52012IE0367

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52012IE0367 - EN

Document 52012IE0367

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práva zranitelných skupin na pracovišti – zejména otázky diskriminace na základě sexuální orientace (stanovisko z vlastní iniciativy)

Úř. věst. C 351, 15.11.2012, p. 12–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.11.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 351/12

2012/C 351/03

Zpravodaj: pan JANSON

Dne 19. ledna 2012 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy ve věci

Práva zranitelných skupin na pracovišti – zejména otázky diskriminace na základě sexuální orientace.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. září 2012.

Na 483. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. září 2012 (jednání dne 18. září 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 130 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 14 členů se zdrželo hlasování.

1. Závěry a doporučení

1.1 Veškeré negativní rozdílné zacházení s jednotlivci, k němuž dochází na základě příslušnosti k určité skupině, ohrožuje nejen demokracii stavějící na lidských právech, ale i hospodářský rozvoj v Evropské unii. EHSV se domnívá, že EU nese odpovědnost za zaujmutí společného přístupu k cílům v této oblasti (1).

1.2 Účinné potírání diskriminace vyžaduje aktivní opatření založená na účasti různých subjektů, v jejímž rámci budou zástupci diskriminovaných skupin spolupracovat se sociálními partnery.

1.3 EHSV v tomto stanovisku konstatuje, že v souvislosti s diskriminací na základě sexuální orientace je třeba zvýšit úsilí o snížení rizika diskriminace. To znamená vyčlenit více prostředků na výzkum diskriminace v zaměstnání, ale vypracovat i plán dosažení cíle nediskriminace na základě sexuální orientace.

1.4 Je očividné, že hospodářská a sociální krize má značný dopad na zranitelné skupiny na trhu práce. V důsledku škrtů, které jsou v současné době prováděny v systémech sociálního zabezpečení v EU, roste nezaměstnanost a hrozí, že poroste i xenofobie, homofobie a další diskriminující a urážející projevy a jednání. EHSV se domnívá, že je důležité, aby EU a členské státy lépe a transparentněji posuzovaly a přijímaly opatření na snížení rizika, jemuž zranitelné skupiny v důsledku současných škrtů čelí.

1.5 EHSV konstatuje, že v EU panují velké rozdíly v tom, jak se zachází s LGBT osobami (2), a s vážnými obavami sleduje diskriminaci, jíž jsou LGBT osoby vystaveny. Tato diskriminace ohrožuje základní hodnoty Unie a volný pohyb.

1.6 EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala plán na potírání diskriminace LGBT osob, a zdůrazňuje, že je důležité zapracovat hledisko LGBT osob do všech oblastí politiky.

1.7 EHSV upozorňuje na význam spolupráce mezi občanskou společností a vládami, aby se potíraly stereotypy a zvýšilo se povědomí o právech LGBT osob. Diskriminace na základě sexuální orientace a pohlaví musí být aktivně začleněna do diskusí a jednání sociálních partnerů. V této souvislosti by EHSV rád vyzdvihl možnost vytvářet sítě, což může podpořit rovné postavení a otevřený přístup na pracovištích.

1.8 EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby jednotlivci, zaměstnavatelé i odborové organizace znali zákony a pravidla EU upravující diskriminaci na trhu práce. Téměř 45 % občanů EU neví, že existují zákony, které zakazují diskriminaci na základě sexuální orientace. EHSV se domnívá, že k vypořádání se s tímto problémem jsou zapotřebí cílené informační kampaně.

1.9 EHSV uznává specifickou problematiku, s níž je konfrontováno mnoho transsexuálů, a chápe, že je tuto zvláštní otázku třeba řešit v samostatné zprávě.

2. Důvod boje proti diskriminaci

2.1 Evropská unie staví na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadách právního státu. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřuje Unii pravomoc „přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“. Potírání veškerých forem diskriminace na pracovišti a bránění jim je pro legitimitu Unie nesmírně důležité. Článek 21 Listiny základních práv Evropské unie zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

2.2 Za účelem splnění cílů Smlouvy byla přijata řada směrnic, např. směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění), směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a směrnice 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Ochrana proti diskriminaci na základě pohlaví nebo rasy zachází podstatně dál než v případě diskriminace na základě náboženského vyznání a přesvědčení, věku, zdravotního postižení a sexuální orientace, což může mít vliv na rozhodování lidí v souvislosti s prací, studiem či cestováním v jiné zemi EU.

2.3 Rovné zacházení znamená v prvé řadě podporovat lidská práva, ale také plně využívat všech dostupných zdrojů v Evropské unii. Diskriminace je plýtvání zdroji a způsobuje sociální vyloučení dotčených skupin. V hluboké hospodářské a sociální krizi, v níž se EU nachází a v níž mnoho států přiškrtilo své sociální systémy a snížilo mzdy, se zhoršuje situace nejzranitelnějších skupin. Různé směrnice EU o nediskriminaci proto mají zásadní význam pro ochranu skupin ohrožených diskriminací a pro podporu jejich integrace na trh práce. Členské státy nesou velkou zodpovědnost za zaručení toho, aby byly záměry směrnic o nediskriminaci uskutečněny.

2.4 EHSV vyjádřil svůj postoj k různým druhům diskriminace v řadě stanovisek. Uvítal, že Komise předložila návrh směrnice o obecném rámci pro rovné zacházení (2000/43/ES) (3). Výbor rovněž podpořil záměr navrhnout zvláštní směrnici pouze o zaměstnanosti, která by zakazovala diskriminaci na základě náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Dále považoval za důležité, aby všichni občané členských států požívali minimální úrovně ochrany a měli právo využít v otázkách diskriminace právních prostředků k nápravě. Požadoval, aby se vyvíjelo úsilí o zkoumání a rozvíjení ekonomických důvodů k nediskriminaci. EHSV vyjádřil politování nad tím, že se směrnice nezabývá diskriminujícími pokyny nebo vyvíjením tlaku k diskriminaci z uvedených důvodů.

2.5 Rámcová směrnice upravuje přímou i nepřímou diskriminaci. K nepřímé diskriminaci dochází, když lze osoby fakticky znevýhodňovat na základě zdánlivě nediskriminujícího ustanovení nebo zdánlivě neutrálního kritéria nebo zvyklosti (4).

2.6 EHSV se vyjádřil i k návrhu směrnice Rady o rovném zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (5), která zatím nebyla přijata. EHSV návrh směrnice uvítal, jelikož by měla vést k zavedení jednotných norem pro ochranu proti diskriminaci v EU na všech základech uvedených v článku 13 Smlouvy o ES (nyní článek 19). EHSV však vyjádřil politování nad tím, že směrnice neřeší přiměřeným způsobem otázku vícenásobných diskriminací, a vyzval Komisi, aby v této věci předložila doporučení. EHSV vyzývá Radu, aby v této otázce přijala rozhodnutí, kterým se posílí práva zranitelných osob.

2.7 V různých stanoviscích o otázkách diskriminace (která pojednávala např. i o starších lidech, státních příslušnících třetích zemí a Romech) se EHSV zabýval mj. následujícími aspekty (6):

—	je důležité, aby úsilí v boji proti diskriminaci bylo vyvíjeno ve všech oblastech činnosti a bylo zohledněno nejen v rozpočtu EU, ale i jednotlivých členských států;

—	jsou zapotřebí ukazatele k získání přehledu o situaci;

—	uplatňování nediskriminace je navázáno na strategii Evropa 2020;

—	měly by být stanoveny vhodné a účinné mechanismy pro monitorování a kontrolu dodržování na evropské i vnitrostátní úrovni;

—	je třeba zlepšit zaměstnanost, co do počtu i kvality pracovních míst, s cílem zajistit a zvýšit finanční nezávislost zranitelných skupin;

—	je třeba podporovat spravedlivé rozdělení zodpovědnosti mezi ženami a muži v rodině a v domácnosti a individualizovat právo na sociální zabezpečení;

—	měly by se budovat institucionální struktury s cílem zřídit např. evropský výbor pro problematiku zdravotního postižení;

—	existuje riziko, že hospodářská a sociální krize zvýší nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a homofobii všude v Evropě;

—	integrace je složitý a dlouhodobý sociální proces s mnoha rozměry a mnoha zúčastněnými stranami, zejména na místní úrovni.

2.8 Ani EHSV ani Komise se konkrétně a do detailů nezabývaly diskriminací na základě sexuální orientace. Neexistuje ani žádný plán na snížení rizika diskriminace u LGBT osob. Toto stanovisko se zaměří na diskriminaci na základě sexuální orientace, jelikož se EHSV domnívá, že je pro tuto oblast třeba vypracovat politiku. Zároveň je důležité upozornit na to, že existuje řada dalších zranitelných skupin, které nejsou zahrnuty mezi různé druhy diskriminace, nicméně mají problémy vstoupit na trh práce nebo se na něm udržet. Jakýkoliv rozvoj politiky proto musí zaručit všeobecný vstup.

3. Podmínky na trhu práce pro LGBT osoby

3.1 Otázka provedení do právních předpisů (7)

3.1.1

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) ve svých dvou zprávách (8) z roku 2009 analyzovala situaci LGBT osob. Níže v textu jsou uvedeny některé závěry FRA. Prvním závěrem je, že existuje hierarchie příčin diskriminace, jelikož ochrana před diskriminací na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu je větší než u diskriminace z jiných příčin. Přesto se v členských státech objevují tendence poskytovat stejnou ochranu před všemi příčinami diskriminace.

3.1.2

V souvislosti s diskriminací na základě sexuální orientace byl podle FRA při provádění směrnice o rovném zacházení v 18 členských státech EU překročen rámec minimálních požadavků. Většina členských států EU tedy zavedla právní předpisy na ochranu proti diskriminaci na základě sexuální orientace v oblastech mimo zaměstnání a povolání. Přibližně ve 20 členských státech existuje orgán, který je příslušný k řešení problematiky diskriminace na základě sexuální orientace.

3.1.3

FRA se ve svých zprávách zabývá i možností volného pohybu LGBT osob, což je důležitou součástí jednotného trhu práce v EU. V této souvislosti by se mělo poukázat na skutečnost, že rodinné právo spadá do zákonodárných pravomocí členských států, což znamená, že jednotlivé členské státy mají pro páry stejného pohlaví různá pravidla. Země mají navíc různé tradice, co se týče například názoru na manželské svazky a partnerství osob stejného pohlaví. Znamená to však rovněž, že se lidé při výkonu svých práv mohou setkat s problémy ohledně volného pohybu osob.

3.1.4

FRA se domnívá, že páry stejného pohlaví narážejí při výkonu svých práv v oblasti volného pohybu na značné překážky, ať již jsou sezdáni, žijí v registrovaném partnerství či mají dlouhodobý pevný vztah. Orgány zdůrazňují, že to v mnoha situacích znamená přímou diskriminaci a že by měly být vyjasněny povinnosti členských států vyplývající ze směrnice o volném pohybu (9).

3.2 Soudní dvůr Evropské unie

3.2.1

Soudní dvůr EU projednával dvě věci týkající se diskriminace na základě sexuální orientace: Römer a Maruko. Ve věci Römer Soudní dvůr shledal, že směrnice o rovném zacházení zakazuje, aby osoba pobírající důchod, která uzavřela registrované partnerství, pobírala nižší částku doplňkového starobního důchodu, než je doplňkový starobní důchod poskytovaný osobě pobírající důchod, která uzavřela manželství, a že existuje přímá diskriminace na základě sexuální orientace, neboť se ve vnitrostátním právu uvedené osoby nacházejí v právní a skutkové situaci srovnatelné se situací osoby, která uzavřela manželství, pokud jde o uvedený důchod.

3.2.2

Ve věci Maruko soudní dvůr obdobně shledal, že směrnice brání takové právní úpravě, podle které pozůstalému registrovanému partnerovi není po smrti jeho partnera vyplácena pozůstalostní dávka odpovídající pozůstalostní dávce poskytované pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce. Soudní dvůr však rovněž shledal, že je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda je pozůstalý partner v situaci srovnatelné se situací manžela/manželky. Soudní dvůr rovněž vyjádřil názor, že rozdíly uvnitř EU jsou značné a že obecně chybí srovnatelnost manželství s jinými formami zákonem uznávaných vztahů.

3.3 Problematika diskriminace na pracovišti

3.3.1

Obtíže s otevřeným postojem vůči sexuální orientaci na pracovišti: Průzkumy naznačují, že LGBT osoby jsou na trhu práce často „neviditelné“. Hlavní příčinou je strach z pronásledování, což vede i k tomu, že se mnozí vyhýbají kontaktu s kolegy, aby nebyli „odhaleni“. Dotyčné osoby se zejména bály mluvit o své sexuální orientaci s vedoucím na pracovišti. V určitých oblastech, například v armádě nebo v církvi, je otevřenost mnohem nižší než v průměru.

3.3.2

Zvláštní problémy snižují pracovní výkon: LGBT osoby mají na trhu práce jiné postavení než ostatní zranitelné skupiny, protože otevřenost v otázce sexuální orientace ovlivňuje jejich profesní život. LGBT osoby mají obvykle připravenou strategii, jak se vyhnout prozrazení své sexuální orientace, například tím, že změní téma rozhovoru nebo od konverzace na pracovišti odejdou. Výzkum ukazuje, že toto neustálé „manévrování“ na pracovišti má vliv na zdraví a produktivitu. Negativní rozdílné zacházení, kterému jsou lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby v EU vystaveny, má za následek citové vyloučení z důvodu studu. To má dopad nejen na jednotlivce, ale i na zapojení do trhu práce. EHSV se domnívá, že jednotlivé instituce EU se musejí aktivně zasazovat v boji proti vyloučení, které z toho plyne.

3.3.3

Problematika přístupu k právům na trhu práce: Je-li někdo terčem diskriminace na základě své sexuální orientace, je důležité, aby tato osoba měla přístup k mechanismům podávání stížností, např. vnitrostátnímu orgánu, který se stížnostmi na tento druh diskriminace zabývá. V mnoha členských státech takovýto orgán totiž vůbec neexistuje.

3.3.4

Neochota podávat stížnosti: Počet doložených případů diskriminace na základě sexuální orientace je pozoruhodně malý. Důvodem je pravděpodobně neochota LGBT osob vyjít na veřejnost a potenciální neuznání jejich práv. Podání stížnosti s sebou může rovněž nést riziko ztráty zaměstnání. V určitých případech je důležité, aby společnost poskytla osobě, která podá oznámení, ochranu, a zabránilo se tak negativním důsledkům spojeným s oznámením.

3.3.5

Neznalost: Průzkum Eurobarometru ukázal nedostatečnou znalost právních předpisů proti diskriminaci. Téměř polovina (45 %) občanů EU neví, že existují zákony, které zakazují diskriminaci na základě sexuální orientace při zaměstnávání nových pracovníků. Ze studie Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) rovněž vyplynulo nedostatečné povědomí o politice a činnosti odborových svazů v otázce LGBT osob. Neznalost práv na pracovišti je odrazem obecného nedostatku informací a údajů o situaci a o zkušenostech osob s jinou sexuální orientací. Průzkumy konstatovaly velmi nízkou úroveň informovanosti o sexuální orientaci a genderové identitě na pracovišti. Obecně nízké povědomí znamená, že pro osoby s jinou sexuální orientací je velmi těžké diskutovat se zaměstnavatelem nebo s odborovým svazem o genderové identitě nebo o diskriminaci na základě sexuální orientace. Proto je důvod podporovat osvětu zejména tam, kde je informovanost nízká, a zvyšovat tak povědomí o právech občanů EU.

3.3.6

Právní ochrana a jiná opatření snižující diskriminaci: V některých zemích přispělo zavedení právní ochrany a větší podpora rovnoprávnosti na celostátní úrovni obecně ke zvýšení povědomí společnosti, což mělo i pozitivní vliv na odbory a zaměstnavatele. Ve studii FRA bylo jen zřídka poukázáno na odpovědnost zaměstnavatelů, což potvrzuje, že je důležité, aby manažeři nesli odpovědnost. Práce v oblasti rozmanitosti a otevřená kultura mají na pracovišti z hlediska LGBT osob kladný vliv. Práce v oblasti rozmanitosti sice nezbytně nutně nezamezí diskriminaci, ale je v rámci organizace významným prvním krokem.

3.3.7

Rozsah diskriminace: Byla provedena řada studií s cílem zmapovat rozsah diskriminace LGBT osob na trhu práce. Závěrem je, že až polovina této skupiny lidí nepřistupuje na pracovišti ke své sexuální orientaci otevřeně a že třetina až polovina těch, kteří otevření jsou, se na pracovišti setkávají s přímou diskriminací nebo s urážlivými poznámkami a předsudky.

3.3.8

V EU bylo uskutečněno několik projektů, jichž se účastnili zaměstnavatelé, odborové organizace a dobrovolnické organizace. Komise tyto projekty finančně podpořila, což mělo kladný vliv na jejich legitimnost. Ve Francii uzavřeli zaměstnavatelé a odbory v jednom sektoru dohodu o rovných právech rodin párů stejného pohlaví. Švédský odborový svaz Vision nabízí vzdělávací kurzy o problematice LGBT osob, jejichž cílem je zvýšit povědomí o diskriminaci na pracovištích. Zkušenosti ukazují, že společně lze situaci osob s jinou sexuální orientací na trhu práce velmi snadno změnit. Výbor s lítostí konstatuje, že tyto aktivity jsou vzácné, a proto vyzývá Komisi, aby šířila osvědčené postupy, a sociální partnery, aby se mnohem aktivněji pouštěli do činností zabraňujících diskriminaci LGBT osob na pracovišti.

V Bruselu dne 18. září 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) Článek 21 Listiny základních práv Evropské unie stanoví: „Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.“

(2) Lesby, gayové, bisexuálové a transgender osoby.

(3) Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 102.

(4) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

(5) Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 19.

(6) Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 69, Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 1, Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 19 Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 81, Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 19, Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 102 Úř. věst. C 10, 15.1.2008, s. 72, Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 26 [není k dispozici v češtině], Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 128 Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 115, Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 50, Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 95 Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 93.

(7) Tento oddíl vychází ze zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropské konfederace odborových svazů (EKOS).

(8) Homophobia and Discrimination on Grounds of Sexual Orientation in the EU Member States Part I – Legal Analysis (Homofobie a diskriminace na základě sexuální orientace v členských státech Evropské unie, část 1 – právní analýza) a Homophobia and Discrimination on Grounds of Sexual Orientation and Gender Identity in the EU Member States: Part II – The Social Situation (Homofobie a diskriminace na základě sexuální orientace a pohlavní identity v členských státech Evropské unie, část 2 – sociální situace).

(9) Směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

Top