Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IE0181

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Vnější rozměr sociální ekonomiky (stanovisko z vlastní iniciativy)

    Úř. věst. C 345, 13.10.2017, p. 58–66 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    13.10.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 345/58


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Vnější rozměr sociální ekonomiky

    (stanovisko z vlastní iniciativy)

    (2017/C 345/09)

    Zpravodaj:

    Miguel Ángel CABRA DE LUNA

    Rozhodnutí plenárního shromáždění

    22. 9. 2016

    Právní základ

    čl. 29 odst. 2 jednacího řádu

     

    stanovisko z vlastní iniciativy

     

     

    Odpovědná specializovaná sekce

    REX

    Přijato ve specializované sekci

    8. 6. 2017

    Přijato na plenárním zasedání

    5. 7. 2017

    Plenární zasedání č.

    527

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    129/1/4

    1.   Závěry a doporučení

    1.1.

    Sociální ekonomika je významným aktérem, který přispívá k dosahování cílů všech evropských politik, které mají vnější rozměr: vnější a bezpečnostní politiky, obchodní politiky a politiky sousedství, politiky v oblasti změny klimatu, rozvojové spolupráce a udržitelného rozvoje. Absence vhodného regulačního prostředí, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, však brání tomuto odvětví plně rozvinout svůj potenciál a maximalizovat jeho dopad.

    1.2.

    Nástroj partnerství (1) pro spolupráci s třetími zeměmi, který je zaměřen na rozvinuté a rozvojové země, by mohl poskytnout příležitost pro sociální ekonomiku Evropské unie (EU) v procesu její internacionalizace tím, že posílí konkurenceschopnost, inovace a výzkum.

    1.3.

    EU hraje významnou úlohu v boji za vymýcení chudoby a při podněcování hospodářského a sociálního rozvoje na světové úrovni, což se odráží v agendě EU na období po roce 2015 a v přijetí Agendy Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030.

    1.4.

    Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá význam, který Rada v rámci agendy na období po roce 2015 přikládá „sociální ekonomice při vytváření pracovních míst a podpoře udržitelného rozvoje“, což nabízí nové perspektivy pro podnícení ze strany sociální ekonomiky v jejím vnějším rozměru (bod 43 agendy na období po roce 2015), ačkoliv lituje, že Komise nezačlenila sociální ekonomiku do svého návrhu nové dohody v oblasti rozvoje.

    1.5.

    Díky úspěchům podniků, které lze pozorovat v různých zemích mimo EU, lze konstatovat, že sociální ekonomika je ve svých rozmanitých projevech na úrovni podniků výrazně přítomna v každodenním životě a v produktivní činnosti rozsáhlých regionů Afriky, Ameriky a Asie a rozhodným způsobem přispívá ke zlepšení životních a pracovních podmínek milionů osob.

    1.6.

    Mezi různými formami podniků sociální ekonomiky, které lze najít v uvedených regionech, vyniká mimo jiné vedoucí postavení družstev a vzájemných pojišťoven, které jsou hojné a aktivní v zemědělské výrobě, v oblasti financí a mikrofinancí, zásobování čistou vodou, bydlení, začleňování osob se zdravotním postižením na trhu práce, snižování neformální práce pomocí iniciativ kolektivního podnikání v sociální ekonomice, začleňování mladých lidí na trhu práce a emancipace žen, jež hrají v produktivní činnosti družstev a vzájemných pojišťoven stále významnější úlohu.

    1.7.

    Vedle družstev, vzájemných společností a dalších podobných podniků sociální ekonomiky na asociačním základě vyniká důležitá funkce neziskových organizací, sdružení a nadací známých jako NGO, které jsou všechny nedílnou součástí sociální ekonomiky v oblasti neziskového sektoru týkajícího se sociální činnosti a jež řídí služby sociální pomoci a zdravotnické, vzdělávací a další služby, a dokonce podporují iniciativy v oblasti sociálního podnikání ve formách sociální ekonomiky mezi místním obyvatelstvem.

    1.8.

    Komise uznala důležitou roli, kterou mohou hrát podniky a organizace sociální ekonomiky v rozvoji oběhového hospodářství, k němuž mohou „významně přispět“ (2). V Evropě existuje v této oblasti mnoho příkladů osvědčených postupů, v nichž podniky sociální ekonomiky mohou hrát významnou roli u plánovaných investic v evropském plánu vnějších investic (EEIP) v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Africe. Podniky sociální ekonomiky přispívají k udržitelnému hospodářskému růstu tím, že snižují jeho negativní environmentální dopad.

    1.9.

    Tradiční finanční nástroje pro podniky a organizace sociální ekonomiky s výhradou činností etické banky nefungují; tyto subjekty potřebují specificky upravené nástroje. Proto EHSV lituje toho, že navzdory své nepochybné stěžejní úloze v procesu dosahování cílů udržitelného rozvoje a jejich sociální a hospodářské přítomnosti nejsou podniky a organizace sociální ekonomiky systematicky vzaty v úvahu v programech na podporu internacionalizace a podnikání v zahraničí a v programech rozvojové spolupráce EU jako specificky uznaný aktér. Ani EEIP a Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD) nezvažují žádnou zvláštní položku k jejich financování.

    1.10.

    Například obnova dohody o partnerství z Cotonou se dotkne více než 100 afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT) s celkovým počtem obyvatel dosahujícím 1,5 miliardy osob. Dohoda z Cotonou bude obnovena v roce 2020 a jednání musí začít nejpozději v srpnu 2018. Je překvapivé, že zmíněné sdělení, jež vychází z Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a z globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, neuvádí mezi nestátními subjekty podílejícími se na partnerství sociální ekonomiku, jež je zahrnuta do obecné „občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a soukromého sektoru“ (bod 4.3.3 sdělení).

    S ohledem na výše uvedené:

    1.11.

    Obchodní politika je jedním z pilířů vnější činnosti EU. Organizovaná občanská společnost se účastní různých dohod EU s ostatními zeměmi nebo regiony světa (obchodních dohod, dohod o partnerství či o hospodářském partnerství) prostřednictvím smíšených poradních výborů a interních poradních skupin, které uvedené dohody navazují. EHSV doporučuje, aby se účast sociální ekonomiky, která se již podílí na několika z těchto dohod, stala běžnou a aby byla pevnou součástí všech těchto dohod.

    1.12.

    Jak EFSD, tak Evropská investiční banka musí spolupracovat na vytvoření zvláštního finančního ekosystému podniků a organizací sociální ekonomiky, jak požaduje stanovisko EHSV (3). Navíc musí programy technické pomoci a rozvojové spolupráce evropského plánu vnějších investic zohlednit impulz digitálních platforem pro spolupráci. Digitální ekonomika otevírá podnikům a organizacím sociální ekonomiky nové prostory pro působení a rozvoj. Ekonomika sdílení tak umožňuje vytvářet neziskové platformy (platform cooperativism) a rozvíjet činnosti, na nichž má velký zájem vnější rozměr sociální ekonomiky, jako je sdílená výroba, sdílené financování (crowdfunding nebo peer-to-peer lending), společná správa nebo společné učení (learning). V posledním jmenovaném případě může být učení prostřednictvím platforem pro spolupráci významné pro vzdělávání sociálních podnikatelů na místě v sousedních zemích a jižních zemích, čímž dojde k posílení strukturálního lidského kapitálu těchto zemí.

    1.13.

    EHSV podporuje doporučení konzultační skupiny sociálního podnikání Evropské komise (GECES) posílit úlohu podniků sociální ekonomiky v rámci vnější politiky EU. V tomto smyslu musí Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) koordinovat své politiky a iniciativy s cílem:

    přidělovat přímé a nepřímé financování podnikům sociální ekonomiky ve třetích zemích spolu s dotčenými vládami a organizacemi na podporu sociální ekonomiky;

    ustavit konkrétní spolupráci s dalšími světovými partnery a inovačními a investičními fondy za účelem zvýšení dopadu příslušných programů.

    1.14.

    Komise a sociální ekonomika by měly usnadnit zapojení G20 a G7 do podpory konkrétních politik na podporu sociální ekonomiky (jak dokládá rámec pro podnikání podporující začlenění skupiny G20), které by odrážely rozdíly hodnot, zásad a důvodů existence těchto organizací (doporučení č. 12 GECES).

    1.15.

    Prostřednictvím ekonomické diplomacie je třeba podporovat úlohu sociální ekonomiky v rámci mezinárodních fór (UNTFSSE, ILGSSE, G20, G7, MOP atd.) a spolupráci s mezinárodními finančními institucemi.

    1.16.

    EU má zajistit, aby při vyjednávání obchodních dohod nebyly podniky sociální ekonomiky diskriminovány oproti jiným podnikům a byly odstraněny necelní překážky, které de facto tuto diskriminaci způsobují.

    1.17.

    Jak Evropský nástroj sousedství, tak i ostatní finanční nástroje mají systematicky přispívat k propagaci sociální ekonomiky, a to jak v rámci přístupových jednání s kandidátskými zeměmi, tak i s dalšími sousedními zeměmi, příjemci preferenčních dohod.

    1.18.

    Komise by měla posílit svou vedoucí úlohu v oblasti mezinárodní spolupráce a při podpoře a uznání podniků sociální ekonomiky jako klíčového subjektu soukromého sektoru pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a jako součásti vnějších vztahů EU. Za tím účelem je třeba koordinovat činnost různých útvarů Komise a ESVČ a vytvořit programy společné činnosti v oblasti rozvojové spolupráce s dalšími mezinárodními finančními institucemi, jako je Světová banka, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka a další veřejné a soukromé subjekty, při hledání vícestranných investic, včetně investic místních, a vytváření pobídek, aby tyto způsoby financování fungovaly. Je naléhavě nutné, aby se podniky a organizace sociální ekonomiky staly účinným a všeobecným způsobem součástí „ekonomické diplomacie“ EU. Komise by měla posílit vazby spolupráce v oblasti sociální ekonomiky s mezinárodními organizacemi (OSN, MOP, OECD, atd.).

    1.19.

    Komise musí odvětví sociální ekonomiky výslovně začlenit jako podnikový subjekt EU do iniciativ týkajících se přístupu na trhy třetích zemí, do všech programů rozvojové spolupráce a do provádění agendy na období po roce 2015, a ustavit specifické ukazatele a cíle pro družstva a další podobné podniky sociální ekonomiky. Konkrétně je důležité, aby Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku výslovně zahrnuly sociální ekonomiku jako jeden z nestátních subjektů do příští dohody z Cotonou a ustavily v EEIP a EFSD zvláštní položky k financování podniků a organizací sociální ekonomiky.

    1.20.

    S cílem přispívat ke sledování a přezkumu cílů udržitelného rozvoje by tato činnost měla zahrnovat pravidelnou zprávu o asociačních politikách mezi členskými státy a dalšími veřejnými orgány a sociální ekonomikou, včetně družstev, jež mají zásadní význam pro provádění cílů udržitelného rozvoje. Státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby vypracovávaly údaje a statistiky.

    1.21.

    Komise by měla usnadnit účast sociální ekonomiky na strukturovaném dialogu, který bude podporovat s evropským a africkým soukromým sektorem v rámci platformy udržitelných podniků pro Afriku.

    1.22.

    Komise by měla vybízet k přednostní podpoře podniků sociální ekonomiky týkající se oběhového hospodářství, s výraznými úspěchy v Evropě, které mohou být zásadními subjekty udržitelného rozvoje v zemích mimo Evropu a vytvořit mnoho pracovních míst pro mladé lidi a ženy na místní úrovni.

    1.23.

    Komise a členské státy musí podporovat účast, konzultace a koordinaci podnikatelské činnosti ve vnější oblasti a v oblasti rozvojové spolupráce s evropskými a vnitrostátními zástupci sociální ekonomiky, a to i s partnerskými zeměmi, a s mezinárodními organizacemi sociální ekonomiky, které tvoří země na ose sever–jih a jih–jih. EHSV připomíná svůj požadavek (4) zřídit fórum evropské občanské společnosti pro udržitelný rozvoj, které by mělo za úkol prosazovat a monitorovat provádění Agendy 2030, přičemž hlavními subjekty by byly Rada, Komise, Parlament, zástupci evropské sociální ekonomiky a zbytek občanské společnosti.

    1.24.

    Programy technické pomoci a rozvojové programy Komise musí zohlednit účast sítí a reprezentativních organizací sociální ekonomiky coby prostředníků a strategických subjektů při provádění investičních programů a programů spolupráce v sousedních zemích a při rozvoji a musí podpořit vlády, aby prosazovaly institucionální prostředí příznivé pro podniky a organizace sociální ekonomiky. Jižní Středomoří a Balkán jsou absolutní prioritou.

    1.25.

    Komise a ESVČ musí ve třetích zemích prosazovat proces identifikace různých tříd podniků sociální ekonomiky a ustanovení vhodného právního rámce, který umožní zviditelnit podniky sociální ekonomiky jako celek. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý střednědobý/dlouhodobý proces, je třeba zdůraznit družstva a vzájemné pojišťovny, které jsou subjekty rozšířenými na celém světě s danými právními scénáři, s účastí zdůrazněnou ve všech odvětvích produktivní činnosti a s inspirativním systémem hodnot a správy celé sociální ekonomiky, který je umožní identifikovat coby její páteř.

    1.26.

    Pro účely tohoto stanoviska EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby neprodleně začala plnit svůj závazek zvyšovat povědomí o sociální ekonomice prostřednictvím vnitřního informování příslušných generálních ředitelství a delegací Evropské unie ve třetích zemích.

    2.   Úvod

    2.1.

    Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie považuje za své dvě hlavní priority bezpečnost EU a investice do odolnosti států a společností ležících na východ od Evropy a na jih směrem ke střední Africe. Při provádění uvedených priorit a evropské politiky sousedství (EPS) může sociální ekonomika zastávat významné funkce při podněcování procesů rozvoje podporujícího začlenění a udržitelný rozvoj.

    2.2.

    EPS s východními zeměmi a se zeměmi na jih od Evropy a její finanční nástroj, evropský nástroj sousedství, představují klíčový prvek pro podnícení vztahů se 16 zeměmi (šest východních zemí a deset zemí jižního Středomoří), na které se tato politika uplatňuje, přičemž vycházejí z 15,4 miliardy EUR, které EU vyčlenila v období 2014–2020 na jejich rozvoj.

    2.3.

    EEIP podpoří v období let 2016–2020 prostřednictvím EFSD v Africe a sousedních zemích EU investice ve výši pohybující se mezi 44 miliardami a 88 miliardami EUR, přičemž za způsobilé smluvní strany pro investiční projekty jsou považovány subjekty veřejného sektoru a investoři soukromého sektoru.

    2.4.

    Mezinárodní obchod je jedním z pilířů nové strategie Evropa 2020, která má zajistit konkurenceschopnější a ekologičtější Evropu. Dohody o volném obchodu a investicích, které podporuje EU, mohou přispět k větší dynamice hospodářského růstu v EU, pokud uvážíme, že 90 % budoucího světového růstu se uskuteční mimo Evropu. EU by měla zajistit, aby při vyjednávání obchodních dohod nebyly podniky sociální ekonomiky diskriminovány oproti jiným podnikům a byly odstraněny necelní překážky, které de facto tuto diskriminaci způsobují. Evropská sociální ekonomika musí využít uvedených dohod ke stimulaci internacionalizace svých podniků, a to jak v oblasti zemí východního a jižního sousedství Evropy, tak ve zbytku světa.

    2.5.

    EU zastává významnou funkci v boji za vymýcení chudoby a při podněcování hospodářského a sociálního rozvoje na světové úrovni. Oficiální rozvojová pomoc, kterou poskytuje EU a členské státy, dosáhla v roce 2015 výše 68 miliard EUR (5) a převyšuje ostatní světové dárce o 50 %.

    2.6.

    Rada na svém zasedání dne 26. května 2015 přijala postoj EU vůči nové rozvojové agendě na období po roce 2015 (Nové globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015). EU tuto agendu na období po roce 2015 obhájila na Valném shromáždění Organizace spojených národů konaném v září 2015, které přijalo Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030. V uvedené agendě na období po roce 2015 Rada zdůrazňuje „význam mikropodniků, malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky při vytváření pracovních míst a podpoře udržitelného rozvoje“ (bod 43).

    3.   Podniky a organizace sociální ekonomiky

    3.1.

    Podniky a organizace sociální ekonomiky jsou integrovány prostřednictvím velké plurality subjektů, jež mají společné jádro, pokud jde o jejich identitu, se zásadami a hodnotami v oblasti jednání, které je charakterizuje jako svobodné a dobrovolné subjekty s demokratickými a participativními systémy správy vytvořené občanskou společností, jejichž prioritním cílem je uspokojit a vyřešit na základě solidárních kritérií potřeby osob a společenských skupin, kterých jsou součástí, spíše než odměnit investory kapitálu (6). Jako příklad je třeba uvést, že organizace UNESCO uznala německá družstva coby nehmotné dědictví lidstva.

    3.2.

    Kromě vlastních představitelů sociální ekonomiky a odborné literatury jsou subjekty tvořící sociální ekonomiku řádně vymezeny také orgány EU. V tomto směru vyniká usnesení Evropského parlamentu o sociální ekonomice (2008/2250(INI)) ze dne 25. ledna 2009, Příručka pro satelitní účty podniků sociální ekonomiky: družstva a vzájemné pojišťovny prosazovaná Evropskou komisí (2006), stanoviska EHSV (7) a zpráva EHSV Sociální ekonomika v Evropské unii  (8). Všechny tyto dokumenty se shodují na identifikaci odvětví sociální ekonomiky, jež je tvořeno velkým počtem podniků a subjektů, „které vycházejí z nadřazenosti člověka nad kapitálem a zahrnují organizační formy, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nadace a sdružení, a rovněž novější formy sociálních podniků“ (závěry Rady Evropské unie ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“) (9).

    4.   Sociální ekonomika, evropská politika sousedství a globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky

    4.1.

    Sociální ekonomika může hrát velmi významnou úlohu ve vnější činnosti EU. Historie sociální ekonomiky je historií úspěchů, nejen v Evropě, ale v četných sousedních zemích jihu a v rozsáhlých regionech Afriky. Tak to zdůraznila MOP ve svém doporučení č. 193 ze dne 20. června 2002 týkajícím se podpory družstev, neboť je považuje za jeden z pilířů hospodářského a sociálního rozvoje a domnívá se, že družstva díky svým hodnotám a systémům správy podporují nejkompletnější účast veškerého obyvatelstva na uvedeném rozvoji a posilují stabilitu, důvěru a sociální soudržnost.

    4.2.

    Komise a Rada několikrát zdůraznily význam družstev a sociální ekonomiky ve vnější činnosti EU. Sdělení Komise ze dne 12. září 2012 („Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“) tak poukazuje na úlohu družstev coby významných aktérů občanské společnosti, kteří „se zasazují zejména o podporu podnikání a vytváření pracovních míst mobilizací společenství na nejnižší úrovni“. Rada zase v agendě na období po roce 2015 přiznává sociální ekonomice významnou úlohu při vytváření pracovních míst a podpoře udržitelného rozvoje (bod 43 uvedené agendy).

    4.3.

    Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie považuje za své dvě hlavní priority bezpečnost EU a investice do odolnosti států a společností ležících na východ od Evropy a na jih směrem ke střední Africe.

    4.4.

    EPS představuje klíčový prvek pro zajištění priorit stanovených v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Tato strategie má za to, že jedna z priorit vnější činnosti spočívá v investicích do odolnosti států a společností ležících na východ od Evropy a na jih směrem ke střední Africe, a to co se týče zemí v rámci EPS i mimo ni.

    4.5.

    Upevnění odolných států v evropském prostředí, které je prioritou vnější činnosti EU, není možné zaručit bez silných, stmelených a odolných společností. Sociální ekonomika založená na podnicích vytvořených lidmi a pro lidi představuje živý projev občanské společnosti. Podniky sociální ekonomiky jsou výsledkem občanských iniciativ kolektivního podnikání, které začleňují hospodářské a sociální cíle do společného projektu, díky němuž se lidé stávají odpovědnými za svůj vlastní osud a jeho hlavními představiteli a jenž jim umožňuje zlepšit své životní podmínky a posílit naděje do budoucnosti. To je nejlepší zárukou pro upevnění odolných států ve východní Evropě a na jihu, v dalších zemích v rámci EPS a mimo ni, jak stanoví globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU. A jde o nejlepší záruku, jak z dlouhodobého hlediska zajistit udržitelnost a úspěch první z pěti velkých priorit vnější činnosti EU, kterou je bezpečnost našeho společného obydlí, Evropy, a zabránit tedy všem procesům radikalizace.

    4.6.

    Vnější rozměr sociální ekonomiky může být nesmírně užitečný pro tvorbu pracovních míst s právy v zemích s vysokým procentním podílem stínové ekonomiky nebo v zemích nacházejících se v procesu transformace svého ekonomického modelu. Rovněž pro to, aby se zabránilo uzavírání podniků tím, že se jich ujmou pracovníci na základě právní a organizační formy v podobě družstva.

    5.   Sociální ekonomika a obchodní a investiční politika EU

    5.1.

    Obchodní politika je jedním z pilířů vnější činnosti EU. Organizovaná občanská společnost se účastní různých dohod EU s ostatními zeměmi nebo regiony světa (obchodních dohod, dohod o partnerství či o hospodářském partnerství) prostřednictvím smíšených poradních výborů a interních poradních skupin, které uvedené dohody navazují. EHSV doporučuje, aby se účast sociální ekonomiky, která se již podílí na několika z těchto dohod, stala běžnou a aby byla pevnou součástí všech těchto dohod; a navrhuje, aby to v rámci kapitol těchto dohod týkajících se udržitelného rozvoje sloužilo k využití zkušeností sociální ekonomiky při tvorbě podniků s hodnotami a charakteristikami vlastními sociální ekonomice. A aby se organizace sociální ekonomiky pravidelně zapojovaly do interních poradních skupin občanské společnosti stanovených v těchto kapitolách a do obchodních misí podporovaných Komisí ve třetích zemích.

    5.2.

    Účast sociální ekonomiky na smíšených poradních výborech a interních poradních skupinách může přispět k upevnění znalostí, vazeb a spolupráce v rámci sociální ekonomiky mezi různými regiony. Jako je tomu již například mezi sociální ekonomikou EU a jejími příslušnými protějšky v Latinské Americe a na jižním pobřeží Středomoří.

    5.3.

    EPS přidělila v období let 2014–2016 prostřednictvím svého evropského nástroje sousedství 15,4 miliardy EUR na dosažení svých cílů. EEIP (10), jenž poskytuje globální rámec pro zvýšení investic v Africe a v sousedních zemích EU, může být vhodným nástrojem na podporu sociální ekonomiky v těchto zeměpisných oblastech.

    5.4.

    V listopadu 2017 se uskuteční pátý summit Afrika-EU, který bude nově definovat a dále rozvíjet partnerství mezi Afrikou a EU (11). Komise by měla usnadnit účast sociální ekonomiky na strukturovaném dialogu, který bude podporovat s evropským a africkým soukromým sektorem v rámci platformy udržitelných podniků pro Afriku.

    5.5.

    Komise uznala důležitou roli, kterou mohou hrát podniky a organizace sociální ekonomiky v rozvoji oběhového hospodářství, k němuž mohou „významně přispět“ (12). V Evropě existuje v této oblasti mnoho příkladů osvědčených postupů, zejména v oblasti obnovitelné energie.

    5.6.

    Podniky a organizace sociální ekonomiky mohou na základě charakteristických znaků a hodnot hrát významnou roli u plánovaných investic v EEIP v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Africe, a to na základě konkurenčních výhod vyplývajících z lepší řízení zdrojů, surovin a propojení s daným územím, což umožní tvorbu nových pracovních míst na místní úrovni, zejména pokud jde o mladé lidi a ženy. Přednostní podpora pro podniky sociální ekonomiky, jež jsou napojeny na oběhové hospodářství, umožní to, že hospodářský růst bude udržitelnější, sníží se jeho negativní environmentální dopad tím, že se zlepší řízení zdrojů a omezí těžba a znečištění.

    5.7.

    Nástroj partnerství (13) pro spolupráci s třetími zeměmi, který je zaměřen na rozvinuté a rozvojové země, by mohl poskytnout příležitost pro sociální ekonomiku EU v procesu její internacionalizace tím, že posílí konkurenceschopnost, inovace a výzkum.

    5.8.

    Jak bylo několikrát poznamenáno, logika finančního trhu není uzpůsobena tak, aby podporovala rozvoj podniků a organizací sociální ekonomiky. Tradiční finanční nástroje pro podniky a organizace sociální ekonomiky nefungují, jsou zapotřebí nástroje speciálně uzpůsobené. Proto je možné skutečný potenciál podniků a organizací sociální ekonomiky uplatnit pouze tehdy, pokud bude přístup k financování součástí přizpůsobeného a zcela integrovaného finančního ekosystému (14).

    5.9.

    Konzultační skupina sociálního podnikání Evropské komise (GECES) rovněž vyjádřila, že je nezbytné, aby Komise přidělila „zvláštní přímé a nepřímé financování organizacím sociální ekonomiky, včetně podniků, které fungují v tomto odvětví, ve třetích zemích spolu s jejich vládami, a podpořila sociální finanční organizace“ (doporučení č. 13 zprávy GECES s názvem „Budoucnost sociální ekonomiky a podniků fungujících v tomto odvětví“).

    5.10.

    V tomto ohledu by jak EPS tak i ostatní finanční nástroje měly systematicky přispívat k propagaci sociální ekonomiky, a to jak v rámci přístupových jednání s kandidátskými zeměmi, tak i s dalšími sousedními zeměmi, příjemci preferenčních dohod.

    5.11.

    Komise nedávno vyvinula několik vnějších iniciativ, například v „Rámcové dohodě o partnerství mezi Evropskou komisí a Mezinárodním družstevním svazem na podporu družstevního sektoru na světové úrovni“, s cílem provést v letech 2016 až 2020 program, na který bylo poskytnuto osm milionů EUR. Jak EPS, tak globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky však podniky a organizace sociální ekonomiky přehlížejí, pokud jde o jejich výslovné zahrnutí coby podnikových aktérů do vnějších politik a programů EU, a nezvažují žádnou zvláštní položku financování pro podniky a organizace sociální ekonomiky mezi četnými finančními prostředky vyčleněnými pro EEIP a EFSD, a nezvažují také činnosti zaměřené na internacionalizaci evropských podniků.

    5.12.

    Komise a sociální ekonomika by měly usnadnit zapojení G20 a G7 do podpory konkrétních politik na podporu podnikání a podniků sociální ekonomiky podporující začlenění (jak dokládá rámec pro podnikání podporující začlenění skupiny G20), které by lépe odrážely rozdíly v souboru hodnot, zásad a důvodů existence organizací, jak doporučuje GECES (doporučení č. 12).

    5.13.

    Prostřednictvím ekonomické diplomacie je třeba podporovat úlohu sociální ekonomiky v rámci mezinárodních fór (UNTFSSE, ILGSSE, G20, G7, MOP atd.) a spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, jako je GSG (Global Social Impact Investment Steering Group), například prostřednictvím účasti na akcích organizovaných ILGSSE o financování.

    6.   Význam sociální ekonomiky pro dosažení cílů udržitelného rozvoje

    6.1.

    Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 zahrnuje 17 cílů udržitelného rozvoje založených na třech pilířích – hospodářském, sociálním a environmentálním. Při jejich dosahování hraje sociální ekonomika významnou úlohu. Velký počet subjektů, které tvoří sociální ekonomiku, a průřezový charakter jejich právních forem ztěžují získání souhrnných údajů o činnosti sociální ekonomiky, ačkoli na základě dostupných údajů o družstvech, vzájemných společnostech a dalších podobných subjektech lze potvrdit, že sociální ekonomika a zejména družstva jsou hlavními faktory, které umožní dosáhnout cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

    6.2.

    S cílem přispívat ke sledování a přezkumu cílů udržitelného rozvoje by tato činnost měla zahrnovat pravidelnou zprávu o asociačních politikách mezi členskými státy a dalšími veřejnými orgány a sociální ekonomikou, včetně družstev, jež mají zásadní význam pro provádění cílů udržitelného rozvoje. Státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby vypracovávaly údaje a statistiky.

    6.3.

    V rámci cíle snížení chudoby a udržitelného rozvoje hrají družstva hlavní úlohu v rozsáhlých regionech Afriky, Asie a Ameriky. Jde především o družstevní spořitelny a úvěrová družstva a zemědělsko-potravinářská družstva pro výrobu, zásobování a uvádění na trh (úloha, kterou zdůrazňuje organizace FAO). V zemích, jako je Tanzanie, Etiopie, Ghana, Rwanda nebo Srí Lanka, mají družstevní spořitelny a úvěrová družstva velký význam pro financování pracovních prostředků, provozního kapitálu nebo předmětů dlouhodobé spotřeby pro chudé lidi. Družstva uvedených zemí rovněž zaujímají vedoucí postavení v procesech emancipace žen (15). V Africe bylo napočítáno 12 000 družstevních spořitelen a úvěrových družstev s 15 miliony uživatelů v 23 zemích (16).

    6.4.

    Družstva a vzájemné společnosti jsou velice významné v oblasti zdraví, a to na celém světě jak v rozvinutých, tak v rozvíjejících se zemích. Na celém světě existuje více než 100 milionů rodin využívajících služeb zdravotnických družstev (17).

    6.5.

    Odvětvím, ve kterém družstva rozhodně přispívají k jednomu z cílů udržitelného rozvoje, je přístup k čisté vodě a k hygieně. V Bolívii (Santa Cruz de la Sierra) se nachází největší družstvo pro zásobování pitnou vodou na světě, které zásobuje 1,2 milionu osob vysoce kvalitní čistou vodou. Na Filipínách, v Indii a v různých afrických zemích zajišťují družstva pro zásobování vodou čistou vodu pro desítky tisíc domácností. V některých případech sami družstevníci vyhloubili studny a vytvořili místní skupiny, které je udržují. Ve Spojených státech amerických existuje okolo 3 300 družstev, která zajišťují vodu určenou k lidské spotřebě, ochraně proti požárům a zavlažování a služby odstraňování odpadních vod (18).

    6.6.

    Činnosti spočívající v poskytnutí vhodného obydlí a zlepšení nebezpečných chudinských čtvrtí nacházejí v družstvech velmi účinný nástroj. V Indii Národní federace bytových družstev podpořila spolu s chudými rodinami z městských oblastí 92 000 bytových družstev s 6,5 milionu členů a 2,5 milionu příbytků, které byly ve většině případů určeny pro rodiny s nízkými příjmy. V Keni Národní svaz bytových družstev podnítil program pro zlepšení nebezpečných chudinských čtvrtí, přičemž jejich obyvatele seskupil do družstev, aby získali přístup k důstojnému bydlení (19).

    6.7.

    Družstva představují cenný nástroj pro snížení zvýšeného procentního podílu neformální práce (50 % celkové práce na světě), která je vždy spojena s nedůstojnými životními a pracovními podmínkami. Iniciativy kolektivního podnikání spojené s družstvy přinášejí velkou společenskou hodnotu, která zvyšuje důstojnost a životní podmínky osob (důstojná práce), a reagují na model, jenž vytváří nejisté podmínky a nerovnost. Podniky a organizace sociální ekonomiky zastávají důležitou úlohu při posilování postavení nejzranitelnějších skupin, přičemž vyzdvihují ženy, mladé lidi a osoby se zdravotním postižením, a vytvářejí navíc udržitelné hospodářské příjmy a úspěšné sociální inovativní procesy.

    6.8.

    Spolu s družstvy a vzájemnými společnostmi je nezbytné vyzdvihnout úlohu neziskových organizací, nevládních organizací, které jsou všechny nedílnou součástí sociální ekonomiky, v oblasti neziskového sektoru týkajícího se sociální činnosti. Tyto organizace mobilizují významné zdroje, mezi nimi zdroje dobrovolnické, které jim umožňují řídit služby sociální pomoci a zdravotnické, vzdělávací a další služby a v mnoha případech podporovat iniciativy v oblasti sociálního podnikání mezi místním obyvatelstvem.

    6.9.

    Podnikatelské zkušenosti uvedené v předchozích bodech dokazují, že podnikový model sociální ekonomiky je inspirován systémem hodnot a participativní správy, díky nimž je obzvláště vhodný k vyřešení mnoha sociálních výzev, které jsou součástí cílů udržitelného rozvoje. Jak připomněl Evropský parlament, „k většině sociálních problémů by se mělo přistupovat na místní úrovni, aby se řešily praktické situace a problémy“ (20). Je třeba zdůraznit úkol pracovní skupiny OSN pro sociální a solidární ekonomiku (UNTFSSE) při prosazování sociální a solidární ekonomiky na světové úrovni, jakož i iniciativy Cooperatives Europe a projekt ACI-EU týkající se mezinárodního rozvoje prostřednictvím družstev.

    6.10.

    Vzhledem k tomu, že jsou pevně začleněny ve svých místních společenstvích, a jelikož jejich prioritou je uspokojit potřeby lidí, tyto podniky nepřesídlují, a účinně tak bojují proti odlivu obyvatel z venkovských oblastí a přispívají k rozvoji chudších regionů a obcí (21). Na této úrovni vyniká činnost Globálního fóra pro sociální ekonomiku (GSEF), které uspořádá své příští zasedání v EU (Bilbao, 2018).

    6.11.

    Podnikový model sociální ekonomiky tak:

    vytváří bohatství ve venkovských a zaostalých zónách prostřednictvím tvorby a podpory podnikatelských iniciativ, které jsou hospodářsky životaschopné a udržitelné ze střednědobého a dlouhodobého hlediska;

    prosazuje a podporuje podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti odborné přípravy a řízení podniků u sociálně vyloučených skupin a u obyvatelstva obecně, přičemž vytváří koordinační platformy na vnitrostátní úrovni;

    vytváří nástroje financování prostřednictvím úvěrových družstev nebo mikroúvěrů s cílem zaručit přístup k financování;

    zaručuje určité životní podmínky zranitelným skupinám prostřednictvím zlepšení přístupu k potravinám a základním sociálním službám, jako je zdravotnictví, vzdělávání, bydlení nebo čistá voda;

    usnadňuje snížení neformální práce prostřednictvím podnícení iniciativ kolektivního podnikání, pro něž družstva představují výborný nástroj; a

    přispívá k udržitelnému hospodářskému růstu tím, že snižuje negativní environmentální dopad.

    V Bruselu dne 5. července 2017.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Georges DASSIS


    (1)  Nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 234/2014 ze dne 11. března 2014.

    (2)  COM(2015) 614 final, 2. prosince 2015.

    (3)  Průzkumné stanovisko EHSV Vytvoření finančního ekosystému pro sociální podniky (Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 152).

    (4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Agenda 2030 – Odhodlání Evropské unie globálně podporovat udržitelný rozvoj (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 58).

    (5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z vlastní iniciativy Agenda 2030 – Odhodlání Evropské unie globálně podporovat udržitelný rozvoj (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 58).

    (6)  Zásady a hodnoty založené na družstevních zásadách, které stanovil Mezinárodní družstevní svaz (Manchester, 1995).

    (7)  Mimo jiné stanovisko EHSV z vlastní iniciativy k tématu Různé typy podniků (Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 22).

    (8)  Zpráva Monzóna a Chavese ze střediska CIRIEC: 2012.

    (9)  Pracovní dokument z roku 2011 s názvem „Sociální a solidární ekonomika: naše společná cesta k důstojné práci“.

    (10)  Sdělení Komise ze dne 14. září 2016 (COM(2016) 581 final).

    (11)  JOIN(2017) 17 final, 4.5.2017 (Nové podněty pro partnerství mezi EU a Afrikou).

    (12)  COM(2015) 614 final, 2. prosince 2015.

    (13)  Nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 234/2014 ze dne 11. března 2014.

    (14)  Průzkumné stanovisko EHSV Vytvoření finančního ekosystému pro sociální podniky (Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 152).

    (15)  ACI-OIT.

    (16)  B. Fonteneau a P. Develtere, African Responses to the Crisis through the Social Economy.

    (17)  ACI-OIT.

    (18)  Tamtéž.

    (19)  Tamtéž.

    (20)  Zpráva Evropského parlamentu o sociální ekonomice, 2008/2250(INI).

    (21)  COM(2004) 18 final, odstavec 4.3 (Podpora družstevních společností, není k dispozici v češtině).


    Top