(4)

Směrnice (EU) 2016/1164 zavádí rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu.

(4)

Směrnice (EU) 2016/1164 sice zavádí první rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu , neodstraňuje však tento jev komplexně a systematicky a její oblast působnosti je omezena na Unii .

(4a)

Význam iniciativy BEPS zdůraznili rovněž vedoucí představitelé skupiny G20 na svém setkání v Petrohradě ve dnech 5. a 6. září 2013, kteří vydali prohlášení, v němž vyjadřují naději, že se podaří zajistit, aby zisky byly zdaňovány tam, kde je provozována hospodářská činnost, z níž zisk pochází, a kde vzniká hodnota. V praxi by to vyžadovalo zavedení jednotného zdanění včetně vzorce pro rozdělení daňových příjmů mezi dotyčné státy. Tohoto cíle nebylo dosaženo.

(5)

Je nezbytné stanovit pravidla, která hybridní nesoulady komplexním způsobem neutralizují . Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.

(5)

Je velmi důležité stanovit pravidla, která by hybridní nesoulady a nesoulady týkající se poboček komplexním způsobem neutralizovala . Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.

(5a)

Dopady uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu je třeba posoudit i z hlediska rozvojových zemí, přičemž Unie a členské státy by se měly snažit tyto země při řešení uvedených dopadů podpořit.

(6)

Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164,] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, je nezbytné, aby tyto nesoulady také řešila uvedená směrnice .

(6)

Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, včetně nezohledněných stálých provozoven, je nezbytné, aby směrnice (EU) 2016/1164 řešila i  tyto nesoulady . Při řešení těchto nesouladů by se mělo přihlédnout k doporučeným pravidlům obsaženým v dokumentu OECD předloženém k veřejné diskuzi ze dne 22. srpna 2016, který se týká akce BEPS č. 2 – Nesoulady plynoucí z uspořádání poboček .

(7)

V zájmu stanovení komplexního rámce, který bude v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích k hybridnímu nesouladu, je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převody, dovážené nesoulady a  nesoulady z dvojí rezidence , aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech.

(7)

V zájmu stanovení rámce, který by byl v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích k hybridnímu nesouladu a který by byl neméně účinný , je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převody a  dovážené nesoulady a  řešila úplné spektrum dvojích odpočtů , aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech. Tato pravidla by se měla v maximální možné míře standardizovat a koordinovat mezi členskými státy. Členské státy by měly zvážit zavedení sankcí vůči daňovým poplatníkům, kteří zneužívají hybridní nesoulady.

(7a)

Je třeba stanovit pravidla, která by ukončila využívání různých daňových účtovacích období v jednotlivých jurisdikcích, které vede k nesouladům daňových výsledků. Členské státy musí zajistit, aby daňoví poplatníci deklarovali platbu ve všech příslušných jurisdikcích v přiměřené časové lhůtě. Vnitrostátní orgány by měly navíc posoudit veškeré důvody, které za těmito hybridními nesoulady stojí, a vyplnit tak případné mezery a zakázat agresivní daňové plánování, místo toho, aby se soustředily pouze na získání daňových příjmů.

(8)

Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechna uspořádání vedoucí k hybridnímu nesouladu , u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.

(8)

Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechny hybridní nesoulady či související uspořádání , u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.

(9)

Pravidla pro hybridní nesoulady by měla řešit situace nesouladu vyplývající z  rozdílných daňových pravidel dvou (či více) jurisdikcí . Pravidla by však neměla ovlivnit obecné rysy daňového systému příslušné jurisdikce.

(9)

Je velmi důležité, aby se pravidla pro hybridní nesoulady uplatňovala automaticky v případě všech přeshraničních plateb, které byly odečteny v zemi plátce, aniž by musel být prokázán motiv vyhýbání se daňovým povinnostem, a aby se řešily situace nesouladu vyplývající z  dvojích odpočtů, konfliktů v právní kvalifikaci finančních nástrojů, plateb a subjektů nebo z konfliktů při rozdělování plateb . Jelikož by hybridní nesoulady mohly vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí dané platby do danitelných příjmů, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotyčný členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží daňovému poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.

(9a)

K nesouladům spojeným se stálými provozovnami dochází, pokud rozdíly mezi pravidly, která platí v jurisdikci stálé provozovny a v jurisdikci rezidence pro rozdělování příjmů a výdajů mezi různé složky téhož subjektu, vedou k nesouladu v daňových výsledcích. Patří sem i ty případy, kdy nesouladný výsledek vzniká kvůli tomu, že v důsledku uplatnění práva jurisdikce pobočky není zohledněna určitá stálá provozovna. Tyto nesouladné výsledky by mohly vést k nezdanění dané platby bez jejího zahrnutí do zdanitelných příjmů, k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, a proto by měly být odstraněny. V případě nezohledněných stálých provozoven by měl příjem, který by byl jinak přiřazen stálé provozovně, zahrnout do zdanitelných příjmů členský stát, jehož je daňový poplatník rezidentem.

(10)

Pro zajištění proporcionality je nutné řešit pouze případy, kdy využití hybridních nesouladů vyvolává značné riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Je proto vhodné zabývat se uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi daňovým poplatníkem a jeho přidruženými podniky a hybridními nesoulady v důsledku strukturovaných uspořádání, jichž je daňový poplatník součástí.

(11)

Aby měla definice „přidruženého podniku“ pro účely pravidel pro hybridní nesoulady dostatečný záběr, měla by zahrnovat také subjekt, který je pro účetní účely součástí téže konsolidované skupiny, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, a naopak i podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka.

(12)

Nesoulady, které souvisejí zejména s hybridností subjektů, by měly být řešeny pouze tehdy, kdy jeden z přidružených podniků má – přinejmenším – účinnou kontrolu nad ostatními přidruženými podniky. Proto by v těchto případech mělo být požadováno, aby účast daňového poplatníka nebo jiného přidruženého podniku v přidruženém podniku či účast přidruženého podniku v daňovém poplatníkovi ve formě hlasovacích práv, vlastnictví kapitálu nebo nároku na vytvořený zisk činila 50 procent nebo více.

(15)

Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země mohou vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.

(15)

Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země vedou v několika případech k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.

(17)

Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k  odpočtu bez zahrnutí . V případě dvojí daňové úlevy by dotčený členský stát měl omezit prospěch z této úlevy poměrně k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.

(17)

Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k  tomuto odpočtu . V případě dvojí daňové úlevy by dotyčný členský stát měl omezit prospěch z této úlevy v poměru k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.

(19)

Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z uspořádání vedoucího k hybridnímu nesouladu a v jeho důsledku k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí mezi třetími zeměmi .

(19)

Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z  hybridního nesouladu nebo podobného uspořádání a v jeho důsledku dochází k dvojímu odpočtu nebo odpočtu mezi třetími zeměmi bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů .

(21)

Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti uspořádáním vedoucím k hybridnímu nesouladu . Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly . Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity , jak to stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.

(21)

Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti hybridním nesouladům . Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze rozšířila stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Nadále by tak přetrvávala neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření. Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze hybridních nesouladů a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii , a v souvislosti se zdaňováním nadnárodních společností zaujmout jednotný přístup namísto přístupu, kdy jsou zdaňovány jednotlivé subjekty . V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.

(21a)

Za účelem zajištění jasného a účinného uplatňování směrnice je třeba poukázat na její provázanost se závěrečnou zprávou OECD z roku 2015 o neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nesouladům, akční oblast č. 2.

(23)

Komise by měla čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné,

(23)

Komise by měla každé tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její uplatňování a podat o něm Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.

(23a)

S cílem bojovat proti uspořádáním vedoucím k hybridním nesouladům a zajistit jednotné uplatňování směrnice (EU) 2016/1164 by měly být členské státy povinny vyměňovat si veškeré důležité důvěrné informace a osvědčené postupy.

a)

v bodě 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely článku 9 se přidruženým podnikem rozumí rovněž subjekt, který je součástí téže konsolidované skupiny pro účely účetního výkaznictví jako daňový poplatník, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, nebo podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka. Pokud se nesoulad týká hybridního subjektu, je definice přidruženého podniku upravena tak, že se požadavek 25 procent nahrazuje požadavkem 50 procent;“;

aa)

v bodě 4 se zrušuje třetí pododstavec;

„9)

„hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a  přidruženým podnikem nebo strukturované uspořádání mezi stranami v různých daňových jurisdikcích, kdy rozdíly v  právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo subjektu nebo v zacházení s  komerční přítomností ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:

„9)

„hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a  dalším subjektem, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo platby provedené v jeho rámci nebo výsledek rozdílů při uznávání uskutečněných plateb nebo plateb, výdajů či ztrát způsobených hybridním subjektem nebo stálou provozovnou nebo výsledek rozdílů v uznávání pomyslné platby uskutečněné mezi dvěma složkami téhož daňového poplatníka nebo v uznávání komerční přítomnosti ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:

b)

k odpočtu platby od základu daně v jurisdikci, v níž má daná platba svůj zdroj , bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v  druhé jurisdikci („odpočet bez zahrnutí“ );

b)

k odpočtu platby od základu daně v  jakékoli jurisdikci, v níž se daná platba považuje za uskutečněnou („jurisdikce plátce“) , bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v  jakékoli další jurisdikci , v níž se platba považuje za obdrženou („jurisdikce příjemce“) („odpočet bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“ );

c)

k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí“ ) v případě rozdílného zacházení s komerční přítomností ve formě stálé provozovny.

c)

k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“ ) v případě rozdílného uznávání komerční přítomností ve formě stálé provozovny;

ca)

k platbě hybridnímu subjektu nebo stálé provozovně, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, pokud lze nesoulad přisoudit rozdílům v uznávání plateb uskutečněných ve prospěch stálé provozovny nebo hybridního subjektu;

cb)

k platbě, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů v důsledku platby ve prospěch nezohledněné stálé provozovny;

ba)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

bb)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

11)

ca)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

i)

pokud má platba svůj zdroj v členském státě, tento členský stát odpočet odepře, nebo

ii)

pokud má platba svůj zdroj ve třetí zemi, uloží dotčený členský stát daňovému poplatníkovi, aby tuto platbu zahrnul do základu daně, pokud již daná třetí země odpočet neodepřela nebo neuložila povinnost platbu zahrnout.

3a)