně přesvědčen, že spolupráce v oblasti změny klimatu by mohla sloužit jako základ pro budování širší globální spolupráce v reakci na onemocnění COVID-19, posílení mnohostranného systému a obnovení důvěry v potřebu systému založeného na pravidlech;

56.

je toho názoru, že krize COVID-19 upozornila na některé slabiny naší Unie a ukázala, že naléhavě potřebujeme účinnou, účelnou a nezávislou Unii, jak uvnitř EU, tak na mezinárodní scéně, s mechanismy pro předcházení krizím a boji proti nim, včetně finančních nástrojů; je přesvědčen o tom, že konference o budoucnosti Evropy bude dobrou platformou pro dosažení pokroku při budování efektivnějšího rozhodovacího procesu ve vnějších politikách EU; proto je odhodlán zahájit konferenci co nejdříve;

57.

poukazuje na dopad onemocnění COVID-19 na zranitelnější regiony, včetně oblastí konfliktů a nejméně rozvinutých zemí; naléhavě vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, aby prosazoval místní a regionální dohody o příměří a podpořil iniciativu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ohledně globálního příměří; připomíná, že při poskytování pomoci je třeba dodržovat humanitární zásady nestrannosti a neutrality, a to i v reakci na potřeby související s pandemií COVID-19; vyzývá EU, aby hájila humanitární přístup do odlehlých oblastí konfliktů a podporovala humanitární koridory, a zdůrazňuje, že jakákoli vnější činnost v zemích postižených konfliktem musí být založena na posouzení rizik a zranitelnosti zohledňujících konflikty, včetně perspektivy žen a zvláštního zaměření na budování míru;

58.

vítá skutečnost, že EU odmítla vakcinační nacionalismus; opakuje, že EU hraje vedoucí úlohu při usnadňování přístupu k očkovacím látkám, a to spravedlivým způsobem pro všechny osoby na celém světě; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se svými mezinárodními partnery s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut, jakmile bude k dispozici očkovací látka;

o o

59.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům.

(1) Přijaté texty P9_TA(2020)0054.

(2) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 11..

Top

Choose the experimental features you want to try